Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně ČNR D. Burešová, místopředsedové ČNR J. Kalvoda, J. Kasal, Z. Malík, J. Vlach a 174 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředsedové vlády M. Lukeš, A. Baudyš, ministr životního prostředí I. Dejmal, ministr zemědělství B. Kubát, ministr vnitra T. Sokol, ministr práce a sociálních věcí M. Horálek, ministr kultury M. Uhde, ministr financí K. Špaček, ministr zdravotnictví M. Bojar, ministr spravedlnosti L. Richter, ministr průmyslu J. Vrba, ministryně obchodu a cestovního ruchu V. Štěpová, ministr státní kontroly I. Němec, ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj K. Dyba, předseda Nejvyššího soudu A. Mokrý.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo, vážení hosté, zahajuji přerušené jednání 24. schůze České národní rady a všechny vás srdečně vítám. Podle prezenční listiny je přítomno ll5 poslanců, takže schůze může být zahájena.

Chtěl bych vám v úvodu podat krátkou informaci. Vzhledem k závažnosti úkolů, které před námi stojí, navrhujeme, aby schůze byla ve 12 hodin přerušena na delší dobu, na delší polední přestávku, ve 12 hodin, aby se sešly poslanecké kluby, které by měly projednat návrh smlouvy mezi ČNR a SNR. Ve 13 hodin se sejde předsednictvo ČNR a po zasedání předsednictva ČNR, které by nemělo být dlouhé, bude pokračovat 24. schůze ČNR, pokud možno až do vyčerpání celého programu.

Pan kolega Kalvoda chce přispět faktickou poznámkou, takže mu uděluji slovo.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych doplnit to, co začal pan místopředseda Kasal. Je to dílem faktická poznámka a maličkým dílem ne, ale považuji ji za nutnou. Totiž v rámci bodu "Zpráva o činnosti předsednictva" jsme byli připraveni podat sněmovně zprávu o posledním jednání o státoprávním uspořádání, a to před tím, než budeme na jakési přípravné schůzce dnes v l8 hodin jednat s pány Mikloškem a Černogurským. Vzhledem k tomu, že pořad schůze se protáhl a patrně do l8. hodiny se to nepodaří, tak bych chtěl jen konstatovat, že tato schůzka dnes v l8 hodin v budově ČNR se bude týkat jakési věcné inventury problémů, ať procedurálních, vyjádřených mottem "státní smlouva", ať kompetenčních. Nikoliv jednání, nikoliv dohadování, leč inventura toho, o čem by se mělo ještě jednat v pondělí a v úterý v Bratislavě.

I pro některé novinářské spekulace jsem považoval za nutné učinit toto dříve, než schůzka započne, protože je zjevné, že do té doby bod "Zpráva o činnosti předsednictva" se konat nebude, v důsledku posunutí pořadu této schůze.

A poslední poznámka: V neděli v lO hodin se počítá se zahájením schůze předsednictva, - v lO dopoledne, - které by začínalo společnou schůzkou s vládou a

(pokračuje Kalvoda)

odpoledne pokračovalo jako předsednictvo rozšířené o gremium. Ti, kteří se ho zúčastnili, vědí, o jakou technologii jednání se bude jednat, a to asi do večerních hodin. Tolik tato informace, děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Kalvodovi, hlásí se pan poslanec Štindl, takže mu uděluji slovo.

Poslanec Karel Štindl: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, dámy a pánové, velmi se omlouvám, že jsme nevystoupili při rozpravě o programu tohoto pléna. Rád bych požádal o doplnění programu. Jde o věc, která by, myslím, neměla zabrat mnoho času. V podstatě se jedná o odpověď tohoto parlamentu na výzvu pana prezidenta Luciena Sergenta, s níž se obrátil na všechny členy stálé konference místních a regionálních orgánů při Radě Evropy ve věci bombardovaného Dubrovníku. Paní poslankyně dr. Janů by v tomto bodě přednesla návrh rezoluce, který předkládá zahraniční výbor a požádala by o její přijetí. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji za tento návrh panu poslanci Štindlovi. Chtěl bych pozvat do sněmovní síně i ty poslance, kteří zatím jsou v předsálí. Pane poslanče, kam navrhujete tento bod zařadit?

