Česká národní rada 1990 – 1992

Poslanec Rudolf Bereza: Chtěl bych upřesnit můj návrh. Povinná strana umožní oprávněné organizaci, pokud tak ještě neučinila, podílet se s okamžitou platností na bezplatném užívání majetku, který má být vydán, tj. tělocvičné a jiné, stanovám oprávněné organizaci odpovídající činnosti. Učiní tak ještě před sepsáním protokolu a vydáním majetku.

Poslanec Michal Sedláček: Zde se opět jedná o určitou kolisi s federální normou, ale především nelze akceptovat myšlenku, že organizace, která ještě nevydala majetek podle sepsané dohody, by ho mohla užívat, protože kdyby hospodářská arbitráž rozhodla o tom, že nemá nárok, tak by to způsobilo kolisi, protože ona by začala užívat něco, na co nemá nárok. Proto je třeba počkat, až ona uzavře dohodu. Tam, kde mají dobré vztahy a již to začali užívat, tam to jistě jde a prakticky se to provádí, ale z právního hlediska by tento paragraf mohl způsobit určité komplikace.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. Jsem povinen dát o návrhu pana poslance Berezy hlasovat i po tomto vysvětlení.

Kdo souhlasí s návrhem pana poslance Berezy, ať zvedne ruku. 3.

Kdo je proti? 69.

Kdo se zdržel hlasování? 58.

Návrh pana poslance Berezy nebyl přijat.

Poslanec Michal Sedláček: Posledním návrhem pana poslance Berezy bylo změnit datum účinnosti zákona dnem vyhlášení. Chtěl bych upozornit na to, že den vyhlášení znamená v současné právní úpravě datum rozeslání sbírky zákonů, může to způsobit daleko pozdější účinnost tohoto zákona, než je 1. června 1991, jak navrhuje společná zpráva. Protože hovoříme několikrát o 6měsíční lhůtě, je třeba zároveň stanovit pevné datum. Proto nemůžeme doporučit návrh pana poslance Berezy. Ještě bych chtěl upozornit, že u zákona o majetku obcí jsme stanovili datum účinnosti dnem vyhlášení a tento zákon ještě z právního hlediska dodnes nenabyl právní účinnosti.

Poslanec Rudolf Bereza: Stahuji.

Poslanec Ladislav Jakl: Byl bych rad, aby se o stažení hlasovalo, jinak bych tento návrh předložil já.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Kdo souhlasí s tím, aby pan poslanec Bereza svůj návrh stáhl, ať zvedne ruku. 118.

Kdo je proti? 5.

Kdo se zdržel hlasování? 10.

Vyjádřili jsme souhlas s tím, aby pan poslanec Bereza svůj návrh stáhl zpět. Pane zpravodaji, pokračujte prosím.

Poslanec Michal Sedláček: Vážený pane předsedající, vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy, můžeme přikročit k hlasování o společné zprávě podle tisku 282 jako o souhrnu pozměňovacích návrhů výborů.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dávám hlasovat o tom, kdo souhlasí se společnou zprávou včetně doplňků, které jsme učinili, ať zvedne ruku. 110.

Kdo je proti? 3.

Kdo se zdržel hlasování? 25.

Návrh byl přijat.

Poslanec Michal Sedláček: Nyní je třeba hlasovat o zákonu podle tisku 255 ve znění společné zprávy a přijatých připomínek.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. Dávám hlasovat o tom, kdo souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR o podmínkách a způsobu navrácení majetkových práv vyplývajících ze zákona č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, podle sněmovního tisku 255, ve znění společné zprávy výborů České národní rady podle sněmovního tisku 282 a schválených pozměňovacích návrhů.

Kdo souhlasí, ať zvedne ruku. 113. Kdo je proti?

Kdo se zdržel hlasování? 26.

Mohu konstatovat, že tento zákon byl přijat. (Potlesk.) Děkuji panu společnému zpravodaji, děkuji panu ministru Vopěnkovi.

Budeme pokračovat v projednávání dalšího bodu našeho programu, kterým je návrh na zproštění soudců z povolání soudcovské funkce sněmovní tisk 274 Z pověření ústavně právního výboru ČNR nám předložený návrh odůvodní poslankyně Anna Röschová, kterou prosím, aby se ujala slova.

Poslankyně Anna Röschová: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, dovolte, abych přednesla návrh ústavně právního výboru ČNR na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce.

Podle § 52 a 44 a) zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců ve znění pozdějších předpisů, přísluší České národní radě rozhodovat o žádostech soudců z povolání o zproštění soudcovské funkce a současně i zákonem požadované vyjádření ministra spravedlnosti České republiky a předkládá České národní radě podle § 4 písm. o) zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR ve znění pozdějších předpisů, ke schválení návrh usnesení:

Česká národní rada zprošťuje funkce 1. soudce z povolání, kteří jsou současně navrhováni k volbě k jiným soudům, 2. soudkyni z povolání, která odchází do starobního důchodu, 3. soudce z povolání, kteří odcházejí z justice a hodlají nastoupit jiné zaměstnání.

