Dále pak návrh poslanců
ČNR Jiřího Payna a Hany Marvanové
(projevy nesouhlasu). Omlouvám se, ale domníval
jsem se, že paní poslankyně Marvanová
navrhla vypuštění pouze co se týká
místního referenda, tak jsem se ptal, paní
kolegyně, čili není to tak? Jde o bod VI,
ano?
Poslankyně Hana Marvanová:
Pro upřesnění:
to je zákon, který má dlouhý název:
"O volbách do zastupitelstev obcí...".
Měla jsem za o, že máte na mysli nějakou
zkratku pro ten případ.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dobrá, ten bod je tedy vypuštěn.
Dále je zde bod VII, který na základě návrhu pana poslance Kozánka se přesouvá jinam.
Dalším bodem je vládní návrh zákona ČNR o sociální potřebnosti podle sněmovních tisků 415 a 433.
Dalším bodem je vládní návrh zákona ČNR o České televizi podle sněmovních tisků 420 a 434.
Dalším bodem vládní návrh zákona o Českém rozhlase podle sněmovních tisků 421 a 435.
Další bod byl vypuštěn.
Dále pak návrh poslance ČNR Hořínka a dalších na vydání zákona ČNR, jímž se mění a doplňuje zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích, a zákona ČNR č. 172/91 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, podle sněmovních tisků 414 a 437.
Dalším bodem pak návrhy na zrušení obecně závazných vyhlášek zastupitelstva města České Budějovice a hl. m. Prahy podle sněmovních tisků 426 a 427.
Dalším bodem je zpráva vlády České republiky o postupu ekonomické reformy a hospodářské situace v zemědělství podle sněmovních tisků 386 a 452.
Dalším bodem je zpráva vlády České republiky o vývoji finančního a rozpočtového hospodaření ČR za 1. až 3. čtvrtletí letošního roku podle sněmovních tisků 492 a.... (promiňte, další nemám).
Za tento bod byl zařazen bod označený jako vládní návrh zákona ČNR, kterým se mění zákon ČNR 594/90 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 1991 ve znění zákona ČNR č. 313/91 Sb. podle sněmovních tisků 431 a 438.
Dále je bod otázky a podněty poslanců ČNR na členy vlády České republiky.
Před otázky a podněty poslanců bude ještě zařazen bod na vržený panem poslancem Neradem, který byl charakterizován jako jednání vlády o využití vojenských újezdů. (Promiňte mi tu zkratku).
Dalším bodem je ten, který jsem předeslal, tj. otázky a podněty poslanců ČNR na členy vlády ČR.
Dalším bodem pak bod navržený panem poslancem Hejskem, a to návrh usnesení.
Dalším bodem odpovědí členů vlády na interpelace, otázky a podněty poslanců ČNR.
Dalším bodem, a to před odpověďmi členů vlády, jsou interpelace poslanců.
A jako poslední bod by byla zpráva o činnosti předsednictva ČNR za dobu od 7. 10. do 4. 11. podle sněmovního tisku 428.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pořadu této schůze, nechť zvedne ruku. 133
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? 6.
Návrh pořadu byl v této podobě přijat.
Prvním bodem schváleného
pořadu této schůze je
Na minulé schůzi ČNR jste byli informováni o rezignaci poslankyně Zdeny Příkaské na poslanecký mandát. Předsednictvo ČNR pak vzalo také na vědomí rezignaci poslance Josefa Šedivého.
Na další schůzi prohlásilo předsednictvo ČNR nastoupení pana Jiřího Haringera jako náhradníka na uprázděný poslanecký mandát ČNR za Josefa Šedivého, a to od 4. 10. 1991 a současně nastoupení pana Milana Studeného jako náhradníka na uprázdněný mandát ČNR za Zdenu Příkaskou. Pan Milan Studený však na svůj mandát také rezignoval.
