Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředseda ČNR Václav Žák: Vážené poslankyně, vážení poslanci, členové vlády České republiky a milí hosté, zahajuji přerušené jednání 6.schůze České národní rady. Pro úplnost zopakuji, že nám dnes zbývají projednat tyto body programu.

VI. Interpelace, otázky a podněty poslanců České národní rady na členy vlády České republiky

VII. Informace veřejnosti v hromadných sdělovacích prostředcích o práci České národní rady

VIII. Podpora usnesení Federálního shromáždění k požadavku na lustraci kandidátů do obecních zastupitelstev s rozšířením o lustraci pracovníků Kanceláře České národní rady.

IX. Zpráva o činnosti předsednictva České národní rady od 10. října do 30. října 1990 (tisk 84)

Včera jsme tedy projednali pět bodů a skončili jsme uzavřením odpovědí členů vlády České republiky na interpelace, otázky a podněty poslanců ČNR z minulé schůze.

Nyní budeme projednávat bod

Včera jsem vám sdělil, že jste obdrželi sněmovní tisky č. 75, 76, 78, 85, 86, 87, 88, 89 a 92, které obsahují přednesené nebo předložené interpelace do doby konání této schůze. Nyní bychom tedy dali prostor poslancům, kteří chtějí přednést ústní interpelace, otázky nebo podněty.

Podle prezenční listiny je přítomno 138 poslanců. Dávám slovo prvnímu přihlášenému, poslanci Vladimíru Líbalovi.

Poslanec Vladimír Líbal: Vážený pane místopředsedo, vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, je zvláštní shodou okolností, že zde v krátké době vystupuji k události, která patří ke smutným stránkám našeho života. Všichni jsme v posledních dnech zaznamenali tragickou smrt 30 horníků na dole 1.máj v Karviné při výbuchu plynu. Ztrátu nejbližších a nejdražších nemohou vyjádřit žádná slova. Přesto a nebo právě proto mi dovolte, abych vás jménem Klubu poslanců Občanského fóra vyzval k uctění jejich památky minutou ticha. (Shromáždění povstává - shromáždění sedá.)

Děkuji vám. Zároveň mi dovolte, abych vás požádal, abyste svými příspěvky alespoň nepatrně přispěli rodinám pozůstalých. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu poslanci Líbalovi. Do diskuse se přihlásila paní poslankyně Kolářová, pan poslanec Zajíček, pan poslanec Čapek, pan poslanec Strašek a pan poslanec Chutný. Dávám ještě slovo panu poslanci Chromému.

Poslanec Heřman Chromý: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážení hosté, dámy a pánové, dovolte mi, abych se za svou osobu dotkl ve svém vystoupení dvou otázek. První se týká spolupráce ČNR s českou vládou, druhá posílení česko-slovenské vzájemnosti a podpory federativního státoprávního uspořádání.

Jak všichni víme, na posledním zasedání ČNR byla vznesena řada interpelací, otázek a podnětů, připomínek poslankyň a poslanců. Celkem asi 47 příspěvků, které směřovaly na českou vládu. Zdržím se komentáře k těmto vystoupením, která jsou navíc garantovaná zákonem ČNR o jednacím řádu. Stanovisko premiéra české vlády si mohli vyslechnout všechny poslankyně a poslanci, kteří tento maratón přežili. Z těchto vystoupení však jednoznačně vyplynula potřeba pravidelného kontaktu členů vlády a jejího předsedy s poslaneckým sborem, nutnost vzájemně se informovat o aktuálních otázkách politického a hospodářského života, rychle a účinně řešit to, co je někdy předmětem až neumdlévajících retorických exhibicí, jednoduše shrnuto šetřit drahoceným časem členů vlády a časem vlastním a tak si oboustranně vážit své práce.

Poslanecká činnost a pracovní přepětí vlády jsou díky nedostatečné spolupráci a neinformovanosti poznamenány omyly a chybami. Z nich pramení a priori nedůvěra, nervozita, unáhlené závěry. Někdy ne my, ale spěch formuje obsah navrhovaných a přijímaných zákonů. Mnohdy pak po jejich schválení konstatujeme práci kvapnou, ale málo platnou. Již několikrát se zde mluvilo o potřebě pravidelné a těsnější spolupráce vlády a poslanců, bohužel jen mluvilo. Navrhuji proto této plenární schůzi, aby přijala usnesení. které pravidelný oboustranný kontakt uloží vládě České republiky, jejímu předsedovi a poslancům České národní rady, a to do té doby, než bude tato forma spolupráce zakotvena v novém zákoně o jednacím řádu.

