Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně ČNR D. Burešová, místopředsedové ČNR J. Kalvoda, J. Kasal, Z. Malík,

J. Vlach a 162 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředseda vlády J. Stráský, místopředseda vlády M. Lukeš, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci T. Ježek, ministr životního prostředí I. Dejmal, ministr zemědělství B. Kubát, ministr kultury M. Uhde, ministr financí K. Špaček, ministr školství, mládeže a tělovýchovy P. Vopěnka, ministr zdravotnictví M. Bojar, ministr spravedlnosti L. Richter, ministr průmyslu J. Vrba, ministryně obchodu a cestovního ruchu V. Štěpová, ministr státní kontroly Igor Němec, ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj K. Dyba, generální prokurátor

L. Brunner, předseda Nejvyššího soudu A. Mokrý.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Vážené poslankyně, vážení poslanci, zahajuji přerušené jednání 22. schůze České národní rady a všechny vás vítám. Zvláště srdečně vítám naše milé hosty z chorvatského parlamentu pana prof. Djura Vidmaroviče, místopředsedu komise pro mezinárodní vztahy, předsedu delegace Chorvatské republiky a poslance jugoslávského a chorvatského parlamentu, a pana Angelka Kružičeviče, člena delegace chorvatského parlamentu i poslance za Jugoslávii (dlouhotrvající potlesk), kteří přijali pozvání členů naší delegace při nedávné návštěvě v Chorvatsku.

Vážení a milí hosté z Chorvatské republiky!

S mimořádným zájmem jsme vyslechli členy delegace, kteří navštívili vaši vlast, setkali se s vašimi krajany a měli možnost vidět na vlastní oči tu mimořádně těžkou situaci, ve které se v současné době nacházíte. Sledujeme denně zprávy, které z vaší země přicházejí a věřte, že nás velice znepokoj ují. Vašemu lidu patří úcta i obdiv za váš boj za demokracii, za vaše odhodlání nevzdat se svého práva na svobodu a suverenitu. Jsme připraveni vám dnes naslouchat, hovořit s vámi a pokusit se alespoň malým podílem přispět ke zklidnění situace, ve které se celá vaše země nachází.

Prosím, dříve než mohu udělit poslancům chorvatského parlamentu slovo, musím dát hlasovat, zda poslanci této sněmovny souhlasí s jejich vystoupením v našem parlamentu. Prosím, abyste zvednutím ruky dali svůj souhlas najevo.

Kdo souhlasí s vystoupením poslanců v našem parlamentě? (Hlasuje se). - Zdá se, že to je absolutní většina, ale dám hlasovat s vaším dovolením ještě obráceně. Je někdo proti? (Nikdo). Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo).

Zdá se, že sněmovna jednomyslně souhlasila s tím, abychom mohli vyslechnout pana poslance Djura Vidmarovicze, kterého poprosím, aby se ujal slova.

Poslanec chorvatského parlamentu Djuro Vidmarovicz: Paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, slavná sněmovno!

Je mi zvláštním potěšením, že se mohu obrátit na vás, představitele vašeho politického života, v době, kdy moje vlast a můj národ procházejí nejtěžším obdobím ve svých dějinách. Denně je zabíjeno množství mladých mužů, žen a dětí i starců a velká vojenská síla ničí boží města, vesnice a osady.

Vojenská moc ničí i kulturní památky. Boří se kostely, divadla všechno, co je svědectvím kultury národa a co patří národu. To je hrůzostrašné a my věříme, že demokracie musí zvítězit, že model federace, jaký dosud byl v Jugoslávii, se přežil. Musíme tedy hledat nové řešení, řešení kde se bude brát v úvahu a mít v úctě vůle národů a ne politika bolševické strany.

