Česká národní rada 1986 – 1990

Předsedající místopředseda ČNR Josef Kaňa: Paní a pánové, budeme pokračovat v jednání rozpravou. Nejdříve vystoupí poslanec Rubín.

Než bude hovořit, chtěl bych vám dát návrh, abychom ukončením rozpravy a - doufám - přijetím usnesení ke zprávě naše dnešní jednání ukončili s tím, že zítra bude jednání 27. schůze ČNR pokračovat v 8,30 hodin. Je s tím souhlas ? /Souhlas/

Hovoří poslanec Rubín.

Poslanec Jiří Rubín: Vážená vládo, vážená Česká národní rado, jsme na konci období, prakticky na našem posledním zasedání a já bych rád ještě zaměřil pozornost na Požární ochranu.

Do dnešního dne jsme nedostali k projednávání připravovaný zákon o Požární ochraně, jako by to byla věc podružná. A mě k tomu nutí velmi vážné důvody, protože se zřejmě nemohou kompetentní místa dohodnout, ať už federální nebo česká, o vzájemné kompetenci a řízení tohoto odvětví nebo lépe řečeno těchto útvarů Požární ochrany, a k jaké to vede škodě ! Chtěl bych to tady demonstrovat na praktickém příkladu z mého volebního obvodu, ač jsem nikdy volební obvod nepoužíval jako příklad.

Jedná se o Říčany, útvar Požární ochrany v Říčanech u Prahy, veřejný útvar, který je ubytován v nouzové stavbě; přitom vedle této nouzové stavby stojí za několik milionů za několik let postavená stavba, perfektně vybavená, pouze bez vnitřního zařízení, garáže, všechno připraveno, a nikdo se po několik let vůbec nezajímá, aby se tato mnohamilionová stavba dokončila. Požární technika, která má také několikamilionovou hodnotu, stojí prakticky na dvoře a nadto na dvoře velikého skladu léčiv, který skladuje léčiva pro Středočeský kraj i pro Prahu, o jejichž milionových hodnotách tady jistě nikdo nepochybuje.

Pozvali mě tam tito požárníci v souvislosti s tím, že není projednán zákon o Požární ochraně, poněvadž se neví, kdo je bude řídit, kdo se o ně bude starat a výsledek toho je, že je stav, na který upozorňuji. Je mně líto, že jsme nedostali k projednávání tento návrh; já už jsem měl v ruce druhou verzi návrhu zákona o Požární ochraně a je mně líto, že to nepřišlo na pořad jednání ani výborů ani našeho pléna.

Chtěl bych interpelovat pana ministra vnitra, proč k tomu nedošlo a demonstroval jsem na praktickém příkladu, jaké to má nakonec důsledky.

V závěru bych chtěl říci druhou poznámku, která se týká mojí poslední interpelace, kterou jsem tady měl ohledně řeholních škol a vůbec navrácení majetku řeholním sestrám, aby mohly pokračovat ve své činnosti. Pan ministr vnitra mně odevzdal po dohodě se mnou písemnou odpověď, ale já s tou odpovědí spokojen nejsem. Za prvé, že se tyto objekty mají uvolnit až koncem příštího roku, v druhém pololetí příštího roku. Mluvil jsem tady o počtu uchazeček, které čekají na otevření a toto prakticky znemožňuje celou tuto činnost.

Potom mám výhradu k zápisu mého diskusního příspěvku; nikoliv k zápisu, ale k interpelaci, která byla provedena ve zprávě, kterou jste všichni dostali a já to nepokládám za formalitu.

Tam je uvedeno, že uvedený majetek patřil Katolické charitě, v Konvitské ulici a v Bartolomějské ulici, což já jsem tu neřekl. Já jsem řekl, že je to řádový majetek řádně zaknihován sester tedy třetího řádu, šedých sester sv. Františka a ony to pouze chtějí dát k dispozici Charitě, aby mohla obnovit školskou činnost, aby ji mohla provozovat. Takže kdyby došlo potom k nějakému právnímu jednání, tak řeknou co Charita, vždyť ta Charita nikdy tyto budovy nevlastnila v té Bartolomějské ulici. Tak bych prosil, aby to bylo dáno na pravou míru. A prosil bych tedy pana ministra vnitra, aby znovu přezkoušel časovost, uvolnění aspoň části nebo té jedné budovy, aby se celá tato velmi závažná záležitost urychlila. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji poslanci Jiřímu Rubínovi, hovořit bude poslanec Čestmír Adam, připraví se poslanec Vladimír Škoda.

