Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředseda ČNR Václav Žák: Chtěl bych se pana poslance zeptat, zda uznává závaznost hlasování sněmovny. Přerušuji schůzi. Klub OF se odebere do státních aktů.

(Přerušené jednání opět zahájeno ve 20.42 hodin.)

Místopředseda ČNR Václav Žák: Vážení přátelé, budeme pokračovat v naší schůzi. Nyní se slova ujme ministr financí Špaček. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČR Karel Špaček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Byl jsem vyzván, abych odpověděl na některé otázky. Proto bych je rád tady vysvětlil.

Především jde o vztah ke Slovensku. Myslím, že velmi výrazně to zaznělo zejména u poslance Effenbergera, u poslance Paynea, ale i u dalších.

Myslím, že česká vláda v tomto směru nikdy nic nezastírala. V rozpočtu to je jasně napsáno, že jsme z rozdílu mezi rozpočty upsali, v podstatě, 7 miliard korun. Se stejnou částkou počítáme pro příští rok ve výdajích, v dalším roce zjevně budeme rozpočet konstruovat už podle příjmů. Příjmy budeme totiž moci lokalizovat, a proto si troufám říci, že dojde k upsání dalších miliard.

O sestavování rozpočtu jsem hovořil dost podrobně. Mohu říci, že se nepodařilo dosáhnout uspokojivého řešení během celé ho normalizačního období. V roce 1990 se záležitost začala řešit a je reálná perspektiva, že zhruba do roku 1993 budou tyto vztahy postupně narovnány.

O problému tudíž víme, otevřeně jsme o něm mluvili. Metodiky propočtů jsou, samozřejmě, různé, dali jsme také k dispozici všechny tabulky. Česká vláda přesně podle skutečnosti Českou národní radu informovala.

Dnes dopoledne jsem faxem dostal dopis ze slovenského ministerstva financí, který mě mírně rozčílil, a který zní takto. Budu citovat, abyste viděli, jak se vzájemné vztahy vyvíjejí;

"Vážený pane ministře, Slovenská národní rada ve dnech 18. až 20. 12. projednala návrh státního rozpočtu Slovenské republiky na rok 1991. V zákoně Slovenské národní rady o státním rozpočtu na rok 1991, v § 3, odst. 3, písm. b) je stanoveno, že část výnosů odvodů a daní z objemu mezd a odměn za pracovníky s trvalým bydlištěm na území České republiky, odvedou příslušné daňové útvary na účet finančního úřadu Praha 1, to znamená, že je příjmem státního rozpočtu republiky.

Reciproční ustanovení za pracovníky s trvalým bydlištěm ve Slovenské republice, zaměstnaných na území České republiky, jsem v zájmu zachování příslušných dohod o státních rozpočtech požádal svým dopisem ze dne 26. 11. zapracovat analogicky do příslušného návrhu zákona České národní rady."

K tomu bych chtěl připomenout, že o takovém dopisu nic nevím. Je možné, že v tomto smyslu se někde mluvilo, ale nezávisle na tom jsme se dohodli na jasném dělení společných příjmů. Pokračuji v citaci dopisu, který jsem obdržel faxem.

"Protože návrh zákona České národní rady o státním rozpočtu České republiky na rok 1991, který nám byl zaslán dne 18. 12., takovéto usnesení neobsahuje, žádám vás proto při jeho projednávání v České národní radě toto ustanovení do návrhu zákona požadovat. Je to v zájmu zachování jednotného postupu státních rozpočtů na rok 1991, dodržení našich společných dohod."

Žádné společné dohody v tomto smyslu nebyly vůbec udělány. Vidíte tudíž, jak těžké je to pořízení. Požadavek, samozřejmě, odmítám, pouze vás o něm informuji. Ve slovenském rozpočtu tento odvod z objemu mezd za pracovníky s trvalým bydlištěm na Slovensku a pracujících v České republice, je rozpočtován ve slovenském rozpočtu ve výši 578 miliónů korun.

