Poslanec Rudolf Střítecký: Vážený pane
předsedo, dámy a pánové, já
jsem touto diskusí také trochu zaražen a rozčarován.
Jaké důvody mě k tomu vedou ? Vede mě
k tomu to, že v podstatě, jak už tu bylo řečeno,
zákon o advokacii byl přijat ve velkém chvatu.
Zákon mohl být udělán tak, že
by byl společný a mohl vyhovovat jak komerčním
právníkům, tak advokacii. Já nevím,
proč už se to neudělalo. To je jedna věc.
Za druhé, zákon
o podnikových právnících byl podán,
jestli se nemýlím, 4. dubna. A vznikla určitá
dohoda mezi Unií podnikových právníků
a advokáty, že se spolu budou účastnit
na tvorbě zákona. Pokud vím, tak se tak nestalo.
Chtěl bych se zeptat proč.
Dále jsem chtěl
říci, že se domnívám stejně
jako dr. Lom, že nás překvapuje, že jsme
nový zákon dostali, byl nám předložen,
na poslední chvíli. A zaráží
mě také, že v podstatě to, co bylo řečeno
dr. Palkoskou a profesorem Mečlem, zase zásadně
mění zákon, který máme v ruce
teprve 24 hodin. Já, jelikož jsem také lékař,
nepovažuji tento postup za zodpovědný. A dovoluji
si ještě přečíst to, co jsem
dostal od svých voličů, podnikových
právníků, protože se domnívám,
že také oni mají svoji pravdu.
Píší : Dosavadní
struktura našeho právního systému se
radikálním způsobem mění. Vzrůstá
proto i naléhavá potřeba kvalifikované
právní pomoci pro všechny oblasti naší
hospodářské sféry. To si nepochybně
vyžádá potřebu nových forem poskytování
právní pomoci. Pokud by nebyl návrh zákona
přijat, znamenalo by to mimo jiné i to, že
poskytování právní pomoci by zajišťovalo
asi 700 advokátů, z nichž jen nepatrná
část má zkušenosti s hospodářsko
právní oblastí. Dlouholeté praktické
zkušenosti z této oblasti u asi osmi tisíc
podnikových právníků by zůstaly
prakticky nevyužity mimo rámec pracovních vztahů.
Nová situace v hospodářské oblasti
si ve velice krátké době vyžádá
širokou škálu nových forem poskytování
právní pomoci, např. nezávislé
poradenství, specializované poradenství,
kanceláře specializovaného poradenství
apod. Dalším důsledkem nepřijetí
tohoto zákona v současné složité
situaci změn právních předpisů
by mohly být mnohé chyby a omyly, které by
měly vážný dopad na majetkové
poměry hospodářských subjektů.
Já bych tímto poděkoval
za pozornost a víc bych se k tomu už nezmiňoval.
Pan předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslanci Stříteckému. S faktickou poznámkou
vystoupí ing. Hrabaň. Pak poslanec Hubálek
a dále pan poslanec Hrubý.
Poslanec Josef Hrabaň: Vážený pane předsedo, dámy
a pánové, dověděli jsme se, že
námitky a protichůdná stanoviska advokátů
a podnikových právníků už v podstatě
pominuly a že byla dosažena jakási dohoda.
Myslím si, že bychom
měli pozastavit platnost zákona o advokacii /potlesk/
do té doby, než se vytvoří zákon
společný, aby těch právních
norem bylo skutečně co nejméně.
Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji.
Teď vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec
Hubálek. A, protože už jsme překročili
pravidelný čas na přestávky, doporučuji,
abychom udělali potom přestávku.
Poslanec Bohuslav Hubálek: Vážený pane předsedo, dámy
a pánové, nemínil jsem vystupovat, protože
vím, že čas je život a já jím
nechci plýtvat.
Chci jen říci,
když jsem přijímal nominaci do České
národní rady, chtěl jsem stavět to,
co celý život - morálku a zodpovědnost.
Na mě velice nepříznivě
působil chvat a preciznost. Uvědomme si, že
jeden den jsme dostali návrh o advokacii, pak přišel
návrh další. Zase byl tak podrobně zpracován.
Říkal jsem si, že kdybychom takto zpracovávali
všechny další zákony a kdyby vždy
ti právníci měli takovou iniciativu, bylo
by asi méně děr v těch zákonech,
které máme.
Dnes podobným způsobem
přichází zákon o podnikových
právnících. Já jsem, po pravdě
řečeno, z něho dost moudrý nebyl.
