Česká národní rada 1990 – 1992

Poslanec Karel Štindl: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mně to nedá, když se tady mluví o tisku. také neříci několik slov. Shodou okolností jsem dneska ministru vnitra panu Tomáši Hradílkovi předal dopis skupiny liberálně demokratických poslanců, kde ho žádám, aby zakročil, pokud to je možné ve věci Radia Stalin, které vysílalo z té výstavy, aby zakročil v tom smyslu, aby změkčil dopad přestupkového řízení, aby bylo přiměřené tomu přestupku. Ale proč o tom mluvím? -

Jak tady mluvíme o tisku, tak bych zde viděl přece jenom dvě věci. Co se týče samotného tisku, myslím, že to je vlastně v pořádku. Tisk se učí žít ve svobodě tisku a vlastně já osobně například už si mezi novinami vyberu ty, ve kterých se nejvíce a nejrozumněji něco dozvím a oni mají svou starost udržet si čtenáře, konkurovat takovým plátkům, jako je Expres a další, které odčerpávají čtenáře. To bych nechal stranou. Žádný úřad, zejména ani tato sněmovna ani její úřad je nepřimějí. To nemá smysl.

Ale jiná věc je rozhlas a televize. Tam jde o jinou věc, než o jaké mluvíme. Ne o zájem nebo schopnost těch publicistů, ale o faktické trvání státního monopolu v těchto institucích. Vytvořením možnosti pro nezávislé rozhlasové vysílání nebo pro nezávislou televizi rázem vznikne konkurence v informacích pro posluchače a diváka, možnost volby mezi nabídkou a celý problém se začne jevit úplně jinak. Apeloval bych na přítomné, aby v mezích možností, které kdo má, se zasazoval o to, aby státní monopol v těchto hlavních sdělovacích prostředcích byl aspoň trošku narušen možností nezávislých vysílačů a programu. Děkuji vám. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji. Hlásila se paní poslankyně Čechová, připraví se pan poslanec Nerad.

Poslankyně Heda Čechová: Vážený pane předsedající, vážení přítomní kolegové a kolegyně, ráda bych vás informovala o tom, abychom tady nemluvili zbytečně dlouho, že iniciativní skupina poslanců byla v ČS televizi. Hovořili jsme s dr. Pittermanem, který je náměstkem ústředního ředitele pana Kantůrka. Bohužel, paní poslankyně Kantůrková byla v této době mimo Prahu a pan místopředseda Žák měl nějakou naléhavou schůzi, přišel člen komise pro televizi pan poslanec Šuman; bylo nás tam asi deset. Dohodli jsme se, že ČTV, druhý program, se začne zajímat o práci v České národní radě. Neměla jsem možnost příliš program sledovat, ale v posledních třech dnech jsem na ČTV viděla, že se zájem televize a její práce zlepšila, že dr. Pitterman drží slovo a snaží se zpravodajství o nás dávat. Nevím, jak to bude dnes s plenárním zasedáním, včera jsem přišla domů dost pozdě, ale viděla jsem, že mluvil poslanec Payne, poslanec Body za rómskou iniciativu, byl to kulatý stůl, zástupci všech politických stran. Předvolební kampaň už začala. Chci vám doporučit. abyste sledovali program ČTV. F1 má zájem na Federálním shromáždění, ČTV má zájem na nás. Chci tímto předejít dalším příspěvkům, které by televizi kritizovaly, protože by to nebylo spravedlivé.

Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji. Žádám pana poslance Nerada.

Poslanec František Nerad: Pane předsedající, vážení kolegové, využívám této možnosti poprvé, protože tu jsem nejkratší dobu. Dělám rád porovnání na jednoduchých případech, na kterých potom dále odvíjím to, co chci říci. Představte si, že stojíme na startu stometrového běhu a na startovní bloky zakleknul Carl Lewis a vedle něj úplně neznámý běžec, který Lewise předběhl. Tisk, televize se samozřejmě soustředí na Lewise, ale s běžcem, který ho předběhl, mohou dělat interwiev až po doběhu, protože ho dříve neznali.

Zasedl nový parlament, většina lidí, kteří zde jsou, nejsou známi. Myslím si, že víc pravdy má pan Jančáry, pan Popovič samozřejmě má také hodně pravdy, ale jak zde říkala paní poslankyně Čechová, pro televizi jsme dali impuls my a ona se začala o nás zajímat. Když i tisku dáme jakýsi impuls, i když nemusí být tak tvrdý, jak řekl pan Jančáry, tak musí přece jenom vzejít od nás. Vím, že při běhu na 100 metrů se nedá dělat interwiev. Někdo musí za nás - a tento odbor tady je, reklamu udělat. Myslím, že jsem dokumentoval to, co jsem chtěl říci příkladem a domnívám se, že nějaká reklama musí před námi přijít. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji. Do diskuse se přihlásil pan poslanec Moskal. Připraví se pan poslanec Květ.