Poslanec Karel Štindl: Soudili jsme, že před zprávu o činnosti předsednictva.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. Dávám hlasovat o návrhu pana poslance Štindla na doplnění programu v tom smyslu, jak nás s tím seznámil, jako bod XXIV.

Kdo souhlasí s tím, abychom tento bod projednali, ať zvedne ruku! 89.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 9.

Takže mohu konstatovat, že nejsme usnášení schopní. Dámy a pánové, obávám se, že trend, který včera nastoupil pan místopředseda Kalvoda, budeme muset prolongovat i na dnešní den. /Potlesk/. Zřejmě bude nezbytné čas od času opravdu prezenci tady udělat s tím, že členové předsednictva si dají osobní závazek, že se tím budou při nejbližší vhodné příležitosti zabývat, a že z toho opravdu vyvodí důsledky. /Přicházejí další poslanci/

Zdá se, že jsme usnášení schopní, takže dávám hlasovat o návrhu pana poslance Štindla, aby jako bod XXIV. byl zařazen bod týkající se stanoviska ČNR k situaci v Dubrovníku.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku! 94.

Kdo je proti, ať zvedne ruku! Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 9.

Takže návrh pana poslance Štindla byl schválen.

Dámy a pánové, v krátkosti vás seznámím s tím, co nás ještě čeká. Omlouvám se, pokud nevyčerpám úplné znění jednotlivých návrhů, protože je třeba, abychom jednali co nejvíce racionálně.

(pokračuje Kasal)

Takže hned poté, co skončím, přijde na pořad návrh poslanců Hořínka a dalších na vydání zákona ČNR o obcích.

Poté zpráva vlády České republiky o postupu ekonomické reformy a hospodářské situaci v zemědělství.

Následuje zpráva vlády České republiky o vývoji finančního a rozpočtového hospodaření České republiky, potom

vládní návrh zákona ČNR, kterým se mění zákon ČNR o státním rozpočtu.

Následuje návrh poslance Františka Nerada o jednání vlády České republiky o využití vojenských újezdů.

Návrh na schválení statutu a jednacího řádu dozorčí komise ČNR.

Návrh poslance Oldřicha Kužílka na usnesení ČNR k problému konfliktů zájmů.

Následují otázky a podněty poslanců na členy vlády.

Poté návrh poslance Hejska na usnesení ČNR.

Poté interpelace.

Poté odpovědi členů vlády České republiky na interpelace.

Následuje bod, který jsme před chviličkou odsouhlasili a jednání bychom měli zakončit pokud možno ještě dnes projednáním zprávy o činnosti předsednictva ČNR.

Návrh poslanců ČNR Hořínka a dalších na vydání zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR číslo 367/1990 Sb. o obcích a zákon ČNR čís. l72/91 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí podle sněmovních tisků 414 a 437.

Z pověření skupiny poslanců-navrhovatelů nám předložený návrh, který jsme obdrželi, odůvodní poslanec Miloslav Výborný, takže ho žádám, aby se ujal slova.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, dámy a pánové, tato sněmovna schválila dne 5. září l990 zákon o obcích a dne 24. dubna 1991 zákon o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Dobře si vzpomínáte, a všichni si dobře vzpomínáme, že v rámci projednávání onoho druhého zákona, který byl předložen jako

(pokračuje Výborný)

vládní návrh zákona, z poslanecké iniciativy, byl přijat také § 9, v němž došlo k určité regulaci možností obecních zastupitelstev rozhodovat o vyjmenovaných majetkoprávních úkonech obcí.

Smyslem onoho ustanovení § 9 zákona č. 172/1991 Sb. bylo jednak zabránit tomu, aby v některých obcích nastaly situace poněkud absurdní, totiž, že by obecní zastupitelstvo svěřilo obecní radě, potažmo někdy dokonce i pouhému starostovi právo rozhodovat o zcizování movitého majetku obcí, a jednak dosáhnout toho, aby o nejdůležitějších tam vyjmenovaných majetkoprávních úkonech obce rozhodovalo zastupitelstvo kvalifikovanou třípětinovou většinou.

