On by se asi nikdo z vás se mnou nebavil, kdybych přišel s tím, že jsem nevěděl, co podepisuji, že jsem podepsal něco, o čem jsem nevěděl, jen proto, že jsem věřil. To je otázka určité odpovědnosti a inteligence. Takže, v minulých dnech, konkrétně ve čtvrtek jsem podepsal základní rozkaz, ve kterém vymezuji pravomoci. Na základě těchto rozkazů se již rozvíjejí konkrétní kroky, to znamená bude konstruováno hlavní velitelství, které existovalo, v embryonální podobě pět pracovníků a nyní se přistoupí ke konstrukci celého bezpečnostního systému tak, jak jsem o něm hovořil, a tak jak byl naplánován. Jak rychle to půjde, je otázka, na kterou si teď netroufám závazně odpovědět. Protože jedna věc je podepisování rozkazů, druhá věc je přeskupování lidí, nacházení prostor, a třetí věc je, nakolik tento systém skutečně začne fungovat tak, jak jsme si představovali.
Nicméně, z naší strany je jednoznačná
snaha, aby v tomto směru všechny práce probíhaly
co nejrychleji, aby v lednu nebo v únoru již systém
začal být rekonstruován tak, jak má
vypadat. Je to otázka navelení jednotlivých
lidí. Dnes nebo v pátek byl jmenován hlavní
velitel Středočeského kraje a tak to bude
postupovat po jednotlivých šaržích až
do nejnižších velitelů, až se systém
konstituuje v této podobě. Pak už bych to přirovnal
v podstatě k osobnímu automobilu, který byl
zkonstruován a musí se zajíždět
a musí se zjišťovat, kde má nebo nemá
nějaké chyby. Bohužel, je tady jediný
rozdíl od konstrukce automobilu, že to budeme zajíždět
za plného provozu. Jinak pro vaši informaci, dovolte
mi, abych vás informoval, že dnešního
dne ve čtvrt na dvě v noci byl smrtelně zraněn
další příslušník, respektive
voják, který byl přidělen k jednotce,
doposud neznámým pachatelem byl zastřelen,
zemřel při převozu do nemocnice. Tím
chci naznačit, že provoz, ve kterém budeme
zkoušet bezpečnostní systém, je provoz
velmi rušný. Děkuji.
Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji panu ministrovi. Táži se poslanců, zda si přeje ještě někdo vystoupit. Ne. Dovoluji si tedy navrhnout přijmout návrh usnesení:
"Česká národní rada souhlasí s odpovědí na interpelaci poslance Budinského uvedenou ve sněmovním tisku 76A." Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. (Hlasování 103.) Je někdo proti? (Není.) Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.)
Usnesení tedy bylo přijato. Děkuji.
Pan ministr Kubát odpověděl poslanci Josefu Bezděkovi na jeho interpelaci týkající se zneužívání monopolu k zemědělské a lesní půdě podle sněmovního tisku 86 dvěma dopisy. Odpovědi jsou obsaženy v tisku 86 A. Považuje pan poslanec Bezděk odpověď za uspokojivou? (Ano.) Táži se, zda si přeje promluvit někdo z poslanců? Ne. Navrhuji přijmout následující usnesení:
"Česká národní rada souhlasí s odpovědí ministra Kubáta na interpelaci poslance Josefa Bezděka uvedenou ve sněmovním tisku 86A." Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku? (Hlasování 97.) Kdo je proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování? (4.)
Usnesení bylo přijato. Ministr Kubát odpověděl
rovněž poslanci Zdeňku Smělíkoví
na jeho interpelaci týkající se znečišťování
podzemních vod průmyslovými hnojivy, kterou
jste dostali jako sněmovní tisk 87 a odpověď
87A. Považuje pan poslanec Smělík odpověď
za uspokojivou?
