Česká národní rada 1986 – 1990

Ministryně spravedlnosti ČR Dagmar Burešová: Vážená ČNR, já se domnívám, že asi lepší než dlouhé výklady je nahlédnout do té charakteristiky dr. Ševčíka. Poslankyně Marvanová přečetla jen kousek, a to ten, že v červenci 1989 byl zařazen pan dr. Ševčík do jednotky Lidových milicí. Ale neuvedla, že 20. 11. 1989 odmítl jakoukoli účast na činnosti Lidových milicí a 23. 11. 1989 při jednání odborové schůze veřejně vystoupil na podporu stávkujících studentů a s nimi sympatizujících vrstev společnosti. Já vám to čtu proto, že se to už dnes nedá dobře představit, jaká byla tehdy atmosféra, a zejména vy, kteří jste nepracovali na Nejvyšším soudu ČR těžko budete moci ocenit statečnost mladého člověka, který v atmosféře, která tehdy panovala (a na Nejvyšším soudě ČR byla stoprocentní organizovanost a byli tam lidi, kteří byli aktivními nositeli totalitní moci), se takto zachoval. V této atmosféře je třeba posuzovat jednání dr. Ševčíka. Je to něco jiného, když se dnes hlásíme k demokratickým ideálům na půdě ČNR, kde jsme všichni zajedno alespoň v tom, že bojujeme za demokratický zítřek. A něco jiného bylo přihlásit se k demokracii v listopadu 1989, kdy nikdo nevěděl, jak se budou věci dále vyvíjet. (potlesk)

Já si myslím, že nejen studenti a herci, ale všichni lidé, kteří tehdy jednoznačně bez ohledu na to, jaké jim případně hrozí následky, dokázali vystoupit, si zaslouží naše uznání.

To je první část. A teď druhá část, kterou vám chci říci: Mějte s námi slitování. My tu justici musíme udržet. Soudy musí soudit, musí mít důvěru. A předpokladem soudcovské nezávislosti je kvalita. Soudce, který ví, jak má rozhodnout, nebude předmětem manipulace - na toho žádný nátlak neplatí, protože je mu ta právní problematika jasná, protože ví, jak aplikovat právo. Je to odborník, a tak se těžko nechá zmanipulovat nějakým strýčkem. A o politických nátlacích už, doufám, nebude třeba hovořit.

A pokud jde o dr. Ševčíka, dr. Ševčík takovým odborníkem je. My ho potřebujeme. Nikoho lepšího než dr. Ševčíka na Nejvyšším soudě nemáme. Chcete způsobit situaci, že ten český soud zůstane ochromen ? Já vás prosím, pomozte nám. /Potlesk./

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji paní ministryni. Přeje si vystoupit ještě někdo z poslanců ?

Prosím, poslanec Hakl.

Poslanec Rostislav Hakl: Pane předsedo, dámy a pánové, já bych si dovolil odpořit kandidaturu dr. Ševčíka. Jsem svým způsobem vděčen paní ministryni, že se za něho tak staví a zasazuje. Jsem rád, že se na půdě České národní rady ukazuje, že v tom minulém období mezi komunisty nebyli jen samí lumpové a grázli.

Děkuji.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Haklovi. Přeje si ještě někdo z poslanců vystoupit ? Ne. Přeje si vystoupit společný zpravodaj Čaja ?

Poslanec Milan Čaja: Já bych si dovolil poznamenat jen jednu věc. Jde tu už o druhého kandidáta na místo místopředsedy Nejvyššího soudu. Na minulé schůzi neprošel jeden kandidát. Tím, že by neprošel ani druhý kandidát, dr. Ševčík, tím bychom vlastně vyjadřovali nedůvěru předsedovi Nejvyššího soudu. Uvědomme si to.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Přeje si vystoupit paní Lagová ? Ne. Uzavírám tedy rozpravu k tomuto bodu.

Přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení tak, jak je uvedeno ve sněmovním tisku 231, tzn. s volbou dr. Ludvíka Ševčíka do funkce místopředsedy Nejvyššího soudu České republiky, nechť zvedne ruku. Děkuji vám.

