Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
panu poslanci Palkoskovi. Dále mluví pan poslanec
Pecina a připraví se pan poslanec Mečl s
faktickou poznámkou.
Poslanec Martin Pecina: Pane předsedo, dámy a pánové,
budu velice stručný. Navážu na předchozího
řečníka. Domnívám se, že
jeden režim a pod ním dvě služby, to bude
ve velice brzké době realizováno. Zda za
rok nebo za dva, to se ukáže. Ale pokud by měl
být jeden režim pro dvě služby, musí
vyhovovat oběma službám. Navíc se domnívám
a chci navázat na několik předřečníků,
kteří poukazovali na to, aby byl odvolán
zákon o advokacii a aby byl vypracován nový
zákon, pod kterým by se skloubily obě služby.
Jsem všemi deseti pro. Ale to bude vyžadovat určitý
čas, aby obě služby byly spokojeny. Proto se
domnívám vzhledem k tomu, že jsme přijali
několik zákonů, i když jsme věděli,
že jsou rozpracovány zákony lepší,
ale nutnost si to vyžádala, že je možno
o tom hovořit i v tomto případě. Nutnost
si vyžádala jak zákon o advokacii tak i zákon
o komerčních právnících.
Proto dovolte, abych vám
doporučil schválení předloženého
zákona s tímto vědomím. (potlesk)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Já vám
děkuji a slovo má pan poslanec Mečl.
Poslanec Josef Mečl: Já mám skutečně jen dvě
faktické poznámky.
Za prvé se domnívám,
že ČNR nemůže provést hlasování
o pozastavení platnosti zákona o advokacii, protože
je to zákon platný, a pokud bychom jej chtěli
jakkoli měnit včetně odložení
jeho platnosti, museli bychom přijmout nový zákon.
Podle mého názoru není možné
hlasovat prostým usnesením o pozastavení
platnosti nebo účinnosti tohoto zákona. Navíc
účinný ještě není.
Za druhé ze všech
stran zazněla různá stanoviska na potřebnost
samostatného zákona o advokacii nebo zákona
o komerčních právnících. Podle
mého názoru obě strany mají kus pravdy
a ČNR by měla v současné době
zaujmout takové stanovisko, že oběma velkým
skupinám právníků dá šanci,
po které volají, to znamená legislativní
základ pro jejich činnost.
Proto doporučuji, aby
tento zákon s připomínkami byl schválen.
(potlesk)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy?
Nikoli. Prosím poslance Křečka jako jednoho
z navrhovatelů, aby se vyjádřil k rozpravě.
Poslanec Stanislav Křeček: Jsem skutečně na rozpacích,
jak dalece mám reagovat na diskusi. Ve svém odůvodnění
jsem se vyhnul poukazu na řevnivost dvou skupin právníků.
Je mi to samotnému nepříjemné. Jsem
svým zaměřením spíše justiční
právník a pracoval jsem v justici do určité
doby a určitých činů. Sám jsem
byl jedním z předkladatelů zákona
o advokacii.
Zákon o komerčních
právnících byl předložen do ČNR
4. dubna. Zákon o advokacii jste schválili 25. dubna.
Čili 20 dní tady ležel zákon o podnikových
právnících. Také vláda, která
reagovala na zákon o advokacii a odůvodňovala
ho, také přitom reagovala na připravovaný
zákon o podnikových právních. Rozhodně
to není zákon ze včerejška a předložili
jsme jej včas.
Pokud jde o monopol advokacie,
samozřejmě to slyším velice nerad. Stanovisko
vlády ČR k návrhu zákona o advokacii
mám před sebou. Říká se v něm,
že proti zvolené koncepci zákona o advokacii
uplatnily připomínkové řízení
některé ústřední orgány:
Česká komise pro plánování
a vědeckotechnický rozvoj, ministerstvo financí,
cen a mezd, ministerstvo vnitra, Nejvyšší soud
a další. Jsou to zásadní připomínky
koncepčního charakteru. Zejména bylo konstatováno,
že navrhovaný zákon vytváří
nežádoucí monopol advokacie na poskytování
právních služeb občany a organizacemi.