Jsem pro pluralitu, pro konkurenci, ale když jsem slyšel
důvody paní ministryně Burešové
a když si uvědomím technickou praxi /odebírám
také z profesních důvodů Sbírky
zákonů, jsem technik, vím, jak v dnešní
době dlouho trvá, třeba i dva měsíce,
vytištění, než se věc dostane k
široké veřejnosti/ a to, že nestačí
jen dostat do rukou vytištěný zákon,
ale že je potřeba si jej také prostudovat,
aby se mohl správným způsobem aplikovat v
praxi, pak si myslím, že je třeba uvážit
to, zda návrh má být přechodným
ustanovením. Vždyť na druhé straně
stojí rozumný požadavek paní ministryně,
aby se ty dva svazy mezi sebou dohodly a vystupovaly zatím
na základě zákona o advokacii a předložily
pak budoucímu sněmu, budoucí národní
radě věc už precizně propracovanou.
Také když přihlédneme k oprávněnému
názoru pana dr. Loma a dr. Stříteckého,
pak ve sporu těch dvou složek je třeba vidět
zanedbávání hledisek a zájmů
celospolečenských.
Tak to na mě působí.
Proto já osobně budu hlasovat proti zákonu
o komerčních právnících, protože
jak způsob jeho přípravy, tak i jeho následky,
i když, říkám, jsem pro konkurenci,
se mi zdají nedůstojné naší morálky.
Děkuji vám za pozornost.
/Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
panu poslanci Hubálkovi. Vyhlašuji krátkou
přestávku.
Milé poslankyně,
milí poslanci, pokračujeme v přerušeném
jednání naší plenární
schůze. Posledním řečníkem
k projednávanému zákonu byl pan poslanec
Hubálek. Hovořit bude nyní poslanec Rubín,
dále poslanec Rázl, poslanec Rota a poslanec Lesák.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Rubín: Vážený pane předsedo,
vážená ČNR, já mám jen
poznámku k celé té diskusi, která
tady byla přede mnou.
Za prvé bych chtěl
říci, že zákon, který nám
byl původně předložen, byl skutečně
ve výborech projednán, a to jistě s velkou
pozorností. Zabývali jsme se každým
článkem. Odmítl bych tedy názor, že
jsme se tím nezabývali. Že z toho vyšel
zákon zcela nový, to je otázka prakticky
jiná.
A vracím se k zákonu
o advokacii. Nemohu si pomoci, ten jsme přijímali
s takovým kalupem, že jsme žádný
výbor nezasedali samostatně. Když jsme dávali
poznámky ohledně podnikových právníků
a žádali jsme aspoň některé dodatky,
byly odmítnuty i zde na plénu.
Rovněž se mne dotkla
poznámka paní ministryně, že si dovolujeme
jako orgán státní moci ČR bez ministerstva
jemu ukládat, že má stanovit vyhlášku
k některému paragrafu. Tak to na mně vyznělo.
Nemohl jsem si pomoci, abych na tuto poznámku nereagoval.
Kdybychom neměli dojít
k přijetí tohoto zákona, potom vyslovuji
názor, že by se měla zastavit platnost zákona
o advokacii. Musel by se udělat jeden zákon, který
by upravil jak postavení a komory advokátů
tak i komerčních právníků v
1 celku. To by bylo asi spravedlivé.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslanci Rubínovi. Dále vystoupí poslanec
Rázl.
Poslanec Stanislav Rázl: Pane předsedo, paní poslankyně,
páni poslanci, již několikrát a dnes
zvlášť jsme se ujistili o vzájemné
úctě. Já bych k tomu chtěl dodat,
že nejde jenom o úctu mezi poslanci ČNR a vládou,
ale že jde také o udržení vážnosti
ČNR při přijímání zákonů.
Po přijetí zákona
o advokacii jsem jako poslanec (a řekl jsem to i ve výboru)
byl kritizován za to, že jsme přijali jako
ČNR jako první profesionální (nebo
chcete-li stavovský) zákon právě zákon
o advokacii. A bylo mi např. vytýkáno, jak
to, že ČNR nepoložila důraz na daleko
důležitější profesní zákon,
např. zákon, který by vytvářel
podmínky pro práci lékařů a
nazýval by se lékařská komora nebo
něco podobného. Také jsem to ve výboru
řekl. Ale již se stalo. Paní ministryně
mi to tenkrát zdůvodňovala: Jde o problém
rehabilitace. Dnes máme před sebou další
zákon z jiné oblasti. Z oblasti, kde jde o rozvoj
podnikání soukromého. A další
a další věci, které na to navazují,
s celým ekonomickým systémem.