Kdo je proti ? 15.

Kdo se zdržel hlasování ? 25.

Děkuji. Tím jsme zvolili JUDr. Ludvíka Ševčíka místopředsedou Nejvyššího soudu České republiky. Já mu k této funkci blahopřeji a blahopřeji i předsedovi Nejvyššího soudu k dobré kandidatuře. /Potlesk./

Dalším bodem pořadu jsou

Odpovědi členů vlády České republiky na interpelace, otázky a podněty poslanců České národní rady

Nejdříve bychom projednali odpovědi na jednotlivé interpelace, k nimž přijmeme samostatná usnesení a pak by event. členové vlády odpověděli na otázky a podněty. Vím, že řada odpovědí je dána písemně.

Mám informaci, že členové vlády dnes odpoví na tyto interpelace:

- poslanci Miroslavu Němcovi ve věci zajištění dovozu léků

- poslanci Josefu Prudíkovi ve věci přešetření postgraduálního studia učitelů a rekvalifikačního studia pro učitelství 5. - 12. ročníku

- poslanci Jiřímu Karasovi ve věci členů KSČ ve funkcích JZD

- poslanci Josefu Lesákovi ve věci jízdného pro důchodce, ve věci udělení čestných akademických titulů vysokoškolákům vyloučeným v roce 1948 z politických důvodů z VŠ studia a ve věci rehabilitace letců a vojáků 2. odboje ze západní fronty a ocenění jejich zásluh při příležitosti 45. výročí osvobození Československa

- poslanci Jiřímu Rubínovi ve věci vydání statutu pro školy řádových zdravotních sester a ve věci navrácení budov v Bartolomějské a v Konviktské ulici v Praze původním majitelům, tj. katolické Charitě

- poslanci Karlu Holomkovi ve věci plnění smluvních závazků našich stavebních závodů v Sovětském svazu

- poslankyni Aleně Dondové ve věci rehabilitace města Žatce a vrácení statutu okresního města.

Prosím, aby členové vlády úvodem svého vystoupení sdělili, kterému poslanci a v jaké věci na interpelaci odpovídají.

Faktickou poznámku má pan poslance Lom.

Poslanec Petr Lom: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že 13. března 1990 na této půdě zazněl požadavek na vrácení majetku komunistické strany, žádám paní ministryni Zetkovou, aby nám sdělila, zda učinila a jaká šetření v této věci a jejich výsledek. /Potlesk./

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji panu poslanci. Toto bude zařazeno v tomto bloku, ale po interpelacích.

Takže já prosím, aby členové vlády úvodem svého vystoupení sdělili, kterému poslanci a v jaké věci na interpelaci odpovídají.

Prosím, místopředseda vlády, pan Mišoň ? Někteří ministři to dodají písemně. Pokud chce pan ministr Motyčka ?

Poslanec Němec se hlásil.

Poslanec Miroslav Němec: Pane předsedo, dámy a pánové, byli jste seznámeni s tím, že jsem dostal písemnou odpověď z ministerstva zdravotnictví na interpelaci.

Faktem je, že neodpovídá ministr, pouze náměstek, to za prvé. A za druhé, odpověď je vlastně na deseti řádcích, a to s tím, že je tady konstatované, že není možné požadavky splnit. A konec je takový: Přesto uděláme maximum pro jejich prosazení, ihned jak situace … atd.

Myslím, že to není zrovna vhodný způsob odpovědi na interpelaci, která je natolik závažná. Je přece skutečně nutné zabývat se zdravím lidí. Vždyť ti lidé produkují celou řadu nejzákladnějších produktů, které potřebujeme. Takže to, že se odpovídá tímto způsobem, skutečně není možné dále trpět.

Děkuji.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ano, děkuji. O slovo se hlásí poslanec Rubín.

Poslanec Jiří Rubín: Vážený pane předsedo, vážená Česká národní rado, pan předseda četl, že mám dostat písemnou odpověď. Já ale od ministra zdravotnictví nedostal ani písemnou a ani ústní odpověď. Jde o ty ošetřovatelské školy pro řádové sestry.

