Česká národní rada 1990 – 1992

Poslanec Walter Piverka: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená Česká národní rado, finančních prostředků se nedostává, proto je třeba s nimi zacházet a nakládat úsporně a účelně. Hovořím k tabulce 15 str. 1 o přidělování finančních prostředků z ministerstva kultury pro jednotlivá sdružení.

Občanů německé národnosti je podle posledního sčítání lidu v Československu 60 tisíc a podle našeho střízlivého odhadu však dvakrát tolik. Rozdíl je proto tak veliký, že příslušnost k této národnosti přinesla spoustu negativ, vycházejících z pojmu kolektivní viny a z příbuzenských vztahů na Západě apod.

Přidělení finančních prostředků podle tabulky 15 se týká sotva 5% občanů německé národnosti. Neřeší tedy vůbec tento problém. Naopak je to takové "demokratické sdružení", že na posledním sjezdu v říjnu letošního roku musel ještě každý, kdo chtěl vystoupit v diskusi, odevzdat příspěvek písemně, a podle toho se pak rozhodovalo, jestli směl nebo nesměl být přednesen. Například poslanec Federálního shromáždění, který chtěl pozdravit sjezd, ač nebyl pozván, čekal tři a půl hodiny, aby nakonec stejně nesměl promluvit. A poslanec České národní rady německé národnosti nebyl raději přizván. Týdeník, který je vydáván v němčině, zatím odmítl jakékoli příspěvky poslanců, kteří se problematikou německé národnosti zaobírají.

Protože na jedné straně je obrovský prostor, ve kterém se nachází 95% občanů německé národnosti, kteří se musejí teprve vzpamatovat a najít se, a na druhé straně 5%, kteří by demokraticky přidělené prostředky dost nedemokratickým způsobem obhospodařili, navrhuji převést finanční prostředky pro Kulturní sdružení v částce 2,4 mil. Kčs do rezervy s tím, že je bude možné čerpat účelově na jednotlivé akce ve prospěch celé německé národnosti u nás, včetně národnostního školství a případnou náhradu křivd. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu poslanci Piverkovi, prosím pana poslance Kapustu, připraví se pan poslanec Krčma.

Poslanec Jaromír Kapusta: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, vážený český a moravskoslezský sněme. Na programu dnešní plenární schůze ČNR je schválení státního rozpočtu České republiky na rok 1991. V předstihu byly projednávány kompetenční vztahy mezi Českou republikou, Slovenskou republikou a federací.

Jsme všichni velmi rádi, že se pro tentokrát krizi podařilo zažehnat, schválením kompetencí však nebyla, bohužel, odstraněna léty živená totalitní nespravedlnost v rozdělování státních financí a) mezi Českou a Slovenskou republikou zčásti v neprospěch Moravy a Slezska, b) uvnitř České republiky převážně v neprospěch Moravy a Slezska.

Hnutí za samosprávnou demokracii nevzešlo na Moravě a ve Slezsku z nacionálních důvodů, jak se nám to některé kruhy snaží vsugerovávat. Hlavním důvodem byla a je ekonomická nespravedlnost, kdy střed tohoto státu byl zdrojem získávání financí např. jak na budování hlavních měst republik, tak i pro modernizaci slovenského průmyslu a bytového fondu. Chápeme potřeby Slovenska, jsme pro to, aby byly uspokojeny. Nelze tak však činit za cenu, že Moravsko-slezská země bude v rozvoji hospodářství, v občanské vybavenosti i v celkové péči o občany značně zaostávat za celostátním průměrem, bez ohledu na svůj ekonomický přínos.

Víme přesně, že každoročně po desetiletí docházelo k přerozdělování, a to transparentnímu, z rozpočtu České republiky ve výši asi 15 mld. Kčs ve prospěch Slovenské republiky, přičemž netransparentní přerozdělování bylo ještě větší. Víme, že podobný stav bude pokračovat i následující dva roky, i když pan ministr financí ČR nám sdělil, že již ne v takové míře. Bude tomu tak? Dovolím si situaci osvětlit na malém příkladě. Oprávněně zdůvodněný požadavek výstavby nového moderního sídliště v Praze, hlavním městě státu, byl odsunut či zamítnut pro nedostatek financí. Vzápětí na to byla schválena velkorysá výstavba světového letiště v Bratislavě, která s novým hotelem bude tvořit severní dominantu Bratislavy. A například 15. 9. 1990 pan premiér Čalfa řekl, že letecká doprava v Košicích se neobejde bez federální pomoci. Můžeme se v této souvislosti zeptat: A co například letiště našeho veletržního města Brna? To bylo naopak zrušeno a jeho obnovení je v nedohlednu.

