Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji. Faktickou připomínku má
pan poslanec Stodůlka.
Poslanec ČNR Zbyšek Stodůlka: Mám
za to, že nebyla zahájena rozprava, ale byl dán
prostor pouze pro pozměňovací návrhy.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Já, pane poslanče, toto pokládám za pozměňovací návrh to, co přednesl pan místopředseda, takže bude na něj brán zřetel tak, jako na ostatní.
Teď je přihlášen do diskuse pan poslanec
Payne, připraví se pan poslanec Ježek a potom
pan poslanec Štindl.
Poslanec ČNR Jiří Payne: Vážená paní předsedkyně, vládo, poslanci a poslankyně! Při rozpravě o přednesené zprávě premiérem Pithartem vystoupil za výbor pro sociální politiku a zdravotnictví poslanec Syka a přednesl jeho stanovisko. V tomto stanovisku zaznívá jedna myšlenka, která se neobjevila ve společné zprávě, čímž nemyslím, že by všechny se tam měly objevit, ale přece jenom bych se pokusil ji podtrhnout a zvažte, zda by se tam objevit neměla. Dotýkala se totiž závažného problému, a to spolupráce tohoto parlamentu a české vlády.
Ve stanovisku se konstatovalo, že se právě ta spolupráce na konkrétní legislativní práci příliš nedaří. Pokusím se objasnit, co tím měl výbor na mysli.
Jednací řád říká, že vláda by měla seznamovat parlament s plánem legislativních prací. Samozřejmě chápu, že v situaci, v jaké se nacházíme, kdy zákony přicházejí v termínech, které jsou dány okolnostmi, často naléhavými, a není možné předem říci, kdy co se bude projednávat, že takovéto plánování není jednoduché a není pravděpodobně ani možné. Ale na druhé straně jednací řád dále také říká, že přípravy na projednávání zásad zákona může výbor zahájit ještě před jejich předložením. V rámci těchto příprav může zejména pověřit člena výboru sledováním přípravy zákona. Navrhovatel je povinen účast poslance na přípravě tohoto zákona umožnit.
Domnívám se, že by práci ve výborech nesmírně prospělo, kdyby někdo z výborů byl přítomen již tvorbě zásad nebo projednávání zásad ve vládě nebo v legislativní radě vlády, takže by výbor mohl včas říci své připomínky k připravovanému zákonu a vyhnuli bychom se těm situacím, kdy zákony musí být staženy, protože se zdá, že ČNR má jiný názor na podobu zákona, než v jaké jej předkládá vláda. Problém je v tom, že výbory zpravidla nevědí, že se některý zákon připravuje a že se připravují jeho zásady a tudíž nemůže tohoto svého práva, které je dáno jednacím řádem, využít.
Proto bych chtěl říci, aby se v usnesení
objevila formulace, která ukládá vládě,
aby včas informovala příslušný
gesční výbor o tom, že se určitý
zákon začíná připravovat tak,
aby výboru bylo umožněno vyslat případně
svého zástupce k projednávání
těchto zásad a případně už
paragrafovaného znění zákona. (Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Payneovi, prosím pana poslance
Ježka, připraví se pan poslanec Štindl.
Poslanec ČNR Josef Ježek: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, připomněl bych některé návrhy, které jsem přednesl koncem minulého plenárního zasedání. Bylo už pozdě. První návrh je, abychom doporučili vládě ČR, aby předložila návrh na novelu zákonů o obcích a okresních úřadech, která upraví postavení města Brna, města Ostravy, města Plzně způsobem odpovídajícím jejich významu tak, aby tato města měla statut okresu. Současně v rámci novely zákona o obcích též umožní vytváření svazku obcí. Připomínám, že tento můj návrh se také opírá o stanovisko primátorů města Brna, Ostravy a Plzně.
Druhý návrh byl, abychom doporučili vládě České republiky rozšířit kompetence již zřízené komise pro koordinaci výstavby územních orgánů státní správy tak, aby zahrnuly celou oblast decentralizace a rozvoje samosprávy. Tyto návrhy jsou naprosto praktické a umožňují řešit okamžitě problémy, které jsou v rámci těchto opatření.
Dále bych se ještě chtěl vyjádřit
k otázce, zda se má ČNR usnést, že
je vhodné spolkové uspořádání
České a Slovenské Federativní Republiky.
