Česká národní rada 1990 – 1992

Poslanec Heřman Chromý: Vážená paní předsedkyně, pane předsedající, dovolte mi, abych z pověření komise pro vězeňství přednesl návrh usnesení. Nejdříve bych však stručně seznámil se základní informací. 28. června se uskutečnilo v bohnickém léčebném areálu v pavilónu č. 17 výjezdní zasedání komise pro vězeňství ČNR. Na toto zasedání byly obeslány také státní instituce zabývající se přípravným řízením v trestním stíhání. ale také zástupci ministerstva spravedlnosti a ministerstva zdravotnictví. Tématem byl další osud pavilónu 17, zařízení sboru nápravné výchovy, jež spravuje ministerstvo spravedlnosti. Tento areál však stojí v léčebném komplexu psychiatrické léčebny, která je spravována ministerstvem zdravotnictví. Toho času i tento pavilón, který se zabývá psychickým stavem zvláště obtížných a agresivních obviněných, nebo odsouzených psychopatů je schopen pojmout z celkového počtu 60 lůžek pouze 20 až 25 pacientů. Důvodem jsou ve své podstatě stále odkládané a dosud neprovedené poměrně jednoduché stavební úpravy a opravy, které znemožňují jeho plné vytížení pacienty. Řada s speciálně upravených cel není v provozu mj. proto, že se ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo zdravotnictví nebylo schopno dohodnout, že na těchto celách budou zasklena okna, opraveny dveřní zárubně apod. Tento nežádoucí stav vyvolává řetězovou reakci, přeplněné věznice a nápravná zařízení nemají kam umístit dificilní psychopaty, kteří vlivem nadměrně dlouhého přípravného řízení ohrožují svojí agresivitou okolí, ničí zařízení cel a páchají další trestnou činnost, a to často velmi závažnou. V důsledku neodůvodněných průtahů musel být proto vypracován pořadník na lékařské vyšetření a stanovení diagnózy, která má v evidenci přes 20 nebezpečných pacientů. Jak jsme měli možnost přesvědčit účastníky zasedání, léčebné metody přinášejí podle sdělení lékařů a zdravotního personálu jednoznačně pozitivní výsledky, včetně jejich zklidnění. Původní kapacita 60 lůžek byla dostačující pro potřeby a požadavky ministerstva spravedlnosti. Dozvěděli jsme se také, že Sbor nápravné výchovy je schopen a také ochoten pokrýt veškeré opravy vlastní kapacitou. Čas běží a v podzimních měsících bez rozumného řešení by mohlo dojít k dalšímu napětí z prodlení. Na základě předběžných dohod a vzájemného vyjádření všech zúčastněných rezortů proto předkládá komise pro vězeňství návrh plénu na toto usnesení.

Česká národní rada ukládá ministerstvu spravedlnosti a ministerstvu zdravotnictví aby:

Ve vzájemné součinnosti odstranila nouzový stav v pavilónu č. 17 v Psychiatrické léčebně v Bohnicích a obnovila jeho provoz v plné lůžkové kapacitě do 30. září 1991.

Za druhé, aby vypracovala meziresortní dohodu, která bude řešit personální, ekonomické a materiální zabezpečení pavilónů s perspektivou dlouhodobého využívání pro potřeby vězeňství.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Chromému. K návrhu tohoto usnesení chce ještě někdo něco dodat? Prosím, pan poslanec Šuman.

Poslanec Vladimír Šuman: Vážení přítomní, nejsem si jist, jestli nevystupuji zbytečně. Nejsem členem vězeňské komise, byl jsem v tomto pavilóně na kontrole v době, kdy byla zima a skutečně tam byla situace tak neúnosná, že vás velice prosím, abyste toto usnesení podpořili. Je to jediný způsob, jak zajistit potřeby vězeňství a ve svých důsledcích to bude mít příznivý vliv i na situaci ve vězeních, poněvadž tam nebudou muset být ti lidé, kteří vyvolávají mnohé akce, o kterých čteme v novinách.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Šumanovi, hlásí se ještě pan poslanec Karych.

Poslanec Alexandr Karych: Pane předsedající, paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, já jsem šokován tím, že se zdá, že ministr spravedlnosti není informován o tomto zoufalém stavu. Myslím, že komise ho měla informovat a náš sbor by měl zvážit, zda chceme z této síně řídit resorty. Pan ministr, doufám, také byl informován, a to jak ministr spravedlnosti, tak ministr zdravotnictví, a jsou v stavu i bez našeho usnesení zjednat nápravu. Pokud se tak nestane, je to záležitost interpelace, aby nám to vysvětlili, proč to v pořádku není. A jestliže ani potom nedojde k nápravě, teprve potom bych to řešil usnesením. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Karychovi. Pan poslanec Vacek.

