Česká národní rada 1990 – 1992

Jak všichni víme, o návrhu na zkrácení 60 denní zákonné lhůty hlasuje Česká národní rada bez rozpravy.

Kdo tedy souhlasí s předloženým návrhem předsednictva ČNR na zkrácení 60 denní lhůty k projednání návrhu zákona ČNR podle sněmovního tisku 243, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) - (98)

Kdo je proti? (37) Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? (32) Děkuji.

Návrh byl přijat 98 hlasy proti 69, z toho 37 proti a 32 se zdrželo hlasování.

Dalším bodem našeho programu je

Z pověření vlády České republiky odůvodní vládní návrh zákona ministr vlády pro správu národního majetku a jeho privatizaci Tomáš Ježek, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Tomáš Ježek: Vážená paní předsedkyně, vážená Česká národní rado, zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky je zákonem velmi netrpělivě očekávaným naší veřejností. Tento zákon velmi chybí v našem privatizačním úsilí, a proto se vysloveně těším na to, až tento zákon bude přijat, abychom mohli naplňovat jeho vůli.

Chci vám říci, že podobně jako jsme postupovali už při přípravě zákona o malé privatizaci, že už teď máme rozpracovánu řadu opatření a řadu konkrétních dokumentů, které doslova čekají na dnešní den, abychom je mohli začít uskutečňovat. Myslím si, že o jednotlivých paragrafech podával zprávu zpravodaj ČNR, já bych raději svou roli viděl v tom, abych vám vysvětlil jeho filozofii a to, co od tohoto zákona očekáváme a jak hodláme podle něho postupovat.

Především rozšiřuje metody a možnosti převodu majetku státu na jiné osoby. Zatím jsme měli pouze jednu metodu, a to tu, kterou umožňoval zákon o malé privatizaci, tj. metodu aukčního prodeje. Tento zákon, který je neoddělitelnou součástí, je jakýmsi dvojčetem zákona Federálního shromáždění, umožňuje

1. přímý prodej majetku nebo části majetku domácím nebo zahraničním subjektům, buď určité vybrané osobě, nebo metodou soutěže, aukční nebo tendrové,

2. prodej majetkových účastí státu na podnikání jiných osob, opět určité osobě nebo v soutěži,

3. umožní uspokojit restituční nároky,

4. umožní uskutečnit kupónovou metodu privatizace.

Z hlediska zákona, který máme dnes projednávat a jehož návrh máte před sebou, je důležité, že všechny tyto operace, o kterých jsem hovořil, tzn. druhy prodeje, restituce, plus kupónová privatizace, všechny tyto operace bude provádět Fond národního majetku, a proto je velice důležité z hlediska celistvosti tohoto procesu, od přípravy privatizačních projektů až do provedení vlastního převodu majetku, aby tento proces byl zajišťován a garantován z jednoho místa jako jeden logický celek. Proto z hlediska tohoto požadavku, který je naprosto nezbytný, je klíčový paragraf č. 7.

Řekl jsem, že máme už připravenu strategii, jak tento zákon použít a jak ho naplnit. Připravili jsme už zásady vlády pro sestavení návrhu seznamu podniků a majetkové účasti státu, určených pro privatizaci.

Podle těchto zásad, které hodláme předložit na nejbližším zasedání vlády, zakladatelé předloží do 1 měsíce seznamy podniků a majetkových účastí k privatizaci. Seznamy budou obsahovat všechny podniky, které jsou v péči jednotlivých zakladatelů a rozhodnutí, které podniky půjdou do privatizace a které si stát hodlá z nějakých důvodů ponechat, a za třetí, v kterých podnicích si hodlá ponechat nějakou kontrolu.

Tyto zásady dále budou obsahovat lhůtu pro předložení privatizačních projektů. Tuto lhůtu chceme stanovit - doufáme, že nám to vláda schválí - na závěr letošního roku. Byl by to seznam podniků, z kterých bychom pak vybrali podniky určené k první vlně kupónové privatizace.

Kupónová privatizace, jak víte, je metoda, jejíž úspěch a proveditelnost a smysluplnost závisejí na masivní, velké nabídce podniků - akciových společností a majetkových účastí státu masivní nabídce, která bude sestavena na základě těchto seznamů. Od toho chceme odvodit lhůtu pro sestavení privatizačních projektů.

