Česká národní rada 1990 – 1992

Pečlivost při schvalování privatizačních projektů, která je podmínkou pro zaregistrování a pro možný start kupónové privatizace, se týká zejména problému restitucí. Jak restitucí vůči oprávněným osobám, tak restitucí vůči obcím. Dbáme, aby všechny restituční nároky byly řádně vyčištěné, řádně objasněné a uspokojené. Máme je registrovány u nás na počítači a zároveň kontrolujeme, zda jsou obsaženy v privatizačních projektech.

Dále musíme velmi pečlivě dbát, aby z privatizačních projektů byla vyloučena zemědělská půda, která tam nesmí podle zákona být. Zemědělské pozemky převádíme dopisem na Pozemkový fond. Musíme dále dbát, aby tam nebyla lesní půda, musíme dbát, aby byla ošetřena ochraňovatelství vůči federálním hmotným rezervám, musíme dbát, aby byl opraven kapitál o proběhlé oddlužení a zejména - a to bych chtěl velmi zdůraznit - dbáme, aby do kapitálu nově zakládaných akciových společností nevstoupil žádný majetek nepoužitelný pro podnikatelské účely.

Jistě jste se všichni setkali s často nechápavou nebo někdy zlovolnou kritikou, jako by do kupónové privatizace vstupoval podřadný majetek, jako by lepší majetek byl pro někoho jiného. Není to pravda, a to ve dvou bodech: 1. Do kupónové privatizace vstupují i ty nejexkluzívnější podniky, které máme, 2. do kupónové privatizace nevstoupí žádný majetek, který není vhodný pro podnikatelské účely. Tzn., že do kupónové privatizace půjdou jak podniky typu Becher Karlovy Vary, plzeňský Prazdroj, tak samozřejmě podniky, které nejsou tak skvělé, ale do kupónové privatizace v žádném případě nebudeme vkládat majetek, který je bezcenný. Tzn. ještě před zahájením kupónové privatizace, a to bych rád zdůraznil, očišťujeme tento majetek od nepotřebného balastu, od starých náhradních dílů na již neexistující stroje atd. Na tento majetek nebudou emitovány akcie, které se budou prostřednictvím kupónové privatizace občanům rozdávat. Říkám to s plnou odpovědností. Pokud budete číst někdy takové zlovolné články, že kupónová privatizace je vlastně podvod na obyvatelstvu, neboť se mu rozdává majetek, který nemá žádnou cenu, je to lež. Přesvědčit se o tom bude možné tím, že tyto akciové společnosti budou zapsány u rejstříkových soudů, které toto všechno budou posuzovat.

Chtěl bych ještě říci, že vedle toho, abychom připravili řádně nabídku pro kupónovou privatizaci, dbáme na to, abychom při schvalování projektů splnili ten cíl, který si klademe, tj. dali příležitost nově vznikajícímu střednímu stavu, soukromým podnikatelům v ČR.

Velice potěšitelná situace je na obou stranách procesu, jak na stránce poptávkové, tak na stránce nabídkové. Bylo tady už zmíněno panem předsedou i panem místopředsedou vlády, kolik lidí projevilo svůj zájem o účast v kupónové privatizaci na straně poptávky. Ale stejně tak potěšitelný je masový zájem na straně nabídky. Je tady obrovský počet privatizačních projektů. Máme 8 500 privatizačních projektů, je majetek, na který je předloženo několik desítek projektů. Ve všech případech, kdy není možné řádně rozhodnout, komu dát přednost, je-li navrhován přímý prodej, navrhujeme nějakou konkurenční metodu prodeje, ať už je to aukce nebo ve většině případů spíše veřejná soutěž, která je daleko lépe regulovatelná a kontrolovatelná.

Myslím si, že je důležité zmínit ještě jednu věc - naše chování k projektům, které obsahují restituci.

Víte, že velká privatizace je kombinována s procesem restitucí, že celá třída restitucí se provádí přes privatizační projekty. A zde máme zásadu, že dáváme přednost prakticky zcela automatickou restituentům, kteří se přes privatizační projekt hlásí o svůj majetek. Stane-li se (a stává se to často), že tento majetek byl v průběhu minulých let rozšířen, něco tam bylo dostavěno, přistavěno, tak tento restituent má, pokud projeví zájem, přednost před všemi ostatními konkurenty dokoupit si tento majetek a dostat se tak ke svému právu.