Poslanec Zdeněk Smělík: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážená sněmovno, pan ministr
Kubát se ve své odpovědi na mou interpelaci
zabýval podrobně problematikou, která souvisí
se znečišťováním podzemních
odpadních vod. Jsem si vědom toho, že tato
problematika má velice hluboké kořeny a že
ji nelze jednoznačně odstranit nějakými
drobnými opatřeními. Nicméně
bych se chtěl pozastavit nad jednou věcí,
kterou ve své odpovědi uvádím. Uvádí
se, že jsou země v Evropě, které používají
větší dávky dusíkatých
hnojiv než je u nás průměrem. Kupříkladu
v Dánsku, Holandsku apod. Jsem si toho plně vědom,
ovšem zde bych chtěl upozornit na jednu věc.
Tyto země mají daleko větší výtěžnost
dusíkatých hnojiv; u nás uvádějí
ztráty podle statistik 30%.Kdežto podle údajů
z těchto zemí činí průměr
9 - 15 %. Takže si myslím, že my zaostáváme
v tom, že na nízkém efektu využití
se podílejí agrotechnické lhůty, způsob
hospodaření, osevní systémy, složení
půdy. Prostě, tuto věc bych nebral jen argumentačně,
ale skutečně, že je potřeba způsob
hospodaření s hnojivy u nás v těchto
aspektech zohlednit. Jinak s jeho odpovědí souhlasím.
Kromě poznámky, že hodlá v nejbližší
době problematiku hnojení přepracovat zásadním
způsobem podle nejnovějších poznatků
Výzkumného ústavu zemědělského
ve Zbraslavi. S ohledem na dotazy vodohospodářů
bych se zeptal, co nejbližší doba znamená,
kdy se to dá očekávat.
Místopředseda ČNR Michal Kraus: Čili,
mám to chápat jako vyjádření
nesouhlasu s odpovědí?
Poslanec Zdeněk Smělík: Zásadně
souhlasím s odpovědí, ale rád bych
se dověděl, v jaké době očekáváme
vypracování směrnic pro hospodaření
s hnojivy.
Místopředseda ČNR Michal Kraus: Pan
ministr Kubát jistě rád odpoví.
Ministr zemědělství Bohumil Kubát: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, jen velice stručně doplním, poznámku okolo hnojiv. Je to tam uvedeno. Jde o to, že jiné státy také hnojí samozřejmě, ale hnojí kvalitněji a lépe než my a neznečišťují si vody. To znamená, že se to týká jednak kvality hnojiv. Samozřejmě, hnojiva, která byla levná, byla současně nekvalitní a obsahovala celou řadu jiných cizorodých látek. To je jedna věc. A pak zásadní věcí je používání hnojiv v kapalné podobě, které se dají aplikovat ve vegetační době, tedy v době, kdy to ta rostlina využije. Uvědomme si, že obyčejné hnojení chlévskou mrvou je nevyhovující, byť jsme na to zvyklí a byť je to to nejpřirozenější, co, na první pohled, může existovat. Jestliže teď zaoráváme, tak ta rostlina to začne využívat až na jaře, až to pole osejem. Celá řada živin odchází bez použití. Proto na Západě, kde se běžně hnojí a kde se používají kapalná hnojiva, tak se zapravují do půdy tehdy, když to ta rostlina potřebuje. To znamená ve vegetaci. Nejde to na list, ale jde to pod kořen. Je to celá řada aplikačních mechanismů, které jsou na Západě běžně k dispozici a které se snažíme získávat. Spolu s tím je nutno přestavět systém skladování hnojiv. Musíme skončit s těmi pytli v silážních jamách, s pytli pod širým nebem, případně pod přístřeškem. Musíme se dopracovat k zásobníkům na kapalná hnojiva, které jsou bezpečné a dá se s nimi rozumně manipulovat. Poslední otázka - kdy hodláme začít. Velmi intenzivně na tom pracujeme. Po zkušenostech v zemědělském družstvu v Luhačovicích, kde jsou prakticky na 50 procentech aplikace hnojiv ve srovnání s průměrem v republice, se snažíme tyto metody přenášet dál. V interpelaci je návrh, na kterém pracujeme a který bude schválen a podle kterého pojedeme, kdy jsou dány subvence na ty hektary půdy v ochranných pásmech, především pitných vod a u nádrží, kde chceme usilovat, aby provozovatelé - zemědělci maximálně ustoupili od veškeré chemizace, ať už je to hnojení nebo postřiky. Zůstává otázka nerozpočtení subvencí; víte, že jsme byli v rozpočtu poněkud zkráceni. Jakmile bude tato záležitost precizně dopočítána, budeme vědět, co si můžeme dovolit, tak na ni najedeme.
