Česká národní rada 1990 – 1992

Jak jsme při projednávání zákona viděli, jde prakticky o jediný resort, který má profesionální linii řízení navrhovanou v zákoně. Víme, že tento proces zdaleka nebyl nekomplikovaný, konsensus zdaleka nebyl jednoznačný. A právě proto, že jde vlastně o jediné odvětvové řízení, které eventuálně odsouhlasíme a které eventuálně konstituujeme, o to důležitější je kontrolní mechanismus a vliv veřejnosti na tuto odvětvovou, profesionální resortní zprávu. To ostatně bylo i v minulosti, kdy byly konstituovány dokonce i místní školní rady; nejen okresní a zemské, ale i místní školní rady. A dokonce i ono paritní zastoupení, které máte v mém návrhu není žádnou novinkou ani u nás v minulosti a ani ve světě, paritní zastoupení obce rodičů a obce učitelů.

K tomuto názoru jsme došli na našem výboru a poněvadž tento návrh jsme dávali v obecnější rovině, snažili jsme se jej potom upřesnit, když byla zpracovávána definitivní zpráva. Náš návrh došel k souhlasu a já jsem byl pověřen, abych definitivní verzi vypracoval. Je to vcelku souhlas většiny zpravodajů výborů, kteří za jednotlivé výbory pracovali v té poslední definitivní skupině.

Teď se konečně dostanu ke konkrétnímu textu. Jde o znění, které se drží společné zprávy, nikoli původního textu. Víte, že ve společné zprávě je zařazován nový paragraf 16, který už vlastně, spolu s původním paragrafem 16, ve znění společné zprávy už do určité míry tento problém reflektovaly. Věděli, že bude třeba přesněji vymezit funkci toho samostatného orgánu, který se jmenuje školská rada, byl tam učiněn pokus, ale domluvili jsme se potom na tomto definitivním textu. Nový paragraf ve znění společné zprávy zní takto: odst. první zůstává nezměněn, odst. druhý: členové školské rady jsou voleni nepřímou volbou, tajným hlasováním obecními zastupitelstvími tak, že jednu třetinu členů rady tvoří zástupci obce, jednu třetinu zástupci pedagogických pracovníků a jednu třetinu zástupci rodičů z příslušného územního obvodu. V tomto kontextu se § 3, 4 a 5 vypouštějí.

V této souvislosti se do § 14 vládního návrhu vkládá písmeno O, (tam už je podle společné zprávy písmeno M a N), a které zní, že "ministerstvo stanoví také podrobnosti o volbě členů školské rady". Všechny další podrobnosti, než jsou uvedeny v odst. 2, budou stanoveny vyhláškou. Původní § 16 se mění také, tam jde o vymezení kompetencí tohoto samosprávného orgánu a mění se takto: odst. první zůstává nezměněn, odst. druhý: "školská rada projednává se školským úřadem

a) stav a koncepci rozvoje sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení

b) personální a sociální podmínky pracovníků

c) výsledky výchovy a vzdělávání předškolních zařízení škol a školských zařízení

d) koncepci a výsledky činnosti školských úřadů".

Odst. třetí "školská rada se vyjadřuje

a) ke jmenování a odvolávání ředitelů předškolních zařízení, škol a školských zařízení, zřizovaných podle § 7, odst. 1, které zřizuje školská správa" 13 odst. 3, které zřizuje ministerstvo

b) ke jmenování a odvolávání členů školských úřadů

c) k hospodaření školského úřadu s rozpočtovými prostředky

Odst. čtvrtý "školská rada schvaluje - tam už je ta výrazná pravomoc, týká se jen hospodářské oblasti

a) rozpis rozpočtových prostředků pro předškolní zařízení, školy a školní zařízení přidělovaných školským úřadem

b) výsledky hospodaření s rozpočtovými prostředky těchto škol a zařízení"

Jednak tedy ten rozpis a jednak potom to definitivní využívání. Odst. 3, 4, 5, označené podle společné zprávy, se mění na odstavce 5, 6 a 7 a zůstávají ve znění společné zprávy. Děkuji vám za pozornost a také za podporu. (potlesk)

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslanci Gjuričovi. Dále se přihlásil poslanec Piverka a pak poslanec Krčma.