Poslanec Eduard Vacek: Pane místopředsedo, vážení kolegové, problém nespočívá v tom, že by pan ministr nebyl informován. Jsou informovány oba resorty, problém je v tom, že se již rok nedokázaly dohodnout, kdo tuto opravu provede a kdo ji bude financovat. Problém je v tom, kdo je majitelem tohoto pavilónu. Vedou se nekonečné dlouhé spory o tom, zda tento pavilón bude příslušet ministerstvu spravedlnosti nebo ministerstvu zdravotnictví. Doktor Bašný (?), který je ředitelem zdravotnického komplexu, rozhodl vymístnit tento pavilón, resp. jeho uživatele z tohoto areálu. Po rozhovoru a důkladných rozborech všech zúčastněných resortů, které se zabývají přípravným řízením, včetně Generální prokuratury, oddělení vyšetřování ministerstva vnitra atd., však jednoznačně vyplývá, že potřeby tohoto pavilónu musí jednoznačně setrvávat pro ministerstvo spravedlnosti. Proto se přimlouvám, abychom tento návrh podpořili. Děkuji vám. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji za vysvětlení, které nám předložil pan poslanec Vacek. Prosím, pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Paní předsedkyně, pane předsedající, vážení poslanci a poslankyně, zdá se mi, že na tomto jednom příkladu vidíme problém, který poněkud v širší souvislosti a možná, ať už to usnesení dopadne jakkoli, bychom měli zvážit, zda by tento problém neměl být na předmětu jednání ještě po nějakou dobu.

Obdobná situace je i pokud jde o Jedličkův ústav, kde se to také týká několika resortů a nejsou schopny se dohodnout. Obdobnou situaci shledáváme např. v nemocenském a sociálním pojištění, kde opět, jakmile to překračuje resort jednoho ministerstva, problém se zdá být neřešitelný. Možná, ať už tento případ vyřešíme jakkoli, měli bychom se zabývat tím, jak dosáhnout toho, aby jednotliví ministři byli schopni překlenout hranici mezi svými resorty a problémy řešit. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Payneovi, hlásí se pan poslanec Vondráček.

Poslanec Josef Vondráček: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, jenom malou technickou poznámku. Právě proto, že sněmovna nyní ukládá nebo by uložila usnesením jednotlivým ministerstvům, jestli by nebylo rozumné, aby sněmovna uložila toto vládě, aby prostřednictvím jednotlivých ministerstvech zjednala nápravu. Takhle budeme postupovat od jednoho ministerstva k druhému, aby se domluvila, a vláda má možnost, aby to dořešila komplexně.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. Hlásí se pan poslanec Bárta.

Poslanec Zdeněk Bárta: Jsem také z vězeňské komise, dámy a pánové, byl jsem nejenom v Bohnicích ve vězeňském pavilónu č. 17, a znám trochu situaci zejména na vazbách. Nedělejme z toho, prosím vás, obecnější problém. Tato situace je tak naléhavá, vzhledem k tomu, jak to vypadá ve vazbách, jaká je zoufalá potřeba nových lůžek, aby ti lidé mohli být vyšetřeni, aby mohla být provedena diagnóza, v tuto chvíli to opravdu potřebuje operativní zásah, naši pomoc, resp. donucení u ministerstev, aby se okamžitě dohodla a aby okamžitě ten pavilón začal fungovat. Další věci potom ponechme dále, ale toto je věc, která potřebuje hned vyřešit. Proto vás moc prosím, abyste odsouhlasili navržené usnesení. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Bártovi, který nám zdůraznil naléhavost tohoto případu. Obracím se na pana poslance Paynea, bylo by dobře, kdyby jste se těmi ostatními problémy zabývali ve výborech. Děkuji, pan poslanec Váca.

Poslanec Oldřich Váca: Pane předsedající, paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, domnívám se, že nám skutečně tady nepřísluší řešit problémy, které ministři nedokáží vyřešit. To je, domnívám se, základní porušení těch úkolů, které jednotlivé složky, ze kterých se skládá státní moc a samospráva, mají. Ministr má za povinnost řešit určité problémy, my ho můžeme interpelovat a on se těmito problémy musí zabývat. A pokud skutečně jednotliví ministři nedokáží řešit problémy, tak se domnívám, že k tomu musíme přistoupit jiným způsobem, že pokud nám nedokáží zodpovědět uspokojivě interpelace, tak je další zákonný způsob, jak se postupuje. A tak - domnívám se -bychom měli postupovat. A tato věc, o které zde máme přijmout usnesení, dosud nebyla interpelována. Doporučoval bych dodržet tento základní postup.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Vácovi, znovu pan poslanec Vacek.

