Česká národní rada 1990 – 1992

Vládní návrh zákona jste obdrželi také prostřednictvím výborů jako sněmovní tisk 63. Společnou zprávu výborů jste dostali dnes na lavici jako sněmovní tisk č. 83. Odůvodněním vládního návrhu pověřila vláda ČR místopředsedu vlády Baudyše. Prosím ho, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Antonín Baudyš: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové poslanci, návrh zákona ČNR o změnách působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení je předkládán v návaznosti na zákon číslo 388/1990 Sb. o rodičovském přípěvku, který byl schválen Federálním shromážděním. Podle tohoto zákona je s účinností od 1.ledna 1990 zrušen mateřský příspěvek a nahrazen nově koncipovaným rodičovským příspěvkem. S ohledem na to je třeba provést odpovídající úpravy i v zákonu ČNR číslo 114/1988 Sb. o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení. Tím bude republiková zákonná úprava věcně i dikčně uvedena do souladu s federálním zákonem.

V případech, kdy o rodičovském příspěvku má rozhodovat orgán sociálního zabezpečení, navrhuje se, aby tímto orgánem byly okresní správy sociálního zabezpečení. O rodičovském příspěvku tedy bude rozhodovat stejný orgán, který do 30.9. tohoto roku je příslušný k rozhodování o mateřském příspěvku.

Zároveň se v předloženém návrhu zákona umožňuje okresním správám sociálního zabezpečení rozhodovat o mateřském příspěvku, jestliže nárok na tuto dávku vznikl před 1.říjnem tohoto roku, ale žádost byla uplatněna až po účinnosti zákona o rodičovském příspěvku. Vláda ČR schválila předložený návrh zákona 31. srpna 1990. S úpravami obsaženými ve společné zprávě výborů ČNR k návrhu tohoto zákona souhlasíme. Prosím, aby návrh byl ve znění těchto úprav schválen.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu místopředsedovi. Prosím společného zpravodaje poslance Loma, aby odůvodnil společnou zprávu.

Poslanec Petr Lom: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážení poslanci, zákon o změnách v působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení tisk ČNR 63, který je předkládán ČNR ke schválení, je svým rozsahem malý" ba přímo nepatrný, ale velký svou myšlenkovou náplní i svědectvím změn v našem myšlení. Výraz mateřský příspěvek je nahrazován významově širším výrazem rodičovský příspěvek, kterým je i legislativně potvrzena faktická rovnoprávnost a nedílná odpovědnost obou rodičů při výchově nezletilého dítěte.

Proto nový zákon o rodičovském příspěvku neukládá národnímu výboru oznamovací povinnost, skutečnost rozhodující pro jeho přiznání se z tohoto ustanovení vypouští. V návrhu zákona je zajištění působení zákona i v případech, jestli nárok na rodičovský příplatek vznikl před jeho účinností.

Výbory ČNR, kromě mandátového a humanitního, projednaly na svých schůzích v říjnu 1990 vládní návrh zákona ČNR o změnách v působnosti orgánů ČR sociálního zabezpečení a doporučily, aby ČNR předložený vládní návrh zákona schválila s touto úpravou:

V článku se nahrazuje znění v působnosti orgánů ČSR výrazem o změnách v působnosti orgánů ČSR výrazem o změnách v působnosti orgánů ČR, v bodu dvě se slovo ustanoven nahrazuje písmeno Ch, v článku tři se dosavadní text nahrazuje tímto zněním: tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Výbory sněmovny doporučují v této úpravě zákon přijmout.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji poslanci Lomovi. Hlásí se někdo do diskuse? Nemám zatím písemnou přihlášku. Pokud se nikdo nepřihlásí do rozpravy, přikročíme k hlasování. Domnívám se, že můžeme vyjít ze stavu, že je nás tady 165. (Při sčítání hlasů si potom ověříme tento základní údaj.)

Doporučuji hlasovat o celém předloženém návrhu najednou. Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? Pokud nejsou, tak tedy - kdo souhlasí s přijetím návrhu zákona ČNR o změnách v působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení podle sněmovního tisku 63 ve znění společné zprávy výborů ČNR podle sněmovního tisku 83 a schválených podmiňovacích návrhů, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.)

