Česká národní rada 1990 – 1992

Poslanec Petr Dudešek: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, návrh, který přednesu, je analogický návrhu, který jsme schválili v zákoně České televize. Tedy v § 8 odst. d) navrhuji text: zřizovat a zrušovat rozhlasová studia s výjimkou rozhlasových studií v Plzni, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Další návrh - § 12 společné zprávy doplnit text takto: odstavec 1 - součástí Českého rozhlasu jsou zejména rozhlasová studia v Plzni, Českých Budějovicích, Praze, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě, případně rozhlasová studia zřízená na základě § 8 písm. d) společné zprávy. Moje návrhy vycházejí z vládního návrhu, tyto změny byly doporučeny naším garančním výborem. Myslím si, že v souladu s uznáním specifičnosti a mnohotvárnosti jednotlivých rozhlasových studií na území celé České republiky, jejich uznání a také jejich důležitost pro každého z nás schválením těchto návrhů potvrdíte, za což vám za všechna rozhlasová studia v Čechách i na Moravě děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Dudeškovi, prosím pana poslance Sapáka. Přihlásil se pan poslanec Fröhlich, pan poslanec Benda, paní poslankyně Marvanová.

Poslanec Jan Sapák: Paní předsedkyně, dámy a pánové, po dám stejný návrh, jaký jsem podal ve věci zákona o České televizi, a to přesto, že nebyl přijat. Nechtěl jsem vás i sebe okrádat o čas, když jsem předkládal první návrh, a tudíž nesnažil jsem se ho podrobně zdůvodnit. Jsem proto povinen tak učinit teď a musím říci, že pozměňovací návrh, který podávám - Český rozhlas trvale hájí a propaguje principy demokratismu - nepovažuji za nadbytečný, neboť přečteme-li si první dva paragrafy zákona, opravdu tam postrádám takové meze státu, ve kterých bychom se měli pohybovat. Mimo to státy s daleko konsolidovanější demokracií neváhají tuto elementární výpověď vestavět do jakéhokoliv zákona, do jakéhokoliv písemného aktu. Navíc nemůže vzniknout problém - hovoří se o demokratismu, nikoliv, že Český rozhlas má jednat demokraticky. Nemůže tedy vzniknout spor o to, co je a co není demokratické jednání. Děkuji vám.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Sapákovi, prosím pana poslance Fröhlicha.

Poslanec Vladimír Fröhlich: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážená sněmovno, jak výbor pro obchod a cestovní ruch podal pozměňovací návrhy ve společné zprávě k zákonu o České televizi, tak rovněž k zákonu o Českém rozhlasu je tato zpráva totožná. V případě potřeby bych společnému zpravodaji nadiktoval ty citace. Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Fröhlichovi, prosím pana poslance Bendu, připraví se paní poslankyně Marvanová.

Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, já nebudu opakovat návrhy, které jsem tu říkal včera. Jenom upozorňuji, že je vznáším znovu, oba přijaté; k tomu návrhu, který nebyl přijat - ten se odvážím ještě jednou vznést, a to z důvodu, že problematika televize a rozhlasu je trochu jiná. Proto doporučuji, aby u § 11 byl doplněn odstavec, že Český rozhlas nesmí vysílat reklamy, propagační pořady může vysílat pouze bezúplatně a jen tehdy, přispívají-li přímo k naplňování jeho poslání. § 2 tohoto zákona. Jenom pro vysvětlenou proč, i když jste to zamítli, si dovoluji ještě jednou s tímto vystoupit. Problematika je různá na rozdíl od televize, tady díky velmi dobré aktivitě české vlády už fungují nezávislé rozhlasy, které mohou vysílat. To znamená, že obava před tím, že by neměli soukromí podnikatelé kde vysílat svoji reklamu, by zde neměla být. Co se týče finančního hospodaření rozhlasu, podle rozpočtů, které nám byly předkládány pro příští rok, rozhlas má plánované výdaje ve výši 608 mil. a příjmy z koncesí ve výši 684 milióny. To znamená, že u rozhlasu plánované příjmy z koncesí dosti značně převyšují jeho plánované výdaje, čímž odpadá i ta druhá hlavní námitka, že je třeba reklamu udržet, aby ta instituce mohla fungovat. Dovoluji si tedy tento návrh vznést i tady. Nebudu opakovat argumentaci, která je pro to, aby reklamy nebyly vysílány.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Bendovi. Prosím paní poslankyni Marvanovou, připraví se paní poslankyně Čechová.