Mohu ujistit, nejenom pana poslance, ale vás všechny,
že otázka čistoty vod, ať už pitných
nebo všech ostatních, je pro nás prioritní
a v podstatě resort za ni odpovídá. Je to
vysloveně na nás a prakticky na tom velmi intenzivně
pracujeme. To je vše.
Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji
panu ministrovi. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Smělík: Doplnil bych
pana ministra v tom, že skutečně chápu,
že je důležité, aby se hnojilo pod kořen.
Ale z praxe víme - a ti, kteří jsou ve styku
s venkovem mi to určitě potvrdí - že
gró kejdy se vyváží mimo vegetační
období, tedy v zimě, kdy půda je zamrzlá,
a vyváží se vysloveně neorganizovaně,
takříkajíc, kde se dá. Tyto kejdy
jsou podle mého názoru největším
nekontrolovatelným odpadem, který se splachy dostává
do toků a do podzemních vod. Je to otázka
výchovy zemědělských vodohospodářů,
pracovníků v zemědělství, kteří
si to uvědomují a měli by hospodařit
tak, aby se neznečišťovaly vody.
Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji,
pane poslanče. Berete odpověď ministra za uspokojivou?
Poslanec Zdeněk Smělík: Za těchto
podmínek ano.
Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji vám. Přeje si ještě někdo další z poslanců vystoupit? (Nikdo se nehlásí.) Ne. Dovolte mi navrhnout usnesení:
"Česká národní rada souhlasí s odpovědí ministra Kubáta na interpelaci poslance Smělíka uvedenou ve sněmovním tisku 87A". Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) 93. Kdo je proti? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? Paní poslankyně Šepsová se zdržela hlasování? (Ano.) 7 hlasů se zdrželo hlasování.
Usnesení k tomuto bodu bylo přijato.
Chtěl bych poprosit vážené pány kolegy vzhledem k tomu, že probíhá současně zasedání ústavně právního výboru a porada zpravodajů, aby pokud možno neodcházeli. Vidíte, že se pohybujeme na hranici počtu sto, abychom vůbec mohli jednat. Domnívám se, že pokud budeme jednat racionálně, podaří se nám pořad zvládnout tak, abychom mohli do vánoc "odschůzovat". Žádám proto všechny přítomné, i ty venku na chodbě, o pochopení a pokud možno o maximální přítomnost zde v sále. Děkuji.
Dále jsme obdrželi odpověď pana ministra Grégra - sněmovní tisk 88A - na interpelaci poslance Josefa Hejska uvedenou ve sněmovním tisku 88 ve věci zastavení zakládání státních podniků. Považuje pan poslanec Hejsek odpověď za uspokojivou? (Ano.) Děkuji. Přál by si vystoupit někdo další z poslanců? (Nikdo se nehlásí.) Ne. Doporučuji přijmout následující usnesení:
"Česká národní rada souhlasí s odpovědí ministra Grégra na interpelaci poslance Josefa Hejska uvedenou ve sněmovním tisku 88A." Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) 103. Kdo je proti? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? (Hlasuje se.) 4. Děkuji.
Usnesení bylo přijato.
