Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
paní poslankyni. Přeje si vystoupit paní
ministryně ? Anebo možná bude lepší,
když vystoupíte později, možná
bude těch připomínek více, pak byste
to vzala všechno najednou.
Slovo má poslanec Lom.
Poslanec Petr Lom: Vážený pane předsedo, vážení přítomní, tlumočím stanovisko Klubu poslanců bez stranické příslušnosti ze dne 16. 5. tohoto roku.
Poslanci bez stranické
příslušnosti se na této schůzi
vyslovili pro podporu návrhu poslankyně Marvanové
o jednotlivém hlasování, tzn. schvalování
a volení soudců jednotlivě.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ano, děkuji.
Přeje si vystoupit poslankyně paní dr. Röschová.
Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, vážení
kolegové a vážené kolegyně, já
bych se jen krátce, plnou vahou, seč mohu, připojila
k návrhu paní dr. Marvanoví, protože
osobně souhlasím naprosto se všemi důvody,
které uvedla pro hlasování o soudcích
jednotlivě.
Mohu říci, po zkušenostech
z minulé volby soudců, že to, že byly
odhlasovány některé návrhy soudců,
konkrétně jedné soudkyně, která
nebyla doporučena ústavně právním
výborem, vzbudilo v očích veřejnosti
velkou nelibost a váha ČNR se tím nijak nepovznesla
a nijak se její postavení neupevnilo. Speciálně
v očích právní veřejnosti tímto
ČNR i ztratila.
Proto se velice přimlouvám
za to, aby bylo hlasováno o soudcích jednotlivě.
Děkuji.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji.
Přeje si ještě někdo vystoupit ?
Hovoří pan poslanec
Holomek.
Poslanec Karel Holomek: Vážený pane předsedo, vážení
kolegové, jsem skutečně velmi rád,
že mohu vystoupit s podporou kandidatury některých
soudců z Jihomoravského kraje.
A k tomu závěru
jsem dospěl na základě vlastního šetření.
Jsou to sice jenom střípky, které se týkají
hlavně charakterových vlastností, nikoli
odborných vlastností soudců, ale přesto
mohou přispět k tomu, abychom se zde dokázali
podrobněji na tyto soudce podívat.
Jedná se, pro kandidaturu
do senátů krajských, v Brně, o dr.
Kouřila, který už před listopadem roku
1989 zprostil viny inženýrku Evu Vidlářovou,
kterou možná znáte. U tohoto mladého
člověka /je mu - jak vidíte z dokumentů,
které máte před sebou - 32 let/ je to skutek
velice pozitivní.
Co se týká dr.
Páleníčka, mohu říci toto.
Už v roce 1977 a v roce 1978, v době zběsilé
kampaně proti Chartě 77, se dokázal zásadově
postavit k věci paní Trefulkové, manželky
brněnského spisovatele Jana Trefulky a proti snaze
vypovědět ji z kulturního střediska,
ve kterém pracovala.
Proti dvojímu rozhodnutí
krajského soudu dokázal tento rozsudek, aby zůstala
v kulturním středisku, potvrdit.
V minulosti, právě
s ohledem na tyto postoje, bylo doktoru Páleníčkovi
odebráno několik choulostivých případů.
Co se týče Brna-města,
je tam dr. Holeček, ke kterému mohu říci
tolik, že neměl během své praxe u justice
žádné politické procesy.
V Uherském Hradišti
je kandidátkou dr. Chmelařová, která
měla v roce 1970 zrušeno členství pro
postoje k situaci z roku 68 a která musela v 80. letech
proto z justice odejít.
Ve Znojmě je dr. Donátová,
která v 70. letech byla vyloučena z KSČ pro
stejné postoje a v roce 1975 musela úplně
z justice odejít.
Dovolte mi ještě,
abych vyslovil dvě poznámky, které dokreslí
možná náš názor při projednávání
této záležitosti.
