(pokračuje Žák)
členy obecních zastupitelstev
a starosty důležitých měst nebo spektra
měst od statutárních až po obce, abychom
si udělali na základě dosavadního
rozboru, jak hospodaření obcí vypadá,
představu o tom, jakým způsobem by se tato
problematika - a jestli vůbec - regulovat měla.
Protože upozorňuji, že obce stojí pod
normální finanční kontrolou jako každá
jiná organizace.
Místopředseda ČNR
Jan Kasal: Děkuji panu
poslanci Žákovi. Do rozpravy se přihlásil
pan poslanec Payne, prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Payne:
Dámy a pánové, velmi dobře chápu,
že pan Žák jako člen Občanského
hnutí velmi preferuje komunální socialismus.
Nikdo tady nenavrhoval, aby hospodaření obcí
regulovalo ministerstvo vnitra nebo ministerstvo financí,
to si pan Žák tady dodává ze svých
socialistických představ. My jsme navrhovali, aby
hospodaření obcí bylo regulováno zákonem.
To je naprosto jiná záležitost. Další
věc, kterou bych chtěl říci - pan
Žák navrhuje, aby věc byla řešena
iniciativní poslaneckou skupinou; s touto praxí
máme velmi nedobré zkušenosti a já odmítám,
pokud to nebudu považovat ze své strany za nutné,
vykonávat práci, kterou má vykonávat
ministerstvo. Ministerstva si zvykla, že nám předkládají
špatné zákony a podle mého názoru
- parlament, pokud se najde jediná legislativní
chyba v zákoně, musí návrh dát
vládě k opětnému projednání
a předložení legislativně správného
návrhu. I v tomto návrhu byla legislativní
chyba. Prosím vás, jak pracuje ministr vnitra! Jak
to, že podepsal jako doktor práv takovýto návrh
zákona? Co ještě tento právník
dělá na funkci ministra! (Řečník
hovoří neúměrně zvýšeným
hlasem. Část poslanců na levé straně
buší do stolů, pokusy o pískot, projevy
nesouhlasu. Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Pane poslanče, trochu méně výrazně.)
Já si myslím, že to do parlamentu patří.
Jsme tu od toho, abychom vedli vládu k pořádné
práci. Jestliže vláda a ministerstva nepracují,
je naší povinností veřejnost na to upozornit.
(Potlesk v části sálu.) Jako poslední
věc bych chtěl říci panu poslanci
Žákovi, to, že nejsme v situaci, jaká
byla v Německu. My jsme v situaci po 40 letech socialistické
totality, víme cosi o komunálních mafiích
a nehodláme je jako pan
(pokračuje Payne)
poslanec Žák chránit.
Myslím si, že naší zákonnou povinností
je chránit občany obce před zvůlí
samosprávy. A to prostřednictvím zákonů,
které bude provádět samospráva. Děkuji.
(Potlesk v části sálu.)
Místopředseda ČNR
Jan Kasal: Děkuji panu
poslanci Paynovi. Přihlásil se pan poslanec Řezáč,
pak pan poslanec Pospíšil.
(pokračuje Výborný)
Takto já mohu říci pouze své osobní stanovisko, které je doporučující, ale berte to jako stanovisko jednoho z navrhovatelů. Pan poslanec Lom doporučuje v § 36 a) doplnit další písmeno, což by muselo být písmeno l) s textem - pronájmu zdravotnických zařízení, které je v majetku obce, soukromým a právnickým osobám, oprávněným k provozování lékařské praxe. Chtěl bych upozornit, že o pronájmu všeho majetku obce, čili nejen zdravotnického zařízení, rozhoduje obecní zastupitelstvo vždy už podle platné úpravy. Neboť § 36 odst. 1 j) svěřuje obecnímu zastupitelstvu - a v této otázce nepřenositelnou - kompetenci rozhodovat o svěření majetku obce právnickým a fyzickým osobám do užívání. Tato problematika je v zákoně upravena. Pokud bylo sledováno něco jiného, jak jsme to v té debatě mimo protokol vedli, tento návrh poslance Loma řeší něco, co už je vyřešeno. Proto konstatuji, že já jako navrhovatel jej nedoporučuji přijmout.
