Česká národní rada 1990 – 1992

My si nemůžeme dělat, co chceme. Jestliže je například stanoveno, že otevřená zlomenina bérce musí být operována do šesti hodin, tak ji musíme operovat do šesti hodin nebo zdůvodnit, proč ne. Jsou to závazná opatření, která se nás týkají. Je jich celá řada. Jsou to metodická opatření pro ošetřování mozkolebních poranění, metodická opatření pro léčení popálenin, pro hromadná neštěstí. Jsou to doktríny, kterými se člověk musí řídit. Nemíní se tím přirozeně žádná manipulace. Míní se tím jen, když je výhodný určitý postup ošetřování, že se o tom vydá závazné opatření. Je to stejný postup, jako ve všech vědách. Ministerstvo, nebude-li vykonávat působení v poskytování léčebně preventivní péče, nebude tyto metodické pokyny vydávat. Bude se na tom aspoň minimálně muset spoluúčastnit komora, aby vydávala závazné pokyny. Míní se tím přirozeně výhradně jen závazné pokyny odborné.

Pokud se týká nelékařských profesí, samozřejmě, že ve velkých zdravotnických zařízeních s námi spolupracuje celá řada nelékařů, doktorů přírodních věd, teoretiků apod. Bohužel toto je zákon o České lékařské komoře, který je přesně specifikován a nelze ho extendovat. Je právě proto takto pojat, aby ochránil pacienta před neodborným zásahem.

Zaznělo tady, že je zapsán do registru nebo do seznamu. Je to jen anglicismus nebo germanismus. Seznam je přirozeně totéž, co registr.

Pokud se týká slibu prezidenta komory, který by měl být skládán do rukou předsedy ČNR, považujeme to za nefunkční okrasu, která naopak zpochybňuje suverenitu komory. Nebyli bychom pro to, aby to bylo ustanoveno, i když je to přání brněnských kolegů. Stejně tak ustanovit nějaký výbor z poslanců ČNR, který by chtěl něco kontrolovat, dbát na něco, by bylo čistě formální. A to by bylo skutečně direktivní řízení. Netroufám si, abych refidoval rozhodnutí některých význačných špiček naší vědy sdružených ve Společnosti Jana Evangelisty Purkyně, kteří budou samozřejmě tázáni o odborné rady. Nedovedu si představit, jak by jakýkoliv výbor poslanců mohl výroky či konání komory, které bude takto odborně položeno, korigovat.

Pokud se týká zakotvení spolupráce s ministerstvem vnitra. Na jedné straně jsme si říkali, že by zákon stačil stručný, ba co nejstručnější, na druhé straně v něm explicitně chceme zakotvit i ty nejjemnější formy spolupráce. Co komoře může bránit, aby se objednala u ministra zdravotnictví a požádala ho o radu, o spolupráci, o názor, o cokoliv. Co na druhé straně může bránit ministrovi, aby učinil z druhé strany stejnou cestu. Čili zakotvování spolupráce s ministerstvem zdravotnictví nevidím jako funkční v tom smyslu, že by to mohlo být bráno jako určité dohledání.

Pokud jde o to, že není sociálně spravedlivé vylučovat důchodce. To je zase takový pozůstatek našeho myšlení. Vždyť nebudou žádní důchodci. Lékaři budou svobodnými subjekty, sami budou rozhodovat o tom, jak budou pracovat, jaký pracovní úvazek si zvolí. Záleží na lékaři, jestli se prohlásí za pracujícího nebo ne. Oni nebudou v zaměstnaneckém poměru, v tzv. důchodu. K tomu chci doplnit, že britský Medical act přímo určuje, že nemůže být člen starší než 70 let.

Pokud se týká právní subjektivity, snad ze zákona vyplývá, že ji okresní sdružení nemá.

