Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová, místopředsedové Václav Žák, Michal Kraus, Zdeněk Malík, Jan Kasal a 175 poslanců České národní rady

Členové vlády České republiky: předseda vlády Petr Pithart, místopředsedové vlády Milan Lukeš a Antonín Baudyš, ministr financí Karel Špaček, ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj Karel Dyba, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Tomáš Ježek, ministr zdravotnictví Martin Bojar, ministr spravedlnosti Leon Richter, ministr vnitra Tomáš Sokol, ministr průmyslu Jan Vrba, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka, ministr práce a sociálních věcí Milan Horálek, ministr zemědělství Bohumil Kubát, ministryně obchodu a cestovního ruchu Vlasta Štěpová, ministr kultury Milan Uhde a ministr státní kontroly Bohumil Tichý.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Vítám vás na dnešní schůzi. Vítám mezi námi zástupce vlády České republiky. Protože ještě jedná Rada sociální dohody České vlády, na které je přítomno sedm ministrů České vlády, omlouvají se a příjdou na schůzi později.

Na úvod schůze prosím pana poslance Preclíka, aby sněmovnu informoval o jednom jeho dárku.

Poslanec Vladimír Preclík: Vážená paní předsedkyně, pane předsedající, česká vládo, vážená sněmovno, milé kolegyně a kolegové, dovolte mi pronést několik slov, natočených jakoby z jiného soudku, než bývá od tohoto řečniště zvykem pronášet.

Nebezpečně rychle se přiblížily vánoční svátky. Nás ve výboru, který se zabývá kulturou nebo by se alespoň kulturou zabývat měl, napadlo, že bychom si mohli v tyto dny mezi sebou udělit několik obyčejných lidských radostí. Tak jsme pozvali na odpoledne hudební těleso Pražský dechový kvintet, aby nám uspořádal malý koncert pro nás samotné s výběrem staré i novější muziky, která by rezonovala s tímto adventním časem.

Prosím vás, abyste se odpoledne mezi 15 a 16 hodinou, kdy přerušíme naše jednání v tomto senátě, sešli jako posluchači. Berte to jako vánoční dárek našeho výboru vám všem. Děkuji vám a veselé vánoce. (Potlesk).

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu poslanci Preclíkovi. Budeme projednávat poslední tři body našeho pořadu. Doufejme, že dnešek bude posledním schůzovním dnem. Opět připomínám, abyste se do rozpravy hlásili písemně.

Přistoupíme k dalšímu bodu pořadu. Protože spolu další dva body pořadu úzce souvisejí, doporučujeme, aby po úvodním slovu navrhovatele a společného zpravodaje byla sloučena rozprava k oběma bodům pořadu. Hlasování by bylo samostatné. Body 9. a 10. - návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 1989 a vládní návrh zákona České národní rady o státním rozpočtu České republiky na rok 1991.

Máte námitky proti společné rozpravě? (Nebyly.) Děkuji.

K uvedeným dvěma bodům pořadu jste obdrželi sněmovní tisky č. 141, 142, 120, 149 a 152. Odůvodněním návrhu státního závěrečného účtu i vlády, návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu pověřila vláda České republiky ministra financí Karla Špačka, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČR Karel Špaček: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budu hovořit ke dvěma bodům: první je krátký výklad k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 1989.

Podle rozhodnutí předsednictva České národní rady je dnešní plenární schůzi předkládán k odsouhlasení vládní návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 1989.

Státní závěrečný účet schválila vláda již dne 6. 6. 1990 a poté, po volbách do zákonodárných orgánů, jej projednaly příslušné výbory České národní rady.

Rozpočtové hospodaření všech tří rozpočtů v České a Slovenské Federativní Republice skončilo za rok 1989 schodkem ve výši 5,11 mld. korun. Rozpočet federace skončil schodkem 830 mil. korun, rozpočet České republiky schodkem 1,25 mld. korun a Slovenské republiky ve výši 3,03 mld. korun.

Federace uhradila svůj schodek a schodek České republiky, dále část schodku Slovenské republiky ve výši 1,42 mld. korun. Zbývající část schodku Slovenské republiky ve výši 1,61 mld. korun uhradila Slovenská republika ze svých finančních rezerv. Státní finanční aktiva České republiky tudíž zůstala nedotčena.

Celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu České republiky dosáhly za rok 1989 shodného objemu 155,29 mld. korun.

Schodek v České republice vznikl tím, že schválený rozpočet na rok 1989 nebyl od samého počátku reálně vyrovnaný. Nezajišťoval plnou úhradu zákonných dávek sociálního zabezpečení v částce 600 milionů korun a počítal s nereálnou tvorbou finančních zdrojů ve výši 3,35 mld. korun. Přesto, překročením příjmů a úsporou některých výdajů činil výsledný schodek jen 1,25 mld. korun a byl uhrazen z prostředků federace.

Jménem vlády doporučuji, abyste návrh státního závěrečného účtu republiky za rok 1989 svým usnesením schválili. Konstatuji, že k tomu se neschvaluje zákon nýbrž jenom usnesení.

Nyní k druhému, tomu nejzávažnějšímu bodu dnešního pořadu v souvislosti s finančními zákony, kterým je návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1991.

Dovolte mi, abych vás z pověření vlády České republiky s tímto návrhem, to je s návrhem státního rozpočtu na rok 1991 seznámil, abych uvedl jeho základní východiska, přístupy a proporce. Chci vás při té příležitosti informovat o hlavních záměrech finančně rozpočtové politiky vlády České republiky na příští rok.

Vstupujeme do etapy, kterou vláda považuje za klíčovou z hlediska rychlosti a úspěšnosti provedení ekonomické reformy. Vytváříme nezbytné předpoklady k přechodu na tržní ekonomiku. Letošní rok byl a stále ještě je plně ve znamení intenzívních prací na přípravě, projednání a schvalování rozhodujících ekonomických zákonů. Příští rok přinese první poznatky o správnosti zvolené cesty a účinnosti aplikovaných ekonomických nástrojů. Začneme si ověřovat, jak budou ekonomické subjekty reagovat na nové podmínky, jak se vyrovnají s náročností tržního mechanismu a se svou ekonomickou samostatností.

Ekonomický vývoj v příštím roce bude těsně spojen s kroky ekonomické reformy. Hlavními faktory budou liberalizace cen, zavedení vnitřní směnitelnosti naší měny, privatizace ekonomiky a rozvoj soukromého podnikání. Jde o mimořádně složité ekonomické operace prováděné v krátkých termínech. Měly by vést k rychlému přechodu ekonomiky na osvědčené tržní principy, zajišťující efektivnost hospodářství. Na tyto nové podmínky se snaží rozpočet České republiky reagovat. Vytváří předpoklady pro to, aby reforma rychle pokračovala a aby byla minimalizována její rizika.

Na jednání představitelů všech tří vlád bylo dohodnuto, že v roce 1991 nutno postupovat podle jednotné finanční a rozpočtové politiky ve všech třech rozpočtech. Základním cílem je minimalizovat pokles národního důchodu, preferovat tendence k rovnováze ekonomiky cestou restrikce poptávky, nepřipustit akceleraci inflace, zabránit nadměrnému růstu zadluženosti ve volných měnách.

Návrh státního rozpočtu České republiky usiluje o maximální podporu těchto cílů. Uvědomujeme si, že důsledky nových ekonomických podmínek, jak se budou rozvíjet v průběhu celého roku 1991, nelze v mnoha směrech spolehlivě odhadovat. Z toho také vyplývá určitý stupeň nejistoty předpokládaných rozpočtových proporcí.

Otevřeně nutno říci, že vývoj české ekonomiky může být v příštím roce mnohem horší, než se dnes očekává, což by se následně mohlo projevit i v nutnosti omezování rozpočtových výdajů.

O problematice rozpočtu bude vláda, v souladu s včera přijatými rozpočtovými pravidly, Českou národní radu pravidelně informovat a případně navrhovat potřebná opatření.