Pokud jsem dobře postřehl, poslední návrh přednesl kolega poslanec Ježek. Je to opět návrh, ke kterému by možná bylo uvážlivé vyžádat si stanovisko výboru pro územní správu a národnosti. Považoval bych to za velmi solidní. Ostatně zjišťuji letmým pohledem po sněmovně, že pravděpodobně k hlasování nebude možno přikročit. Myslím si, že výbor pro územní správu a národnosti by jistě byl schopen své stanovisko během krátké doby sněmovně sdělit.
V ostatním konstatuji, že jiné
pozměňovací návrhy nebyly předneseny
a že po zprávě společného zpravodaje
výborů bude třeba přikročit
k hlasování.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Výbornému, zástupci navrhovatelů. Táži se ho na to, zdali dvojnásobné doporučení na to, aby se sešel výbor pro územní správu a národnosti mám brát jako návrh? /Ano./ Takže ve smyslu toho, co pan poslanec Výborný navrhuje jako procedurální záležitost, ptám se sněmovny, zdali si přeje, abychom projednávání tohoto bodu přerušili a požádali výbor pro územní správu a národnosti, aby zaujal stanovisko k pozměňovacím návrhům.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 84.
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování?
26.
(pokračuje Kasal)
Návrh pana poslance Výborného na přerušení schůze a požadavek směřující na výbor pro územní správu a národnosti k zaujetí stanoviska byl přijat. Ptám se předsedy výboru pana poslance Hrazdíry, o jakou lhůtu se dle jeho názoru bude jednat. (Poslanec Antonín Hrazdíra: Maximálně 30 minut.) Pan poslanec Hrazdíra žádá o 30minutovou lhůtu a všem poslancům z tohoto výboru podává informaci, že se sejdou bezprostředně v místnosti 108 C. My neopustíme svá místa ve sněmovních lavicích, učiní tak pouze členové tohoto výboru, a pokusíme se pokročit v programu o kus dál.
Dalším bodem programu je
Zpráva vlády České
republiky o postupu ekonomické reformy a hospodářské
situaci v zemědělství
Já mám jednu informaci, kterou
jsem zvěděl před chviličkou, a to,
že pan místopředseda Kalvoda omluvil pana ministra
Kubáta z dnešního jednání, protože
pan ministr Kubát se účastní jednání
se svým kolegou ze slovenské vlády a s panem
ministrem Dlouhým; toto jednání se týká
rozdělení kompetencí. Nezbývá
nám nic jiného, než abychom prozatím
projednávání tohoto bodu odložili; v
případě, že by se pan ministr Kubát
dostavil v odpoledních hodinách, mohli bychom se
k němu vrátit. Paní poslankyně Marvanová
chce sněmovně sdělit něco faktického,
prosím, aby se ujala slova.
Poslankyně Hana Marvanová:
Ráda bych připomněla, že na včerejším
jednání si sněmovna odhlasovala doplnění
programu této schůze o bod, který navrhl
výbor rozpočtový a kontrolní, to je
o bod související s koncesionářskými
poplatky. Ráda bych poprosila paní poslankyni Kolářovou,
která k tomuto vystupovala, aby tento návrh upřesnila.
Místopředseda ČNR
Jan Kasal: Děkuji. Paní
poslankyně, já jsem měl v úmyslu dát
hlasovat o zařazení tohoto bodu na toto místo,
ale uvědomil jsem si, že pokud odešlo 20 poslanců
z výboru pro územní správu a národnosti,
můžeme se dostat do situace, kdy nebudeme schopni
se usnést. Proto jsem hodlal pokročit v projednání
následujícího bodu. Ale vidím, že
sněmovna souhlasí s tím, abychom
(pokračuje Kasal)
ten bod, který byl už včera
odsouhlasen, v tuto chvíli dali na pořad a věnovali
se mu. Prosím paní poslankyni Kolářovou,
aby se ujala slova.
