Česká národní rada 1990 – 1992

Vždycky se může každý rozhodnout, zda chce princip kasace princip apelace nebo princip reformace. Domnívám se, že zvolený způsob řešení, tedy kasací, je správný a fakticky nepřímo do jisté míry znamená v praxi většinou změny k horšímu, byť to tam výslovně řečeno není. Je to podle mne řešení, které je u komor obvyklé.

To, co kolega Payne nepostřehl, je, že se komorám dává i právo, o kterém hovořil, aby se vyjadřovaly k tarifu těchto zdravotnických služeb, eventuálně i k cenám léků atd. Je to proto, že si to vyžaduje povaha věci, není to obvyklé například u advokátního tarifu, kde do toho advokátní komora nemá co mluvit a patří do ministerstvu spravedlnosti. My to považujeme v tomto směru za naprosto nezbytné pro charakter zdravotnických služeb.

Další připomínky směřovaly k otázce sociálních funkcí komory. Domnívám se, že lze přistoupit na to, aby důchodci získávali podporu. Kvůli tomu by nemuseli být ještě členy komory. Dá se to zařídit tím, že by jim komora nějakou sociální podporu podle potřeby dávala v době, kdy jsou ve starobním důchodu, aniž by byli členy. Nebo by se mohl založit institut čestného členství. To považuji za naprosto detailní.

Pokud jde o počet členů orgánů komory nebo okresního článku - nelze počítat s tím, že je to přes pětinu farmaceutů. Zvažte, když bude mít některý orgán okresního článku 5 členů, je fakticky usnášeníschopný, když přijdou tři. Důležitou věc mohou rozhodnout dva. Nelze snižovat jejich počty, minimální rozumná čísla jsou zpravidla 5, 7 nebo 9. Orgány kromě výkonných orgánů představenstev nebudou tak často zasedat, aby to vyvolávalo velké náklady a aby ostatní členové komory museli platit drahý aparát okresního článku.

Proč okresní článek? Lékařů je ve srovnání s advokáty daleko více a pokud má vůbec tato korporace skutečně žít, pak musí v zájmu dobré organizace činnosti mít svůj okresní článek. Okresní článek je tu proto, že respektujeme územní členění státu podle zákona 36 z roku 1960.

Jinak bylo správně řešeno, kdo má mít právní subjektivitu, jestli jenom komora, nebo i okresní článek. Podle mého názoru byl tento problém v návrhu vyřešen velmi dobře. Kolega Payne si nevšiml třeba dalších zajímavých problémů, které tam byly a na které vás chci upozornit. Například to, že tam bude kárná odpovědnost za porušení etického kodexu, tedy fakticky za porušení morální normy může nastoupit právní sankce, což je velice zajímavý problém. Myslím, že je to řešeno v tomto směru také správně.

Za zásadní problém, který budeme muset rozhodnout, považuji otázku povinného členství. Není to žádné porušení ústavy. Všichni advokáti mají nucené členství v advokátní komoře a není tím porušena ústavní listina základních práv a svobod. Je zde problém ten, že u lékařů, kteří budou mít soukromou lékařskou praxi, tento problém nevzniká. Tam je naprosto jasné, že by měli být členy. Řešili jsme tedy problém, zda členy musí být i lékaři, kteří nebudou mít soukromou lékařskou praxi. Při postavení komory, jak je dáváme vymezením okruhu stanovených oprávnění a povinností se domnívám, že všichni lékaři by měli být povinné členy komory. Je to v zájmu lékařů, je to v zájmu autority a postavení celé lékařské komory a je to i v zájmu pacientů. Řeknu proč. Domnívám se, že když lékař je obviněn z toho, že porušil pravidla lékařské vědy a nemusí to být ještě předmětem trestního stíhání, je lepší, když to bude řešit čestná rada komory, než aby to řešil nějaký pan ředitel okresní nemocnice a podobně. Nezapomeňte na to, co se stalo s příslušnými odbornými komisemi uvedenými v přílohách zákona o okresních úřadech, které jsme přijímali na podzim. Čili je v zájmu pacientů i lékařů, kteří nemají soukromou lékařskou praxi, aby tímto způsobem to skutečně rozhodovaly orgány této samosprávy. Považuji za koncepčně nesprávné, když kolega Payne zpochybňuje významná oprávnění komory, protože věci nešly dobře bez korporace zájmové a samosprávy, a my proto chceme, aby byla silná. Nechceme, aby z ní bylo náhradní ministerstvo zdravotnictví, ale chceme, aby to byl orgán, který bude mít výraznou autoritu, významná oprávnění, se kterým bude moci každý jednat jako s významným partnerem. Nemusíme řešit žádná oprávnění ministerstva, protože ta vyplývají už z obecného předpisu o tom, jaké pravomoci mají orgány státní správy podle jednotlivých resortů. To je všechno.