(pokračuje Výborný)

Je třeba konstatovat, že je nezbytně nutné zachovat první záměr, totiž vyloučit tu možnost, aby o nejdůležitějších úkonech obcí z hlediska práva rozhodovala pouze rada, neboť by to mohlo znamenat, že by o nich někdy rozhodoval toliko starosta. Nicméně praxe ukázala, že vyžadování kvalifikované třípětinové většiny k schvalování těchto majetkoprávních úkonů obcí v praxi působí často nesmírné obtíže a řada obcí v podstatě nemůže buď vůbec hospodařit a nebo musí svolávat zastupitelstva na stále častější a častější jednání, aniž by operativnost práce obcí byla zajištěna.

Smyslem novely je tedy tuto do jisté míry absurdní situaci usnadnit, a poněvadž návrh skupiny poslanců k vydání zákona, jímž se novelizuje jak zákon č. 172/1991 Sb., tak zákon č. 367/1990 Sb. byl projednán ve všech výborech, domnívám se, že navrhovatelé už při práci výborů jej odůvodnili dostatečným způsobem a že tedy mohu odkázat na důvodovou zprávu a vyjádřit se toliko k tomu, co je uvedeno ve zprávě společné.

Za všechny navrhovatele konstatuji, že společná zpráva nikterak se nedotýká podstaty navrhované změny zákona a že navrhovatelé souhlasí s tím, aby jimi navrhovaný zákon byl schválen ve znění společné zprávy, neboť zejména doplnění písmene k/ v ustanovení § 36 a/ je jen logickým důsledkem toho, že po schválení zákona o obcích byl Federálním shromážděním schválen zákon o dluhopisech, a protože vydání komunálních obligací nepochybně je jedním z nejdůležitějších majetkoprávních úkonů obce, protože podle zákona o dluhopisech obec ručí za emisi komunálních obligací celým svým majetkem, z toho důvodu je velmi užitečné, aby také rozhodnutí o emisi komunálních obligací bylo podrobeno onomu přísnějšímu režimu, aby tedy o tomto majetkoprávním úkonu rozhodovalo zastupitelstvo, přirozeně prostou většinou.

Jen bych chtěl upozornit, že při tisku společné zprávy došlo k pravopisnému překlepu: Ono písmeno k/ by mělo znít "emisi", nikoliv "emise" komunálních obligací, protože ten pád je tam zvolen chybně.

Pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že tím je moje úvodní slovo vyčerpáno a prosím, aby bylo uděleno slovo společnému zpravodaji výborů.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Výbornému a prosím společného zpravodaje poslance Zdeňka Smělíka, aby odůvodnil společnou zprávu výborů, kterou jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 437.

Poslanec Zdeněk Smělík: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak už bylo sděleno předkladatelem, obsahem změny zákona 172/1991 Sb. podle sněmovního tisku 414 podané iniciativní skupinou poslanců Milana Hořínka a dalších je § 9, jehož formulace znesnadňovala manipulaci s majetkem a neumožňovala rychlé a operativní rozhodování obecních rad a zastupitelstev.

Rozpornost aplikace zmíněného paragrafu ze zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí spočívá v tom, že vymezením obsahu § 9 se až dodatečně řešilo nepřesné znění o majetkoprávním rozhodování v zákoně 367/90 Sb. o obcích, obecním zřízení.

/pokračuje Smělík/

Navrhovaná novela tuto nepřesnost odstraňuje tím, že se přímou novelizací zákona o obcích zařazuje nový § 36a) s převzetím § 9 ze zákona 172/91 Sb. při vypuštění písmene k). Zařazením odst. 2 se odstraňuje i chybný výklad jednací procedury při vyhlašování majetkoprávních výkonů obce.