K dané problematice vláda
konstatuje, že je nutno se ztotožnit s názory,
podle nichž poskytování právní
pomoci nemůže být výhradní doménou
advokátů. Dnes slyšíme, že to má
být výhradní doménou advokátů
jenom s tím, že se ta advokacie rozšíří
a že tam všichni budou moci vstoupit. Tak jak je to
? Může vedle advokacie poskytovat ještě
někdo jiný právní pomoc, nebo je monopol,
takže všichni musí do advokacie, byť za
liberálních podmínek ? To si musíme
ujasnit. Ale především si to musí ujasnit
bohužel vláda, která tento zákon odmítla.
I já bych byl rád,
kdyby byla velká advokacie. V některých zemích
to tak je, v některých je to podle námi navržené
úpravy. Hlavní překážkou je zkouška
z trestního práva. Říkám to
zcela otevřeně. Podnikoví právníci
20 - 30 let dělají podnikové právo.
Přestože studovali právo komplexně,nemohou
dělat zkoušku z trestního práva. Také
lékaři oční dělají atestaci
z očního lékařství a ne z interního,
přestože je to jedno lékařství.
Pokud jde o odbornou úroveň,
byla několikrát zpochybněna, byť diskrétně.
Mám před sebou stanovisko k návrhu zákona
ČNR o podnikových právnících,
za jehož odbornou úroveň ručí
prof. Stanislav Stuma, prof. Zdeněk Jičínský,
DrSc., prof. Zdeněk Masopust, DrSc., doc. Václav
Pavlíček, prof. Dr. Zdeněk Kučera,
Csc. Originál s podpisy má předseda ústavně
právního výboru.
Hovořilo se o dvou etikách.
Není přece řečeno, že budou-li
dvě etiky, bude jedna horší a jedna lepší.
Byla položena otázka,
zda jsme viděli advokáta, který nezřízeně
inzeruje apod. Ale viděli jsme advokáta, který
nechodil k jednáním, nechodil k výslechu,
který bral nepřiměřené zálohy
? Já to nechci rozebírat, zdá se mi to velice
nedůstojné, stejně jako se mi zdá
nedůstojné hovořit o lukrativnosti některých
zaměstnání. To není pravda. Za první
republiky zástupci ve věcech trestních se
živili stejně dobře jako ti, kteří
zastupovali akciové společnosti. Ale zejména
bych nerad zapomněl a my všichni také, že
právní povolání je především
služba lidem. Budeme-li se dohadovat, kdo si více
vydělá, nikam se nedostaneme, zejména ne
tam, kam chceme.
Pokud jde o připomínky,
já samozřejmě s nimi plně souhlasím,
ale mám určité pochybnosti, zda povolení,
které dávají národní výbory,
můžeme zlikvidovat v tomto zákoně. Služby
jimi poskytované se týkají třeba i
rozvodů, rodinného práva. Ale bude-li to
uznáno za možné, je to samozřejmě
možné.
S úpravou § 2 samozřejmě
souhlasím. Také s úpravou § 8, jak to
navrhl poslanec Palkoska.
Pokud jde o mlčenlivost,
zdá se mi nadřazenost justičního směru
neúnosná. Přece je jasné, že
komerční právník, který bude
rozhodovat o hmotných poměrech podnikatelů,
musí být chráněn stejnou mlčenlivostí
jako advokát. Nikdo přece nepůjde k podnikovému
právníkovi, když bude vědět,
že ten nemá povinnost mlčenlivosti.
A pokud jde o trestní
řízení, pak se domnívám, že
mlčenlivost podle tohoto zákona končí
a komerční právník je povinen mlčenlivost
porušit. Podle mého názoru to plně stačí.
Stejně tak sankce za překročení
zmocnění. Jde-li o trestný čin, pak
snad není třeba to podle mého názoru
vysloveně v navrhovaném znění zdůrazňovat.