Chci vám vřele doporučit, aby s případnými dílčími změnami Česká národní rada tento zákon schválila. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Řezáčovi. Nyní bych vás chtěl upozornit na to, že do rozpravy jsou přihlášeni poslední tři poslanci. Z jejich přihlášek vyplývá, že nejméně dvě vystoupení jsou velice stručná. Pokusil bych se dát jim v tomto okamžiku příležitost vystoupit, aby poslední přestávka nastala v logickém okamžiku po skončení rozpravy.

Nyní je na řadě poslanec Marek Benda, připraví se pan poslanec Ledvinka, potom paní poslankyně Röschová.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, opravdu jen stručně. Připadá mi zcela nejasné v § 4, 5, 6 automatické zapisování do komor a připadá mi diskrepance s vyloučením komory, protože není jasné, kdyby někdo byl vyloučen z komory, jestli podle těchto paragrafů by nemusel být, když požádá okamžitě, znovu zapsán. Proto navrhuji do všech těchto tří paragrafů doplnit písmeno c), které by znělo "nebyl v průběhu předchozích 5 let vyloučen z lékařské komory" v § 4, ze stomatologické v § 5, z lékárnické v § 6. Domnívám se, že by to stanovilo jakousi hranici trestu a že by to bylo logičtější nebo jasnější pro zákon.

Dále mám připomínku k § 16, kde mě žádali představitelé lékařů, kde se domnívají, že tam, kde je malý počet lékařů, je silnější obory budou potlačovat. Doporučoval bych, aby do odstavce 3 byla dána představenstvu komory povinnost h) ustanovuje odborné komise. Aby pro jednotlivé, zvláště menší resorty, musely existovat odborné komise, které by se k tomu v těchto resortech vyjadřovaly. Domnívám se, že je to rozumný návrh a byl bych rád, kdybyste ho schválili. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Bendovi, předávám slovo panu poslanci Ledvinkovi, připraví se paní kolegyně Röschová.

Poslanec Karel Ledvinka: Pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi předložit pozměňovací návrh nebo rozšíření odstavce 4 § 10. Za první větu za slovo "výdajů" doplnit text "příslušnou komorou." Odůvodnění, si myslím, že je zbytečné, vyplývá z textu. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji za tento stručný návrh pana poslance Ledvinky a žádám ho, kdyby ho písemně mohl předat společnému zpravodaji. Předávám slovo paní poslankyni Röschové, připraví se pan poslanec Syka.

Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, budu skutečně velice stručná, protože nemám žádný pozměňovací návrh. Jen jsem vás chtěl informovat pro úplnost, že mě jako členku ústavně právního výboru velice překvapilo, že zde odeznělo, že návrh zákona, který máte ve společné zprávě obsažený před sebou, je pro ministerstvo zdravotnictví nepřijatelný. Když jsme tento zákon v našem výboru projednávali, byl přítomen i dr. Kalina, zástupce ministerstva zdravotnictví; na závěr tento zástupce řekl, že pozměňovacími návrhy došlo v podstatě k určitému souladu a ministerstvo zdravotnictví v této podobě návrh zákona akceptuje. To jsem chtěla říci jen pro vysvětlení, aby nedošlo k dezinformaci.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Röschové, předávám slovo poslednímu přihlášenému - panu poslanci Sykovi.