A pokud jsem tady včera mluvil o odpovědi pana ministra Hrazdíry, tak pan ministr mi dnes dal písemnou odpověď i na moji včerejší interpelaci. Je v ní ale jedna velká chyba - já jsem kvůli ní protestoval - a to, že se nejedná o navrácení budov v Konviktské a Bartolomějské ulici katolické charitě. Já jsem říkal opravu, že katolická charita nebyla nikdy vlastníkem těch budov. Vlastníkem těch budov je dosud 3. řád sester sv. Františka. Toto já nepokládám za formalitu.

Vždyť mi někdo pak může napsat, že mi nemůže být vráceno to, co mi nikdy nepatřilo. Nevidím v tom slovíčkaření, ale velmi vážnou věc z hlediska právního. Chyba je obsažena i ve spise, který nám byl rozdán.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Dál se zeptám, zda jsou poslanci spokojeni s odpovědí. Interpelace musí být ale, samozřejmě, rozdána všem poslancům.

Spokojenost s odpovědí už jasně řekl poslanec Němec. Spokojen není. To bereme jako odpověď.

Dál - poslanec Prudík - není přítomen.

Poslanec Karas - není přítomen.

Poslanec Lesák - dostal písemnou, pardon, ústní odpověď, se kterou souhlasí.

Poslanec Rubín - ke spokojenosti se vyjádřil nyní. Děkuji.

Poslanec Holomek - ještě odpověď nedostal.

Poslankyně Dondová - spokojena s odpovědí.

Situace se nám teď tedy vyjasnila.

Prosím nyní pana ministra Motyčku, aby odpověděl na interpelaci pana poslance Holomka.

Pan ministr Motyčka: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, k interpelaci pana poslance Holomka z 25. dubna t. r., týkající se integračních staveb v Sovětském svazu pokládám za nutné uvést několik základních informací.

Mezivládní dohody mezi Sovětským svazem a Českou a Slovenskou Federativní Republikou, podepsané v letech 1983 a 1985, jejichž cílem bylo zajištění dodávek železné rudy a zemního plynu ze Sovětského svazu, hrazených z čs. Strany výstavbou úpravny rud v Krivém Rogu, plynovodu Progress a Uralského plynárenského komplexu Karačaganak, vycházely z tehdejších politických a ekonomických situací v obou zemích.

Ekonomiku integračních akcí je nutno posuzovat ze dvou základních hledisek.

Za prvé je to ekonomika státu. To znamená, za jaké vynaložené prostředky tyto suroviny stát získává v prozatím nekonvertibilní měně v porovnání s možnostmi jejich nákupu z jiných lokalit v konvertibilních měnách.

A dále efektivnost využití těchto surovin. Zatímco plynárenské akce se jeví z tohoto hlediska jako výhodné, výhodnost úpravny rud v Krivém Rogu je zpochybňována. Přehodnocení potřebnosti a ekonomiky integračních akcí z hlediska státu však nepřísluší resortu českého ministerstva výstavby a stavebnictví, ale vládě ČSFR, jmenovitě federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu, federálnímu ministerstvu hutnictví, strojírenství a elektrotechniky a federálnímu ministerstvu paliv a energetiky, která již na tomto pracují, včetně hodnocení celé naší spolupráce v rámci RVHP.

Za druhé je to ekonomika výstavby, tj. vlastní efektivnost stavebních prací. Zde bych chtěl zdůraznit, že velkorysost, s jakou se mezivládní dohody uzavíraly, znamenala a dosud znamená negativní dopady do vlastní dodavatelské sféry.

Nedokonalé technické zadání staveb a postupně upřesňovaná koncepce výstavby (jen pro zajímavost, poslední úprava pro Karačaganak byla ještě v dubnu letošního roku), spolu s krátkými lhůtami výstavby měla za následek zahajování tzv. "hurá-stylem" s následně se vytvářejícím dodavatelským systémem a legislativními normami (např. předpisy pro oblasti financování, plánování, mzdových a cenových předpisů atd.).

