Česká národní rada 1990 – 1992

předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová, místopředsedové České národní rady Václav Žák, Michal Kraus, Zdeněk Malík, Jan Kasal a 176 poslanců České národní rady

Členové vlády České republiky, předseda vlády Petr Pithart, místopředsedové vlády František Vlasák a Antonín Baudyš, ministr financí Karel Špaček, ministr. pro správu národního majetku a jeho privatizaci Tomáš Ježek, ministr výstavby a stavebnictví Ludvík Motyčka, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka, ministr kultury Milan Uhde, ministr práce a sociálních věcí Milan Horálek, ministr zdravotnictví Martin Bojar, ministr spravedlnosti Leon Richter, ministr zemědělství Bohumil Kubát, ministryně obchodu a cestovního ruchu Vlasta Štěpová, ministr státní kontroly Bohumil Tichý, ministr životního prostředí Bedřich Moldan, ministr strojírenství a elektrotechniky Miroslav Grégr.

Předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté. Vítám vás srdečně na 8. schůzi pléna České národní rady a zejména srdečně vítám členy české vlády v čele s jejím místopředsedou Františkem Vlasákem. Pan premiér Petr Pithart se omlouvá, dostaví se o něco později. Jsem ráda, že vám mohu sdělit, že v průběhu našeho jednání nás navštíví Jeho Eminence pan kardinál František Tomášek (Potlesk). Pan kardinál slíbil, že mezi nás přijde o půl jedenácté, takže na tuto chvíli schůzi přerušíme. Teď bychom přistoupili ke stanovení pořadu naší schůze. Na rozdíl od programu, jak je uveden na pozvánce je určitá změna, a to tak, že jako první bod programu je zařazen návrh na zkrácení zákonné lhůty 60 dnů k projednání návrhů, které se týkají zákonů. Tento návrh včera projednalo předsednictvo České národní rady. Úplný návrh pořadu tedy zní:

1. Návrh předsednictva ČNR na zkrácení zákonné lhůty 60 dnů k projednání návrhu na vydání usnesení, kterým se navrhuje FS přijetí zákona a vládního návrhu zákona ČNR.

K tomuto bodu pořadu jste obdrželi dva sněmovní tisky č. 110 a 111.

2. Návrh skupiny poslanců ČNR na vydání usnesení, kterým ČNR navrhuje FS, aby přijalo ústavní zákon o základních právech a svobodách. Návrh jste obdrželi jako sněmovní tisk 91 A a společnou zprávu výborů jako sněmovní tisk č. 109.

3. Vládní návrh zákona ČNR o místních poplatcích. Návrh jste obdrželi jako sněmovní tisk 50 a společnou zprávu výborů jako sněmovní tisk 82.

4. Interpelace, otázky a podněty poslanců ČNR na členy vlády České republiky.

5. Zpráva o činnosti předsednictva ČNR za dobu od 15.-22. 11. 1990, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 105.

Přeje si někdo z poslanců navrhnout změnu nebo doplnění navrženého pořadu? Není tomu tak. Zjišťuji, že podle prezenční listiny je přítomno 160 poslanců, jsme tedy schopni se usnášet. Věřím, že se nikdo nezapomněl podepsat, pokud zapomněl, prosím, aby tuto chybu urychleně napravil. Při hlasování, jak víte, to má velký význam. Už jsme se to naučili. Děkuji. Kdo souhlasí s návrhem pořadu, jak jsem jej uvedla, ať zvedne ruku. (Hlasuje se). Zdá se, že je to naprostá většina. Dáme hlasovat obráceně. Je někdo proti? (1). Zdržel se někdo hlasování? (1). Děkuji. Návrh pořadu byl přijat. Přistoupíme tedy k projednávání pořadu. Ještě připomínám jednu už osvědčenou zkušenost - hlašme se, prosím, do rozpravy písemně. Jednak budete všichni vědět, kdy budete mluvit a my budeme mít přehled, kolik poslanců je ještě připraveno se do diskuse přihlásit. (Potlesk)

Vítám pana předsedu vlády. Přistupuji k prvnímu bodu pořadu.

K tomuto bodu pořadu jste obdrželi sněmovní tisk 110, což je návrh ČNR na zkrácení zákonné lhůty 60 dnů k projednání návrhu na vydání usnesení, kterým ČNR navrhuje FS, aby přijalo ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 143/ z roku 1968 Sb., o československé federaci. Pro úplnost chci připomenout, že jde o zkrácení zákonné lhůty k projednání návrhu uvedeného ve sněmovním tisku 98 A, a to na 6 dnů. Sněmovní tisk 111 obsahuje návrh předsednictva ČNR na zkrácení zákonné lhůty 60 dnů k projednání vládního návrhu zákona ČNR o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby pro účely podnikání a o Fondu národního jmění České republiky, což je sněmovní tisk č. 104. Zde se navrhuje zkrácení lhůty na 20 dnů. Jak jistě víte, o návrhu zkrácení 60ti denní lhůty hlasuje ČNR bez rozpravy. Já doporučuji hlasovat o předložených návrzích najednou. Je někdo pro jiný způsob hlasování? Pan poslanec Kolmistr.

