I. stanovit, kdo podává návrhy na zařazení
provozních jednotek do privatizačního seznamu.
Ze zákonu upravovaného společnou zpravodajskou
zprávou je zřejmé, že každá
organizace, každá právnická i fyzická
osoba.
II. určit složení privatizačních
komisí i jejich sekcí tak, aby v nich byli zastoupeni
i odborníci.
III. pro vážné obavy z negativního vlivu
možnosti vniknutí inflačních peněz
do ekonomiky směřovat výnosy z prodeje provozních
jednotek jako příjem České republiky
a zřetelně vymezit použití těchto
prostředků.
IV. upravit znění zákona tak, aby odpovídal
i podmínkám po zrušení národních
výborů.
V. zajistit systémové propojení navrhovaných
změn v zákonu České i Slovenské
republiky se zákonem Federálního shromáždění,
včetně takových detailů, jako je třeba
i název návrhu zákona.
Tyto všeobecné podmínky se podařilo zpracovat do společné zprávy výborů ČNR, která vám byla jako sněmovní tisk 102 dnes předložena a pokud bude schválena, stane se nedílnou součástí, návrhu zákona..
Domníváme se, že se podařilo zpracovat
společnou zprávu dostatečně průhlednou,
takže mi dovolte zdůraznit podrobně pouze nejzávažnější
připomínky, které převažovaly
ve zprávách jednotlivých výborů.
I. Aby se co největší počet provozních
jednotek mohl privatizovat, a aby současně byla
vytvořena možnost proces zařazení provozních
jednotek do privatizace kontrolovat širokou veřejností,
navrhujeme, aby návrhy na zařazení jednotek
do privatizace mohly předkládat jakékoliv
organizace, tak i všechny právnické a fyzické
osoby. Proto je ve společné zprávě
žádným způsobem zákonem neomezujeme.
II. Vládní návrh nemůže zavázat
poslance k plnění určitých povinností.
Domníváme se však, že je naší
povinností zabezpečit kontrolu nad tak závažnou
a rozsáhlou dispozicí s majetkem státu, a
že také tento svůj poslanecký úkol
kontroly zákona, který chválíme, v
plné míře splníme.
III. Potom bych vás prosil, abyste soustředili pozornost
na § 6, kde většina výborů navrhovala,
aby: "Komise projednala návrhy na zařazení
provozních jednotek do seznamu s příslušnou
obcí. městem, městskou částí
a městským obvodem a se zakladatelem nebo zřizovatelem
organizace, jejíž provozní jednotka se navrhuje
na zařazení do seznamu, pokud jím není
ústřední orgán státní
správy." Toto znění je novým
textem odstavce (2).
Dále na znění odstavce 3 § 6, kde se za středník připojí text: "předloží i seznam nezařazených provozních jednotek se zdůvodněním svého postupu" Většina výborů se domnívá, že tímto zně ním se velmi výrazně zvýší počet provozních jednotek, které se budou privatizovat. Prosil bych, abyste se zaměřili dále na § 8 odst. 2, kde většina výborů navrhovala, aby zveřejnění o zařazení do privatizace bylo nejen na seznamu zveřejněném na obvyklém místě v obci, ale byla dále označena provozní jednotka přímo na veřejně přístupném místě na jednotce. K § 10 odst. 3 většina výborů požadovala, aby zápis z jednání o vydražení podepsal také vydražitel. Zásadní úpravy se týkaly § 11 a 12, které vycházejí z úprav provedených Federálním shromážděním v zákonu o malé privatizaci, tisk 159. Jde o složení univerzální dražební jistoty, čímž se podle názoru většiny výborů velmi výrazně zjednoduší vlastní akt dražby v sekcích. Dále jde o § 14 návrhu zákona - výnosy z prodeje státního majetku navrhuje většina výborů směřovat výhradně do příjmu České republiky. Na otázku proč, je zdá se jednoznačná odpověď: tím ČNR pomáhá zabezpečit druhou základní podmínku zahájení ekonomické reformy, to znamená vytvoření neinflačního prostředí.