Závěrem bych chtěl
říci, že jsme očekávali složitou
diskusi. Mohli jsme tu, samozřejmě projednávat
původní tis. Mohli jsme paragraf od paragrafu říkat,
co se ve společné zprávě mění.
Všichni byste si to pak zapisovali. Možná jsme
tuto věc udělali nešikovně … První
připomínka, když jsme chodili do výborů,
byla: Přizpůsobte to zákonu o advokacii.
To jsme opravdu udělali a v tomto smyslu je ten zákon
opravdu nový. A je rozhodně lepší než
jak původně zněl. Navrhuji, aby tento zákon
byl přijat. I s ohledem na stanovisko generálního
prokurátora. /Potlesk./
Pan předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
dr. Křečkovi. Prosím společnou zpravodajku,
paní poslankyni Janů. Přeje si vystoupit?
Poslankyně Ivana Janů: Vážení poslanci, můj
úkol je obtížný. Zazněly tady
názory z jedné i z druhé strany. První,
aby návrh byl přijat, druhý, aby přijat
nebyl. Chtěla bych zde oponovat tomu názoru, že
advokátům, kteří zde vystoupili, šlo
pouze o hájení dominantního postavení
na trhu právních služeb. Musím říci,
a to zcela objektivně, že dopracování
návrhu, který jste dostali, tedy tisk č.
235, je právě především zásluha
advokátů ústavně právního
výboru.
Rovněž tak se domnívám,
že advokáti mají značnou zásluhu
na tom, že se v naší společnosti udržela
právnická erudice, že nezanikly základy
právního myšlení. V těchto věcech,
myslím, zklamala i Právnická fakulta.
Ještě bych chtěla
říci, že pokud zákon schválíte,
bude mít komora komerčních právníků
velký úkol - aby odborným výběrem
svých členů a jejich vysokou profesionalitou
se domohla stavovské cti, aspoň na takovou úroveň,
jakou mají advokáti.
Jinak jsem vázána
společnou zprávou a doporučuji tedy zákon,
který vám byl předložen, schválit.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Paní zpravodajko,
podstatné je, které návrhy poslanců
byly zapracovány už do návrhu, abychom o nich
nemuseli nechávat hlasovat zvlášť? To
bych potřeboval vědět ještě před
hlasováním.
Poslankyně Ivana Janů: Takže, doporučuji, aby zákon,
tisk 235, byl přijat a aby ho ČNR schválila
ve znění připomínek: par. 2, odst.
1 - za slova "v řízení před soudy"
se vsouvá "pokud zvláštní předpis
nestanoví jinak."; dále v par. 8, odst. 1,
písm. e/ - bude znít "Kdo nesplní povinnost
v par. 16 a par. 44, odst. 2"; dále par. 13, odst.
2 - za poslední slovo "činu" přijde
čárka a text bude pokračovat "a dále
jde-li o šetření, zda komerční
právní nepřekročil oprávnění
uvedené v paragrafu 2."
Pane předsedo, k tomuto
je výhrada ze strany navrhovatele.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Je výhrada
ze strany navrhovatele ? Dohodnete se nebo přerušíme
jednání?
Poslankyně Ivana Janů: Doporučuji na chvíli přerušit
jednání.
Hlas z pléna: Faktická
připomínka: Předtím než přerušíte
jednání bychom se mohli dovědět ještě
o dalších změnách.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Správná
připomínka. Děkuji.
Poslankyně Ivana Janů: Na stejné straně, par. 14, odst.
2 by se měnil a měl by následující
znění "Výši odměny a způsob
jejího určení stanoví prováděcí
předpis."
Na str. 10, par. 22, odst. 1
se v poslední větě za slovo "uloží"
vsouvá čárka za slovo "uloží
" a pak jde text "nejde-li o trestný čin"
a pak text pokračuje "některé z těchto
disciplinárních opatření".