Poslanec Vladimír Kolmistr: (z pléna) Navrhuji hlasovat odděleně.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Je tady protinávrh - kdo podporuje návrh pana poslance Kolmistra? Kdo je pro, abychom hlasovali odděleně? (Hlasuje se) - (110) Kdo je proti tomu? (21) Kdo se zdržel hlasování? (24) Děkuji, pozměňovací návrh pana poslance Kolmistra byl přijat.

Dávám tedy hlasovat odděleně, a to nejprve o zkrácení zákonné lhůty k projednání návrhu uvedeném ve sněmovním tisku 98 A na 6 dní.

Kdo je pro zkrácení této zákonné lhůty? (hlasuje se - 93) Kdo je proti? (40) Kdo se zdržel hlasování? (26)

Pro zkrácení hlasovalo 93 poslanců, proti 40 poslanců, zdrželo se hlasování 26. Tedy nadpoloviční většinou byl přijat návrh na zkrácení zákonné lhůty na 6 dnů.

Přistupuji k dalšímu hlasování, a to pokud jde o sněmovní tisk 111, kde se navrhuje zkrácení lhůty na 20 dnů. Jde o zákon, který vám už byl předán. Jde o návrh zákona ČNR o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu majetků státu na jiné osoby pro účely podnikání a o formu národního jmění ČR.

Kdo je pro zkrácení lhůty na 20 dnů, ať zvedne ruku (hlasuje se - 120 pro) Kdo je proti? (18) Kdo se zdržel hlasování? (17)

Děkuji. I tento návrh na zkrácení 60ti denní lhůty na 20 dnů byl převážnou většinou přijat.

Dalším bodem programu je:

Ráno mě paní poslankyně Marvanová upozornila na to, že teprve před jednáním měla možnost ona, jakož i ostatní poslanci, se seznámit se zpravodajskou zprávou a požádala mě, abych vám z tohoto místa navrhla nebo zep tala se vás, zda si přejete učinit přestávku půl hodiny na prostudování. I když to nezaznělo od vás, dávám o tomto návrhu hlasovat.

Kdo je pro přerušení na dobu půl hodiny na prostudování zpravodajské zprávy, nechť zvedne ruku (hlasuje se - 127) Kdo je proti přestávce? (9) Kdo se zdržel hlasování? (14)

Děkuji, návrh na přestávku v trvání půl hodiny byl tedy přijat. Prosím, abyste se v 10,05 vrátili zpátky do Sněmovny. Prosím o dodržení tohoto času, protože máme dneska skutečně nabitý program.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Dalším bodem programu je návrh skupiny poslanců ČNR na vydání usnesení, kterým ČNR navrhuje Federálnímu shromáždění, aby přijalo ústavní zákon o základních právech a svobodách. K tomuto bodu jste obdrželi sněmovní tisk 91 A, 109 a tisk 91.

Za skupinu předkladatelů si vám dovolím návrh odůvodnit. Proto prosím, aby další jednání o tomto bodu řídil pan místopředseda Žák.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, stojíme před úkolem projednat návrh usnesení, kterým ČNR podává Federálnímu shromáždění iniciativní návrh na přijetí ústavního zákona o základních právech a svobodách. Ráda bych promluvila jménem skupiny poslanců, kteří vám zmíněný návrh předložili.

Chci zdůraznit, že dnešní jednání je ve dvou směrech velice významné, především je to od roku 1968 vůbec poprvé, kdy národní rady obou našich republik uplatňují vůči Federálnímu shromáždění zákonodárnou iniciativu. Další výjimečnost spočívá v povaze listiny, kterou máme projednat. Jde o úpravu základních vztahů mezi občanem a státem a o vyjádření základních hodnot, na kterých má být budován náš právní řád.