Návrh novely byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru, rozpočtovému a kontrolnímu výboru, výboru pro územní správu a národnosti a církevnímu a humanitárnímu výboru. O projednávání návrhu novely zákona podle sněmovního tisku 417, předloženém skupinou poslanců ČNR Milanem Hořínkem a dalšími, byla podána společná zpráva tisk 437, kterou máte na stole.

Společná zpráva zpravodajů doporučuje České národní radě, aby návrh zákona schválila s následujícími připomínkami:

K bodu čl. 1, bod 2, § 36 a) jsou zahrnuty připomínky navržené vesměs rozpočtovým a kontrolním výborem týkající se majetkových záležitostí. V písmenu d) se za slova "půjčky" vkládá slovo "a dotace". Týká se to povětšině účelově poskytovaných dotací, které jsou poskytovány s podmínkami, proto je bezpodmínečně nutné, aby o tom rozhodovalo zastupitelstvo. V písmenu e) za slova "obchodní společnosti" se vkládají slova "sdružení obcí", což vyplývá ze zákona a navíc se tím umožňuje i účelové sdružování prostředků obcí pro konkrétní akce. Za písmeno j) se vkládá nové písmeno, které zní: "emisí komunálních obligací", jak bylo upraveno zástupcem předkladatele.

V odkazu se pod čarou uvádí § 20 zákona FS č. 530/90 o dluhopisech. Za odstavec 1 se vkládá nový odstavec číslo 2, který zní: "ustanovení odstavce 1 se použije i na úkony obsahující ceny nižší než je cena v místě a čase obvyklá. Po tomto následuje úprava v číslování odstavců.

K nezařazeným připomínkám výborů ČNR do společné zprávy uvádím následující:

Připomínka rozpočtového výboru na vypuštění konce odstavce f) s výjimkou vlastních podniků - společná schůzka zpravodajů konstatuje, že vypuštění těchto slov z ustanovení by znamenalo oslabení profesionálního rozhodování vedení podniků, resp. obecní rady, která plní vůči podniku funkci zakladatele, případně zřizovatele podniku, ve prospěch obecního zastupitelstva, které na rozdíl od těchto orgánů je z hlediska profesionálního řízení podniků nekompetentním orgánem.

K nezařazené připomínce ústavně právního výboru na rozšíření zákona o další změnu zákona o obcích a hlavním městě Praze uvádím, že tento návrh jde

(pokračuje Smělík)

nad rámec předložené novely, přičemž navrhovaná úprava byla ze společné zprávy vyřazena jak z důvodů procedurálních, tak i věcných. Návrh zákona, resp. navrhovaná úprava nebyla v tomto rozsahu projednána s žádným výborem ČNR ani s vládou České republiky. To za prvé. Pro informaci uvádím, že rozsah oblastí, jichž se týká, je poměrně dosti široký. Týká se to slučování a rozdělování obcí, podmínek pro vytváření nových městských částí, aplikací místního referenda, nápravných opatření, jako rozpuštění zastupitelstva, resp. dočasnou správu obcí. V návaznosti na novelu zákona ČNR č. 418/90 Sb. se to týká též několika paragrafů zákona o hlavním městě Praze, jako je vytváření místních zastupitelstev v hlavním městě Praze, způsobu vytváření nových městských obvodů apod.

Návrh neřeší vztah zákonu ČNR, který jsme přijali na minulé plenární schůzi, č. 439, který mění a doplňuje zákon o obcích a zákon o hlavním městě a rovněž upravuje podmínky sloučení a rozdělení obcí. Oba tyto předpisy, obsahově rozdílné, by pak existovaly vedle sebe. Dále ve zmíněném návrhu jsou i formální nedostatky, chybí odkaz na úpravu zákona č. 411. Další nepřesnosti jsou v § 10 odst. 3 - 6.

Navrhovaná úprava slučování a rozdělování obcí je rovněž předčasná a za určitých okolností prakticky nepoužitelná, neboť předkládá existenci zákona o místním referendu, který má být přijat až v roce 1992.