Je tady vznesen argument, že vlastně došlo ke špatnému výkladu zákona o advokacii. Já se tady ptám, ač nejsem právník: Jak to, že při předkládání zákona o advokacii, když se už vědělo o určitých výhradách jiných právníků, jiných právních služeb, nebyl dán výklad a zakotven do paragrafu, který by vytvořil právnické služby pro všechny kvalifikované právníky? To se nestalo a přijali jsme tedy zákon o advokacii.
Podle mého názoru,
jestliže bychom měli přijmout to, co zde navrhl
předseda výboru pro plán a rozpočet
pan Hrabaň nebo další můj předřečník,
domnívám se, že by to podtrhlo vážnost
ČNR, poněvadž přijmout zákon
a za 14 dní pozastavit jeho platnost, tak si veřejnost
musí položit otázku: Jak je to s jinými
zákony? My přece nepřijímáme
zákon s tím, že ho za 14 dní pozastavíme.
Doporučuji tedy, protože
věřím ústavně právnímu
výboru, neboť připravoval velké úpravy
i jiných zákonů a ČNR je rovněž
přijala, abychom i po těch doplňcích
zákon, který zde byl předložen a o němž
diskutujeme, také přijali. Argument, který
přednesla paní ministryně, že by se
musel měnit, neobstojí. Víme, že se
bude měnit zákon o advokacii. Zda budeme měnit
jeden nebo dva zákony, to už je jedno.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Vystoupí
poslanec Rota, pak poslanec Lesák a po něm poslankyně
Janů. Čili - to je diskusní příspěvek?
Poslanec Lesák má faktickou poznámku? Prosím,
tedy, o vystoupení, pane poslanče.
Poslanec Josef Lesák: Pane předsedo, dámy a pánové,
budu velmi stručný. Když jsme připravovali
tento zákon, jednali jsme jak s advokáty, tak s
podnikovými advokáty. Tehdy vztahy nebyly mezi nimi
dobré. Nevím, jak je tomu dnes.
Byly tu nějaké
námitky, také tu zazněly námitky pana
poslance Loma o tom, že zákon šijeme na poslední
chvíli - a těch si nesmírně vážím.
Znám v Evropě jedno
zákonodárné shromáždění,
které, já to trochu přeženu, během
půl dne změnilo třikrát název
republiky a nestydělo se za to. /Potlesk./
Naše vláda, při
vší úctě k jejímu premiérovi
a ke všem jejím členům, si bude muset
zvyknout, ať se jí to líbí či
nelíbí, na to, že tento zákonodárný
sbor tu není od toho, aby schvaloval vládní
předlohy. My máme prostě právo předkládat
iniciativní návrhy. A jestliže tento iniciativní
návrh, který předkládáme s
kolegou Křečkem, nesplní žádný
jiný úkol, než že donutí k tomu,
aby byla zpracována nová osnova, která v
plném rozsahu zajistí právní služby
obyvatelstvu, pak, podle mého názoru, splní
úkol. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Faktická
poznámka ? S faktickou poznámkou vystoupí
zpravodajka poslankyně Janů.
Poslankyně Ivana Janů: Je mi líto, že z mé zprávy
dost jasně nevyplynulo, že se jedná o zákon
nový. Zákon, který jste dostali, je nový
věcně, filozoficky i má novou problematiku.
Prosím vás, to,
že jste k původně předloženému
návrhu dali připomínky, je jedna věc,
ale druhá věc je ta, že tento zákon
nový, pokud se o něm má diskutovat, jste
si měli prostudovat. Toto musí být jasné.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: K tomu mám
také jednu faktickou poznámku. Já jsem včera
upozorňoval poslance na to, že jde o nový zákon
a že jeho projednávání odkládáme
na druhý den jednání, aby měli alespoň
24 hodin na jeho prostudování než se bude projednávat.
Hovořit bude poslanec
Rota.
Poslanec Josef Rota:
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, dovolte mi, abych se do dnešní
diskuse zapojil podporou návrhu zákona č.
235 ČNR o komerčních právnících
tak, jak byl poslancům předložen. K hlubšímu
objasnění problematiky komerčních
právníků jsem si vyžádal odborné
a nestranné posouzení, jelikož já sám
nejsem právník, ale tato problematika ve vztahu
k advokacii mě zajímala.
