Česká národní rada 1990 – 1992

Všechen restituovaný lesní majetek, to je lesy obcí, měst i fyzických osob, mají státní lesy pod odbornou správou podle zákona č. 96/1977 Sb. To znamená, že mají povinnost vlastníkům lesa mj. zajistit osivo a sazenice, vytyčit těžbu, vydávat pokyny k ochraně lesa, vést hospodářskou evidenci, podávat státní správě hlášení o plnění úkolů a oznamovat porušení zákonných předpisů.

Podniky geodézie stále pokračují ve vyhotovování map velkého měřítka, což je další problém, který tady nastává, to znamená, že slučují a přečíslovávají pozemkové parcely a tak stále prohlubují rozdíly mezi katastrální mapou zobrazující vlastnické vztahy a mapou evidence nemovitostí, zobrazující vztahy užívací, a tak znesnadňují postup restituce.

Vzhledem k tomu, že Lesy ČR se mají stát právním nástupcem podniku Státních lesů a mají převzít v delimitaci část státního lesního majetku nebo veškerý lesní majetek, je nutné upozornit na souvislosti s výše uvedenou problematikou. Pro vypracování delimitačního protokolu, což je soupis předávaných pozemků, podklady, nabývací listy apod., nejsou v terénu vytyčeny doposud hranice mezi státním a nestátním lesem. Co bude tedy předmětem delimitace a na základě čeho bude uzavřena smlouva s akciovými společnostmi? Akciová společnost nebo lesní společnost bude hospodařit i v cizím lese? Nejenom ve státním? Podnikům státních lesů zůstaly zachovány povinnosti ke všem původně obhospodařovaným lesům, to je nájem, odborná správa, Lesy České republiky jako právní nástupce podniku Státních lesů nemohou plnění těchto povinností zajistit, a to z organizačních a personálních důvodů.

Odborný personál lesních správ, který tyto povinnosti vykonává, má přejít do lesních akciových společností.

Dovolte mi dále, abych se ohradil proti tomu, že opozice zachovává státní podniky. V žádném případě. Tento problém se dal řešit už mnohem dříve a nemuseli jsme se dostat do těchto intencí, že řešíme lesnickou politiku na půdě parlamentu.

Zásadní rozpor mezi vedením ministerstva zemědělství a částí lesnické veřejnosti lze stručně formulovat asi takto: Vedení MZ zavádí systém, kdy poslední pracovník státního podniku České lesy bude pouze kontrolovat a přejímat práce v lese provedené na základě lesního hospodářského plánu a předem uzavřených smluv s akciovou společností, vzniklou popř. ze současných lesních závodů. Tzn. prakticky ručí výkonnou venkovní službu - lesníky a polesné resp. lesní správce. Zatímco druhá strana, nazývaná opozicí, je na základě, lze říci, historických skutečností nezvratně přesvědčena, že lesy musí být spravovány výkonným lesním hospodářem, který bude mít možnost zajišťovat nutné práce v lese dokonce i vlastními prostředky, a za jejich provedení a především stav lesa bude plně odpovědný.

V řešení navrženém MZ spatřujeme tyto hlavní nedostatky a omyly: Především je tento systém příliš poplatný zásadám řízení hospodářství v minulých 40 letech, kdy se předpokládalo, že plánováním a kontrolou lze zajistit kvalitní práci a úspěšný chod podniků. Význam plánování a kontrol v lesním hospodářství nechci samozřejmě bagatelizovat, jejich účinnost ovšem nelze srovnávat se systémem, kdy na kvalitě práce a jejím výsledku (v daném případě stavu lesa) je pracovník přímo zainteresován. Míra závaznosti a detailní zpracování lesních hospodářských plánů u nás je na celém světě zcela ojedinělá (stejně tak i náklady na jejich zpracování - dosud hrazené státem). Přihlédneme-li k tomu, že jsou vyhotovovány převážně mladými absolventy lesnických fakult, není jejich hodnota zdaleka přiměřená důležitosti, která je jim přikládána. Lesní hospodářský plán nemůže nahradit místní zkušenosti lesního hospodáře, nehledě na to, že se zapomíná, že les a jeho vývoj je trvale vystaven přírodním vlivům (sucho, voda, vítr atd.), s nimiž nelze na 10 let, což je doba platnosti lesních hospodářských plánů, předem počítat.