Tato forma součinnosti bude užitečná pro obě strany a pro všechny, kterých se naše práce dotýká. O nedostatečné informační propojenosti a součinnosti mezi nejvyššími orgány státní moci a nejvyššími zastupitelskými sbory republik a federace svědčí svým způsobem i dokument přijatý ve Slavkově. Absence představitelů zastupitelských sborů při deklaraci tohoto nanejvýš prospěšného a potřebného prohlášení odráží i určitou vnitřní rozporuplnost ve Federálním shromáždění, jeho malou soudržnost, stejně jako statující postavení republikových zákonodárných sborů, těch orgánů, které svobodně volilo více než 90% občanů, ocitajících se dnes často v myšlenkovém chaosu. V chaosu umocněném polopravdivými a dezinformačními triviálnostmi senzacechtivých a fašistoidních plátků. Nelze se pak divit, že vlády a parlamenty, které dosud nevládnou ani vládními novinami ani pravidelnými vysílacími časy ve státní televizi ani ve státním rozhlase, přihlížejí, jak se občané zmítají v protichůdných emocích, jak se v jejich řadách rozmáhá sociální nevraživost. rasová nesnášenlivost, národní zaslepenost. Vše pod nedotknutelnou "nezávislostí" hromadných sdělovacích prostředků. Ty, pokračujíce leckde v totalitní rutině, předkládají veřejnosti známá černobílá schémata, v nichž se pouze plusová znaménka zaměňují za mínusová.

Nepříliš šťastné se jevilo podle mého soudu jednání klubů Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí 23.října ve FS, které se konalo za účasti předsedy vlády ČSFR pana Čalfy, předsedy vlády SR pana Mečiara, představitelů ČNR, FS a dalších zástupců VPN a OF. Nepochopení situace na Slovensku sklouzlo místy ve směšnou diskusi o federaci. Na místo politického nadhledu, obeznámenosti se stavem věcí a naslouchání druhému, přišel na řadu oblíbený republikový ping pong v podobě servírovaných ropovodů a plynovodů.

Obecně řečeno, jako kdybychom dočista zapomněli na ducha a způsob listopadového nenásilného převratu, kterým jsme si získali úžas celého světa. Politika nenásilí, občanské rozhodnosti a ukázněnosti, tato listopadová vizitka. vycházející z nejsilnějších duchovních tradic našich dějin, jako by opět byla zasunuta pod tíhou každodenní politiky a rozmělněna zbytečnými zmatky této horečné doby.

Tak se dá říci, že se i vytratil duch 17. listopadu, tedy to nejlepší z myšlenek Masarykova žáka Emanuela Rádla, významného českého filozofa, který o duchovní moci kdysi napsal, že politika, stát, národ bez vlády ducha nemohou být a také nejsou hlavními věcmi našeho života. Stejně jako sociální politika, která se stává základem lidského snažení, přestává sloužit tomu, co životy lidí určuje a skutečně jimi hýbe. A tímto hybadlem jsou zájmy mravní, filozofické, literární, vědecké, náboženské, kterým všechno ostatní, i politika i stát i lid i sociální zařízení slouží.

Co mám touto téměř filozofující a možná trochu nemístnou připomínkou na mysli? Seberychlejší hospodářská transformace nedojde úplnosti, nebude-li ji provázet podpora a pěstování duchovních zájmů jako nezbytná protiváha k ekonomicky neúprosné utilitaritě a pragmatičnosti. Ani totiž prosperující a blahobytně se chovající společnost nezaručuje ještě pokojný a spokojený život občana v tom pravém slova smyslu. Avšak v této rovnováze ducha a pragmatičnosti tkví naše cesta, náš vklad do evropských dějin.

Původci nejrůznějších skandalizací, spekulací a kryptománií okolo událostí 17.listopadu, jak se ukazuje, se s touto cestou a vývojem dosud nesmířili. Navrhuji proto, aby z pléna ČNR vzešel iniciativní dokument, na němž by se podílely všechny politické síly zastoupené v ČNR a který by byl předložen FS. V dokumentu bychom vyjádřili

1. podporu SNR a jejímu přijatému návrhu koaličního zákona o slovenštině,

2. odsouzení nacionalistických pokusů o zneužití tohoto zákona k politické destabilizaci a rozbití našeho státu,

3. podporu přijetí Slavkovské deklarace k 72.výročí vzniku ČSR,

4. vyzdvižení myšlenky, že česká a slovenská vzájemnost prostoupí celou naši společnost a život každého občana jen tehdy, zakotví-li v novém obsahu federativního státoprávního uspořádání i duchovní podtext listopadových událostí r.1989.