Poslanec Walter Piverka: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové! Nikdo jistě nepochybuje o nutnosti přijetí tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že v minulosti se problematice národností nevěnovala taková pozornost, jakou si zasluhuje, a ani v tomto zákoně se o tom nehovoří, navrhuji, aby se do § 7 vsunul článek 4 tohoto znění:"Národnostní školství bude řešeno zvláštním předpisem." Výbor pro územní správu a národnosti toto projednával a schválil. Děkuji.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu poslanci Piverkovi. Prosím pana poslance Krčmu. Připraví se pan poslanec Veselý, po něm pan poslanec Kalfus.

Poslanec Ladislav Krčma: Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, vážení zástupci vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci! Po konzultaci s pedagogickými pracovníky dovoluji si přednést připomínku k problematice učňovského školství.

Přibližně 60 % mládeže do 18 let navštěvuje SOU, kde se připravují na dělnická povolání. Je proto nezbytné hledat taková řešení, aby se mladým lidem umožnilo získat kvalifikaci a zabránilo se tak nezaměstnanosti nezletilých, jež by vedla k růstu kriminality. Při řešení této otázky by bylo vhodné inspirovat se vyspělými zeměmi, jako např. Německem.

Situace učňovského školství se značně zkomplikovala v r. 1984 po zavedení tzv. nové školské soustavy, a to i do učňovského školství. V praxi to znamenalo až dvojnásobné zvýšení dotací hodin teoretické přípravy učňů na úkor přípravy praktické v závodech. tzv. praxe. V současné době je nutno rozlišovat dva typy SOU. Jsou to monotypní, tj. příprava v jednom oboru a víceúčelová, tj. příprava v různých oborech (dříve tzv. učňovské školy), vhodná pro menší podniky s menším počtem učňů.

Zejména pro druhý typ SOU považujeme za vhodné odloučit teoretickou přípravu ve škole od přípravy praktické, tj. zavést nový typ učňovské školy, kde by se konala pouze výuka, a to odděleně od praktického výcviku. Mimo jiné i proto, že vedení školy může těžko nést odpovědnost za bezpečnost práce na praxi, tj. na strojích a v objektech, které jsou majetkem jiných organizací.

Teoretická příprava učňů (i více sdružených podniků) by se podřídila oblastní nebo zemské školní správě, nikoli však zastupitelstvu. Důvody jsou následující:

Nutnost odborného řízení a dozoru, nebezpečí nedostatku finančních prostředků (to včera zdůrazňovali zástupci ministerstva financí), dále nebezpečí manipulace s učňi pro jiné než výukové účely.

Finanční zabezpečení odborného výcviku je nutno zajistit úlevami na daních podniku nebo soukromých podnikatelů, nebo při odvodech ze zisku těchto podniků, zvláště soukromých podnikatelů, kteří budou zabezpečovat odborný výcvik učňů.

Na všech typech středních škol, tedy i SOU, učí stejně kvalitní učitelé, absolventi vysokých škol, stejně jako učitelé na gymnáziích a středních odborných školách, kteří nebyli na tyto výběrové střední školy zařazeni mnohdy z důvodů politických, či jen proto, že neměli dostatečné známosti nebo že na výběrových školách prostě nebylo volné místo. Nebylo by proto vůči těmto učitelům spravedlivé, kdyby se nyní měli stát zaměstnanci podniku, když jejich kolegové "s lepším politickým profilem" budou nadále využívat výhod státních zaměstnanců.

Velká většina učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů na SOU usiluje o to, aby také byli státními zaměstnanci, jako jejich šťastnější kolegové na středních školách. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu poslanci Krčmovi. Prosím pana poslance Veselého, připraví se pan poslanec Kalfus.

Poslanec Josef Veselý: Vážená paní předsedkyně, pane předsedající, dámy a pánové! Navrhuji v § 3 vypustit u písmene k) "a o vyloučení ze studia" a doplnit to do § 16, kde by školská rada projednala a schválila vyloučení žáka ze studia. Odůvodňuji to tím, že je to velice závažná věc, a že ve školské radě není jen pedagogický rozum. Děkuji.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu poslanci Veselému. Prosím pana poslance Kalfuse, připraví se paní poslankyně Anna Váchalová.

Poslanec Jiří Kalfus: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, dámy a pánové! Navrhuji v § 13, odst. 3, ve znění společné zprávy, doplnit bod h), který by zněl: "zařízení výchovného poradenství pro školy zřizované ministerstvem".