Poslanec Martin Syka: Pane předsedající, dámy a pánové, mým podnětem k vystoupení byly tyto dopolední chvíle, neměl jsem to nejprve v úmyslu. Myslím, že problematika se odvíjí v podstatě už od února, co jsme začali na tomto zákonu dělat.

Pan poslanec Payne měl možnost se ve výboru mnohokrát a mnohokrát projevit, měl možnost být aktivním členem této skupiny. Neučinil tak. Protože projednání v našem výboru, kde byl zpravodajem, bylo v odpoledních a večerních hodinách, odešel na mítink zakládající strany, i když byl upozorňován na to, že by měl vytrvat v zájmu jeho i v zájmu našem. I když nás tady nepřímo napadl z různých zájmů, z různých věcí, nechci odkrývat věci, o kterých jsem naprosto jasně přesvědčen, že stojí za zájmy pana poslance Payna. Myslím, že je velká škoda, že s tímto dlouhým vystoupením přišel až dnes.

Ohledně dalších. Bylo tady panem poslancem Holomkem i panem poslancem Klenerem řečeno, že by se měla dát možnost komorám podle jejich vlastního uvážení zakládat menší články. Bylo tady mnoho řečeno o tom, že okresní komory by mohly být určitými mafiemi. A nebylo by možno, že tyto centrální komory budou mafií, když už to takhle bereme? Mysleme v jiných dimenzích. Tento zákon zakládá nový krok ve zdravotnictví, předpokládá nové myšlení. Je to demokratická instituce, instituce, která samozřejmě bude spolupracovat s orgány státní správy a nemůže být jimi řízena.

Pan poslanec Bárta tady navrhnul odložení a vrácení zákona do výboru. Já jsem opět mírně smuten z tohoto, neboť pan poslanec Bárta byl přítomen jako jeden z mála poslanců na semináři, který jsme uskutečnili vzhledem k významu tohoto zákona. Námitky, které tam vznesl, jsme s ním probrali. Touto problematikou jsme se probojovávali v rámci různých etap vývoje. Vysvětlili jsme si to. Byli tady skutečně osobnosti našeho zdravotnictví, z nichž bych chtěl připomenout pana profesora Blahoše, předsedu Československé lékařské společnosti. Doporučili zákon přijmout hned po projednání podstatných a konstruktivních připomínek - a těch tady byla v dnešním dopoledni celá řada. Jak již bylo řečeno poslancem Řezáčem, nebylo by z časového důvodu dobré to odsunovat. Netroufám si tvrdit, že bychom za měsíc byli v jiné situaci, než dnes. Ale nechávám to samozřejmě na zvážení všech poslanců, nechci, aby to bylo bráno tak, že mluvím za navrhovatele.

Končil bych s tím, že určitý koncepční spor tady je. Odkud jde, nebudu šířit. Bylo to tady částečně dnes dopoledne demonstrováno. Přátelé, zamysleme se skutečně nad tím, je to vážná věc. Rozhodněme každý podle své úvahy. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Sykovi, s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Šuman, potom dostane slovo pan poslanec Klener.

Poslanec Vladimír Šuman: Pane poslanče, řekl jste tady věci, které jsou pro mé rozhodování velice vážné. Totiž, že existuje nějaký tlak na to, aby tento zákon nebyl schválen. Nevím, odkud tento zájem je, ale domnívám se, že máme právo se to dozvědět.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Šumanovi, o slovo se přihlásil pan poslanec Klener, potom pan poslanec Gjurič.

Poslanec Pavel Klener: Od 9 hodin jsem sněmovnu neopustil a neslyšel jsem, že by tady zaznělo, že tento návrh je pro ministerstvo zdravotnictví nepřijatelný. Bohužel pan ministr počítal s tím, že to bude projednáváno včera, a proto si také odložil odjezd na služební cestu. Pan ministr zákon vítá, ale má k němu určité připomínky, které včera na poslaneckém klubu říkal. Myslím, že by tady skutečně měl být. Nikdo proti zákonu není. Lékaři na to čekají. Pořád se tady naznačuje, že někdo tlačí na to, aby zákon nebyl. Nikdo to netlačí. Spíše se mi zdá, že někdo tlačí, aby se tam nedostaly doplňky, které byly navrhovány.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Klenerovi. Předávám slovo panu poslanci Gjuričovi.