Str. 16, část pátá
- v nadpisu "Společná, přechodná
a závěrečná ustanovení"
se za slovo "přechodná" vsouvá
slovo "zmocňovací" a dále text
pokračuje "a závěrečná
ustanovení".
Na str. 17, v par. 44 odst. 2
se za odst. 2 dopracovává odst. 3, který
zní: "Ministerstvo spravedlnosti České
republiky vydá vyhlášku k provedení
par. 14, odst. 2."
Hlas z pléna: Měl
by tam být ještě jeden paragraf.
Poslankyně Ivana Janů: Takže tam bude par. 45, který bude
znít: Ministerstvo spravedlnosti České republiky
vydá vyhlášku k provedení par. 14, odst.
2." Dosavadní paragraf 45 se přečísluje
na paragraf 46 a paragraf 46 na paragraf 47.
Pak zde byla ještě
jedna připomínka poslance Mečla, týkající
se povolení vydaného dle zákona č.
1/1988 Sb. K této připomínce měl výhradu
…
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Akceptuje pan
navrhovatel ? Je možné přijmout.
Poslankyně Ivana Janů: Takže mně zatím není
jasné, kam by se to dopracovalo ? Před 47 ?
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Abychom to nekomplikovali.
Jaký návrh doporučil pan poslanec Mečl
? Pane poslanče, mohl byste ještě jednou říci
ten text vašeho návrhu ?
Poslanec Josef Mečl: Povolení udělená občanům
k poskytování právní pomoci podle
nařízení vlády ČR č.
1/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování
jiných služeb občany, na základě
povolení NV, pozbývají platnosti dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
Z věcného hlediska
by se k tomu možná měl vyjádřit
pan ministr vnitra a paní ministryně spravedlnosti.
Svým způsobem bychom tu měli takový
dvou a půltý právní režim pro
poskytování právní pomoci.
Ten materiální
legální základ je pryč, byl zrušen,
to vládní nařízení neexistuje.
To samo o sobě by ale
nebránilo tomu, aby právní pomoc nebyla poskytována.
Mohli bychom to řešit tak, že se přiměřeně
použijí ustanovení tohoto zákona, ale
to, aby provizorní režim podle vládního
nařízení existoval dál, asi není
dobré.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji.
Souhlasí navrhovatel? Dobře, souhlas. Zpravodajka
? Souhlas. Zůstává nám tedy ještě
jeden protinávrh, vážené poslankyně
a vážení poslanci, a to protinávrh poslance
dr. Loma a tuším, ještě někoho
… poslance Palkosky.
Poslanec Ivo Palkoska: Ten můj návrh je sporný.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji.
Pak došlo ještě k jedné neshodě
- mezi navrhovatelem a zpravodajkou v paragrafu, v jednom paragrafu.
Máme kvůli opravě přerušit jednání
nebo se dohodnete? Jedná se o paragraf 13.
Poslanec Stanislav Křeček: Týká se to jenom té
mlčenlivosti. Já se domnívám, že
mlčenlivost do spáchání trestného
činu stačí. Pokud bude spáchán
trestný čin nebo tu bude podezření
z trestného činu, mlčenlivost neplatí.
Nevidím důvod, proč by měla být
nižší míra mlčenlivosti, která
se netýká spáchání trestného
činu. To praktické poskytování služeb
by pak asi skutečně bylo narušeno.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Počkáme
tedy chviličku.
Poslankyně Ivana Janů: Měl byste, pane předsedo, nechat
hlasovat o tom, zda znění bude původní
nebo zda tam bude doplnění.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ano. Ještě
se vrátím k tomu, co jsem říkal předtím.
Byl zde protinávrh zákon neprojednávat. Vzhledem
k tomu, že včera na plenární schůzi
jsme schválili pořad jednání, ve kterém
byl i tento zákon, měli bychom jej tedy projednávat.
A já jsem řekl, že se jedná o nový
zákon, podle tisku 235. Museli bychom nechat hlasovat o
změně pořadu naší schůze.