O úspěchu pěstebních prací v lese (zalesnění, ochrana mladých porostů aj.) rozhoduje mnohdy, jsou-li realizovány v určitém, často krátkém časovém období, což lesní hospodářský plán neřeší a ani řešit nemůže.

Smluvní zajišťování veškerých prací v lese mezi zaměstnanci organizace Lesy ČR příp. oblastní správy a zástupci místní lesní akciové společnosti bude mít nutně za následek značné oboustranné administrativní zatížení, stejně tak i přejímky provedených prací jsou časově značně náročné. Zkušenosti ukazují, že právě pro tuto náročnost se přejímky prací často stávaly formálními.

Je nutno poukázat na skutečnost, že navržené řešení nepovede ke vzniku žádného konkurenčního prostředí. Na poměrně velkém území bude založena ze současného lesního závodu jedna lesní akciová společnost, sídlem, byty zaměstnanců i dosavadní činností spjatá s prostředím, avšak nikterak nespecializovaná. Tedy pravý opak situace, jak ji známe od západních sousedů, kde jsou drobní podnikatelé specializovaní např. na těžbu a vyklizení slabého dřeva, dopravu, hnojení a vápnění lesa apod.

Situace lesních akciových společností bude zejména zpočátku po materiální a personální stránce velmi neutěšená. Mnohé lesní závody prodaly v polovině minulého roku část svého strojového parku (motorové pily, traktory, části nákladních automobilů) a jsou dnes často nedostatečně vybaveny. Rovněž současný poměr technických a výrobních pracovníků u lesních závodů (vyplývající z jejich dosavadního poslání) naprosto neodpovídá žádoucímu složení budoucí lesní akciové společnosti, jejíž náplní bude pouze výrobní činnost.

Odhaduji, že toto organizační řešení společně s restitucí lesního majetku povede k propouštění, které odhaduji kolem 30 - 40 % současného stavu technických pracovníků, především lesníků.

Některé lesní závody se již v minulém roce připravovaly na novou situaci a hledaly možnost vedlejší činnosti, která by snáze přinesla budoucí akciové společnosti zisky (pily, dřevozpracující dílny, školky pro okrasné dřeviny apod.). Tím sice zajistí pracovní uplatnění části ohrožených technických pracovníků, bezpochyby to však povede k odklonu od hlavní činnosti, která měla být jejich náplní zajistit ve státních lesích všechny pracovní úkoly předepsané lesním hospodářským plánem. Nelze vyloučit, že se objeví problém, kdo a za kolik provede nutné a málo výdělečné práce v lese, konkurenční nabídky na zalesňování, ochranu a ošetřování kultur (z velké části jde o práce ruční, které nelze mechanizovat) není možno v blízké budoucnosti očekávat.

Kromě vlastního obhospodařování lesů patřila vždy k povinnostem lesníků ochranná služba (proti krádežím, pastvě, požárům aj.) a po desetiletí i tzv. odborná správa malých soukromých popř. obecních lesů. S těmito úkoly oblastní správy lesů ČR nepočítají a pověřovat jimi za úplatu lesní akciové společnosti se mi jeví přinejmenším zcela nelogické.

Domnívám se, že závažným důvodem proti koncepci MZ je naprosté přehlížení dosavadního více než 2001etého vývoje organizační struktury správy lesů (nejen státních), která v menších obměnách dodnes velmi dobře funguje v celé střední Evropě. Ministerstvo dnes jediným zásahem ruší organizaci prakticky na celém území ČR, organizaci, která se osvědčila před válkou a přes opakované pokusy o její "modernizaci" z centra přežila i období budování socialismu. V této souvislosti si znovu dovolím připomenout 50. léta, kdy snad rovněž v dobré víře náměstek ministra zrušil dosavadní organizaci a založil podniky lesního průmyslu pověřené těžbou, dopravou a dodávkami dřeva a tzv. správy lesního hospodářství zajištující veškeré úkoly pěstební. Po 4 letech se organizace státních lesů s fiaskem a velkými ztrátami vrátila k původnímu modelu. Stručně ke koncepci řešení privatizace státních lesů, navrhované lesnickou, jak říká pan ministr a ostatní, opozicí: Do ukončení restituce ponechat současné lesní závody, s předáváním majetku novým majitelům postupně snižovat počet zaměstnanců. Aktivně spolupracovat při restituci lesního majetku, iniciovat vznik lesních družstev a ostatní formy společného obhospodařování drobných soukromých a obecních lesů, zajišťovat odbornou správu převzatých lesů a navrhovat arondace mezi státním a vznikajícím obecním majetkem.

