Předsedkyně ČNR D. Burešová,
místopředsedové ČNR J. Kalvoda, J.
Kasal, Z. Malík, J. Vlach a 165 poslanců
Za vládu České republiky: předseda
vlády P. Pithart, místopředsedové
vlády J. Stráský a M. Lukeš, ministr
pro správu národního majetku a jeho privatizaci
T. Ježek, ministr životního prostředí
I. Dejmal, ministr zemědělství B. Kubát,
ministr vnitra T. Sokol, ministr kultury M. Uhde, ministr financí
K. Špaček, ministr školství, mládeže
a tělovýchovy P. Vopěnka, ministr zdravotnictví
M. Bojar, ministr spravedlnosti L. Richter, ministryně
obchodu a cestovního ruchu V. Štěpová,
ministr státní kontroly I. Němec, ministr
vlády J. Šabata.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, vážená vládo,
milí hosté, zahajuji 27. schůzi České
národní rady a všechny vás vítám.
Dovolte mi, abych předtím než přikročíme
k vlastnímu programu, připomněla, že
dnes je 10. prosinec - Den lidských práv.
V roce 1948 toho dne přijalo Valné shromáždění
OSN Deklaraci lidských práv, která shrnovala
vše, co lidstvo při jejich pojetí a ochraně
již dosáhlo a která se stala i programem jejich
dalšího rozvoje. Počátkem letošního
roku vstoupila v platnost Listina základních práv
a svobod, kterou Federální shromáždění
přijalo jako ústavní zákon na základě
zákonodárné iniciativy národních
rad. Je to základní právní předpis
tak pojatý a formulovaný, aby se každý
mohl svého práva reálně dovolat.
Od 1. ledna začnou být jednotlivá ustanovení
Listiny plně aplikovatelná a zákony, které
jí odporují, pozbudou účinnosti. To
neznamená, že přijetím Listiny je pro
nás v oblasti lidských práv vše vyřešeno.
Právě při jejich naplňování
začnou vznikat problémy.
Lidská práva jsou nedělitelná. To
nás zavazuje k tomu, abychom vystupovali proti jejich porušování
nejen v našem okolí, nejen v našem státě,
ale všude na světě i zejména dnes v
Jugoslávii. Den lidských práv uctíme
nejlépe tím, když si budeme stále uvědomovat
jejich nesamozřejmost v kontextu našeho úsilí
o celkovou humanizaci jedince a světa.
V závěru 26. schůze České národní
rady jsme rozhodli o termínu a pořadu této
schůze. Na pořadu máme jeden bod, kterým
je projednání části zprávy
o činnosti předsednictva ČNR za dobu od 5.
do 13. listopadu, týkající se jednání
předsednictva ČNR a předsednictva ČNR
konaného ve dnech 11. a 12. listopadu 1991 v Časté
- Papierničce.
Má někdo z vás další návrhy
na rozšíření pořadu? Pan poslanec
Klener.
Poslanec Pavel Klener: Paní předsedkyně,
vážená sněmovno, rád bych požádal
o rozšíření pořadu dnešní
schůze o informaci k situaci v nedostatku transfúzních
derivátů a krve spojenou s výzvou k poslancům.
Děkuji. Předsedkyně ČNR Dagmar
Burešová: Děkuji panu poslanci Klenerovi.
Má někdo další námět na
doplnění schůze? Pokud tomu tak není,
dávám hlasovat o doplnění návrhu
pana poslance Klenera, který přednesl hned na počátku.
Kdo je pro, abychom zařadili tento bod na program dnešní
schůze? 125. Děkuji.
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? 8. Děkuji.
Tím jsme tedy zjistili, že je nás tady 133,
pokud někdo nepoužil svého práva a nehlasoval
vůbec, což odpovídá naší
prezenční listině.
Dávám hlasovat o programu schůze jako celku.
Kdo je pro schválení pořadu o uvedených
dvou bodech, nechť zvedne ruku! 127.
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? 3. Děkuji.
Konstatuji, že návrh pořadu byl schválen.
Můžeme přikročit k projednávání
prvního bodu, kterým je
Projednávání tohoto bodu bylo zařazeno
na pořad 24. schůze. 14. listopadu jsme přijali
usnesení č. 283, kterým jsme souhlasili se
zprávou o činnosti předsednictva ČNR
podle sněmovního tisku 474 kromě části
týkající se jednání předsednictev
obou národních rad ve dnech 11. a 12. listopadu
1991.