Chtěl bych se zeptat: nepředjímáme
tím onu situaci, kdy o ústavě ČSFR
rozhodnou dvě republiky a ústava federace vlastně
vznikne až na základě smlouvy těchto
dvou republik? Nevytváříme tím cestu
vlastně ke konfederaci? Domnívám se, že
v kompetenci ČNR je jednoznačně rozhodnout
o tom, zda bude nebo nebude zemské zřízení
v rámci České republiky a domnívám
se, že by bylo správné, pokud se týče
spolkového uspořádání Československa,
vyzvat Federální shromáždění,
aby v rámci přípravy ústavy ČSFR
se zabývalo spolkovým, tj. federativním uspořádáním
celého státu v té variantě tří
republik nebo tří spolkových zemí.
Děkuji vám. (Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Ježkovi. Do rozpravy se přihlásil
pan místopředseda Malík.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové! Já jsem podiven, když tady slyším z úst pana místopředsedy Kalvody, že poslanci nevědí nic o variantách. Je zajímavé, že už uplynula příliš dlouhá doba několika měsíců, kdy Hnutí pro samosprávnou demokracii se pokusilo - dobře si to pamatujete - o předložení zákona o zemském zřízení.
Tento paragrafovaný zákon byl pro nedostatky odmítnut, bylo řečeno, že máme předložit zásady. Během týdne jsme zásady předložili. Tyto zásady byly opět odmítnuty s tím, že jsou nedokonalé, že musíme předložit pouze námět, protože v té době byla panem premiérem Pithartem založena komise pro zemské zřízení. Tato komise měla ve svých řadách velký počet fundovaných odborníků a připravila čtyři varianty. O těchto variantách se ve vládě mluvilo. Mluvilo se o nich také při závěrečném jednání vládní komise a došlo se k nějakým závěrům. Jestliže vláda ve Lnářích došla k závěru doporučit dvě varianty, bylo to proto, že na ústavách nelze dále pracovat, protože ze čtyř variant nemůžeme dělat ústavu. Museli bychom prakticky dělat čtyři ústavy.
Proto v subkomisi pro územně správní členění jsme v situační zprávě na to upozornili. Upozornili jsme, že je třeba jasně se vyjádřit k variantám, zúžit tento počet, abychom mohli pokračovat v práci na ústavách.
Dnes jsme ve stavu, kdy se zase všechno vrací zpátky. Je to proto, že není dobrá vůle části našich kolegů poslanců a poslankyň pochopit, že musíme jít dopředu. Stále zůstáváme pozadu a iniciativa slovenské strany nás předbíhá.
Upozorňuji, že neklid, který právě z tohoto důvodu vzniká, hlavně v řadách občanů na Moravě, vzrůstá, protože nedovedou pochopit (člověk to okolo sebe slyší, dostává písemné zprávy z různých obcí a měst atd.), že náš parlament a naše vláda nedokázaly za dobu delší než půl roku se vypořádat s tímto vážným problémem. Znovu zdůrazňuji, chybí zde dobrá vůle nebo lépe řečeno je zde zlá vůle pro to, aby se jakýmkoli způsobem zabránilo rehabilitaci Moravskoslezské země.
Uvažujte o tom, dámy a pánové, jestli
činíme jako parlament správně. Jsem
přesvědčen, že jsou zde proudy, které
nejdou správným směrem, které oslabují
naši pozici jako parlamentu v očích veřejnosti.
Děkuji za pozornost. (Potlesk moravskoslezské reprezentace.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu místopředsedovi Malíkovi.
Prosím pana poslance Kadlece, připraví se
pan poslanec Balcárek.
Poslanec ČNR Ján Kadlec: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážení kolegové a kolegyně! Slyšel jsem minulý týden ve čtvrtek prohlášení představitelů všech klubů na plénu, a to prohlášení bylo jasné. Prohlášení podporovalo zprávu pana premiéra. Jen část poslanců OF, a to klub MKDP, se snaží toto zpochybnit. Proto došlo k prodloužení jednání a k tomu, že se zde znovu scházíme a dochází k dohadovacímu řízení. Při dohadovacím řízení bylo znovu dohodnuto určité usnesení a toto usnesení se znovu tento klub snaží zvrátit.
Pan místopředseda se ptal, zda se chováme jako opozice nebo koalice. Podporujeme pana premiéra. Tento klub je proti prohlášení pana premiéra. Takže kdo je tady opozice a kdo koalice? Zajímalo by mne to.
Čtyři varianty, které byly původně uvažovány ve vládní komisi, byly zúženy v prohlášení pana premiéra na dvě varianty. Tento klub se to snaží dostat zase zpátky, dostat tam varianty, které mají rozparcelovat Moravskoslezskou a Českou zemi na 15-30 regionů.
