Česká národní rada 1990 – 1992

a) podrobnou zprávu o vývoji národního hospodářství v roce 1991 s rozborem míry vlivu zahraničního obchodu na pokles jeho výkonnosti, zhodnocení rozvoje soukromého sektoru v jednotlivých odvětvích národního hospodářství, vývoj počtu pracovních příležitostí v roce 1991 v jednotlivých odvětvích národního hospodářství, zhodnocení postupu transformace české ekonomiky, včetně rozboru sociálních dopadů na jednotlivé sociální skupiny obyvatelstva,

b) podrobnou informaci o vývoji rozpočtu v roce 1991 včetně analýzy příčin odchylek od schváleného rozpočtu,

c) souhrn opatření vlády ČR o obnovení dynamiky národního hospodářství a rovnováhy rozpočtu na rok 1992 včetně návrhu překlenutí schodku 1991.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Potom vás požádám, pane kolego, ještě jednou při hlasování o přednesení vašeho návrhu. Než uzavřu rozpravu, do které se už nikdo nehlásí, táži se pana ministra Špačka, případně pana ministra Dyby, zda si přejí vystoupit. Prosím, pane ministře.

Ministr financí Karel Špaček: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych reagoval na některé připomínky a dotazy, které tady zazněly.

Pokud jste si dělali poznámky, špatně jsem ve svém projevu přečetl jedno číslo, jak jsem si ověřil ve stenozáznamu. A sice, když jsem mluvil o časovém průběhu výdajů, tak ve čtvrtém čtvrtletí 1991 činil 29,1, řekl jsem omylem 20,1, takže se omlouvám. Správně celý odstavec zní: "Zmínku si zasluhuje časový průběh výdajů. Podíl výdajů ve čtvrtém čtvrtletí v podstatě odpovídal dlouhodobému průběhu. Ve 4. čtvrtletí jsou výdaje samozřejmě nejvyšší. Podíl výdajů ve 4. čtvrtletí 1991 činil 29,1 %." A pak to pokračuje dál.

Pokud tady pan poslanec Petr kritizoval některá vystoupení, chci říci, že ani moje, ani vystoupení pana ministra Dyby nebylo schváleno vládou. To jistě chápete, že to ani nebylo možné, protože tento bod byl zařazen na pořad předevčírem, mezitím se nemohla sejít vláda. Jsou to tedy naše osobní zprávy, jak to také pan ministr Dyba zdůraznil. Je nepochybné, že budeme muset tyto výsledky zanalyzovat ve vládě se všemi důsledky, se všemi vazbami.

Pan poslanec Komárek se ptal, jak je to se schodkem. V závěrečném účtu se objeví částka 12,7 - tato částka se snižuje o 3,3 odvodů zemědělských organizací. Tyto odvody byly pozastaveny koncem roku a vzhledem k rozpočtovým výsledkům je nemůžeme odpustit. Napsal jsem dopis panu místopředsedovi Klausovi, aby tyto prostředky byly českému rozpočtu uhrazeny vzhledem k tomu, že vyplynuly z rozhodnutí federální vlády. Zatím jsem odpověď nedostal a pokud mám neoficiální informace, nebylo této žádosti vyhověno a tudíž nám nezbývá nic jiného, než aby tyto chybějící prostředky byly ze strany zemědělských organizací odvedeny. Podle našich propočtů to dělá 3,3 mld. Kčs, ale je možné, že tato částka bude o něco menší nebo vyšší podle toho, jak velký daňový nárok vyplyne.

Pokud jde o částku 4,8, potvrzuji - a já myslel, že to z mého výkladu vyplynulo - že tyto prostředky nebudeme odvádět na krytí schodku ústředního rozpočtu. S územními rozpočty zúčtujeme jenom účelové dotace. To znamená, že tam, kde jsou účelové dotace, že se musí vrátit, kde jsou neúčelové dotace, tak zůstávají v pravomoci okresních úřadů a místních zastupitelstev.

Tím jsem odpověděl i na první otázku pana poslance Maryta, jak vidíme reálnost odvodů z mezd 3,3 mld. Kčs - ty vyžadovat budeme a záleží na tom, jak daňový nárok vzniká.