Poslanec Václav Moskal: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsem rád, že přišel na přetřes tisk. Chtěl bych poukázat na to, že ze zasedání zemědělské, potravinářské a lesnické komise byly podány dvě informace v zemědělském tisku. Šlo však o velmi vážné dezinformace. Bylo to způsobeno tím, že příslušný redaktor se zúčastnil pouze části jednání. Byla znehodnocena práce poslanců, to znamená i práce České národní rady. Škoda, že příslušné články nemám s sebou. Vypracoval jsem k tomu i příslušné komentáře. Tisk je sedmá velmoc. Lidé postižení jsou někdy bezmocní, a proto bych na vás apeloval, abychom přijali určitá opatření proti znevážení práce České národní rady. Nechtějte, abych tady vyslovil určité pojmenování tisku, ale pokud budou následovat podobné informace týkající se zemědělství, bude pokračovat nespokojenost na našem venkově. Pokud jde o televizi, chtěl bych vyslovit svůj názor - protože jde o jednu společnost, považ ji televizi za monopol. Pokud nebudeme mít možnost, abychom se podívali na různé programy různých společností, pak tu bude stále monopolní postavení rozhlasu a televize. Děkuji vám. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji panu poslanci Moskalovi. Prosím pana poslance Květa, dále se hlásí paní poslankyně Stiborová. Než začne pan poslanec Květ hovořit, chtěl bych upozornit poslance, že naše diskuse se začíná točit v kruhu a my bychom měli spět k nějakému rozhodnutí, usnesení, je třeba, abychom se rozhodli, zda přijmeme usnesení, jak ho navrhoval pan poslanec Jančáry, nebo ne, případně ten bod uzavřeme jinak. (Potlesk.) Nyní žádám pana poslance Květa, aby hovořil.

Poslanec Jan Květ: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, odvážím se mluvit proto, protože zde o tomto tématu ještě řeč nebyla. Letos vyšlo několik čísel časopisu Česká politika, který se věnoval činnosti české vlády a České národní rady a tento časopis přestal vycházet. Pan premiér Pithart nám vysvětlil důvody a také řekl, že se uváží nějakou jinou formou pokračovat ve vydávání tohoto časopisu, pravděpodobně ve spolupráci s předsednictvem České národní rady. Proto se obracím na předsednictvo České národní rady se žádostí, aby tuto otázku oživilo - uplynuly od této doby již dva měsíce - a posoudilo, spolu s předsednictvem české vlády, obnovu tiskového orgánu, který by podával poměrně obšírné zpravodajství a komentáře, týkající se činnosti jak české vlády, tak České národní rady, pravděpodobně jako periodický časopis, nikoliv jako deník.

Poslankyně Marie Stiborová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, otázka kolem tisku a práce České národní rady nevyplývá jenom z toho, že by snad novináři chtěli psát jenom o Federálním shromáždění a této činnosti. Česká národní rada je, bohužel, ve stínu Federálního shromáždění, v takovém stínu, který vyplývá z toho, že se celé kompetence a záležitosti, které se v současné době začínají znovu nastolovat, budou měnit. Tzn., že by měl vyjít impuls od nás, od České národní rady, od jejího vedení, aby se zvýšila pravomoc České národní rady, čímž se samozřejmě zvýší i její úloha a zájem o její práci informovat voliče.

(Potlesk.)

Poslanec Vladimír Čech: Chci promluvit o tom, co se týká toho, co se stalo včera a souvisí to s tím, o čem je zde řeč dnes. My sami musíme být mnohem průraznější a sebevědomější, jinak nás bude tisk mít tendenci brát na lehkou váhu. Včera paní předsedkyně Burešová, když pan poslanec Čermák měl požadavek, aby soudci, které jsme včera volili, byli lustrováni, zde řekla, že federální vláda by to stejně nebrala v potaz, že to nechce udělat. Jak je to možné? Představte si, že by k hlasování došlo, a že bychom to zde odhlasovali. Jestliže by federální vláda na to nepřistoupila, pak by to byla degradace významu celého parlamentu. To je přece nesmysl. Je to můj názor. ale nemusíte s tím souhlasit. My bychom měli, když zde něco odhlasujeme, trvat na tom, že to uděláme. Potom budeme sebevědomý parlament, který bude brán vážně. Není to moje myšlenka, ale říci to musím - řekl to někdo moudřejší než já: parlament je tak silný, jak silný být chce.