Zdá se, že je to převážná většina, ale musíme to spočítat, protože se musíme dozvědět, kolik nás je tady dohromady. (Sčítání hlasů.) 148 hlasů je pro. Kdo je proti? Nikdo. Zdržel se hlasování? Jeden. Z toho vyplývá, že nás je tady 149 a z tohoto čísla budeme vycházet. Prosím, evidujte, pokud někdo přijde nebo odejde.

Děkuji, tím jsme projednali tento bod. Přistoupíme k dalšímu bodu pořadu, kterým jsou:

Na 5. schůzi ČNR byly předneseny ústní interpelace, které byly současně předloženy písemně, a proto jste je dostali dnes na lavice. Jsou to sněmovní tisky 75 a 77. Písemně byly předloženy interpelace uvedené v tiscích 76 a 78. Ostatní přednesené interpelace jsou pro přehled uvedeny souhrnně ve sněmovním tisku 92, který jste také dnes dostali. Mimo tyto interpelace byly ještě od doby konání 5. schůze ČNR podány další písemné interpelace, které máte na lavicích jako sněmovní tisky 85, 86, 87, 88 a 89. U těch interpelací, které byly předneseny na 5.schůzi ČNR, nebo byly dány písemně po jejím konání, dosud neuplynula doba, ve které je vláda České republiky povinna odpovídat. Pokud by ovšem někdo z přítomných ministrů, respektive členů vlády chtěl odpovědět, může tak samozřejmě učinit.

Pan doktor Lom.

Poslanec Petr Lom: Jestli smím opravit tiskovou chybu - na straně 2 tisku 92 ústní interpelace druhý odstavec začíná větou: Konzultace s generálem Naděvičem, náčelníkem sovětských vojsk. Tam vypadla slova - náčelníkem správy pro odsun sovětských vojsk.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. A když už jsme u té opravy, tak si prosím opravte i sněmovní tisk 88, kde v předposledním řádku úvodního odstavce je chybně uvedeno jméno interpelujícího poslance: Místo poslance Josefa Bezděka má být správně uvedeno "Josefa Hejska".

Přeje si vystoupit pan ministr Ježek, pan ministr Bojar, Richter a Vopěnka. Prosím.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Tomáš Ježek: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, mám zde připravenu odpověď na interpelaci pana poslance Josefa Hejska, která je velice důležitá a odpověď na ni do jisté míry přesahuje to, o čem je tam řeč. Zároveň využívám příležitosti, abych vám sdělil jednu informaci, která se k tomu bezprostředně váže.

Federální shromáždění totiž dnes má hlasovat o odložení účinnosti zákona o nápravě některých majetkových křivd. Byl jsem tam dnes naposledy dopoledne - v ústavně právním výboru, kde jsem podával zprávu k tomuto zákonu. Návrh z ústavně právního výboru byl takový, že se pozastaví platnost tohoto zákona pravděpodobně k 1.únoru. Důvody, které k tomu vedou, jsou složité a je jich hodně a vlastně se týkají interpelace, kterou jsem dostal.

Na dnešním zasedání Federálního shromáždění má být mimo jiné rozhodnuto o změně účinnosti zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd s tím, že v mezidobí, které takto vznikne, mají být odstraněny některé nedostatky, které tento zákon vykazuje. Při včerejším předběžném jednání v kanceláři Federálního shromáždění, jehož jsem se zúčastnil a při dnešním jednání ústavně právních výborů obou sněmoven byly vytipovány zásadní problémy, které by proces reprivatizace majetku narušily a které je tudíž nutno odstranit.

Mezi ně patří otázka, zda dosavadní ustanovení zákona o zachování užívacích vztahů k nebytovým prostorům je dostačující či nikoliv. Při všech uvedených jednáních byl učiněn jednoznačný závěr, že dosavadním držitelům reprivatizovaného majetku, zejména provozují-li v něm veřejně prospěšné činnosti, by měl zákon dát větší ochranu jejich užívacích vztahů, než je tomu dosud. Domnívám se, že náprava uvedeného legislativního nedostatku by měla spočívat v tom, že zákon uloží oprávněné osobě, které bude odňatá nemovitost vydána, povinnost uzavřít s dosavadním držitelem smlouvu o nájmu nebytových prostor na dobu určitou, která by neměla být kratší než dva oky. Současně se bude zvažovat takové řešení, na jehož základě by se nemovitost, jejíž účel užívání byl oproti původnímu účelu zásadně změněn, oprávněným osobám nevydávala. To je ta podstatná změna, ke které tam pravděpodobně dojde a za niž jsem se přimlouval, a kvůli níž byl tento zákon pozastaven.