Pokud jde o postavení finanční rady. Samozřejmě je velmi zajímavé, a logika rozpočtových vztahů nás neustále přesvědčuje, že tato federace je jednotným státem a že musíme vytvářet jednotnou rozpočtovou finanční politiku. Logika rozpočtu nás vede k tomu, že musíme jeden o druhém vědět a že rozpočtová soustava tvoří jeden celek. Samozřejmě vleklá jednání o státoprávním uspořádání vždycky stále znovu a znovu narážejí na tuto rozpočtovou logiku. Bohužel, je to tak, já jsem na to již několikrát upozorňoval a samozřejmě se bude muset přihlédnout i k této věci při dalších jednáních o státoprávním uspořádání, protože jestliže chceme mít jednu rozpočtovou politiku, musí v tom hrát finanční rada velmi význačné místo.

Dodržení poměru 2:1 jsem již řekl a budu to požadovat, pokud k takovémuto jednání dojde. Ovšem nejsem si o tom úplně jist, jak jsem to říkal.

Pan poslanec Homola pochyboval o těch zemědělských podnicích, jak jsem to zde říkal, ale jak tato daňová povinnost vznikne, tak budeme požadovat odvedení těchto prostředků.

Samozřejmě vystoupení pana poslance Sedláčka mne velmi zarmoutilo, protože podle mne vychází z řady nesprávných informací, což vám zde dokáži. To, co říká po stránce odborné, o tom se můžeme zde poradit, podiskutovat o tom, ale já z toho vidím dost nedobrý útok na ministra. Jinak upozorňuji, že na své funkci vůbec nelpím a pokud se rozhodnete, aby to dělal někdo jiný, milerád vám vyhovím a nebudu nikterak zarmoucen. Upozorňuji, že pozice ministrů ve vládě s blížícími se volbami se stává hrozným břemenem a vždycky žertovně říkám, že by se měl konečně založit Spolek proti týrání ministrů. /Potlesk./ Protože i řada nejrůznějších vlivů se pak projevuje při projednání parlamentu o zcela odborných otázkách. A to podle mne dobré není.

Pokud jde o rozpočtové výdaje - prosím, pane poslanče Sedláčku, abyste mi nyní věnoval pozornost, protože jste mi předtím asi pozornost nevěnoval. /Potlesk./ Tak jsem řekl a mohu vám to na cifrách ukázat, že až do konce listopadu byl rozpočet přebytkový. Schodek vznikl až v listopadu u ústředního rozpočtu, načež ten se okamžitě snažil reagovat. Samozřejmě každý ekonom ví, že když budete dělat zásah 6. prosince, že už se velká záchrana neprovede. Co jsme mohli, tak jsme udělali. Jinak rozpočtové hospodaření probíhalo v podstatě podle rozpočtových předpokladů a já považuji celkem za úspěch, že jsme nepřekročili výdaje, přestože jsme provedli druhou valorizaci. Já jsem si tuto valorizaci nevymyslel sám o sobě, byla o tom ve vládě velká diskuse a ministři školství a zdravotnictví prohlásili, že bez této valorizace nastanou poruchy ve zdravotnictví a školství koncem roku. To si vláda nechtěla vzít na svědomí. Já bych si to také nevzal na svědomí a dávám přednost tomu, aby se bezvadně profinancovaly školství a zdravotnictví tak, aby nedošlo k žádným problémům, než abych se honil za fetišem, že nebude dodržen rozpočtový výsledek. Z toho nemůžeme dělat fetiš. /Potlesk./ My jsme zde národohospodáři a samozřejmě musíme také přihlížet k tomu, jaká je sociální únosnost našich opatření. Jinak vám mohu říci - a máte to písemně na stole v materiálu, který jste dostali v říjnu při druhé valorizaci, když jsem napsal, že možný schodek odhadujeme v rozmezí až do 7 mld. Kčs. Čili žádné překvapení. Patrně jste asi toto nečetli, když mně nyní vytýkáte, že se nehodnotila v této sněmovně možnost rozpočtového schodku.

Je nesporné, že všechny tyto věci byly v této sněmovně projednány a musím vám říci, že mám stejný názor jako pan místopředseda Klaus, který prohlásil, že je malý zázrak, že rozpočty dopadly tak, jak dopadly. Děkuji vám. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Pan ministr Dyba si přeje říci tři věty.

Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj Karel Dyba: Všechno, co řeknu, pokusím se říci v podobě, aby to mělo výchovný význam. Tím, co budu říkat, nechci něco zlehčovat, i když si možná nakonec jednu poznámku neodpustím.