Jména těchto soudců jsou obsažena v návrhu ústavně právního výboru v tisku 274, nebudu je zde číst. Pane předsedající, navrhuji, aby o tomto tisku bylo hlasováno en bloc.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji paní společné zpravodajce za její vystoupení a k předloženému návrhu otevírám rozpravu. Do rozpravy se nehlásí nikdo, takže rozpravu končím, paní zpravodajka svůj návrh na způsob hlasování podala, pokud sněmovna je ochotna tento návrh akceptovat, můžeme hlasovat o předloženém návrhu podle sněmovního tisku 274. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zdvihne ruku. (Hlasuje se) 121 poslanců souhlasí.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 4, takže návrh byl přijat.

Přikročíme k projednávání dalšího bodu, kterým je

Předložený návrh odůvodní ministr spravedlnosti Leon Richter, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr spravedlnosti ČR Leon Richter: Vážený pane předsedající, paní poslankyně a páni poslanci, předstupuji opětovně před vás s návrhem na volbu dalších 29 soudců pro okresní, krajské soudy, a pro Nejvyšší soud v České republice. Jde o jeden z dalších postupných kroků, kterými chceme napomoci současnému tíživému stavu u soudů všech stupňů, pokud se týče jejich personálního složení.

Přes veškeré úsilí, které vynakládají předsedové soudů, ministerstvo spravedlnosti a přes pozornost, kterou tomu věnujete ve výborech i v plénu vy, se nedaří zatím dosáhnout rozhodujícího obratu, pokud se týče personálního a početního složení našich soudů. stále nám chybí přibližně jedna pětina soudců počítaných podle původních stavů, nezohledňujících nové kompetence, které soudy mezi tím nabyly.

Dovolte několik dalších varovných čísel. Od počátku letošního roku bylo tímto sněmem zvoleno 25 nových soudců a bude-li mému dnešnímu návrhu vyhověno, bude zvoleno dalších 15 nových soudců, celkem tedy bychom tedy v justici zaznamenali 40 nových soudců. Za stejné období jich však z justice odešlo 43, tedy více než těch, které jsme přijali a dalších 32 jich požádalo mne o ukončení jejich pracovního poměru, celkem tedy úbytek, který mohu zaznamenat k dnešnímu dni, činí 75 soudců. Nejkritičtější situace v tomto ohledu je v Severočeském kraji, tam u některých okresů docházíme až k třetinovým stavům předpokládaného početního stavu, dále potom v Praze a v Severočeském kraji.

Příčiny jsou stále tytéž, podstatně vyšší atraktivita jiných profesí, dlouhodobé podceňování právnické profese, její hluboká degradace minulým režimem a nově se vytvářející příležitosti nás staví před výjimečně složitou situaci.

Informoval jsem vás již průběžně o tomto výrazném fenoménu dnešní doby i o způsobu, kterým podle našeho mínění lze jedině vzniklou situaci řešit, a to dát českému soudnictví potřebnou prioritu v systému orgánů státní moci, vyjádřením jejího nezávislého a rovnocenného postavení, jakožto partnera ve vztahu k ekzekutivě a legislativě. To lze toliko vyjádřením politických právních jistot, cestou ústavně právní. Návrhy jsou zpracovány a jsou nyní v závěrečné fázi projednávání ve federální vládě, neboť jde vesměs o předpisy v působnosti federace.

Za druhé dát soudcům v této republice takové existenční jistoty, které by nejen vyjádřily zmíněné priority, ale i zohlednily výrazně posuny ve sféře odměňování. Jak jsem měl příležitost vás již informovat včera v rozpravě o bezpečnostní situaci v České republice, česká vláda se všemi těmito souvisejícími aspekty zabývala ve zprávě, kterou v těchto dnech obdržíte k projednání ve výborech a pokud se tak rozhodnete, budete tuto zprávu projednávat ji v plénu, a to včetně návrhu na zákonnou úpravu platového postavení soudců.

Jednotlivé návrhy, které vám byly předloženy k posouzení, byly projednány ve výborech vašeho sněmu. Z podnětu minulého pléna byla ústavně právním výborem ještě blíže objasněna kandidatura dr. Ilji Libeňského k okresnímu soudu v Jihlavě s tím, že tento výbor shledal tuto kandidaturu za důvodnou a byl s ní vysloven souhlas. Naproti tomu z podnětů, které jsem zjistil po předložení tohoto svého návrhu vám, jednak sám, jednak z připomínek, které vzešly ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, stahuji kandidaturu dr. Eduarda Zbořila, původně navrhovaného k obvodnímu soudu pro Prahu 2, a to z toho důvodu, že dodatečně byly zjištěny některé okolnosti zavdávající pochybnosti o jeho osobním profilu, který by umožňoval jeho budoucí výkon funkce soudce.