Dávám vám, pane poslanče, ale jiný
návrh. Vlastně schválení či
neschválení zákona vyjadřuje souhlas
či nesouhlas s projednáváním zákona,
a tak navrhuji, pane poslanče, že byste mohl vzít
svůj návrh zpět.
Poslanec Petr Lom:
Pane předsedo, je to jistě velice obratná
formulace, že je to totéž. Ale já se nedomnívám,
že je to totéž. A i když podle intenzity
vašich reakcí mohu předvídat anebo mohu
zcela jasně vědět, jak dopadne hlasování
o mém návrhu tento zákon odložit, přesto
mi velí moje mravní a právní vědomí
a mysl pro spravedlnost neustupovat ze svého názoru
a splnit povinnost poslance, jestliže jsem o něm přesvědčen
a žádat, aby byl můj návrh vámi
posouzen. A já se domnívám, že mohu
připojit tu ještě další poznámku,
tu, že jsme svědky toho, že zákon se tu
vlastně tvoří nyní, při projednávání,
na plenární schůzi. To není oprava
dikce, to není vypuštění či změna
paragrafu, to je tvoření zákona. A pokud
to není v pravomoci předsedy ČNR takovéto
tvoření zákona na plenárním
zasedání pozastavit, prosím, aby byl můj
návrh znovu uvážen.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ano, bohužel, není návrh skupiny poslanců, ale vládní návrh.
Ještě poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda:
Ještě k poznámce pana Vlacha, že jsme
nedodrželi tu třídenní lhůtu.
Je to tak ? Může k tomu někdo něco říci
?
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ano, to je faktická
poznámka, že vlastně projednávání
… Pokud pojmeme tento zákon jako společnou
zprávu výborů ve smyslu původního
zákona, pak je všechno v pořádku.
Poslanec Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Nerad bych vám vnucoval nějaký
názor. Ale pokud byste srovnali oba texty, pak zjistíte,
že v mnohém jsou totožné. První
paragrafy jsou naprosto totožné, byla vypuštěna
jedna pasáž.
Je tu otázka, přepracovává-li
se zákon, od kdy je to změna zákona a od
kdy je to nový návrh. O tom bychom zase složitě
museli hlasovat. Za chvíli tu bude další návrh
… Není to přece žádná výjimečná
praxe, já tedy nevím, proč zrovna v této
souvislosti o tom nejednat. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Budeme hlasovat
o zákonu podle tisku 219 ve znění společné
zpravodajské zprávy, tisk 235. Není tady
ta 3denní lhůta tedy porušena.
Dovolte, vážené
poslankyně a poslanci, abych nechal hlasovat o protinávrhu
pana poslance Petra Loma.
Kdo je pro návrh pana
poslance Loma, ať zvedne ruku. 14. Kdo se zdržel hlasování
? 17. Protinávrh pana poslance nebyl schválen.
Nyní budeme hlasovat o
původním návrhu zákona.
V současné době
je přítomno 182 poslanců. Budeme hlasovat,
ale ještě předtím o § 13 odst.
2, tj. o protinávrhu, který doporučoval poslanec
Palkoska : Vypustit tečku a doplnit text "a dále
jde-li o šetření, zda komerční
právník nepřekročil oprávnění
uvedené v § 2."
Budeme hlasovat o tom, zda společnou
zprávu doplníme o návrh poslance Palkosky.
Kdo je pro, nechť zvedne ruku. (Hlasování.)
Návrh pana poslance Palkosky neprošel schválením
sněmovny.
Doporučuji hlasovat o
celém předloženém návrhu najednou,
to znamená o návrhu 219 ve znění společné
zprávy výborů podle tisku 235, tak jak byla
doplněna zpravodajem paní poslankyní Janů
ve shodě s navrhovatelem. Jsou námitky proti tomuto
způsobu? Nejsou. Budeme tedy hlasovat o celém návrhu
najednou.