V návrhu státního rozpočtu na rok 1991 se již začínají projevovat některé rysy, které jsou spjaty s přechodem k tržní ekonomice. Zanikají položky spojené s přerozdělovacími procesy ve výrobní sféře, umožňující přežití či dokonce rozvoj neefektivních a neperspektivních odvětví. Principy tržní ekonomiky vycházejí z toho, že životní úroveň každého jednotlivého obyvatele závisí na jeho podnikavosti, pracovitosti a úspěšnosti. Bude samozřejmě v jednotlivých oblastech rozdílná i v závislosti na ekonomických výsledcích podnikatelských subjektů v příslušných regionech. Státní rozpočet a jeho zdroje nelze přímo spojovat s efektivností hospodaření v jednotlivých oblastech. Výdaje státního rozpočtu jsou zaměřeny na společenskou spotřebu, to je školství, zdravotnictví, kulturu, sociální zabezpečení a sociální síť.

Stát musí zabezpečovat zhruba stejné podmínky pro některé složky života obyvatel na celém území. Společnost se musí postarat, aby děti měly rovný přístup ke vzdělání, aby se lidé mohli všude kulturně vyžívat, aby zdravotní služba byla svou úrovní zhruba stejná ve všech regionech, bez ohledu na ekonomickou sílu jednotlivých oblastí.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, v průběhu letošního roku probíhaly intenzívní práce na rekonstrukci rozpočtové soustavy. Bylo především dosaženo zásadní dohody o tom, že jednotlivé státní rozpočty se stanou ekonomicky plně samostatnými. Tento princip je obsažen v zákoně o rozpočtových pravidlech republiky, který jste včera schválili.

Podle přijaté koncepce budou vlastní příjmy rozpočtové soustavy tvořeny daněmi a odvody, vyprodukovanými na území České republiky, s výjimkou daně z obratu, odvodů ze zisku a zemědělské daně ze zisku.

Tato druhá skupina daní a odvodů bude zahrnována mezi celostátní zdroje, na kterých se v roce 1991 bude podílet federální rozpočet ve výši 35%, státní rozpočet České republiky 40% a státní rozpočet Slovenské republiky ve výši 25%.

Uvedený systém zajišťuje konzistentnost rozpočtové soustavy a kontinuitu ve výdajích jednotlivých státních rozpočtů v roce 1991. Přitom objem výdajů mezi Českou republikou a Slovenskou republikou vychází z poměru 1,91: 1, přičemž v letošním roce tento poměr činí 1,84: 1. To znamená, že v rozpočtu na rok 1991 se nerovnovážnost proporcí mezi těmito dvěma rozpočty ve výdajích zmenší o 7 mld. korun ve prospěch rozpočtu České republiky. Počítáme s tím, že v příštím roce, to znamená v roce 1992, bude proveden druhý krok a tento poměr se ještě dále změní ve prospěch rozpočtu České republiky tak, aby bylo dosaženo poměru ve výdajích zhruba podle počtu obyvatel.

K tomuto řešení bylo nutno přistoupit proto, že nebylo možné rozlišit zdroje rozpočtových příjmů podle územního principu. Další problémy jsou v tom, že existují cenové i daňové deformace, rozdílné chápání odvodů daně z obratu, podniky s provozními jednotkami v obou republikách, přesuny pracovníků mezi republikami a další faktory znemožňující přesné rozdělení příjmů podle jejich vzniku.

Spolehlivější možnost lokalizace tvorby příjmů přinese až nová daňová soustava od roku 1993.

Řešení problematiky návrhů státního rozpočtu na rok 1991 bylo spojeno s náročnou prací. Je třeba považovat za úspěch, že sestavení rozpočtu se nestalo další příčinou sporů, které v poslední době oslabují náš společný federativní stát.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, v další části výkladu bych chtěl zaměřit vaši pozornost na základní rysy návrhu rozpočtu České republiky na rok 1991. Předložený návrh rozpočtu především vychází ze zásadní změny v postavení financí a státního rozpočtu v systému makroekonomické regulace. Státní rozpočet představuje základní nástroj finanční politiky vlády České republiky.

Finančně ekonomické nástroje budou v tržní ekonomice rozhodujícím způsobem ovlivňovat chování ekonomických subjektů. Vláda České republiky přistupovala k sestavení návrhu státního rozpočtu na příští rok s vědomím jeho významu pro vývoj ekonomické reformy. Za rozhodující rys považujeme jeho restriktivní, protiinflační působení. Z makroekonomického hlediska se tento vliv projevuje především omezením poptávky.

V návrhu je zapracován rozpočtový přebytek ve výši 1,1 mld. korun. Tento přebytek bude působit spolu s přebytkem federálního a slovenského rozpočtu.