Proto dnes bude představen pouze jeden poslanec, kterým je pan Jiří Haringer. Vítám ho zde mezi námi a blahopřeji mu. (Potlesk.)
Podle ústavního zákona o čs. federaci skládá každý poslanec slib na schůzi ČNR, které se poprvé zúčastní. Ještě bych při pomněl pro nového poslance, že podle uvedeného ústavního zákona odmítnutí složit slib nebo složení slibu s výhradou má za následek ztrátu mandátu.
Prosím nyní předsedkyni mandátového a imunitního výboru paní poslankyni Röschovou, aby přečetla ústavním zákonem předepsaný slib a pana poslance Haringera, aby slib složil do mých rukou.
(Všichni přítomní
povstali.)
Poslankyně Anna Röschová:
Slib poslance České
národní rady: Slibuji na svou čest a svědomí
věrnost České republice a České
a Slovenské Federativní Republice. Budu dbát
vůle a zájmů lidu, řídit se
ústavními a ostatními zákony České
republiky a České a Slovenské Federativní
Republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v
život.
Poslanec Jiří Haringer: Slibuji.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR
Jan Kalvoda: Dalším
bodem našeho jednání je
Předkládám nyní návrh na zařazení pana poslance Jiřího Haringera do národohospodářského výboru ČNR, jehož členem byl pan poslanec Šedivý. Jsou proti tomu námitky nebo výhrady? (Nebyly.) Pokud nikoli, přistoupíme k hlasování.
Navrhuji přijmout toto usnesení: Česká národní rada volí poslance Jiřího Haringera členem národohospodářského výboru ČNR.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku! 132.
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? 1.
Děkuji návrh usnesení byl tedy přijat a pan poslanec Haringer je členem národohospodářského výboru.
Třetím bodem, tak jak byl
dnes doplněn je.... hlásí se pan ministr
Dejmal.
Ministr životního prostředí ČR Ivan Dejmal: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dříve než přikročíte k bodu 3 a budete mluvit o věcech neradostných, rád bych vám řekl několik slov k brožuře, kterou jste dostali a kterou máte před sebou.
Dostali jste výtah z obsáhlého dokumentu Strategie trvale udržitelného žití, a to pod názvem Pečujeme o Zemi. Je to kvalitativně nové rozpracování dřívějšího dokumentu Strategie trvale udržitelného rozvoje známého pod názvem Naše společná budoucnost, který připravila komise pro nakládání s přírodními zdroji a rozvoj Organizace spojených národů.
V původním dokumentu šlo přece jenom víc o rozvoj, než o životní prostředí a přednostní ochranu přírodních zdrojů. Ač se to v textu vysloveně neříká, je program "Pečujeme o Zemi" deklarací pokory vůči přírodě a světu, vůči dílu stvoření, jak říkáme my křesťané. Stalo se tak veřejně a na mnoha místech světa, a to je velmi významné. Tváří v tvář svému dílu se člověk musí vypořádat s myšlenkovým světem novověku, který měl dost produkčně slabého středověkého pečovatele o boží stvoření a věcí boží vložil do výkonnějších rukou. Člověk přestal pečovat o království pozemské s cílem přiblížit jej nebeskému a začal hledat cesty, jak rozhojňovat spotřební statky, o nichž se domníval, že přinesou mu štěstí. Věc vzal do svých rukou a z pečovatele se stal kreatorem pyšně napravujícím nedokonalý svět. Kam nás do. vedla tato cesta, na kterou byl posléze stržen celý svět, netřeba tady připomínat.
Jen pro všeobecnou zřejmost uvádím, že jejími legitimními dětmi jsou nejen chemické koncerny, Nové Mlýny a různá Gabčíkova, jaderné elektrárny a technologie, které si podmaňují a zotroč ují člověka, ale i různé technologie organizace produkcí zaujaté společnosti, jak je známe z totalitních režimů 20. století.