Částečně zatím byla zodpovězena interpelace poslance Josefa Bezděka, sněmovní tisk 89, na ministry Bojara, Hradílka, Štěpovou a Špačka ve věci letecké záchranné služby. Zatím jsme schválili pouze odpověď ministra Bojara. K problematice hovořila také paní ministryně Štěpová. O její odpovědi se však nehlasovalo. Ve sněmovním tisku 89A, který jste obdrželi, je písemná odpověď pana ministra vnitra. Pan poslanec Bezděk tady není. Ptám se, zda si přeje vystoupit někdo z poslanců nebo z členů vlády k této interpelaci? (Nikdo se nehlásí.) Ne. Doporučuji přijmout usnesení:
"Česká národní rada souhlasí s odpovědí na interpelaci poslance Josefa Bezděka uvedenou ve sněmovním tisku 89."
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) 95. Je někdo proti? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? 9. Děkuji.
Usnesení bylo přijato.
Na ústní interpelace přednesené na 5. schůzi ČNR, které jsou souhrnně uvedeny ve sněmovním tisku 92, došla odpověď ministra vnitra poslanci Kubišovi ve věci řešení organizační struktury okresních úřadů, kterou jste dostali jako sněmovní tisk 92A. Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou? (Ano.) Děkuji. Přeje si vystoupit někdo další z poslanců? (Nikdo se nehlásí.) Ne. Navrhuji přijmout usnesení:
"Česká národní rada souhlasí s odpovědí ministra vnitra na interpelaci poslance Josefa Kubiše uvedenou ve sněmovním tisku 92A. "
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) 102. Kdo je proti? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? (Hlasuje se.) 4. Děkuji.
Usnesení bylo přijato.
Dále na ústní interpelaci přednesenou na 5. schůzi ČNR (tisk 92) došla odpověď předsedy vlády na interpelaci poslance Loma ve věci doplnění nedostatečné sítě zařízení zdravotní a sociální péče o objekty vyklizené sovětskou armádou a vytvoření meziresortní komise pro přidělování těchto objektů. Tuto odpověď máte před sebou jako tisk 92 C. Považuje pan poslanec Lom tuto odpověď za uspokojivou? (Ano, zcela.) Děkuji. Přeje si vystoupit někdo z poslanců? Nikoliv. Navrhuji přijmout následující usnesení:
"Česká národní rada souhlasí s odpovědí předsedy vlády na interpelaci poslance Loma uvedenou ve sněmovním tisku 92C."
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. (Hlasování 104.) Kdo je proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování? (2.)
Usnesení bylo přijato.
Ústně byla na 5. schůzi přednesena
také interpelace poslanců Vladimíra Čecha
a Josefa Hejska na ministra státní kontroly ČR
(sněmovní tisk 92) ve věci koncepce státní
kontroly. Odpověď pana ministra Tichého jste
obdrželi jako sněmovní tisk 92D. Považují
poslanci Čech a Hejsek odpověď za uspokojivou?
Poslanec Vladimír Čech: Nepovažujeme
ji za uspokojivou, ale nežádáme další
odpověď. Pan ministr zcela nepochopil, o co šlo,
a mezitím se situace změnila, takže další
odpověď nežádáme.
Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji. Přeje si pan poslanec Hejsek vystoupit? Souhlasí? Ano. Některý z dalších poslanců si přeje vystoupit? Ne. Navrhuji tedy přijmout následující usnesení:
"Česká národní rada souhlasí s odpovědí ministra státní kontroly na interpelaci poslanců Čecha a Hejska uvedenou ve sněmovním tisku 92D."
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. (Hlasování 79.) Kdo je proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování? (35.) Usnesení bylo přijato.
Tisk 92 obsahuje také interpelaci poslanců Josefa
Hejska a Aloise Válka na ministra práce a sociálních
věcí ČR ve věci osobních důchodů
bývalých nomenklaturních kádrů
a funkcionářů KSČ. Odpověď
pana ministra je obsažena v tisku 92 E. Považují
poslanci Josef Hejsek a Alois Válek odpověď
za uspokojivou?
Poslanec Josef Hejsek: Vážený pane předsedající, pane předsedo vlády, dámy a pánové, vážený pane ministře, nemůžeme souhlasit s vaším odůvodněním nemožnosti zrušit osobní důchody z následujících důvodů:
1/ Stále zůstává faktem, že osobní důchody dostávají v převážné většině různí funkcionáři a činitelé strany, stranických výborů a národních výborů všech stupňů.
2/ Ve své odpovědi uvádíte příklad, že tento důchod pobíral například, i pan profesor Švejcar a mimo něho i jiné význačné osobnosti. V jednom pořadu televize v minulém týdnu to sám pan profesor Švejcar potvrdil. Uvedl částku
2 200 Kčs. Je skutečně trapné, že člověk takového formátu je takto zařazen do stejné kategorie jako ti, kteří toho udělali pro společnost velmi málo nebo dokonce vůbec nic. I to je pro nás argumentem, že osobní důchody musí být zrušeny. Důchody význačných osobností naší společnosti navrhujeme řešit zcela nově tak, aby byl společenský význam těchto lidí skutečně doceněn a aby nově zavedený důchod byl spravedlivým výrazem vděku a úcty naší společnosti za jejich významnou a výjimečnou práci.
3/ Nemůžeme souhlasit s tím, že zrušení osobních důchodů by bylo nehumánní a nevěříme, že zrušení těchto důchodů a osobních důchodů některých významných činitelů by se setkalo s negativním ohlasem veřejnosti. Naše informace svědčí spíše v této věci o opačné reakci.
4/ V této souvislosti připomínáme, že jsme žádali vysvětlení, kteří ústavní činitelé pobírají osobní důchody. Pokud to z textu interpelace nebylo dostatečně zřejmé, uvádíme to tímto na pravou míru. Prosíme o uvedení jmen všech těch, kteří pobírají tyto důchody jako ústavní činitelé.
5/ Před časem zde zazněl ve vystoupení
pana poslance Válka návrh, aby všem těm,
kteří se na naší společnosti
provinili, a to byli právě oni výše
citovaní funkcionáři a činitelé,
byl přiznán nejnižší důchod.
Prosíme, aby se naše ministerstvo tímto naším
návrhem vážně zabývalo. Tento
návrh totiž považujeme za vysoce morální
a vzhledem k tomu, do jakého stavu dostali naši společnost,
i za spravedlivý. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji
panu poslanci Hejskovi. O slovo žádá pan ministr
Horálek.
Ministr práce a sociálních věcí Milan Horálek: Vážené předsednictvo, vážení poslanci, osobní důchod v této zemi nepobírá nikdo. To je první odpověď. Znovu musím vysvětlit tyto souvislosti. Pokud z bývalých ústavních činitelů má někdo důchod, který se svou výší, například 3 800 Kčs nebo 3 400 Kčs zdá být vysoký, pobírá ho podle zákona, protože měl plat a přepracoval nad svoji výši 60 nebo 55 let, jestliže jde o ženy, tolik roků, že na tzv. 7 % mu to vyšlo. Osobní důchody totiž byly zrušeny.
Nemám čas pátrat po konkrétních, ale je mi jasné, že pan Biľak, který měl osobní důchod 12 000 Kčs, protože "pracoval" do svých 70 let, může mít důchod maximálně 3 800 Kčs. Kdesi jsem četl, že pan Adamec zcela podle zákona, kdyby neposlancoval a byl v důchodu, měl by 3 460 Kčs. Prostě, každý občan v této zemi je podroben stejnému důchodovému vzorci. Doufám, že nechcete, abych zde předvedl, že ho znám. Je to tak, že kdybych já jako ministr odcházel příští rok v 60 letech do důchodu, měl bych důchod 2 560 Kčs. Každý z vás, kdo by takhle odcházel - spočte se 5 nejlepších platů, z toho 2 500 automaticky, z rozdílu 2 500 až 6 000 jedna třetina, od 6 do 10 tisíc jedna desetina, nad 10 tisíc se všechno škrtá. Můžete mít v 60 letech z desetitisícového příjmu za posledních pět let maximální důchod 2 580 Kčs.
