Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Paynovi, hlásila se též
paní poslankyně Janů.
Poslankyně Ivana Janů: Můj pozměňovací návrh je velice stručný a zní, že v § 58 zákona České národní rady č. 54 z roku 1990 se vypouští odstavec 2, čímž se vracíme k původnímu návrhu ústavně právního výboru, kde článek 1 bude znít: § 58, odstavec 2 se vypouští.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji paní poslankyni Janů. Hlásí
se ještě někdo do rozpravy? Zdá se,
že tomu tak není, uzavírám rozprav u
a prosím pana poslance Výborného, zda promluví
na závěr těchto návrhů.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane místopředsedo, dámy a pánové, jen stručně bych chtěl říci, že se nedomnívám to, co se domnívá kolega Payne, že by totiž návrh, který byl předložen ústavně právním výborem, sledoval nějaké politické cíle. Já jsem inicioval a posléze i hlasoval pro návrh ústavně právního výboru v té podobě, v jaké byl předložen a znovu opakován poslankyní Janů z pověření ústavně právního výboru dnes, aniž bych tím nějaké vedlejší politické cíle sledoval, protože i já se domnívám, že zákon o volbách do České národní rady musí projít tak hlubokou novelizací, že musí být schválen zákon nový. Nejde o to, že by navrhovatelé, to jest, že by ústavně právní výbor tohoto českého parlamentu se domníval, že nám bude postačovat původní volební zákon. Jde opravdu jen o to, uvést do souladu právní stav nynější s tím, že se připravuje, a lze předpokládat konání celostátního referenda a podle nějakých regulí konáno být musí. Konec konců i v důvodové zprávě, v jejím závěru je zdůrazněno, že navržená novela nevylučuje přijetí nového zákona ČNR o volbách do ČNR a jsem přesvědčen, že takový zákon přijat bude.
Za navrhovatele znovu opakuji, že ústavně právní
výbor společnou zprávu, respektive změnu
v ní poměrem hlasů 7:6 dnešním
hlasováním nepřijal a setrvává
na svém návrhu původ ním, který
z pověření výboru přednesla
jako návrh pozměňující kolegyně
Janů.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Za této situace rozhodne přirozeně hlasování
ČNR. Prosím ještě pana společného
zpravodaje Duška, chce-li na závěr něco
říci.
Poslanec Rudolf Dušek: Vážený pane
předsedající, vážená sněmovno,
v podstatě myslím, že nemám co dodat
v této chvíli, že naše odpovědnost,
tak jak bylo zdůrazněno, je nezbytná v tom,
aby byl jakýkoliv návrh přijat, že tedy
ten alternativní je nezbytný. Proto, mám-li
to tedy vyjádřit, osud tohoto rozhodnutí
je v rukou této sněmovny a proto Vás, pane
místopředsedo, žádám, abyste
v souladu s jednacím řádem nechal o těchto
návrzích hlasovat.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Znamená to, že napřed budeme hlasovat o protinávrhu a potom o návrhu podaném ve společné zprávě.
Prosím, kdo je pro protinávrh přednesený
ze stanoviska ústavně právního výboru,
přednesený panem kolegou Výborným,
ať zvedne ruku. (Hluk v sále.) Pardon, přednesený
paní kolegyní, poslankyní Janů, ať
zvedne ruku.
Poslanec Jiří Payne: (z místa) Podle
jednacího řádu bychom měli napřed
hlasovat o společné zprávě a ještě
před tím by měla být uzavřena
rozprava.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Promiňte, zapomněl jsem vyslovit onu větu, že uzavírám rozpravu, ale domnívám se, že napřed se hlasuje o protinávrhu, podle nových úprav našeho jednacího řádu, a potom, nakonec, o konečné zprávě. Je tomu tak? Je tomu tak! Proto dávám hlasovat o protinávrhu, který přednesla paní poslankyně Janů.
Kdo je pro tento protinávrh? 94.
Kdo je proti? 24.
Zdržel se hlasování? 25.
Protinávrh paní poslankyně Janů byl
tedy schválen.
Poslanec Rudolf Dušek: Pane předsedající,
technická připomínka: V tomto případě
je zapotřebí nechat hlasovat o článku
2.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Ano, dávám tedy hlasovat o článku 2. zákona 54 z roku 1990 o volbách do ČNR.
Kdo je pro?