Pokud se týká vojenských lékařů, dal bych tomu za pravdu. Kolegové mně potvrdí, že jsme také tak přemýšleli, že jsme to také tak měli v původní, ve třetí či ve čtvrté verzi našeho zákona. Jenže pak přišly názory našich expertů, jestli vojenský lékař bude léčit také civilní osoby. My jsme říkali, že samozřejmě, že naopak nejméně 50% jeho léčení se bude sestávat z léčení rodinných příslušníků lékařů a civilních osob. Proto si myslím, že vojenských lékař by měl být oprávněn a dokonce i povinen účastnit se doškolování, postgraduálního studia, ke kterému se komora bude vyjadřovat. Říkám úmyslně vyjadřovat se k němu, nikoliv rozhodovat, zajišťovat a zabezpečovat. Komora ještě není vzniklá, ještě není ustanovená. Proces postgraduální výchovy 22 specialistů lékařských věd je velice namáhavý a těžký. Kdybychom to dali na bedra Komory, nebyla by schopna se o to postarat, technicky to zajistit. Předpokládáme, že budeme reformovat (a o tom se s vámi budu radit) celý systém postgraduálního studia, kde budeme mít tzv. akreditovaná pracoviště. Budeme chtít demontovat Institut pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů. Nemůže to ale naložit jen na bedra komory. Proto je tam ta formulace, že se toho účastní.

Poslanec Benda tedy navrhl určitou pojistku, je to formálně správné, nic proti tomu nemáme, je dobře, aby to tam bylo. Ovšem, když jsem hovořil s profesorem Niederlem o vyloučení, tak za 20 let existence 1. republiky československé, kde všelijaké profesní spory byly daleko ostřejší, než si dovedeme představit, nebyl zaznamenán případ vyloučení z komory.

Domnívám se, že mne budoucí praxe dá za pravdu, že je to spíš výstražná možnost než že by byla kdy aplikována.

Vážené poslankyně a poslanci, předpokládám, že jsem se zmínil o všech takových bodech, které by mohly být sporné. Jinak samozřejmě rozhodněte o výsledné podobě zákona svým hlasováním. Jenom bych vás žádal o to, abyste uvážili, zda ten zákon, jak je koncipován - co v něm vadí nejvíce, abychom nezměnili jeho podobu příliš a aby ten zákon zůstal smysluplný, abych řekl to slovo, které je dnes moderní.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Lomovi, který vystoupil jako zástupce navrhovatelů. Nyní se tedy ptám, jestli se chce někdo vyjádřit? Prosím, s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Bárta.

Poslanec Zdeněk Bárta: Je tady můj návrh, který jsme zatím jen odložili, abychom odložili projednávání zákona do příští schůze a aby tento zákon byl přikázán předsednictvem k novému projednávání ve výborech.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, vy jste ho neodložil, vy jste ho stáhl, takže teď musel zaznít, aby ses ním dalo pracovat.

Prosím, pan poslanec Výborný se hlásí s faktickou připomínkou.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane místopředsedo, především bych chtěl říci, že asi před dvěma minutami mi pracovnice kanceláře dodaly poslední část stenozáznamu. Domnívám se, že během asi jedné hodiny (prosím o omluvu, že až během jedné hodiny) bych byl schopen podat kompletní závěrečnou zprávu jako společný zpravodaj. Domnívám se, že by snad bylo možno na tuto hodinu projednávání tohoto bodu pořadu přerušit.

Mám však faktickou poznámku k návrhu pana poslance Bárty. Domnívám se, že není možné odložit to na příští schůzi. Je to na programu této schůze. Pan poslanec má přirozeně právo navrhovat postup podle § 22 jednacího řádu. To však neučinil a nelze bez dalšího odložit věc na další schůzi. Dokonce je to, tuším, jiný návrh, než jaký byl původně podán. Původně se mluvilo pouze o přerušení tohoto bodu programu v rámci schůze.

To bych chtěl připomenout, vážené kolegyně, vážení kolegové, že takový postup by asi nebyl správný. Znovu říkám, že v rámci této schůze během hodiny jsem schopen podat závěrečnou zprávu.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, děkuji panu poslanci Výbornému. To tedy eviduji jako návrh na přerušení projednávání tohoto bodu zhruba na jednu hodinu. Teď bych chtěl požádat pana poslance Bártu, aby přesněji naformuloval svůj návrh, abych o něm mohl jako o návrhu, který byl přednesen dříve, dát hlasovat.