Vážené kolegyně a kolegové, dovolte
mi, abych jménem poslanců ČNR jmenovitě
poděkoval panu ministru Ježkovi za mimořádně
dobrou spolupráci při projednávání
tohoto zákona v českém sněmu. Dovolte
mi, abych jménem zpravodajů poděkoval vám,
poslancům, za všechny připomínky - bylo
jich celkem 152, kterými se podle našeho názoru
podařilo návrh zákona zkvalitnit. Doporučuji,
abychom vládní návrh zákona ČNR
(sněmovní tisk 55) schválili s úpravami
podle společné zprávy výborů
ČNR (sněmovní tisk 102). Děkuji za
pozornost a prosím paní předsedkyni. aby
k projednávanému zákonu podle § 16 odst.
1 Jednacího řádu ČNR zahájila
rozpravu. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Ledvinkovi. Zahajuji rozpravu. Jako
první se přihlásil do diskuse poslanec Vladimír
Budinský.
Poslanec Vladimír Budinský: Paní předsedkyně,
vážená vládo, vážení
kolegové, úvodem bych chtěl prohlásit,
že předložený návrh zákona
podporuji a budu pro něj hlasovat. Přesto - protože
jsem s některými svými konzultanty uzavřel
toto projednávání později než
bylo projednání v našem výboru, chtěl
bych dát návrh na do plnění §
5 odst. 4, kde by byl vložen tento text: Zakladatel nebo
zřizovatel předá sekci podklady v rozsahu
dle § 4 zákona o převodech některých
věcí ve vlastnictví státu do vlastnictví
fyzických nebo právnických osob. Dále
odst. 3 a), b), e) a f) - aby podal informaci o výši
úvěru poskytnutých organizaci na pořízení
zásob pro danou provozní jednotku. Domnívám
se, že tyto informace, které zná pouze stávající
provozovatel, nebo zřizovatel, pokud je sám bude
nucen takto předat, zrychlí se tím práce
komise. Za druhé bych chtěl položit předkladateli
čtyři otázky. Jak bude zajištěn
úvěr na zásoby nového majitele, jak
budou prováděny záruční opravy,
protože smlouvy s výrobci např. elektroniky
nebo automobilů budou prodejem ukončeny, jak bude
prováděn multiservis a jak budou prováděny
práce ve stanicích technické kontroly, které
jsou metodicky řízeny ministerstvem vnitra. Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji. Do rozpravy se dále přihlásil
pan poslanec Andrle. Připraví se pan poslanec Pavela.
Poslanec Antonín Andrle: Vážená
paní předsedkyně, vážené
paní poslankyně a poslanci, navrhuji ponechat §
14 tisku 55 ČNR ve znění původního
vládního návrhu beze změny. Při
schválení navrhovaného znění
může dojít za prvé ke snaze měst
a obcí neprivatizovat provozní jednotky. Za druhé
na vesnicích se všechno budovalo v akci Z, čili
o 30 %. které občané vložili do provozních
jednotek ve formě práce, přijdou Za třetí
- účastníkem aukce se může stát
prakticky každý, bez ohledu na to, jak finanční
prostředky získal, aukcí jsou legalizovány.
Doplatí na to zase poctiví pracující.
Bude to mít hlavně nepříznivý
politický dopad. Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji. Slovo má poslanec Pavela, připraví
se pan poslanec Kalvoda.
Poslanec Josef Pavela: Paní předsedkyně, vážená česká vládo, paní a pánové poslanci, klub poslanců Křesťanské a demokratické unie se předloženým návrhem zákona obšírně zabýval a jednoznačně jej podporuje. Pokud se týká § 14, po rozpravě a zvážení aspektů a důsledků z opatření § 14 plynoucích, zaujala většina poslanců klubu toto stanovisko:
Navrhujeme, aby odst. 1 § 14 v upravené verzi, jak nám byla dnes předložena v tisku 102, byl doplněn takto: v případech, kdy na výstavbě prodávaných provozních jednotek se podíleli občané svépomocí, je část výnosu z prodeje příjmem obce. Výše tohoto příjmu je dána podílem svépomocné účasti občanů k celkové pořizovací hodnotě.
Také na tyto prostředky se vztahuje ustanovení odstavce 3. Zdůvodnění: ustanovení v § 14 se stalo předmětem mnoha diskusí nejen poslanců, ale i široké veřejnosti. Je nesporně nutné privatizovat i ty provozní jednotky, které jsou zatím v majetku národních výborů. Nesmíme však zapomínat, že část těchto provozních jednotek byla v minulých desetiletích postavena za značného a obětavého přispění občanů v rámci tzv. akcí "Z", a to zvláště v obcích a menších městech.