Chorvatská republika žije rok v demokracii. Máme pluralitní parlament, stejně jako vy. V parlamentě je zastoupeno 10 politických stran. Zformulovali jsme vládu demokratické jednoty, kde jsou zastoupeny všechny politické strany. Děláme všechno, aby příslušníci národních menšin byli chráněni před jakoukoliv asimilací. Jsme přesvědčeni, že v demokratické službě nikdo nemůže být druhořadým občanem. Základem je, aby se všechny problémy řešily v parlamentě demokratickou cestou. To říkám proto, že část srbského národa v Chorvatsku se ujala politiky vedení komunistické strany, která je u vlády v Srbsku a podle které na zbořené a zničené Jugoslávii se má vytvořit nové Velké Srbsko. To je velice jednostranná politika, která říká, že tam, kde žije jeden Srb, tam musí být Srbsko. Příslušníci Srbska jsou instrumentalizováni.

Myslím, že zkušenost českého národa z druhé světové války tuto situaci velmi dobře zná. Terčem velkosrbských expanzionistů není jenom chorvatský národ. Jelikož se nacházím v českém parlamentě, musím říci, že hrozí genocida celé české menšině v Chorvatsku, a to jen proto, že se rozhodli pro stejný osud s chorvatským národem, pro boj za demokracii.

Jménem parlamentu děkuji, že český národ přijme děti a část uprchlíků z Chorvatska. V této špinavé válce nejvíce jsou ohroženy a nejvíce trpí děti, staří lidé a nemocní lidé. Jsme malý národ, ale už máme přes 200 tis. spálených domovů a lidí, kteří nevědí, kde najdou svůj nový domov.

Chorvatská vláda dala svůj problém do rukou Evropy. Evropa - tím není míněno jen 12 států v Evropském společenství, ale je tím míněna nová Evropa. Západní Evropa si musí být vědoma toho, že se rodí a utvářejí nové státy po pádu komunistického imperia. Přejeme si být pouze částí Evropy a užívat demokratické svobody a žít z vlastní práce.

Nabízíme řešení nové Jugoslávie na nových základech. Místo balkanizace bojujeme za skandinavizaci Balkánu. Jsme připraveni k vytvoření konfederativní Jugoslávie a nebo jakékoliv jiné formy, která asociačně spojí suverenní státy. To je základ toho, co si přejeme, to je náš vysoký konečný cíl.

Chorvatský národ bojuje proti desateronásobně silnější voj jenské síle. Naši generálové neposlouchají civilní vedení. Přejí si znovu všechno ovládnout komunismem, a všechno, co se děje v Slovinsku, Chorvatsku, Makedonii pokládají za kontrarevoluční hnutí. Vítězství demokracie v mé vlasti je vítězstvím demokracie ve všech zemích.

Jménem vysokých ideálů svobody, demokracie a míru apeluji na vás a na všechny mírumilovné síly v Evropě, abyste rozhodně, efektivně a rychle udělali všechno, co je možné, aby se zastavila hrůzostrašná válka v Chorvatsku. Jestli generálové nad námi zvítězí, tak my jako národ už nebudeme existovat na jevišti dějin a Evropa bude mít novou komunistickou diktaturu a stát, ve kterém bude vládnout mír hřbitovů.

Na závěr děkuji, že jste mně umožnili vystoupit tady, v této překrásné budově. Jako historik vzpomínám na nesčetné styky a vztahy, které existují mezi námi a českým národem. Kéž Pán Bůh dá, aby se brzo mluvilo o tom a ne o krvi, válce a hrůzách. (dlouhotrvající potlesk)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu profesoru Djuro Vidmarovičovi za jeho krásný projev a prosím vás, kolegy, zda se někdo chce přihlásit do diskuse. Pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážení páni poslanci, rád bych vám přednesl návrh usnesení zahraničního výboru k situaci v Jugoslávii. Myslím, že text, který byl navržen jste dostali, takže jej můžete sledovat a věřím, že bude potřeba přičinit ještě i některé změny, takže zároveň vás vyzývám, abyste se k textu v rozpravě vyjádřili.