Poslanec Zdeněk Bárta: Já už jsem ho formuloval předtím, mám pocit, že stejně jako teď. Mám za to, že tato dikce zákona, jak je nám předkládána na této schůzi, neprošla vlastně projednáváním výborů vzhledem k tomu, že je celá řada pozměňovacích připomínek a že vzniká nebezpečí, že bychom zde přílišnými zásahy vytvořili něco, co by nebylo dobré.

Dávám návrh, aby projednávání tohoto zákona bylo odloženo na příští schůzi za měsíc a do té doby aby bylo přikázáno předsednictvem výborům projednat ve výborech - předsednictvem do výborů. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, děkuji. To je tedy nově formulovaný návrh na přerušení projednávání tohoto bodu s tím, že doba odložení je navrhnuta do příští schůze. Faktická poznámka pana poslance tím odpadla. Děkuji.

Nyní tedy se zeptám sněmovny a dám hlasovat o tom, kdo bude pro návrh pana poslance Bárty na přerušení projednávání tohoto bodu s tím, že by byl projednáván dále na příští schůzi. Nejedná se o revokaci usnesení nebo rozhodnutí ohledně pořadu programu.

Je zde tedy návrh pana poslance Bárty, abychom v tomto okamžiku přerušili projednávání tohoto bodu programu a pokračovali v něm až na příští schůzi ČNR. Ptám se poslanců, kdo je pro, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.)

41 hlasů pro. Děkuji.

Kdo je proti? 49 hlasů. Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? 22 hlasů, děkuji.

Konstatuji, že tento návrh pana poslance Bárty nebyl přijat. Nyní bychom měli dát hlasovat o dalším návrhu na přerušení společného zpravodaje pana Výborného, i když se domnívám, že je to čistě formální, protože jemu nemůžeme nevyhovět.

Prosím, pan poslanec Koháček s faktickou poznámkou.

Poslanec Petr Koháček: Já bych vzhledem k nedostatku času, který máme, doporučil, abychom v té pauze pokračovali v dalších bodech programu. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, to jsem chtěl navrhnout. Dávám ke zvážení, že také bude muset zasedat dnes předsednictvo. Nicméně nyní dávám hlasovat o tom, abychom projednávání tohoto bodu přerušili zhruba na jednu hodinu a pokračovali v projednávání bodu 16, 17, 18 a dalších s tím, že obdobně, jako jsme to udělali u projednávání státoprávního uspořádání a územně správního uspořádání, jakmile nám společný zpravodaj oznámí, že je schopen závěrečného vystoupení, vrátíme se k původně schválenému programu a budeme logicky pokračovat dále.

Ptám se tedy sněmovny, kdo je pro... pardon, paní poslankyně Röschová se hlásí s faktickou poznámkou.

Poslankyně Anna Röschová: Možná, že to je zbytečné, pane místopředsedo. Nevím, pod kterým bodem je vyšetřovací komise. (15) Tak to je zbytečné. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Ptám se tedy sněmovny, kdo je pro takto navrženou změnu programu dnešní schůze. (Hlasuje se.)

99 hlasů pro, děkuji.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 11

Děkuji, tento návrh byl přijat.

Pan společný zpravodaj se může v tomto okamžiku věnovat zpracovávání pozměňovacích návrhů a my budeme pokračovat v jednání naší schůze projednáváním bodu

K tomuto návrhu se vyjádřil již ministr zdravotnictví Martin Bojar a od kontrolního a rozpočtového výboru ČNR jsme všichni dostali návrh usnesení. Nyní bych požádal pana poslance Dobala, aby k této záležitosti vystoupil.

Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové. Smysl mého návrhu je velmi prostý, spočívá v tom, abychom doplnili usnesení č. 92/90 z 12. schůze ČNR, kde byly určité prostředky vzaty ze státní správy a převedeny ve výši 200 mil. Kčs jako účelová rezerva do zdravotnictví na péči o děti v postižených oblastech. Jsou zde vyjmenovány severní Čechy, severní Morava, Praha a event. východní Čechy. Toto ovšem nezahrnuje všechny postižené oblasti České republiky. Celkem postižené oblasti má ministerstvo zdravotnictví dobře zmapované, takže můj návrh spočívá v tom - a je v souladu s tím, co přednesl a projednal rozpočtový a kontrolní výbor a předložil ve formě usnesení - tzn. rozšířit takto explicitně vyjmenované oblasti ještě o další postižené oblasti v Čechách.

Navrhuji, abychom přijali usnesení, které navrhl a projednal rozpočtový a kontrolní výbor. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Dobalovi a otvírám rozpravu k tomuto bodu programu. Hlásí se pan poslanec Budinský.

Poslanec Vladimír Budinský: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, při formulaci svého návrhu v noci při projednávání zákona o rozpočtu došlo k opakovanému mému vystupování, kdy jsem byl nucen opakovat a upřesňovat svůj návrh. Poslední návrh, o kterém se hlasovalo, zněl: "200 mil. korun, čili krácení v tabulce 16 každého ministerstva o 10%, 200 mil. Kčs získáme, věnovat do zdravotnictví, tj. do kapitoly ministerstva zdravotnictví na péči o děti v postižených oblastech. Věřím, že ministerstvo zdravotnictví má dost odborníků, aby posoudili, kam to jde." Je to citace ze stenografického záznamu, pak probíhalo hlasování. To jsou autentická slova návrhu, o kterém se hlasovalo. V tomto návrhu nebyly vyjmenovány explicitně žádné oblasti. Byl tam použit termín postižené oblasti. Jak asi víte, vláda České republiky na svém jednání 22. srpna 1990 přijala přílohu svého usnesení, kde jsou vymezeny postižené oblasti. Nechci vás zdržovat, jenom je vyjmenuji, abyste si uvědomili šíři postižených oblastí u nás.

Je to celé hlavní město Praha. Z kraje Středočeského je to Mělnicko, Berounsko, Kladensko, město Kolín, Příbramsko. Z kraje Západočeského oblast Karlovarsko-Sokolovská, samozřejmě jsou oblasti sokolovské pánve. Z kraje Západočeského město Plzeň. Z kraje Severočeského jsou to všechny obce okresu Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, části okresu Děčín, Litoměřice, Louny, Liberecko, Frýdlantsko. Z kraje Východočeského je to město Pardubice, město Hradec Králové. Z Jihomoravského kraje je to město Brno, město Hodonín. Z kraje Severomoravského je to ostravsko-karvinská oblast, Opava, Přerov. Toto jsou taxativně vyjmenované oblasti postižené. Je to vlastně technický termín a domníváme se, že je to plně v souladu s mým návrhem a takto je potřeba návrh, který zde byl vámi v počtu hlasů 92 pro a 64 proti nebo zdrželo se, přijat.

Domnívám se, že není potřeba přijímat žádné usnesení. Tak, jak to bylo ve sněmovně odhlasováno, je to plně použitelné pro účely, které kolega Dobal měl na mysli. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Budinskému. Hlásí se ještě někdo do rozpravy k tomuto bodu? Není tomu tak. Končím tedy rozpravu k tomuto bodu. Zároveň bych požádal velice rád poslance a poslankyně, kteří se věnují jistě závažným rozhovorům, ale mimo jednací síň, aby se navrátili zpět, abychom mohli plnit to, co jsme si před chvílí odhlasovali, tzn. pokračovat v programu. Rozprava byla ukončena, můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Zeptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení podle písemné předlohy rozpočtového a kontrolního výboru ČNR, ať zvedne ruku. 65 Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 28 Děkuji.

Požádal bych pracovníky kanceláře, aby se pokusili přesvědčit poslance, aby se navrátili do sněmovny. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslance Budinský.