Poslankyně Hana Marvanová: Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, protože projednáváme zvlášť zákon o Českém rozhlasu jsem nucena předložit výslovně řadu pozměňovacích návrhů stejných, které jsem měla u České televize a zdržuji se zdůvodňování, zejména u těch technických návrhů, nebo legislativních, moje event. sdělení bude jen velmi krátké.

Takže navrhuji v § 2 odst. 1 změnit text ve společné zprávě tak, že "Orgánem jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrol. nu tvorby a šíření programu Českého rozhlasu je rada Českého rozhlasu." Tady měním slova "tvorbu" na "tvorby", jde jenom o překlep.

Další můj návrh je vypustit pís. c) v § 3, které hovoří o tom, že Český rozhlas zřizuje a zrušuje rozhlasová studia. Je to v kolizi s § 8 odst. 1 pís. b), kde tato pravomoc přísluší radě. A rada stojí vně Českého rozhlasu. Tedy vypustit pís. c) § 3.

V § 4 odst. 1 navrhuji - dopustila jsem se překlepu. První návrh, který jsem říkala, byl vlastně k § 4 odst. 1. Místo tvorbu tvorby.

Další návrh k § 4 je doplnění druhé věty "Rada má 9 členů". Další věta prvního odstavce by zněla: "Členy rady volí a od volává Česká národní rada, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy." Obdobně jako jsme schválili u České televize a vyplývá to z doporučení Evropského parlamentu.

Dále navrhuji doplnit nový odst. 2 § 4, který by zněl " Členové rady jsou voleni na funkční období 5 let, a to opětovně. V takovém případě však ne více než dvě po sobě jdoucí funkční období. Na místa uprázdněná uplynutím funkčního období jsou voleni noví členové na období 5 let. Na místa uprázdněná z jiné ho důvodu jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uprázdnilo."

K § 2 odst. 1 jsem uvedla pozměňovací návrh omylem - ten, který uvádím v § č.4 Takže v § 2 odst. 1 navrhuji změnit první větu tak, že "Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti České republiky tvorbou a šířením rozhlasových programů na celém území České republiky. " To je změna oproti společné zprávě a jenom změna vyplývající z logiky věci.

Další můj návrh je návrh z dosavadního odstavce 3 § 4 vy. pustit u slov odměna ve druhé větě odkaz 3, odkaz na zákoník práce. Bylo vysvětleno, že jde jen o legislativní úpravu, aby to bylo naprosto v souladu se zákoníkem práce i s dalšími předpisy. Odkaz 3 zde nemá význam a bylo to projednáno rovněž na ústavně právním výboru a v jeho usnesení to bylo takto doporučeno.

V § 5 odst. 1 navrhuji doplnit " členství v radě je neslučitelné s funkcí prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky." Tak to bylo předloženo jako pozměňovací návrh u České televize a bylo to přijato, aby tedy výčet byl úplný.

Další můj návrh je k § 6 odst. 2 pís. b) - navrhuji vložit před slovo "odsouzen" slova "pravomocně". Tedy "byl-li pravomocně odsouzen pro trestný čin". Je to přesnější vyjádření, o jaké odsouzení má jít. Nepravomocné odsouzení samozřejmě není od souzením, protože platí presumpce neviny.

Další můj návrh je návrh k § 10 odst. 1 pís. a). Zde navrhuji změnit formulaci "výnos z poplatku z rozhlasových přijímačů" na formulaci "výnos ze sazeb za používání rozhlasových přijímačů". Zde bych to zdůvodnila trochu lépe, protože pan společný zpravodaj při zdůvodnění, když se hlasovalo o návrhu u České televize, který sice prošel, nezdůraznil, že oprava této dikce je nutná, protože tento termín je použit také v platném zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který byl přijat Federálním shromážděním minulý týden. Měla by být naše dikce v souladu s dikcí zákona.

Dále navrhuji ještě změnu v § 14 tohoto zákona obdobnou jako jsem navrhla v zákoně u České televize. Ve společné zprávě se uvádí, že Česká národní rada zvolí radu podle tohoto zákona do dvou měsíců. Navrhuji, abychom přijali obdobně u České televize, že tak musí učinit do jednoho měsíce.

Poslankyně Heda Čechová: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, můj návrh je vlastně doplňkem § II. Tedy stávající text označit jako odst. 1 a jako odst. 2 doplnit tuto větu:

" V rozhlasovém vysílání čas vyhrazený reklamě nesmí přesáhnout 1% denního vysílacího času."