Zvláštní třídu projektů tvoří projekty s účastí zahraničního kapitálu. Zde bych chtěl říci zase na adresu kritiků, kteří mají obavy ze vstupu zahraničního kapitálu: Musíme si uvědomit, že řada našich podniků, celých odvětví bez vstupu zahraničního kapitálu není schopna přežít v otevřené evropské a světové konkurenci. Chceme-li u nás zachovat plnou zaměstnanost nebo alespoň zaměstnanost, která se blíží plné zaměstnanosti, musíme sem zahraniční kapitál, samozřejmě regulovaně, pouštět, jinak bychom měli vážné sociální problémy. Zde se opíráme o expertní zkušenost zahraničních poradců amerických a britských, které financuje americká a britská vláda, kteří nám prověřují zahraniční investory zejména z hlediska jejich ochoty investovat u nás, rozvíjet se u nás, tzn. aby to nebyli nějací zlatokopové, kteří jdou za krátkodobým ziskem. Myslím, že jsme zatím neudělali v tomto směru žádnou chybu, a doufám, že ji neuděláme, protože ti investoři, které jsme sem pustili, jsou skutečně seriózní a věřím, že ani v budoucnu sem nepustíme nikoho, kdo by tady chtěl být jen za účelem krátkodobého zisku.

Při posuzování konkurenčních projektů zejména na přímé prodeje domácím investorům velice dbáme také na zjištění toho, kdo je tím potenciálním kupujícím, tzn., že jsme v úzkém kontaktu s okresními privatizačními komisemi, ale i s dalšími místními orgány, abychom zjistili bonitu potenciálního kupujícího, jeho platební schopnost a vůbec jeho pověst, tržní chování, aby se nám opět nestalo, že majetek budeme prodávat někomu, kdo nezaručuje řádné a seriózní tržní chování.

Předpokládáme, že vzhledem k tempu, jak se nám daří privatizační projekty schvalovat a jak se blížíme k hranici 140 mld., že by už datum, kdy budou publikovány všechny schválené privatizační projekty na kupónovou privatizaci, nemělo být příliš vzdálené zhruba od poloviny března, kdy bychom tuto práci chtěli dokončit. Berte to jako pracovní interní informaci, ale zároveň jako ujištění, že máme velice přesnou představu o tom, kdy práci chceme dodělat a kdy jsme ji schopni dodělat.

Poslední věta. Byli u nás na kontrole poslanci ČNR, tuto kontrolu provedli, myslím, způsobem dosti důkladným. Vybrali si namátkou, "naslepo", tři schválené projekty a my jsme jim přehráli celý schvalovací proces včetně konkurenčních projektů. Nevznesli žádné námitky a byli se způsobem schvalování spokojeni.

Toto je tedy stav přípravy nabídkové stránky privatizace, jak je k dnešnímu dni. Děkuji vám. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministru Ježkovi. Nyní prosím předsedu Českého úřadu pro hospodářskou soutěž pana poslance Bělehrádka, aby přednesl zprávu.

Poslanec Stanislav Bělehrádek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v souvislosti s projednávanou problematikou považuji za svoji povinnost seznámit vás jako předseda Českého úřadu pro hospodářskou soutěž s postavením úřadu v procesu privatizace a s tím, jak do tohoto procesu úřad vstoupil a co pro privatizaci udělal. Nejprve bych považoval za účelné se krátce zmínit o pravomocech, které ČÚHS v procesu privatizace má.