Do 17. 11. 1989 v justici Jihomoravského
kraje bylo 95 % členů KSČ, nyní v
KSČ zůstává 5 % členů.
Nemusí být nutně pouze projevem konjunkturalismu,
i když možná v některých případech
ano, ta skutečnost, že lidé z KSČ vystupují.
Bylo totiž nutnou podmínkou být členem
KSČ, aby mohl někdo z právníků
být současně předsedou senátu.
Druhá poznámka
je ta, že zvládnutí úkolů justice
v souvislosti s rehabilitací bude nesmírně
náročné. Bez dostatečného počtu
kvalifikovaných i zásadových soudců,
o které nám jistě jde, to nebude možné
stihnout v termínech stanovených zákonem.
Postiženým lidem nikdo nevysvětlí, proč
zrovna jejich záležitost nebyla včas vyřešena.
Děkuji vám.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslanci Holomkovi. Hovořit bude poslanec Sapák.
Poslanec Jan Sapák: Pane předsedo, dámy a pánové,
dovoluji si, stejně jako na minulé schůzi,
podpořit stanovisko paní poslankyně Marvanové.
Domnívám se totiž, že není možné
rozhodovat o soudcích en block. Vzdalujeme se tím
totiž hodnocení soudců jako osobností,
což by také trvale blokovalo podporu samostatnosti
soudců a výchovu jejich osobností.
Jsem rád, že mohu
stručně potvrdit to, co říkal pan
poslanec Holomek.
Byl jsem přítomen
na soudu s Trudou Vidlářovou a viděl jsem,
jak se pan doktor Kouřil, samozřejmě, chvěl,
když vynášel osvobozující rozsudek.
Ve mně to vyvolalo dojem, že svedl nelehký
boj za svoji soudcovskou nezávislost a že v tom boji
zvítězil. Rovněž tak pan dr. Páleníček,
který má rovněž velmi dobrou pověst
soudce nezávislého a opravdu srdnatého.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslanci Sapákovi. Přeje si ještě někdo
vystoupit v rozpravě ? Paní ministryně Burešová
? Ještě poslanec Kraus.
Poslanec Michal Kraus: Pane předsedo, dámy a pánové,
vážená paní ministryně spravedlnosti,
prosím vás, bylo by možné, kdybyste
nám mohla říci, kolik soudců z povolání
zůstalo nečleny komunistické strany ? Já
jsem si pročítal dekursy soudců a zjistil
jsem, že jedna soudkyně dělala od roku 1980
…
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Přerušuji
jednání, přichází pan prezident.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Vážené
poslankyně, vážení poslanci, vítám
mezi námi prezidenta ČSFR pana Václava Havla.
Jeho přítomnost na poslední schůzi
ČNR si jednak velice vážíme a jednak
je důkazem toho, že ČNR odvedla kus práce,
protože vím, že pan prezident nechodí
tam, kde nemá jistotu, že jeho návštěva
je účelná, kde je co platná a kde
je třeba říci několik slov.
Pane prezidente, já vás srdečně vítám a prosím, zda byste mohl říci českému parlamentu několik slov.
Prezident ČSFR Václav Havel: Pane předsedo, paní poslankyně,
páni poslanci, byl jsem do ČNR zván vícekrát,
ale neměl jsem nikdy čas přijít. Přicházím
za pět minut dvanáct, to znamená v poslední
den vašeho jednání.
Co vám mohu, přicházím-li
za pět minut dvanáct, říci jiného,
než poděkovat vám za vaši práci.
Vím o tom, že vy jste podobně jako FS toho
udělali dost v posledních měsících.
Přijali jste četné zákony, posuzovali
jste zákony federace a samozřejmě vám
za to patří dík.
Blíží se svobodné
volby. Nepochybuji o tom, že mnozí z vás v
nich kandidují. Přeji vám, abyste byli zvoleni.