Poslankyně Daniela Kolářová: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážená sněmovno, už podruhé narážíme na ten samý problém, že chceme určovat Českému rozhlasu nebo České televizi procento reklam. Včera jsme se dotkli věcného problému, který je potřeba vyřešit, a to je oněch sazeb za používání rozhlasových a televizních přijímačů. A protože vůbec není ujasněna otázka a úniky z poplatků těchto sazeb jsou tak obrovské a nekontrolovatelné, na poště nikdo nemůže kontrolovat, jestli všichni poslouchají, mají televizi. Není vybudovaný systém kontroly a fakturování event. a odvodů do těchto institucí. Proto se mi zdá celá debata o určování procent nebo jednoho procenta Českému rozhlasu a České televizi velice nefér v tomto okamžiku. Mám si to vysvětlit tak, že tudíž zájemci o to, firmy, které by chtěli inzerovat nebo mít reklamu v Českém rozhlase nebo v České televizi se musí obracet pouze na soukromé. Nevidím v tom rozum a připadá mi to zvýhodňování jedněch. Samozřejmě je možné se k tomu za dva. tři roky vrátit, až bude perfektně vybudovaný systém poplatků a sankcí za podvody.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji paní poslankyni Kolářové. Po ní už není nikdo písemně přihlášen do diskuse. Hlásí se někdo do rozpravy? Pan poslanec Šuman zřejmě.

Poslanec Vladimír Šuman: Paní předsedkyně, vážené dámy a pánové, jen zopakuji svůj pozměňovací návrh týkající se § 6, kde se vkládá nový odstavec 3. Je to věta na konci týkající se možnosti odvolání rady v případě, že neplní své poslání. Nevím tedy, zda to musím všechno opakovat, ale zdá se, že z procedurálních důvodů asi ano. Tedy na konci navrhuji text:

"a nebo konstatuje-li ČNR v průběhu 6 měsíců svými usneseními opakovaně, že Český rozhlas neplní své poslání podle § 2 "

Poslanec Martin Bursík: Paní předsedkyně, dámy a pánové, nemohu se zdržet poznámky, že mi to projednávání připadá mír ně řečeno panoptikální. Náš výbor navrhoval, abychom tady společní zpravodajové integrovali oba zákony do jednoho a mám dojem, že by to prospělo sněmovně i oběma zákonům.

Nicméně, abych byl konzistentní s návrhem, který jsem předkládal při projednávání minulého, tedy v § 14 odst. 2 navrhuji, aby ve společné zprávě bylo zaměněno jmenování dočasného ředitele rozhlasu předsednictvem ČNR za Českou národní radu.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Paní poslankyně Marvanová.

Poslankyně Hana Marvanová: Vážená paní předsedkyně, vážení kolegové poslanci, ještě bych ráda sněmovnu seznámila s některými dalšími čísly obdobně jako jsem to učinila u televize. Týká se to problému reklamy. Nejdříve k tomu, s čím tady vystoupila poslankyně Kolářová. Je skutečně pravda, že problém vybírání poplatků za používání přijímačů je problém veliký, právě proto, rozpočtový a kontrolní výbor navrhl doplnění programu této schůze o bod v němž navrhl, aby Česká národní rada uložila vládě řešit problém stanovení a vybírání poplatků za používání televizních a rozhlasových přijímačů. Čili, myslím, že cesta je v tom, aby to bylo řešeno zákonem a dalšími prováděcí mi předpisy vybírání kontrolováno. Tento systém vybírání poplatků je naprosto neúčinný, ale myslím, že to není důvod, aby se měnila filozofie tohoto zákona. Filozofie samotného vládního návrhu je taková, že veřejnoprávní rozhlas, český rozhlas má být financován především z koncesionářských poplatků a dále z podnikatelné činnosti. Návrh pana poslance Bendy směřoval k tomu, že v rozhlase není důvod a navrhl, aby proto Česká národ ní rada zákonem zakázala českému rozhlasu vysílat reklamy. Pan poslanec Benda upozorňuje na to, že situace v českém rozhlasu je jiná ohledně reklam, než situace v české televizi. Sdělil vám čísla, že o 80 miliónů převyšují předpokládané poplatky vybrané za rok 1992, to znamená, nejsou to poplatky, které byly vybírány za rok 1991, protože víme, že se množství koncesionářů snižuje, protože bohužel občané odhlašují rozhlas i televizi, ale jsou to předpokládané koncesionářské poplatky za rok 1992. Takže na rozdíl od televize by tam určitý deficit byl a skutečně televize by nemohla uhradit své předpokládané náklady z koncesionářských poplatků, tak u rozhlasu není deficit, ale naopak, je to skóre aktivní.