Ty jsou vymezeny zněním § 19 a 20 zákona o ochraně hospodářské soutěže, který předpokládá, že v privatizaci dojde nejen k převodu státního majetku na konkrétní subjekt, ale i k demonopolizaci podniků. Znění těchto paragrafů ukládá jednotlivým orgánům státní správy (a pod tím je třeba rozumět jednotlivá zakladatelská ministerstva a samozřejmě i ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci a také obecní úřady), že za proces demonopolizace a dekoncentrace jsou především odpovědny tyto orgány. Ty jsou totiž povinny při převodu státního majetku zajistit, aby byly stanoveny podmínky, za nichž dojde ke zrušení monopolního postavení de facto nově vznikajících podniků, ať je jejich právní forma jakákoli. Pokud nedojde ke zrušení monopolu nebo dominantního postavení podniků, jsou zakladatelská ministerstva povinna zpracovat rozbor zahrnující zejména zhodnocení možnosti zneužití postavení podniku v období příštích 2 let, vyhodnocení konkurenční schopnosti nového podniku při jeho zapojení do světového trhu a vzhledem k předpokládané zahraniční konkurenci na vnitřním trhu, zejména z hlediska technické úrovně, velikosti konkurenčních podniků a jiných parametrů důležitých pro konkurenční schopnost v určitém oboru nebo odvětví. Tyto rozbory jsou pak příslušné orgány státní správy povinny předložit Českému úřadu pro hospodářskou soutěž k vyjádření. A teprve v této fázi přípravy procesu privatizace vstupuje do hry ČÚHS. Ten posuzuje předložené rozbory z hlediska ochrany hospodářské soutěže. V případě, že úřad nesouhlasí s rozborem, který případně obhajuje bez závažných důvodů zachování monopolních podniků, a předkladatel rozboru s názorem úřadu nesouhlasí a trvá na zachování monopolních podniků, je povinen předložit celý problém k rozhodnutí vládě republiky.

Úřad se samozřejmě nespokojuje více méně jen s pasívní rolí čekatele na rozbor privatizačního projektu a záměru, ale podniká i další kroky, které by směřovaly k procesu demonopolizace.

Podařilo se za pomoci Hospodářské rady vlády ČR prosadit, aby členy resortních privatizačních komisí zakladatelských ministerstev byly také pracovníci úřadu pro hospodářskou soutěž a již na jednání komise prosazovali názory úřadu. Účast našich pracovníků však samozřejmě nezbavuje zakladatele povinnosti zpracovávat výše uvedené rozbory nutné ke konečnému stanovisku úřadu.

Dále také úřad podnítil kampaň za vypracovávání konkurenčních privatizačních projektů a upozorňoval trvale na praktiky vedení některých podniků, které jednak bránily vypracování konkurenčních privatizačních projektů a všemožnými způsoby blokovaly i informace nutné k jejich vypracování. Snažili jsme se zasahovat, vlastně nad rámec našich pravomocí tam, kde se na ČÚHS obrátili jednotliví zpracovatelé konkurenčních privatizačních projektů, a vlastně jsme využívali váhy úřadu k nápravě a ke korekci chování vedení podniků, neboť se domníváme, že soutěžní prostředí musí být i při předkládání privatizačních projektů a nesmí být v jeho vytvoření bráněno. Někde jsme byli úspěšní, někde ne, to záviselo vlastně na případné ochotě nebo neochotě managementu podniků a na zájmu občanů konkurenční privatizační projekty vypracovat.

V poslední době je veřejnými sdělovacími prostředky neustále upozorňováno na praktiky některých investičních privatizačních fondů, které vzbuzují domněnku, že se jedná o porušování hospodářské soutěže. Např. v Českém deníku z 23. ledna i dalších masmédiích se objevila zpráva, že Asociace investičních společností požádala Český úřad pro hospodářskou soutěž o posouzení, zda poskytování účelových úvěrů od státních peněžních ústavů nevytváří nepřípustné výhody IPF těchto zakladatelů a zda praktiky některých bankovních fondů, zejména pokud jde o výroky, že mají k dispozici údaje o klientele zakladatelů, neznamenají porušení bankovního tajemství. Rovněž již úřadu došly dopisy, které upozorňují na některé praktiky nekalé soutěže.