V závěru 24. schůze 21. listopadu jsme se
znovu vrátili k tomuto bodu pořadu a rovněž
se sešly poslanecké kluby. Poté jsme přijali
usnesení č. 293, že souhlasíme s tím,
že k návrhu na změnu článku 142
ústavního zákona o československé
federaci přijmeme usnesení, ale nesouhlasili jsme,
aby toto usnesení bylo přijato týž den.
Na 25. schůzi jsem vám doporučila odložit
projednávání tohoto bodu pořadu na
závěr týdne, kdy o téže problematice
bude jednat Slovenská národní rada.
Ke vzájemným kontaktům se slovenskými
partnery hovořil již v úvodu této schůze
premiér vlády České republiky pan
Petr Pithart.
Tolik pro připomenutí celé záležitosti,
jak probíhala na schůzích České
národní rady.
Dnes bychom se měli znovu vrátit ke sněmovnímu
tisku 474 a osmi přílohám, které se
celé záležitosti týkaly, a měli
bychom si také připomenout všechny nové
skutečnosti.
Pro případ, že z rozpravy vyplynou návrhy
na usnesení k tomuto bodu, doporučuji, aby poslanecké
kluby určily své zástupce, kteří
by společně připravili návrh usnesení.
Prosím předsedy poslaneckých klubů,
aby sdělili jména zástupců klubů
pro přípravu návrhu usnesení. Prosím
dále, aby se jednotlivě, podle jednotlivých
klubů, hlásili do rozpravy.
Poslanec Stanislav Volák: Vážená
paní předsedkyně, vážená
vládo, kolegyně a kolegové, v klubu ODS jsme
se dohodli, že by nás zastupoval Jiří
Payne a Stanislav Volák.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Za
klub ODA by v této skupiny byli pánové Kužílek
a Šuman.
Poslanec Rudolf Němeček: Za klub Občanského
fóra - nezávislí, nás budou zastupovat
pan poslanec Ledvinka a pan poslanec Hejsek.
Poslanec Martin Bursík: Za klub Občanského
hnutí to budou pánové pan Zajíček
a Müller.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Klub
poslanců Křesťanské a demokratické
unie rozhodl, abych jej zastupoval já.
Poslanec Ondřej Giňa: Klub ROI budou zastupovat
páni poslanci Tatár a Giňa.
Poslanec Jan Zahradníček: Za poslanecký
klub KDS pan poslanec Benda a já.
Poslanec František Kačenka: Za HSD - SMS poslanec
Malík a Kryčer.
Poslanec Karel Štindl: Za klub Liberální
demokratické strany posl. Effenberger a posl. Štindl.
Poslanec Miroslav Šlouf: Za klub Demokratické
levice posl. Raška a Kašuba.
Poslankyně Marie Stiborová: Za klub komunistických
poslanců poslanci Řezáč a Ortman.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji. Můžeme přistoupit k vlastnímu
jednání. Navrhovateli pořadu této
schůze byl nejdříve pan místopředseda
Kalvoda a po něm pan místopředseda Vlach.
Ptám se proto nejdříve místopředsedů,
zda si přejí vystoupit v rozpravě.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Vážená
paní předsedkyně, vážená
vládo, paní kolegyně a páni kolegové,
výzvu k vystoupení v rozpravě využiji
k tomu, že stručně uvedu návrh na usnesení,
který k tomuto bodu navrhuje klub Občanské
demokratické aliance při dnešním jednání.
Tento bod jednání se má zabývat výsledky
jednání předsednictva ČNR, při
jeho posledním kontaktu s jeho slovenským partnerem.
Chtěl bych říci, že od doby, kdy se
toto jednání konalo, došlo k několika
politickým aktům z obou stran, zejména však
ze strany slovenské, které nás přiměly
iniciovat toto zasedání. Aniž se budu zabývat
jejich výčtem, chtěl bych konstatovat, že
bylo přijato dne 17. 11. 1991 usnesení slovenské
vlády, které znamenalo ostrý zásadní
obrat v dosavadní vládní politice vlády
SR. Toto usnesení bylo potom představiteli vládní
slovenské koalice, do konce předsedou slovenské
vlády, posléze všelijak bagatelizováno
a zpochybněno.
Slovenská ústavní situace se tedy ustálila
v nelogickém stavu. Slovenská vláda zaujala
toto stanovisko, které znamená, jak jsem již
říkal, zcela zásadní obrat v dosavadní
vládní politice, aniž reagoval nějak
parlament, jemuž je tato vláda odpovědná,
tedy Slovenská národní rada. Máme
obavy, že tento nelogický nevyvážený
stav slovenské koaliční politiky je udržován
uměle.