Chtěl bych to odůvodnit tak, že pro školy zřizované ministerstvem není zařízení výchovného poradenství uvedeno na rozdíl od škol zřizovaných školskými úřady. Je to § 7, odst. 1, bod e). Z toho vyplývá, že ministerstvo by úplně postrádalo zajištění poradenských, pedagogicko - psychologických služeb pro školy, jejichž je zřizovatelem. Děkuji.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu poslanci Kalfusovi. Prosím paní poslankyni Annu Váchalovou, připraví se pan poslanec Ladislav Jakl.

Poslankyně Anna Váchalová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážený Český sněme! V nedávné době jsme se zabývali podstatou života lidí, jejich svobodami a lidskými právy. Nedílnou součástí jsou samozřejmě práva dítěte.

Mám velkou úctu k práci pedagogů, ale ze smutných zkušeností vedení škol z minula i z rozhodování bývalých národních výborů o postižených dětech si nemyslím, že mávnutím kouzelného proutku budou najednou všichni lidé jinak vychovaní a jinak uvažující. Právě proto musíme my všichni chránit všemi dostupnými prostředky ty nejvíce zranitelné rodiny a děti, tj. rodiny s postiženými dětmi a i děti samotné.

Doplnění projednávaného tisku 94 pokládám proto za nezbytné, protože § 3 není dost průhledný a jasný v právech ředitele. Dávám návrh 3 v odst. d) doplnit slovy "na základě odborného vyjádření komise okresní školské rady". Totéž doplnit v odstavci f).

Jinak se plně stavím za pozměňovací návrh, který nám byl předložen poslancem Andrejem Gjuričem.

S tím co jsem zde uvedla, se odvolávám na předložený pozměňovací návrh s tím, že by v jedné třetině, která se bude skládat z pedagogů volených ve školské radě, byli zastoupeni psycholog, pediatr a odborný lékař v případě, že se jedná o dítě se specifickým postižením. Tolik můj návrh. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslankyni Váchalové. Prosím poslace Jakla. Připraví se pan poslanec Kozel.

Poslanec Ladislav Jakl: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážené slečny poslankyně, vážení páni poslanci! Dovolte, abych přednesl dva pozměňovací návrhy.

První se týká především společné zprávy a snaží se podpořit původní charakter a původní znění zákona tak, jak byl předložen vládou. Druhý návrh se týká původního znění.

Dovolte, abych obrátil Vaši pozorost k § 4, včetně změn ve společné zprávě. Navrhuji, aby ze společné zprávy (str. 2) byl vypuštěn text třetího odstavce, který začíná: "V odst. 5 se připojují další dvě věty.... "

Dále navrhuji, aby byl vypuštěn následující text, tzn. "odst. 6 se vypouští".

Třetí část tohoto návrhu je, aby z posledního odstavce na této stránce byl vypuštěn text: "a podle § 14, odst. 2".

Poslední část tohoto návrhu je, aby se odst. 6, § 4 v původním znění vrátil zpět do zákona, a aby se do něj doplnil text za slovo obec: "se souhlasem školského úřadu". Text by tedy zněl: "Obec se souhlasem školského úřadu jmenuje a odvolává ředitele atd."

Bude-li přijata společná zpráva, jak byla předložena, dojde k paradoxu, ke kterému dochází do jisté míry omylem. Podle společné zprávy budou dva druhy škol, které budou zřizovat obce. Jednak to budou školy, které obce budou zřizovat ze zákona, tzn. podle odstavce 2, § 4. To jsou ty školy, o kterých neváháme, že by je obce měly zřizovat.

Potom existuje druhý druh škol, u kterých existují pochybnosti o tom, zda by je obce správně zřizovaly, a proto jsou zřizování školským úřadem, ale podle odstavce 5, § 4 může školský úřad výjimečně toto právo jenom u těchto škol svěřit obci.

Proto se zdá velice nelogické, že v otázce jmenování ředitele by měla obec právo jmenovat ředitele ve výjimečných případech, kdy je zpochybněno samozřizování škol obcemi, zatímco v případech, kdy obec zřizuje školy ze zákona, tzn. běžné základní školy, by ředitele nemohla obec jmenovat. To je jeden paradox.