Máme připravený modelový privatizační projekt, který rovněž v okamžiku, kdy, doufejme, bude tento zákon schválen, jsme schopni distribuovat, dát ve známost podnikům tak, aby podle něj postupovaly. Je připraven tak, aby zpětné zpracování privatizačního projektu bylo co nejsnazší, co nejschůdnější a abychom i z naší strany privatizaci dokázali vést ve svižném a zároveň ekonomicky racionálním tempu.

Důležité dále je, že součástí zásad vlády bude určení procenta majetku vyčleněného pro restituční fond. Restituční fond bude tvořen pravděpodobně, pokud se tak vláda rozhodně, 10 % akciového kapitálu všech akciových společností. Z tohoto fondu budou uspokojeni všichni ti, na něž se nevztahuje 47 federálního zákona o velké privatizaci.

Dále v těchto zásadách hodláme stanovit procento, pravděpodobně 20 % akcií, které budou vyčleněny na kupónovou privatizaci.

Máme připraven velice podrobný technický projekt kupónové privatizace. Dělba práce mezi institucemi, které se zabývají privatizací, je asi taková, že české a slovenské ministerstvo privatizace mají na starosti nabídkovou stranu procesu, tzn., že my sestavíme seznamy, tu masivní nabídku, podniků, které se budou nabízet obyvatelům formou akcií pro kupónovou privatizaci. Poptávková strana, tzn. všechny organizační a technické věci související s distribucí kupónů, s jejich registrací, počítačovým zpracováním, vyhodnocováním až k vydání akcií jednotlivým občanům, je věcí federálního ministerstva financí.

Důležité také je vědět, že ve všech těchto otázkách postupujeme v těsné spolupráci a shodě se slovenským ministerstvem pro privatizaci. Ten zákon, který máte před sebou, je úplně stejný, jako ten, který bude schvalovat SNR, včetně těch zásad vlády pro sestavení návrhů seznamů, o nichž jsem hovořil, a který jsme rovněž dělali ve spolupráci se slovenským ministerstvem pro privatizaci.

Myslím, že je také důležité vědět, když budete nyní o tomto zákonu jednat a schvalovat ho, jak bude probíhat vlastní kupónová privatizace.

Ke kupónové privatizaci máme připraveny další dva dokumenty: za prvé technický projekt kupónové privatizace a za druhé technický projekt tzv. kupónových investičních fondů. Jsou to obchodní společnosti, které budou zřizovány nejčastěji při obchodních bankách, tyto investiční fondy budou používat lidé, kteří nebudou z nějakých důvodů hodlat se přímo účastnit kupónové privatizace, s tím, že oni sami by prováděli volbu a výměnu kupónů za akcie, nýbrž použijí služeb tohoto fondu, čímž se jim bude snižovat riziko. To za prvé. A ta druhé to nebude klást nároky na jejich znalosti a schopnosti pohybovat se po začínajícím kapitálovém trhu.

Restituční fond předpokládá, jak jsem už naznačil, soustředění asi 10 % akciového majetku do tohoto fondu. Z tohoto fondu budou vypořádány nároky osob oprávněných podle zákona o mimosoudních rehabilitacích.

To jsou všechno plány, úmysly nebo hospodářská politika, kterou máme připravenou pro okamžik, kdy bude tento zákon schválen.

Jakmile vláda schválí zásady pro sestavení seznamu podniků počítáme s tím, že za měsíc by seznamy byly sestaveny a schváleny a mohli bychom začít vlastní práci.

Další věc, kterou bych chtěl říci a kterou je důležité vědět, a z tisku nebo z reakcí veřejnosti se mi zdá, že není dobře chápána je, že velká privatizace (nebo jak se složitěji jmenuje zákon o převodu majetku státu na jiné osoby) není totožná s kupónovou privatizací. Kupónová privatizace je jen jednou ze metod, kterou tento zákon zná a připouští a která bude použita. Budeme používat celou řadu dalších metod.

Z hlediska časového průběhu privatizace to neznamená, že když budeme mít stanovenou uzávěrku pro kupónovou privatizaci na konec letošního roku, že s privatizací musíme čekat až do této doby. Tato lhůta bude důležitá jenom pro provedení kupónové privatizace.