Poslanec Eduard Vacek: Je mi líto, že musím opět přistoupit k mikrofonu a rád bych připomenul panu poslanci Vácovi, že tato interpelace byla podána, až dosud bezvýsledně.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji, prosím poslance Vácu o faktickou připomínku.

Poslanec Oldřich Váca: Pokud některý z ministrů neuspokojivě odpoví na interpelaci, tak - už jsem to řekl jednou - je třeba postupovat dalším zákonným postupem, pak skutečně se budeme muset zamyslet nad panem ministrem. Ale nedomnívám se řešit to usnesením, protože tím stejně toho ministra nedonutíme.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji, prosím pana poslance Chromého.

Poslanec Heřman Chromý: V podstatě z diskuse vzešel protinávrh pánů poslanců Karycha a Váci, abychom usnesení řešili formou interpelace. Jinak my jsme si uvědomili, že návrh usnesení by měl znít v úvodní formuli: "Česká národní rada ukládá vládě České republiky, aby ve vzájemné součinnosti resortních ministerstev byl odstraněn... atd." To by byla druhá úprava.

Pane místopředsedo, nejdříve bych se zeptal pánů poslanců, jestli dále přes informace, které vznesl pan poslanec Vacek a pan poslanec Bárta, trvají na svém protinávrhu.

Poslanec Alexandr Karych: (Hovořil z místa). Má poznámka se týkala pouze toho, že mám pocit, že rozhodneme-li nebo uložíme někomu něco provést, ve druhém kole budeme rozhodovat o penězích na tento úkol a ve třetím kole a dalších budeme řešit podobné situace tímto způsobem. Trvám na tom, aby se toto usnesení stáhlo z programu. Takto zní můj návrh.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: To je další návrh stažení z programu. Dále byl návrh usnesení, které je adresováno ministru spravedlnosti, a konečně návrh na uložení vládě.

Poslanec Jiří Payne: Faktická poznámka. Dámy a pánové, připomněl bych, že jsme uložili několik usnesení a že vláda po několika měsících nám potom sdělila ústy svého premiéra, že nepovažuje za rozumné zachovat se podle našeho usnesení. Zdá se mi, že v situaci - pokud je takto naléhavá - usnesení nebude pravděpodobně tou správnou cestou, jak dosáhnout výsledku.

Navrhoval bych proto, podle § 89 jednacího řádu odst. 2 mohou poslanci interpelovat vládu. Není řečeno, že to musí být přímo v bodu programu, který je nazván interpelace. Jednotlivý bod může být také uzavřen tím, že dojdeme k názoru, že použijeme interpelace. Pokud bychom podle odst. 2 interpelaci prohlásili za naléhavou, bylo by možné stanovit termín odpovědi např. ještě do pátku nebo do ukončení tohoto pléna. Potom bychom se rozhodli co dále. Možná, že by takové řešení vedlo rychleji k tomu, abychom byli seznámeni se situací. (Potlesk.)

Poslanec Miloslav Výborný: Vážená paní předsedkyně, pane místopředsedo, dámy a pánové. Především jedna faktická poznámka. Jsem přesvědčen, že ta vystoupení, která byla přednesena panem poslancem Karychem a Vácou, nejsou žádné protinávrhy. To je prostě stanovisko k návrhu usnesení, a to stanovisko negativní. To je jen faktická poznámka.

K návrhu usnesení. Pevně jsem přesvědčen, že tato sněmovna - a nechci jí upírat žádná práva - nemá právo ukládat cokoli vládě. Můžeme vládu požádat, můžeme ministerstvo požádat, ale nemůžeme vládě ukládat. To prostě ústavně nelze, neboť to zcela stírá rozdíl mezi mocí exekutivní, mocí legislativní, samozřejmě teoreticky ještě můžeme chtít oddělit i moc justiční. Jestliže chceme důsledně oddělovat, čiňme to i při usnesení, které je třeba právě v tomto konkrétním případě vyvoláno konkrétní situací. Je to návrh konkrétní, velmi důležitý a nutný, ale na tyto záležitosti zapomínat nelze.

Pokud by mělo být o návrhu usnesení hlasováno, činím protinávrh, aby slovo "ukládá" bylo nahrazeno slovem "žádá".

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Stojíme před rozhodnutím buď podat naléhavou interpelaci vládě, nebo podat toto usnesení, nebo stáhnout usnesení z programu. Nechci vynechat žádný z těchto tří návrhů, které zde byly.

Dávám hlasovat o naléhavé interpelaci tak, jak ji přednesl pan poslanec Payne.

Kdo je pro to, aby se tato otázka řešila naléhavou interpelací s určením termínu na naši vládu, ať zvedne ruku. 83.

Kdo je proti? 1.

Zdržel se hlasování? 28.

Byl přijat návrh na interpelaci a obracím se na pana poslance Chromého, kterému ukládáme, aby byl tak laskav a tuto interpelaci neprodleně vypracoval ve spolupráci s panem poslancem Paynem. Děkuji.

Nebudeme dělat přestávku, pokračujeme zprávou vyšetřovací komise ČNR pro otázky lustrací. Je zde pan poslanec Mašek? Není.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, nebudeme ztrácet čas, prosím pana místopředsedu Kasala, aby podal zprávu o lustracích a potom bychom vyslechli zprávu pana poslance Maška.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pane předsedající, dámy a pánové, nepodám zprávu o lustracích, neboť k tomu nejsem zmocněn. Podám pouze návrh na přijetí usnesení pléna ČNR. Ještě než návrh na usnesení přečtu, rád bych v krátkosti zrekapituloval činnost lustrační komise předsednictva ČNR.

Víte, že tato komise byla ustavena už asi před 8 měsíci a v první fázi měla za úkol prověřit situaci v aparátu Kanceláře ČNR. Posléze bylo přijato usnesení Federálního shromáždění o lustraci poslanců FS, my jsme na to reagovali obdobně a lustrační komise byla pověřena, aby provedla lustraci poslanců ČNR a postupně, tak jak šel život dál, na bedra lustrační komise bylo nakládáno stále více a více. Přiřazovaly se jednotlivé skupiny pracovníků ministerstev, okresních úřadů, centrálních úřadů, soudů atd., takže k dnešnímu dni počet žádostí o vylustrování dosáhl téměř 5 000. Toto číslo samozřejmě signalizuje, že lustrační komise předsednictva ČNR není schopna se s touto záležitosti se ctí vypořádat.

Víme sami dobře, že pravomoci lustrační komise byly velice omezené, mohla pouze nahlížet do spisů, nemohla provádět šetření. Z toho důvodu jsme změnou jednacího řádu a následnou volbou vyšetřovací komise dosáhli toho, že nyní při ČNR existuje vyšetřovací komise, která je nadána určitými pravomocemi, může provádět výslechy pod sankcí a další šetření.

Za této situace se zdá být jasné, že lustrační komise předsednictva České národní rady by měla zřejmě svojí činnost ukončit a převést do kompetencí vyšetřovací komise pléna České národní rady ty skupiny, o kterých se snad právem domníváme, že by vylustrovány nezbytně být měly.

Myslím si, že nyní si již mohu dovolit přečíst návrh na usnesení, které bude velice krátké, má dva body.

Česká národní rada

I. doporučuje předsednictvu České národní rady zrušit dočasnou komisi předsednictva České národní rady pro otázky lustrací,

II. rozšiřuje bod III odst. a) usnesení České národní rady č. 156 ze 14. května 1991 o pracovníky Kanceláře České národní rady a pracovníky Úřadu vlády České republiky."

Tolik celý návrh usnesení, chci připomenout, že bod III odst. a) usnesení č. 156 je usnesením, kterým dáváme za úkol prověřit vyšetřovací komisí nás poslance a členy vlády České republiky, prokuratury a soudů, možná jsem na něco zapomněl.

Čili, vážené dámy a vážení pánové, věřím, že chápete situaci, ke které teď došlo, že zde existuje souběh dvou komisí, které mají do jisté míry podobné úkoly, různé pravomoce a věřím, že svými hlasy podpoříte tento návrh na usnesení, aby se celá záležitost stala čitelnější. Děkuji za pochopení.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu místopředsedovi Kasalovi a otevírám rozpravu. Má někdo dotaz na pana místopředsedu? Zdá se, že tomu tak není, končím tedy rozpravu a dávám hlasovat o usnesení, které pan místopředseda Kasal přednesl.

Kdo je pro toto usnesení ať zvedne ruku! 88. Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 15. Děkuji.

Usnesení bylo přijato. Nyní přerušíme projednávání tohoto bodu, protože zde nemáme předsedu vyšetřovací komise pana poslance Maška a teď jsem dostal zprávu, že pan ministr Richter je na cestě, čili je to otázka asi 15 minut. Vyhlašuji na tuto dobu přestávku, prosím vás, dostavte se, jakmile vám ohlásím, že pan ministr je zde.