(Potlesk.)

Poslanec ČNR Michal Sedláček: Vážený pane předsedající, vážení kolegové a kolegyně, cítím také potřebu něco říci, protože diskuse spěje určitým směrem, kam asi nechceme. Řeknu to na rovinu, vystudoval jsem fakultu žurnalistiky. Chtěli jsme tržní ekonomiku, kterou se snažíme nastolovat. Proto dnes nechtějme od tisku, aby psal tak, jak mu někdo bude diktovat. Jediný prostředek, jak toho můžeme dosáhnout je ten, že si zřídíme vlastní noviny, které uspějí, když si je lidé budou chtít kupovat tak fungují zákony v tržní ekonomice. O novinách Česká politika zde byla řeč, takže myslím, že v tomto směru bychom měli postupovat.

Další krok, který bychom měli udělat a je v naší kompetenci, je zavázat náš tiskový odbor k nějaké aktivitě. A poslední takovou aktivitou, která se již vůči televizi rozjela - můžeme ji rozjet i vůči rozhlasu - je aktivita vůči státním sdělovacím prostředkům, jako je televize a rozhlas. My budeme schvalovat rozpočet české televize a českého rozhlasu, takže je i v naší kompetenci je kontrolovat - je to naše povinnost. (Potlesk.)

Můžeme tedy přijmout ještě jedno usnesení, a to zavázat vládu k určitému postupu vůči státním sdělovacím prostředkům. Nechtějme ale nařizovat novinářům, aby psali, co si představujeme my a tak, že budeme mít silný parlament. Lidé si chtějí noviny kupovat a budou číst to, co tam bude. Když někdo poruší zákon, máme možnost tiskové opravy, případné vyvození následků podle občanského práva. Proto bych se přikláněl k tomuto postupu.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji panu poslanci Sedláčkovi. Domnívám se, že nadešla chvíle pro pana poslance Jančáryho, který jako předkladatel má právo na závěrečné slovo k tomuto bodu.

Poslanec Julius Jančáry: Pane předsedající, dámy a pánové, je vidět, že politika je vývoj, takže po tom, co jsme si zde řekli, bych navrhoval takovouto úpravu:

Vypustit bod I, kde byla žádost na sdělovací prostředky, zároveň nám s tím, bohužel, vypadne i ta televize, ale tu, domníváme se, bychom byli schopni řešit zvlášť. Dále ponechat usnesení bod II - žádáme vládu České republiky, aby urychlila přípravu vydávání vládních novin. které budou informovat přednostně o práci vlády Ceské republiky a České národní rady.

Bod III zde odezněl, opakovalo se několikrát, jak bychom se měli sami chovat, aby o nás měl tisk zájem. Čili bod III bychom vypustili, to je věc každého z nás.

Bod IV - tj. ovlivnění tiskového odboru, o kterém mluvil poslanec Sedláček - uložit tiskovému odboru České národní rady, aby ČTK předával týdenní rozvrh plánu činností výborů, komisí a pléna v ČNR, jakmile je sestaven, zejména s úplným výčtem navrženého pořadu jednání a nechť si novináři vyberou sami, co je bude zajímat..,

Redukuji tedy svůj návrh na usnesení - bod II a IV, po přečíslování na bod I a II.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Němcová.

Poslankyně Helena Němcová: Pan premiér nás informoval, že České noviny budou vycházet od 1.ledna. Není možné, aby to bylo urychleno.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: V podstatě vyplynuly z rozpravy dva návrhy. S prvním nás seznámil pan poslanec Jančáry, druhý říkal pan poslanec Lom a pan poslanec Popovič, abychom nepřijímali žádné usnesení.

Poslanec Pavel Popovič: Pro případ, že bychom přijali usnesení. pak nemáme vládu o co žádat, ale jí můžeme jen ukládat.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Domnívám se, že je na nás rozhodnout, zda přijmeme k tomuto bodu usnesení nebo ne. Dám o tom hlasovat. Kdo je pro, abychom k tomuto bodu přijali samostatné usnesení (hlasuje se - 15 hlasů). Kdo je proti? (52 hlasů.) Zdržel se někdo hlasování? (58 hlasů.)

Návrh přijímat usnesení nebyl přijat, takže nepřipadá v úvahu ani redukovaný návrh.