Poslanec Vladimír Budinský: Moje vystoupení mělo ten smysl, že jsem chtěl říci, že není potřeba přijímat usnesení, protože text, který je obsažen v usnesení ČNR k rozpočtům, není totožný s návrhem, který jsme přijali. To znamená, že se jedná pouze o technickou chybu, kterou je třeba doplnit do usnesení nebo změnit v usnesení o rozpočtu text, který je tam uveden za správný text návrh, o kterém se hlasovalo a který byl přijat. Tato změna celý problém vyřeší. Děkuji.

Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo, mohl byste přečíst usnesení, které tady bylo odhlasováno?

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Teď nebylo odhlasováno, ale nicméně hlasovali jsme o usnesení, které máme všichni předložené. Požádal bych pana poslance Dobala, aby usnesení přednesl, pokud to sněmovna považuje za nutné. Jinak bych rád jako jeden ze 199 poslanců požádal ty, kteří se zúčastnili rozpravy, aby nám vysvětlili - přestože rozprava byla uzavřena k tomuto bodu - proceduru. Přijetím usnesení, které navrhuje rozpočtový a kontrolní výbor, by v podstatě byl rozpor vyřešen, ve smyslu vystoupení i pana poslance Budinského. I přesto, že v rozpravě konstatoval, že není třeba přijímat žádné usnesení nebo, že není třeba přijímat toto usnesení. Ale asi bychom museli přijmout nějaké jiné usnesení, abychom dali do souladu to, co se dostalo do závěrů projednávání rozpočtu a co je - jak se snažil pan poslanec Budinský doložit - poněkud v rozporu s obsahem stenozáznamu. Dovolil bych si ho požádat o vysvětlující poznámku.

Poslanec Vladimír Budinský: Ten problém je jednak věcný, jednak formální, jde nám zřejmě o to, aby těch 200 miliónů mohlo být opravdu použito pro všechny děti, které se nacházejí v nouzi a v postižených oblastech. V tom případě přijetí usnesení, které je navrženo, pokud k tomu povede, tak po stránce věcné je to v pořádku.

Druhá věc je formální, jde o špatný přepis schváleného návrhu, měněného technicky nebo novým usnesením. Souhlasím s tím, aby to bylo uvedeno do stavu dle mého návrhu. Domnívám se, že návrh rozpočtového a kontrolního výboru, pokud vyjmenovává ty oblasti, vzhledem k tomu, že vláda České republiky taxativně ty postižené oblasti jednou již schválila, je to zbytečné. Stačí tam pouze termín postižené oblasti dle usnesení z 22. srpna 1990 a není tam třeba ty oblasti vyjmenovávat, protože vždycky na některé zapomeneme a při snaze aparátů ministerstev, aby všechno bylo v souladu, by zase mohlo docházet k rozporům, čili přesně tam dát ten pojem - dle usnesení z 22. srpna 1990.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji, pan poslanec Smělík má technickou poznámku.

Poslanec Zdeněk Smělík: Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, vážení kolegové, já bych k tomuto nejasnému bodu dnešního usnesení dodal objasnění jako člen rozpočtového výboru.

My jsme na požadavek z minulé plenární schůze poslance Dobala přijali rozšiřující usnesení v tom smyslu, že poslanec Dobal požadoval, aby rezerva vytvořená v rozpočtu byla možná použít i v oblastech jinak postižených, konkrétně uváděl Sokolovsko apod. Původní usnesení, které bylo při rozpočtu přijato, vycházelo z návrhu poslance Budinského, který požadoval, aby do zdravotnictví na péči pro děti v postižených oblastech byly zahrnuty ještě severní Morava, Praha a východní Čechy. Citoval jsem z jeho vystoupení při projednávání rozpočtu. Na základě toho místopředseda Žák nechal hlasovat o rozšíření návrhu poslance Budinského s tím, že po hlasování posl. Budinský sdělil: "Pokud jde o 200 mil. Kčs, je to krácení v tabulce o 10%, a těchto 200 mil. Kčs, které získáme, je třeba věnovat zdravotnictví, tj. do kapitoly minsterstva zdravotnictví na péči o děti v postižených oblastech. Věřím, že ministerstvo zdravotnictví má dost odborníků, aby posoudili, kam tyto peníze dát."