Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Frkalovi. Prosím, aby se slova ujal pan místopředseda Kalvoda, jako poslední z písemně přihlášených.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dámy a pánové, chci spíš podat jen jednu informaci ve vztahu k vládě i k České národní radě.

Ústavně právní výbor se v nedávné době po dobu jednoho týdne zabýval připravovanými novelami občanského soudního řádu, občanského zákoníku, obchodním zákoníkem. Zjistil, to co není nikterak nové, ale co začíná být alarmující. Zjistil to mluvím teď speciálně o úpravě nájmu bytů, která je v legislativní kompetenci Federálního shromáždění, v mnoha svých souvislostech odkazuje, pokud jde o návrh novely, na zvláštní prováděcí zákony národních rad.

Poté, co ústavně právní výbor ČNR se touto otázkou zabýval jsem zjišťoval dotazem vůči panu předsedovi vlády, zda česká vláda je připravena unést v přiměřené době tuto svoji iniciativní zákonodárnou povinnost vůči České národní radě a domluvili jsme se, že by tak měla učinit v přiměřené době. Chci říci, jak vláda - na což jsem ji upozornil, tak i Česká národní rada by měla být připravena na to, že do konce tohoto roku by měla alespoň po věcné stránce projednat něco jako zásady zákonů na něž novela občanského zákoníku odkazuje. Nejsou to vůbec žádné podrobnosti, které zbývá České národní radě v souvislosti s novelou občanského zákoníka upravit. To nejsou žádné detaily, které se dají přijmout z chodu. Dovolte mi ten příměr.

Jedná se o otázky náhradních bytů, kdy nevzniká právo na náhradní byt, kdy se poskytuje, zajišťuje, nikoli již přiděluje náhradní byt. A to vybírám jen namátkou problémy, které mohou být nelogickým bodem celé záležitosti a které mohou zásadně ovlivnit otázku bydlení, která je jak otázkou majetkovou a řekněme privatizační, tak i otázkou sociální a to velice výraznou. To je moje upozornění.

Jinak se domnívám, že postoj české vlády i v intencích navrženého návrhu usnesení je odpovídající významu celé záležitosti a že preferuje to, co snad již bylo překonáno, resp. překonává to, co již překonáno bylo, tj. onu celoplošnou dotaci na bydlení ve prospěch principu, který zde byl přednesen. Smysl mého vystoupení byl pouze upozornit na to, že Česká národní rada bude muset po věcné stránce projednat tak závažné věci, které jsem tady nastínil, a učinit to předmětem svého legislativního procesu a potažmo i zákonu. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Kalvodovi, protože se do rozpravy již nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se pana ministra zdali si přeje vystoupit a přednést závěrečné slovo. Přeje, takže ho prosím, aby se ujal slova.

Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR Karel Dyba: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem si udělal několik poznámek k tomu, co zde bylo řečeno předřečníky, a dovolil bych si na to trochu reagovat.

Nechci se samozřejmě nijak dotýkat humanitárního výboru, ale trochu mně překvapila formulace, která tam je, že humanitární výbor doporučuje neschvalovat předloženou bytovou politiku, protože se neschválilo zvýšení nájemného. Z toho vyvozuji, že humanitární výbor, který ochraňuje, nebo by měl ochraňovat práva sociálně slabších je pro velmi silné zvýšení nájemného. To jenom tak na okraj.

Paní poslankyně Kolářová se ptala, jaké mechanismy, respektive jakou politiku vůči majitelům, kteří byty dostávají zpět do vlastnictví, nebo vůči novým majitelům soukromých domů budeme uplatňovat, abychom je zase netlačili do toho, že ty domy budou chtít zase vracet zpátky státu, protože by k tomu byli ekonomicky přinuceni. Já si myslím, že to je velmi relevantní otázka. V těch zásadách bytové politiky je navrhováno několik kroků. Především to zvýšení nájemného by bylo prvním krokem, první pomocí k rehabilitaci postavení vlastníků. Ale zásadně se má měnit jejich postavení (a my to tam zdůrazňujeme a prosazujeme to při pracích na občanském zákoníku) právě v příslušných paragrafech tohoto zákoníku. Například by neměli mít povinnost opatřování náhradního bydlení. Náhradní byt by se měl poskytovat třeba i mimo obec. To už se týká i těch otázek, o nichž hovořil pan místopředseda Kalvoda. Dodatečné zákony ČNR, které budou odvozovány od úpravy občanského zákoníku, všechny tyto věci musí zahrnovat a podle mého názoru opravdu zabezpečovat vlastníkům, že byty nebo domy nebudou chtít zpátky vracet státu. Čili vlastnit dům a pečovat o něj přinejmenším nebude ztrátová záležitost. To je v zásadách velmi silně zakotveno a půjde o to prosadit je do života i v příslušných navazujících předpisech a zákonech. To si myslím, že je zásadní odpověď na tuto otázku.