Určitě jsem podal realistický obraz situace, jako se vždycky o to pokouším. Pacient, kterého jsme zdědili v národním hospodářství, byl nemocen a vy mu aplikujete jistou terapii a měříte pokrok v tom, zda se uzdravuje nebo neuzdravuje. Samozřejmě terapie má nějaké pozitivní účinky a také vedlejší účinky. Když si dobře přečtete záznam, který přečetl pan poslanec Petr, je to tam pěkně vyváženo. Tady jsou věci, kdy se zdraví vylepšuje a tady za terapii, kterou aplikujeme, platíme. Pacient je v takovém a takovém stavu a je vidět nadějný pokrok, který tady je, zejména ve srovnání s jinými pacienty kolem nás. V tom smyslu je to optimistický obraz. Optimistický je ještě v tom, co jsem řekl jako poslední větu. Skutečně si myslím, že jsme určitě lepší než Rakušané a Němci, jenže oni o tom zatím ještě nevědí. Tak dlouho to trvat nebude.

O rozpočtu mluvit nebudu. Snad jenom jednu poznámku. Byl to odhad příjmů rozpočtu. Nic víc než odhad to nemohlo být. Jsou mezi vámi lidé, kteří znají matematickou statistiku a vědí, že odhady jsou zatíženy určitou chybou. V rámci chyby se odhad pohybuje. To jinak nejde udělat. V rámci té chyby a s určitými výhradami přečtěte si záznam, co jsem říkal, když jste rozhodli o valorizaci - také akceptuji hodnocení rozpočtu bez problémů.

Pochybnosti o statistice: jakou chcete míru inflace? Udělám ji jakou budete chtít. To je podstata věci. Když ji vezmu na základě srovnání roku 1991 s průměrem roku 1990, mohu to dotáhnout na 58 % vzestup ceny. Když vezmu průměr roku 1990 a 1991 za jednotlivé měsíce, ke konci roku 1990, bude to asi 45 %. Důležité je jak čísla interpretujete. Pro to, co chcete změřit, musíte zvolit správná čísla. Když se uvažovalo o tom, co se může stát v roce 1991 po liberalizaci cen, odhad 30 %, k tomu relevantní měřit to ke konci roku 1990. Ještě bych mohl mluvit o tom, že jsou různé cenové indexy za stejné období. Záleží na tom, zda vezmete váhy výchozího období nebo váhy konečného období. Může se to lišit až o 10 bodů. Všechno to vypovídá o něčem jiném. To je ve statistice tak zabudováno. Vážím si práce statistiků, protože vím, co to znamená. Když budete chtít, můžete si se mnou o tom pohovořit. Odkáži vás na literaturu, co jsem k tomu kdy napsal. To může panu poslanci Petrovi posloužit.

Co jsem slíbil na konec, to šlehnutí. V případě pana poslance Petra je mi líto, že si nic neodnesl z toho, co jsem zde říkal, ale nedivím se tomu.

Pan poslanec Chromý: Vztah mezi makro a mikro. Agregátní obrazy, to znamená průměrná míra inflace za rok a celková produkce, nejsou tak nezávislé. V agregátním se odráží i mikroekonomický vývoj. Ale to už bychom se dostávali do jiných souvislostí.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji za tři věty pana ministra Dyby. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Ledvinka. Ještě chtěl ale využít svého práva pan ministr Vopěnka, kterému dávám slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych krátce sdělit to, co všichni víte, že finance do školství a podpora školství je naprosto nezbytná. Nezbytná v tomto roce byla, protože každý druhý z vás, kdykoli sem přijdu do této sněmovny, na mně žádá finance pro tu či onu školu v místě vašeho bydliště, protože je v hrozném stavu. Myslím, že vám toto zde nemusím zdůrazňovat.

Faktem je, že možná na některých místech s financemi nebylo dobře hospodařeno. To mě velmi mrzí, protože to ohrožuje důvěryhodnost ve finanční požadavky, které školství žádá. Samozřejmě budeme tyto případy přešetřovat. Po dopisu, který jsme dostali od pana ministra Špačka, jsme některé peníze ušetřili a vrátili je zpět do pokladny.