To je, samozřejmě, fikce, protože tyto prostředky nebudou realizovány, pro to není žádný důvod. Přestavte si, že bychom nutili naše podniky, které odvádějí tuto daň, aby třídily své pracovníky podle toho, kde mají trvalé bydliště, zda v České nebo Slovenské republice, a podle toho odváděly daň.

Navrhovaný postup nepovažuji za seriózní a otevřeně vás o těchto problémech informuji. Myslím, že ještě v návaznosti na to poslanec Effenberger tady říkal, jak to slovenský rozpočet udělal. Vidíte tudíž, že toto je jedna fikce.

Nutno říci, že ve slovenském rozpočtu byla také řada dotací hospodářského charakteru. Ty se zjevně snížily. Stejně tak dříve bylo, v podstatě, stejně dotováno české, jako slovenské zemědělství:

u nás zhruba 20 miliardami, na Slovensku 18 miliardami. Z toho vyplývá, že v zemědělství měli zjevně větší možnost tyto dotace snížit.

O podrobnějším rozboru vás nemohu informovat. Budeme muset provést srovnání, protože ani metodika obou rozpočtů není stejná. Zato vám mohu slíbit, že se budeme samozřejmě dívat, jak hospodaří federální rozpočet. Nedělejme si ale žádné iluze, protože federální rozpočet má v současné době 3,4 miliardy korun jako nespecifikovanou rezervu na to, aby federální vláda mohla provádět svou finanční politiku a měla potřebný prostor.

Kromě toho tři miliardy korun jsou určeny zejména na konverzi zbrojní výroby. Budeme přirozeně dbát na to, aby příslušné množství prostředků z těchto šesti miliard, zhruba dvě třetiny, se dostaly do České republiky. Jinak by to byl další nástroj znovurozdělování. Na to, samozřejmě, pamatujeme, a takto budeme postupovat.

Ještě si budu muset zjistit, jak vlastně dopadlo hlasování o federálním rozpočtu ve Federálním shromáždění, protože tam byly sníženy výdaje na obranu. Nemám zatím přesné informace, ale toto jsem se dozvěděl. Budeme tudíž také požadovat informaci o tom, co se s těmito prostředky stalo, na jaké účely jsou určeny. Jestliže jsou v rezervách, pochopitelně, příslušná část bude muset být použita v České republice. To je přirozené, protože jinak by se federální rozpočet stal nástrojem dalšího přerozdělování prostředků.

Tolik k problematice, která vzbudila největší pozornost.

Dále zde byl vznesen dotaz k režimu čerpání a využívání prostředků, zahrnutých v kapitole "všeobecná pokladní zpráva". Tato kapitola je kontrolována výborem rozpočtovým a kontrolním. S tímto výborem jsou projednávány jednotlivé položky, a bude také informován o jejich plnění.

V podstatě zahrnuje výdaje, které nelze sledovat podle odvětví nebo podle jejich určení, nebo které přímo nesouvisí s žádnou rozpočtovou kapitolou. Nelze je přesně rozdělit do jednotlivých odvětví. Jde tedy o kapitolu, kde jsou prakticky soustředěny rezervy státního rozpočtu. Je to kapitola velmi důležitá a my, pochopitelně, budeme hospodaření s těmito prostředky s vámi projednávat.

Všeobecná pokladní správa má, samozřejmě, i své příjmy, a to příjmy zejména z hospodářské sféry, které nemáme zahrnuty do jednotlivých kapitol, např. ministerstva průmyslu. My totiž odhadujeme, jaké příjmy z jednotlivých podniků poplynou. Rozpočtový výbor jak příjmy, tak výdaje, bude kontrolovat.