Všechny ostatní části privatizačního projektu, tzn. zejména přímé prodeje, s nimi můžeme začít podstatně od té doby, jakmile budou sestaveny seznamy podniků určených k velké privatizaci. Už dnes máme celou řadu projektů již připravených, v podstatě čekáme jenom na schválení tohoto zákona. Takže velká privatizace může začít zhruba za měsíc po sestavení seznamu.

To jsou tedy časové dimenze, se kterými počítáme. Myslím si, že jsem řekl všechno, co jsem chtěl k tomuto zákonu. Znovu říkám, že nebudu mluvit k jednotlivým paragrafům. Tento zákon je poměrně jednoduchý a přehledný, chtěl jsem, abyste měli rámec a představu, jak hodláme s tímto zákonem naložit a jak budeme podle něho postupovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu ministru Ježkovi a prosím společného zpravodaje, pana poslance Ledvinku, aby odůvodnil předloženou společnou zprávu výboru ČNR.

Společný zpravodaj výborů ČNR poslanec Karel Ledvinka: Vážená paní předsedkyně, vážená česká vládo, vážená Česká národní rado, z historických i současných zkušeností vyplývá, že jediným skutečně ověřeným, výkonným a dlouhodobě stabilním hospodářským systémem je tržní řád spojený se soukromým vlastnictvím a plnou ekonomickou svobodou všech jednotlivců. Jeho úspěšnost je podmíněna vedle vytváření konkurenčního prostředí především vytvořením uceleného legislativního rámce hospodářství.

Podle schváleného scénáře ekonomické reformy proto usilujeme o rozchod se státním vlastnictvím výrobních prostředků a o jejich důslednou privatizaci. A právě proto dnes projednáváme předmětný návrh zákona pracovně nazvaný "českým transformačním zákonem" nebo "českou velkou privatizací".

Podle Ústavy ČSFR je úprava podmínek převodu majetku státu do vlastnictví fyzických a právnických osob svěřena do působnosti Federálního shromáždění, proto byl předmětný návrh zákona rozdělen do zákona federálního, který upravuje základní principy transformace vlastnických vztahů a základní způsoby jejich provedení a do zákonů republikových, které upravují vlastní provádění převodu majetku, jako i řízení a usměrňování tohoto převodu. Proto byl nám předložen k projednávání v ekonomických výborech zákon Federálního shromáždění, tisk 257, a návazně na to i vládní návrh zákona České vlády, tisk ČNR 104.

V průběhu projednávání federálního zákona v národních parlamentech a potom především při schvalování v národním shromáždění však došlo k výrazným změnám. Poslanci ekonomických výborů ČNR, vědomi si potřeby urychleného dokončení legislativy v této oblasti iniciativy ve spolupráci s ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR, provedli nezbytné úpravy vládního návrhu a pracovně si jej očíslovali jako tisk 104 A.

Následně na to byl tento materiál projednán znovu v ekonomických výborech ČNR, v příslušných komisích a politických parlamentních klubech a odrazil se v usnesení výborů.

Dámy a pánové, připomínky jednotlivých výborů se podařilo zapracovat do společné zprávy výborů ČNR, která vám byla předložena jako sněmovní tisk 248. Doufám, že se podařilo zpracovat tuto společnou zprávu dostatečně přehledně, takže mi dovolte, abych jménem zpravodajů výborů vás pouze upozornil na výrazné změny nebo sporné otázky při sestavování této společné zprávy.

Jedná se nejprve o doplnění textu § 2 o druhou větu ve znění: "orgány státní správy České republiky a obce současně s předložením privatizačního projektu oznámí oprávněným osobám navržený způsob vypořádání jejich rozdílu s odvolávkou na zákon 92/1991 Sb.," čili transformační zákon FS znamenající, že původní vlastník, resp. oprávněná osoba, bude průběžně seznámena, jak se nakládá v průběhu transformace s jejími oprávněnými nároky.

Dále bych vás prosil o pozornost na § 7, kde navrhovaná změna určuje, že všechny členy prezídia Fondu mimo předsedy volí ČNR, nikoliv tedy jmenuje vláda.

V § 8 je navržena změna v odst. 1, kde místo jedné poloviny Jsou dvě třetiny prezídia určující k usnášení schopnost tohoto orgánu.