Vzhledem k tomu, že většina takovýchto
objektů byla předána družstevním
organizacím jako je Jednota, zůstalo těchto
provozoven vybudovaných svépomocí v majetku
národních výborů velmi málo.
Rozhodně to není více než 5 %. Zdánlivě
tedy o nic nejde. Není to však pravda, jde o důvěru
občanů. Pokud tedy nebude vytvořen zákonný
podklad, aby alespoň část výnosů
z prodeje těchto objektů byla ponechána obcím,
které je vybudovaly, může to ohrozit důvěru
poctivých občanů v nové zřízení,
v poslance i vládu vzešlé z demokratických
voleb. Jde tedy o politickou záležitost, kterou není
možno podceňovat. Je samozřejmě nutné,
aby i tyto prostředky určené obcím
byly po dobu dvou let vázány ustanovením
o možnosti jejich použití a umrtvením,
jako je stanoveno v dalších odstavcích tohoto
paragrafu. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji, prosím pana poslance Kalvodu, připraví
se pan poslanec Sojka.
Poslanec Jan Kalvoda: Vážená paní předsedkyně, vážení hosté, vážení kolegové. Mám jednu drobnou poznámku ke společné zprávě, a to k pasáži, jež je uvedena na straně 2 společné zprávy, k odstavci 2), kde se navrhuje doplnit nový odstavec 4) ve znění: "Člen komise nesmí být účastníkem veřejné dražby v územním obvodu působnosti komise. jejímž je členem." Podle mého názoru toto navrhované znění je v rozporu s ustanovením federálního zákona, jmenovitě ustanovením § 7, které říká: "O vydražovaný majetek se rovněž nesmí ani prostřednictvím zástupce ucházet osoby, které při provádění jeho dražby plní úkoly příslušného orgánu republiky. To platí i pro osoby jim blízké."
Porovnáním těchto dvou omezujících ustanovení zjistíme nepochybně, že ustanovení § 7 federálního zákona je širší. Za tohoto stavu patrně republikový zákon nemůže toto omezení zúžit. Navíc je zbytečné. Proto navrhuji, aby ze společné zprávy bylo toto navrhované ustanovení § 2. odst. 4) vypuštěno.
To je vše k návrhu společné zprávy. Někteří kolegové. kteří vystoupili, mě podnítili k této stručné poznámce. Týká se § 14 a k návrhu buď na to, aby byl zachován v původním znění vládního zákona tisku 55, nebo v modifikovaném znění, které bylo právě předneseno.
Navrhovatelé těchto variant se cítí
být vázáni odpovědností vůči
důvěře občanů, důvěře
voličů. Stále nedovedu pochopit ten rozpor.
Jako by nebylo možné předstoupit před
voliče nebo občany a říci jim: "Občané,
voliči, pokud dostanete z výnosů privatizace
takový nebo onaký podíl, pak to bude znamenat,
že jde o peníze, které se dostanou do spotřeby
a posílí inflační tlaky. Na to doplatíte
vy všichni, jen snad ona obec bude mít nové
chodníky, osvětlení či něco
jiného." To je nonsens. Důvěra občanů,
voličů a odpovědnost k týmž.
Musí být přece vedená tím obecným
hlediskem: nepřispět k inflačnímu
procesu, který již začal. A to, co se navrhuje
a co vypadá velmi líbivě, k inflačnímu
procesu nesporně přispět musí. Děkuji.
(Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Kalvodovi, prosím pana
poslance Sojku. připraví se pan poslanec Stodůlka.
Poslanec Tomáš Sojka: Vážená paní předsedkyně, vážení hosté, vážení poslanci, návrh zákona předložený sněmovním tiskem č. 55 je v rozhodující míře předurčen přijetím federálního zákona o malé privatizaci. Je skutečností, že nám naši kolegové z Federálního shromáždění mnoho prostoru pro rozhodování neponechali. Přesto Klub poslanců Komunistické strany Čech a Moravy v ČNR považuje za nutné se k některým paragrafům zákona vyjádřit. Své stanovisko jsme publikovali již v říjnu v Rudém právu. Z něho je zřejmé, že nám nejde o žádné dílčí preference určitých skupin lidí. Chceme však, aby nový zákon preferoval obecně tolik deklarovaný princip demokratické samosprávy. Tedy budoucí obecní a městská zastupitelstva.