Dále zde byl dotaz k přebytku, zda je dostatečně velký, zda bude působit dostatečně protiinflačně. Nedomnívám se, že přebytek 1,1 mld. Kčs, je výrazně protiinflační činitel, především, když se podíváme na celkové rozpočtové proporce. Přesto považuji za úspěch, že celá rozpočtová soustava má osmimiliardový přebytek, s kterým můžeme mezinárodním měnovým institucím prokázat, že se snažíme o úspory veřejných výdajů.

Nepovažuji to však za jediný cíl. I věcně je nutno v současné době toho velmi složitého přechodu velmi úsporně hospodařit. Nedá se nic dělat. Na všech stranách je třeba ušetřit a tím našemu reformnímu úsilí a procesu můžeme prospět. Proto musíme takto postupovat.

Dále zde byl dotaz na 10 mil. Kčs na objekty po sovětské armádě. Zatím sice s touto částkou nepočítáme v účelových rezervách, ale budeme ji moci vyřešit, protože máme vládní rozpočtovou rezervu, takže tyto prostředky dořešíme během roku.

Dále byla uplatněna připomínka k učňovskému školství. Pokud jde o SOU, byl nedávno přijat zákon Federálního shromáždění, přímo na návrh poslanců z pléna. V našem rozpočtu zatím s potřebnou částkou není uvažováno. Zatím ji nemůžeme ani přesně specifikovat, protože některé výdaje na střední odborné školství máme v rozpočtu už z dřívějška. Zajišťujeme už výdaje na mzdy učitelů, mistrů odborné výchovy a vychovatelů, výdaje na učební pomůcky, školní potřeby a náklady na učně, kteří se nepřipravují pro konkrétní podniky, a to v celkovém objemu 1,8 mld. Kčs. Tím, že se všechny potřeby převedou na státní výdaje, musíme je znovu zkalkulovat. Na druhé straně, když se podniky zbaví těch SOU, mají větší zisk a tento zisk ve výši 55% nám odvedou do rozpočtu. Musíme tedy vypočítat, v jakém rozsahu se tento vliv projeví. Protože však jde o rozhodnutí Federálního shromáždění, budeme požadovat, aby tento vliv byl uhrazen z federálního rozpočtu. Dnes je to tak, že kdo poručí, tak ten platí, to znamená, že přijdeme s požadavkem na federální rozpočet, a to z těch 6 mld. rezerv, které tam jsou. Je to jedna z věcí, která je nesporná.

Dalším problémem bude financování provozu táborů pro uprchlíky. Tento požadavek vznikl na základě jednání na úrovni federální vlády. Zatím v rozpočtu České republiky nemáme příslušné položky. Není ani kvantifikováno, kolik by to mělo dělat. Považujeme to však za federální záležitost, a přijdeme s nároky na federální rozpočet při hrazení těchto mimořádných výdajů.

Objevily se různé náměty, pokud jde o občanská sdružení. Myslím, že všechno bude obsaženo ve stanovisku výboru, takže se s tím nemusím příliš zdržovat. Ušetříme-li 100 mil. Kčs, zahrneme je do rezerv a je možno to použít na jiné, potřebnější účely. Jedním z nich je třeba těch 10 mil. Kčs, o nichž jsem hovořil. Předpokládám také zvýšení pro Charitu, to také považuji za oprávněné. Vytvořili bychom si prostor pro řešení některých mimořádných položek, které nejsou příliš vysoké, ale přitom mají velkou politickou důležitost a navíc i z humánních důvodů bychom je měli všechny podpořit.

Pokud jde o církve, mzdové prostředky k výplatě mezd duchovních jsou proti roku 1990 posíleny o 65 mil. korun, to znamená více než na dvojnásobek. Dále jsou nově řešeny mzdové prostředky pro učitele náboženství ve výši 14 mil. korun. Účelové posílení v oblasti církví činí celkem 79 mil. korun.

Předpokládáme, že případná nutnost dalšího posílení je možno řešit v působnosti ministerstva kultury, které by si na to vytvořilo určitý prostor. Navíc, kdyby se objevila nutnost dalšího posílení, je možno to řešit z vládní rozpočtové rezervy nebo z úspory, které se na občanských sdruženích dosáhlo ve výši 100 mil. korun.

Byla vznesena připomínka, aby se částka na Kancelář ČNR rozpočtovala ve dvou položkách. To, samozřejmě, můžeme udělat, ale já to považuji za zbytečné. Každý může do rozpočtu nahlédnout, neboť je veřejný. Jen pro vaši informaci: mzdové prostředky celkem činí 29 052 tis. Kčs, z toho jsou mzdy aparátu 9 152 tis. Kčs a zbytek 19 900 tis. Kčs jsou mzdy a náhrady poslancům.

Pokud jde o individuální bytovou výstavbu, u ní bych se trochu zastavil, protože zde zazněly názory, že bychom měli tuto výstavbu podporovat ve stejné výši, jako letos. To ovšem nemůžeme. Letos jsme plánovali na příspěvky 2,3 mld. Kčs a překročení se očekává ve výši 2,1 mld. Kčs, čili celkový výdaj na individuální příspěvky je 4,4 mld. korun.

Zvýšení, které bylo v roce 1990 takto vykázáno, fakticky vyplývá z toho, že dřívější režim se snažil koupit si mládež. Přislíbil úplně nereálný příspěvek 150 000 Kčs na jednu stavbu, na což společnost skutečně nemá. My tam máme prostředky (1,1 mld. Kčs) na podporu nejrůznějších forem výstavby bytů, ale budeme muset v rámci bytové politiky příspěvek zřejmě snížit. Vím, že se připravuje bytová politika, a že může jít řádově o podporu ve výši 50 - 60 tis. Kčs. Možná bude uplatněna určitá diference podle toho, kde se rodinný domek má stavět.

Pokud jde o proporce individuální bytové výstavby, ty se zcela změní tím, že v rámci bytové politiky budou voleny nové přístupy k nájemnému. Jakmile bude ekonomizováno nájemné (a to bude nutné udělat, protože dnes je zcela nereálné), potom se individuální bytová výstavba dostane do jiného světla. Změní se její přitažlivost. Tento materiál zatím není zpracován. Ale vy budete včas informováni a bude s vámi projednán.

Dále šlo o velké opravy pozemních komunikací. Do rozpočtu ministerstva vnitra bylo převedeno 2,1 mld. Kčs, v rozpočtech okresů a obcí zůstává 600 mil. Kčs. Jde o potřebu pro Prahu, Brno, Plzeň a Ústí. Jsou to částky na úrovni roku 1990, jak vláda slíbila. Pochopitelně to nezahrnuje případné další zvýšení.

Proběhla diskuse o názvech u Československé televize, Československého rozhlasu a ČSAV. Já s poslanci, kteří zde navrhovali změny, plně souhlasím. Zatím bych však doporučoval zachovat současný stav. Nejdříve musíme změnit příslušné právní předpisy a zákony. Česká vláda bude muset tuto otázku řešit. Věcně je to tak, že Slovensko bude chtít svou televizi. My, samozřejmě, budeme mít taky svou a svůj rozhlas. Budeme se muset také rozhodnout, jakým způsobem v rámci orgánů, řízených Českou vládou, budeme organizovat ČSAV. Na to je také zvláštní zákon. Budeme se zamýšlet (a já myslím, že zde ve spolupráci s vámi), nad ČSAV, která představuje dnes takovou strnulou instituci z dřívějších let, aby se účelně vřadila do dnešního systému. Předpokládáme, že některé ústavy by přešly k vysokým školám, tak, jak je to obvyklé ve vyspělých zemích. Ale to bych předbíhal. Dnes musím říci jen to, že tento úkol je před námi.