Prosím, abyste mému návrhu vyhověli a dali mu svou podporu. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi za úvodní slovo, prosím společnou zpravodajku paní poslankyni Röschovou, aby odůvodnila společnou zprávu výborů ČNR.

Poslankyně Anna Röschová: Výbory České národní rady po projednání charakteristik soudců doporučují, aby ČNR zvolila do funkce soudců z povolání k soudům v České republice kandidáty uvedené v oddíle A, to jsou kandidáti, kterým končí volební období vesměs 28. 5. 1991, včetně dr. Ilji Libeňského. Já se zde stručně pokusím, proč ústavně právní výbor navrhl jeho kandidaturu nyní, která byla odložena z posledního pléna.

Ústavně právní výbor měl k dispozici nejen vyjádření odsouzeného pana Jirouse, to už měl na minulé plénu, ale došel i dopis i od druhého odsouzeného pana Jiřího Tichého, který byl souzen tímto doktorem Libeňským, kde se naprosto jasně ukazuje, že doktor Libeňský soudil nezávisle, snažil se všemožně oběma obžalovaným pomoci. Proto jsme si dovolili plénu navrhnout jeho kandidaturu.

Dále potom soudci v oddíle B, to jsou soudci navrhovaní ke zvolení k jiným soudům, v oddíle C jsou kandidáti z řad justičních čekatelů a v oddíle D jsou to bývalí soudci, kteří se vrací do justice, to jsou státní notáři, advokáti, podnikoví právníci, samozřejmě s výjimkou dr. Eduarda Zbořila, s tím souhlasíme.

Všechny výbory toto projednaly a všechny do. jednoho doporučují, protože výboru pro sociální politiku bylo vyhověno, ten nedoporučoval dr. Zbořila. Takže bych, pane předsedající, navrhovala, abychom hlasovali po jednotlivých oddílech.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji paní zpravodajce. Nyní otevírám rozpravu k této záležitosti. Jako první se do rozpravy připravil pan poslanec Fejfar. Dále se připraví pan poslanec Sedláček.

Poslanec Tomáš Fejfar: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegové a kolegyně, chtěl bych přečíst vyjádření přednosty okresního úřadu v Jihlavě ing. Pavla Nováka, kterého dotyčný soudce Ilja Libeňský také soudil.

"V roce 1978 jsem byl odsouzen Okresním soudem v Jihlavě podle § 100 tr. zák. za pobuřování k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců. Rozsudkem krajského soudu mi byl tento trest zvýšen na 13 měsíců.

Předsedou Okresního soudu v Jihlavě byl dr. Ilja Libeňský. Vzhledem k okolnostem případu mohu zodpovědně prohlásit, že způsob vedení procesu byl na tehdejší dobu velice korektní. Dr. Libeňský dal obhajobě možnost vyjádřit se k obžalobě v rozsahu, který vyžadovala. Na rozdíl od tehdejší praxe nečinil žádné problémy s účastí veřejnosti. Výše trestu v rozsudku byla ve srovnání s procesy, které probíhaly jinde, výrazně nižší a pokrývala prakticky dobu trvání vyšetřovací vazby. Považuji tento přístup, vzhledem k tehdejší době, za projev osobní odvahy dr. Libeňského a jsem přesvědčen, že jako soudce je na svém místě.

ing. Pavel Novák

přednosta Okresního úřadu v Jihlavě".

Za sebe bych chtěl dodat, že tohoto soudce znám mnoho let, a vím, že se projevoval, jednal a mluvil tak, že si myslím, že je na svém místě.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Fejfarovi. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Sedláček. Připraví se pan poslanec Koháček.

Poslanec Michal Sedláček: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, já nedám návrh na to, abychom někoho nevolili. Chtěl bych však vyslovit kritiku ministerstva při vypracovávání posudků v tom bodě, že podle usnesení ústavně právního výboru by ve všech jednotlivých posudcích měl být vysloven ten moment, zda soudce soudil politické procesy.

V případě dr. Libeňského nebyl uveden onen proces s panem Novákem. Stejně tak jsme zjistili, že podle zjištění VONS i pan dr. Filipský soudil politický proces, a to s panem poslancem Berezou a panem poslancem Hradílkem. Také u tohoto soudce nebyly tyto skutečnosti uvedeny. Proto doufám, že příště tyto skutečnosti uvedeny budou.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Sedláčkovi za jeho vystoupení. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Petr Koháček jako poslední z těch, kteří se do diskuse přihlásili písemně.

Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, vystupuji zde jako mnohaletý přítel Jiřího Tichého, o jehož dopise se zpravodajka tohoto návrhu vyjádřila. Není to ani tak dopis, ale krátký fejeton, který hodlal uveřejnit. Nazval ho významně Obrana dr. Ilji Libeňského. Já se domnívám, že i ve vztahu k dalším podobným případům je velice užitečné tento fejeton člověka, který byl odsouzen za minulého, totalitního režimu, uvést ve známost. Protože to není příliš dlouhé, dovolím si tuto stať přečíst. "Zeptal se mně nedávno jihlavský přítel, co říkám tomu, že stále soudí Ilja Libeňský. Zarazil jsem se. Nenapadlo mně, že by už soudit neměl. Mladého poctivého muže zarazila zase moje reakce. Čekal spíše pohoršený údiv. Kde kdo se dnes podivuje nad tím, že ten či onen je stále tam, kde byl dříve.

Totéž zřejmě platí i o dr. Libeňském, který během své praxe dvakrát selhal. Je to však opravdu důvod pro jeho odchod z justice?

Jihlavu jsem poprvé navštívil v r. 1988, abych předal Ivanu Jirousovi další podpisy pod petici odsuzující smrt vězně svědomí Pavla Wonky. Netušil jsem, že se do ní podívám o rok později jako obžalovaný.

Ten den jsem stál tváří tvář soudci Libeňskému v tmavém taláru a zády k příteli Jirousovi, sedícímu na stejné lavici jako já před chvílí. Situace, na jaké se nezapomíná. Vrýval jsem si tenkrát do paměti každý okamžik: fanatický a nenávistný urválkovský projev prokurátora, ale také mírně se třesoucí ruce předsedy senátu, prozrazující to, co se bála říci ústa, vnitřní nechutenství nad tím vším.

Přestože jsem mluvil zcela otevřeně, nebyl jsem předsedou ani jednou přerušen. Přál jsem si už kvůli Magorovi, aby mezi námi přeskočila jiskra a dr. Libeňský praštil pěstí do stolu, prokurátora vykázal ze soudní síně, shodil talár a vše prohlásil za frašku. Mně osobně by bylo stačilo, kdyby v sobě našel dost odvahy k tomu, že by nás osvobodil. Byl by první soudce, který škrtl sirkou. Mohl se stát mezi soudci tím, čím se mezi brněnskými advokáty stal Jiří Machourek. Nestal. Do stolu nepraštil, odsoudil nás.

A přece. Ilja Libeňský se snažil tehdy jedinými dostupnými prostředky, aby nás neodsoudil. Vracel spisy k přepracování, žádal o předložení důkazů proti našim tvrzením, čímž by se ukázalo, že naše tvrzení jsou více než pravdivá.

Mohl volit i cestu nejmenšího odporu. Mohl onemocnět, mohl si vymyslet důvod k náhlému odcestování, prostě nás předhodit některému ze svých kolegů, Neudělal to. Ne proto, že si chtěl vysloužit uznání nadřízených, ale protože nechtěl vystavit své kolegy pocitům, které si sám zažil.

Po listopadu 1989 jsme měli 2 možnosti: očistit společnost komunistickým způsobem podle vzoru osmačtyřicátého a osmašedesátého, anebo se vydat neprošlapanou cestou uvážlivosti a cestou diferencovaného přístupu ke každému, komu se měla prokázat nějaká vina či spoluodpovědnost.

První verze se zdála jednodušší. Vláda, parlament a ČNR by dnes byly populárnější. Byla by však lepší?

Je nutné umět rozlišit, kdy se jednalo o selhání a kdy se dotyčný přímo podílel na vytváření zákonů, předpisů či atmosféry, které k podobným selháním občany nutily. Myslím, že JUDr. Ilja Libeňský patří do první kategorie. Jsem přesvědčen, že v nových podmínkách zbavených ideologických a jiných nátlaků bude soudit pouze podle zákona a svého nejlepšího přesvědčení.

Dr. Ilja Libeňský není můj příbuzný, známý ani přítel.

Jiří Tichý

Fričova 15, Praha 2."

Já se k tomuto prohlášení připojuji a doporučuji, abychom kandidaturu dr. Libeňského schválili. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Koháčkovi. Do diskuse se dále přihlásil pan poslanec Bereza.

Poslanec Rudolf Bereza: Pane předsedající, dámy a pánové, byla tady zmínka, že dr. Filipský mně soudil a že soudil také Tomáše Hradílka. Já jsem se s Tomášem Hradílkem domlouval, jak se k nám choval. Všimli jste si, že jsem se nyní ptal i pana ministra Šabaty, který byl přítomen na soudě. Opravdu s námi jednal korektně. To jednání bylo daleko lepší než na odvolacím soudě v Ostravě.

Já doporučuji dr. Filipského a doporučuje ho i Konfederace politických vězňů.

Děkuji.