Hlavně přeji českému národu,
aby si zvolil ČNR, která bude v klidu s rozvahou,
ale zároveň rychle a kvalifikovaně pracovat,
neboť tu novou ČNR, která z těchto voleb
vzejde, bude čekat mnoho důležité práce.
Pak víte, stojíme
před úkolem vytvořit tři ústavy,
českou, slovenskou a federální. Tvorba těchto
ústav bude vlastně zároveň tvorbou
našeho novodobého demokratického státu,
založeného na rovnoprávném a přátelském
soužití dvou národů. Jako reprezentantka
národa českého bude tedy muset ČNR
nalézt politický výraz tomuto našemu
soužití ve společné federaci. Bude mít
nelehký úkol a doufejme, že to nebude žádné
iracionální nevyzpytatelné těleso
a že bude přinejmenším tak produktivní,
jak jste byli vy.
Děkuji vám. (potlesk)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Vážená ČNR, svým potleskem jste poděkovali panu prezidentovi určitě za jeho projev, ale zejména za to, že v té nabité pracovní době, časově nabité pracovní době, našel čas navštívit ČNR a tím složil poklonu nám za naši práci, kterou jsme udělali. Pan prezident má hodně práce, nás čeká asi 6 bodů jednání. On požádal, že by odešel hned. Poděkujme mu ještě jednou za to, že nás navštívil, a přejme mu hodně zdraví, hodně sil a úspěch ve volbách ve FS, aby byl znovu českým a slovenským federativním prezidentem této republiky. (potlesk) (odchod pana prezidenta)
Pokračujeme v našem
jednání. Po té slavností chvilce nás
čeká práce, ten úkol těžký,
náročný a zodpovědný, zvolit
soudce.
(k poslanci Krausovi) Pane poslanče,
pojďte dokončit svoji myšlenku. Napotřetí
hovoří pan poslanec Kraus. (potlesk)
Poslanec Michal Kraus: Budu si nadosmrti pamatovat, že mi pan prezident skočil
do řeči. Takovou ctí je poctěn málokdo.
Pokračuji : …., která
nastoupila do soudcovské funkce v r. 1980 a aniž se
cokoli změnilo na jejím osudu, tak v r. 1985 vstoupila
do KSČ. Jsou tam dokonce tací, kteří
tam vstoupili až po roce 1985 nebo 1986. Já bych chtěl,
kdyby nám paní ministryně spravedlnosti mohla
říci, zda to bylo nutné, aby ti soudci vstupovali
do KSČ. Já to nedovedu sám osobně
posoudit, mně nikdo nikdy členství nenabídl.
Nevím, jak bych se já zachoval. Chtěl bych
proto informaci, dříve než budu volit.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji.
Přeje si ještě někdo z poslanců
vystoupit ? Ne. Prosím paní ministryni Burešovou,
aby se vyjádřila k těm třem připomínkám
ke jmenování soudců.
Ministryně spravedlnosti ČR Dagmar Burešová: Vážený
pane předsedo, vážená ČNR, nejdříve
bych odpověděla na otázku pana poslance Krause.
Mně také nikdo nikdy členství v komunistické
straně nenabídl, ale já jsem pracovala v
advokacii. Jak to bylo u soudů, vím jenom zprostředkovaně.
Záleželo to vždycky na osobách. V některých
krajích byla situace taková, že prakticky bez
členství v komunistické straně nemohl
ten soudce funkci soudce vykonávat. Zde už odezněla
připomínka, že v Brně např. byla
organizovanost 95 %. V některých krajích,
kde byl předseda soudu silná osobnost, i když
třeba svým způsobem svázaný
s dřívější strukturou, ale občansky
slušný člověk, tak se omezoval na doporučení
těm soudcům, aby vstoupili do strany, ale nenutil
je pod hrozbou ztráty existence. Nicméně
např. předsedu senátu mohl zásadně
vykonávat jenom ten, kdo byl členem strany. Vzhledem
k tomu, že valná většina naší
populace se domnívala, že tento režim je tu jednou
provždy, o čemž jsme byli stále přesvědčováni,
pak patrně ti soudci, kteří měli dobré
odborné předpoklady a ctižádost, do
té strany vstupovali i z těchto důvodů.