Mezivládní dohody zakotvily i podmínku provádět výstavbu podle sovětských norem, předpisů a zvyklostí, se kterými se musela čs. Strana teprve po zahájení dodatečně seznamovat, nezakotvila však - a ani následující kontrakty nezakotvily - možnost postihů za opožděné předávání např. sovětské dokumentace a dodávek.

Dále je nutno konstatovat, že převoditelný rubl získává stát za vyšší kurs než je oficiální. Tato situace je způsobena zásadním rozdílem cen stavebních prací v SSSR a u nás. V Sovětském svazu platí dosud cenová úroveň ze sedmdesátých let, u nás se měnila v letech 1984, 1989 a 1990. Navíc dotace k cenám v SSSR a ČSFR jsou zcela jiné, k jiným výrobkům a pracím, a tedy nesrovnatelné. Rovněž úroveň mezd, započítávaná v cenách stavebních prací, je nesrovnatelná.

V sovětských cenách není pochopitelně započtena výrazně vyšší kvalita čs. Výrobků. Podle mých osobních zkušeností z prohlídky integračních akcí a sovětských staveb, např. nově vybudovaná nemocnice, realizovaná sovětskými stavbaři, je kvalitě čs. výrobků nesrovnatelně vyšší. Protože podle platné mezivládní dohody se čs. Práce oceňují sovětskými cenami, je velmi obtížné dosáhnout vyššího sovětského ocenění, a tím zlepšit reprodukční hodnotu rublu vůči koruně.

Ve výše uvedených skutečnostech, tj. odlišných podmínkách dodávek integračních akcí, je nutno hledat hlavní příčiny výrazných dlouhodobých ekonomických ztrát stavebních organizací, které však jsou v tuzemských podmínkách rentabilní.

A současně je třeba vidět, že dodavatelské organizace odvedly na integračních stavbách kus dobré stavbařské práce.

Snaha centrálních orgánů, rozhodujících o cenách a financování staveb, vychází z požadavku maximálně snížit reprodukční hodnotu rublu. Jsou však opomíjeny skutečnosti, které způsobují ztrátovost podniků v nových ekonomických podmínkách.

Devalvací rublu vůči koruně došlo na všech VIA stavbách k sociálnímu napětí mezi pracovníky, neboť tímto opatřením se pracovníkům snižuje dosud dosahovaný celkový finanční efekt, v současné době o 10 000 až 12 000 Kčs ročně na pracovníka.

Je třeba si také uvědomit, že při současném kursu Rbl/Tk, který činí 5,71 Tk, a při ceně Tk=2,80 Kč je hodnota Rbl zhruba 16,00 Kčs. To je přibližně dvakrát více než je oficiální kurs.

Současně je třeba si uvědomit to, co bylo již vysvětlováno i pracovníkům na integračních stavbách a co správně pan poslanec Holomek podotkl, že dieta není součástí mzdy, ale má sloužit k eliminaci zvýšených nákladů při služebních cestách a její výše vychází vždy z nákladů, resp. Cenové úrovně příslušné země a její změny jsou podmíněny změnou této cenové úrovně. Při stanovení diety pro integrační akce se vycházelo z toho, že vzhledem k zajištění pracovníků na těchto stavbách nebudou vznikat další zvýšené náklady, spojené s jejich pobytem, a proto také federální ministerstvo financí tolerovalo maximální výši úspor pro převod na tuzexové poukázky, tedy výši, která v jiných případech tolerována není.

Požadavky pracovníků na zabezpečení sociálních jistot jsou adresovány ze staveb řadě vládních činitelů, včetně předsedy vlády pana Čalfy.

Pro řešení vzniklé situace, která krystalizuje od počátku výstavby, bylo dosud podniknuto několik kroků.

V průběhu výstavby byly s FCÚ a FMF projednány další tituly zvláštních doplňkových nákladů, které však nekryj skutečně vynakládané náklady. K dnešnímu dni je těchto titulů více než 15. I to svědčí o tom, že původní předpisy, označované jako "VIA", nebyly a nejsou bez chyb a vycházely z tehdejších znalostí a situace.

O úpravu cen VIA požádalo naposledy ministerstvo výstavby a stavebnictví ČR svým dopisem FCÚ dne 4. dubna 1990. FCÚ sdělil, že cenové řízení zastavuje s tím, že FCÚ nemůže souhlasit s nárůstem cenové úrovně VIA staveb.