Dovolte mi, vzhledem k tomu, že v diskusi padlo několik námětů ke zlepšení práce České národní rady - otázka tiskového mluvčího, otázka pravidelného času pro předsedkyni ve sdělovacích prostředcích, tiskové konference a některé další náměty, abychom tento bod uzavřeli tím, že uložíme předsednictvu České národní rady, aby se zabývalo všemi těmito náměty z diskuse, a tím přispělo ke zlepšení stávajícího stavu práce České národní rady.

Je s tím souhlas? Kdo souhlasí? (Hlasování.) 122 je pro. Kdo je proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování? (5) Děkuji, tím jsme uzavřeli bod VII našeho dnešního jednání.

Než přejdeme k bodu VIII, o slovo mě požádal generální prokurátor. Domnívám se, že ve smyslu § 19 respektive § 20 jednacího řádu bychom mu mohli dát slovo.

Generální prokurátor Ludvík Brunner: Pane místopředsedo, vážené paní a páni poslanci, chtěl bych reagovat na interpelaci paní poslankyně Kantůrkové. Když jsem se dopoledne vzdálil, nebylo to proto, že bych utíkal před svou ústavní odpovědností, ale bylo to proto, že v této záležitosti, po včerejším jednání s poslancem FS panem Rumlem, jsem si vyžádal účast na jednání komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu. Domnívám se, že tato záležitost. o které paní poslankyně Kantůrková mluvila, má dva aspekty - jeden právní a druhý politický.

Myslím, že politický aspekt této záležitosti by měl být předmětem této komise právě proto, že podle schválené novely 6. jednacího řádu FS a novely trestního řádu dostala komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu pravomoci, které v podstatě odpovídají některým pravomocem orgánů činných v trestním řízení, to znamená, že mají právo předvolávat osoby. Tyto osoby se musí dostavit a vypovídat pod sankcí křivé výpovědi, křivého svědectví atd. (Z pléna - nahlas!)

Omlouvám se. Takže, novelizovaným ustanovením příslušného jednacího řádu a novelizovaným ustanovením trestního řádu - opakuji, že komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu má pravomoci, které v podstatě odpovídají některým pravomocem orgánů činných v trestním řízení.

Jinak celou záležitost materiálu zveřejněného v novinách Expres - chci říci, že se samozřejmě nezbavuji své odpovědnosti a povinnosti prokuratury přijímat jakákoli trestní oznámení, pokud je tady podezření ze spáchání nějakého trestného činu. V této souvislosti interpelace paní poslankyně Kantůrkové je třetí v pořadí. Do včerejšího dne jsem dostal na stůl trestní oznámení dr. Elišky Horelové a Syndikátu novinářů v této záležitosti. Doufám, že pochopíte, že v současné době, v tak krátkém čase, vám asi těžko mohu podávat nějakou informaci o závěrech. V každém případě tato trestní oznámení prošetříme podle platných předpisů a předpokládám, že na příští schůzi ČNR budu schopen vám podat podrobnější informaci. Děkuji.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji panu prokurátorovi. Ptám se České národní rady, jestli má někdo dotaz. Ano, pan poslanec Payne má dotaz.

Poslanec Jiří Payne: Chtěl jsem se pana generálního prokurátora zeptat, zda počítá s tím, že jednání prokuratury bude vedeno také v jiné věci. Protože tady se k věci přistupuje, jako kdyby zákon překročili novináři. Ale jestliže v novinách někdo vznesl jakousi domněnku, že území naší republiky je rejdištěm zpravodajských sítí všech možných zemí na světě, pak se domnívám, že je to záležitost, která by se měla vzít vážně a prošetřit, je-li tomu tak. Znamená to tedy, jestliže při tomto prošetřování se zjistí, že tomu tak není, tak v tom případě by ten, kdo otiskl tuto informaci, měl být volán k odpovědnosti. Jenom, abychom tedy nepodlehli dojmu, že trestní oznámení je vedeno pouze proti novinářům. Prokuratura by měla postupovat zcela nezaujatě v této věci.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji. Hodlá pan generální prokurátor odpovědět?

Generální prokurátor Ludvík Brunner: Jestli mohu - je pochopitelné, že se budeme zabývat touto záležitostí ve všech souvislostech, samozřejmě i ve spolupráci s příslušnými jinými orgány jako je třeba Úřad na ochranu ústavy a demokracie. To je samozřejmé.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji, nejsou další připomínky? Nejsou.

Dovolte, abychom přistoupili k předposlednímu bodu našeho jednání, kterým je bod

Tento bod navrhl zařadit na pořad naší schůze pan poslanec Šimeček. Žádám jej tedy, aby se ujal slova.