Rád bych tedy předložil stanovisko, o které jsem odborníky požádal. Bylo zasláno i do rukou pana dr. Pešky, předsedy ústavně právního výboru. Zní: Přechodem k tržní ekonomice se podstatně zvýší potřeba kvalitní poradenské činnosti v komerční sféře. Nepochybně si vyžádá i jiné organizační formy, které budou přizpůsobeny podmínkám podnikatelské činnosti za plurality tržních subsystémů, vlastníků obchodního jmění a výhradních nositelů podnikatelského rizika. Dosud totiž v naší ekonomice převažovaly velké podniky a u nich bylo možno organizovat právní službu prostřednictvím podnikových právníků v pracovním poměru pouze k podniku. Právní služby pro menší podniky nebo družstva byly obvykle zajišťovány formou vedlejších pracovních poměrů nebo dohod o práci konané mimo pracovní poměr. Již na základě nedávno přijatých zákonů hospodářských prudce stoupla poptávka po právní poradenské činnosti v komerční oblasti, a to zejména ze strany jednotlivých podnikatelů a zájemců o společná drobná podnikání v různých formách, obchodního společenství a družstev. Kromě akciové společnosti, kterou připouští zvláštní zákon a upravuje ji, připouští novela hospodářského zákoníku vznik veřejné společnosti komanditní a na akcie s ručením omezeným atd. K tomuto přistupuje značné uvolnění v základní a vnitřní organizaci v zemědělských i ostatních družstvech. Žádný z těchto podnikatelů se nemůže obejít bez právních poradenských služeb, počínaje problematikou vzniku podnikatelského subjektu, kde kvalitní právní služba může předejít citelným majetkovým ztrátám jak podnikatelů samých, tak i veřejnosti. Bude se jednat zhruba o desetitisíce podnikatelů, kteří jsou většinou zcela bezradní, mají-li řešit podnikání spojené s právní problematiko. Není snad třeba blíže vysvětlovat, že pro tyto drobné a střední podnikatele není vhodné zajišťovat si právníka, právní službu, zaměstnáním u vlastního sdružení. Právní poradenská činnost v komerční sféře vyžaduje zvláštní odbornou specializaci jak na rozsáhlou oblast hospodářské právní problematiky, tak i na praktické zkušenosti v hospodářství, spojenými se základními znalostmi ekonomické problematiky. Takto specializovaných právníků máme kritický nedostatek, což vyplývá i z toho, že výuka právnických fakult byla zaměřena především justičním směrem.
Navrhovaný zákon
o podnikových právnících (lépe
by snad bylo ho nazvat zákonem o poskytování
právních služeb komerční povahy)
dává možnost pružného organizování
právního poradenství pro podnikatele a zároveň
zajišťuje i dobrou profesionální úroveň
právníků, kteří tuto poradenskou
službu provádějí. Nikterak nebrání,
aby tyto služby poskytovali i advokáti. Avšak
představa, která vychází z toho, že
by tyto služby měli zajišťovat pouze advokáti,
vznikla zřejmě z nedostatečné informovanosti
o celé šíři této problematiky.
Především se jedná o odbornou materii,
se kterou přišly advokátní poradny do
styku jen zcela ojediněle a nejsou zde tudíž
dostatečné personální předpoklady
pro její zvládnutí v celé šíři.
Kromě toho většina této agendy je mimosoudní
povahy, záleží v přípravě
specifických právních dokumentů a
v zastupování ve řízení před
zvláštními státními orgány,
berními, živnostenskými úřady,
řízení o vynálezech a ostatních
průmyslových právech atd., o podnikových
koncepcích, povolovacím řízení
u státní banky atd. V ohromném množství
komerčních právních předpisů
a případů je zastupování u
soudů celkem výjimečné a bude prakticky
omezeno na obchodní soudy.
Vybudování profesionální
komerční právní služby umožní
i potřebnou specializaci v této právní
profesi. Je to opravdu široká odborná odpovědnost,
což si zřejmě neuvědomí ani právníci
působící dosud převážně
v justiční oblasti. Jen příkladem
můžeme uvést specializaci daňových
poradců, účetních revizorů,
likvidátorů, znalců společenského
práva,průmyslového práva a firemního
práva, specifikovaných odborných kontraktů
zahraničních obchodních vztahů, soutěžního
a kartelového práva, burzovního práva
a oblasti cenných papírů.
