Čtvrtek 19. prosince 1991

Česká národní rada nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády ČR uvedenou ve sněmovním tisku 515 A na naléhavou interpelaci poslance Heřmana Chromého.

Kdo s takto formulovaným usnesením souhlasí, ať zvedne ruku. 73.

Kdo je proti? 2.

Kdo se zdržel hlasování? 31.

Konstatuji, že usnesení v tom smyslu, jak jsem ho přednesl, bylo přijato.

Odpověď na svou naléhavou interpelaci ve věci slučování a rozdělování obcí obdržel od ministra Sokola poslanec Payne. Prosím pana poslance Payne, aby se k této odpovědi vyjádřil.

Poslanec Jiří Payne: Vážený pane předsedající, vážení poslanci a poslankyně, nejprve považuji za důležité informovat sněmovnu o tom, že v souladu s dohodou politického grémia v ČNR projednávanou interpelaci podpořil klub ODS. Mým patrně neopodstatněným očekáváním při předložení již druhé interpelace ve stejné věci bylo, že ministerstvo vypracuje dostatečné legislativní řešení problematiky a předloží je ČNR k projednání. Myslím, že při té první interpelaci zbývaly ještě dva měsíce a to by mohla být při rekordních legislativních výkonech, jichž jsme běžně svědky, dostatečná doba na vypracování. Chtěl bych se úvodem pozastavit nad tím, že někteří členové vlády ČR přistupují i k naléhavým interpelacím poněkud laxním způsobem. S interpelací, kterou jsem přednesl dne 4. prosince, vyslovila ČNR souhlas s tím, aby byla považována za naléhavou. Musím ještě připomenout, že Kancelář znění interpelace doručila Úřadu vlády bezodkladně. Odpověď na interpelaci mi byla doručena dne 18. 12. kolem 13. hodiny. Ověřil jsem si, že před tímto datem interpelace nebyla doručena do podatelny ČNR. Tzn., že ministr vnitra nesplnil lhůtu stanovenou Českou národní radou. Dále musím konstatovat, že premiér vlády ČR, jemuž byla interpelace rovněž adresována, na ni neodpověděl dosud. Považuji za velmi problematické projednávat dosud neexistující odpověď pana premiéra a odpověď pana ministra, jestliže dosud nebyla rozmnožena v podobě sněmovního tisku, na rozdíl od interpelace pana kolegy Chromého, a předložena všem poslancům. Protože však problematika, jíž se interpelace týká, má jeden velmi závažný prvek, a to je otázka majetku obcí, domnívám se, že k této věci musíme přijmout stanovisko ještě do konce tohoto roku. Proto věřím, že pan premiér do zítřka předloží odpověď na tuto interpelaci tak, aby mohla být ještě během zítřka rozmnožena a abychom o ní mohli jednat. Věc je skutečně naléhavá, pan premiér měl na to již 15 dnů místo 10 dnů.

Proto navrhuji přerušení tohoto bodu a jeho zařazení na konec zítřejšího programu, abychom mohli věc ještě před koncem roku projednat.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Paynemu. S faktickou poznámkou se hlásí pan místopředseda Vlach, omlouvám se panu ministrovi, dostane slovo okamžitě po panu místopředsedovi Vlachovi.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Promiňte, reaguji trochu opožděně, ale dovolte mi vrátit se k té interpelaci, kterou jsem přednášel já. Její obsah uznala ČNR za tak závažný, že jsme zkrátili lhůtu na odpověď maximálně. Budeme jednat ještě zítra, neměl by být problém, abyste do zítřka měli všichni tento materiál k dispozici. Byl bych velice rád, kdyby napětí v této oblasti bylo maximálně redukováno na únosnou míru. Požádal bych Českou národní radu, zda bychom se k tomu nemohli vrátit také zítra.

Vzhledem k tomu, že jsme zkrátili před dvěma dny lhůtu tak extrémně a že se další schůze chystá pravděpodobně koncem ledna, domnívám se, že to není tlak na to, abychom to projednali za každou cenu, ale ve smyslu toho, co přednesl pan kolega Palkoska, by byl tento postup serióznější.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Vlachovi, nyní se o slovo přihlásil pan ministr Sokol.

Ministr vnitra Tomáš Sokol: Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, vážené dámy a pánové, jsem trochu na rozpacích, co vlastně v této chvíli má být předmětem jednání, protože bylo řečeno, že by snad do zítřka mělo přijít nějaké další vyjádření ve věci interpelace pana poslance Payna. Nicméně považuji za potřebné v této chvíli a na tomto místě zdůraznit, že otázka lhůty, která zde byla tímto způsobem zdůrazněna, je interpretována způsobem, který nepovažuji za správný. Netvrdím, že z této podstaty lze těžit nějaký kapitál. Nicméně pokud mají být dodržovány nějaké lhůty, musí být dána jasná pravidla, jaké lhůty to jsou, odkdy se počítají a kdy končí. To je nezbytnost, jinak se nikdy nedohodneme.