Jinými slovy: "jeskyňový" problém, jak jsme si ho u nás pracovně nazvali, by tím byl vyřešen a pro děti, které se tam léčí, by bylo celé toto léčebné zařízení zachováno. Podobných případů je celá řada. Porodnice v Londýnské ulici - už o ni někdo žádal, zastupitelské úřady jsou vyháněny, byly by tedy od zítřka bez svých budov.

Tento zákon, bohužel, byl značně přepracován proti původní verzi, kterou jsme předložili, a kdyby byl býval byl přijat tak, jak byl navržen, tak by se to nestalo. Ale to už je pláč nad rozlitým mlékem. Každopádně je téměř jisté, že zákon bude přepracován v tom duchu, aby nedocházelo k případům, na které ukazovala interpelace pana Josefa Hejska, a ve všech ostatních případech.

To je tedy zpráva z dnešního dopoledne a já samozřejmě nevím, jak hlasování ve Federálním shromáždění dopadlo, ale je téměř jisté, že účinnost toho zákona bude pozastavena do 31. ledna, že nabyde účinnosti až od 1. února.

V případech, kdy nemovitost vydána nebude, bude oprávněným osobám náležet finanční náhrada ve výši odpovídající dnešní cenové úrovni. To je další změna vůči tomu zákonu.

Toto je tedy má odpověď, Myslím, že z hlediska "jeskyňového problému" je uspokojivá, i když samozřejmě, jako všechno na světě, má dvě stránky. Tím, že se účinnost zákona odloží o několik měsíců, tak vznikne zase řada jiných problémů, ale asi se to jinak nedá dělat. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu ministrovi. Teď se přihlásil pan ministr Richter.

Ministr spravedlnosti ČR Leon Richter: Vážená paní předsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci. Na minulé schůzi tohoto sněmu vzešel ze strany pana poslance Josefa Bezděka námět, týkající se mimosoudních rehabilitací. Místopředsedou vlády panem profesorem Lukešem mně byl tento námět - já sám dost dobře nevím, zda-li ho označit jako interpelaci, či spíše dotaz - postoupen k vyřízení, neboť se týká problematiky mimosoudních rehabilitací. Pan poslanec Bezděk zde toto stanovisko tlumočil jako stanovisko Klubu Milady Horákové.

Já bych rád k otázce mimosoudních rehabilitací jenom stručně odpověděl tolik, že jako ministr spravedlnosti neodpovídám, nejsem pověřen přípravou tohoto zákona, ani za koncepci, která byla zvolena. Pro informaci bych rád uvedl, že návrh byl zpracován Úřadem předsednictva vlády ČSFR a tento návrh již byl projednán v obou vládách národních a pokud je mi známo, má dojít k jeho projednání ve federální vládě v nadcházejících dnech. Poté by měl být projednán Federálním shromážděním a předpokládám, vzhledem k závažnosti a dosahu tohoto zákona, že o stanovisko bude požádána i ČNR.

Přesto se cítím povinen vyjádřit se jako člen české vlády a ministr spravedlnosti k jedné zásadní otázce, o níž pan poslanec Bezděk hovořil. Tento připravovaný zákon bude závažným předpisem, který by měl upravovat vztahy mezi jednotlivými subjekty práv a povinností a měl by zakotvovat nárok občana, který byl v minulosti v mnoha směrech postižen deformacemi v oblasti jak osobních, tak pracovně právních a majetkových práv. Toho lze ovšem dosáhnout - totiž cíle sledovaného tímto zákonem - jen formulací takového nároku pro ty, kteří byli v zákoně uvedeným a kvalifikovaným způsobem ve svých právech poškozeni. Zákon nemůže z důvodů zachování rovnosti mezi občany, mezi takto postiženými subjekty rozlišovat podle jejich příslušnosti k politické straně a nemůže předem někoho z nároků vylučovat právě z důvodu příslušnosti k některé politické straně. Pokud je mně jako členu české vlády a členu federální Legislativní rady známo, návrh tohoto zákona zakotvuje velice široký okruh práv těch občanů, kteří byli v minulosti postiženi a, podle mého soudu, je nejen po stránce legislativní, ale zejména po stránce věcné splněním toho, co národ a lid očekává.