Kdo souhlasí s návrhem
poslanců ČNR na vydání zákona
ČNR o komerčních právnících
a právních službách jimi poskytovaných
podle sněmovního tisku 219 ve znění
společné zprávy výborů ČNR
podle sněmovního tisku 235 doplněného
po rozpravě společnou zpravodajkou poslankyní
Janů, nechť zvedne ruku. (Hlasování.)
Konstatuji, že ČNR přijala zákon ČNR
o komerčních právnících a právních
službách. (potlesk)
Vážené poslankyně
a poslanci, přerušíme nyní naše
jednání do 13 hod. Vzhledem k tomu, že s pravděpodobností
hraničící s jistotou navštíví
náš parlament ve 13.30 hod. prezident republiky pan
Václav Havel, bych vás prosil, abychom od 13 hod.
zahájili jednání, aby nás nenašel
po chodbách.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Vážené
poslankyně, vážení poslanci, pokračujeme
v našem jednání. Prosím o klid.
Pokračujeme dalším
bodem, kterým je
Návrh ústavně
právního výboru České národní
rady na zproštění některých soudců
z povolání soudcovské funkce podle sněmovního
tisku 232
Z pověření
ústavně právního výboru přednese
tento návrh člen ústavně právního
výboru poslanec Milan Čaja.
Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Milan Čaja: Vážený pane předsedo, vážené
paní poslankyně, vážení pánové
poslanci, dovolte mi, abych z pověření ústavně
právního výboru přednesl Návrh
ústavně právního výboru na
zproštění některých soudců
z povolání soudcovské funkce.
Podle par. 52 a 44 zákona
č. 36 a 44 Sb., o organizaci soudů a o volbách
soudců ve znění pozdějších
předpisů přísluší České
národní radě rozhodovat o žádostech
soudců z povolání o zproštění
soudců ze soudcovské funkce.
České národní
radě došlo 21 žádostí soudců
z povolání o zproštění ze soudcovské
funkce. Současně došlo i zákonem požadované
vyjádření ministryně spravedlnosti
ČR k těmto žádostem.
14 z tohoto počtu je současně
navrhováno k jiným soudům, 2 soudkyně
odcházejí do domácnosti pečovat o
dítě, 5 hodlá nastoupit do jiného
zaměstnání.
Ústavně právní
výbor na své schůzi 14. května posoudil
uvedené žádosti a vyjádření
ministryně spravedlnosti ČR a předkládá
České národní radě podle par.
4, pís. o/ zákona ČNR č. 35/1989 ke
schválení návrh na zproštění
některých soudců z povolání
soudcovské funkce podle tisku 232, který máte
před sebou na lavici.
To je všechno. Děkuji
za pozornost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
panu poslanci Čajovi a otevírám rozpravu
k tomuto bodu pořadu. Hlásí se někdo
do rozpravy? Proti odvolání soudců zřejmě
nebude rozprava, nikdo se do rozpravy nehlásí. Tím
pádem, samozřejmě, ani zpravodaj nemusí
reagovat a můžeme přistoupit k hlasování.
Doporučuji hlasovat o
celém návrhu ústavně právního
výboru najednou. Jsou k tomu nějaké námitky
? Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s návrhem,
aby ČNR zprostila funkce soudců z povolání
soudce uvedené v návrhu ústavně právního
výboru ČNR podle sněmovního tisku
232, ať zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu
? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? Rovněž
nikdo. Návrh je schválen.
Dalším bodem pořadu
je
Návrh na volbu některých
soudců z povolání k soudům České
republiky
K tomuto bodu pořadu jste
obdrželi dva sněmovní tisky, a to tisk 230
- návrh na volbu soudců a 231 - návrh na
volbu místopředsedy Nejvyššího
soudu České republiky.
Nejdříve projednáme
návrhy dle sněmovního tisku 230 a přijmeme
k němu usnesení a pak samostatně projednáme
sněmovní tisk 231 a rovněž k němu
přijmeme samostatné usnesení.