Česká národní rada je tedy v umělém
dilematu o tom, jaká je vlastně slovenská
politika. Není zřejmé, zda slovenská
koaliční politika vystupuje z pozic kontinuity společného
státu anebo z pozic zániku společného
státu, byť postupného. Nakolik je český
parlament povolán projednávat zásadní
otázky vnitřní politiky, domnívám
se, oproti některým vystoupením, které
zazněly na tomto plénu při poslední
schůzi, že to udělat musí. Že tedy
zásadní stanovisko k této situaci, která
se týká zásadních otázek vnitřní
politiky ČR, projednat musí a musí toto projednání
ukončit svým usnesením.
Aniž budu dále situaci komentovat, dovolte mi, abych
vám přednesl návrh klubu Občanské
demokratické aliance na takové usnesení,
o kterém jsem mluvil:
"Česká národní rada vědoma
si toho, že v procesu přípravy rozpočtu
se nedořešené otázky státoprávního
uspořádání koncentrují v takové
míře, že ohrožují jejich přijetí
(sestavení rozpočtu na principu vzájemné
občanské odpovědnosti je vkladem do pokračování
společného státu, a je proto nutné
vědět, zda společný stát podporují
ústavní orgány obou republik):
1. Považuje za nezbytné, aby zákonodárnými
i výkonnými kompetencemi, které zajišťují
jednotný ekonomický i sociální prostor,
disponovaly federální orgány. Analogické
stanovisko SNR by ČNR považovala za jednoznačný
projev vůle SNR ke kontinuitě společného
státu.
2. Zavazuje předsednictvo ČNR, aby vyzvalo předsednictvo
SNR k bezodkladnému dokončení jednání
národních rad o principech federální
ústavy.
3. Považuje návrh předsednictva SNR z jednání
v Častej - Papierničce na novelizaci článku
142 ústavního zákona za nepřijatelný."
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji. Prosím nyní druhého z
navrhovatelů, pana místopředsedu Vlacha.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Vážená paní předsedkyně,
vážená vládo, dámy a pánové,
přiznám se, že jsem trochu na rozpacích,
protože jsem byl před několika minutami členy
politického gremia požádán o to, abych
zde přednesl určitý sumář důvodů,
které mě vedly k tomu, abych inicioval v pátek
večer toto mimořádné plénum.
Vzhledem k tomu, že kolega Kalvoda, jehož motivace byla
obdobná, některé věci již zdůvodnil,
pokusím se být maximálně stručný.
Žádali jsme slovenské partnery o schůzku,
slovenští partneři jsou ochotni se sejít,
alespoň pokud mé informace sahají, až
počátkem roku 1992 a ze slovenské strany
přicházejí neustále velice rozporuplné
informace.
Je zde již zmíněné usnesení 12
ku 8 zpochybněné premiérem, nevyjádřilo
se k němu ani předsednictvo SNR ani plénum.
Pan premiér Čarnogurský ho označil
za historický dokument, vzhledem k tomu, že o rozpočtech
již bylo jednáno a došli jsme k určité
dohodě, vzhledem k tomu, že koaliční
partneři na Slovensku projednávali otázku
kompetencí znovu a dospěli již k novému
stanovisku, není třeba se touto otázkou zabývat
vzhledem k tomu, že česká strana nežádá
vyjádření.
Pak je zde další podstatný signál, který
jen ilustruje rozpory ze slovenské strany, a to je stanovisko
části reprezentace KDH, která ve svém
vyjádření říká, že
KDH se nadále bude zasazovat za přesun kompetencí
v rámci státní smlouvy do působnosti
republik minimálně v oblasti daní, zahraničně
obchodní politiky, státního rozpočtu
a emisního systému. Ze stejného prohlášení
ještě jednu větu - označují jako
nepřijatelný návrh vlády ČSFR
na tzv. optimální uspořádání
funkční federace.
Ještě bych mohl uvést stanovisko mpř.
SNR pana Ivana Čarnogurského, který se na
tiskové konferenci vyjádřil k tomu, že
KDH je pro samostatné Slovensko, ale dojít k němu
chce ústavní cestou a nechápe (necituji přesně),
proč SNS odmítá jasnou spolupráci,
když vlastně oběma stranám jde o společný
cíl.
Toto byly tedy důvody, proč se domnívám,
že je nutno, aby se ČNR jednoznačně
k celému komplexu těchto problémů
vyjádřila. Nyní mi dovolte, abych přednesl
stanovisko klubu Občanské demokratické strany.
1. Klub ODS nedoporučuje novelizaci článku
142 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.