Ale nyní ještě k tomu - já jsem ve svém vystoupení k české televizi uvedla čísla, kolik to činí, kdyby česká televize skutečně vysílala reklamy v rozhlasu 3%, což je maximum, které dovoluje federální zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílá ní. Uvedla jsem, že trh reklam v televizním vysílání je asi 500 miliónů, přičemž za ceny, které předpokládá česká televize pro příští rok za reklamy v televizním vysílání by spotřebovala tento trh a ještě by ho překročila. Předpokládané výnosy z reklam by činily asi jednu miliardu. V českém rozhlase je to jiné. Federál ní zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání sta. noví, že provozovatel rozhlasového vysílání ze zákona nesmí překročit hranici 5% vysílacího času. Nikoli 3%. Ale zde je to dokonce 5%, což je více než u televize.

Teď ta čísla - státní rozhlas, nyní státní, vysílá na všech svých programech, na všech svých frekvencích, které má, celkem 70 hodin pořadů denně. Jestliže návrh zákona federálního, tedy maximální hranice dovoluje tři a půl hodiny reklamy denně při stávajících cenách na trhu - jedna minuta, asi za 4 tisíce korun - to znamená, to je asi 306 miliónů korun ročně, což je předpokládaný výnos z reklam, zatím státního rozhlasu na příští rok. Jestliže státní rozhlas využije těch pěti procent umožněných federálním zákonem, zatímco předpokládaný trh reklam v rozhlasovém vysílání činí jen 100 miliónů. To znamená, že zatímco u televize to převyšuje dvojnásobně, u rozhlasu překračuje předpokládaný výnos z reklam, u státního rozhlasu trojnásobně předpokládaný objem trhu reklam. Z toho vyplývají obavy, které vyjádřil pan poslanec Benda, jestliže bude moci státní rozhlas v takovém rozsahu vysílat reklamy, že to znamená likvidaci nebo alespoň velice ztížené fungování soukromých rozhlasových stanic. Ještě jedna poznámka. V současné době existuje už na základě experimentálně přidělené licence 32 provozovatelů rozhlasového vysílání.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji paní poslankyni Marvanové, hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pan místopředseda vlády Lukeš.

Místopředseda vlády ČR Milan Lukeš: Dámy a pánové, jak naznačil pan poslanec Bursík, jsme ve skutečně zvláštním postavení, protože konec konců oba dva přijaté zákony by se měly vyznačovat určitou symetrií a zdá se, že toho docíleno nebude. To mě osměluje, abych vlastně opakoval a dal znovu v úvahu některé námitky, které jsem formuloval vůči zde předloženým úpravám televizního zákona. Snad také z důvodů praktických, abyste znovu zvážili meritum věci a bude-li se novelizovat třeba jeden, jak naznačil tu možnost pan ministr kultury, tak třeba bychom si uspořili práci s novelizováním druhého. Nejde jen o tu v této chvíli vykřičenou oblast reklamy. Zvažme to ještě z jednoho hlediska. Tento problém má svou stránku právní a svou stránku věcnou, obojí lze zkoumat izolovaně. Jaký je stav věci? V této chvíli, v této podobě, jak jsme schválili televizní zákon, jsme na území tohoto státu vytvořili dva ekonomicky nerovnoprávné veřejnoprávní subjekty. To považuji za dost nebezpečné. To má i svou dimenzi politickou a má to svou dimenzi možností a kvality jejich produkce a reprodukce svých vlastních zařízení. Přičemž já podezírám, například pokud jde o vybavení slovenského rozhlasu, že v této chvíli je lepší než vybavenost českého rozhlasu. Prosím, abyste tyto souvislosti znovu zvážili i v tomto případě.

Druhá věc, která je rovněž věcí většího významu a týká se i pozměňovacích návrhů pana poslance Šumana. Jde mi o to opa kované znepokojení anebo nesouhlas, nespokojenost, řekněme České národní rady, s vysíláním televize, resp. rozhlasu.