Děkuji vám. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslanci Chromému a prosím paní poslankyni Štěpovou.

Ministryně obchodu a cestovního ruchu ČR Vlasta Štěpová: Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, vážení kolegové a kolegyně, přece jen jsem se dostala do té zvláštní pozice, že zde nyní stojím jako poslanec za Jihočeský kraj a obracím se s interpelací na člena vlády. (Potlesk.) Navíc si nejsem tak úplně jista, kterému členu vlády interpelace patří. Dohodli jsme se s dalšími poslanci za Jihočeský kraj, protože jde o vyšší kompetence, o řešení na úrovni vlády federální, že by zřejmě interpelace měla být orientována na pana ministra Šabatu.

Říkala jsem už, že jsem poslanec za Jihočeský kraj. Zřejmě jako nám všem i mně leží na srdci osud Českého Krumlova. Český Krumlov jako památka, jako skvost, jako památka tak dlouho opomíjená, která se dostala do stavu devastace, bude zřejmě ještě dlouho čekat, než se nejen místním radním a obyvatelům, ale i nám všem podaří získat takové fondy a takové kapacity, aby se Český Krumlov začal stavět na nohy.

V minulých měsících se stalo to, co se stát nemuselo. Je rušen motostřelecký pluk ve Vyšném a místní konšelé se oprávněně domnívali, že rušení tohoto pluku jim trochu pomůže v řešení jejich nezáviděníhodné situace. Znamená to totiž, že pluk opustí místní kasárna, že opustí bytové jednotky, že budou moci řešit bytovou situaci svých občanů, a že do uvolněných úředních místností pluku vymístí z prostoru zámku SNB, archivy a některé další věci v zámku nepotřebné tak, aby zámek mohl sloužit svému účelu.

Nicméně, bez dohody s představiteli města bylo rozhodnuto, že tam bude umístěn pluk OSN. Prostě jim to bylo sděleno a oznámeno, aniž s nimi někdo jednal. Když se místní občané začali zdráhat, bylo s nimi jednáno asi tak, že nechápou mírovou politiku naší země.

Zmocnili mne tedy místní konšelé a občané, abych zde i jejich jménem velice rezolutně prohlásila, že jejich postoj nemá absolutně co dělat s mírovou politikou naší země, že jde jen o to, hledat jiné možnosti umístění pluku, než je přesně Český Krumlov. Dnes ráno jsem byla ještě s nimi ve styku. Upozornili mne, že se chystá demonstrace před místními kasárnami.

Já jsem jménem občanů psala radikální supliku ještě panu ministru Vackovi, nicméně, odpověď jsem dosud nedostala a občané Českého Krumlova také ne.

Prosila bych tedy pana ministra Šabatu, zda by jménem české vlády nemohl jednat s vládou federální, aby se otázka umístění pluku OSN v Českém Krumlově ještě jednou prověřila.

Dovolte mi ještě zneužít toho, že tu stojím, k jedné prosbě na vás, poslance.

Jsem ministr obchodu a cestovního ruchu a obchod není v současné době v dobré situaci. Můžeme prodávat jen to, co je nám k prodeji svěřeno, zboží si sami n evytváříme. To sami jistě pozorujete a občané, které reprezentujete, se na vás obracejí s nekonečnými dotazy na takové položky, které jsme jako úzkoprofilové dříve neznali, tj. sůl, brambory atd.

Projednávali jsme zákon o malé privatizaci a jistě znáte dobře úsilí české vlády najít zahraniční společnosti, které jsou dobré a silné, které by nám mohly pomoci. Malá privatizace totiž jenom vrátí pocit vlastnictví u majetku, který nechceme ohraničovat pojmem malý, ale kde je někdo ochoten za tento majetek znovu vzít osobní odpovědnost. Malá privatizace se ovšem nebude týkat celého obchodu. Aby obchod vstoupil do tržního mechanismu silný, není možné rozpustit celou síť a vrátit se do časů F.L.Věka, dobrušského osvíceného kupce, a čekat dalších 100 až 200 let, až se obchod vzpamatuje.