Společný návrh
Sdružení společenských organizací
České republiky a ministerstva spravedlnosti ČR
obsažený ve sněmovním tisku 230 odůvodní
poslankyně Hana Lagová. Prosím ji, aby se
ujala slova.
Poslankyně Hana Lagová: Vážený pane předsedo,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, podle příslušných ustanovení
zákona o organizaci soudů a o volbách soudců
se předkládají společně s ministerstvem
spravedlnosti ČR návrhy na zvolení soudců
z povolání. Byli jste informováni, že
jsou obsaženy v tisku 230.
Dochází k několika
změnám. Dovoluji si je teď předložit.
V uplynulých dnech písemným
podáním ze dne 15. 5. t. r. oznámila dr.
Zlata Řeháčková, že odvolává
svůj souhlas s kandidaturou na funkci soudce z povolání
na Okresním soudě v Kolíně. Současně
žádá, aby její kandidatura nebyla v
ČNR projednávána. Prosím tedy, abyste
si její jméno vyškrtli na straně 44
ze sněmovního tisku 230.
Dále se doporučuje
neprojednávat návrh na soudce z povolání
na Okresním soudě v Olomouci dr. Jindřicha
Žídka s odůvodněním, že
České národní radě došly
jednak dopisy se závažnými připomínkami
od soudců okresních soudů a od advokátů
a také od místních iniciativ. Prosím
tedy, abyste si na straně 4 návrh na dr. Jindřich
Žídka rovněž vyškrtli.
Z celého předloženého
návrhu a úprav, které jsem předložila,
na soudce z povolání ke krajským, městským,
okresním a obvodním soudům vyplývá,
že se tedy navrhuje 51 kandidátů, z toho je
27 mužů a 24 žen. Z nich 4 soudkyním uplyne
10tileté volební období a splňují
předpoklady pro výkon funkce soudce z povolání
i v dalším období. 14 soudců je navrhováno
pro jiné soudy. U 18 kandidátů jde o bývalé
soudce, kteří pro své politické postoje
z let 1968 a 1969 byli nuceni z justice odejít a nyní
se v rámci rehabilitace vracejí. 15 kandidátů
je bývalých soudců, kteří odešli
z justice z jiných důvodů nebo jsou z řad
advokátů.
Vážení poslanci,
všichni kandidáti byli vybráni po zhodnocení
odborné připravenosti, zkušeností ze
soudní praxe a na základě jejich morálních
vlastností. Návrhy byly dohodnuty s rozhodujícími
politickými silami na příslušných
územích. Všichni kandidáti s kandidaturou
souhlasí a splňují tedy předpoklady
stanovené zákonem o organizaci soudů a o
volbách soudců.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
paní poslankyni Lagové a prosím zpravodaje
ústavně právního výboru poslance
Čaju, aby k předloženému návrhu
přednesl zprávu tohoto výboru.
Poslanec Milan Čaja: Vážený pane předsedo, vážené
poslankyně, poslanci, jak jste již slyšeli, Sdružení
společenských organizací ČR a ministerstvo
spravedlnosti ČR navrhují, aby ČNR podle
par. 43, zák. 36/64 Sb., o organizaci soudů a o
volbách soudců provedla volbu některých
soudců z povolání k soudům ČR.
Tyto máte uvedené
v tisku 230.
Kandidáti uvedení
v tomto tisku byli vybráni po zhodnocení odborné
připravenosti a pracovních zkušeností.
Návrhy byly předloženy orgánům
Sdružení společenských organizací
a rozhodujícím politickým silám v
příslušných místech působnosti
těchto soudců k zaujetí stanoviska.
Kandidáti, kteří
jsou navržení, splňují předpoklady
uvedené v paragrafu 39, odst. 1 a 2 uvedeného zákona
o organizaci soudů a o volbách soudců a s
kandidaturou všichni souhlasí.