Co se týče prohlášení slovenských představitelů, čekají na rozhodnutí české reprezentace. Neříkají, že to chtějí nebo nechtějí, ale čekají, jak se k tomu vyjádří česká reprezentace, tzn. budeme-li spolkový stát anebo se rozhodne o uspořádání v rámci České republiky.
Pokud zde někdo zpochybňuje návrh usnesení,
na kterém jsme se dohodli, tak to jsou jen poslanci klubu
MKDP. Ptám se, zda budeme dále čekat, až
vystoupí všichni poslanci MKDP. (Potlesk moravskoslezské
reprezentace.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Kadlecovi. Prosím pana
poslance Balcárka, který je do diskuse přihlášen
jako poslední.
Poslanec ČNR Pavel Balcárek: Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vážená vládo, vážení páni kolegové a kolegyně! Diskuse musí být, my jsme ji přece minule otevřeli.
Pokud jde o důvody, které jsem uváděl, a vyslovil se k nim poslanec Bezděk, nikdo nám je dosud nevyvrátil. Trváme na tom, že nebudeme přebírat model z totalitní doby z roku 1987, který vymyslela státní komise při ministerstvu vnitra pro ÚV KSČ. Tento model nepočítá se zemským zřízením, počítá se zřízením regionů, bez existence hranic. Nechci to opakovat.
Chtěl bych napomenout pana místopředsedu Kalvodu, že by si měl lépe přečíst materiály, které vydáváme. Nebyl to rok 1945, kdy došlo ke zrušení Moravskoslezské země, jak zde před chvílí uváděl. Bylo to k 1. 1. 1949. U mne by dostal z dějepisu pětku.
Druhou věc, na kterou zapomněl, zde připomněl pan docent Malík. Doopravdy jsme podali návrh, a to 21. srpna, na zemské zřízení. Není tedy pravda, že HSD nic nedělalo, to by nám křivdil.
A mám zde také částečné
výsledky ankety Rovnosti, která se týká
zemského zřízení. Kdyby to bylo možno
provést formou referenda, bylo by to daleko průkaznější.
Z 13.027 hlasů, které do redakce došly, je
90 % pro spolkovou republiku. 15. prosince byla podobná
anketa zveřejněna v Lidové demokracii. Na
základě těchto průzkumů veřejného
mínění mohu potvrdit, že veřejné
mínění je jednoznačně pro variantu
navrženou panem premiérem a pro žádnou
jinou. Této náleží budoucnost. Děkuji
za pozornost. (Potlesk moravskoslezské reprezentace.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji. Prosím pana poslance Krause, připraví
se pan poslanec Dobal.
Poslanec ČNR Petr Kraus: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážená sněmovno! Podávám návrh na rozšíření bodu čtyři, který se týká státoprávního uspořádání ve znění návrhu poslance Fejfara, o další variantu, a to unitární stát.
Připomínám, že k tomuto uspořádání vystupoval minulý týden poslanec Dobal. K tomu, abychom se mohli kvalifikovaně rozhodnout, musíme mít ke všem variantám potřebné, zejména ekonomické, údaje.
Je-li unitární uspořádání
politicky neúnosné, je na politicích této
země, tedy i na nás, abychom o této variantě
vedli politická jednání. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Krausovi. Prosím pana poslance
Dobala.
Poslanec ČNR Viktor Dobal: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážení přítomní! Minule jsem tady podával návrh na stát s jednou vládou a jedním parlamentem, i když vím, že to asi úplně nespadá do kompetence ČNR.
Nicméně, jak poslouchám rozpravu a návrhy dnes, přece jen se domnívám, že reakce na moje minulé vystoupení, reakce z řad občanů je taková, že existuje v této zemi celá řada lidí, kteří smýšlejí podobně.
Že by chtěli vidět věci jednodušeji než se rýsují. Já bych chtěl zde upozornit na jednu věc, která mě napadla. Existuje celkem legitimní a moderní teorie, říká se jí geometrie fraktálů. Pro vaši informaci chci říci, že tato teorie tvrdí, že díváme-li se na celek a díváme-li se na jeho části, tyto části jsou vlastně stejné nebo velmi podobné. Tudíž můžeme si udělat z nějaké části obrázek o celku. Proč o tom mluvím? Obávám se, že naše každodenní skutečnost nás dnes přesvědčuje o tom, že existují v podstatě v těch nejzákladnějších stupních, v organizacích, v podnicích apod. jisté skupiny, které se snaží něco prosadit, něco zavést, co v zásadě sleduje především zájmy těchto skupin. Myslím si, že z tohoto mikrosvěta se můžeme podívat na ten celek a obávám se, že to takto mnohdy je.