Do první vlny privatizace navrhnout všechny podniky, závody, jejichž činnost přímo nesouvisí s obhospodařováním lesa - závody stavební, strojní, údržbářské dílny, pily a dřevovýroby, střediska dopravních, projekčních kanceláří, velkoškolky, Lesprojekt a Podnik technického rozvoje, včetně odbytového závodu v Měcholupech.

Po ukončení restituce řešit hranice základních organizačních jednotek státních lesů, lesních správ, které budou vedeny zodpovědným lesním hospodářem. V lesích státních bude spolu s podřízenými lesníky přímo hospodařit, v lesích soukromých a obecních je jeho úkolem dohled a pomoc novým majitelům. Práce v lese bude vykonávat zčásti režijními prostředky a zaměstnanci, zčásti soukromými podnikateli podle místní nabídky. Při průměrné rozloze lesní správy 5 - 10 000 ha - podle podílu státních lesů, lesnatosti krajiny, výše těžby atd. - by vzniklo v ČR cca 200 - 250 lesních správ. Tuto formu organizace, která je mj. použita ve většině zemí německých - a již se zavádí v bývalé NDR považuji za vhodnější než současné lesní závody, poněvadž je zde jednoznačně určena osoba zodpovědného lesního hospodáře. Ale to je všechno do budoucna.

Způsob řešení vyšších správních jednotek není již tak podstatný, v zájmu demonopolizace pokládám za správnější založení několika oblastních ředitelství než pouze jedno centrální vedení, s čímž jsou z minulých let i ze současnosti jednoznačně špatné zkušenosti.

Alternativní možnost řešení situace po založení státního podniku Lesy ČR v Hradci Králové zakládací listinou k 1. 1. 1992: Vycházíme-li z předpokladu, že není reálná možnost zrušit právě založený státní podnik Lesy ČR a odsunout privatizaci lesních závodů do druhé vlny privatizace, doporučuji uvážit možnost tohoto řešení - podnik Lesy ČR bude dočasně fungovat jako generální ředitelství s tím, že v budoucnu se může stát jedním z ředitelství oblastních. Privatizační projekty lesních závodů jako celků nebudou doporučeny ke schválení a do privatizace budou zařazeny pouze závody zabývající se vedlejšími činnostmi, pomocné a přidružené provozy a část mechanizačních prostředků. Oblastní lesní správy ve smyslu koncepce ministerstva zemědělství nebudou zakládány. Podřízenými jednotkami podniku Lesy ČR budou nadále současné lesní závody, které budou i v letošním roce ve státních lesích hospodařit, a to jak vlastními prostředky, tak i využitím nabídek soukromých podnikatelů na určité konkrétní práce. Organizace státních lesů bude řešena po vyjasnění všech restitučních nároků, nejdříve k 1. 1. 1993. Návrh organizace zpracuje nezávislá komise odborníků - vedle ministerstva máme dvě vysoké školy, výzkumný ústav, Lesprojekt a spoustu nově vzniklých organizací, které se tímto problémem zabývají a bude předložen tento projekt k projednání ve vládě, popřípadě ke schválení v ČNR.

Dále mi dovolte, abych se stručně zmínil jedním odstavcem - budu citovat z koncepce přijaté ve Slovenské republice. Pokud se týká organizace. Promiňte mi, že to budu číst slovensky, možná, že se zadrhnu. (Přepis pořízen česky.) "Organizační změny musí začít až po přijetí zákona o lese, který stanoví povinnost a podmínky pro práci odborných lesních hospodářů ve všech formách vlastnictví lesa."

Tento požadavek jsem zde opakoval několikrát. Chybí nám legislativa, chybí zde základní legislativní norma, nový zákon o lesích. Myslím si, že by bylo vhodné vyčkat, postupovat podle některé alternativy, tak jak byla navržena, nebo začít pracovat na další alternativě. Ale chtěl bych vyvést z omylu pana ministra v tom, jestliže si myslí, že opozice je tvořena pouze malou částí. Mohu vám doložit, že lesní závody ze severních Čech, západních Čech, východních Čech, severní Moravy, jižní Moravy, které dříve zastávaly stanoviska akciových společností, tak jak byla uvedena v modelovém projektu, jak zde uváděl pan ministr, najednou obrátily svoje stanoviska a plně se shodují s mými názory.