Nicméně právě proto, aby byla naprostá jistota v tom, že nebude opomenuto nic. co by eventuálně z dosahu tohoto zákona bylo opomenuto, přistoupila federální vláda k velice širokému a podrobnému projednávání a posuzování tohoto návrhu zákona a osobně bych rád zde vyslovil přesvědčení, že v něm bude obsaženo vše to, co tato společnost nyní právem očekává od této zákonné úpravy. Jde totiž o zákonnou úpravu, která by měla završit celý proces rehabilitací tak, jak byl započat zákonem 119/90 Sb., a jak v něm pokračoval nyní přijatý zákon o odčinění některých křivd na úseku majetkových práv a nyní by měl tento proces být dokončen touto zákonnou úpravou. Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu ministru Richterovi, je pan poslanec Bezděk spokojen s touto odpovědí? (Zatím ano.) Děkuji, pan ministr Vopěnka.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Vopěnka: Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych odpovědět na interpelaci pana poslance Jiřího Machalíka ve věci odnímání vědecko-pedagogických titulů docentů a profesorů našich vysokých škol, s nimiž je, mimo jiné, spojeno právo na odpovídající pracovní zařazení a sociální zajištění. Podle § 40 zákona č. 172/1990 Sb., ze dne 4. května 1990 o vysokých školách byly odňaty vědecko-pedagogické tituly, přiznané podle zvláštního ustanovení po 22. prosinci 1969. Šlo o tituly, které tehdy byly udělovány bez řádného oponentského řízení. Smyslem tohoto zvláštního ustanovení bylo najmenovat dostatečné množství docentů a profesorů, oddaných husákovskému klanu, nasadit je do vědeckých rad a díky jim získat nadpoloviční většinu a vyloučit z nich nepohodlné členy. Jakmile se tak stalo, nebylo ovšem nutné toto zvláštní ustanovení používat v masovém měřítku. Jmenování docentů a profesorů mohlo již probíhat řádně, pochopitelně těmito neřádnými vědeckými radami. Ti, kteří by takové pseudořádné řízení mohli zvrátit již ve vědeckých radách neseděli a často již ani nepůsobili na vysokých školách.

Uznávám, že § 40 nového vysokoškolského zákona je nespravedlivý k těm, kteří jsou jím postiženi a také mně tito postižení píší. Jejich protesty jsou však marné, neboť zákon je zákon a nadto jde o zákon federální a ministerstvo školství proti němu postupovat nemůže. Budiž řečeno, že ani nechce. Pouze poznamenávám, že postižených mělo být daleko více, i ti, kteří, šli takříkajíc, normální cestou, šli po ní jen proto, že jejich soudruzi, jimž by měli být vděčni, šli cestou nenormální. Uznávám také, že leckteří z.těch, kteří byli jmenováni podle onoho zvláštního ustanovení se během doby "polepšili", že prohlédli s kým se kamarádili a místo funkcionaření začali pracovat. Jsou-li takoví, pak není důvodu, proč by tituly neměli opět získat, tentokrát již cestou normální.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předalo koncem srpna 1990 rektorům vysokých škol na jejich žádost seznam osob, na které se podle záznamů ministerstva vztahuje ustanovení § 40 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, o odnímání vědecko-pedagogických titulů docent nebo profesor. Každá škola obdržela pouze jména učitelů, kteří byli jmenováni docenty nebo profesory na této škole. Kromě toho existuje 83 jmenování, při nichž žádná škola uvedena nebyla. Ze záznamů nebylo možno zjistit, zda dotyčný učitel ještě na škole působí, zda je v důchodu, či zda již zemřel. Rektoři byli proto požádáni, aby údaje v seznamech prověřili a postupovali pak podle vlastního uvážení.