Líbil se mi příspěvek poslance Paynea, který mě trochu předešel s vysvětlením přerozdělovacích procesů. Státní rozpočet své prostředky nikdy nevytváří, ale jen je shromáždí a přerozděluje. Přerozdělování se děje nejen mezi jednotlivými místy, ale i mezi jednotlivými kategoriemi. Zdraví doplácejí na nemocné. To zde poslanec Payne výstižně řekl. Představte si, že abstinenti doplácejí na léčbu alkoholiků. Ale na druhé straně alkoholici, kteří ještě nejsou léčeni, zatím doplácejí na abstinenty, kteří jsou nemocní. (Potlesk.) Nebo bezdětní doplácejí na rodiny s dětmi a na školy. Antimilitaristé doplácejí na armádu. A dokonce je takový případ, že živí doplácejí na mrtvé. (Potlesk.)

Platíme pohřebné a likvidaci hřbitovů. A dokonce, když to dovedeme do absurdity, mrtví doplácejí na živé. (Smích v sále.) Když někdo umře, jeho majetek a nároky propadají státu a všichni na tom participují. Já to nechci rozvádět, ale chci, abyste věděli, jak jsou ty přerozdělovací procesy složité.

Tím jsem, myslím, všechny dotazy, které se mne týkaly, zodpověděl. Děkuji vám. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu ministru Špačkovi za jeho výklad. Nyní prosím společného zpravodaje výborů, aby se ujal slova ke státnímu závěrečnému účtu.

Poslanec Ivo Svoboda: Děkuji za slovo. Ke státnímu závěrečnému účtu nebyly v předchozí rozpravě vzneseny žádné připomínky, nebo pozměňovací návrhy, takže je možné hned hlasovat o jeho schválení či zamítnutí.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji. Počet přítomných sečteme při hlasování. Kdo souhlasí s usnesením ČNR ke státnímu závěrečnému účtu ČR za rok 1990 podle tisku 141 ve znění zprávy rozpočtového a kontrolního výboru ČNR podle sněmovního tisku 142, ať zvedne ruku. (143 hlasů pro, žádný proti, 8 se zdrželo.) Z toho vyplývá, že se jednání účastní 151 poslanec.

Chci se zeptat kolegy Kužílka, zda je vše v pořádku. (Ozvalo se "ano" z pléna.)

Tím jsme schválili státní závěrečný účet. Předávám slovo společnému zpravodaji výborů - poslanci Ivo Svobodovi ke schválení rozpočtu na rok 1991.

Poslanec Ivo Svoboda: Úvodem bych chtěl vysvětlit přítomnost kolegyně Ryšlinkové po mé pravici. Vidím, že není zájem o mé vysvětlení, proto ponechám sněmovnu v iluzích. (Smích v sále.)

Bohužel, jsem nucen přejít k závažnější věci, neboť během konzultace s doktorem Ledvinkou jsem zjistil, že je vyloučeno, projednat pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu korektním způsobem.

Pokusím se vysvětlit proč. Společná zpráva navrhuje změnu v tabulce č. 15, což jsou dotace občanským sdružením, kde navrhuje krátit celkovou sumu o sto miliónů korun a převést ji do rezervy. Tím změníme celý sloupec tabulky. Protože v tom sloupci mají položky všechna občanská sdružení, nebo jiné organizace, nemohli bychom na tyto organizace již sáhnout. To navzdory tomu, že byly předneseny pozměňovací návrhy, které se týkaly rómských iniciativ, Svazu bojovníků za svobodu a Svazu měst a obcí. Aby byl postup věcně správný, museli bychom vyjmout z hlasování o dotacích tyto tři organizace a o nich hlasovat v okamžiku, kdy na ně přijde řada.

Co se týče dalších změn, je tam řada návrhů na změny názvů. Tam je situace obdobná. Ve společné zprávě měníme dva až tři názvy, pokud to uděláme, při další změně bychom museli revokovat usnesení.