Nedávno jsme zde schvalovali zákon č. 367 o obcích, kde se v § 14, odst. 1) říká: "V samostatné působnosti obec zabezpečuje hospodářský, sociální a kulturní rozvoj svého územního obvodu a tvorbu zdravého životního prostředí a uspokojování potřeb občanů obce." Dále potom pod písm. c) téhož paragrafu: "Zaujímá stanovisko k záměrům jiných orgánů a organizací, pokud se dotýkají života obcí." Toto právo by obcím a městům nemělo být ubíráno ani v procesu malé privatizace, který nesporně souvisí s uspokojováním potřeb občanů a dotýká se života obcí. Navíc se zde bude jednat i o provozovnách a provozech, které národní výbory založily či zřídily.
Dalším důvodem, proč by obecní orgány měly být začleněny do celého systému malé privatizace, je ta skutečnost, že mají nejucelenější informační základnu o místě, a to především ve vztahu k územnímu plánu, rozmístění provozů i případným restitučním požadavkům.
Vlastní realizace dnes schvalovaného zákona by měla mít co nejméně kolizí s návrhem dalšího zákona, který by měl být do komunálních voleb schválen, tj. zákonem o majetku obcí. Logika věci tedy opět hovoří o zvýšení kompetence obecních a městských zastupitelstev. Nejeví se nám proto dostatečným návrhem zákona uvažovaný institut místních sekcí, který považujeme jen za další administrativní, navíc zcela pomocný článek celkového řešení.
Z těchto důvodů navrhujeme tyto úpravy v paragrafovaném znění dle tisku 55 ve znění společné zprávy: Rozšířit § 3 o odst. 3) tohoto znění: "Při rozhodování o zařazení provozní jednotky do seznamu vydražovaných provozoven přihlíží komise zejména ke stanovisku příslušného orgánu obecního zastupitelstva. V případě, že okresní komise hlasováním rozhodne odlišně od tohoto stanoviska, řeší rozpor s konečnou platností ministerstvo."
Dále doporučujeme rozšířit § 8, odst. 1) o tuto větu: "Náležitosti seznamu nad rozsah § 4, odst. 3) zákona 427/1990 Sb. stanoví ministerstvo v obecně závazném právním předpisu." To pak umožní vypustit § 9, 10, 12, 13 a 14.
Na závěr mi dovolte ještě jednu připomínku. Nepovažujeme za správné celý čistý výnos z prodeje odvést na zvláštní účet příslušného orgánu republiky. § 20, odst. 1) federálního zákona zde znovu potvrzuje federální ignoraci k orgánům místní správy a samosprávy. Vždyť řada dražených objektů vznikla v akcích "Z". Občané zde odpracovali velké množství práce zdarma. K financování těchto akcí byly používány mimorozpočtové zdroje, tj. doplňkové příjmy, sdružené prostředky nestátních organizací apod. Tyto provozovny byly předávány často jen za hodnotu finančních nákladů a v mnohých případech - hlavně u organizací řízených národními výbory - bezúplatně. Z tohoto důvodu se nám jeví věcně i morálně chybné uzákoněné řešení celého převodu čistého výnosu na účet ministerstva. Navíc je otázkou, zda toto ustanovení není nepřípustným zásahem do kompetence národních republik.
Obracím se proto na premiéra vlády a na vládu České republiky, aby posoudila v rámci svých kompetencí možnost zmírnění této tvrdosti.
Ještě poznámku k připomínce pana
poslance Kalvody. Myslím, že tato úprava umožní
fixovat finanční prostředky na dobu třeba
dvou let tak, aby nevyvolaly nežádoucí inflační
tlaky. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Sojkovi, prosím pana poslance
Stodůlku, připraví se pan poslanec Kalfus.
Poslanec Zbyšek Stodůlka: Vážená paní předsedkyně. vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté. Za několik dní přistoupí naši občané znovu k volebním urnám, aby poprvé po dlouhé době zvolili obecní zastupitelstva. Do čeho ta volební zastupitelstva půjdou? Všichni víme, jaký je stav životního prostředí, stav školství. ve volebních programech všech volebních stran se řešení těchto problémů vyskytuje. Není však naprosto řešena otázka, z čeho budou tyto problémy řešeny. Proto dávám ČNR na úvahu, zda by nebylo vhodné po určité době iniciovat FS k tomu, aby pro obce mohly být účelově uvolněny prostředky z účtů i před tou dvouletou lhůtou a to pouze pro zlepšení životního prostředí, zdravotnictví a školství.