Co se týká nespravedlivého přerozdělování prostředků uvnitř České republiky, to je pro nás zcela nepřijatelné.

Máme možnost posoudit dotace - bylo o tom hovořeno - které jsou, například, přerozdělovány na jednotlivé okresy České republiky. Z propočtu jasně vyplynula léty zakonzervovaná, totalitním režimem udržovaná a i nyní pohodlně přebíraná nižší úroveň těchto dotací na převážně moravsko-slezské okresy. Říkám převážně. Vládu nechci předpojímat ze zlých úmyslů. Skutečnost je však Pro Moravu a Slezsko negativní. Krajně negativně se projevuje především na severní Moravě a Slezsku rušení průmyslu, jak to uváděli ve svých interpelacích například poslanci Zeman a Pavela. Omezování těžkého průmyslu a těžby uhlí se těžce dotýká tisíců pracovníků na Ostravsko-Karvinsku, ale i na Valašsku. Konverze průmyslu nejvíce zasahuje oblast moravsko-slezskou a zdaleka tak negativní dopad nemá na Slovensku či v Čechách na počet nezaměstnaných a na sociální problémy.

Jako poslanci za Hnutí pro samosprávnou demokracii máme zato, že se vše, co se týká spravedlivého státoprávního uspořádání České republiky, event. celého státu, uměle protahuje, že se proto hledají argumenty a vymýšlejí náhradní varianty. Ti, kteří tomuto vývoji nepřejí, ať si uvědomí, že mandát, který máme od svých voličů, nelze zradit.

Na vládu a poslance se obracím s tím, že čím dřív bude ekonomická spravedlnost nastolena do zemského uspořádání České republiky či spolkového uspořádání celého Československa, tím lépe pro všechny. Mám zato, že zesměšňováním, překrucováním argumentů a přístupem bez dobré vůle se vždy dociluje jen pravého opaku. Musím proto apelovat na moravské a slezské poslance, aby svým přístupem pomohli změnit dřívější nespravedlivá kritéria. Musím proto apelovat na poslance z Moravy a Slezska ze všech stran a hnutí, aby další ekonomickou diskriminaci této země nepřipustili.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslanci Kapustovi. Prosím poslance Krčmu a připraví se poslanec Budil.

Poslanec Ladislav Krčma: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážený český sněme, při schvalování kompetenčního zákona federace a republik jsem našemu panu premiérovi Pithartovi vyjádřil plnou důvěru. Byla to důvěra v celistvost našeho státu. Sledoval jsem také jeho nerovný zápas se slovenskou současnou reprezentací.

Naprosto však nemůžeme souhlasit se současným přerozdělováním financí jak mezi republikami, tak mezi federací. Po siláckých slovech pana Mečiara, předsedy slovenské vlády, došlo k nespravedlivému rozdělení finančních prostředků shora, čímž byli zejména poškozeni obyvatelé země Moravsko-slezské. Původní pětimiliardový přebytek České republiky se jaksi rozplynul. Neměl bych námitek, kdyby finanční prostředky z České republiky byly na Slovensku použity na technický rozvoj a k vyrovnání produktivity práce s Českou republikou. Naprosto však nemohu souhlasit s tím, aby finanční prostředky z českých zemí byly použity ke stavbě hradů z trosek, např. Strečno, Trenčín a jiné. Rovněž tak na slovenské sociální účely.

Za posledních čtyřicet let, zejména však za husákovského vedení státu, se slovenské školy a nemocnice a sociální zajištění slovenských občanů nejen vyrovnalo s českými zeměmi, ale dokonce je i předčilo.

V Brně se 25 let staví areál fakultní nemocnice v Bohunicích. Nejmodernější objekt však nemůže být využíván proto, že chybí 900 mil. devizových korun na zdravotnickou techniku a placení mezd zdravotnického personálu.

Městu Brnu schází půl miliardy korun na běžný chod města. Podle předkládaného rozpočtu republiky je země Moravsko-slezská ještě více diskriminována, než v letech předcházejících. Finanční prostředky, vyprodukované v zemi Moravsko-slezské jsou koncentrovány v Praze v nezměrné míře. Koncentruje se zde miliardový majetek chystaný z malé a velké privatizace.