Stížnost Asociace investičních společností na úřad sice do dnešního dne nedošla, nicméně jsme považovali za svoji povinnost se touto informací zabývat z hlediska možného porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Došli jsme k názoru, že ze strany jednotlivých IPF se nemůže jednat o porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. V ustanovení zákona, které pojednává o jediném možném směru porušení, tedy zneužívání dominantního nebo monopolního postavení na relevantním trhu, je třeba konstatovat, že jednotlivé IPF de facto žádné postavení na trhu nemají, protože to získají až budou vlastnit nějaké akcie. Tedy nemají zatím možnost svého postavení nějak využívat, natož pak zneužívat. Něco jiného by bylo, kdyby se prokázalo, že účelové úvěry, o kterých se hovoří v tiskové informaci, byly poskytnuty jen vlastním fondům zakladatele a jiným ne, ač o ně požádaly, a tyto úvěry byly určeny na propagaci. V tomto smyslu by pravděpodobně mohlo jít o zneužívání dominantního postavení na trhu, ale ne investičními privatizačními fondy, ale zakladatelskými bankami, a to jen těmi, které mají dominantní postavení na bankovním trhu. Úřad zahájil předběžná šetření k potvrzení či vyvrácení této domněnky.

O nižším právním vědomí svědčí žádosti o to, aby úřad zakázal některé činnosti, které mají charakter nekalé soutěže. Jedná se zejména o takové instituty, jako je klamavá reklama a porušování obchodního tajemství, zvláště pak bankovního. V těchto případech však musí úřad odpovídat jednotlivým stěžovatelům, že tyto instituty jsou upraveny v Obchodním zákoníku v § 44 a následujících a zákoně o bankách v § 38, kde je přesně stanoveno, co je považováno z hlediska zákona za bankovní tajemství. Bankovní tajemství ze zákona se vztahuje na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank včetně stavů na účtech a depozit. Ani v jednom z těchto případů není český úřad příslušný a celý právní režim je podřízen soukromoprávní žalobě u příslušného soudu. Dá se však předpokládat, že zejména u bank, které založily více investičních privatizačních fondů, budou podobné informace pronikat již vzhledem k tomu, že zde s velkou pravděpodobností existují i úzké personální vazby.

V souvislosti s dosavadním chováním správců investičních privatizačních fondů bych se rád zmínil o iniciativě, kterou vykonal ČÚHS.

Náš úřad upozornil dopisem ze dne 14. ledna místopředsedu vlády pana Stráského na možnost budoucích deformací kapitálového trhu v souvislosti s absencí zákona o investičních společnostech. Mohlo by se totiž stát, že několik málo investičních společností, zejména pokud budou ovládat více investičních privatizačních fondů, ovládne také celé obory nebo odvětví národního hospodářství. Pak by se mohly chovat jako nové malé plánovací komise. Navrhli jsme urychleně novelizovat nařízení federální vlády v tom smyslu, aby do něj byla zapracována zásada č. 24 vládního návrhu zákona o investičních společnostech a investičních fondech. O tom, jak vláda doporučila vypracovat novelu federálního nařízení, jste byli informováni z vystoupení premiéra a místopředsedy české vlády. Mrzí nás, že nedošlo k přijetí doporučení české vlády, aby jedna investiční společnost mohla vlastnit pouze 25 % akcií jednoho emitenta.

Po diskusi byl vládou ČR akceptován návrh ČÚHS na to, že seznamy podniků určených k privatizaci kupónovou metodou budou zveřejňovány průběžně, ale že ukončení předkola bude až po 14 dnech od uveřejnění posledního seznamu. To by bývalo zajistilo jednotlivým DIKům možnost získat si informace a rozhodnout se pro investování buď do fondu, nebo přímo do jednotlivých podniků.

Jsem rovněž přesvědčen, že jednostranná reklama investičních fondů by byla vystřídána reklamou jednotlivých podniků, které by měly zájem získat kupóny jednotlivců a nenechat se případně ovládat některým z fondů. Tím by byla vyvážena nyní jednostranná reklamní kampaň investičních privatizačních fondů.

Ve včerejším rozhodnutí federální vlády, kdy lhůta 14 dnů nebyla do nařízení federální vlády zakotvena, vidíme ohrožení podstaty hospodářské soutěže mezi IPF a mezi jednotlivými podniky, které chtějí získat body přímo od jednotlivých občanů.

Jako další možné porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže by se zřejmě dala kvalifikovat i skutečnost, že některý subjekt zkoupil větší množství kupónových knížek a tím vlastně omezil budoucím investorům přístup na investiční trh. A pokud by je zpět občanům prodával s podmínkou investice do vlastního fondu, jednalo by se zcela jistě o vázaný prodej, který zákon zakazuje, a tím by de facto již podruhé porušil zákon.