Ostatně nebylo to jenom v řadách soudců.
Já např. vím, že ve fakultních
nemocnicích, pokud chtěl někdo dělat
docenturu nebo profesuru, bylo mu většinou nabízeno
členství ve straně, protože jinak tu
profesuru nedostane. Klaním se prof. Klenerovi, že
profesuru dostal, aniž byl členem strany. Ale myslím,
že byl a je jediný v celé republice.
Ale v situaci, kdy jsem vstupovala
do resortu, asi 85 % soudců bylo organizovaných.
Valná většina z nich vystoupila. Slovenský
ministr spravedlnosti mě informoval o tom, že když
na jednom z prvních setkání se soudci mluvil,
sdělil jim, že je přišel osvobodit. Předtím
byla možnost vykonávat funkci soudce spojena s nutností
být členem strany. On jim přišel nabídnout,
že mohou vystoupit ze strany. Já jsem to tímto
způsobem neřešila, protože si myslím,
že je věc jednoho každého, jak si své
věci uspořádá. Jsem přesvědčena
o tom, že výkon občanských práv
nemůže být omezován. Ovšem soudce
může být jenom členem té strany,
která jej nesvazuje stranickou disciplínou.
Pokud jde o jednotlivé
dotazy: Na soudce Šleise, vůči kterému
byly vzneseny určité připomínky, jsem
se dodatečně vyptávala pana předsedy
Krajského soudu v Ostravě dr. Livečky, který
je sám nově příchozím soudcem.
Byl nově zvolen, jak se patrně pamatujete, neboť
v r. 1970 musel pro své politické názory
od soudu odejít. Nyní je předsedou Krajského
soudu v Ostravě, má mou plnou důvěru
a počíná si velice zdatně a rozhodně
ho nemůžeme podezírat z nějaké
přílišné shovívavosti. Naopak.
Podle jeho návrhu, který mi nyní předložil
(jak jsem vás posledně informovala, neděláme
rekonstrukci soudů podle toho, komu končí
volební období, ale jak se kdo chová, zda
někdy porušil své soudcovské povinnosti),
tak mohu říci, že dr. Livečkovi věřím.
Mohu za něho ručit a on ručí za soudce
Šleise.
Pokud jde o soudce Brycha, byly
námitky na jeho věk. Bude mu 70 let a to je věk
trochu vyšší. Ale je pravda, že otázka
věku je druhořadá. Od předsedy Krajského
soudu vím, že je to velice zdatný pracovník,
velice erudovaný a že na krajském soudě
s ním měli ty nejlepší zkušenosti.
Osobně ho také neznám.
Jinak pokud jde o ty zásadní
námitky, které odezněly, je pravda, že
soudci jsou voleni a že ČNR jim dává
svou důvěru. Je tedy na místě, aby
se volil každý zvlášť. Vím,
že jsem minule proti tomu způsobu vystupovala. Pořád
ještě mám za to, že řádná
volba je taková, kdy určitá skupina lidí
s maximem informací volí kandidáta. Obávám
se, že poslanci ČNR toto maximum informací
o těch kandidátech, kterých je, jak víte,
několik desítek, nemohou mít. Je ale pravda,
když uvažujeme o výkladu pojmu volba, že
by to mělo být správně tak, jak říkala
paní poslankyně Marvanová a pan poslanec
Lom. Neskrývám se s tím, že pro budoucnost
by bylo vhodnější jmenování soudců,
protože to by lépe splňovalo úkol, aby
do hloubky mohla menší skupina lidí, ale skutečně
s maximální informovaností, rozhodnout o
tom, té cti být soudcem.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
paní ministryni a plně se s ní ztotožňuji.