Tím jsem jen chtěl naznačit, jak velký úkol jsme si návratem k péči o svět předsevzali. V programu samém se poprvé hovoří o tom, co nás v důsledku dosavadní cesty nemine. Nikoli v rovině, v čase nějaké neurčité hrozby. Jsme vyzýváni a vyzýváme se navzájem, abychom s hrozbou počítali a připravili se na její příchod a udělali opatření, kterými jí budeme čelit.
Chtěl bych zde zmínit jeden z programů našeho ministerstva, který jde vstříc výše ohlášenému požadavku. Změna klimat v důsledku vypouštění tzv. skleníkových plynů, je neodvratná. Pro nás to bude patrně znamenat oteplení, zvýšení odparů, snížení srážek. Na tuto situaci reagujeme programem "Revitalizace říčních systémů", tzn. zvýšením retenčních schopností území, cestou obnovy pramenných a infiltračních oblastí mokřadů, údolních niv, obnovy retenční sítě, atd., které jsou dnes ve značném rozsahu zničeny, či poškozeny velkovýrobě podřízenými melioracemi a pozemkovými úpravami. Tím jsme se zase dostali k dílu konanému mimo rozměr pokory. A když se rozhlédneme, vidíme takové dílo téměř všude. Proto k naší pečovatelské cestě za trvale udržitelným žitím na závěr pro nás zopakuji napomenutí kněze, které nám adresoval ve své písni, která se dnes již díky Bohu stala známou a téměř zlidověla:
" Člověče, chceš být vládcem,
chceš vrýt svůj obraz dnům,
seď na zemi, ty blázne,
nesedej na ten trůn."
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Vzhledem k tomu, že jsem byl informován o změně, pokud jde o toho, kdo přednese zprávu vyšetřovací komise ČNR, prosím pana poslance Tollnera, aby tak učinil.
Poslanec Pavel Tollner: Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážená česká vládo, vážený český sněme, dámy a pánové, dovolte mi přednést zprávu o činnosti vyšetřovací komise České národní rady v období mezi 22. a 24. schůzí ČNR, tj. od 13. září do dnešního dne. Tato průběžná zpráva vyšetřovací komise navazuje na zprávu předchozí.
I. - Zpráva o činnosti vyšetřovací komise ČNR pro otázky lustrací:
V uvedeném období komise kromě pokračujícího šetření ohledně poslanců ČNR a členů české vlády a jejich náměstků rozšířila své šetření dalších skupin osob, uvedených v bodě III. odst. A usnesení č. 156, a to pracovníků Kanceláře ČNR, Úřadu vlády České republiky, soudců Nejvyššího soudu ČR a členů prezídia Fondu národního majetku a členů jeho výkonného výboru.
Komise vyslechla 18 svědků a další experty. V této souvislosti sděluji, že příslušné oddělení vyšetřování Generální prokuratury ČR prověřuje trestní oznámení vyšetřovací komise podané na 1 svědka, bývalého příslušníka StB, pro podezření z trestného činu křivé výpovědi, případně z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele.
V uplynulém období provedla komise šetření ve 2 případech osob vedených v evidenci StB. Komise uzavřela šetření se závěrem, že spolupráce se Státní bezpečností ve smyslu usnesení č. 156 nebyla zjištěna.
Ve 4 případech - 2 agenti, 1 držitel propůjčeného bytu, do. konce držitel 2 propůjčených bytů a 1 informátor - komise do spěla k pozitivnímu zjištění. Dotyčným osobám bylo toto zjištění komise sděleno. Vyšetřování dalších případů spolupráce se Státní bezpečností pokračuje.