Usnesení České národní rady k situaci v Jugoslávii na základě svědectví delegace poslanců České národní rady a vládního výboru České republiky pro mezinárodní vztahy o návštěvě v Chorvatsku

-znepokojena tím, že konflikt na území Jugoslávie se změnil ve válku vedenou teroristickými metodami, které nerespektují jakákoliv mezinárodně dohodnutá pravidla, o zacházení se zajatci, raněnými a civilními osobami,

-konstatuje, že jsou tím jednoznačně porušována lidská práva a to právo člověka na život,

-přesvědčena, jsou-li někde takovýmto způsobem zabíjeni lidé, že se nejedná pouze o vnitřní záležitost státu, na jehož území k tomu dochází,

-je dotčena tím, že navzdory dvě stě let trvajícímu pokojnému soužití se všemi obyvateli Jugoslávie jsou zabíjeni i čeští a slovenští krajané,

-obává se, že tato občanská válka se může rozšířit i do ostatních republik Jugoslávie, příp. i do ostatních balkánských zemí a přerůst v mezinárodní konflikt,

-vyzývá parlamenty všech jugoslávských republik, aby řešily budoucí uspořádání Jugoslávie, bez použití zbraní jednáním, při vzájemném respektování práv ostatních republik, národů i národností žijících na jejich územní i všech mezinárodních dokumentů o lidských právech, jimiž je Jugoslávie vázána,

-je ochotna, v duchu tradičních přátelských vztahů Československa a Jugoslávie se podílet na případných smírčích jednáních mezi jugoslávskými republikami,

-staví se na základě vlastních zkušeností s totalitárním komunistickým režimem na stranu sil demokracie a práva,

-je přesvědčena, že při řešení budoucnosti Jugoslávie musí všechny strany respektovat vůli občanů jednotlivých republik, naplnit své právo na sebeurčení, vyjádřené výsledky referenda,

-doporučuje, pokud to prospěje co nejrychlejšímu pokojnému řešení konfliktu, aby Česká a Slovenská Federativní Republika uznala nezávislost Slovinska, Chorvatska a popř. i Makedonie,

-obrací se na účastnické státy KBSE, na orgány Rady Evropy, Evropského společenství, Organizace Spojených národů, aby prosadily okamžité zastavení bojů v Jugoslávii.

Tolik navrhované opatření. Dovolil bych si ještě zmínit se stručně o jakési systematice tohoto textu. První dva body vycházejí z obecné pozice lidských práv. Bod třetí konstatuje, že se nejedná o vnitřní záležitost státu. Domníváme se, že tento princip je potřeba v Evropě přijmout. Pochopitelně v bodě čtvrtém se zabýváme krajany a v bodě pátém naznačujeme jakési mezinárodní souvislosti. V bodě šestém apelujeme na republiky a nabízíme zároveň svoji pomoc v bodě sedmém. V dalších bodech se pokoušíme naznačit, za jakých pozic bychom chtěli tuto pomoc nabízet. Samozřejmě v bodě desátém se obracíme také na naše orgány federace a v bodě jedenáctém na orgány mezinárodní. Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Paynovi za přednesení usnesení a nyní dám o přijetí tohoto usnesení - pan poslanec Pospíšil se hlásí.

Poslanec Petr Pospíšil: Vážená paní předsedkyně, páni poslanci chorvatského Saboru, dámy a pánové. Díky české vládě, odborům, některým organizacím a jednotlivcům již dnes může za našimi krajany do Chorvatska vyjet první transport s humanitární a lékařskou pomocí. Díky tomu také v sobotu přijede do Československa prvních 500 dětí našich krajanů z Chorvatska, ale to vše je příliš málo. Všichni naši krajané v Chorvatsku nám znovu a znovu opakovali, chceme-li jim pomoci, ať pomůžeme celému Chorvatsku. Všichni se shodovali na tom, že v Jugoslávii už byl překročen bod, odkud není návratu. Mezi lidmi je příliš mnoho nenávisti, příliš mnoho krve, příliš mnoho nevyřízených účtů, které budou muset být vyřízeny. Není v Jugoslávii vnitřní síla, která by konflikt zastavila. Prostí lidé, ty skutečné oběti konfliktu, se dostávají často do zcela neřešitelných situací.