Přeje si slovo paní poslankyně Lagová
? Ne. Pan poslanec Čaja. Ano. Prosím.
Poslanec Milan Čaja: Pane předsedo, já bych navázal
na vystoupení paní ministryně, protože
ústavně právní výbor měl
při projednávání materiálu
určité připomínky. Musím je
vysvětlit. U dr. Brycha na straně 42 je uvedena
věta: "V letech 1952 - 59 byl soudcem Krajského
soudu v Praze". Vzbudilo to podezření, že
vzhledem k věku působil v té době
aktivně u Krajského soudu v Praze a mohlo tam dojít
k nějakým pochybením v souvislosti s 50.
léty.
A u dr. Šleise? Působil
od r. 1966 jako vyhledavatel a později vyšetřovatel
VB. Pouze tyto dvě pochybnosti byly na ústavně
právním výboru vzneseny, ale dr. Balaštíkem,
náměstkem ministryně spravedlnosti, byly
vyvráceny.
Jak potvrdila sama ministryně
spravedlnosti v předešlém vystoupení,
i když lidi sama nezná, prověřila si
je přes jiné lidi.
Co se týče hlasování,
nejsem, samozřejmě, v zásadě proti
hlasování jednotlivě. Ale, jak jsem řekl,
ústavně právní výbor měl
dost času na to projednání, všechny
námitky důkladně propracoval. Žádné
námitky, kromě dr. Zlaty Řeháčkové
a žádné výhrady, kromě výhrad
k dr. Žídkovi nebyly.
O způsobu hlasování
nechám rozhodnout plénum.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ano, děkuji.
Ještě pan poslanec Kříž.
Poslanec Karel Kříž: Pane předsedo, dámy a pánové,
já bych si dovolil jen pár slov k dr. Brychovi,
kterého dobře znám z Benešova, kde jsem
vystupoval jako soudní znalec. Nevím, jaké
byly jeho postoje v letech 1952 až 1957 nebo 1959, kdy byl
u Krajského soudu, ale znám ho jako velmi korektního
pána, který dobře rozhodoval. Má nesmírné
zkušenosti.
Pokud jde o jeho zdravotní
stav - hovoříme tu o tom, že mu je 70 let -
je dobrý, protože sportuje, nepije, nekouří.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji,
to bylo pěkné.
Ještě se někdo
hlásí ? Ne. Takže budeme moci hlasovat. Je
zde vlastně jediný návrh na způsob
hlasování - hlasovat zvlášť o každém
soudci. Jiný návrh nepadl.
Kdo tedy souhlasí s tím,
abychom hlasovali o každém soudci zvlášť,
ať zvedne ruku. Prosím o spočítání.
43.
Kdo je proti ? 75.
Zdržel se někdo hlasování
? 27.
Tento návrh tedy neprošel.
A my jiný návrh nemáme. Čili …
je zde další možnost, kterou navrhnu já,
hlasovat en block, ale po skupinách A, B, C a D. Má
někdo jiný návrh ?
Kdo souhlasí s návrhem,
abychom hlasovali en block, ale po skupinách A, B, C, D?
99 poslanců.
Kdo je proti? 27
Kdo se zdržel hlasování?
19.
99 poslanců, a to je většina,
souhlasí s tím, abychom hlasovali en block po skupinách,
které jsem říkal. Použijeme tedy tento
způsob hlasování.
Faktickou poznámku má
poslanec Domas.
Poslanec Josef Domas:
Vážený pane předsedo, za logičtější
a racionálnější způsob hlasování
bych považoval ten, kdy se o každém jednotlivém
soudci, ke kterému zazněla připomínka
z pléna, bude hlasovat zvlášť. O všech
ostatních, ke kterým připomínka nezazněla,
by se hlasovalo najednou.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Pane poslanče,
už jsme si odhlasovali způsob hlasování.