S ohledem na věcnou správnost zřejmě bude nutno postupovat tak, že u každého návrhu, ve kterém se mi podaří najít ve třiceti šesti pozměňovacích návrzích kontradikt, ocitovat všechny kontradikty, a s tím vědomím se musí hlasovat o jednom návrhu po druhém.

Než přejdeme k hlasování, ještě jednu poznámku. Řada návrhů navrhuje převody z rozpočtového přebytku na konkrétní účely. Bylo to zdůvodněno panem ministrem, že by to nebylo vhodné, protože přebytek, který je zabudován do rozpočtu, je spíše symbolický, než skutečný, a ještě ho zmenšovat by nebylo vhodné. Další návrhy přesouvají určité sumy mezi položkami. Tam platí totéž. Pokud přijdu na návrh, který manipuluje s konkrétní položkou odsud tam, budu muset najít ve všech návrzích ty, které se jí dotýkají, a upozornit na to, protože řada návrhu není identických, ale liší se výší sumy.

Dále zde byla obdobná řada návrhů, které plošně postihují rozpočty okresních úřadů a obcí, a přesouvají takto získané rezervy do rozpočtů jediné obce - typicky Brno. Tam platí totéž.

Jsou jeden nebo dva návrhy, které vytvářejí určité rezervy, jimiž by disponovala vláda ve spolupráci s ČNR. Technicky bych chtěl podotknout, že kdybychom takto herně vytvořili jednu miliardu, a pak ji rozebírali po deseti miliónech, bude se tady muset jednou za rok sejít komise a rozhodovat.

Po tomto úvodu bych se věnoval jednotlivým návrhům. Ukazuje se, že nebude možné hlasovat o společné zprávě en bloc, ale bod po bodu, a u každého bodu musíme říci, které další pozměňovací návrhy se s ním kříží. Vrátím se ke společné zprávě, tisk 149.

První pozměňovací návrh - tabulka 15, strana 1 - snížit dotace republik občanským sdružením o 100 miliónů korun a převést tuto částku do rezervy vlády ČR.

To je tabulka 15. K těmto číselným hodnotám, v této tabulce obsaženým, je více pozměňovacích návrhů. Týkají se rómských iniciativ, kde pan poslanec Holomek navrhuje zvýšení o jeden milión. K tomu chci numericky poznamenat, že pouhé vynětí navrhované sumy z navrhovaného krácení znamená zvýšení zhruba o dva milióny korun. Pak je tam Svaz bojovníků za svobodu, kde je navrhováno jednou, nebo dvakrát krácení z devíti miliónů na nulu a pak Svaz měst a obcí, kde je navrhováno krácení ze dvou miliónů na nulu.

Musím reformulovat návrh ze společné zprávy, krátit o sto miliónů celkovou dotaci ČR s výjimkou rómských iniciativ, Svazu bojovníků za svobodu a Svazu měst a obcí. Je možno hlasovat.

Poslanec Ivo Palkoska: Příliš tomu nerozumím. Když tyto položky vyjmeme a ostatní zkrátíme a potom návrh neprojde, že by Protifašističtí bojovníci šli na nulu, zůstane jim potom plná částka.

Poslanec Ivo Svoboda: Poslanec Palkoska navodil situaci, kterou jsem nechtěl navádět sám. V tomto případě bychom měli hlasovat obráceně o jednotlivých položkách napřed. Problém je s rómskými iniciativami, kde je požadováno zvýšení. Kde je požadováno krácení, nebude problém, protože se tam jedná o absolutní hodnoty. Nezbývá, než hlasovat o jednotlivých položkách postupně. Vezmu to v pořadí, jak jsou v tabulce. Začal bych rómskými sdruženími, kde je navrhovaná dotace 14 miliónů, 319 tisíc a pan Holomek požadoval v pozměňovacím návrhu zvýšení o jeden milión korun.