Komise považuje za nutné předložit plénu zjištěnou charakteristiku kategorie "informátor". Tato kategorie tajných spolupracovníků StB byla definována ve směrnicích pro agenturně operativní práci Státní bezpečnosti a využívána od roku 1954 do roku 1972. Cituji ze směrnice z roku 1972:
"Tajní spolupracovníci Státní bezpečnosti - článek I: Tajní spolupracovníci jsou důležitými pomocníky StB v boji proti cizím rozvědkám, jejich vnitřním pomahačům a proti společenským živlům. Jsou hlavním prostředkem při plnění operativních úkolů. Proto nejdůležitějším obsahem činnosti operativních pracovníků Státní bezpečnosti je práce s tajnými spolupracovníky. Operativní pracovníci používají tajné spolupracovníky k vyhledávání, rozpracování, dokumentování, odhalování a včasnému znemožňování protistátní trestné činnosti a rovněž k předcházení takovéto činnosti pomocí preventivních opatření.
Článek II: Tajné spolupracovníky StB rozlišujeme na:
a/ agenty
b/ informátory
c/ rezidenty
d/ majitele konspiračních nebo propůjčených bytů.
Dále cituji článek VIII - infomátoři: Informátor je tajný spolupracovník StB, získaný na dobrovolném, zejména na vlasteneckém základě. Na rozdíl od agenta se informátor zpravidla ne získává pro rozpracovávání konkrétního případu, ale především na důležitých objektech v místech soustředění nepřátelských živlů, v pohraničí apod. Infomátor musí mít možnost a schopnost plnit zejména tyto státně bezpečnostní úkoly:
a/ získávat poznatky o skrytých nepřátelských projevech, odhalovat osoby, které jsou iniciátory těchto projevů, zjišťovat nepřátelské úmysly a činnost osob, které mají záporný poměr k socialistickému zřízení,
b/ zjišťovat podezřelé styky vízových cizinců, pomáhat při ochraně naší ekonomiky, státních hranic, všech prostředků dopravy, poskytovat odborné posudky technického, vědeckého, uměleckého a jiného charakteru,
c/ provádět dílčí úkoly při používání operativních prostředků, získávat údaje pro potřeby ustanovky,
d/ podle pokynů operativního pracovníka provádět preventivně výchovná opatření s cílem, aby bylo včas zabráněno a předcházeno nepřátelským projevům, hospodářským škodám a rozšiřování záporného vlivu nepřátelských živlů.
Informátoři jsou vybíráni z řad občanů, majících široké styky s lidmi na pracovišti nebo v místě bydliště a požívají jejich důvěry, jsou ukáznění, seriózní a důslední a dovedou zachovávat při spolupráci se Státní bezpečností zásady konspirace." Konec citace.
Dovolte mi přednést druhou část zprávy, týkající se bodu III. B usnesení ČNR č. 156, kterým se ukládá Vyšetřovací komisi pro otázky lustrací zveřejnit na schůzi České národní rady případy těch osob, které po sdělení vyšetřovací komise ve lhůtě do 15 dnů neodstoupily ze svých funkcí.
Část druhá - zveřejnění podle usnesení č. 156. Šetřením vy šetřovací komise bylo zjištěno, že pan ing. Vladimír Laštůvka, nar. 8. 6. 1943 byl evidován Státní bezpečností od 24. 4. 1965 jako kandidát informátora a od 22. 6. 1965 do 16. 6. 1967 jako tajný spolupracovník StB kategorie informátor s krycím jménem Vladimír. Z materiálů, které se komisi podařilo shromáždit, vy plývá, že:
- informátor StB Vladimír byl získán ke spolupráci na základě dobrovolnosti a na tzv. vlasteneckém podkladě, jako kandidát informátora byl dotyčný využíván k obsazení západoněmecké studentské delegace, která byla na reciproční návštěvě ČVUT, fakulty technické a jaderné fyziky, kde jmenovaný tehdy studoval. Během této spolupráce jmenovaný podal řídícímu orgánu StB sedm informativních a pět agenturních ústních zpráv a jed nu zprávu písemnou o celkovém pobytu západoněmecké delegace. Rovněž poskytl fotografie a negativy z průběhu pobytu v Německu,
- informátor Vladimír byl jako tajný spolupracovník zaměřován do objektů ČVUT, fakulty technické a jaderné fyziky, studentské koleje Strahov a k prověrce osob v souvislosti se zahraničními návštěvami. V té době byl jmenovaný členem fakultního výboru Československého svazu mládeže. Informátor Vladimír byl rovněž využíván ke kontrolním prověrkám jiných tajných spolupracovníků StB, působících na fakultě v řadách studenstva, - v průběhu spolupráce se konalo celkem 30 konspirativních schůzek, z toho 10 kontrolních. Na těchto schůzkách bylo předáno celkem 24 písemných a ústních zpráv, - jak vyplývá z dokumentů, v průběhu spolupráce nebyl informátor Vladimír odměněn, pouze mu byly uhrazeny výdaje spojené s plněním úkolů, a to ve výši 150 Kčs, - v květnu 1967 byla se jmenovaným ukončena spolupráce, neboť - jak vyplývá ze spisu - byly zjištěny (cituji:) poznatky o jeho negativních charakterových vlastnostech, jeho neserioznosti, alibismu, snaze po získání materiálních a dalších výhod a pro jeho trvale otevřený nezájem o další styk s orgány ministerstva vnitra (konec citátu).