Netajili jsme se samozřejmě našimi představami o tom, že jisté obchodní celky to, co obchod reprezentuje v dobrém slova smyslu v současné době. zůstane zachováno - vlastní prodejny obchodních podniků, ty největší prodejny - aby tyto celky mohly do další etapy vejít konkurenceschopné. Přitom usilovně hledáme zahraniční firmy, které by nám v tom mohly pomoci, to znamená, které nám předají své znalosti, vědomosti, své know how. V maloobchodní síti jde především o techniku a technologii prodeje, o vybavení prodejen pokladnami, které jsou schopné snímat čárový kód, skladové zázemí, vybavení skladů a samozřejmě také způsob řízení prodeje. Tyto zahraniční společnosti intenzivně a cílevědomě hledáme, na základě našich znalostí a vědomostí a ekonomických výsledků těchto společností. Nebudu vyčíslovat všechny. s kterými jsme už jednali, nejsme v pozici, kdy si můžeme diktovat podmínky, i když samozřejmě máme co nabídnout, ale v maloobchodě toho není mnoho.

Nedomnívám se však, že je dobré, když někteří poslanci, bez hlubší znalosti věci, bez hlubšího podtextu, zveřejňují své názory na "pytlíkování akciových společností" a teď ty firmy jmenují. Není to dobré pro naše další jednání s těmito firmami a není to také dobré pro náš obchod. Já bych vás, vážení kolegové poslanci, upřímně prosila, pokud máte nějaké nejasnosti nebo nedostatečné informace o tom, o čem jednáme, a jak by ta jednání mohla dopadnout, obraťte se na nás, rádi vysvětlíme.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji paní poslankyni Štěpové.

Dále se s interpelací hlásí pan poslanec Zajíček. Je to interpelace na premiéra Pitharta a ministra Grégra. Má ta interpelace, pane poslanče, obecný dosah? (Poslanec Zajíček: Půjde o otázku.) Dobře, já si tedy škrtám interpelaci a píši dotaz.

Poslanec Stanislav Zajíček: Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, vážená česká vládo, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci!

Dovolte, abych položil, jménem poslanců Viktora Dobala, Jiřího Honajzera, Ivana Maška a Stanislava Zajíčka tuto otázku panu premiéru Pithartovi a panu ministru Grégrovi: Naše veřejnost je vcelku průběžně informována o obchodních jednáních automobilky v Mladé Boleslavi. Víme, že komise zvažuje výhodnost nabídky firmy Volkswagen a firmy Renault, že vyřadila z konečného rozhodování ostatní zahraniční uchazeče o spolupráci v československém automobilovém průmyslu.

Ve srovnání s tímto odvětvím je náš letecký průmysl poněkud na okraji obecného zájmu. Je to pochopitelné. Letadlo zůstává prozatím vzdálené zájmu i možnostem nákupu drtivé většiny našeho obyvatelstva. Domníváme se ale, že obecný nezájem o toto nikoli nevýznamné odvětví našeho hospodářství, které ve dvou desítkách závodů koncentruje téměř 30 000 vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, je ke škodě věci.

Průmysl, který pracuje na vysoké technologické úrovni i kázni, je v našem povědomí spjat s výrobou převážně vojenskou a tedy v minulosti utajovanou. To bychom měli změnit.

Vedle výroby letadel vojenských dosahoval letecký průmysl v minulosti významných úspěchů i ve výrobě letadel sportovních. Připomeňme akrobatické letadlo Zlín a jeho mezinárodní úspěchy nebo malá dopravní letadla, která jsou dodávána téměř do celého světa. A právě v oblasti dopravních letadel jsme na loňském aerosalonu v Paříži vyvolali velmi příznivý ohlas předvedením nového malého dopravního letadla L 610.

Pro toto letadlo přicházejí v úvahu v podstatě tři typy motorů: motor československé výroby, který je ve vývoji již dlouhou řadu let; motor firmy General Electric a motor firmy Pratt and Whitney. Jeden z motorů jmenovaných zahraničních firem je bezpodmínečně nutný pro dodávky do vyspělých zemí západní Evropy a do zámoří.

O uzavření předběžné smlouvy s firmou General Electric proběhly zprávy ve sdělovacích prostředcích počátkem tohoto roku. O jednáních o těchto motorech se zmínil i ministr Grégr v interview otištěném 24.10. v Občanském deníku.

Naše otázka zní: do jaké míry je známa resortnímu ministru panu Grégrovi situace ve vývoji letadla L 610, motoru pro něj a posléze o stavu jednání o dodávkách ze zahraničí?

Pokud je nám známo, právě výběr zahraničních motorů do značné míry ohrožuje včasné dokončení vývoje letadla a jeho prezentaci na zahraničních trzích. Ptáme se proto, proč výběr není dosud oficiálně ukončen, když, jak je vám také známo, technické studie a srovnání obou typů motorů našimi předními experty i vývojovými pracovníky ve výrobě hovoří ve prospěch motoru Pratt and Whitney.

Je nám známo, že ředitel závodu hodlá navzdory tomu jednat s firmou General Electric s odůvodněním, že musí plnit závazky vyplývající z uzavřeného memoranda, a že věc je politickou nutností, kterou musí respektovat.

Pokud se nám podařilo zjistit, memorandum není závazným kontraktem, ale v jistém smyslu pouze zápisem o jednání. Prosíme proto pana ministra také o vysvětlení tohoto postupu. Pokud by bylo zapotřebí, můžeme předložit další fakta, která dokáží oprávněnost naší otázky.

Uvnitř faktického jádra našeho dotazu nalezneme i problém či pověru obecné platnosti. Takovým problémem, který za pověru chceme považovat, je interes vysokých státních úředníků na zaujatém provedení čistě ekonomických rozhodnutí. Politicky motivovaná rozhodnutí do hospodářství v přísném slova smyslu nepatří a doba, kdy byla pokládána za conditiones sine qua non, je, doufáme, dávno pryč.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslanci Zajíčkovi. Další interpelací je interpelace dr Miroslava Čapka. Není zde blíže specifikováno téma této interpelace.

Poslanec Miroslav Čapek: Vážená paní předsedkyně České národní rady, vážený pane předsedající, vážená česká vládo, kolegové a kolegyně. S interpelací se neobracím pouze jménem svým, ale také Stanislavy Bumbové, Jaroslava Štraita, Jaroslava Matějky a Jiřího Maryta, a to na vládu České republiky a jejím prostřednictvím též na vládu federální. Na základě poznatků poslanců z pohraničního okresu vzrůstá mezi občany znepokojení pokud jde o navrácení majetku sudetským Němcům. Na toto téma se objevila v tisku řada zpráv. Podle poslední zprávy ze servisu ČTK týdeník Süddeutsche Zeitung přinesl zpravodajství ze zasedání Spolkového shromáždění Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Mluvčí sdružení Franz Neubauer reagoval na otázku zkonfiskovaného majetku sudetských Němců. Informoval o dopisu prezidentovi ČSFR a o své žádosti Helmutu Kohlovi, v ní žádal o podporu sudetoněmeckého stanoviska vůči Československu. Obdobnou žádost spolkovému kancléři adresoval i bavorský premiér Max Streibl. Ten požádal kancléře o zahájení rozhovorů s vládou ČSFR o majetko-právních otázkách, které nejsou řešeny ani ve smlouvě mezi oběma zeměmi z roku 1973. Pro zvýraznění postojů tohoto hnutí cituji z jejich rezoluce uveřejněné v Süddeutsche Zeitung: "...je však nutné řešit otázky práva na vlast a práva na sebeurčení sudetských Němců, jejich práva národní skupiny, jejich majetku a oživení jejich domovských území. Potřebné k tomu budou zevrubné rozhovory, které musí spočívat na vůli obou stran najít spravedlivé a nutné kompromisy. Kdyby se ale česká strana měla v sudetoněmecké otázce omezovat pouze na slova a nebyla by ochotna k spravedlivému urovnání, zatížilo a ohrozilo by to nejtěžším způsobem cestu Čechů a Slováků zpět do Evropy.". Konec citátu. Dále pan Neubauer informoval o oznámení mluvčího předsedy české vlády. Podle něho česká vláda zaujímá v otázce vlastnických práv sudetských Němců jiné stanovisko, než bylo zveřejněno v Hospodářských novinách. Včera mluvčí předsedy české vlády dr. Petr Příhoda v prohlášení pro ČTK tuto zprávu popřel. V souladu s přáním našich voličů se obracíme na vládu České republiky i na federální vládu.