Paragraf 89 Jednacího řádu říká, že poslanec může na schůzi ČNR interpelovat přítomného člena vlády ČR též ústně. Pro ústní interpelaci platí přiměřeně ustanovení o písemné interpelaci.

Souhlasím s panem poslancem Paynem v tom, že jeho interpelace, která byla posléze touto radou shledána jako naléhavá, odezněla 4. 12. t. r. Byla interpelací ústní. Je ovšem třeba konstatovat, že to byla interpelace na, pokud si vzpomínám, pana premiéra a na mne jako ministra vnitra, aniž by tady kdokoli z nás byl přítomen. Jestliže tedy budu přesně interpretovat toto ustanovení, pak musím konstatovat, že poslanec může interpelovat přítomného člena vlády. Členové vlády nebyli přítomni se souhlasem ČNR, protože zasedala vláda. Tak to bylo schváleno.

Za této situace se stává velice nejasným, kdy začíná běžet lhůta, jestli ten den, kdy bylo interpelováno, nebo nějaký další den. Vím, že to u někoho z vás budí úsměv, ale já se vás tedy táži, který den byl rozhodující, jestliže ČNR souhlasila s tím, aby vláda nebyla přítomna. Nešlo tedy o nějakou nedbalost nebo že by se vláda nedostavila o své újmě. Pak se musím držet ustanovení tohoto zákona, které neříká nic dalšího o tom, od kdy začíná běžet lhůta.

Mně byla tato interpelace doručena 6. 12. Od kdy mi běží lhůta? Je to v tomto zákoně nějak řečeno? Podotýkám, že existuje celá řada jiných zákonů, např. občanský soudní řád, nebo trestní řád, který přesně vymezuje od kdy lhůta běží. Lhůta běží druhý den poté, kdy byla písemnost doručena. Netvrdím, že by to tak muselo platit v tomto Jednacím řádu, ale pokud to není jasně vymezeno, pak by nemělo být řečeno, od kdy běží a že nebyla dodržena. Protože stejně tak je v jiných podstatně důkladnějších právních předpisech jasně řečeno, kdy tato lhůta končí a čím. Například opět zdůrazňuji občanský soudní řád nebo trestní řád, v těchto je lhůta splněna dnem, kdy je písemnost dána na poštu. Znovu opakuji - netvrdím, že by to tak muselo být v tomto Jednacím řádu. Ale není-li to jasně napsáno, pak se asi ztěží budeme dohadovat o tom, jestli lhůta byla nebo nebyla dodržena.

Já jsem za této situace postupoval tak, že jsem se snažil tuto interpelaci vyřídit co nejrychleji - ve lhůtě, která pro mě byla možná. Odpověď na tuto interpelaci byla dána na poštu 17. 12, tedy podle mne ve lhůtě deseti dnů. Pokud se Česká národní rada rozhodne, že tato lhůta bude měřena jinak, plně se tomu podřídím. Zatím tomu tak není. Toto ustanovení je bohužel vágní a pak si ho asi každý z nás bude vykládat jinak, což lze samozřejmě respektovat, ale nemělo by být řečeno, že lhůta nebyla splněna.

Pokud jde o podstatu věci. Odpověď na interpelaci, která byla dána panu poslanci, alespoň podle mého názoru reaguje na podstatu problému. Vysvětluje, jakým způsobem bude tato otázka řešena. Dále bych to nechtěl rozebírat, protože je to na dlouhou diskusi. Navíc se domnívám, že k této diskusi je zcela nezbytné, abyste všichni měli onen materiál, který byl panu poslanci Paynovi zaslán. Samozřejmě respektuji to, že asi nebude možné v této chvíli odpověď na interpelaci projednat. Ale v té základní otázce jsem cítil potřebu se zásadně ohradit proti tomu, že by lhůta nebyla dodržena.

Děkuji.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministru Sokolovi. Hlásí se opět pan poslanec Payne. Prosím pane poslanče.

Poslanec Jiří Payne: Chtěl bych říci, že pan premiér mně neodpověděl dosud, takže o lhůtách můžeme diskutovat nejen v případě pana ministra Sokola.

Za druhé se nedomnívám, že by Jednací řád měl přesně stanovovat dny doručení, protože pan ministr by si měl být vědom, že je politicky odpovědný České národní radě a že je v jeho vlastním zájmu, aby případně kurýrem doručil poštu včas. Navíc dopis, který jsem dostal, mně nešel poštou a byl mi doručen bez jakéhokoli razítka, bez jakéhokoli datumu, příjmu či odeslání, takže teď můžeme hovořit o tom, co vlastně nelze prokázat. Nicméně trvám na návrhu, aby bod byl přerušen a projednával se zítra.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pro mě v tuto chvíli vyplývá asi následující: Pan poslanec Payne připomíná panu premiérovi, že lhůta, která byla Českou národní radou stanovena, vypršela. Navrhuje, aby projednávání této interpelace bylo přerušeno, a zároveň se obrací se žádostí na Kancelář ČNR, aby do zítřka zabezpečila tento tisk všem poslancům ČNR.