Dohromady tyto přebytky celé rozpočtové soustavy činí 8 mld. Kčs. Dotace pro hospodářskou sféru byly zkráceny. Současně však snižujeme sazbu odvodů ze zisku z letošních 65% na 55%, t.j. o 10 bodů, čímž přibližujeme úroveň zdanění podniků praxi běžné ve vyspělých zemích. Tím se zvyšuje objem vlastních finančních zdrojů podniků a posiluje jejich podnikatelská samostatnost.

Za druhé: státní rozpočet se velmi výrazně zaměřuje na řešení ekologických problémů, které vláda považuje za prvořadou prioritu. Dotace státního rozpočtu na opatření, která zlepšují životní prostředí, se zvyšují o 143% a představují objem 5,8 mld. Kčs. Vklady do životního prostředí nelze v zájmu zdraví obyvatelstva dále odkládat, a proto státní rozpočet vyčleňuje přednostně na připravované akce potřebné finanční prostředky.

Na zlepšování životního prostředí bude směřovat i velká část prostředků státního fondu zúrodnění půdy, státního fondu vodního hospodářství a fondu ochrany ovzduší, které budou mít k dispozici dalších 1,9 mld. Kčs.

Z objemu dotací ze státního rozpočtu je určena 1 mld. Kčs pro Severočeský kraj a 1 mld. Kčs pro Severomoravský kraj. Vláda tak finančně zabezpečuje ne dávno přijaté dokumenty o řešení ekologických problémů v těchto oblastech.

Zlepšování životního prostředí samozřejmě nelze zajistit jen z centrálních finančních zdrojů. Je nezbytné, aby se na zlepšování životního prostředí zaměřovaly i podniky, okresní úřady a obce. Očekáváme proto, že vynaloží na ochranu a zlepšení životního prostředí další prostředky. Trváme ovšem na tom, aby prostředky byly efektivně využity na akce, které rychle přinesou důkazné výsledky, zejména v čistotě ovzduší. Domníváme se, že znatelné zlepšení by mohla přinést například orientace vyčleněných prostředků na likvidaci lokálních topenišť spalujících hnědé uhlí.

Třetím významným rysem státního rozpočtu na rok 1991 je to, že při svém restriktivním charakteru respektuje nutný růst výdajů na společenskou spotřebu obyvatelstva. podíl těchto prostředků představuje téměř 60% rozpočtových výdajů ve srovnání s 48,5% v roce 1990. Rozpočet počítá s tím, že kroky k tržní ekonomice musejí být spojovány i s řešením některých důsledků v sociální oblasti. Proto obsahuje rezervy na rekvalifikace, vytváření společensky účelných pracovních míst a hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání v částce 5,8 mld. Kčs a na valorizaci důchodů a sociálních dávek ve výši 7 mld. Kčs.

Jsme si přitom vědomi toho, že problematice společenské spotřeby musíme věnovat zvýšenou pozornost i v průběhu plnění státního rozpočtu. Věcně stanovené úkoly je nutno zabezpečit i při změnách cenové úrovně v příštím roce, které v současné době nelze zcela přesně odhadnout. Problémy, které vzniknou z pohybu cen u rozpočtové sféry bude nutné řešit v souvislosti s novým rozložením finančních zdrojů v podnicích a rozpočtové soustavě.

Za čtvrté: státní rozpočet chce přispět k potlačování nebezpečného růstu zločinnosti. Pro zlepšení bezpečnosti obyvatelstva, zvyšuje finanční prostředky na policejní sbor o 800 milionů Kčs, což představuje růst proti letošnímu roku o téměř 19%. Budou využity na posílení početních stavů o 4 850 mužů pro službu v terénu a ke zlepšení materiálního vybavení policie, zvláště k obnově automobilového parku. Připomínám, že již v roce 1990 se zvýšil počet policistů o 1 000 mužů.

Vláda předpokládá, že v souladu s potřebami zlepšení bezpečnostní situace provede ministerstvo vnitra další přeskupení sil a prostředků.

Konečně chci připomenout, že k podpoře adaptace perspektivních podniků na tržní podmínky a k realizaci regionální hospodářské politiky vyčleňujeme 700 milionů Kčs. Tyto finanční prostředky bude uvolňovat ministerstvo financí, na základě prověřených konkrétních programů.