S tímto stanoviskem nemohu zásadně souhlasit, protože problémy získávání surovin pro stát jsou řešeny na úkol resortu a jeho podniků. S FCÚ v této věci budu nadále jednat.

K řešení sociálních otázek pověřil předseda vlády pan Čalfa vládní delegaci, vedenou zmocněncem federální vlády panem dr. Zavázalem, která situaci, zejména diet, projednala přímo na stavbě UPK Karačaganak ve dnech 7. - 12. dubna 1990 a přijala některá řešení. Část z nich byla realizována okamžitě, další budou předloženy ve zprávě VMPE federální vládě do 30. 6. 1990. Závěry této vládní delegace budou rozšířeny i na KTUK Krivoj Rog.

Celková labilní situace na VIA stavbách vyplývá, kromě dříve uvedených důvodů, i ze skutečnosti, že se v současné době intenzívně jedná o přechodu obchodu se SSSR na konvertibilní měnu a z celkové nevyjasněnosti staveb VIA.

Vzhledem k tomu, že problémy, obsažené v mé odpovědi na interpelaci pana poslance Holomka, přesahují rámec České národní rady i české vlády, předložil jsem předsednictvu české vlády zprávu o výše uvedených problémech VIA staveb se žádostí o její přednesení ve federální vládě. Podotýkám, že jejich neřešení, popř. pomalé projednávání by mohlo vést - podle mého názoru - k odchodu nejen pracovníků, ale i podniků ze staveb VIA, a tím k neplnění uzavřených mezivládních dohod.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji panu ministru Motyčkovi. Je pan poslanec Holomek spokojen s odpovědí ?

Poslanec Holomek: Z hlediska ministerstva stavebnictví České republiky ano. Ale je zřejmé, že ta záležitost musí pokračovat dále.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: O tom hovořil pan ministr a ujistil nás, že tomu tak bude.

Chce se někdo z poslanců vyjádřit k interpelaci ? Ne.

Navrhuji, abychom k této interpelaci přijali usnesení, že Česká národní rada souhlasí s odpovědí ministra pana Motyčky na interpelaci poslance pana Holomka ve věci staveb v Sovětském svazu.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku !

(Poznámka z pléna: Jsme usnášení schopní v tuto chvíli ?)

Od oka to nemohu zjistit. Pane poslanče, buďte tak laskav, vyzvěte poslance k návratu do zasedací místnosti, že se bude hlasovat. Jinak, pokud s tím budete souhlasit, přerušíme schůzi a přijdete sem zítra; vypadá to tak, že to asi jinak nedopadne.

(Po kontrole přítomnosti poslanců.)

Nyní jsme tedy usnášení schopni určitě.

Pro nově příchozí sděluji, že hlasujeme o tom, zda Česká národní rada souhlasí s odpovědí ministra Motyčky na interpelaci posl. Holomka ve věci intervenčních staveb v Sovětském svazu. Je to interpelace, kterou vznesl posledně. Pan poslanec byl spokojen. Ptám se nyní poslanců České národní rady, zda můžeme pokládat interpelaci za vyřízenou. Kdo souhlasí, nechť zvedne ruku ! (Děje se.) Děkuji. Kdo je proti ? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování ? (Dva.)

Dále dávám návrh na usnesení, že Česká národní rada nesouhlasí s odpovědí ministra zdravotnictví poslanci Miroslavu Němcovi pokud jde o zajištění dovozu léků. Ujistil nás o tom pan poslanec Němec ve svém vystoupení. Čili s touto odpovědí na interpelaci bychom nesouhlasili a požadovali bychom její další vyřízení.

Kdo souhlasí s mým návrhem na usnesení k této interpelaci ? (Hlasuje se.) Děkuji. Kdo je proti ? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování ? (Čtyři.)

Poslanci Josefu Prudíkovi nebylo dosud odpovězeno, ale poslanec Prudík tady stejně není. Doporučuji, abychom uložili předsednictvu České národní rady, které přejímá funkci plenárního zasedání, aby sledovalo tuto interpelaci a vyžádalo si na ni odpověď.

Kdo souhlasí s tím řešením, které jsem navrhl, ať zvedne ruku. Děkuji.

Je někdo proti ? Není.

Zdržel se někdo hlasování ? 2.

Poslanci Karasovi odpověděl ministr zemědělství písemně ve věci členů KSČ ve funkcích JZD. Jeho odpověď máte na lavicích. Poslanec Karas zde není přítomen, ale mám zprávu, že s odpovědí souhlasí. Má někdo z vás připomínku k odpovědi od pana ministra zemědělství ? Ne. Doporučuji tedy, abychom přijali usnesení tohoto znění: Česká národní rada souhlasí s odpovědí ministra zemědělství na interpelaci poslance Jiřího Karase ve věci členů KSČ ve funkcích JZD.

Kdo je pro tento návrh ? Děkuji vám.

Kdo je proti ? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování ? 15 poslanců ze zdrželo hlasování.

Usnesení je přijato.

Poslanci Josefu Lesákovi byla odpověď poslána. Souhlasí pan poslanec s odpovědí ?

Poslanec Josef Lesák: S odpovědí ministra školství ano, odpověď na ostatní interpelace jsem nedostal.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ano. Znamená to, že bychom přijali toto usnesení: Česká národní rada souhlasí s částí odpovědi na interpelaci poslance Josefa Lesáka, kterou sdělilo ministerstvo školství ve věci udělení čestných akademických titulů vysokoškolákům, vyloučeným v roce 1948 z politických důvodů ze studia. Ukládá předsednictvu České národní rady nadále sledovat odpověď na tu část interpelace, která se zabývá rehabilitací letců a vojáků 2. Odboje západní fronty a oceněním jejich zásluh, a dále odpověď na interpelaci ve věci jízdného pro důchodce.

Kdo souhlasí s takto navrženým usnesením … Pardon, poslanec Benda.

Poslanec Marek Benda: Jak je to s tou písemnou odpovědí ministra školství ?

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Odpověď nemusí být písemná, pokud s ní bude seznámena celá Česká národní rada. Ministr Adam, pokud si pamatujete, odpovídal tady před všemi poslanci.

Vracím se tedy znovu k navrženému usnesení..

Kdo souhlasí s navrženým usnesením, ať zvedne ruku. Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel? 2.

Děkuji, usnesení je přijato.

Poslanec Jiří Rubín není spokojen s odpovědí na interpelaci. Doporučuji proto přijmout toto usnesení: Česká národní rada ukládá předsednictvu České národní rady nadále sledovat interpelaci poslance Jiřího Rubína ve věci vydání statutu pro školy řádových sester a ve věci vrácení budov v Bartolomějské a Konviktské ulici původním majitelům.

Tento úkol tedy předneseme na předsednictvu.

Kdo souhlasí s takto navrženým usnesením? Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel? Jeden.

Usnesení je přijato.

O interpelaci poslance Holomka jsme již hlasovali. Zbývá interpelace poslankyně Aleny Dondové ve věci rehabilitace města Žatce. Poslankyně sděluje, že je spokojena s odpovědí. Má někdo z poslanců připomínky k odpovědi? Nemá. Navrhuji tedy přijmout usnesení: Česká národní rada souhlasí s odpovědí ministra vnitra české vlády na interpelaci poslankyně Aleny Dondové ve věci rehabilitace města Žatce a vrácení statutu okresního města.

Kdo souhlasí s návrhem tohoto znění, ať zvedne ruku. Děkuji.

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? 2.

Tím jsme prakticky ukončili, nikoli vyřídili, část bloku interpelací. Doporučuji udělat si krátkou přestávku, abychom se nezačali rozcházet.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Pokračujeme v našem jednání. Jakmile přestaneme být usnášeníschopní, ukončím schůzi a sejdeme se buď zítra nebo v neděli, protože jindy už čas není. Zatím to podle odhadu vypadá na to, že ještě jsme schopni se usnášet.

Abychom ukončili interpelace - je zde nová interpelace poslance Františka Přibyla týkající se nepříznivých vlivů provozu vojenského letiště v Brně - Tuřanech na život obyvatel a jeho okolí. Protože není přítomen ministr pan Moldán, předá interpelaci písemně a žádá rovněž místopředsedu vlády, aby zabezpečil písemnou odpověď. Písemnou odpověď musí rovněž dostat v tom případě všichni členové předsednictva. - Zaprotokolováno? (Ano.)

Zbývají nám tedy odpovědi na naše dotazy.

Abych vám řekl pravdu, musím se přiznat, že v této chvíli nejsem úplně v obrazu, protože některé odpovědi šly přímo poslancům a některé byly zodpovězeny tím, že na posledním předsednictvu jsme kontrolovali všechny odpovědi a dotazy, zda souhlasí a bylo tam zhruba 12 odpovědí, které nebyly zodpovězeny.

Ptám se tedy - z poslanců, kteří jsou zde přítomni, chybí někomu odpověď na jeho dotaz z minulých schůzí ČNR?

Poslanec Pavel Krystyník: Mně chybí odpověď, ale nežádám ji. Doufám, že příští parlament si ji daleko vehementněji vyžádá přímo na místě.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Nicméně do protokolu dáme: " Předsednictvo České národní rady prošetří odpovědi na dotazy posl. Krystyníka podle stenografického záznamu z minulých schůzí."

O slovo se hlásí místopředseda vlády.

Místopředseda vlády ČR Petr Mišoň: Vážený pane předsedo, dámy a pánové !

Chtěl bych jen konstatovat, že všechny dotazy, které byly vzneseny a všechny podněty, byly rozeslány. Protože se jedná vesměs o podněty z 26. schůze, tj. minulé schůze, tak samozřejmě vzhledem k termínu - i když jsme všechny vyzvali, aby pokud možno odpověděli ještě dneska - nebylo to vždy možné.

To se týkalo třeba i některých interpelací - omlouvám se panu poslanci Lesákovi. Vstoupili jsme do jednání s ministerstvem národní obrany, bez kterého to vyřešit nešlo, ale toto jednání se protáhlo, takže ten termín, který byl velmi krátký, nebylo možno dodržet. Přesto toto jednání pokračuje, protože se domnívám, že je to věc zásadnějšího rázu, než abychom jenom kvůli tomu výročí toho nechali.

Současně se omlouvám také panu poslanci Rubínovi, který měl výhrady k odpovědi na interpelaci pana ministra Hrazdíry, a mohu říci, že oprávněné výhrady. Chtěl bych říci, že to vzniklo tím, že při přepisu tam vznikl omyl; s panem ministrem jsem to projednal a samozřejmě to bude napraveno.

Co se týče dotazů a podnětů, mohu všechny poslance ujistit, že to bylo příslušným ministrům nebo institucím rozesláno, odpovědi budou kontrolovány a vyžadovány a dostanete je písemně, samozřejmě ještě před ukončením volebního období. A pokud by k tomu byly nějaké výhrady, samozřejmě vláda a její předsednictvo i předsednictvo České národní rady fungují až do jmenování nových orgánů po volbách.

Ale kvůli tomu jsem ani tak o slovo nežádal.

Jak asi víte, práce s touto agendou nebyla jednoduchá, zvláště v počátečním období, kdy tady byly velké skluzy, jak jsme všichni nastoupili do funkcí velice rychle.

Na druhé straně proto musím velmi ocenit - přesto, že ty dotazy a interpelace bývají věci, řekl bych ožehavé, - že za celou tu dobu volebního období jsem se nesetkal s nějakou nepříznivou spoluprací. A to bych velice rád ocenil - takovou jistou rozumnou míru tolerance, kterou jste projevili při různých takových věcech, kde to zaskřípalo, a takový správný pracovní přístup.

Myslím, že jménem všech členů vlády, všech ministrů bez výjimky, kterých se vaše interpelace týkaly, vám za tuto spolupráci velice srdečně děkuji a doufám, že nám všem - ať už budeme kdekoli - tento typ spolupráce, která je podle mého názoru dělná, vydrží do budoucnosti.

Děkuji. (Potlesk)