Kdo souhlasí s přerušením projednávání odpovědi na interpelaci pana poslance Payna, ať zvedne ruku. 83.

Kdo je proti? 3.

Kdo se zdržel hlasování? 22.

K této interpelaci se vrátíme zítra.

Paní poslankyně Gerta Mazalová obdržela dvě odpovědi od ministra Tomáše Sokola. Tyto odpovědi se týkají dvou různých věcí. Nejdříve se budeme zabývat interpelací, která se týká určení Městského úřadu Dubňany pověřeným obecním úřadem ve smyslu nařízení vlády ČR č. 475/1990 Sb. Prosím paní poslankyni Mazalovou, aby se k této odpovědi vyjádřila.

Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, myslím si, že nijak nepokazím skvělou pověst pana ministra Sokola když řeknu, že jsme se při této interpelaci ohledně přenesené působnosti dohodli, že se sejdeme, samozřejmě na ministerstvu, společně s panem starostou města Dubňany, a dohodneme se s odborníky na dalším jednání. Takže bych prosila, aby tato interpelace zůstala otevřenou do dalšího jednání.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Takže, jestli tomu dobře rozumím, navrhujete přijetí usnesení v tom smyslu, že se sejdete s panem ministrem. Domnívám se, že vám vyhovíme, a nyní bychom se mohli věnovat další interpelaci, která se týká nákupu zařízení měřičů rychlosti vozidel RAMER.

Poslankyně Gerta Mazalová: V této druhé interpelaci mě pan ministr uvědomil o tom, že se ministerstvo vnitra podílí, jsou určení zástupci policejního ředitelství, kteří jsou v pravidelném styku s ředitelem tohoto podniku a bude-li radar vykazovat požadované parametry, bude-li splňovat požadavky, bude mít Policie zájem a zakoupí tento radar. Myslím si, že opět musím projevit spokojenost s panem ministrem Sokolem.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Paní poslankyně, souhlasíte s odpovědí? Otvírám k tomuto bodu rozpravu. Zdá se, že se do rozpravy nikdo nehodlá zapojit, takže rozpravu končím a navrhuji přijmout následující usnesení:

"Česká národní rada souhlasí s odpovědí na interpelaci poslankyně Mazalové, týkající se nákupu zařízení měřičů rychlosti vozidel RAMER."

Kdo s tímto návrhem na usnesení souhlasí, ať zvedne ruku! 109.

Kdo je proti? Nikdo.

Usnesení je přijato.

Pan poslanec Vojtěch Dohnal obdržel odpověď ministra vnitra Tomáše Sokola na svou interpelaci ve věci uzákonění institutu domovského práva v novele zákona č. 367/1990 Sb., o obcích. Pan poslanec Dohnal se vyjádří k odpovědi. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Vojtěch Dohnal: Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, vážená vládo, sněmovno, ve své interpelaci jsem požadoval, aby vláda v co nejkratší době předložila zákon či novelu zákona, který by pomohl zřídit institut domovského práva, a to proto, aby tento institut domovského práva pomohl stabilizovat naši společnost. Místo toho jsem od pana ministra vnitra dostal velice vyhýbavou odpověď: "zvažujeme, jaké funkce by mohlo domovské právo nyní plnit", dále "po vyhodnocení získaných poznatků bude rozhodnuto o tom, zda by bylo účelné domovské právo obnovit". A konečně "právní úprava by mohla být zahrnuta do připravované novely zákona o obcích".

S takto koncipovanou vyhýbavou odpovědí bohužel souhlasit nemohu.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Dohnalovi. Hlásí se pan ministr Sokol.

Ministr vnitra Tomáš Sokol: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, dámy a pánové, interpelaci jsem chápal jako námět na řešení sociální problematiky. Problematiky, u které je vůbec otázka, jestli je v kompetenci české vlády nebo není v kompetenci české vlády, ale chtěl bych zdůraznit, že není v kompetenci zřejmě žádné vlády v tomto státě, a že to snad ani nejde s ohledem na mezinárodní dohody, aby bylo přijato to, co je považováno na domovské právo z hlediska prvorepublikových zákonů. To znamená právo někoho přemístit někam, kde je svým domovem. Tato myšlenka se mi principiálně líbí, protože by vyřešila celou řadu problémů, zejména v oblasti městské kriminality, ale nemohu si pomoci, existuje Listina občanských práv, která navazuje na celou sérii mezinárodních konvencí. Je prakticky vyloučeno, aby v tomto směru byla přijata nějaká pozitivní úprava, která by umožňovala exekutivním orgánům někoho někam transportovat. Proto je ta odpověď tak vyhýbavá, protože se zvažuje otázka domovského práva jako povinnosti obce se o někoho postarat. To je také problematické z hlediska toho, že obce samy o sobě jsou samostatné subjekty, jedny z nejsamostatnějších, kterým lze toto ukládat za současné situace velmi málo a je otázka, jestli by takový zákon, který by jim ukládal povinnost starat se o své původní obyvatele, byl vůbec v souladu s koncepcí nezávislosti obcí.