Musíme se proto stále dožadovat, aby rozpočet republiky byl více zprůhledněn. Je nám odpovídáno, že to nejde, že na to není čas apod. Nově zvolení starostové a radní budou opět jako za totalitního režimu žebrat v Praze o každou korunu.

Naši experti provedli přepočet, kdy při koeficientu počtu obyvatel je zisk státních podniků v zemi Moravsko-slezské 1, potom Čechy s Prahou vykazují koeficient 0,33. K tomu není třeba komentáře.

Praktický příklad snižování financí na Moravě mohu dokázat na městě Šumperk, kde mám své trvalé bydliště. Je všeobecně známo, že severní Morava nejvíce utrpěla sovětskou okupací. Tak jen v letošním roce pro odstranění ekologických škod po odchodu sovětské armády z celkové částky škod 80 milionů korun pro rok 1991 město potřebuje alespoň 20 milionů korun. K odstranění škod na objektech z celkové částky 50 mil. Kčs potřebuje město pro rok 1991 alespoň 21 milionů korun.

Dále pro rok 1991 město Šumperk potřebuje na provozní náklady města, to je školy, bytové hospodářství, technické služby a zdravotnictví 80 milionů korun, na ekologické účely, čistírnu odpadních vod - 10 milionů korun. Toto všechno je částka pouze pro rok 1991.

Třídírna komunálních odpadů pro rok 1991 vyžaduje dalších 15 milionů Kčs. Privatizace 5 milionů Kčs. Skládka komunálních odpadů 10 milionů Kčs. Jen pro potřebu města to činí 175 milionů Kčs.

Podle návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1991 celý okres Šumperk, největší v České republice, dostane jen 161,6 milionů Kčs, a to bez přihlédnutí k očekávané asi 30% inflaci.

Žádám proto, aby z částky 1 mld. Kčs, která má přijít pro severní Moravu pro ekologické účely, byla také patřičná část dotována pro severozápadní část Moravy, pro ta místa, kde byla největší část sovětské posádky.

Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, jistě pochopíte, že vaše rozhořčení z pokračujícího nespravedlivého rozdělování finančních prostředků by mělo už jednou skončit. Zprůhledněním rozpočtů republik a federace, včetně spravedlivého rozdělení, bychom opět mohli důvěřovat našim nejvyšším představitelům, že to s obnovou samosprávy země Moravsko-slezské myslí skutečně vážně. Za této situace však nemohu hlasovat pro státní rozpočet. Děkuji vám.

(Potlesk).

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu poslanci Krčmovi. Na jeho vystoupení by chtěl reagovat pan ministr Tomáš Ježek a zpravodaj Ivo Svoboda. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Tomáš Ježek: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, již jsem odcházel, protože ve 12,30 máme jednání se zástupci fy. Volkswagen a ve 14,00 přijede ředitel této firmy pan Hahn a zdá se, že celý obchod spěje ke zdárnému konci.

Když jsem byl na chodbě, zaslechl jsem naše moravské přátele a jejich vystoupení, které mě přivedlo zpět a nemohu než se k tomuto vystoupení vyjádřit. Tyto příspěvky se mi zdají být naprosto mimo jakoukoliv racionalitu.

Za léta, po která působím v obci ekonomů, všechny znám a vím co je a co není možné spočítat. Byl bych rád, kdybyste mě mohli seznámit s ekonomem, který zjistil, že prostředky jdou z Moravy na výstavbu hradu Strečno. Takového člověka bych velice rád poznal (veselost v sále). Takový člověk by byl génius, expert.

Dobře víte, že při konstrukci tří rozpočtů jsme se dostali k velkému problému, a to že existují dvě velké skupiny rozpočtových příjmů, z nichž pouze jednu umíme lokalizovat a říci, kde se produkují podle domicilu. U druhé skupiny to, prostě, z technických důvodů nelze zjistit, nikdo na světě to dnes nemůže umět. V Československu není nikdo, kdo by to dokázal určit.

Znovu opakuji příklad se sklenicí vody nabrané v Děčíně. Nikdo není schopen říci, která kapka z této sklenice pochází ze Šumavy, Krkonoš, nebo z Českomoravské vysočiny. To prostě technicky není možné.