Pan poslanec za Komunistickou stranu Čech a Moravy zde přednesl celou řadu věcí, které v bytové politice jsou. Jsem rád, že jsme slyšeli, že se poslanci přihlašují k této bytové politice a že v předložené bytové politice nacházejí odpověď na některé důležité otázky. Každopádně si myslím, že je komukoliv jasné bez ohledu na to, jaké je příslušnosti politické, že bytová politika má silné souvislosti sociální. V předloženém návrhu je to jednoznačně respektováno. Nelze tedy přikročit k žádnému kroku, který by nezajišťoval přiměřenou ochranu těch, které postihne

dopad ze zvýšení nájemného. A ten dopad bude značný. To je naprostá samozřejmost, která se děje a musí se dít. Tím nechci říci, že nevznikají různá zpoždění a kontraverze, děje se určitá konkretizace toho co v té politice je napsáno, a to v závislosti na tom, jak se vyvíjí momentální hospodářská a právní situace. K tomu se budeme neustále vracet.

K tomu závažnému, co říkal pan místopředseda Kalvoda, k tomu jsem již hovořil.

Myslím si, že je to vše, co bych chtěl v této chvíli říci.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi. Vážené dámy, vážení pánové, došlo k situaci, kdy se další dva poslanci chtějí k dané problematice vyjádřit. Jsem nucen se vás zeptat na váš názor. Souhlasíte s tím, abychom znovu otevřeli rozpravu? Poslanci, kteří se hlásí do rozpravy, jsou pan dr. Antonín Procházka a pan dr. Řezáč. Kdo souhlasí, abychom znovu otevřeli rozpravu, nechť zvedne ruku. (Hlasování.) Je to nepochybně většina. Děkuji. Kdo je proti? (Hlásí se málo rukou.) Kdo se zdržel hlasování? (Opět se hlásí málo rukou.) Otevírám tedy rozpravu a prosím pana poslance Antonína Procházku, aby se ujal slova. Do rozpravy se připraví pan poslanec Řezáč.

Poslanec Antonín Procházka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nebyl jsem přihlášen do rozpravy ani do diskuse, ovšem jsem nucen tak učinit po závěrečném slově pana ministra. Domnívám se, že z úst tak pověřeného pracovníka není možné, aby došlo k překrucování fakt, která jsou obsažena v závěrečné zprávě.

Je pravdou, že církevní a humanitární výbor odkázal tak é na jednu věc. Fakta, která jsou uvedena v předkládaném návrhu, nesouhlasí a nenavazují na sebe natolik, aby mohla být zárukou toho, že budou v každém případě dodržena. Z toho důvodu jsme také poukázali na datum, které už v této době dávno prošlo (v době, kdy to projednával náš výbor). V žádném případě to ovšem nutně neznamená, že humanitární výbor se staví za maximální zvýšení nájemného, jak to zde použil pan ministr. Věřím, že mu to bylo také jasné, ale že použil pouze tohoto svého vystoupení na podporu těch záměrů, které sleduje. My je sledujeme také. My v té věci také chceme spolupracovat. Ale prosím vás pěkně, to nebyl jediný důvod. Důvody, které nás také vedly k tomuto negativnímu stanovisku, se odrážely i v tom, co pan ministr nazval jako určitý zvláštní způsob tržní mechaniky nebo tržního způsobu hospodaření. Ovšem tržní mechanismus, to jsou na jedné straně vlastníci bytů a na straně druhé jsou to ti, kdo chodí do nájmu. V tržním hospodářství musí být postavení všech účastníků absolutně rovné, aby byla vždycky a v každém případě tržní rovnováha zachována. My jsme dospěli k závěru. A prosím vás pěkně ten akcent je položen v těchto zásadách. Není to zase věc našich ministerstev, je to věc občanského zákoníku. Je to věc občanského zákoníku, ale pokud nám zdůrazňují bytové zásady, které jsou nám předloženy, že práva vlastníků domů budou nadále jejich vlastnická práva státem omezována, tak je to jeden z důvodů pro které jsme byli nuceni se vyjádřit záporně. Nechtěl jsem zdržovat, ale byl jsem nucen tuto základní otázku otevřít. Děkuji Vám.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Procházkovi, prosím, aby vystoupil pan poslanec Řezáč.