Jak jsme slyšeli, jde o prostředky, které nemohou vyvolat rozsáhlé inflační vlivy, jak vzhledem k množství těchto prostředků, tak k jejich přísně účelovému využití.
A ještě jednu poznámku k panu kolegovi Kalvodovi.
Ze zprávy předkladatele jsme slyšeli, že
stát je špatným hospodářem a
přesto tomuto státu znovu dáváme možnost
hospodařit i s prostředky, které si vybudovali
občané. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji poslanci Stodůlkovi, prosím poslance
Kalfuse, připraví se pan poslanec Payne.
Poslanec Jiří Kalfus: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, otázku, zda-li ponechat určitou část výnosů z malé privatizace městům a obcím, je třeba i nahlížet z toho hlediska, že v současné době tyto prostředky jsou úsporami obyvatelstva. Když půjdou do malé privatizace, sníží se tyto prostředky obyvatelstva, ale tím se zároveň sníží úvěrové zdroje bank. Tyto úvěrové zdroje banky bude velmi nutně třeba na řešení úvěrových potřeb privatizovaných podniků. Pokud snížíme ve velkém rozsahu úvěrové zdroje bank, tak nebudeme mít prostředky k tomu, abychom podpořili privatizaci a podniky, které nám mají rozhýbat hospodářství. Proto bych vás žádal, abyste uvážili tuto věc při hlasování a já navrhuji, aby tyto prostředky zůstaly k dispozici českému ministerstvu pro privatizaci. V zákoně v § 14 je navrženo, že ČNR o těchto prostředcích po dvou letech rozhodne. čili to bude v našich rukou.
Nyní konkrétně. Ke společné
zprávě k § 14 navrhuji, aby odst. 2 byl doplněn
písmenem c, který bod by zněl: "Na poskytování
finančních náhrad oprávněným
osobám podle zákona o zmírnění
některých majetkových křivd"
Jde o to, že ministerstvo pro privatizaci tyto prostředky
použije v rámci platného zákona, a jelikož
s nimi bude vytvářet v podstatě i budoucí
Fond národního jmění, tak je záhodno,
aby tyto prostředky mělo k dispozici již nyní
a mohlo tak proces privatizace urychlit. Děkuji vám
(Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Kalfusovi, prosím pana poslance Payna.
(Poslanec Payne - stahuji svoji připomínku.)
Děkuji, tak v tom případě prosím
pana poslance Jančáryho.
Poslanec Julius Jančáry: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové. Rozvinu pravděpodobně polemiku s panem poslancem Kalvodou. Jestliže se pozorně podíváme na § 7 federálního zákona, tak se tam říká, že o vydražovaný majetek se rovněž nesmí ani prostřednictvím zástupce ucházet osoby, které při provádění jeho dražby - míněno toho konkrétního majetku - plní úkoly příslušného orgánu republiky. To platí i pro osoby jim blízké. Navrhovaná úprava ve společné zprávě našich výborů praví, že člen komise nesmí být účastníkem veřejné dražby v územním obvodu působnosti komise, jíž je členem. Domnívám se, že toto si neodporuje, pouze by tady měl být doplněk - člen komise a jemu blízká osoba či prostředník.
K otázce § 14 - domnívám se, že
je to jedna ze základních filozofických otázek
tohoto zákona, každý by si měl sám
se svým názorem porovnat, zda místo jednoho
velkého nereálného socialismu budeme budovat
tisíce malých obecních nereálných
socialismů a pokud jde o to, že by prostředky
jaksi nadlehčily obcím, obávám se
při projednávání rozpočtu republiky,
které očekáváme, že bude velmi
kontraverzní, abychom měli v tomto případě
řešit otázku stažení těch
prostředků, které by obec získala
z privatizace z té globální dotace, která
bude poskytována. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Jančárovi, slovo
má pan poslanec Komárek, a je to poslední
písemná přihláška, kterou tady
do rozpravy mám.