Proto říkat, že z Moravy jdou peníze na Strečno apod. jsou nekvalifikované nesmysly a divím se, že to tady může vůbec někdo vážně říkat.

Další vyjádření se týkalo toho, že prostředky z malé privatizace se soustřeďují v Praze. Je to další obludný nesmysl. Dobře víte, že tyto prostředky se soustřeďují u České státní spořitelny, která má samozřejmě své pobočky i v Brně městě, prostě všude. Tyto prostředky budou použity na úvěry všem podnikatelům, a to samozřejmě včetně podnikatelů z Moravy.

Hovořili jste o tom, že se ztratil nějaký pětimiliardový přebytek. První dosti katastrofálně neúspěšný pokus o sladění všech tří rozpočtů do jedné soustavy úzce souvisel s tím, že Mezinárodní měnový fond vychází z toho, že naše ekonomika je jednotná, nezajímá ho dekompozice do regionálních rozpočtů, dívá se na nás jako na celek, a to včetně dalších fondů, které jsou mimo rozpočet. Sledují naši finanční disciplinu a podle ní finančně posuzují, jestli jsme, nebo nejsme hodni jejich úvěru.

Při prvním pokusu sestavit tyto rozpočty dohromady bylo asi 16 miliard korun nesrovnalostí a odtud také pochází zmíněných pět miliard. Ukázalo se, že teritoriální princip není schůdný, není technicky proveditelnou základnou, jak tyto rozpočty sladit. Přešlo se proto na princip poměru počtu obyvatel. Základ této filozofie je v tom, že nejsou ani morální, ani ekonomické, ani rozumné důvody k tomu, aby rozpočtové výdaje hlavní funkce rozpočtu, to znamená krýt potřeby bezmocných, sociálně slabých apod., nějak závisely na výkonnosti příslušného území. To je nesmysl, proč by slovenské děti měly mít menší výdaje na školu než české děti, když jsme v jedné ekonomice.

Závislost životní úrovně na ekonomické výkonnosti a pracovitosti nechť se odehrává v tržním sektoru, tam má své místo, ale rozpočtový sektor musí být veden nějakými jinými hledisky.

Poměr počtu obyvatel je princip, který může mít nějaké své slabosti, můžeme jej kritizovat, ale zatím nikdo nebyl, a tvrdím, že nikdo nemůže být schopen vymyslet něco lepšího.

V roce 1993 budeme mít konečně onu transparentnost, po které všichni voláme, ale to závisí na tom, až přebudujeme daňovou soustavu a zavedeme systém daně z přidané hodnoty, který možná mnozí z vás, kteří putovali po Německu, Rakousku, poznali, protože celníci vám byli schopni přesně určit obchod, kde jste si koupili zboží a tuto daň z přidané hodnoty zaplatili. Také u nás bude přesně známo, nejen v které republice, ale ve kterém kvelbu jste tuto daň zaplatili.

To všechno bude známo, bude možné to identifikovat, ale až v roce 1993. Proto argumentovat tím, který okres, kraj, země vykořisťuje, znamená demagogii, protože neexistuje způsob, jak toto poznat. Nemáme k tomu zatím technické prostředky. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu ministru Ježkovi. Ptám se pana poslance Svobody, jestli chce ještě komentovat vystoupení.

Poslanec Ivo Svoboda: Vystoupení nebudu komentovat, ale spíše doplním část, o které pan ministr Ježek nehovořil. Pan ministr Ježek, jako správný ministr, specifikoval příjmy, ale já, jako poslanec, bych se pokusil zmínit o výdajích, ale na zcela obecné rovině. Zejména bych chtěl uvést některé zásadní konsekvence, plynoucí z řady projevů, které předcházely tomuto mému zásahu do diskuse.

V první řadě je potřeba mít stále na vědomí, že podstatou každého rozpočtu je přerozdělování. Pokud nechceme přerozdělovat, negujeme funkci státního rozpočtu a vlastně bychom státní rozpočet jakoby ani nepotřebovali. To je věc první.

Zazněla zde spousta volání po spravedlnosti. Žili jsme zde léta v systému, který volal po spravedlnosti. Já po spravedlnosti netoužím. Já toužím po právnosti a po právu. Pokud dojdeme ke konsensu v tom, že to právo je snad také spravedlivé, tak je to ideální stav. Vím, že to potrvá léta.