Poslankyně Daniela Kolářová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, už tady v té věci vystupuji počtvrté, má to úspěch. Při projednávání zákona o České televizi jsme narazili na tuto nedořešenou záležitost, která se vyskytuje i jako problém Slovenské televize a Slovenského rozhlasu. Usnesení rozpočtového a kontrolního výboru ze dne 6. října 1991 k problematice poplatků z televizních a rozhlasových přijímačů zní:
Na základě doporučení ČNR se rozpočtový a kontrolní výbor ČNR zabýval problematikou poplatků z televizních a rozhlasových přijímačů. Po rozpravě rozpočtový a kontrolní výbor ČNR
1. navrhuje České národní radě rozšířit program 24. schůze o projednání návrhu na usnesení ČNR k problematice poplatků za používání televizních a rozhlasových přijímačů,
2. doporučuje České národní radě přijmout usnesení následujícího znění:
Česká národní
rada doporučuje vládě České
republiky, aby v dohodě s vládou České
a Slovenské Federativní Republiky vyřešila
problém stanovení a vybírání
poplatků za používání televizních
a rozhlasových přijímačů v
souvislosti se zřízením České
televize a Českého rozhlasu, které mají
být příjemcem těchto poplatků.
Místopředseda ČNR
Jan Kasal: Děkuji paní
poslankyni Kolářové za odůvodnění
návrhu. Otevírám k tomuto návrhu usnesení
rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Mám
zato, že po zjištění skutečného
počtu poslanců, kteří se nacházejí
ve sněmovně, mohu dát o návrhu tohoto
usnesení hlasovat. Přítomno 94 poslanců.
Musím se obrátit na pracovníky Kanceláře
s prosbou, aby pozvali další poslance do sněmovní
síně.
(pokračuje Kasal)
Prosím službu, aby mi přinesla seznam poslanců, kteří se ráno zapsali. Myslím, že nebude na škodu, když si provedeme prezenci.
/Poté byla provedena jmenná
kontrola přítomnosti poslanců zapsaných
při prezenci. Kontrolu provedl řídící
schůze, místopředseda ČNR Jan Kasal.
Údaje o přítomnosti nebo omluvené
nebo neomluvené absenci nebyly sdělovány
hlasitě, takže nebylo možno zachytit ve stenografickém
protokolu./
(pokračuje Kasal)
Dámy a pánové, domnívám se, že nás je více než sto. (Hlas: Pane místopředsedo, minulo se to účinkem, račte spočítat, kolik nás tu opět je.) Udělám jinou věc. Jak si letmo vzpomínám, někteří poslanci, kteří tu jsou podepsáni, tak tu nebyli přítomni včera, takže je to podruhé, co zde nejsou přítomni během projednávání zákonů, během hlasování. Bude nezbytné, aby předsednictvo to vzalo v úvahu.
Dámy a pánové, dostal jsem se do situace, kdy vám musím oznámit, že usnesení, které zde navrhovala paní poslankyně Kolářová, už bylo schváleno 6. listopadu, zřejmě brzy odpoledne. Bylo schváleno 80 hlasy proti 2, 19 se zdrželo. Takže přítomno bylo 101 poslanců. Omlouvám se všem, které jsem mystifikoval, sám jsem se dostal do té pozice. Budeme pokračovat tak, jak nám ukládá program. Pan poslanec Dudešek. (Poslanec Dudešek z místa uvádí, že záležitost navrhla k projednání poslankyně Marvanová.) Já se napříště nenechám dámami okouzlit a budu spoléhat spíše na prezidiální zprávu. (Veselost.)
Dalším bodem by měla
být
Zpráva vlády České
republiky o vývoji finančního a rozpočtového
hospodaření České republiky za 1.
- 3. čtvrtletí 1991 podle sněmovního
tisku 429
Z pověření vlády
České republiky nám předloženou
zprávu odůvodní ministr financí Karel
Špaček. Prosím, pane ministře, ujměte
se slova.
Ministr financí ČR Karel Špaček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v souladu se zákonem ČNR č. 576/1990 Sb. o rozpočtových pravidlech republiky vám vláda předkládá k projednání zprávu o finančním a rozpočtovém hospodaření za 1. - 3. čtvrtletí letošního roku. Součástí této zprávy je i návrh, jak řešit některé závažné problémy, které se projevují ve státním rozpočtu v posledních měsících roku.