Vzhledem k významu dokumentu mi dovolte, abych se zabývala důvody, které vedly skupinu poslanců k tomu, aby vám jeho projednání navrhla. První důvod spočívá v přesvědčení, že zásadní právní úprava, jak je v předkládaném návrhu obsažena, by měla být výrazem zásadního koncesu všech tří zákonodárných sborů našeho státu. Podle současné ústavní úpravy by měla mít formu ústavního zákona Federálního shromáždění. Mají-li se národní rady obou republik podílet na jeho projednání a přijetí je nejvhodnější formou právě jejich zákonodárná iniciativa. Po předběžné dohodě s poslanci a orgány SNR jsme se proto pro tuto formu naší účasti společně rozhodli. Tzn., že i skupina poslanců SNR předložila několikrát vzájemně konzultovaný, a tedy svým obsahem obdobný, návrh a v těchto chvílích jej právě projednává SNR v Bratislavě.

Za druhé nás - tedy skupinu poslanců ČNR i skupinu poslanců SNR - přiměl k podání tohoto návrhu principiální význam, který má úprava základních práv a svobod z hlediska integrace federace a jejího právního řádu. Jsem pevně přesvědčena o tom, že svazkem spojujícím federaci nebudou ani tak instituce, které vytvoří a rozsah jejich kompetencí, jako zachování společných principů a jejich respektování, a to jak při přijímání zákonů, tak i v každodenním životě, neboť stále platí slova našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka o tom, že státy se udržují myšlenkami, které jim daly vzniknout.

Třetí důvod naší iniciativy souvisí s tím, proč jsme problematiku základních práv a svobod považovali za tak naléhavou, že v rámci celého komplexu ústavních prací má být právě jí dána časová priorita. Je tomu tak proto, že právě v oblasti základních lidských práv a svobod napáchal totalitní stát nejvíce zla. Práva a svobody pouze formálně proklamoval, aniž poskytl možnost, aby se právními prostředky domáhali jejich ochrany. Místo toho pověřil stát sám sebe, aby pečoval o uplatňování těchto práv, která, koneckonců, měla směřovat k omezení státní moci, ale zároveň i k vymezení hranic, jež nesměla překročit. Totalitní moc takto sankcionovala sama sebe. To umožnilo přímé pošlapávání práv a svobod a věznění těch, kteří se jich dovolávali a masakrování těch, kteří je uplatňovali. Umožňovalo to i takové pojetí práva na práci, které se rovnalo nucené práci. Umožňovalo to takový režim, při němž poskytnutí vznosně formulovaných práv záleželo na libovůli státu, který byl tím, kdo rozhodoval, komu budou poskytnuta, komu méně, komu více a komu vůbec ne.

Jestliže začínáme budovat právní stát právě touto oblastí, má to význam nejen symbolický, ale naprosto reálný, neboť jej začínáme tvořit tam, kde je potřeba nejnaléhavější, a proto i časově prioritní.

Existoval však ještě jeden závažný důvod k tomu, abychom vám tuto listinu základních práv a svobod předložili. Respektování a reálné uplatňování lidských a občanských práv je totiž jednou ze tří základních podmínek vstupu do Rady Evropy. Jestliže o tento vstup usilujeme, musíme tuto podmínku splnit tak, aby naše zákonodárství respektovalo Římskou konvenci o lidských právech, všechny dodatkové protokoly k ní i judikaturu Evropského soudního dvora ve Strasburgu. Také proto vyžaduje úprava základních práv a svobod zásadní změnu.

Skupina poslanců se při podání návrhu, který máte před sebou, opírala nejen o výsledky činností komisí, ustavených k přípravě našich ústav, ale i o posouzení těchto výsledků řadou odborníků, včetně předních znalců amerických a evropských. Námi předkládaný návrh reflektuje většinu zdokonalujících podnětů, které se v období jeho přípravy vyskytly. Usilovali jsme o to, abychom vám mohli předložit co nejdokonalejší legislativní dílo a jsme upřímně rádi, že jste stejným způsobem k návrhu přistupovali i vy. Svědčí o tom jeho projednání ve výborech, které bylo dvouleté, a které vyústilo v řadu vašich podnětných připomínek a námětů. Obdobně proběhlo projednání legislativní osnovy i ve Slovenské národní radě. Usilovali jsme o to, aby výsledky byly určitým způsobem sladěny a zkoordinovány.

Úprava lidských a občanských práv není nóvum a není také jen naším problémem. Bez nadsázky o ní lze říci, že je výsledkem celkového civilizačního a kulturního vývoje lidstva, a že její zdokonalování v tomto smyslu vlastně nikdy nekončí. Milníky na této cestě jsou: anglický Habeas corpus act z roku 1679, o deset let mladší Bill of Rights, americké Prohlášení nezávislosti z roku 1776 a prvých deset článků doplňků ústavy z roku 1791. francouzské Prohlášení práv člověka a občana z roku 1789, Všeobecná deklarace lidských práv přijatá OSN v roce 1948 i Evropská konvence o ochraně lidských práv a základních svobod přijatá v Římě roku 1950. Úprava lidských a občanských práv se rozvíjí řadou moderních listin i mezinárodních paktů. Při koncipování našeho návrhu jsme tedy měli na co navazovat a z čeho čerpat. Spíše než o hledání nového nám šlo o výběr, na kterých řešeních přednostně stavět. Uplatňovali jsme dvě priority: prvou z nich byl náš ústavní a právní vývoj z předtotalitní doby a druhou byla Evropská konvence a dokumenty na ni navazující.

Jednou ze základních hodnot při koncipování jednotlivých článků listiny bylo úsilí, aby všechna práva a svobody, které jsou v ní upraveny, byly reálné - tedy uplatnitelné a vynutitelné. Z toho důvodu obsahuje návrh i úpravu práva na soudní ochranu - a to ve vztahu ke všem ostatním právům. V této souvislosti bylo nezbytné odlišit práva lidská a politická na straně jedné a práva hospodářská, sociální a kulturní na straně druhé. Prvá z těchto práv mají povahu přirozených a absolutních a jsou proto u soudu přímo uplatnitelná. Druhá skupina práv obsahuje ta práva, jejichž obsah musí být blíže stanoven, ať už zákonem, a uplatnitelná proto mohou být jen v mezích těchto zákonů, které jej upravují.

Konečně bych se chtěla zmínit o vztahu navrhované Listiny lidských práv a svobod k naší příští Ústavě České republiky. Musíme si uvědomit, že se úprava základních práv a svobod stane pevnou součástí českého republikového ústavního systému. Způsob, jakým bude do republikové ústavy začleněna, bude ale záležet na vás, na vaší úvaze jako zákonodárného sboru, který ústavu přijme. Tuto úpravu lze jednak prostě do ústavy převzít, stejně tak ale je možné ji do naší ústavy vtělit jiným způsobem, například odkazem na Listinu práv a svobod v preambuli nebo v základních článcích. Ústavy předních demokratických států znají obě řešení. Úprava, kterou dnes projednáváme, je určujícím faktorem pro celkovou koncepci právního řádu naší republiky. Budeme se o ni opírat, budeme ji dále rozvíjet, ale nikdy nepůjdeme pod úroveň, kterou jí stanovíme.

Z těchto všech hledisek je třeba posoudit návrh, který právě předkládáme. Dovolte mi závěrem vyjádřit přání, aby dnešní jednání znamenalo podstatný krok na cestě k vytvoření našeho státu jako státu demokratického, právního i sociálního.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji paní předsedkyni za odůvodnění našeho návrhu. Společnou zprávu odůvodní pan poslanec Výborný, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Miloslav Výborný: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové. O důvodech vedoucích k návrhu usnesení České národní rady, jehož tisk č. 91 projednáváme, obšírně referovala paní předsedkyně. Není třeba, abych to, co bylo řečeno, opakoval. Jak víte, jde o významnou legislativní iniciativu. Jejímu významu odpovídal, podle mého názoru, i precisní přístup výborů k návrhu.

Ve smyslu § 83 odst. 1 a § 74 odst. 2 jednacího řádu především potvrzuji, že všechny výbory České národní rady doporučují - byť se změnami - navrhované usnesení přijmout. Nepochybně přitom vycházejí z toho, že by bylo absurdní nadále setrvávat na té koncepci úpravy lidských práv a občanských svobod, která byla a dosud je vyjádřena v ústavě z 11. července 1960.

Dovolte tedy, dámy a pánové, abych stručně odůvodnil ty změny návrhu, které odrážejí stanoviska výborů našeho parlamentu.

Především bude pravděpodobně vhodné zmínit se o návrhu změn k systematice zákona. Je nepochybné, že navrhovaný ústavní zákon vychází z přirozeného právního pojetí základních lidských práv a základních občanských svobod. Tuto koncepci vyjadřuje již ve své preambuli a této koncepci odpovídá podle mého názoru a podle názoru většiny výborů i navrhovaná změna v názvu zákona a zejména nové rozčlenění jeho prvé hlavy a částí následujících.

Rovněž odpovídá této koncepci snaha vyhnout se - pokud je to pojmově možné - tomu, aby v této listině byly formulovány jednak povinnosti občanů, a jednak práva ve svém principu soukromo-právní. Z této úvahy také vychází několik společně přijatých návrhů změn a také odmítnutí ojedinělých doplňků navrhovaných jen některými výbory.

Konečně je třeba říci, že řada navrhovaných změn je charakteru spíše stylistického nebo gramatického, takže by bylo zbytečné každou z nich odůvodňovat podrobněji. Prosím nyní, abyste si vzali k ruce listy tisku číslo 91 a tisku 109.