Chcete-li mít důchod větší, musíte pracovat nejméně 5 let nad 60 let věku jde-li o muže, u žen je to 54 - 55 - 56, a při odpracování dalších pěti let nad vám naběhne 35 procent na důchodový základ, který může být maximálně 4066 Kčs. Z toho dostanete maximální důchod 3 800 Kčs. Takto jsou vypočteny zákonné důchody, všichni to takto nyní berou. Takzvaný osobní důchod neexistuje.
Když komise pana Čarnogurského toto rozhodla
a vyřešila, protože byla v minulých desetiletích
udělována řada osobních příplatků
k důchodům (byla vynikající dojička,
dali jí 200 Kčs, na základě návrhu
z okresu, přišlo to nahoru na ministerstvo, dostala
dopis, že její důchod místo 1500 bude
1700 Kčs), stalo se v této proceduře to,
že k 40. výročí února se do toho
vmíchaly stranické orgány a v podstatě
bez ministerských komisí zasloužilým
funkcionářům strany - těm drobnějším
(za prověrky, za funkce v milicích) - dávaly
100 až 300 Kčs příplatek a šlo
to rovnou do důchodového úřadu, protože
kdosi na ÚV rozhodl, že to takto může
jít. Ani ministerští úředníci
to neznali. Na jaře jsme dostali tyto informace, ale nemohly
se najít příslušné seznamy. Tehdy
se řeklo, že osobní důchody, pokud nečiní
z pracovních zásluh více, mají maximální
hranici 2200 Kčs. V České republice to činí
asi 9200 případů, kdy lidé za tyto
zásluhy - tehdy takto posuzované - dostali většinou
100 - 200 až 300 Kčs příplatek. Bylo
to, tuším, vázáno hranicí, že
nemá větší důchod než 1750
Kčs. Když jsem o tom naposledy hovořil, slíbil
jsem, že to nechám vytahat. To byla složitá
práce. Nyní mám v trezoru tabelu z počítačů,
kdy pro 9200 lidí vím, kolik to dělá
peněz. Kdybych ty peníze chtěl vzít
a zvýšit o tu částku všechny důchody,
dal bych 2,75 Kčs měsíčně jednomu
důchodci. Není to vůbec v mé pravomoci,
ale v pravomoci federálního ministra, a proto jsem
mu napsal dopis, že technicky jsem schopen tuto tabelu vzít
- a teď to řeknu vulgárně - najmout
aspoň sto lidí a nechat těchto 9200 důchodů
přepočítat na tu původní částku,
kterou by měli mít podle platných regulí,
které jsem se zde snažil vysvětlit. Pan Miller
toto musí vzít nějakým způsobem
v potaz, dát vládní komisi, která
nebyla zrušena, návrh. Pak může dojít
k akci, že u těchto lidí najdeme správný
výpočet důchodu, u většiny z
nich se odejme 100 Kčs, u části z nich 200,
u výjimek 300 Kčs měsíčně.
Takto stojí otázka. Panu Millerovi jsem tento dopis
zaslal a čekám na odpověď. Já,
samozřejmě, nebudu ovlivňovat poslance, aby
nebyli spokojeni s mojí odpovědí. Ale taková
je situace, o takové částky jde a žádnému
z nových ústavních činitelů,
pokud odešli do důchodu, nic nebylo vyměřeno.
Žádný nový návrh federální
vláda neprojednávala a nikam nepředkládala.