Víc se o tom v této chvíli říci nedá, protože je to institut, který ožil ve vědomí obyvatel v nejrůznějších výkladech, ale obávám se, že v tom nejzákladnějším realizovatelný není. Proto jsem odpověď tak, jak jsem odpověděl. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, kdo dále chce v rozpravě vystoupit? Prosím, pan poslanec Ježek.

Poslanec Josef Ježek: Pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že je mou povinností upozornit na to, že skutečně institut domovského práva zřejmě v této společnosti, v tomto státě nelze obnovit. Je to v podstatě institut minulosti, spíše 19. století, a při dnešním stavu mobility obyvatelstva je to neřešitelné.

A zároveň většinou ti, kteří to navrhují, tím sledují jednoduchou věc - diskriminaci cizinců, Rómů atd. Navíc kdybychom to chtěli obnovit, je to také věc ústavy, ve které nic takového nemáme. A současně podporuji stanovisko pana ministra Sokola, že i podepsané mezinárodní dokumenty o lidských právech nám to neumožňují. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ježkovi. Zdá se, že již nikdo nechce v rozpravě vystoupit, takže rozpravu končím a ve smyslu toho, jak se na kvalitu odpovědi dívá pan poslanec Dohnal, dávám návrh na přijetí následujícího usnesení:

"Česká národní rada nesouhlasí s odpovědí na interpelaci poslance Vojtěcha Dohnala, týkající se uzákonění institutu domovského práva."

Kdo s návrhem na usnesení takto formulovaným souhlasí, ať zvedne ruku! 24.

Kdo nesouhlasí, ať zvedne ruku! 50.

Usnesení tedy nebylo přijato, dávám tedy návrh na přijetí tohoto usnesení:

"Česká národní rada souhlasí s odpovědí na interpelaci poslance Vojtěcha Dohnala, ve věci uzákonění institutu domovského práva."

Kdo souhlasí s tímto usnesení, ať zvedne ruku! 75.

Kdo je proti? 14.

Kdo se zdržel hlasování? 17.

Takže toto usnesení bylo přijato.

Další z odpovědí dostala skupina poslanců, pan místopředseda Malík a další od ministra, Tomáše Sokola, a to na interpelaci této skupiny ve věci manželů Gabrielových z Boršic. Prosím zástupce skupiny pana poslance Stodůlku, aby se k této odpovědi vyjádřil.

Poslanec Zbyšek Stodůlka: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážené kolegyně a kolegové!

Chtěl bych upozornit, že interpelace byla určena premiérovi vlády České republiky, nikoli ministerstvu vnitra, z toho důvodu, že se jednalo o věc, která spadá do působnosti více resortů.

Dále bych chtěl upozornit, že odpověď na tuto interpelaci obdržel místopředseda České národní rady, nikoliv však dalších 21 poslanců.

Část těchto poslanců po seznámení se s odpovědí nesouhlasí, část konstatovala, že se k obsahu odpovědi na interpelaci vyjádřit nemůže, protože jej nezná.

Důvody části poslanců, kteří s odpovědí nesouhlasí, spočívají v několika skutečnostech.

Především v tom, že přesto, že se píše, že odpověď byla dělána na základě prošetření na místě samém, jednoznačně ukazuje, že byla dělána pouze na orgánech státní správy, že s tím člověkem, kterého se to týká, nikdo nejednal.

Dále se tady uvádějí skutečnosti, které sice byly pravdivé někdy v období let 1988 a 1989, - tehdy ještě pravdivé byly - v současné době však jsou již překonané právním vývojem.

A dále jsou zde nepodložená tvrzení, - nechci-li přímo říci lži - například o tom, že není pochyb, že dotyční manželé, kterých se to týká, nabyli práv v dobré víře.

Jménem části poslanců, kteří s odpovědí na tuto interpelaci nesouhlasí, navrhuji, aby bylo uloženo, že odpověď bude oficiálně s číslem jednacím dodána všem poslancům, kteří interpelaci podepsali, a teprve potom bude k odpovědi na tuto interpelaci otevřena rozprava.

Děkuji za pozornost.

(Potlesk.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP