Česká národní rada 1990 – 1992

K tomuto bodu pořadu jste obdrželi sněmovní tisky: 293, 294, 295, 296, 297, 298.

Jak všichni víte, o návrhu na zkrácení 60denní zákonné lhůty hlasuje Česká národní rada bez rozpravy. Doporučuji hlasovat o předložených sněmovních tiscích jednotlivě. Má někdo jiný návrh? Nemá, dávám tedy hlasovat. Kdo souhlasí s předloženým návrhem předsednictva České národní rady na zkrácení 60denní lhůty k projednání zákona České národní rady podle sněmovního tisku 293, ať zvedne ruku. (94) Kdo je proti? (7) Kdo se zdržel hlasování? (19) Děkuji, tento návrh byl tedy přijat.

Nyní jde o tisk 294, opět o zkrácení 60denní zákonné lhůty. Kdo je pro zkrácení, ať zvedne ruku. (77) Kdo je proti? (30) Kdo se zdržel hlasování? (13)

Děkují. Tento návrh na zkrácení 60denní lhůty je přijat.

Dalším je tisk 195, to je o platech a náhradách výdajů poslanců ČNR.

Kdo je pro zkrácení 60denní lhůty, ať zvedne ruku. (95) Kdo je proti? (7) Zdržel se hlasování? (19)

Děkuji, i tento návrh byl přijat. Další je tisk 296, který se týká návrhu usnes ní zkrátit 60denní lhůtu u návrhu zákona o odpadovém hospodářství.

Kdo je pro zkrácení 60denní lhůty? (92) Kdo je proti? (13) Zdržel se hlasování? (11)

Děkuji, i tento návrh byl přijat.

Další je tisk 297, jde o zkrácení 60denní lhůty u návrhu zákona o státním fondu tvorby a ochrany životního prostředí.

Kdo je pro zkrácení, ať zvedne ruku. (91) Kdo je proti? (16) Zdržel se hlasování? (22)

Děkuji, i tento návrh byl tedy přijat.

A konečně jde o tisk 298, který se týká novely našeho jednacího řádu.

Kdo je pro zkrácení 60denní lhůty, ať zvedne ruku. (97) Kdo je proti? (11) Zdržel se hlasování? (14)

Děkuji, i tento návrh na zkrácení 60denní lhůty byl tedy přijat.

Předložené návrhy jsme projednali.

Přistoupíme tedy k dalšímu bodu pořadu, a tím je

Z pověření skupiny poslanců - navrhovatelů nám předložený návrh odůvodní paní poslankyně Röschová, kterou prosím, aby se ujala slova.

Poslankyně Anna Röschová: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, dovolili jsme si vám předložit drobnou novelu jednacího řádu přesto, že si všichni navrhovatelé uvědomují, že jednací řád tak, jak jej v současné době máme, není příliš vyhovující a musí se změnit. Ovšem domníváme se, že ke změně jednacího řádu dojde v současné době s novou ústavou a protože nám vznikly poměrně silné potíže při hlasování zde na plénu, dovolili jsme si drobnou novelou toto zprůhlednit. To, o čem jsem se zmínila, se týká především nového 25 a), který by mohl zprůhlednit hlasování o společné zprávě a o dalších pozměňovacích návrzích. Totéž se týká doplnění 26, kde navrhujeme, aby k jednotlivým paragrafům návrhu byly seřazeny pozměňovací návrhy tak, jak vzešly z pléna.

Dále jsme potom navrhli nový 48 odst. 1, kde by k usnesení výboru stačila prostá většina přítomných z výboru. Tento svůj návrh odůvodňujeme tím, že při přijímání zákonů na plénu rovněž stačí prostá většina přítomných, tudíž Jsme tento rozdíl nebo tento renonc chtěli srovnat i s hlasováním ve výboru, kde do této doby musí být absolutní většina.

To je ve stručnosti k této navrhované novele. Uvědomujeme si, že samozřejmě bychom mohli jednací řád novelizovat několikrát a ve více bodech, ale zaměřili jsme se jen na zprůhlednění hlasování.

Co se týče návrhů, které vzešly z výborů a které jsou obsaženy ve společné zprávě - tisk 309, všichni navrhovatelé s touto společnou zprávou a se změnami, které vzešly z výborů, souhlasí. Děkuji vám.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji paní poslankyni Röschové. Nyní dávám slovo společnému zpravodaji Marku Bendovi, aby odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů ČNR.

Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážená česká vládo, vážený sněme Koruny české, dostal jsem za úkol být společným zpravodajem k tomuto návrhu zákona o změnách v jednacím řádu. Proto bych vás rád seznámil s tím, co je obsahem společné zprávy a s připomínkami, které do společné zprávy nebyly zahrnuty.

Všechny výbory ČNR, kromě těch výborů, které zákon neprojednávají, a kromě výboru pro vědu, vzdělání a kulturu, který své projednávání odložil, doporučil navrhovatelům, aby přišli s určitými změnami zákona a již se to nestihlo, tak návrh zákona projednali a doporučují ho přijmout kromě výboru rozpočtového a kontrolního, který s návrhem zákona nevyslovil souhlas a nedoporučil plénu, aby byl přijat.

Z těch připomínek, které vzešly z výborů k bodu I, který upravuje, jakým způsobem se projednává na plénu společná zpráva výborů doporučují výbory doplnit na konec věty, věta zní: "Byl-li návrh projednán ve výboru a byla-li vypracována písemná zpráva (71 a násl.) obsahující změny návrhu, projednává ČNR návrh ve znění této zprávy", doporučuje se doplnit: "Pokud se ČNR neusnese jinak". Vzhledem k tomu, že procedura vypracovávání společných zpráv není v zákoně zakotvena a že se může stát, že plénum může mít rozdílný návrh, než společný zpravodaj, který zprávu zpracoval, doporučuje se, aby v tomto případě plénu byla dána možnost, aby se rozhodlo, že třeba návrh bude projednán, že společná zpráva bude brána jako pozměňovací návrh, nebo jako soubor pozměňovacích návrhů. Mělo by to výrazně zrychlit naše jednání a přesto by to mělo zachovat jakýsi princip demokratičnosti jednání, že nám to nechává svobodu volby v případech, kdybychom nesouhlasili, co je ve společné zprávě.

Dále se doporučuje doplnit návrh dalšími body, bodem 3, který v 34 jednacího řádu v odst. 2 se připojuje tato další věta:" Poslanci ČNR se mohou kdykoli zúčastnit schůze předsednictva ČNR ". Tento návrh vzešel z jednání výborů a souvisí s tím, že práce předsednictva občas není zcela průhledná a zřejmě poslanci mají pocit, že by bylo dobré, kdyby měli přístup na jednání předsednictva. Podle současného jednacího řádu toto právo nemají a dokonce vznikají určité problémy, když pořizujeme stenozáznam z předsednictva, tak Kancelář, protože v jednacím řádu je řečeno, že jednání předsednictva je neveřejné, tak neví, jestli nám ho vlastně může vydat, proto se doporučuje tato změna, aby poslanci měli přístup na jednání předsednictva.

Dále se doporučuje doplnit 75 odst. 1, kde se uvádí, jakým způsobem se zpracovává společná zpráva. Já bych vám text rád ocitoval, aby bylo zcela jasné, o čem mluvíme. 72 odst. 1: "Byl-li návrh zákona projednán v několika výborech, mohou tyto výbory podat ČNR společnou písemnou zprávu.". A zde se doporučuje doplnit část věty, která zní: "kterou vypracují zpravodajové výborů nebo zmocnění členové výborů", aby byl vyjasněn princip, jakým způsobem se zpracovává společná zpráva, protože v současném zákoně to není zcela jasné. Při této příležitosti bych si dovolil na vás trochu apelovat, zvláště na výbory, aby zpravodajové výborů na tvoření společných zpráv chodili. Např. když jsme tvořili společnou zprávu právě k jednacímu řádu, které projednaly všechny výbory, protože se týká všech výborů, tak jsem tam byl pouze já a zástupce rozpočtového a kontrolního výboru, nebo národohospodářského výboru, nerad bych se mýlil, a to bylo naprosto všechno, nikdo z dalších zpravodajů nepřišel. To se musí dodržovat, aby se chodilo na společné zprávy a proto se také tato změna 72 navrhuje.

Dále se navrhuje další změna v 73, který se týká zprávy výborů a která zní: "Zpráva výboru nebo společná zpráva výborů o výsledku projednání návrhu zákona ČNR se zašle všem poslancům a navrhovateli", a dále se doporučuje doplnit "tak, aby ji obdrželi nejpozději 24 hodin před projednáváním návrhu v ČNR". Pokud dostaneme ráno na stůl návrh společné zprávy výborů, v podstatě není možno kvalifikovaně na plénu na tento návrh reagovat, takže je nutné, aby každý poslanec měl společnou zprávu k dispozici alespoň 24 hodin, aby to bylo ze zákona, aby se na projednávání mohl připravit. Např. ve Federálním shromáždění Je tato úprava podobná. Tolik tedy společná zpráva, ještě bych se chtěl zmínit o návrzích připomínek, které nebyly do společné zprávy výborů zahrnuty. Výbor pro životní prostředí a urbanismus doporučil doplnit 26, který se týká projednávání pozměňovacích návrhů tímto textem: "Pozměňovací návrhy vzešlé z pléna uvádí zpravodaj. Tyto návrhy nehodnotí, ale upozorní na případné legislativně technické problémy." Dostali Jste všichni zajisté na stůl ty připomínky, které nebyly zařazeny, tak vidíte, že tam určité zdůvodnění je. My jsme to na ústavně právním výboru, který je garančním výborem k tomuto zákonu projednali, věděli jsme, že tento návrh z výboru vzešel a navrhl jsem tedy, aby se o něm hlasovalo a tento návrh nedostal, jestli se nepletu, ani jeden hlas. Pokládáme to za právně naprosto nevhodnou formulaci, která se v podstatě nedá vymezit a vytvářela by velice nejasnou situaci, co vlastně společný zpravodaj může říci a nemůže říci a v podstatě, kdyby tato změna byla přijata, tak vůbec není třeba, aby existoval garanční výbor, který by se měl nějakým způsobem k návrhům, které vzešly na plénu, vyslovit.

Další připomínka, která vzešla z výborů a nebyla zařazena do společné zprávy je, aby společná zpráva obsahovala též nezařazené připomínky výborů a zdůvodnění jejich nezařazení. Toto naprosto není možné akceptovat, pokud chceme tu novelu přijmout v té podobě, v jaké ji přijmout chceme a v jaké ji navrhují navrhovatelé a v jaké ji výbory doporučily ke schválení, protože potom je společná zpráva součástí návrhu zákona, ať už se jedná o vládní či poslanecký návrh zákona, a kdybychom do společné zprávy zařadili i nezařazené připomínky výborů s jejich zdůvodněním, tak by nebylo jasné, o čem má plénum hlasovat. Proto se doporučuje tuto změnu nepřijmout a ústavně právní výbor se dohodl s legislativou ČNR, že nám bude připomínky s komentářem, kdy to bude možné, poskytovat. Ovšem jsou případy, kdy to možné není, když někdo pozmění vlastně celý zákon, jako se to stalo u zákona o lékařských komorách, pak v podstatě není možné uvádět nezařazené připomínky, protože se návrh zákona celý přepracuje, paragrafy se přeházejí a pak už není jasné co byl původní návrh a co vyšlo z výborů. Takže z tohoto důvodu doporučujeme, aby tato připomínka nebyla vzata v úvahu a nezařadili jsme ji do společné zprávy a nedoporučujeme plénu, aby ji přijalo. Poslední připomínka, která vzešla z jednání výboru, byla taková, že by do novely zákona měly být zařazeny modifikované paragrafy 8, 9 a 10 z jednacího řádu FS, které pojednávají o poslaneckých klubech. Připomínka byla formulována jako výzva k navrhovatelům, aby to tam zařadili, vzhledem k tomu, že navrhovatelé nemají možnost měnit návrh, který jednou podali, tak jsme to samozřejmě nemohli udělat a ani nebylo možné zařadit tento pozměňovací návrh do společné zprávy, to není nic, o čem bychom mohli hlasovat. Pokud ho někdo z těch poslanců výboru, kteří ho doporučovali, podá na plánu, osobně bych byl velmi pro, kdyby takový návrh prošel, ale musí být v takové podobě, aby se o něm dalo hlasovat. Ale v takové podobě, v jaké jsme ho dostali, jsme ho do společné zprávy nemohli zařadit.

Tolik tedy společná zpráva, a já doporučuji, aby návrh zákona po projednání připomínek, vzešlých na plénu, byl schválen. Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Bendovi a otvírám rozpravu. Zatím nemám žádné písemné připomínky, žádnou písemnou přihlášku. Paní poslankyně Vorlová.

Poslankyně Milada Vorlová: Vážení poslanci, v té rychlé řeči pana zpravodaje a při tom, že připomínky, které nebyly zařazeny k projednávání nejsou označeny číslem tisku, tak možná ušly vaší pozornosti.

Chtěla bych se zastat připomínky k novele jednacího řádu vzešlé z výboru pro životní prostředí a urbanismus. Jestli to nemáte všichni před sebou, tak já vám to přečtu, jsou to dva řádky: "Pozměňovací návrhy vzešlé z pléna uvádí zpravodaj. Tyto návrhy nehodnotí, ale upozorní na případné legislativní problémy."

Jistě si všichni vzpomínáte, že jsme tady často unaveni delší dobu, že zpravodaj, který přednáší nakonec všechny pozměňovací návrhy, řekne k jednotlivým návrhům - doporučuji je ke schválení proto a proto a unavené plénum už moc nevnímá a zvedne ruku, protože dává důvěru garančnímu výboru a zpravodaji.

Já si myslím, že samozřejmě je možné nebo je nutné, aby každý měl právo se ke každému návrhu vyslovit, a to jak dlouho chce, ale když je uzavřena rozprava, tak vlastně navrhovatel pozměňovacího návrhu se nemůže bránit proti takovému tomu useknutí návrhu zpravodajem. Kdyby byla ještě otevřena rozprava, tak samozřejmě právo zpravodaje garančního výboru, aby to ohodnotil po všech stránkách, je na místě. Ale když je rozprava uzavřena a on řekne nedoporučuji, většina pléna se tím řídí a je to vůči navrhovateli pozměňovacího návrhu nespravedlivé.

Přimlouvám se tedy za to, aby do jednacího řádu tato věta včleněna byla. Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji paní poslankyni Vorlové. Hlásí se pan poslanec Jakl a připraví se pan poslanec Šuman.

Poslanec Ladislav Jakl: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, uvědomuji si, že zde vystupuji v situaci člověka, který nevyvinul potřebné úsilí sám, aby nedostatky jednacího řádu, se kterými se v podstatě potýkáme při každém plénu, byly odstraněny, takže vidím, že moje morální právo na kritiku této novely je tímto poněkud znehodnoceno. Přesto se domnívám, jestliže máme přistoupit k jakékoli novele jednacího řádu, který nás dlouhou dobu trápí, mělo by se tak udělat daleko odpovědněji, seriózněji a komplexněji.

Tato novela, podle mne, problémy, se kterými se potýkáme, nevyřeší a některé nové problémy přinese. Domnívám se, že navrhovatelé šli tou nejjednodušší možnou cestou, která patrně získá přízeň vás všech, protože to vypadá, že naše jednaní bude zkráceno a zjednodušeno. Dovoluji si však upozornit, že jednoduché cesty v jednání jsou zpravidla ty nejhorší. My bychom se měli zbavit nervozity z dlouhého a komplikovaného jednání, protože jen tehdy, když dáme průchod všem prostředkům tak, aby každý návrh byl řádně zhodnocen a zvážen, dopracujeme se ke kvalitnímu výsledku. Chtěl bych zpochybnit bod 1 této novely, tj. 25 a), a to s tímto odůvodněním:

Návrhy, které nám zde předkládá především vláda, jsou výsledkem často mnohaměsíčního procesu, kdy dochází k mnoha konzultacím a zvážením. Vládní návrhy zákonů jsou po rovnávány s vládním prohlášením a často i s jinými politickými kontexty. My vlastně zavedením tohoto institutu, kdy společnou zprávu, navíc kdy není vypracován ani mechanismus, jak ta společná zpráva vzniká (a my víme, že vzniká často nahodile a její součásti nejsou často dostatečně reprezentativním vzorkem nejdůležitějších připomínek), činíme součástí, často neorganickou součástí, takového vládního návrhu. Potom naše jednání o takovém návrhu může být, jako jednání o podkladu, jednáním nekoncizním, které nemá vnitřní logiku a strukturu, a výsledek naší práce může být tím velmi znehodnocen.

Dovoluji si upozornit, že půjdeme-li cestou další specializace výborů tak, aby jim nebyly přikazovány všechny zákony, může se stát, a to v kombinaci s poslední částí této novely, že názor zhruba 12 - 13 poslanců bude mít stejnou váhu jako vládní návrh. Autorita společné zprávy v tomto případě může zásadním způsobem ovlivnit jednání ve sněmovně.

Proto především prosím sněmovnu, aby tento návrh nepřijala a aby další práce na jednacím řádu byly urychleny a tato problematika byla řešena komplexněji. To je nejzásadnější návrh.

Nyní trochu odbočím. Tento postup se týká druhého bodu této novely, který jsem přeskočil. Tím jakoby usnadňujeme přehlednost jednání, aby se hlasovalo o jednotlivých návrzích podle paragrafů. Domnívám se, že to je všechno berlička, která jakoby chce pomoci nepozorným poslancům, aby věděli, který paragraf má jaké důsledky a dopady, ale neřeší vůbec problematiku, se kterou jsme se několikrát setkali, a to problematiku, které návrhy jsou vylučovací, které jsou doplňovací, které jsou rozšiřující, které jsou zužující, které jsou v rozporu a které nejsou. Dokud tuto problematiku nevyřešíme, naše jednání nezjednodušíme a zavádíme do něj nové kontraverzní prvky.

Pokud si přece jen myslíte, že tato novela zlepší naše jednání, navrhuji, aby 25 a) byl doplněn o nový odstavec ve znění: "Vznese-li navrhovatel zákona námitku k některé části písemné zprávy, hlasuje se o ní jako o každém jiném pozměňovacím návrhu." Tím chci dat možnost např. členům vlády nebo členům iniciativní skupiny, aby se pokusili znovu vrátit jednání k textu, který navrhovatel navrhoval. Myslím, že to je dost vážné. Pak by. se totiž o návrhu vzešlém z jednání ve výboru hlasovalo jako o novém návrhu, který potřebuje podporu, a nemuselo by se hlasovat o původním návrhu jako o novém návrhu. To je dost podstatný rozdíl, který může dost výrazným způsobem ovlivnit hlasování. Již se to tady několikrát stalo.

A navíc bych se chtěl zpátky vrátit k tomu poslednímu bodu, který podle mne je v zásadním rozporu s prvním. My nemůžeme tudíž přijmout oba dva body. My nemůžeme zjednodušit jednání ve výborech a zároveň zvýšit autoritu tohoto jednání, snížit práh propustnosti připomínek z výborů a zároveň zvýšit jejich autoritu při projednávání zde.

Argument, že plénum je také usnášeníschopné, když Je přítomna nadpoloviční většina poslanců a rozhoduje také prostá většina poslanců, není možné přijmout. Jsou jiné parlamenty, které se dokonce usnášejí o nižším počtu poslanců. A je to proto, že přece jen několik desítek poslanců skýtá daleko větší záruku reprezentativnosti politického spektra než několik lidí ve výboru, navíc když nemáte stanoven přesný závazný princip pro svolávání výborů a pro oznamování jejich programu. Může se skutečně stát, že výbor bude svolán Ad hoc a sejde se tam 6 nebo 7 poslanců, z nichž 4 rozhodnou o něčem, co bude potom součástí společné zprávy.

Já jsem si vědom toho, že mnohé výbory narážejí na problémy ve své usnášeníschopnosti. Je to i problém našeho výboru. Ale snažme se řešit problémy tam, kde vznikají, a nesnažme se zachytávat jejích dopad někde úplně jinde a nedělejme si přitom problémy jiného druhu.

Doporučuji, v případě, že bychom se rozhodli tuto novelu přijmout, pak bez posledního bodu, který navrhuji vypustit. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Jaklovi. Dále je na řadě pan poslanec Šuman.

Poslanec Vladimír Šuman: Vážená paní předsedkyně, vážení přítomní, v první své připomínce se chci plně ztotožnit s tím, co říkal kolega Jakl - skutečně je naprosto neúnosné podle mého názoru to, aby společná zpráva zvrátila třeba zcela zásadní vládní návrh, aniž by měla možnost se k tomu vláda vyslovit. Přikláním se tedy k jeho návrhu, který může znít i jinak, ale spoléhám na to, že projde.

Dovolte mi další připomínku. Domnívám se, že je nutné zakotvit v určitém znění povinnost předkládat nezařazené připomínky z výborů poslanecké sněmovně a doporučuji to zařadit tímto zněním: "Spolu se společnou zprávou je poslancům obvykle předkládána zpráva obsahující text připomínek z výborů, které nejsou zařazeny ve společné zprávě. Pokud se tak nestane, je zpravodaj povinen tuto skutečnost zdůvodnit a sněmovna musí toto stanovisko odsouhlasit.". Myslím, že argumentace by byla pro toto zbytečná a že z návrhu je zřejmé, proč je to navrhováno.