Poslanec Rudolf Dušek: Pane předsedající,
původní znění zůstalo, je ovšem
zapotřebí o něm hlasovat, stejně jako
o návrhu jako celku.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Dávám tedy hlasovat o původním znění
jako celku. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající,
vážená vládo, vážená
sněmovno, musíme hlasovat o návrhu ústavně
právního výboru ve znění společné
zprávy a schváleného pozměňovacího
návrhu, tak jak jej přednesla paní poslankyně
Janů. O tom můžeme hlasovat, o ničem
jiném.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Dávám tedy hlasovat o obsahu zprávy včetně pozměňovacího návrhu, který přednesla paní poslankyně Janů.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. 107. Děkuji.
Kdo je proti? 4.
Zdržel se hlasování. 30.
Návrh tedy v této úpravě byl přijat.
Přistoupíme k dalšímu bodu našeho
jednání, to je
Předložený vládní návrh,
který jsme obdrželi jako sněmovní tisk
388 nám z pověření vlády České
republiky odůvodní ministr pro správu národního
majetku a jeho privatizaci Tomáš Ježek, kterého
prosím, aby se ujal slova.
Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Tomáš Ježek: Vážený pane místopředsedo, vážená Česká národní rado, předkládáme dvě novely privatizačních zákonů, tzv. zákona o malé a o velké privatizaci. Oba tyto zákony mají doznat novely, která je předložena.
První zákon 500, novela o které je řeč, se týká způsobu finanční likvidace podniků, které zanikají v důsledku malé privatizace. Podle existující právní úpravy je možné zůstatek likvidovaného podniku likvidovat až na samotném konci likvidace, čímž se stává, že jak tyto podniky, tak zejména jejich okolí, se ocitávají ve vážných finančních problémech.
Malá privatizace postupuje tak, že postupně odkrajuje z aktiv jednotlivých privatizovaných podniků a takový podnik upadá postupně do takové situace, že se mu zhoršuje struktura pasiv a dostává se do finančních potíží. Smyslem novely není samozřejmě zachraňovat podnik, který má být likvidován, ale smyslem je zabránit tomu, aby tento likvidovaný podnik působil finanční potíže v jeho okolí, tzn. likvidovaný podnik ztrácí schopnost platit své závazky jak vůči zaměstnancům, tak vůči bankám a dalším subjektům.
Navrhujeme proto, aby likvidace mohla být postupná s tím, jak postupuje malá privatizace. To je smysl této novely, je to jakási finančně technická novela. Podotýkám, a rád bych to zdůraznil, že navrhovaný způsob jako celek vede k úspornějšímu vynakládání zdrojů, protože čekání až na samotný konec s likvidací způsobuje růst nákladů na likvidaci, neboť tam nastupují sankční úroky bank.
Druhá novela, o kterou se zde jedná, je novela zákona 171, kde si přejeme svěřit určité pravomoce při realizaci zákona o velké privatizaci též okresním privatizačním komisím. Vycházíme z toho, že privatizační komise zhruba od února letošního roku nasbíraly řadu velmi cenných zkušeností a znalostí jak v terénu, tak i ve způsobu a technice provádění veřejných dražeb.
Víte dobře, že zákon 92 zná celou řadu různých způsobů prodeje, mezi nimi je též prodej aukční a aukční prodej podle zákona 92 se z hlediska techniky provádění ničím neliší od aukcí podle zákona 427, tedy podle malé privatizace. Rozdíl je opět finanční, kdy aukce podle zákona 92 umí převádět na vydražitele i závazky a event. věcná břemena. Na aukce podle zákona 92 je třeba vypracovat příslušné privatizační projekty, jejich zjednodušenou formu jsme již připravili a okresní privatizační komise ji brzy dostanou.
Těmto novým úkolům, které hodláme svěřit okresním privatizačním komisím, je již uzpůsobena struktura našeho ministerstva, které ve své větvi maloprivatizační má také aukce podle zákona 92, aukce které budou prováděny, pokud bude novela schválena, okresními privatizačními komisemi.
Tyto dvě věci jsou obsahem novely. Zopakuju 1. Způsob
likvidace podniků, zanikajících v důsledku
malé privatizace, jejich rozložení do času
2. Zmocnění okresních privatizačních
komisí k provádění veřejných
aukcí podle zákona o velké privatizaci a
zmocnění k tomu, aby tyto komise mohly předkládat
příslušné privatizační
projekty na veřejnou aukci. Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu ministru Ježkovi, prosím společného
zpravodaje pana poslance Miroslava Havlíčka, aby
nám odůvodnil společnou zpráv u výborů,
kterou jste dostali jako sněmovní tisk č.