Prosím dále, abyste upřeli pozornost na § 16, kde proti návrhu zákona dochází společnou zprávou výborů k absolutnímu zákazu podnikání členů a pracovníků Fondu. Čili škrtá se původní text: "...na jejichž podnikání má Fond malou účast."

Dále se změny týkají odst. d, § 18, kdy text "...ke snížení nebo odstranění zadlužení podniku" se nahrazuje textem "...k plnění závazků podniků určených k privatizaci." Na jedné straně se doporučuje tedy převzít všechny závazky, čili nejenom vlastní oddlužení, ale naopak vlastně pouze u podniků určených k privatizaci.

A nakonec bych upozornil na dodatečně zařazený § 23 určující České národní radě zákonem rozhodnout o ukončení činnosti Fondu, o jeho likvidaci a o způsobu použití salda na účtech Fondu.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych jménem zpravodaje poděkoval vám, poslancům, za všechny připomínky, kterými se podle našeho názoru podařilo návrh zákona zkvalitnit a doporučuji, abychom vládní návrh zákona ČNR, sněmovní tisk 104, schválili podle znění společné zprávy výborů ČNR, sněmovní tisk 248.

Děkuji za pozornost a prosím paní předsedkyni, aby k projednávanému zákonu podle § 16, odst. 1 jednacího řádu ČNR zahájila rozpravu.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu společnému zpravodaji, poslanci Ledvinkovi. Jako první se do rozpravy přihlásil pan poslanec Jiří Kalfus.

Poslanec Jiří Kalfus: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolil bych si přednést dvě změny do navrženého zákona. Jedna změna se týká kontroly, protože zákon o podobném fondu musí podle mého názoru obsahovat také kontrolu, která by nebyla v rámci samotného Fondu. Proto navrhuji, abychom zařadili nový § 22, který by zněl:

"Fond je povinen na požádání poskytnout informace a údaje o své činnosti ústřednímu orgánu státní správy na úseku kontroly." Protože jak víme, tento orgán je zatím ve stádiu diskusí, nicméně tato obecná formulace nám umožňuje, aby tento orgán, až bude ustaven, Fond národního majetku kontroloval.

Další změnu, kterou navrhuji - tam se dostal omyl - do § 20 odst. 3. Tento odstavec by měl znít takto: "Lhůta k uplatnění nároku oprávněných osob stanovená zvláštním předpisem se považuje za zachovanou, jestliže oprávněná osoba včas uplatnila návrh uvedený v odstavci 2 u orgánů České a Slovenské Federativní republiky nebo u orgánu Slovenské republiky příslušného ke schválení privatizačního projektu, ačkoliv měl být uplatněn u ministerstva. Nevím, jakým nedopatřením toto uniklo pozornosti, čili tato změna je spíše technická. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Kalfusovi. Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Vladimír Komárek, ještě je do rozpravy přihlášen pan poslanec Jan Petr a poslanec Antonín Procházka.

Poslanec Vladimír Komárek: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, doporučuji, respektive navrhuji zrušit v § 22 odstavec 1, který hovoří, že ke dni účinnosti tohoto zákona přechází správa prostředků uložených na zvláštním účtu ministerstva, zřízeném podle zvláštních předpisů, na Fond. Zdůvodním -§ 15 zákona č. 500/90, tj. zákon České národní rady, který jsme přijali o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické a fyzické osoby, stanoví závazná pravidla použití čistého výnosu z prodeje provozních jednotek, které jsou soustředěny na zvláštním účtu ministerstva. Současně je stanoveno, že k jiným účelům lze těchto prostředků využít až po uplynutí dvou let, za podmínek stanovených zákonem ČNR. Navrhuji proto ponechat tyto prostředky i nadále na zvláštním účtu a převést je případně na Fond, viz § 22 odst. 1 až po uplynutí této dvouroční lhůty, a to z jednoho prostého důvodu.

Ponechání těchto prostředků mělo mít protiinflační charakter a tím, že by byly převedeny na Fond a mísily se s ostatními prostředky získanými z velké privatizace, by vedlo k neprůhlednosti. A myslím, že jsme z těchto důvodů také tuto dvouroční lhůtu schvalovali.

Dále navrhuji u § 7 doplnit poslední větu tohoto znění týká se to členů prezídia - Volba a odvolání se provádí tajným hlasováním.