S návrhem na úpravu státního
rozpočtu předstupuje vláda před Českou
národní radu již podruhé. Obsahem změny
zákona o státním rozpočtu České
republiky z července bylo převedení příjmů
okresních úřadů z podílu na
některých daních na pevné dotace ze
státního rozpočtu. Smyslem bylo zajistit
stabilitu hospodaření okresních úřadů,
měst a obcí. Současně rozhodla vláda
ve své pravomoci o věcných úpravách
rozpočtu v oblasti příjmů i výdajů,
(pokračuje Špaček)
spočívajících ve valorizaci státního rozpočtu o 14 miliard Kčs. Úpravy se opíraly o pozitivní vývoj zdrojů v průběhu prvního pololetí, kdy řada jednorázových faktorů vedla k dynamickému růstu rozpočtových příjmů z odvodů a daní ze zisku. Tento vývoj umožnil valorizovat výdaje hlavních odvětví společenské spotřeby jako nutnou reakci na cenový nárůst i na zreálnění směnných relací.
V této etapě valorizace byly
na základě rozhodnutí vlády posíleny
věcné výdaje v odvětví zdravotnictví,
včetně zapojení jedné miliardy z rezervy
státního rozpočtu, o 3,6 miliardy, ve školství
o 2,5 miliardy, v sociálním zabezpečení
o 0,8 miliardy a v dalších odvětvích
o 5 miliard Kčs.
(pokračuje Špaček)
V částečné valorizaci mezd v rozpočtových a příspěvkových organizacích odsouhlasila vláda posílení mzdových prostředků o cca 3 miliardy korun, což se promítlo do zvýšené mzdové úrovně o 9 %. Přitom vláda si byla vědoma možných rizik ve vývoji příjmů, která by mohla narušit rozpočtové proporce, a proto finanční potřeby v jednotlivých odvětvích byly provedenou valorizací řešeny jen částečně. Vývoj v průběhu 3. čtvrtletí skutečně potvrdily, že v rozpočtovém hospodaření dochází k nežádoucím kvantitativním i kvalitativním změnám. Zatímco v první polovině roku byla pro státní rozpočet charakteristická tendence k vytváření přebytku, který k 30. červnu dosáhl objemu 5 a půl miliardy korun, došlo v dalším období k zhoršování relace mezi vývojem příjmů a výdajů, což se projevilo v rozpočtovém schodku k 31. srpnu ve výši 2 miliardy 400 miliónů korun. Koncem třetího čtvrtletí byl rozpočet České republiky zhruba vyrovnán.
Výsledky za tři čtvrtletí roku prokazují, že rozhodující vlivy transformace, zejména liberalizace cen a devalvace čs. koruny dopadají na státní rozpočet nevyváženě. V důsledku těchto vlivů se ve značném rozsahu zvyšují nároky na výdajovou stránku státního rozpočtu, zejména v oblasti rozpočtových a příspěvkových organizací, aniž by to bylo kompenzováno příslušným zvýšením rozpočtových příjmů. Tím dochází k výraznému růstu napětí v rozpočtovém hospodaření a kumulaci rozpočtových problémů.
Snížení výkonnosti ekonomiky, omezení výroby a pokles tvorby finančních zdrojů v podnicích spojený s růstem nezaměstnanosti a snížením kupní síly obyvatelstva jsou hlavní faktory ovlivňující nepříznivě příjmy státního rozpočtu.
Ve srovnání s upraveným rozpočtem největší neplnění vykazuje daň z obratu, kde proti alikvótnímu podílu dochází k výpadku v objemu 6 miliard 700 miliónů korun. Na její vývoj působí zejména snížení kupní síly projevující se v poklesu poptávky po zboží. Žádoucí oživení nepřineslo ani snížení daňových sazeb u řady výrobků.
K podstatné degresi došlo v průběhu 3. čtvrtletí u odvodu daně ze zisku.
Příjmy podstatně ovlivnily
též odvody a daně, jejichž základem
je objem mzdových prostředků. Proti alikvótnímu
podílu došlo u daně ze mzdy, odvodu z objemu
mezd a u zemědělské daně z objemu
mezd k celkovému propadu o více než 8 miliard
korun.
(pokračuje Špaček)
Analýza rozpočtového hospodaření za tři čtvrtiny roku a výhled pro zbývající měsíce signalizují, že v rozpočtovém hospodaření budou patrně převažovat vlivy zakládající tendence ke zhoršování rozpočtového hospodaření. V tomto směru je tedy nutné poopravit optimistický názor na vývoj proporcí státního rozpočtu z 1. poloviny roku a počítat s větší možností rizikových faktorů.