Co je potřeba říci: mám dojem, že velký vliv na to, že jsme měli určitý schodek v rozpočtu, mělo - ač se zdá být zanedbatelné - právě zvýšení platů, k němuž došlo u učitelstva na Slovensku v září. Tato věc byla bagatelizována i z hlediska federálního. Peníze byly poskytnuty i ve slovenském rozpočtu, i když jsem tenkrát věděl, že na to nemají. Že na to nemají, ukázalo se koncem roku.

Za této situace jsem byl vystaven nesmírnému tlaku ze strany jednak učitelstva, ale i z jiných stran. Pominu-li nehorázné urážky, které jsem musel v této věci snášet a kdyby nedošlo k valorizaci platů učitelstva, musel bych podat demisi na ministerské místo. Je to věc politická. Sám vím, že slovenský ministr školství byl předvolán slovenským premiérem a bylo mu řečeno, zda by souhlasil s tím, aby byly platy učitelů zvýšeny. Za takové situace si nedovedu představit, že bych byl ochoten říci, že nikoli, když to bylo přímo takto nabízeno. On za to tolik nemůže, ale zdálo se mi to skoro jako provokace, která byla v této době udělána.

Všichni víte, jak vypadá rozpočet i na tento rok, jak vypadal rozpočet na minulý rok a jaký je tok financí.

Z tohoto hlediska schodek v českém rozpočtu je vysvětlitelný i trochu jiným způsobem. Jsme možná příliš velkorysými dárci tam, kam bychom sami ty peníze byli schopni umístit.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji panu ministrovi. Do rozpravy se přihlásil ještě pan poslanec Ledvinka.

Poslanec Karel Ledvinka: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já nebudu mentorovat - bylo už tady řečeno mnoho. Já mám velice pragmatickou otázku a prosbu.

Doporučoval bych totiž, aby návrh usnesení, který přednesl kolega Sojka, byl umravněn rozpočtovým a kontrolním výborem, protože se mi zdá, že v poslední větě je hrubá chyba, technická chyba. Dynamika rozvoje příjmů státního rozpočtu 1992 - mám dojem, že tam bylo napsáno. Poprosil bych o odbornou expertizu pana ministra, poněvadž se mi nezdá, že by to bylo přesně tak, jak je rozpočet sestaven, že by to bylo proti tomu, jak je sestaven rozpočet.

Zdá se m tedy, a dovoluji si navrhnout kolegovi Sojkovi buď, aby se k tomu vyjádřil pan ministr, anebo rozpočtový výbor, anebo zda by nebylo rozumné, abychom přijali usnesení, že nám vláda v březnu předloží zprávu o stavu unie a hotovo.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Dámy a pánové, poněvadž se už nikdo nepřihlásil k rozpravě, rozpravu uzavírám. Konstatuji, že kromě návrhu usnesení, který bych přednesl a který spočívá v tom, že by sněmovna vzala zprávu, která byla právě přednesena, na vědomí, zazněly ještě dva návrhy na doplnění takovéhoto usnesení, přednesené panem poslancem Marytem a panem poslancem Sojkou. - Omlouvám se, je tu ještě jeden návrh, a to pozměňující návrh k tomu návrhu doplňujícímu, který právě přednesl pan poslanec Ledvinka.

Vzhledem k tomu, že ve tři hodiny, tedy v 15 hodin musíme schůzi přerušit, požádal bych oba navrhovatele těchto návrhů na doplnění o společnou konzultaci, včetně pana kolegy Ledvinky s tím, že bychom neopouštěli svá místa a že by oba, respektive všichni tři tito pánové sdělili sněmovně, zda byli schopni dojít k nějakému konsensu. Pokud nikoli, budeme hlasovat o návrzích tak, jak odezněly.

Souhlasí s tím pánové, kteří navrhovali své doplňky? Pan kolega Maryt a Sojka? (Oba poslanci projevili souhlas.)

Pane ministře, nerad vidím, že otevíráte rozpravu, ale máte slovo. (Veselost.)

Ministr financí Karel Špaček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já tu mám před sebou návrh usnesení České národní rady a myslím, že to, jak je to tady napsáno - hovořil jsem ještě s panem ministrem Dybou - z mého hlediska je to v pořádku.