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové poslanci. Děkuji vám, že jste mi umožnili vystoupit. Já jsem nepostřehl, že první místopředseda Dr. Kalvoda neřekl ještě jednu důležitou věc o které jsme jednali na zasedání ústavně právního výboru při projednávání novely občanského zákoníku, která se týká významně i obsahu materiálu, který projednáváme. Když se podíváte do přílohy VI/3, to je stanovisko ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky k věcným otázkám novely občanského zákoníku, najdete tam na první straně dole a na druhé straně kardinální problematiku zajištění náhradního bydlení. Já chci upozornit sněmovnu, že v navrhované novele občanského zákoníku je podle mne navrhována nesprávná koncepce, podle které by tuto problematiku náhradního bydlení, to jest, kdy má uživatel bytu právo na přidělení náhradního bydlení nebo náhradního ubytování, event. jaký to bude náhradní byt, v které obci může být náhradní byt, tak je navrhováno, aby to bylo rozhodnuto zákony národních rad.

Ústavně právní výbor odmítl tuto koncepci s tím, že jde jednoznačně federální působnost, že by to mělo být přímo upraveno jako typický občansko-právní vztah v občanském zákoníku, tedy v této nové novele zákonem Federálního shromáždění. Jinak totiž dostaneme do národní rady toho černého Petra, kterému se zřejmě chce někdo vyhnout, aby tuto ožehavou problematiku vyřešil a to je podle mne v rozporu i v příslušným zákonným ustanovením o rozdělení kompetencí. Chci upozornit na to, že toto stanovisko ministerstva k věcným otázkám novely je rozporné právě v tomto základním problému. Na straně 1 dole se tvrdí, že ani vlastník bytu nebo domu, ani stát by neměli být vázáni příslibem ani povinností zajišťovat náhradní byt vzhledem k nemožnosti tento slib nebo povinnost plnit. Na druhé straně nelze souhlasit s principem zajišťování náhradního bytu vlastníkem. S tím vřele souhlasím. Jestli bude mít povinnost zajišťovat náhradní byt vlastník, tak mu dáme kočičí dar, protože se toho nájemníka nemůže nikdy zbavit a nikdy by tak žádné vlastnické právo neměl a bylo by to holé (nudum ius.) Ale pak se tam tvrdí, že úloha státu v této otázce je nezastupitelná a nelze ji omezit pouze na proklamaci pomoci ze strany orgánu státní správy při zajišťování náhradního bytu viz § 723 odst. 4 navrhované novely občanského zákoníku. Čili na první straně se tvrdí, že ani stát tuto povinnost mít nemůže, a na druhé straně se tvrdí, že úloha státu v této otázce je nezastupitelná a nelze ji omezit na proklamaci pomoci ze strany orgánů státní správy. V tom vidím rozpor. Pak tedy zbývá jedině obec a to asi proto, že státní byty jsme fakticky dali obcím. Myslím, že bychom měli přijmout usnesení, že se vládě ukládá, že nelze připustit, aby byl někdo vyklizen bez náhrady, pokud má právní titul k bydlení a to jedině s výjimkou případů výslovně uvedených v občanském zákoníku, ale je tu další problém. Dosavadní soudní praxe - v redakční poznámce rozhodnutí 79/70 umožňovalo soudům , aby poskytly náhradní bydlení i v případě, kdy někdo v bytě bydlel a neměl právní titul k bydlení, přesto vzhledem k výjimečným okolnostem případu a za použití základních článků VI a VII základních zásad občansko právních vztahů občanského zákoníka mohl soud přidělit náhradní bydlení. Šlo například o případ družky, která měla s uživatelem bytu jedno nebo více dětí. Tyto základní zásady občansko právních vztahů občanského zákoníku budou nepochybně novelou občanského zákoníku zrušeny. To znamená, že v takovém případě účinností novely fakticky takováto družka s nezletilými dětmi by byla vyklizována bez jakéhokoliv náhradního bydlení. Domnívám se, že moderní právní stát nemůže připustit situaci, kdy by měl doložované lidi, pokud nejde o osoby, které porušují své povinnosti, což je specificky uvedeno v novele. Mám zato, že by měla být upravena tato otázka s tím, aby i těmto osobám bylo zajištěno alespoň minimální bydlení. Pokud jde o další konkrétní problém určitého rozporu s článkem 14 odst. 1 Listiny základní práv a svobod, tedy se svobodou pobytu, v případě, že umožníme poskytování náhradního bydlení v jiné obci, to nechci rozebírat to už bude víceméně otázka novely. Navrhuji, abychom přijali usnesení, že nelze nikoho vyklidit z bytu pokud má právní titul k bydlení bez náhrady, bez splnění zákonných podmínek uvedených v občanském zákoníku. Děkuji Vám.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Řezáčovi, prosím, aby se ujal slova další přihlášený, tedy pan poslanec Nedbálek, připraví se pan poslanec Kotrlík.