V letech 1968 - 1969 bylo obhájeno řádnou cestou před vědeckými radami vysokých škol několik docentských a profesorských vědecko - pedagogických titulů, přičemž těmto lidem nebyl titul přiznán v duchu normalizace z tak zvaných politických důvodů. Řada z nich již zemřela a přiznání titulu se nedočkala. Je pravda, že k urychlenému napravení křivd bylo opět použito onoho inkriminovaného ustanovení, což je při nejmenším netaktní. Je také pravda, že se při této příležitosti "svezl" leckdo, kdo si rehabilitaci nezaslouží.

Na váš dotaz, pane poslanče, zda je na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy připravováno nařízení, podle něhož má být zakázáno. aby komunisté učili v kterémkoli typu škol, vám sděluji, že se samozřejmě žádné takové nařízení nepřipravuje.

Uznávám, že trestat lidi zemřelé je nelidské. Svým způsobem hříšné. Nejsme to však my, kdo první hřeší. Připomínám jen namátkou osud hrobu a jména Jana Palacha z doby nedávné, což, pochopitelně, není případ ojedinělý. Chápu, že toto není omluva. Interpelace pana poslance Machalíka mi však dává příležitost poukázat na to, že hřích plodí hřích. Budiž nám tento příklad výstrahou, abychom v budoucnu nezavdávali příčinu k pohoršení. Děkuji. (Dlouhotrvající potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji, je pan poslanec Machalík uspokojen touto odpovědí?

Poslanec Jiří Machalík (z pléna): Já vím, že to není vina pana ministra, ale nezlobte se, já si myslím, že chtít pokračovat v myšlence, že hřích plodí hřích......., ale jinak odpověď přijímám.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Dávám hlasovat sněmovně o odpovědi pana ministra Vopěnky. Sněmovna přijímá tuto odpověď? Kdo souhlasí, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Zdá se, že je to převážná většina. Kdo je proti? (7) Zdržel se někdo hlasování? (13) Odpověď pana ministra Vopěnky byla přijata.

Děkuji. (Potlesk.)

Jako další se přihlásil pan ministr Bojar.

Ministr zdravotnictví ČR Martin Bojar: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte, abych odpověděl na tři interpelace, pana doktora Loma, paní doktorky Janů a pana poslance Bezděka. Nejprve bych se pár slovy vrátil k interpelaci kolegy Loma, který se v minulém sezení obracel na více ministrů české vlády a týkalo se to i resortu zdravotnictví. Byli jsme upozorněni na to, že pro chronicky známé nedostatky v sociální a v sociálně zdravotní sféře by bylo žádoucí, aby bylo přikročeno k jasnému definování využití objektů, které jsou uvolňovány po odchodu vojsk Sovětské armády. Kolega Lom upozornil na to, že situace v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v ústavech sociální péče je zážitkem, na který ani otrlý profesionál dlouho nezapomene. Chceme říci, že za ministerstvo zdravotnictví jednoznačně jeho požadavek podporujeme. Hlásíme se k tomu, že se budeme zúčastňovat činnosti meziresortních komisí. Je však problém, jak budou definovány pravomoci těchto komisí, kdo bude odpovídat za to, že tato komise bude skutečně efektivně pracovat. Za největší problém v současné době považujeme, a kvůli tomu zde hovořím poněkud podrobněji, i otázku zajištění dostatečných finančních prostředků proto, aby v případě, že budou některé objekty vytipovány komisí, co možná nejefektivněji a v době nejkratší, byla zajištěna rekonstrukce. V současné době se ukazuje, že řada projektů, ať už se na nich podílí ministerstvo zdravotnictví, nebo skupiny, které pracují pro ministerstvo práce a sociálních věcí či neformální sdružení občanů tělesně nebo mentálně postižených narážejí na naprosto zoufalý nedostatek financí. Shrnuji za ministerstvo zdravotnictví:

1) podporujeme návrh kolegy Loma, budou jmenováni členové této komise,

2) žádáme však ostatní ministerstva a především vás poslance České národní rady, abyste učinili vše, co můžete pro splnění požadavků, které máme - definování pravomocí, kompetencí a zajištění jasně definovaného, byť třeba omezeného objemu financí, toť vše.