V rámci strukturální politiky budeme nadále podporovat pohraniční oblasti, pro něž rezervujeme ve státním rozpočtu 200 milionů Kčs.

Všechny uvedené rysy státního rozpočtu pozitivně přispívají k realizaci ekonomické reformy a k plnění úkolů z programového prohlášení vlády České republiky schváleného Českou národní radou.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, změny v postavení rozpočtů České republiky lze dokumentovat i na příjmové základně. V letošním roce činily celkové příjmy rozpočtové soustavy České republiky 219,9 mld. Kčs. Z toho tvořily 55,9% vlastní příjmy státního rozpočtu, 28,5% příjmy národních výborů a 15,6% dotace v rozpočtu federace.

Na příští rok se naproti tomu předpokládá objem příjmů rozpočtové soustavy ve výši 238,7 mld. Kčs. Zvýšení vyplývá především z nového uspořádání rozpočtových vztahů mezi republikami a federací a z převedení ministerstva strojírenství a elektrotechniky do působnosti České republiky.

Z celkového objemu příjmů rozpočtové soustavy připadá na státní rozpočet České republiky 76,5% a na rozpočty okresních úřadů a obcí 23,5%.

V absolutním objemu činí příjmy rozpočtu České republiky 182,6 mld. Kčs. Nejvýznamnější příjmovou položkou jsou odvody státních podniků a ostatních hospodářských organizací, které představují objem přes 70 mld. Kčs. Nutno však uvést, že stanovení přesné výše je v současné době velmi obtížné. Především lze jen těžko kvantifikovat dopad cenové liberalizace na podnikové finance, neboť její působení bude vzájemně protichůdné.

Musíme dále počítat s nezanedbatelným vlivem malé privatizace, která bude znamenat snížení daňového výnosu. Především se to bude týkat odvětví obchodu, potravinářské výroby a stavebnictví. Daně z privatizovaných podniků budeme získávat daleko obtížněji, protože soustava finančních ředitelství a finančních úřadů nebude v roce 1991 ještě zcela dobudována.

Odvody z objemu mezd jsou rozpočtovány ve výši 59,5 mld. Kčs. Tato částka je z 60% příjmem rozpočtu republiky a ze 40% tvoří podíl rozpočtů okresních úřadů a obcí.

V úhrnném výnosu z územní republiky předpokládáme mírné snížení ve srovnání s letošním rokem. Výpočet vychází z toho, že dojde v průměru k 6% mzdovému nárůstu.

Jako s faktory snižujícími výnos odvodu kalkulujeme se zhruba 5% mírou nezaměstnanosti a s určitým vlivem malé privatizace.

Dalším objemově velkým příjmem státního rozpočtu je daň z obratu, kterou předpokládáme ve výši téměř 62 mld. Kčs. Od 1. ledna 1991 dochází k výrazným úpravám v počtu sazeb daně. Dnešní složitý administrativní systém nahradí čtyři základní sazby doplněné spotřebními daněmi na vybrané druhy zboží.

Toto opatření je prvním krokem k zavedení daně z přidané hodnoty, používané ve vyspělých zemích. Dosavadní velký objem rozdílové daně se nahrazuje sazbovou daní, čímž se zajišťuje přímé propojení cenových hladin. Faktorem zvyšujícím celkový výnos jsou změny sazeb uskutečněné v letošním roce především zrušením záporné daně u potravin a zvýšením sazeb u pohonných hmot.

V příštím roce předpokládáme snížení výnosu zemědělské daně zemědělských družstev a státních statků z území republiky o 12%. K tomuto poklesu dojde především snížením příjmů z daně ze zisku.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nyní přicházím ke straně výdajů státního rozpočtu na rok 1991. Celkový objem výdajů rozpočtové soustavy České republiky činí 237,6 mld. Kčs. Oproti roku 1990 výdaje vzrostou o 17,7 mld. Kčs, t.j. o 8%. Výdaje státního rozpočtu České republiky činí 181,5 mld. Kčs. Rozpočtová restrikce se dotýká hlavně ústředně řízeného hospodářství. Dotace ze státního rozpočtu se snižují proti letošnímu roku srovnatelně o 6,7 mld.y Kčs.