403.
Poslanec Miroslav Havlíček: Pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby a zákon ČNR č. 171/1991 Sb. o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky ve znění zákona ČNR č. 285/1991 Sb. byl projednáván v hospodářském výboru, rozpočtovém a kontrolním výboru a v ústavně právním výboru ČNR.
V rámci iniciativy byl ještě projednán ve výboru pro obchod a cestovní ruch. Všechny uvedené výbory tento návrh doporučují s úpravami, které jsou uvedeny ve společné zprávě tisk č. 403.
Do této společné zprávy nebyla zařazena obecná připomínka rozpočtového a kontrolního výboru, a to "do textu zákona zařadit následující ustanovení:
Okresní privatizační komise může
a) statutárnímu zástupci organizace, která nesprávně nebo opožděně vyplnila kartu privatizované provozní jednotky, nebo okresní privatizační komisi sdělila opožděně nebo nesprávně základní údaje, potřebné pro zpracování privatizačního projektu, uložit pokutu až do výše 100.000,- Kčs,
b) požádat financující pobočku příslušné banky privatizovaného podniku o ověření informací potřebných ke zpracování privatizačního projektu předloženým podnikem."
Připomínka nebyla zahrnuta do zprávy z toho důvodu, že tato textace se týká federálního zákona.
Jako další zde nebyla uvedena připomínka národohospodářského výboru k bodu 1, kde v §10, odst. 3) slovo "příslušné" mělo být nahrazeno slovem "dotčené". K této připomínce se vyjádřil ústavně právní výbor s tím, že slovo příslušné je po legislativní stránce správnější. Tato připomínka ústavně právního výboru se týká i textu obou odstavců §15, kde mělo být slovo "pohledávka" nahrazeno slovem "závazek".
Jako poslední připomínka, která byla
ze společné zprávy vypuštěna,
byl návrh rozpočtového a kontrolního
výboru v článku, bod 1, vypustit odstavec
3). Zde porada zpravodajů nebyla schopna rozhodnout a po
projednání v národohospodářském
výboru tento výbor doporučuje odst. 3) ponechat.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu společnému zpravodaji Havlíčkovi
a otevírám rozpravu, do které se zatím
písemně nikdo nepřihlásil. Prosím
o písemné přihlášky do rozpravy.
Paní poslankyně Kolářová. Poslankyně
Daniela Kolářová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, mám víceméně věcný dotaz. Protože jsem se zúčastnila schůzky zástupců statutárních měst, tito zástupci poukazují na velice vážné problémy, které vznikly samosprávě měst a obcí k malé privatizaci. Privatizační komise totiž obcházely nebo nerespektovaly přání zástupců obcí nebo městských částí na zachování určitých služeb nebo obchodů, které jsou jediné v městské části nebo obci. Privatizační komise nerespektovaly, čili se dostává do disproporce vůbec pojem samosprávy jako výkonné moci a určité rozhodovací moci. V malé privatizaci k tomu nedošlo. Navrhovatelka této novely z ministerstva privatizace říkala, že je možné snad to napravit v privatizaci velké.
Ráda bych věděla, jak. A bylo by to víc
než nutné, protože obyvatelé nás
skutečně bombardují dopisy, kde si stěžují,
že je to záměr téhle vlády nebo
vlád zničit síť služeb a obchodů
pro normální lidi.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji paní poslankyni Kolářové
a prosím pana poslance Sojku. Připraví se
pan poslanec Jančáry.
Poslanec Tomáš Sojka: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi přednést návrh následujících úprav textu.
Doporučuji vypustit v článku, §15, odst. 2), písm. e/. Domnívám se, že náklady spojené s činností okresních privatizačních komisí jsou náklady spojené s výkonem státní správy a měly by být hrazeny z prostředků ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci a nikoliv na vrub Fondu.
Dále v článku textu, bod 1 nově navrhovaný odstavec 3) v §2 vypustit. Zákonem 171/1991 Sb. jsme dali možnost fyzickým i právnickým osobám předkládat vlastní návrhy privatizačních projektů zakladateli. Domnívám se, že tuto možnost mají proto okresní privatizační komise. Ustanovení v navrhované novele považuji proto za nadbytečné. Navíc okresní privatizační komise byly ustaveny pro realizaci malé privatizace a jejich působnost by měla být proto časově omezena. Domnívám se, že by neměly být jejich úkoly přenášeny ještě do privatizace velké.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Sojkovi. Prosím pana poslance
Jančáryho. Další přihlášky
nemám.