Poslanec Lubomír Nedbálek: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno. Také se omlouvám, že Vás zdržím, ale po diskusi, kterou jsme slyšel mi to nedalo, a protože se o tom jednalo v našem výboru petičním, pro právní ochranu a bezpečnost, kde jsem navrhoval, aby bytová politika měla zvláštní rezort, tak bych si dovolil navrhnout, aby se zřídil vládní výbor pro bytovou politiku. Domnívám se, že bytová politika je velice závažný problém, dojde tam ke sporům tak jak bylo řečeno mezi nájemníky a majiteli. Bude se to muset řešit je to závažný sociální problém. Všude ve světě jsou buď samostatná ministerstva pro bytovou politiku, nebo ministerstva sdružená, která alespoň bytovou politiku mají v názvu. Z toho je vidět, jak se to všude velice vážně pojímá. Takže můj návrh zní, aby byl zřízen vládní výbor pro bytovou politiku. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Nedbálkovi a prosím aby se znovu ujal slova pan Kotrlý.

Poslanec Zdeněk Kotrlý: Vážená sněmovno, vážený pane předsedající, chtěl bych upozornit na jednu skutečnost, která se objevila v zákonu o bytové politice. Je to skutečnost novodobých frází. Humanitní výbor se musí zabývat lidmi, kteří jsou invalidní, nebo sociálně slabí, dokonce nemocní a chtěl bych upozornit, že termín, který je uveden ve zdůvodnění tohoto předkládaného návrhu bytové politiky je uveden něčím, co považuji za novodobou frázi v politice. Je tam napsáno, že je to nutné pro zvýšení dynamičnosti pohybu obyvatelstva. Upozorňuji na skutečnost, že dynamičnost pohybu obyvatelstva se může týkat lidí mladých nebo zdravých, ale nemůže se v žádném případě týkat lidí, kteří jsou z humanitárních důvodů v každé společnosti svým způsobem tolerování právě proto, že jejich dynamičnost je oslabena. Zdá se mi, že tak závažný doklad o koncepci bytové politiky má mít daleko lepší češtinu. Neměly by se tam vyskytovat věci, které češtině odporují. Jen jako doklad, abych nezdržoval uvádím termín, že jsou ucelené části staveb. Bud je něčeho část, nebo je něco ucelené. Ucelené části staveb, to je něco obdobného jako jsem upozorňoval při frázi předchozí. Děkuji a věřte tomu, že není v úmyslu toho, kdo myslí na humanitární potřeby obyvatelstva, narušovat vládní bytovou politiku, ale text musí být konsekventní k danému tématu. Potlesk.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kotrlému. Do rozpravy se přihlásil ještě pan poslanec Jančáry.