Ministerstvo financí vychází z toho, že ve vývoji příjmů v posledních měsících roku budou pokračovat tendence ze 3. čtvrtletí, přičemž konečný objem příjmů nelze přesně a jednoznačně kvantifikovat.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, i za této situace, kdy nelze zcela vyloučit riziko nesplnění rozpočtových příjmů doporučje vláda České republiky, aby Česká národní rada rozhodla o valorizaci některých výdajů státního rozpočtu. Valorizace by měla být skutečně v minimálním omezeném rozsahu, a to pouze v odvětvích, kde neprovedení nezbytné kompenzace zvýšených výdajů by mohlo ohrozit plnění základních siciálně-ekonomických funkcí a činností ve vztahu k obyvatelstvu.
Vláda navrhuje uskutečnit valorizaci věcných výdajů ve zdravotnictví, školství, sociálním zabezpečení a částečně i v kultuře v celkovém rozsahu 2 miliardy 700 miliónů korun. Přitom si je vědoma, že navržená valorizace výdajů v těchto odvětvích neodpovídá žádoucí optimální výši a že nelze vyhovět řadě dalších požadavků okresních úřadů a resortů, byť i oprávněných. Návrh vlády vychází z omezených možností státního rozpočtu. Vláda je současně přesvědčena, že navržená valorizace výdajů by měla zabezpečit bezporuchový chod příslušných odvětví, aniž by došlo ke kritické situaci v poskytování jejich služeb.
Kromě valorizace věcných výdajů považuje vláda za potřebné uskutečnit další částečnou valorizaci mezd v rozpočtových a příspěvkových organizacích s výjimkou ústředních orgánů státní správy a dále organizací, respektive činností a profesí, kde již mzdové posílení bylo provedeno a alespoň částečně plní závazky vyplývající z generální dohody.
Na mzdová opatření
se navrhuje vyčlenit 889 miliónů korun, přičemž
tato částka by měla zajistit valorizaci v
rozsahu cca 2,4 % mzdových výdajů. To představuje
na jednoho pracovníka v příslušných
organizacích v průměru 1 100 korun. Spolu
s již dříve provedenou valorizací ve
výši 9 % by mělo navrhované opatření
poněkud přiblížit mzdový nárůst
v
(pokračuje Špaček)
rozpočtové sféře úrovni ve výrobních odvětvích, kde se předpokládá zvýšení o více než 15 %.
Valorizace některých výdajů státního rozpočtu v podmínkách, kdy není možno spolehlivě zaručit výsledky státního rozpočtu, nezbytně vyžaduje, aby o ní rozhodla Česká národní rada. Chtěl bych vás ubezpečit, vážené paní poslankyně a páni poslanci, že vláda svůj návrh předložila po důkladném zvážení situace a posouzení krajní naléhavosti řešení potřeby rozhodujících odvětvích společenské spotřeby na základě podrobných rozborů. Záměrem je předejít kritickému stavu zejména ve zdravotnictví a školství a vyloučit negativní nepředpokládané dopady do sociální oblasti obyvatelstva. Přitom je nutno zdůraznit, že rozsah valorizace není nijak nadměrný, neboť představuje pouze asi 1,5 % objemu výdajů státního rozpočtu České republiky. V žádném případě nejde o změnu charakteru státního rozpočtu, pokud jde o jeho restriktivnost. Např. i po provedení navrhované druhé etapy valorizace dosáhne reálný meziroční pokles výdajů na zdravotnictví 11 % a výdajů na školství 10 %.
Pro informaci uvádím, že přes schodek v rozpočtu Slovenské republiky schválila především národní rada valorizaci výdajů na zdravotnictví ve výši 600 miliónů korun.
Vůči Mezinárodnímu
měnovému fondu předpokládáme,
že pozice české vlády na účtech
bank by měla být koncem roku zhruba vyrovnána.
Vycházíme z toho, že místní rozpočty
skončí přebytkem běžného
hospodaření zhruba ve výši 2 miliardy
200 miliónů, na jejich účelových
fondech, že zůstane zhruba 600 miliónů,
státní účelové fondy, že
vykáží zůstatek prostředků
podle našich propočtů rovněž ve
výši 600 miliónů a mimo to státní
aktiva České republiky budou činit zhruba
2 miliardy 100 miliónů korun.