Poslanec Julius Jančáry: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pan společný zpravodaj tady hovořil o návrhu, který vzešel z rozpočtového a kontrolního výboru a který se týká sankcí za nesplnění nebo špatné splnění povinností, které vyplývají z malé a velké privatizace pro statutární zástupce organizace. Nesouhlasím s tímto stanoviskem, že je to záležitost Federálního shromáždění, protože oba tyto zákony hovoří o působnosti orgánů České republiky, a proto by to mělo být zakotveno v těchto novelách. Jde o to, že současná právní úprava, která je, neumožňuje okresním privatizačním komisím ani ministerstvu jakýmkoliv způsobem zasáhnout v případě, že není dodržena lhůta pro vyplnění privatizační karty, v případě, že jsou uvedeny nesprávné nebo přímo chybné - a tady naprosto nerozlišuji, zda úmyslně či neúmyslně - údaje v privatizačním projektu. Přijde se na to pouze v případech, kdy členem privatizační komise je některý ze zástupců banky.
Proto předkládám následující návrhy na doplnění:
u zákona č. 500 z roku 1990 nový §16 v odst. 1) v tomto znění: "Statutárnímu zástupci organizace, která předá opožděně, chybně nebo neúplně vyplněnou kartu provozní jednotky navržené do privatizace, může ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci na návrh komise vyměřit pokutu až do výše 100.000,- Kčs."
Odst. 2): "O ověření potřebných údajů může komise požádat financující pobočku banky."
§16 by se potom přečísloval na §17. Obdobný návrh u zákona č. 171/1991, kde by se do §2 vkládal odstavec 5), respektive po přečíslování podle současné novely odst. 6) následujícího znění: "Statutárnímu zástupci organizace, která předloží opožděně nebo neúplně či chybně zpracovaný privatizační projekt, může ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci na návrh okresní privatizační komise vyměřit pokutu až do výše 100.000,- Kčs."
Dále odst. 6) respektive 7) ve znění: "Okresní privatizační komise může o ověření údajů uvedených v privatizačním projektu požádat financující pobočku příslušné banky:"
Vzhledem k tomu, že tato záležitost byla projednávána
při poradě zpravodajů, kde nebyl přítomen
právník z ústavně právního
výboru, požádal bych o stanovisko jak ústavně
právní výbor, tak pana místopředsedu
vlády dr. Stráského.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Jančárymu. Dále
se přihlásila paní poslankyně Krejčová,
připraví se pan poslanec Květ.
Poslankyně Zdenka Krejčová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové! Dovolím si reagovat na vystoupení paní poslankyně Kolářové.
Nemám nejmenších pochyb o tom, že její vystoupení bylo motivováno tím nejušlechtilejším cílem a že v té nejlepší vůli se snaží sněmovně tlumočit názory našich společných voličů. Mám strach, že v této problematice, která v těchto dnech a měsících je velice citlivá ve všech městech, malých i velkých, směšují dvě věci, které spolu nesouvisejí.
Myslím, že je zjednodušující obviňovat vládu, zvláště pak ministerstvo pro privatizaci, z toho, že celý proces malé i velké privatizace má jediný cíl - udělat co největší zmatek v obchodní síti a hlavně nám - spotřebitelům - zabránit koupit si chleba nebo nechat vyčistit zimní kabát.
Myslím, že to je zjednodušující. Cítím v tom spíše jinou věc. Nikdo si přece nemyslel, že transformace bude snadná. Já stejně tak jako každý jiný občan se dostávám do situace, že přicházím k obchodu, který tam 20 let byl a on tam najednou není. To jsme ale přece všichni věděli. Jsem přesvědčena o tom, že obec má prostor pro to zajistit pro své občany základní služby. Ale ne tím způsobem, že se bude snažit omezovat malou či velkou privatizaci.
Všechny objekty, které zůstávají
v majetku obcí, dávají obcím možnost
rozhodnout o tom, jaká provozní jednotka tam bude,
pekař nebo boutique. To nepochybně existuje. Já
naopak cítím velký tlak obcí zachovávat
např. komunální podniky služeb, protože
obce mají pravděpodobně s tou nejlepší
snahou představu, že jedině obce budou schopné
ty služby poskytnout.