Bavíme se o různých věcech, ale já bych položil otázku tak to - vrátil bych se do historie. Nebyla už vlastně federace jistým dračím vejcem, založeným kdysi režimem, který jsme rádi opustili, respektive který bychom rádi opustili pro to, aby tento stát dělila? Nebylo to uděláno pro to, aby se v podstatě uspíšila normalizace, aby se rozdělil jistý proud, který šel mezi Čechy a Slováky? Aby se v podstatě jistá část tohoto národa bavila sama sebou a zapomínala na věci obecnější? A nejsme vlastně teď svědky něčeho, co má rozdělovat, aby někdo mohl panovat? Místo toho, abychom v dané situaci, kdy všechny faktory mluví pro to, že naše situace je opravdu velmi vážná, kdybychom měli vytvářet podmínky k tomu, aby lidi přešli od různých sporů a nejistot, aby se vytvořilo prostředí pro to, aby se mohli slušně živit opravdu poctivou prací, tak místo toho se snažíme nejdříve dát dohromady něco, co se zdá být skoro neřešitelným problémem a přenášíme problémy ze státu na jednotlivé republiky, země (a kde toto dělení skončí).
Proto dovolte, abych vyslovil určitou obavu, jestli tuto
šanci, historickou šanci, kterou jsme dostali, nepromarňujeme
zbytečnými spory a jestli opravdu bychom neměli
působit jiným směrem. Domnívám
se, že tyto základní otázky, byť
nejsem přítel řekněme přímé
demokracie, bychom měli možná naformulovat
obyvatelům této země nebo celého státu
tak, abychom se mohli i na základě jejich přání
i tužeb rozhodnout. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Dobalovi. Do rozpravy už není nikdo přihlášen. Pokud se chce ještě někdo přihlásit, prosím, aby tak učinil. Jinak dám hlasovat o návrhu pana poslance Stodůlky na přerušení schůze k jednání politických klubů. Začali jsem ještě před rozpravou o tomto návrhu hlasovat. Hlasovali jsme o půlhodinovém přerušení. Bylo pro něj 38 hlasů.
Dávám hlasovat o tom, zda přerušit jednání
na jednu hodinu. Kdo je pro přerušení schůze
na jednu hodinu, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) (94) Děkuji.
Protože je nás podle posledního hlášení
z 9.40 hod. 160, z opatrnosti dávám hlasovat o tom,
kdo je proti tomuto přerušení. (Hlasuje se.)
(12) Kdo se zdržel hlasování? (Hlasuje se.)
(23) Děkuji. Návrh na přerušení
schůze na dobu jedné hodiny byl převážnou
většinou přijat. Děkuji vám a
prosím, abychom se zde sešli přesně
v 11.35 hodin.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Pokračujeme v našem jednání. Prosím nejdříve skrutátory, aby zjistili počet přítomných.
Chtěla bych vyjádřit přesvědčení, že pozměňovací návrhy, jak ráno odezněly, budou podchyceny ve stanoviscích jednotlivých politických klubů - alespoň tak je tomu, pokud jde o Klub Občanského fóra. Prosím, aby zástupci jednotlivých politických klubů zaujali stanovisko i k této otázce. zda tedy jejich jednotliví mluvčí, kteří vystoupili v dopolední debatě, se připojují ke stanovisku klubu.
Prosím, aby se nejprve ujal slova mluvčí
za liberálně demokratickou stranu - předpokládám,
že to bude pan poslanec Štindl.
Poslanec ČNR Karel Štindl: Naše stručné stanovisko je asi toto: Liberálně demokratická strana považuje spolkové uspořádání našeho státu za perspektivní a v podstatě přijatelné pro všechny potenciální členy budoucího uspořádání. To se však bezprostředně netýká navrženého usnesení.
Navržené usnesení chápeme především
jako závazek této sněmovny, že se rychle,
důkladně a všestranně bude zajímat
vytvořením českého stanoviska k tomuto
problému. LDS je si současně vědoma,
že v této práci narazíme na řadu
velmi vážných problémů. To bude
nepochybně souviset s tím, že zájmem
LDS je posílení tohoto státu, nikoli jeho
rozbití. V této souvislosti vyvstane pravděpodobně
otázka, jakým způsobem budou vytvářeny
ústavy.