Vyprávěla nám jedna Češka o svém synovi, který je nyní odvelen do jugoslávské armády a je nucen, podobně jako mnoho dalších občanů Chorvatské republiky bojovat v prvních liniích právě proti svým domovům, svým městům, svým domům. Tento syn psal své matce, že z toho co se děje, co prožívá, šediví. Matka nyní chodí s tím dopisem po městě, dává ho všem lidem přečíst, aby věděli , že on proti svému městu útočit nechtěl a aby ho tito lidé nepodřízli až se do svého města, dá-li bůh, vrátí. Zároveň se také matka bojí, že dá dopis přečíst někomu, kdo jejího syna po návratu podřízne za to, že proti svému rodnému městu útočit nechtěl. To co se v Srbsk u děje skutečně není vnitřní záležitostí Jugoslávie, to se děje také - co se v Chorvatsku děje - to není vnitřní záležitostí Jugoslávie, to se děje také Čechům, děje se to Slovanům, Evropanům, děje se to lidem, děje se to tedy i nám. Já se domnívám, že je tedy i naší povinností zasadit se o to, aby se tyto kruté děje skončily. Doufám, že alespoň takovým prvním malým, nedostatečným, ale přece jen krokem ke skončení tohoto konfliktu by snad mohlo být i přijetí našeho usnesení.

Toto usnesení podporuji a věřím, že ho schválíme. Děkuji vám. (Potlesk).

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Pospíšilovi a můžeme, pokud se nikdo další nehlásí do rozpravy hlásí se paní poslankyně Němcová a pan místopředseda Kasal. Nevidím přes televizi, prý se tam někdo vzadu hlásí. Takže prosím o písemnou přihlášku.

Poslankyně Helena Němcová: V roce 1939, když jsme museli z jedné části tohoto státu utíkat směrem domů, odjížděli jsme přes Rumunsko a Jugoslávii. Vzpomínám si na to, jakým způsobem bylo pět dlouhých vlaků prchajících Čechů na chorvatském území nejen vítáno, ale jakým způsobem bylo o nás pečováno. Těmito vlaky odjížděly především ženy a děti. Vzpomínám, jak v Zábřehu na nás čekaly obrovské davy lidí, byly tam kotle studené a teplé kuchyně a do vlaku nám dali všechno, co stačilo na smutnou cestu přes Rakousko. Vzpomínám na loučení v Mariboru, kdy každý účastník dostal kytičku vřesu s leknínem převázanou červenomodrobílou stužkou.

Prosila bych, abychom v našem usnesení vyjádřili, že jsme ochotni poskytnout vše pro potřeby českých a slovenských dětí a žen, ale že stejně tak i chorvatské děti a chorvatské ženy najdou vždy v těchto dnech jakoukoli pomoc přímo zde u nás v rodinách a v institucích, kterou budou potřebovat. Neomezujme se jenom na naši menšinu (potlesk).

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Chtěla bych učinit dotaz na paní poslankyni Němcovou, zda žádá, aby v tomto směru bylo usnesení, které přednesl pan poslanec Payne, doplněno. (posl. Němcová: ano)

Dále se do diskuse přihlásil pan poslanec Kelnar.

Poslanec Jaroslav Kelnar: Vážená paní předsedkyně, vážená Česká národní rado, navrhuji hlasovat o usnesení podle jednotlivých bodů odděleně.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Dále se hlásí pan poslanec Štrait.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážená paní předsedkyně, vážení hosté, dámy a pánové. V duchu svého protiválečného zaměření se ztotožňuji s návrhem usnesení. Vážný konflikt na Balkáně je o to horší, že jde o válku občanskou, bratrovražednou. Jsem rád, že naše podpora má vedle stránky verbální i stránku hmotnou. Děkuji vám. (potlesk)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Protože jde o procedurální návrh, dám hlasovat o návrhu poslance Kelnara, zda má být hlasováno o usnesení, které přednesl pan poslanec Payne podle jednotlivých bodů.