Jsem toho názoru, že kdybychom projednávali tento návrh s opomenutím legislativního procesu, nevyloučili bychom riziko dalších chyb a nedomyšleností při projednávání ve sněmovně ad hoc. Kvůli takovému postupu vlastně jsme nuceni projednávat úpravu zákona o obcích i dnes podle tisku 414, přičemž je nutno si uvědomit, že návrh ústavně právního výboru se dotýká minimálně čtyř zákonů, jmenovitě zákona o obcích 367/90, zákona o volbách do místních zastupitelstev 368/90, zákona 418/90 o hlavním městě Praze, a zmíněného zákona 439/91.

To je všechno k mé zpravodajské zprávě. Žádám pana předsedajícího o otevření diskuse k tisku 414 a společné zprávě.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Smělíkovi. Dám na jeho doporučení a otevírám k tomuto bodu rozpravu. Mohu konstatovat, že se prozatím nepřihlásil nikdo. Nyní se hlásí paní poslankyně Marvanová a pan poslanec Lom.

Poslankyně Hana Marvanová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, nejdříve bych ráda přednesla pozměňovací návrh k předloženému návrhu zákona, a to návrh týkající se § 36 a) odst. 4, kde se říká, že ustanovení odst. 1, 2 a 3 se použijí při rozhodování zastupitelstva městské části statutárních měst, jíž byl statutem svěřen majetek. Ráda bych upozornila na dikci § 3 zákona o obcích, kde se říká, že statutárními městy jsou města vyjmenovaná v odst. 1 tohoto § 3, a dále další města, která určí na návrh vlády předsednictvo ČNR. V § 3 se ale dále v odst. 3 hovoří o hlavním městě Praze. Hlavní město Praha ovšem není zařazeno do výčtu statutárních měst, ani to není město, o němž by předsednictvo ČNR řeklo, že je statutárním městem. To znamená, že hlavní město Praha není statutárním městem. Proto bych navrhla opravit text odst. 4 zmíněného § 36 a) tak, aby se vztahoval i na městské části hlavního města Prahy.

(pokračuje Marvanová)

Navrhuji tedy tuto změnu: Text "Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se použijí při rozhodování zastupitelstva městské části statutárních měst..." navrhuji opravit takto: "Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se použijí při rozhodování zastupitelstva městského obvodu nebo městské části statutárních měst, anebo městské části hlavního města Prahy, jímž byl statutem svěřen majetek".

Dále jste si všimli, že jsem vložila "městského obvodu nebo městské části "statutárních měst", což odpovídá přesněji dikci § 3, odstavec 2 zákona o obcích, kde skutečně statutární města se mohou členit na městské obvody nebo městské části.

Tolik tedy k mému pozměňovacímu návrhu a nyní jenom jedna poznámka k předloženému návrhu zákona. V článku 2 totiž měníme zákon o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí tak, že vypouštíme § 9. Pokud si vzpomínáte na diskusi nad tímto zákonem i na důvody, které nás vedly k začlenění § 9 do zmíněného zákona 171/1991 Sb., zkráceně "zákona o majetku obcí", byla to především obava z nekontrolovatelných dispozicí majetkových ze strany obecních zastupitelstev a obava z toho, že za neexistence zákona o hospodaření obcí skutečně může dojít k chaotickému výprodeji obecního majetku.

Zde bych ráda podotkla nebo vám připomněla, že jsme jako Česká národní rada přijali usnesení, kterým jsme se obrátili na Federální shromáždění, vycházejíce z toho, že úprava hospodaření obcí patří do federální působnosti. Na toto naše usnesení Česká národní rada obdržela odpověď od předsedy FS pana Dubčeka, v níž se říká, že úprava hospodaření obcí patří do kompetence národních rad a odvolává se v této odpovědi České národní radě zároveň pan předseda FS na to, že obdobný zákon SNR tuto problematiku upravuje. To znamená, že nás pan předseda FS vyzval k tomu, že pokud cítíme problém upravit úžeji hospodaření obcí, máme to učinit zákonem národní rady. Proto bych ráda navrhla, aby ČNR doporučila vládě zpracovat tuto problematiku a předložit České národní radě zákon o hospodaření obcí.