Připravovaná dohoda o společné zákonodárné
iniciativě národních rad vůči
Federálnímu shromáždění
vychází z platného ústavního
stavu a tudíž novelizaci uvedeného článku
nevyžaduje. Z návrhu čl. 142 lze jednoznačně
dovodit, že obsahově by šlo u uzavření
státní smlouvy, tedy smlouvy mezi ČR a SR,
což klub ODS nepovažuje za přípustné,
má-li být zachována federace jako jeden subjekt
mezinárodního práva. Klub ODS zároveň
upozorňuje na to, že z článku 142 vyplývá,
že by poslanci Federálního shromáždění
byli při přijímání ústavy
vázáni obsahem smlouvy mezi oběma republikami
o zásadách ústavy. Tento postup považuje
klub ODS za zcela nepřijatelný, neboť je tím
de facto popřena legitimita nejvyššího
zákonodárného orgánu federace při
přijímání federální
ústavy.
2. Klub ODS má za to, že účinnost ústavy
přijaté Federálním shromážděním
musí být podmíněna souhlasem obou
národních rad. V tom případě
musí být předem legislativně vyřešeno,
jak se bude postupovat, když nejméně jedna
z národních rad nevysloví souhlas s ústavou
přijatou Federálním shromážděním.
3. Klub ODS považuje za přijatelné, aby v ústavě
společného státu byla přijata varianta
dvoukomorového Federálního shromáždění,
jehož druhá komora by byla složena paritně
ze zástupců zvolených v ČR a SR v
přímých volbách.
4. Klub ODS navrhuje, aby další jednání
o podobě ústavních orgánů,
která by zaručovala fungování společného
státu, byla vedena za účasti zástupců
Federálního shromáždění.
5. Klub ODS nesouhlasí s tím, aby v budoucí
ústavě bylo zakotveno právo na vystoupení
z federace kteréhokoli jejího subjektu. Česká
a Slovenská Federativní Republika by v případě,
že by kterýkoli subjekt měl toto právo,
nemohla být považována za stabilní stát
a za věrohodného hospodářského
partnera a bránilo by jí to ve vstupu do Evropských
společenství.
Za další, klub ODS požaduje, aby s uplatněním
principu občanské solidarity v rozpočtech
pro rok 1992 byly učiněny všechny nezbytné
legislativní a exekutivní změny, které
zabezpečí jednotná pravidla i způsob
realizace rozpočtového hospodaření.
A konečně klub ODS přitom očekává,
že Slovenská národní rada se v nejbližší
době závazným způsobem vyjádří
k nedořešeným sporným bodům.
Vzhledem k tomu, že jsme v rozpravě k tomuto bodu,
dovolil bych si ještě poznamenat, že v minulém
týdnu Česká národní rada přijala
usnesení, ve kterém požaduje dostatečné
záruky jednotného provádění
ekonomické transformace a sociální politiky
na území celé federace.
Děkuji vám za pozornost.
/Potlesk./
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu místo předsedovi Vlachovi.
Kdo se hlásí další do diskuse? Kdo chce
případně přednést - pan místopředseda
Kasal.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Paní
předsedkyně, vážená vládo,
dámy a pánové, já se hlásím
do rozpravy pouze proto, abych připomněl návrh
na usnesení, které jsem přednesl při
začátku projednávání tohoto
bodu asi před 4 týdny jako stanovisko klubu poslanců
Křesťansko demokratické unie. To naše
stanovisko jsme přehodnotili a zjistili jsme, že není
třeba na něm ničeho měnit. Připomínám,
že náš názor tkví v tom, že
je třeba konstatovat, že jednání mezi
předsednictvy České a Slovenské národní
rady, nevedou k cíli. Vzpomeňte si, možná,
že jsem toto zdůvodňoval i tím, že
přiznat tuto skutečnost není hanba nebo ostuda,
ale nepřiznat ji, by bylo neodpovědné. A
doporučovali jsme a doporučujeme i nyní,
aby se projednávání federální
ústa vyvrátilo tam, kam patří, tzn.
na půdu Federálního shromáždění
a navrhovali jsme rovněž, aby ti poslanci, kteří
jsou členy Komise pro přípravu federální
ústavy z České národní rady,
byli zavázáni při práci této
komise využít všech těch pozitivních
výsledků, ke kterým se během jednání
přece jen dospělo. A při této příležitosti
bych toto shromáždění chtěl ubezpečit
o tom, že nejen mým názorem, ale i názorem
poslanců našeho poslaneckého klubu je, že
právě tato komise, které se zvyklo říkat
10 + 10 + 14, má a měla velkou šanci na to,
aby připravila takovou ústavu, která by byla
schopná být akceptovatelná, jak ve Federálním
shromáždění, tak i v národních
radách. Bylo to naším názorem tehdy,
a je to naším názorem i nyní. Děkuji
za pozornost.