Kdo je pro tento způsob hlasování? 2 Je jasné, že tento návrh nebyl přijat.

Ještě se hlásí pan poslanec Gjurič.

Poslanec Andrej Gjurič: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážení hosté, dámy a pánové, když jsme před dvěma dny vyslechli zprávu paní dr. Hradské, měl jsem v podstatě stejnou připomínku, aby humanitární pomoc nebyla cílena jenom na české starce, ženy a děti, ale na všechny potřebné bez rozdílu národnosti. Pokud jsem ji nyní nepřednesl, domníval jsem se, že v podstatě do tohoto usnesení zapracovat nejde - mělo by jít o žádost na naši vládu, aby to udělala. Bylo by možné udělat ještě jedno usnesení, kterým se budeme obracet na obě vlády - pak tady mám ještě jednu připomínku - myslím, že by to byla schůdná cesta.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Gjuričovi. Hlásí se ještě pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Já bych technologicky doporučil rozdělit to na dvě usnesení. Usnesení se obrací k určitému typu orgánů a mohli bychom přijmout druhé usnesení, které by znělo v tom smyslu, že doporučujeme vládě České republiky, aby humanitární pomoc byla rozšířena nejen na české krajany, ale i na ostatní obyvatele Chorvatska. (potlesk)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Je zde návrh pana poslance Payna, dále zde byla připomínka paní poslankyně Němcové a pana poslance Gjuriče - jde o to, zda to má být zapracováno do tohoto usnesení, nebo zda máme přijmout ještě usnesení další. Hlásí se paní poslankyně Němcová.

Poslankyně Helena Němcová: Souhlasím s dalším stručným usnesením.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Dále se hlásí pan poslanec Syka.

Poslanec Martin Syka: Paní předsedkyně, dámy a pánové, samozřejmě souhlasím s tímto usnesením. Mám mnoho přátel v Daruvaru, Končanicích a Zenci, kde žijí naši krajané a nejen z tohoto důvodu bych měl jeden malý návrh na změnu bodu 4. Nezdá se mi dostatečné vyjádření těch prvních slovs "je dotčena". Měl bych návrh abychom tato slova nahradili například slovy "s bolestí slyšíme" nebo podobně, případně kdy byste měli lepší návrh. Slova "je dotčena tím" se mi nezdá adekvátní.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Navrhla bych autorům usnesení, zda by tam nemohlo být slovo "protestuje proti tomu", abychom sílu usnesení zesílili. "Je dotčena" je trochu slabší. Prosím, aby se ještě pan poslanec Payne nad tím zamyslel. Ještě se hlásí pan poslanec Květ do diskuse.

Poslanec Jan Květ: Vážená paní předsedkyně, vážení hosté z Chorvatska, dámy a pánové, usnesení, jak bylo koncipováno, plně podporuji. A navrhuji jeho doplnění vzhledem k tomu, že v usnesení nemohla být zohledněna skutečnost, že zde vystoupili zástupci chorvatského parlamentu. Proto navrhuji - netrvám ale na doslovném znění - na vhodné místo, které by odpovídalo celé logice usnesení, doplnit přibližně tento text: "Česká národní rada bere na vědomí a víta vystoupení zástupců parlamentu Chorvatské republiky na půdě ČNR a vyjadřuje svoji podporu obyvatelům Chorvatska v jejich úsilí uplatnit právo demokraticky spravovat svoji vlast." (potlesk)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Květovi. Hlásí se s technickou poznámkou pan poslanec Koráb.

Poslanec Jaroslav Koráb: Doporučuji, aby místo slov "je dotčena tím" byla nahrazena slova "je rozhořčena tím".