Za druhé si dovoluji upozornit na to, jestliže modelový projekt byl protlačován metodami, které zde byly již několikrát prezentovány, tak se mi zdá, že tu asi nebude něco v pořádku. To je už věc druhá. Těch alternativních projektů je velká síla, je jich ohromná spousta. Je to dobře.

Myslím si, že gró celé věci momentálně záleží na vyřešení organizace státních lesů a pracovní náplni jednotlivých pracovníků. A to tak - nebudu používat termíny, které jsou používány v navrhované koncepci, dá-li se tomu tak říci, budu používat termíny, které se používají dodnes aby hajný byl hajným v lese a s tím lesem hospodařil a obhospodařoval ho. Aby za něj byl plně zodpovědný. Aby si mohl vybrat spolu se svým hospodářem, který mu toto schválí, jednotlivé firmy pro svou práci.

Podle ukazatelů, ke kterým jsme se dobrali po jednání ve Vídni a v Mnichově, mají státní lesy v Rakousku i v NSR vlastní minimální část provozních zaměstnanců, já tomu říkám tzv. pohotovostní četu, která je nutná u každého tohoto hospodáře.

Zmínil jsem se o zahraničních návštěvách. Minule jsem vás informoval o tom, že ty expertizy budou zveřejněny v ČNR. Včera jsme dostali potvrzen od obou pánů - od pana prof. Glücka z vídeňské fakulty i od pana prof. Volze z mnichovské fakulty - termín 13. 2., je to čtvrtek, byl bych velmi rád, kdyby se tohoto vyhodnocení nebo zveřejnění expertiz zúčastnil výbor národohospodářský, výbor rozpočtový. Chtěl bych požádat předsedy o to, aby upravili program tak, aby umožnili těmto dvěma pánům, kteří věnovali značné úsilí na to, aby celou koncepci zhodnotili, své výsledky práce prezentovat zde ve sněmovně. Dovoluji si sněmovně navrhnout, aby nyní projednávaný bod byl přerušen a jeho projednávání bylo dokončeno po zveřejnění zahraničních expertiz až na únorovém plenárním zasedání. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Wolfovi. Mohu rozumět jeho procedurálnímu návrhu tak, že navrhuje přerušit po skončení rozpravy? Je zde totiž ještě jeden poslanec přihlášený do rozpravy, pan poslanec Dudešek. Já mu předávám slovo. Je to poslední písemná přihláška do rozpravy.

Poslanec Petr Dudešek: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte několik vět, protože mimo hudbu je mým koníčkem ochrana přírody, myslivost, jsem tedy často ve styku s lesáky. Většina zde byla na vysoké úrovni řečena. Ale patřím mezi ty, kteří si myslí, že navrhované uspořádání Lesů ČR ne zcela funkčně odpovídá potřebám péče o lesní fond. Na rozdíl od pana ministra, i když mě to mrzí, si myslím, že zde poněkud uniká základní organizační článek, to je lesnický úsek, funkce hajného s maximální výměrou cca 500 až 700 hektarů. 2 000 je, myslím, mnoho, i když je to samozřejmě ovlivněno podmínkami lesů či chovu zvěře.

Rušíme stávající organizaci Státních lesů a budujeme nový státní aparát s posílením centrálního sídla v Hradci Králové. V současné době existují dva právní subjekty - Státní lesy a Lesy ČR. Pokud by podnik Lesy ČR měl být představitelem České republiky, pak by nemělo nic bránit tomu, aby stávající české lesy byly rozděleny na české lesy a moravsko-slezské lesy. Nic nebrání tomu, aby po tomto rozdělení došlo k dohodě, že moravsko-slezské lesy budou určitým podílem participovat na obnově části lesů v ČR, např. Krušných hor.

Můj kratičký příspěvek je názorem. V každém případě sleduji prospěch lesů, zvěře, přírody. Nic jiného. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Dudeškovi. Jako další se do rozpravy přihlásil pan poslanec Kraus, předávám mu slovo. Je to poslední přihláška.

Poslanec Petr Kraus: Vážený pane předsedající, vážená vládo, v současné době již probíhá reorganizace Státních lesů. Nedávno byla otevřena stavidla, která z nejrůznějších důvodů bránila předkládání konkurenčních privatizačních projektů. Některé z důvodů zde byly již zveřejněny. Probíhá restituce, je předáván majetek obcím, koncepce ekonomické reformy v lesním hospodářství je nedopracovaná a má obrovské mezery. Důsledkem je v některých oblastech až neskutečný chaos a naprostý rozvrat lesního hospodářství.