Závěrem bych vás chtěl ubezpečit o tom, že Český úřad pro hospodářskou soutěž bezezbytku využije všech zákonných možností k tomu, aby proces privatizace se stal důvěryhodným, průhledným a také procesem demonopolizace a dekoncentrace přežívajících ekonomických struktur zděděných z éry plánovitého hospodářství. Děkuji. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi Bělehrádkovi, o slovo se dále přihlásil pan ministr Němec.

Dámy a pánové, já bych vám chtěl navrhnout, abychom postupovali následujícím způsobem. Po vystoupení pana ministra Němce bych si dovolil dát slovo panu poslanci Duškovi, který by nás seznámil se závěry dozorčí rady. Poté by vystoupil předseda národohospodářského výboru pan poslanec Ledvinka, a tím bychom část oficiální k projednávání tohoto bodu ukončili. Shodli jsme se na tom, že je nezbytně nutné provést volby ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny. K tomu je však třeba změnit i volební řád, který jsme přijali, doplnit jej, takže to bychom se ještě před polední přestávkou pokusili projednat a schválit. Polední přestávku bychom tak mohli využít k provedení volby. Domnívám se, že s tím takto bude souhlas.

Nyní má slovo pan ministr Němec.

Ministr státní kontroly Igor Němec: Pane předsedající, dámy a pánové, na základě doporučení vaší 24. schůze 8. 11. 1991 mne pověřila vláda ČR, abych ve spolupráci s ministrem pro správu národního majetku a jeho privatizaci předložil typový program kontroly privatizace podle zákona č. 92/91, o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, a v souladu s tímto programem zajistil kontrolu.

Příprava na kontrolu byla již ukončena a byly zpracovány podklady pro její realizaci, které byly projednány s ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Typový program kontroly byl zaslán předsedovi vašeho rozpočtového a kontrolního výboru. Cílem kontroly je ověřit dodržování zákonných podmínek převodu majetku státu. Výsledky kontroly nám dají ucelený obraz o přípravě a průběhu první vlny privatizace a zároveň přispějí k odstranění zjištěných nedostatků a vyvolají podněty na případné úpravy příslušných předpisů a opatření pro účinnější zabezpečení dalšího postupu privatizace. Samozřejmě v průběhu kontroly budou využívány i podněty a stížnosti občanů a organizací.

Kontrole budou kromě ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci a fondu národního majetku podrobeny čtyři zakladatelská ministerstva, a to ministerstvo hospodářství, průmyslu, obchodu a cestovního ruchu a ministerstvo zemědělství včetně vybraných podřízených organizací. Tyto čtyři resorty v první vlně privatizace mají zařazeno celkem 1 560 organizací, tj. 95 % celkového počtu, který byl schválen usnesením vlády č. 242/1991. Do prověrky budou zapojena i nově vytvářená regionální pracoviště ministerstva státní kontroly tak, aby bylo možné obsáhnout nejméně 20 podniků.

Kontrola na ústředních orgánech bude zaměřena zejména na:

1. organizační a časové zabezpečení privatizačního procesu,

2. posuzování a schvalování privatizačních projektů,

3. zabezpečení podmínek pro úspěšný průběh kupónové privatizace včetně způsobu schvalování investičních privatizačních fondů.

Na úrovni podniků se kontrola především soustředí na vypracovávání privatizačních projektů zejména s ohledem na:

1. volbu jednotlivých metod privatizace,

2. správnost ocenění a úplnost privatizovaného majetku,

3. zajišťování restitučních nároků,

4. podíl na kupónovou privatizaci atd.

Vlastní kontrola na ústředních orgánech a jejich podřízených organizacích bude realizována v 1. čtvrtletí t. r. Výsledky kontroly budou obsaženy v závěrečné zprávě, kterou po připomínkovém řízení projedná Hospodářská rada a vláda a ještě do konce 1. pololetí t. r.

Dámy a pánové, po ukončení kontroly budu o jejím průběhu a výsledcích rovněž informovat váš rozpočtový a kontrolní výbor, event. v případě závažných zjištění předložím zprávu průběžnou.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./