Ústavně právní
výbor projednal 14. května uvedené žádosti
za přítomnosti zástupců navrhovatelů,
ministerstva spravedlnosti a Nejvyššího soudu
a doporučuje ČNR, aby zvolila soudce z povolání
k soudům ČR tak, jak jsou uvedení v tisku
230 s výjimkou těchto kandidátů:
V oddíle A jste slyšeli
o dr. Jindřichu Žídkovi /u něho hlasovalo
12 proti a 1 se zdržel hlasování/. Důvody
jste slyšeli. Výhrady jsou z místa působení,
jednak z okresních soudů, jednak z advokacie. I
poslanci tlumočili České národní
radě, konkrétně ústavně právnímu
výboru své výhrady.
V oddíle D - dr. Zlata
Řeháčková svou kandidaturu stáhla
dopisem ministryni spravedlnosti ze dne 16. 5.
To je všechno, pane předsedo.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
panu poslanci Čajovi. Zahajuji rozpravu k tomuto programovému
bodu. Kdo se hlásí do rozpravy? Poslankyně
Marvanová.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážený pane předsedo,
vážení kolegové poslanci, ráda
bych zde doplnila zprávu, sdělení společného
zpravodaje ústavně právního výboru
pana poslance Čaji v tom smyslu, že ústavně
právní výbor diskutoval o soudcích,
ale výhrady se objevily ještě proti dalším
soudcům, a to proti dr. Brychovi a proti dr. Šlajsovi.
Domnívám se, že,
protože jsme neměli dostatek informací a poslanci
z jiných výborů nesdělili případné
výhrady k dalším soudcům, přesto
možná některé další výhrady
k ostatním soudcům budou.
Proto chci navrhnout způsob
hlasování o těchto soudcích, a to
takový, aby o jednotlivých kandidátech na
funkce soudců z povolání bylo hlasováno
zvlášť. Domnívám se, že tento
způsob hlasování je mnohem demokratičtější
a že umožňuje volbu soudců z povolání
provádět diferencovaně na základě
zhodnocení dosavadní činnosti soudců
a umožňuje případně některé
soudce zvolit a jiné pro určité výhrady
nezvolit.
To je, podle mého názoru,
i smyslem zákonného ustanovení, podle něhož
volby soudců z povolání provádí
ČNR. Zdůrazňuji volbu, tzn. že v tomto
případě rozhodujeme.
Je pravda, že způsob
hlasování o volbě soudců není
upraven konkrétně Jednacím řádem
České národní rady, ač by,
podle mého názoru, měl být tímto
Jednacím řádem upraven, ale právě
proto bychom sami měli vyplnit tuto mezeru v zákoně
a měli bychom se rozhodnout pro postup při hlasování,
který odpovídá smyslu voleb soudců
Českou národní radou.
Jinak by totiž český
parlament nemohl vykonávat účinnou oponenturu
výkonným orgánům. Dospěli bychom
asi k absurdním závěrům, že všichni
společně navržení by byli rovněž
buď bez výjimky přijati nebo bez výjimky
odmítnuti. Jiný postup totiž volba soudců
ae block, jak se to stalo na předchozích dvou schůzích
České národní rady, neumožňuje.
Také by potom bylo zbytečné, aby předsednictvo
ČNR přikazovalo předložený návrh
na volbu soudců z povolání ústavně
právnímu výboru a také by bylo zbytečné
projednávat kandidaturu jednotlivých soudců
v tomto výboru, neboť závěry v tomto
výboru by se nemohly projevit při hlasování
v ČNR. A také by se mohlo stát, tak jako
se to stalo na poslední schůzi ČNR, že
poslanci v plénu zvolili soudkyni, kterou vlastně
ústavně právní výbor nedoporučil,
měl k tomu dostatek důvodů a dostatek informací;
ale poslanci ČNR zvolili tuto soudkyni jen proto, že
bylo hlasováno en block. Proto ještě jednou
navrhuji, aby bylo hlasováno odděleně, aby
bylo toto oddělené hlasování přijato
jako demokratický princip rozhodování.