Druhý paradox spočívá v tom, že se domnívám, že ředitele jakékoli organizace by měl jmenovat zřizovatel a ne někdo třetí. Protože jsem si vědom výhrad k situaci, která by v takovém případě mohla nastat a jsem si vědom, že školské úřady by měly mít právo do jmenování ředitelů obcemi mluvit, proto navrhuji do původního odstavce 6 text

"se souhlasem školského úřadu". Subjektivita zůstane v tom, že obec bude jmenovat ředitele školy, kterou zřídila, ale kontrolní zabezpečovací funkce školského úřadu bude zakotvena tím, že školský úřad bude muset udělit v takovém případě svůj souhlas.

K tomuto znění došlo omylem i proto, že ve výboru pro vědu, vzdělání a kulturu se původně v usnesení navrhovalo vypustit odstavec 2, § 4. To znamená, že by obec ze zákona nezřizovala žádné školy. V tom případě bylo navrženo vypustit odstavec 6, § 4 a změnit odstavec 5 tak, aby školy, které výjimečně by obce mohly zřídit, mohly jmenovat ředitele. Dalším vývojem situace se vypuštění odstavce 2 do společné zprávy nedostalo a odstavec 2 se do textu vrátil, ale nevrátilo se jmenování ředitele.

Druhý pozměňovací návrh se týká § 12, kde navrhuji vypuštění odstavce 3, podle společné zprávy je to odstavec 2. Zdůvodnění:

Zdá se do značné míry nebezpečné a nelogické, aby školský úřad, který rozděluje školám peníze, s nimi mohl uzavírat smlouvy, že za tyto peníze pro ně bude něco dělat. Tato smlouva není mezi rovnoprávnými stranami a školský úřad může financovat sám sebe a vytvářet tak další důvody pro svou činnost.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu poslanci Jaklovi. Prosím pana poslance Kozla.

Poslanec František Kozel: Vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte, abych navrhl dvě doplnění. První se týká § 12, odst. 1. V tomto odstavci je upravována možnost školského úřadu v součinnosti s okresním úřadem práce zprostředkovat určité informace, týkající se pracovních míst učitelů. Vzhledem k tomu, že formulace, která je v tisku 94 nepřesná, dovolil bych si navrhnout tuto formulaci. Celý odstavec 1 by zněl:

"Školský úřad zabezpečuje odvětvový informační systém, v součinnosti s okresním úřadem práce provozuje informační systém o pracovních místech pedagogických pracovníků." Toto je k § 12.

Druhý návrh souvisí s tím, co řekl přede mnou poslanec Jakl. Má pravdu v tom, že ve vztahu zřizovatel a ten, kdo jmenuje a dává souhlas ke jmenování ředitele, má návrh v té podobě, v jaké je nyní v souladu se společnou zprávou určitou nelogičnost a výjimku, protože u všech typů škol je ctěna zásada: kdo zřizuje, ten taky jmenuje ředitele. Souhlas dává vždy příslušný orgán samosprávy. V případě základních škol a mateřských škol je učiněna výjimka, kdy někdo jiný zřizuje a jiný jmenuje ředitele. Víme, že to souvisí do značné míry s právní subjektivitou škol. Po 1. lednu základní školy a mateřské školy budou jedinými typy škol, které nebudou mít právní subjektivitu. Proto bych se domníval, pokud podpoříme návrh zákona ve znění společné zprávy, že by bylo dobré doplnit do § 23 do přechodných ustanovení text jako poslední větu:

"Pro předškolní zařízení školy a školská zařízení, která nemají právní subjektivitu, plní úkoly organizace vyplývající z pracovně - právních vztahů školský úřad."

Tím bychom mohli překlenout určité přechodné období, které ze školského zákona má trvat do roku 1994, kdy základní školy mohou, ale nemusí mít právní subjektivitu.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslanci Kozlovi. Byla to poslední písemná přihláška do rozpravy. Hlásí se ještě pan poslanec Palkoska. Znovu vás žádám, pokud se chcete přihlásit do rozpravy, podejte písemné přihlášky.

Poslanec Ivo Palkoska: Vážená sněmovno, dámy a pánové, omlouvám se, že jsem se nepřihlásil písemně. Co řeknu, je dotaz na pana ministra a podle výsledku nechť je naloženo i s návrhem, který z tohoto dotazu vyplyne.