Já jsem se ptal, chce-li někdo vystoupit a zda má
někdo návrh ke způsobu hlasování.
Já odmítám tento způsob.
Poslanec Josef Domas:
Pane předsedo, já jsem se hlásil, ale nebyl
jsem zaregistrován.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Poslanec Mečl
má faktickou poznámku.
Poslanec Josef Mečl: Pane předsedo, není možný třetí
způsob volby. Není možné o některých
soudcích hlasovat en block a o některých
jednotlivě. Měnili bychom tak způsob jejich
volby. Některé bychom jmenovali a některé
bychom volili.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Souhlasí
poslanec Sapák ? Bereš zpátky ? Já se
ti, samozřejmě, omlouvám, že jsem ti
přehlédl.
Takže, vážená
Česká národní rado, budeme hlasovat
o tom, kdo souhlasí s tím, aby byli Českou
národní radou podle článku 101, ústavního
zákona 100/1960 Ústavy Československé
republiky, ve znění ústavního zákona
č. 155/1969, kterým se mění a doplňuje
hlava 8. Ústavy a podle par. 43, odst. 1, zákona
36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců,
vyhlášeného v úplném znění
pod. č. 19/1970 Sb. zvoleni do funkce soudců z povolání
soudů České republiky následující
kandidáti /tuto větu už vícekrát
opakovat nebudu/:
Za prvé, soudci, kterým
končí volební období a jsou navrhování
ke zvolení pro další období - je to
sněmovní tisk 230, páté volební
období, odst. A; bez dr. Žídka, samozřejmě
/hlasuje se, proti 13, zdrželo se 19, soudci pod bodem A
byli zvoleni/;
Za druhé, soudci, navrhovaní
ke zvolení pro jiné soudy - sněmovní
tisk 230, odst. B /hlasuje se, proti 9, zdrželo se 27, soudci
pod bodem B byli zvoleni /;
Za třetí, soudci
pod bodem C /hlasuje se, proti 1, zdrželo se 19, soudci byli
zvoleni/;
Za čtvrté, soudci,
bývalí soudci, kteří se vracejí
do justice a advokáti /hlasuje se, 11 proti, 32 se zdrželo,
soudci byli zvoleni/.
Děkuji poslankyni Lagové
i poslanci Čajovi a konstatuji, že jsme zvolili soudce
z povolání k soudům ČR, tak jak byli
uvedeni v tisku 240.
Nyní přistoupíme
k projednání návrhu, který je uveden
ve sněmovním tisku 231. Odůvodněním
i tohoto návrhu, který předložilo Sdružení
společenských organizací ČR společně
s ministerstvem spravedlnosti ČR je pověřena
paní poslankyně Hana Lagová, kterou prosím,
aby se ujala slova.
Poslankyně Hana Lagová: Vážený pane předsedo,
vážení poslanci, jak bylo uvedeno, Nejvyšším
soudem ČR se předkládá návrh
kandidáta na volbu místopředsedy Nejvyššího
soudu ČR, tak jak jej máme obsazen v tisku 231.
Kandidát dr. Ludvík Ševčík byl
vybrán po zhodnocení jeho odborné připravenosti,
zkušeností z justiční i jiné
právní praxe. Navržený kandidát
v podstatě splňuje předpoklady stanovené
v příslušných ustanoveních zákona
o organizaci soudů a o volbě soudců a s kandidaturou
na tuto funkci vyslovil souhlas.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslankyni Lagové. Prosím nyní společného
zpravodaje ústavně právního výboru
poslance Čaju, aby nám přednesl zpravodajskou
zprávu.
Poslanec Milan Čaja: Pane předsedo, dámy a pánové,
ústavně právní výbor projednal
na svém zasedání 14. 5. t. r. společný
návrh Sdružení společenských
organizací ČR a Nejvyššího soudu
ČR na volbu místopředsedy Nejvyššího
soudu ČR. Sdružení společenských
organizací společně s Nejvyšším
soudem ČR navrhuje po zhodnocení odborné
připravenosti, jak už jsem řekl, zkušeností
z právní praxe, aby do funkce místopředsedy
Nejvyššího soudu ČR byl ČNR zvolen
dr. Ludvík Ševčík. Ústavně
právní výbor po vyjádření
navrhovatele a rozpravě, v níž byly vzneseny
dotazy přímo na kandidáta dr. Ševčíka,
doporučuje ČNR zvolit dr. Ludvíka Ševčíka
místopředsedou Nejvyššího soudu
ČR.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
panu poslanci Čajovi. Zahajuji rozpravu k tomuto bodu jednání.
Paní poslankyně Marvanová má slovo.
Poslankyně Hana Marvanová: Pane předsedo, vážení
kolegové poslanci, já bych ráda trošku
doplnila a upravila pana zpravodaje poslance Čaju. V ústavně
lprávním výboru jsme to projednávali,
ale nepřijali jsme usnesení. K přijetí
usnesení v ústavně právním
výboru je třeba deseti hlasů a v tomto případě,
když jsme hlasovali o tom, zda navrhnout plénu zvolení
dr. Ševčíka místopředsedou Nejvyššího
soudu ČR, se vyslovilo pro 9 poslanců proti jednomu
poslanci a zdrželi se hlasování tři
poslanci. To pro upřesnění.
Abych sdělila, jaké
výhrady se objevily proti dr. Ševčíkovi.
Nebyly to výhrady související s jeho rozhodovací
činností. O té jsme žádné
jiné zprávy než předložený
materiál neměli. Byly to výhrady, které
naleznete na straně 2 uvedeného posudku. V červenci
1989 byl dr. Ševčík jako člen KSČ
zařazen do jednotky Lidových milicí. Konkrétně
jsem s touto výhradou vystoupila já. Nevím,
zda mou námitku budete akceptovat, protože to skutečně
nesouvisí s rozhodovací činností.
Ale v červenci 1989 už žádný občan
našeho státu nemohl pochybovat o tom, k jakému
účelu jsou jednotky Lidových milicí
připravovány, a to po lednových událostech
loňského roku. Proto já v žádném
případě nemohu souhlasit, má-li být
soudcovská funkce i funkcí humánní,
nemohu souhlasit s tím, aby člověk, který
souhlasil se svým zařazením do jednotky Lidových
milicí, vykonával tak vysokou funkci, jako je místopředseda
Nejvyššího soudu ČR. Proto jako občan,
aniž bych byla osobně proti dr. Ševčíkovi
zaujata, jako občan nemohu s jeho kandidaturou souhlasit.
(potlesk)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji.
Paní ministryně, dovolíte, abych ještě
před vámi dal slovo poslancům ? (paní
ministryně souhlasí) Slovo má poslanec Škoda.
Poslanec Jan Škoda: Mám jenom faktickou poznámku. Domnívám
se, že za tu krátkou dobu, co dr. Ševčík
byl u Lidových milicí (osobně ho neznám,
vím jen, co je v materiálech), nemohl projevit svůj
proti humánní charakter. Domnívám
se, že všechny ostatní údaje v životopise
mluví spíše pro pana dr. Ševčíka
než proti němu. Nesouhlasím s paní poslankyní
Marvanovou. (potlesk)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Pane poslanče
(k poslanci Čajovi), chceš slovo ? Tak prosím.
Poslanec Milan Čaja: Pane předsedo, skutečně jsme o
tom v ústavně právním výboru
hovořili. Jak je uvedeno v materiálu, v životopise
na straně 2, na základě členství
v KSČ a předcházející průpravy
vojáka v záloze byl zařazen od července
1989. Podrobně jsme to rozebírali. Nakonec dr. Ludvík
Ševčík je zde přítomen. Sedí
na galerii. Není důvod, proč by se měl
obhajovat sám. Ale slyšeli jste, že ústavně
právní výbor byl pro jeho kandidaturu poměrem
hlasů 9 : 1, když se tři zdrželi hlasování.
Jeho členství ve straně je problém
osobní. Ale kdo byl na vojně a dostal se po vyřazení
do vojsk CO, tak byl asi automaticky zařazen do jednotek
Lidových milicí. On to zdůvodňoval
atak, že při nástupu do této funkce
vůbec nevěděl, že tam ta jednotka je.
Také se v listopadu naprosto ničeho nezúčastnil.
Dokonce vystupoval tak, jak by se asi nezachoval nikdo z nás.
Já bych byl rád, kdyby k tomu vystoupil ještě
předseda Nejvyššího soudu ČR.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: O slovo se přihlásil
doktor Mokrý, předseda Nejvyššího
soudu ČR.
Předseda Nejvyššího soudu ČR Antonín Mokrý: Pane předsedo,
paní a pánové, ocitáme se opět
v téže obtížné situaci, ve které
se vždycky nacházíme při volbě
soudců. Panem zpravodajem zde bylo řečeno
všechno. Předevčírem ústavně
právní výbor měl dr. Ševčíka
k dispozici, diskutovali jsme tam a on osobně vyjasňoval
ty otázky. Některé argumenty, které
zde byly vzneseny, s vámi sdílím. Já
bych vás chtěl upozornit jen na dvě okolnosti,
které bych dodal. Ukazují na to, v jakém
postavení byla justice dříve. Ministerstvo
spravedlnosti za neblahého režimu si zřídilo
jednotku Lidových milicí. Byl to státní
orgán, to by bylo normální z tehdejšího
hlediska. Ale protože neměli dostatek lidí,
tak čerpali členy Lidových milicí
i od Nejvyššího soudu ČR a také
od Městského soudu v Praze. Já nevím,
jak to bylo v jiných krajích, ale v Praze to bylo
takto. Ti soudci byli skutečně vystaveni velikému
nátlaku a řada soudců se musela nakonec podrobit
a do Lidových milicí vstoupit. To je jedna věc.
A nyní druhá věc:
Chtěl bych vás upozornit na druhý moment,
který zde nebyl náležitě vyzdvižen.
To je ta skutečnost, že dr. Ševčík
jako člen Lidových milicí 20. listopadu minulého
roku dezertoval. On prohlásil, že se zásahu
jednotky Lidových milicí nezúčastní.
Přestože mu to bylo vytýkáno, byl přesvědčován,
bylo mu vyhrožováno, na svém stanovisku setrval.
Jaký to mělo vliv na bojovou morálku jednotky,
jsme nezjišťovali, ale ponechávám to vašem
uvážení, když šlo o jednotku vojensky
organizovanou, jaké asi by s tím byly následky,
kdyby vše nebylo dopadlo tak, jak dopadlo. To ovšem
ten dr. Ševčík vědět nemohl.
Jeho postoj tehdejší tedy nepovažuji za nějaké
oportunní nebo prospěchářské
stanovisko, ale za skutečně odpovědný
postoj, kterým riskoval, kterým dal příklad
ostatním svým kolegům. Tento moment jsem
chtěl zdůraznit.
Jinak pokud jde o jeho odborné
a osobní vlastnosti, o nich pochybnosti nebyly, a proto
o nich nebudu mluvit. Je to člověk skutečně
kvalitní a od té doby, co je nový Nejvyšší
soud ČR pod mým vedením, je oporou při
všech opatřeních, která je třeba
tam dělat.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
předsedovi Nejvyššího soudu ČR
za přiblížení tohoto profilu kandidáta
na funkci náměstka. Ještě o slovo požádala
ministryně spravedlnosti paní Burešová.