Komise při svém zjištění vycházela z těchto podkladů:
- registrační protokol StB Praha, kde pod registračním číslem 14 509 je záznam ze dne 24. 4. 1965, v němž je zaznamenán Vladimír Laštůvka, narozen 8. 6. 1943 s označením K I přepsáno na I s poznámkou: dne 23. 6. 1965 převeden s kandidáta,
- agenturní svazek reg. č. 14 509, archivní číslo 61 56 05. krajské správy ministerstva vnitra Praha, který obsahuje mimo jiné: rozhodnutí o zavedení svazku s krycím jménem Vladimír návrh na vázání informátora, záznam o verbovací besedě,
- vyhodnocení spolupracovníka,
- vyhodnocení spolupráce a návrh na uložení do archivu na 10 let.
Záznamy o schůzkách, stejně jako některé další dokumenty byly StB skartovány. Dále komise vycházela z údajů agenturního svazku arch. č. 70 52 89, kde mimo jiné nalezla zprávu informátora Vladimíra č. 15, kterou podal o jisté osobě a která byla StB využita v souvislosti s výjezdem této osoby do Německa. Jednalo se o kontrolní prověrku tajného spolupracovníka StB.
Komise též využila agenturního svazku arch. č. 63 14 36, kde rovněž nalezla doklad o vytěžování informátora Vladimíra ke kontrolním prověrkám jiných tajných spolupracovníků působících na fakultě.
Kromě shromáždění tohoto dokladového materiálu vyslechla komise řadu svědků. Byl vyslechnut řídící orgán StB informátora s krycím jménem Vladimír. Dále byl vyslechnut pan poslanec Vladimír Laštůvka na vlastní žádost. Na jeho žádost byli předvoláni před komisi další tři svědci.
Na základě takto shromážděného materiálu komise zjistila, že pan poslanec Vladimír Laštůvka naplňuje bod III. A2 (usnese ní ČNR č. 156) a tuto skutečnost mu řádně oznámila s tím, že od tohoto sdělení běží 15 denní lhůta k odstoupení daná uvedeným usnesením. Tato lhůta skončila dnem 30. 10. včetně. (Konec zprávy.)
Nezbývá mi, než abych jménem komise poděkoval těm, kteří projevili tolik politické odpovědnosti a ze svých funkcí od stoupili. Zároveň znovu vyzývám všechny ty, kterých se to týká, aby urychleně odstoupili ze svých míst a funkcí.
Prosím pana předsedajícího,
aby otevřel rozpravu k první části
této zprávy, případně i k druhé
části zprávy předchozí, o níž
se ještě nediskutovalo. K tomu uvádím,
že k dnešnímu dni prostudovalo spisy pozitivně
lustrovaného poslance Dr. Jiřího Hájka
celkem 24 poslanců ČNR.