Poslanec Julius Jančáry: Vážený pane předsedající, dámy a pánové budu reagovat na předřečníka. Souhlasím s tím, že jazyková úprava některých předloh není vhodná, ale konkrétně termín ucelené části staveb je přesně definovaný termín zákonem, čili jeho použití je zcela správné.

Rád bych se vyjádřil k návrhu pana poslance Nedbálka. Domnívám se, že by bylo vhodné přesunout příslušné kompetence na ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj z ministerstva vnitra tak, aby tam byla soustředěna i složka výkonná, nejenom koncepční.

Řešit to tedy na úrovni náměstka a nikoli zvláštním vládním výborem.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jančárymu, o slovo se dále přihlásila paní poslankyně Marvanová, takže prosím, aby se ujala slova.

Poslankyně Hana Marvanová: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ráda bych se vyjádřila k vystoupení pana poslance Řezáče, který navrhoval doplnit naše usnesení o doporučení, aby ve většině případů nebylo možno vyklidit nájemníka z bytu, dokud mu není poskytnut náhradní byt.

Nejdříve bych ráda argumentovala sice formálními důvody, proč bychom toto usnesení neměli doplnit, ale myslím, že tyto formální důvody jsou velmi závažné. Tuto problematiku řeší komplexně nyní navrhovaná novela občanského zákoníku, která bude projednávána ve Federálním shromáždění. ČNR tuto novelu projednávala ve výborech a také se k této problematice mohla komplexně vyjádřit a připomínky z ČNR k této problematice, to je k problematice náhradních bytů, již byly Federálnímu shromáždění postoupeny. To je tedy připomínka formální.

A připomínka věcná - nemohu souhlasit s návrhem pana poslance Řezáče, protože nadměrná ochrana nájemníků, kteří např. neplní ani povinnosti, vyplývající z jejich nájemního vztahu, např. neplatí nájemné, nebo užívají byt v rozporu se zásadami, které v tom domě nájemníci musí dodržovat, apod., v takových případech by podle mého názoru neměl být těmto nájemníkům poskytován náhradní byt.

Ale myslím si, že to by si vyžadovalo podrobnou rozpravu právě k tomuto věcnému problému, ale že k tomu nejsme nyní kompetentní. K čemu jsme se mohli již vyjádřit, k tomu jsme se vyjádřili v našem usnesení pro Federální shromáždění, to bylo usnesení k občanskému zákoníku. Proto doporučuji, abychom doplněk, který navrhl pan poslanec Řezáč, do našeho usnesení nezahrnovali. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Marvanové. O slovo se dále přihlásil pan poslanec Šuman a připraví se pan poslanec Kubiš. Prosím, dámy a pány poslance, aby se přihlašovali písemně.

Poslanec Vladimír Šuman: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vzhledem k závažnosti obsahu návrhu, který přednesl poslanec Řezáč, a v návaznosti k tomu, co přednesla dr. Marvanová doporučuji, pokud on sám ten návrh nestáhne, aby bylo před přijetím usnesení, před ukončením rozpravy přerušeno jednání a sešly se k této věci Kluby, je to záležitost velice významná, s velkými důsledky pro další, jak sociální, tak ekonomický vývoj. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Šumanovi, před ukončením rozpravy jste navrhoval, pane poslanče, ano? Děkuji. Prosím pana poslance Kubiše, připraví se pan poslanec Sapák.

Poslanec Josef Kubiš: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, vrátil bych se k otázce kompetencí. Ve společné zprávě v pěti případech se výbory přiklonily k tomu, že by se měly kompetence soustředit, že by bytová politika se měla vykonávat z jednoho místa. Nemyslím si, že vládní výbor tak, jak to navrhoval pan poslanec Nedbálek, je právě nejvhodnější řešení, protože vládní výbor nemá rozhodující pravomoce a také se neúčastní zasedání vlády. Pan ministr zde zdůvodňoval, že by bylo problematické samostatné ministerstvo pro bydlení a veřejné práce. Ovšem myslím si, že v praxi je stejně problematická dnes bytová politika a její provádění, takže nevidím důvod, proč bychom neměli usilovat o to, aby bylo zřízeno samostatné ministerstvo pro bydlení a veřejné práce.

Děkuji.