Poslanec Andrej Gjurič: V tom, že tady zazněla dopoledne určitá stanoviska, byť mohla zaznít jinde, byť byla i kontraverzní, nevidím problém. Je to úplně běžné, děláme to denně. Nevidím problém v tom, proč a jak vystoupil kolega Payne, prostě vystoupil teď, vystoupil tak, jak vystoupil. Co ale nechápu, je to, proč se zrovna tenhle zákon dostává do tak zvláštní pozice, že je tu snad dokonce uvažováno o návrhu odložení. Vidím problém v tom, s čím vystoupil kolega Bárta. Už jsme tu měli řadu kontraverzních nebo diskutabilních zákonů, a to zákonů zásadních významů, a přesto jsme je nakonec tak či onak, třeba v půl jedné v noci, dopracovali. Vždy jsem byl mezi těmi, kteří byli pro to zákony třeba i vracet v zájmu jejich čistoty, ať už to byla Listina lidských práv, zákon o obcích, zákon o hl. m. Praze, zákon o majetku obcí atd. V tomhle případě se ale domnívám (a nejsem ani lékař, ani překladatel, nicméně člen garančního výboru), že zákon je zpracován zodpovědně a v přijatelné formě. Zaujaly mne některé názory kolegy Payna a kolegy Jakla, můžeme o nich hlasovat a tím budeme eventuelně zákon doplňovat a vylepšovat.

Sám se také nedomnívám, že ministerstvo zdravotnictví by teď bylo v zásadní kontraverzi. Například s kolegou Hubátem jsem na chodbě mluvil, nemám právo, nemám pověření tady cokoli říkat, ale tak či onak vzdal se své možnosti tady dnes hovořit. Není tu.

Takže situace je taková, jaká je. Myslím, že zákon je v takové formě, abychom ho mohly dodělat. Přimlouvám se za pokračování a dokončení.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Bárta a pan poslanec Váca.

Poslanec Zdeněk Bárta: Dámy a pánové, byl bych rád, kdyby nezapadl jeden závažný argument. My jsme přece ve výborech projednávali podstatně jinou dikci zákona, než kterou jsme dostali na začátku této schůze. Proto tady tak dlouho jednáme, proto je nebezpečí, že se to vůbec nestačí tady zvládnout. Proto ten můj návrh, aby se to vrátilo do výboru.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji za toto vysvětlení. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Váca, potom pan poslanec Syka.

Poslanec Oldřich Váca: Oslovovat vás již nebudu, jsem zde již po třetí, ale to znění, které dnes projednáváme, mám k dispozici už nějakou dobu. Nemám důvod zde říkat, že ho mám příliš krátkou dobu. Není to pravda, já už ho mám dostatečně dlouho, vyzvedávám si zákony ve výboru tak, abych je měl pokud možno ihned, ačkoliv jsme ho u nás ve výboru pro obchod a cestovní ruch neprojednávali. Ale chtěl jsem říci něco jiného. Pořád se dohadujeme, zda budeme ministra zvát nebo nezvat, zda přijmeme usnesení nebo nepřijmeme. Domnívám se, že to je zcela mylná filozofie. My si, vážené kolegyně a kolegové, musíme uvědomit toto: sedíme zde v této sněmovně, my kvůli ministrům a nebo sem ministři chodí kvůli nám? Zodpovězme si tuto otázku a až si ji dokážeme zodpovědět, tak potom pochopíme, jestli máme přijímat usnesení, aby sem ministr chodil. Myslím, že je jeho povinností, aby sem chodil a pokud zde nesedí, vyvoďme z toho důsledky.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Jednací řád, který stále ještě platí, i když denně bojujeme s jeho nedokonalostí, hovoří o povinnosti účasti členů vlády poněkud jinak.

Poslanec Martin Syka: Omlouvám se, skutečně musím opět reagovat. Ano, měli jsme toto znění společné zprávy na stolech při začátku schůze, ta byla ovšem před 14 dny. To je jeden argument.