Uvědomme si prosím, na jak křehké půdě se tady ocitáme a zda konec konců trošku nemaříme anebo neproblematizujeme záměr tyto instituce co nejvíce učinit nezávislé na proměnách politického klimatu. Uvědomme si například, že ředitelé jsou jmenováni na 6 let, což není totéž jako volební období, a že prvním impulsem nově zvoleného Národní rady může být vyslovit jakousi nespokojenost, která v rámci poukazu na § 2 bude velmi těžko vyvratitelná, stejně tak, jako bude těžko prokazatelná. Jde mi o to, abychom společně zvážili, zda například takovou úpravou se neoslabuje přece jen nezávislost na politickém systému, neoslabuje se to, co někteří poslanci požadují, totiž potřeba explicitně deklarovat v tomto zákonu, aby tato média především dbala principu demokratismu a plurality bez ohledu na změny politického klimatu.

Prosím paní poslankyně a páni poslanci, abyste ještě tyto aspekty, které se mi zdají fundamentální, zvážili.

(Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu místopředsedovi vlády, prosím hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pan ministr Uhde, jako poslanec, ne jako ministr.

Ministr kultury ČR Milan Uhde: Paní předsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, skutečně jenom několik slov. Já bych nabídl panu poslanci Bursíkovi spíše soukromou rozpravu na téma panoptikálních prvků v práci pléna, jak já je pozoruji, proto že se domnívám, že takový hypersensitivní přístup právě při projednávání tematiky rozhlasové není tak zcela na místě. Seznámím ho např. s tím, co by se stalo, kdybychom byli vyhověli doporučení jejich výboru a spojili tu problematiku. Nebyly by tady přece jenom věci panoptikální, ale chaotické. Já se domnívám, že jsme zvolili menší zlo a že bylo zvoleno správně.

Nebudu opakovat to, co bylo řečeno, ale to, co bylo řečeno, platí. Domnívám se, že postupovat jinak než analogicky by mohlo skutečně být daleko riskantní, než všechny riskantní kroky, které jsme při hlasování podstoupili nad zákonem o České tele vizi.

A jenom osobně bych rád zodpověděl poslanci Sapákovi, který mi vytkl - doufám, že přátelsky, - že jsem nepodporoval jeho návrh na zařazení oné věty, která zavazuje Českou televizi a nyní tedy Český rozhlas, aby hájil a propagoval principy demokratismu. Musím tedy odpovědět jemu i všem ostatním, kteří mi to mají třeba za zlé, že se skutečně stavím proti tomu, aby taková úprava byla do znění zavedena. Je to úprava, která používá nejen beletrického jazyka, - demokratismus není totéž co demokracie, ale nevíme přesně, co to je, - a kromě toho se domnívám, že je to nadbytečné. Demokraticky rozhodující parlament přece za podmínek, které jsme mu v demokratickém zákoně vyhradili nestrpí jiné než demokratické počínání. A nedemokratický parlament prostě ten zákon obratem ruky změní. Skutečně se domnívám, že tím žádnou skutečnou pojistku neposkytujeme a že pouze beletrisujeme a před beletrisováním v zákoně bych jako beletrista a neprávník upřímně varoval. To je všechno, co jsem chtěl říci.

(Potlesk)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Pan poslanec Sapák, pan poslanec Šuman, pan poslanec Bursík.

Poslanec Jan Sapák: Dámy a pánové, my jsme se s panem ministrem dohodli, že si to vysvětlíme. Já jsem se skutečně u něho zastavil. Je mi líto, že to otevřel před celou sněmovnou. Dále to rozvádět nebudu, věřím, že se mi podaří svůj důvod náležitě panu ministrovi vysvětlit.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Sapákovi, prosím pana poslance Šumana.

Poslanec Vladimír Šuman: Jsem velice rád, že po panu místopředsedovi vlády Lukešovi vystoupil pan ministr kultury Uhde, protože mu v podstatě odpověděl a podpořil tím, co řekl můj doplňovací návrh. Protože skutečně nemůžeme mít obavu, že demokraticky zvolený parlament nebude schopen objektivně posoudit to, zda rozhlas plní či neplní své poslání. Pak bychom zpochybňovali ten parlament vůbec. Domnívám se, že dokonce na druhé straně je nemožné, aby neexistoval institut, který má možnost odvolat radu v případě, že nebude plnit své poslání. A je tady ten demokratický parlament jako jediný, který to může udělat a já děkuji panu ministru kultury, že tak elegantně panu místopředsedovi vlády odpověděl.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji a prosím pana poslance Bursíka.