Těžiště
právní poradenské činnosti v komerční
oblasti je ve znalosti konkrétní ekonomické
problematiky jednotlivých podnikatelů, kteří
jsou se svými poradci v operativním styku a konzultují
s nimi běžné právní aspekty svých
podnikatelských záměrů. Je iluzorní
si představit, že tato moderní pojetí
komerčních právních služeb by
mohla zajišťovat monopolně advokacie zhruba se
700 členy, jak bylo řečeno, zatímco
podnikových právníků je pět
a půl tisíce až šest tisíc.
Domníváme se, že
proto negativní stanovisko české vlády
k předloženému návrhu zákona
vyplynulo z její jednostranné informovanosti, takže
k rozhodnutí došlo pod časovou tísní
bez hlubšího rozboru skutečného stavu
a okolností celé problematiky.
Pokud by návrh zákona
nebyl přijat, život by si stejně vynutil poskytování
právních služeb právníky mimo
advokacii a nadto se otevře příležitost
pro různé poradce nebo tzv. poradce bez právního
vzdělání a s nedostatečnými
znalostmi. De facto tak dojde k podpoře pokoutnictví
i k daňovým únikům. Kromě toho
takové neorganizované poskytování
právních služeb nechrání podnikatele
před eventuálními škodami. Takový
právník není povinen se pojistit pro případ
odpovědnosti za škodu jím způsobenou
ani nikomu neodpovídá za dodržování
právní etiky.
Konstituování stavu
komerčních právníků a jejich
samosprávných orgánů naopak vede k
pocitu stavovské cti a zajišťování
vysoké odborné kvality právní poradenské
služby v této oblasti. Koresponduje to i se současným
stavem, kdy špičkoví odborníci v této
problematice jsou mimo advokacii, avšak mají úzké
vazby k ekonomickým institucím a profesním
ekonomům, u nichž mají už svůj
respekt.
Návrh zákona si
neklade za úkol monopolizovat právní služby
komerční povahy, připouští jejich
poskytnutí i pro advokáty.
Já bych vám poděkoval
za pozornost, a jak už jsem řekl v úvodu, připojuji
se k doporučení tohoto návrhu zákona.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
panu poslanci Rotovi. Hlásí se poslanec Anděl
s faktickou poznámkou. Ještě před ním
vystoupí místopředsedkyně Moserová.
Místopředsedkyně ČNR Jaroslava Moserová: Vážený
pane předsedo, vážení kolegové,
nejsem v pozici objektivního činitele, protože
jsem jedním z předkladatelů zákona
o advokacii, ale snažím se o objektivní stanovisko,
což bychom měli my všichni.
Je pravda, že se oba zákony
přijímaly a přijímají ve velkém
chvatu. Vzniklo to z objektivní nutnosti. Zákon
o advokacii proto, že advokacie v minulosti nikoli vlastní
vinou, vinou advokátů, ale vinou státního
zřízení měla omezené počty
a nesměla přijímat více členů.
Proto vznikl zákon o advokacii.
Tím se advokacie otevřela a doufala, že se
její řady podstatně rozšíří
a bude advokátů více než ty stále
citované počty. Stejně tak je objektivní
potřeba právníků, kteří
by byli kvalifikovanými odborníky pro právo
hospodářské, které se bude jistě
vyhraňovat a jehož problematika bude diferencovat
s tím, jak bude vznikat soukromé podnikání.
Proto je jistě oprávněné,
aby se tento zákon v pozměněné podobě
zvažoval. Jediné, co mi dělá starosti
je, že u zákona o advokacii se počítalo
s tím, že přibude mnoho lidí do řad
advokacie. Ale při současné stoupající
kriminalitě přibudou i lidé, kteří
budou zastupovat i něco jiného.
Proto si myslím, bojím
se, aby do té podnikové sféry, která
bude nepochybně lukrativnější než
ta advokacie, nenastával odliv právníků,
kterým se takto advokacie otevřela.
Byla bych ráda, kdyby
bylo umožněno promluvit úplně nezaujatým
osobám zastupujícím prokuraturu.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
paní místopředsedkyni. Bude hovořit
poslanec Anděl. Potom poslanec Vlach.
Poslanec Václav Anděl: Vážené poslankyně,
vážení poslanci, myslím, že hlavním
problémem, o kterém zde nyní diskutujeme,
je ten, zda schválit návrh zákona o komerčních
právnících podle společné zprávy
číslo 235.
Podle mého názoru
je snad nesporné to, že - ať je to jakkoli vysvětlováno
- na výborech jsme projednávali zákon v podstatě
jiný a že s tímto novým tiskem jsme
se mohli seznámit pouze ze včerejška na dnešek.
Když jsme probírali
ve výboru zákon o advokacii, tak jsme se ptali na
to, proč se neprojednává současně
zákon o podnikových právnících.
Bylo nám řečeno, že ještě
není dokonale připraven a že jsou i další
důvody.
Zákon o advokacii jsme
přijali 25. dubna a jeho účinnost byla stanovena
na 1. července t.r. Zákon o komerčních
právnících, který zde projednáváme,
má rovněž v účinnost vstoupit
1. července tohoto roku.
Když jsme probírali zákon o podnikových právnících na výboru, schválili jsme usnesení, kde jsme doporučili v bodě c/ schválit zvláštní usnesení, které by vládě České republiky ukládalo pracovat na bodu sjednocení zákonů o advokacii a právních službách komerčních právníků.
Avšak myslím, že
toto není nutné, protože poslanec Hrabaň
a poslanec Hrubý zde navrhli pozastavit účinnost
zákona o advokacii. Tento zákon ještě
neplatí. Já si pamatuji, jak právníci
a advokáti pilně pracovali na jeho stylizaci.
Myslím, že nic nebrání
tomu, abychom tu dnes nechali hlasovat o návrhu poslance
Hrabaně a tomu, aby se zákon o advokacii doplnil
tak, aby ten plně zahrnul i tu otázku podnikových
nebo komerčních právníků.
Já v podstatě myslím,
že to doporučuje i paní ministryně spravedlnosti,
která říká, že zákon by
měl být jeden.
Čili, na závěr
znovu chci říci doporučení, aby o
návrhu pana poslance Hrabaně se nechalo hlasovat,
abychom pozastavili účinnost zákona o advokacii.
Nesouhlasím s názorem,
že to sníží vážnost ČNR.
Vždyť, když už dnes, kdy schvalujeme zákon,
o něm máme pochybnosti, tušíme, že
bychom jej neměli schvalovat, pak jej, podle mého
názoru, neschvalujme. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji.
Pan poslanec Vlach se hlásil s faktickou poznámkou.
Poslanec Jiří Vlach: Vážená Česká
národní rado, mám opravdu jen faktickou poznámku,
respektive dotaz. Opakovaně tu zaznělo, že
tisk 235 je tisk s novou filozofií. Máme tisk 199,
což jsou usnesení z minulé schůze. V
něm je návrh - ten tisk 219 - je tady samozřejmě
vyjmut z té zákonné lhůty 60 dnů.
Já si ale vzpomínám,
že když jsme ale přijímali toto usnesení,
tak jsme přijali doplňující usnesení
o třech dnech, tedy o tom, že nám návrhy
zákonů budou předloženy nejméně
tři dny před projednáním.
Já se ptám, jestli
tato dvě usnesení nejsou v rozporu a jestli celá
tato debata není zbytečná. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ano, odpovíme.
Jenom k faktické poznámce a dotazu pana předsedy
mandátového výboru poslance Štěpánka
- zákon, který projednáváme, byl přikázán
19. 4. t. r. To byla odpověď na dotaz.
O slovo požádal generální
prokurátor ČR pan dr. Rychetský. Vlastně
byl o slovo požádán místopředsedkyní
České národní rady. A bude tak laskav
a požadavku vyhoví. Prosím, pane doktore.
Generální prokurátor ČR Rychetský: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové poslanci, opravdu jsem o slovo nepožádal a přijímám jej velmi nerad, protože jsem současně už 2 měsíce nově zvoleným předsedou Jednoty českých právníků a z titulu této funkce bych se měl snažit trochu sjednotit zájmy celého našeho stavu, který, jak jste toho byli svědky, se rozdělil na 2 tábory.
Domnívám se, že
jednou z příčin toho, že diskuse je
natolik emocionální, že se používají
argumenty, podle mého soudu nepodstatné /třeba
zda ten či onen zákon je přijímán
rychle či nikoliv/, je skutečnost, že předložená
osnova postrádá dost podstatnou náležitost,
a to důvodovou zprávu. Z důvodové
zprávy bychom měli pochopit právě
tu filozofii zákona, záměr nového
zákona. Jsme tudíž odkázáni na
vystoupení zpravodaje a na vystoupení poslanců.
Dovolte mi, abych se o takovou
důvodovou zprávu pokusil. Já sám jsem
20 let pracoval, byť ne zcela dobrovolně, jako podnikový
právník. A mohu vás ubezpečit o tom,
že dnešní stav je výsledkem velice nepříjemné
skutečnosti, která existovala přinejmenším
posledních 5 let, pokud ne po celou dobu totality. Jde
o skutečnost, že advokacie i justice jako taková
skutečně perzekvovala podnikové právníky.
V této místnosti
dnes vystoupili 2 lékaři. Když je lékař
požádán svým příbuzným,
známým nebo kolegou o to, aby mu poskytl pomoc,
považuje za svou samozřejmou povinnost, že mu
pomoc poskytne. Když však právník, který
nebyl advokátem nebo nebyl v té vybrané skupině
právníků, ale poskytoval právní
pomoc v podobě soudního zastoupení svým
známým, příbuzným nebo kolegům
z pracoviště, byl perzekvován. Bylo po něm
vyžadováno různé povolené, dokonce
v Rudém právu se psalo o tom, že je to trestná
činnost, když za tuto právní pomoc přijme
úplatu.
Tento stav byl naprosto nežádoucí
a zdá se, že předložená osnova
je reakcí na tento nežádoucí stav. Musím
však přiznat, že se mi předložená
osnova jeví dosti bizarní, a to co do názvu,
tak i co do obsahu.
Zavádíme nový
název komerční právník. Nevím,
je-li nutné z tohoto důvodu přijímat
zákon. I obsah tohoto zákona, tedy jakási
nová filozofie zákona, by zasloužily především
takovou pozornost a diskusi, která by po odborné
stránce celou tuto záležitost vyjasnila.
Když se podíváme
na par. 2 předložené osnovy, zjistíme,
co to je nebo co to má být podnikový právník.
Má to být právník, který bude
zastupovat soukromé podnikatele. Mohlo by se tedy stát,
že by pak byl předložen návrh zákona
o lékařích a pak o zubních lékařích
a pak ještě třeba o zubních lékařích,
kteří budou chrup ošetřovat třeba
jen švadlenkám.
Pravda je, že je asi nutné
- a je to tak i ve většině států
světa - považovat právní služby,
poskytování právních služeb občanům,
za právní princip ústavy. Proto je v každé
zemi světa poskytování právních
služeb upraveno zákonem, zatímco není
třeba upravovat jiné lidské činnosti,
a už vůbec ne zvlášť - stačí
jeden zákon o podnikání. V logice věci
by bylo, aby právní služby byly upraveny jedním
zákonem. Jak k tomu jednomu zákonu dojdete, to bude
opravdu vaše rozhodnutí. Bude to vaše svobodné
rozhodnutí a máte právo jej přijmout
jakoukoli cestou. Předložená osnova není
v rozporu s ústavou a ani není v rozporu se zákony.
Z formálního hlediska je tedy možné
ji přijmout. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
generálnímu prokurátorovi dr. Rychetskému
za jeho vystoupení, které bylo skutečně
kvalifikované.
Hlásí se ještě
někdo do rozpravy? Poslanec Palkoska.
Poslanec Ivo Palkoska: Dámy a pánové, prosím o trošku
trpělivosti. Vystoupím za advokáty. Bude
to z toho důvodu, že jsme jako advokáti před
vás vystoupili, chodili jsme do výborů a
domnívám se, že jsme s vámi hráli
rovnou hru. Nemám vám za zlé, že po
odborné stránce se v této problematice nevyznáte
a že když jste slyšeli druhou stranu, která
je početnější, byli jste trochu zmatení.
Jenom pro vyjasnění situace se vrátím
k našemu zákonu o advokacii. Ten zákon byl
schválen od předložení poslancům
do dne schválení v rozmezí 55 dnů.
Povinnost je 60 dnů, měli jsme zkrácenou
lhůtu 55 dnů. Přiznávám, že
v tomto zákoně byla řada změn, které
jste dostali legislativně i technicky. Pak jste dostali
opravené úplné znění. A tyto
změny jste obdrželi, jestli se nemýlím,
týden, možná 6 až 8 dnů před
schůzí, kde se konalo schvalování.
Úmyslně jste je dostali ve středu nebo ve
čtvrtek. Některé výbory se sešly
většinou v pátek nebo pondělí,
abyste měli alespoň ten víkend a ještě
2 dny než bude zasedat ústavně právní
výbor k tomu, abyste ten zákon prozkoumali. Říkám
znovu - nebyla to náhoda, ale úmysl. Mohli jsme
ten zákon dát do lavic také těsně
před projednávám. Chtěli jsme ale,
abyste se lépe orientovali.
Pak s tím novým
textem jsme šli do všech výborů a od nich
jsme přijali některé výhrady, které
jsme pak zapracovali.
Důvodem, proč byl
na zákon o advokacii takový spěch bylo, a
já jsem to říkal už minule, za prvé,
že advokacie měla určitou organizaci a má
a už počátkem roku byl řečen
datum 1. červenec jako den, kdy už budou advokáti
soukromí, kdy budou dělat mzdy, účetnictví
a všechno další jako podnikatelé sami.
Naše organizační struktura, tzn. ta krajská
sdružení, která mají účtárnu
na mzdy i na poskytnutou právní pomoc, se nám
rozpadla. Do 1. 7. budou jen dobíhat.
To byl první důvod.
Druhý důvod, na který se zde zcela zapomíná
byl, aby se advokacie otevřela, aby se vytvořilo
konkurenční prostředí. Nový
zákon o advokacii není žádným
monopolem. Může tam jít každý,
kdo splní podmínky. Spor o podnikové právníky
byl o podmínky vstupu. Oni říkali, že
nechtějí žádnou zkoušku. My jsme
se stále snažili dokazovat, že ochrana obyvatel,
podnikatelů a podniků musí být, že
tam nemůže jít každý. Hovořila
o tom paní ministryně a hovořili o tom i
další poslanci. Jednou z hlavních připomínek
bylo, že tam musí být profesní zkouška.
Jedině advokáti
jsou z trestního řádu povinni poskytovat
obhajobu. A jsou znevýhodněni. Proto je jasné,
že musí být zákon o právních
službách užší. Tomu jsme vyhověli
a je to zde akceptováno také. A nyní je problém,
že pro advokacii tento zákon není překážkou,
advokacie s ním v podstatě souhlasí. Jediné
výhrady jsou k tomu, že vznikne dvojí morálka.
Advokát i komerční
právník budou vázáni mlčenlivostí
v určitém rozmezí, jak jsem zde naznačil
už předtím. A tato vázanost je i ohledně
toho, jak se chovají vůči subjektu. Jejich
kontrola není možná zvenčí. Etická
kontrola, ne trestně právní. A tato kontrola
musí být prováděna vlastními
orgány. Pokud budeme mít dva zákony, budeme
mít dvě etiky.
Vzpomeňte si, jak se chovají právníci, kteří poskytují právní služby na základě povolení národního výboru. Tito právníci inzerují v novinách, lepí si plakáty po nárožích, agitují tímto způsobem. Vzpomeňte si, zda jste viděli advokáta, který by měl takovýto inzerát, takovouto propagaci. To už ze samé podstaty … (Smích z pléna naznačuje, že je znám takový případ.) Pokud jste takový případ viděli, tak je to na kárné řízení v advokacii. Ze samé podstaty advokacie, jak se vytvořila na konci minulého století, plynul zákaz akvizice takovéhoto druhu. Potom by totiž nerozhodovala kvalita advokáta, ale šikovnost reklamy.
To je jen ukázka, co všechno
se může stát. Jedno jednání může
být u advokáta komorou považováno za
kárné, u podnikového právníka
nikoli. To je důvod, proč by se advokacie klonila
spíše k tomu, že vezme pod svá křídla
podnikové právníky. (Smích z pléna.)
V celém rozsahu tohoto zákona. Mohou vstoupit do
advokacie, když vy k tomu dáte noty. A nyní
je na vás, abyste se rozhodli, zda budou tyto právní
služby pod dvěma režimy nebo pod jedním
režimem.
Problém je ještě
v jedné věci. Když si vezmete, jaké
orgány budou působit pro komerční
právníky do konce tohoto roku, tak to je Ústřední
unie podnikových právníků. Má
vykonávat funkci představenstva a disciplinární
komise. Není zde vůbec revizní komise. Půl
roku budou tito právníci bez revizní komise
a nikdo jim nebude kontrolovat, zda účtují
správně a podobné věci, které
dělá revizní komise. Advokáti mají
své orgány, které toto vykonávají.
Když se přijal zákon
o advokacii, je tam přechodné ustanovení,
že orgány Ústředí české
advokacie vykonávají do doby, než budou vytvořeny
nové orgány, tyto funkce. Funkce, které jsou
zaběhnuté a běží. Tady dáváme
společenské organizaci oprávnění
výkonu samosprávy stavovské organizace. Ústředí
je podřízeno společenské organizaci,
nikoli komerčním právníkům.
Půl roku bude 3 nebo 6 tisíc členů
rozhodovat o tom, jak jejich představenstvo bude jednat
vůči komerčním právníkům,
kterých může být třeba jen 1000.