Padla zde různá kritéria, podle kterých byly hodnoceny dotace. Některé bylo nazváno velkým, některé malým, něco se mělo přesunout, něco mělo zůstat. Pokud jde o kritérium, které bylo zmiňováno nejčastěji, je to právě počet obyvatel. Toto dotační kritérium bylo v západní Evropě uplatňováno ještě v padesátých letech a bylo použito v době, která umožňovala pouze to, aby stát svým občanům poskytl nejzákladnější sociální potřeby v době poválečné obnovy a prvotní poválečné akumulace kapitálu. A důsledek? Budeme-li nyní prosazovat důsledně dotační pravidlo vztažené na jednoho obyvatele, vracíme se nejen politicky, ale i ekonomicky do této doby. Vyspělé země používají nyní podstatně složitější dotační kritéria. Holandsko například používá jako kritérium 1 metr čtverečný zastavěný obytnými budovami. Čili stát svým obyvatelům poskytuje něco víc než to nejzákladnější.

A ještě k těm kritériím. Kritéria podle Kčs vydaných na jednoho obyvatele jsou velmi pěkná. Já mám na mysli dotační kritéria vztažená na jeden čtverečný kilometr. Ta mají výsledek přesně opačný, než počet obyvatel, když je použijeme na vztah mezi českými zeměmi a Moravou. Proč? Na Moravě je téměř dvojnásobná hustota obyvatel. Z toho plyne, že tam také může být dotace nižší nebo vyšší podle toho, které kritérium uplatníme. Ta dotace však není do lidí, ale do infrastruktury. Říkám to s plným vědomím poslance, který je z okresu Praha - západ. Jak možná nevíte, hůře vybavený okres než Praha - západ je pouze okres Košice - vidiek. Nepokusil jsem se ani v nejmenším dobývat pro můj okres dotace. To mi snad dává právo hovořit tak, jak nyní hovořím.

Další detail, který by zde měl zaznít, je snaha o ponechání prostředků tam, kde byly vytvořeny. Obsahuje v sobě popření sociálně vyrovnávací funkce státu. Ta je však státu vlastní.

A na závěr, abych nerušil debatu příliš dlouho, jsem si vytáhl jisté údaje o evropských společenstvích s vědomím toho, že všechny strany nebo hnutí se hlásí ke vstupu do Evropy jako k politickému argumentu pro svůj program. V současné době pouhý fakt členství v evropských společenstvích znamená, že musíme dát zhruba jeden a půl procenta hrubého vnitřního produktu do strukturního fondu ES. Československý brutto vnitřní produkt činí zhruba 1 bilión Kčs. Pokud bychom tedy vstoupili do ES, museli bychom automaticky dávat 15 miliard Kčs strukturnímu fondu (nadnárodnímu) a ten by s nimi nějak naložil. Tolik na okraj.

Jinak bych chtěl technicky upozornit na námi podaný návrh na usnesení ČNR (tisk 152). Ve svém 4. bodě zavazuje vládu, aby začala pracovat na tvorbě sociálního standardu pro obyvatelstvo.

Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu Svobodovi. Technickou poznámku má pan poslanec Homola.

Poslanec František Homola: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, dámy a pánové, promiňte, že už počtvrté jsem přistoupil k mluvítku. Doufám, že s nejzávažnější připomínkou.

K výstupu pana ministra Ježka, kterého si velice vážím, musím říci jednu věc. Je následkem minulých rozpočtů z roku 1989, že v Jihomoravském kraji jsou výdaje na zdravotnictví na osobu 1 929 Kčs, v Praze 2 953 Kčs, což je o 2 048 mil. Kčs méně. Oproti republikovým průměrům krajů je to 400 mil. Kčs. A to jsou věci, které spolu souvisejí.

Končím. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu poslanci. Mám návrh. Přerušuji schůzi do 14.00 hod. Ve 14.00 hodin by se sešla společná schůze Klubů. V 15.00 hod. bychom se věnovali vánočnímu koncertu. V 16.00 hod. budeme pokračovat v rozpravě.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Budeme pokračovat v rozpravě. V části, k níž nebyly podány pozměňovací návrhy, jsme zatím projednali devět připomínek. Celkem bylo přihlášeno 26 poslanců, zbývá ještě 16 přihlášek. V rozpravě, kde jsou explicitně uvedeny připomínky, mám tři lístečky. Začnu připomínkovou částí. Vystoupí poslanci Mašatová, Květ a Dohnal.