Druhý argument je, že při semináři, kde pan poslanec Bárta byl, jako jeden z mála poslanců, měl nový zákon v ruce, když mluví o novém znění. Měl ho tak, jako pan poslanec Chromý si ho rozmnožoval. Čili poslanci, kteří měli zájem - a to už je určitě měsíc, ještě více - toto nové znění měli v ruce. Děkuji.

(Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Sykovi. Další faktická poznámka.

Poslanec Zdeněk Bárta: (z místa) V tom případě navrhuji, abychom hlasovali my, kteří jsme to měli v ruce.

Poslanec Vojtěch Dohnal: Podporuji vystoupení pana poslance Šumana, který pravil, že opravdu pan poslanec Syka tady před námi mluvil v hádankách, a proto bych poprosil pana poslance Syku, kdyby se vyjádřil konkrétně, co se mu v projednávání zákona nelíbilo a o jakých tlacích hovoří.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Dohnalovi. Hlásí se dále někdo do rozpravy? Pan poslanec Syka se rozhodl, že se přihlásí do rozpravy.

Poslanec Martin Syka: Je to snad poprvé za tento rok, co jsem tady potřetí v jednom dni. Já jsem mluvil o tom, že to dělá tento dojem, že si myslím a domnívám se, že od začátku je tady určitý tlak. Určitý tlak není určitě od osoby ministra Bojara. Určitý tlak vyvíjejí hlavně lékaři, kteří nebyli seznámeni dostatečně s problematikou, kteří zastávají určité funkce, ale dále konkrétně nebudu adresně mluvit. Nezlobte se.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Sykovi. V tomto okamžiku jsme tedy vyčerpali všechny přihlášky do rozpravy. Musím konstatovat, že zde padly ještě dva návrhy, o kterých jsme nehlasovali. Jeden byl návrh pana poslance Gjuriče, aby dostal ve smyslu § 20 šanci zde vystoupit v rozpravě zástupce ministerstva, i když se svým stanoviskem a ne s oficiálním stanoviskem ministerstva. Formuluji správně ten návrh? Toto je tedy jeden návrh pana poslance Gjuriče, aby dostal v rozpravě ve smyslu § 20 souhlasem národní rady možnost vyjádřit se zástupce ministerstva zdravotnictví. Já se zeptám v tomto okamžiku sněmovny, kdo je pro. Promiňte, pan poslanec Karych se hlásí s faktickou připomínkou.

Poslanec Alexandr Karych: (z místa) Když budeme hlasovat, budeme hlasovat o tom, že bez názoru ministra, jakkoliv tlumočeného, odmítáme vzít odpovědnost za zákony do vlastních rukou.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Nevím, jestli toto je přesně faktická poznámka, ale zaznělo to.

Nyní se tedy zeptám opět sněmovny, kdo z poslanců je pro, aby nyní vystoupil v rozpravě zástupce ministerstva zdravotnictví, ať zvedne ruku.

(Hlasuje se. 32 pro) Děkuji.

Kdo je proti? 26

Kdo se zdržel hlasování? 43

Takže návrh nebyl přijat poměrem hlasů 32: 69.

A nyní je zde návrh pana poslance Bárty, aby v tomto okamžiku, kdy odezněly všechny diskusní příspěvky v rozpravě, bylo přerušeno projednávání tohoto bodu a návrh byl přikázán některým výborům ČNR zpět s tím, že bude přiložen také stenografický záznam z dnešní rozpravy. Pan poslanec Lom se hlásí s faktickou poznámkou.

Poslanec Petr Lom: Pane místopředsedo, byl bych nerad, aby naše rozpravy sklouzla do naprosté neformálnosti. Takto nelze návrh formulovat. Je třeba říci za prvé, na jak dlouho má být přerušeno toto projednávání, dále je nutno říci, kterým výborům se to uloží k projednání a je to nutno specifikovat. Sklouzáváme skutečně na neformální úroveň, která není hodna tohoto parlamentu. A dříve, než budete hlasovat, bych rád věděl, pane místopředsedo, jestli dáte hlasovat sněmovně také o tom, zda je zvědavá, jak skupina předkladatelů bude reagovat na vznesené námitky a připomínky, či zda už je to bezpodstatné.