Dnes je mimořádná příležitost vytvořit podmínky pro takové hospodaření v lesích, aby se staly stabilizačním prvkem naší přírody a zdrojem maximální produkce dříví. Nejdůležitějším předpokladem je decentralizace řízení, vytvoření prostoru pro samostatné a zodpovědné rozhodování lesního hospodáře. Nutno navázat na zkušenosti 1. republiky a odbourat byrokratický aparát, poučit se z chyb a úspěchů posledních desetiletí nejen v komunistickém Československu, ale v západním světě.

České ministerstvo zemědělství však vidí lesnickou problematiku zcela jinak. Vychází z předpokladu, že špatný stav lesa není důsledkem kořistnického způsobu hospodaření a nesmyslného direktivního řízení, ale spatřuje chybu ve státním vlastnictví lesa. Nápravu proto zajišťuje privatizováním pěstování lesů, totálním rozbitím dosavadního způsobu řízení a buduje nové řídící centrum pro lesy ČR v Hradci Králové. Záměr ještě utužit centrální řízení této biologické činnosti a v lese ponechat jen bezvýznamný počet řídících pracovníků je nepochopitelný stejně jako tvrdošíjnost při prosazování těchto změn.

Byl nám zde předestřen organizační model rakouských státních lesů. Lze sice vysledovat jistou obdobu v organizační struktuře s Lesy ČR, ale co je vám soustavně zatajováno je, že rakouští lesníci (tedy revírníci) v lese skutečně hospodaří, a dále to, že z našich lesníků, přesněji lesních správců, budou dvě třetiny zaměstnány jinými úkoly, než je hospodaření v lese.

Vítám smířlivý přístup pana ministra, obávám se však, že při jednání s jeho podřízenými bude všechno jinak, jak tomu bylo již několikrát dříve.

Doporučuji sněmovně přijmout návrh pana poslance Wolfa na přerušení projednávání do příští schůze.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Petru Krausovi, předávám slovo panu poslanci Matějkovi.

Poslanec František Matějka: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, nerad vás zdržuji, už jsem vás zdržoval minulou schůzi. Začínám být trochu rozladěn. Když se podíváte do lavic, vidíte, jak nás to všechny strašně zajímá, jak nám jde všem o lesy, jak se tady krásně navzájem zdržujeme.

Chci vám jen připomenout. Opravdu, dejte na slova pana poslance Wolfa, zamyslete se nad tím, co vám všechno řekl, jak si jeho proslov vzájemně odporoval v určitých věcech, a opravdu - bděte. Bděte! Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Matějkovi. Pan ministr Dejmal.

Ministr životního prostředí Ivan Dejmal: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, chtěl bych jen doplnit všechna vystoupení informací.

Samozřejmě, že tady došlo k několika událostem, kterým snad budeme moci říkat jednou plným právem, že byly nedorozuměními. Já to slovo nemám rád, protože se moc často používá, ale v každém případě tady jisté pochybnosti vyvolány byly, to nikdo nemůže popírat - co se týče organizace Státních lesů ČR i co se týče způsobu privatizace.

Nicméně stav je takový, že v současné době posuzuje meziresortní komise privatizaci zemědělství, tedy přihlášené projekty, kam samozřejmě patří i privatizace současných podniků Lesních závodů. Posouzení privatizačních projektů všech lesních závodů ještě neproběhlo, proběhlo však posouzení většiny projektů na privatizaci těchto závodů a v drtivé většině privatizační komise doporučila konkurenční privatizační projekty. Většinou se jedná o přímé prodeje. Takže obavy z monopolního působení nových akciových společností byly teoreticky oprávněné, ovšem dnes už nejsou na místě.

Co se týče vlastní organizační struktury Státních lesů ČR, je pravda, že tam je ještě mnoho nejasností a mnoho věcí nedořešených nebo neřešených naplno s jasností, kterou by si věc zasloužila. Proto jsme se dohodli s ministerstvem zemědělství, že vytvoříme společnou skupinu odborníků z ministerstva zemědělství a z ministerstva životního prostředí, která tuto strukturu dopracuje tak, aby byly spokojeny zájmy obou resortů, tedy i zájmy životního prostředí.