Dávám jenom v úvahu tuto věc. Já už jsem o tom hovořil předevčírem - dnes byla informace o rozpočtu, v březnu by tedy měla být podrobná a pak bude závěrečný účet v dubnu. Jestli o tom tedy skutečně chcete slyšet třikrát. Pokud ano, pak samozřejmě se tomu nikterak nebráním, s tím ale, že to definitivní vypořádání, definitivní cifry do konce března teprve budu mít k dispozici až během dubna. Takže zase by to nebyly úplně přesné, byly by to přesnější, samozřejmě, cifry, rozbor by byl hlubší, ale definitivní cifry by to tedy být nemohly z těchto praktických důvodů.

Čili to b) bych doporučoval, abyste si rozmysleli. Tady je napsáno "podrobnou informaci o vývoji rozpočtu v roce 1991, včetně analýzy příčin odchylek od schváleného rozpočtu ..." - to je právě obsahem státního závěrečného účtu.

Uvažte tedy sami, zda před sněmovnu se s tím má jít dvakrát, nejdříve s přibližným materiálem a pak s definitivním.

Dále je tady napsáno, že má vláda předložit souhrn opatření vlády České republiky k obnovení dynamiky národního hospodářství a rovnováhy rozpočtu na rok 1992. To - myslím - nedává dost smysl, tam bych dal slovo "zajištění". Muselo by to znít: "... opatření k zajištění rovnováhy rozpočtu na rok 1992 ...".

A pak tady je "... včetně návrhu překlenutí schodku roku 1991 ...". To je právě to, co podle zákona o rozpočtových pravidlech má vláda navrhnout ve státním závěrečném účtu. Čili teprve státní závěrečný účet a usnesení k němu řeší tuto otázku.

Čili pokud byste to tam chtěli ponechat, pak bych doporučoval to "včetně návrhu překlenutí schodku roku 1991 ..." vyškrtnout, protože to je v závěrečném účtu, v každém případě, a doplnit tam slovo "zajištění".

To jsou drobné poznámky a pak koncepčně se rozhodněte, zdali chcete o rozpočtu slyšet ještě v březnu a potom v dubnu.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Využiji toho, že rozprava byla opět otevřena a ptám se pánů navrhovatelů, zda dospěli k nějaké modifikaci svých návrhů.

Poslanec Tomáš Sojka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že návrhy, které zde zazněly z úst pana ministra Špačka, lze akceptovat a že vhodným způsobem doplňují návrh, který byl přednesen, včetně dubnového termínu. Březen byl požadován jen proto, že mám vážné obavy, jak bude vypadat další zasedání v průběhu předvolební kampaně.

Čili souhlasím s panem ministrem.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Uzavírám rozpravu a chtěl bych požádat především pana poslance Maryta a pana poslance Sojku, že by bylo možná lepší, kdyby usedli zde poblíž mikrofonu.

První návrh, který jsem zaregistroval jako návrh doplňující, byl návrh poslance Maryta. (Poslanec Maryta: byl předán.) Byl předán. Je to tedy návrh, který přednese souhrnně pan poslanec Sojka.

Pane poslanče, teď bych poprosil ještě jednou o přednesení celého znění vašeho návrhu, včetně návrhu pana poslance Maryty, jak jsem byl informován z vašeho rohu.

Poslanec Tomáš Sojka: Návrh usnesení České národní rady.

"Česká národní rada

I. bere na vědomí

a) informaci ministra financí České republiky Karla Špačka o předběžných výsledcích rozpočtového hospodaření za rok 1991,

b) informaci ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj Karla Dyby o předběžných výsledcích národního hospodářství v roce 1991.

II. Žádá vládu České republiky, aby na schůzi ČNR v dubnu 1992 předložila

a) podrobnou zprávu o vývoji národního hospodářství v roce 1991 s rozborem míry vlivu zahraničního obchodu na pokles jeho výkonnosti, zhodnocení rozvoje soukromého sektoru v jednotlivých odvětvích národního hospodářství, vývoj počtu pracovních příležitostí v roce 1991 v jednotlivých odvětvích národního hospodářství a zhodnocení postupu transformace české ekonomiky, včetně rozborů sociálních dopadů na jednotlivé sociální skupiny obyvatelstva.

b) Souhrn opatření vlády ČR k obnovení dynamiky národního hospodářství a zajištění rovnováhy rozpočtu na rok 1992."

Doporučil bych ještě bod c) t. j. doplnění o návrh poslance Maryta, kde se žádá vláda, aby při finančním vypořádání mezi federací a republikami za rok 1991 důsledně vycházela z principu poměrného podílu počtu obyvatel obou republik.