Poslanec ČNR Čestmír Adam: Pane předsedající, paní a pánové, my se tady scházíme naposledy a já se dostávám vlastně naposledy ve svém životě před toto řečniště, když jsem začal poslancovat před 45 lety v Národním shromáždění. Dovolte, abych tady řekl několik takových životních zkušeností a postřehů. Jestliže posuzujeme nyní činnost naší nynější české vlády, musíme říci že ona se poctivě snažila klást první základy k obnově české státnosti, k obnově státnosti českého státu po 370 letech. Dnes tu vidíme českou vlajku a jedna česká vlajka dokonce vlaje na budově. Já jsem předtím nikdy nikde českou vlajku neviděl a na rozdíl od Slovenska, kde ji vidím v každém televizním záběru, kde je vidět slovenský znak a slovenskou vlajku, tak Čechům zřejmě ta česká vlajka a český znak k srdci nepřirostl, a to je důkazem toho, v jakém stavu je vědomí našeho národa, pocit české státnosti. Myslím si, že jestliže chceme dělat silnou československou federaci, chceme-li být úspěšní také v Evropě, takže to je podmíněno tím, že budeme mít silný český stát. Bohužel, je nutno říci, že Česká republika až dosud nemá jasné pojetí české státnosti. A je mi velice líto, že tady musím říci, že všechny postoje české státnosti jsou vlastně jenom odrazem a následováním cílevědomých stanovisek státnosti slovenské. My jsme se vůbec nepokusili říci, jak chceme, aby ten český stát vypadal. Spíš se hašteříme o nepodstatných věcech, ale to podstatné zůstalo mimo. Jestliže tady byla vznesena otázka, jak projednávat návrh rozpočtových pravidel, když nevíme, jak to bude, tak dovolte abych řekl svůj názor - bude to tak, jak my budeme chtít. /Potlesk./ My se musíme jednou už zbavit toho, že budeme čekat na vrchnost, až nám pokyne, jak to bylo za těch 42 let, jak nám pokyne, jak to máme udělat.

My jsme představiteli českého národa my tedy také jemu zodpovídáme a my jsme povinni tu koncepci české státnosti vytvořit. A měli bychom vytvořit podmínky pro to, aby ústavní komise předsednictva ČNR tuto představu třeba ve variantách skutečně vypracovala a předložila a je mi velice líto, že zatímco Slovenská národní rada, loučíc se s tímto volebním obdobím, má v rukou úplný návrh slovenské ústavy, tato Česká národní rada ho nedostane, protože my nemáme ještě znění ani jedné kapitoly, jedné hlavy, Ale chtěl bych říci, že nicméně při tomto kritickém a zejména sebekritickém pohledu bych chtěl ujasnit, že přece jenom tady předsednictvo České národní a to je jeho zásluha, udělalo veliký krok, když přijalo na konci ledna ono dneska bych řekl památné a dějinné usnesení o tom, že zavazuje českou vládu k uplatňování svrchovanosti nad zdroji, vytvářenými na území českého státu. A já bych velice prosil, aby předsednictvo ČNR, když to neudělá dnes svým usnesením toto plénum České národní rady, uplatnilo svrchovanost českého státu také nad veřejným majetkem na území českého státu. Já se domnívám, že nikdo když Slováci prohlašují, že všechno co je na Slovensku, bude slovenské, a oni si budou rozhodovat o tom, co se s tím veřejným majetkem stane, tak nevidím důvodu, proč by federální ministerstvo financí mělo rozhodovat zase v tom, řekl bych asymetrickém modelu, o českém majetku. A jestliže Česká národní rada neprojeví dost rozhodnosti a statečnosti, tak se bude divit, protože Slovensko si samozřejmě uplatní svou svrchovanost nad majetkem na slovenském území a Češi budou zase jen plakat v koutku, že my do toho nemůžeme zasahovat, protože oni si to vzali federální. Já se domnívám, že je potřeba si uvědomit, že to Československo je skutečně svérázný velice zajímavý geopolitický útvar ve střední Evropě a že obě strany, Češi a Slováci by si měli být vědomi, že opustíš-li mne, zahyneš.

Říkali to velcí politici, držte pohromadě, protože jinak vás sežerou ti a vás sežerou ti, a kdybyste měli mít i velice volné spojení, udržujte to Československo, protože je to ve vašem bytostném zájmu. A já se domnívám, že je potřeba říci, že k manželství je potřeba rovnocenného souhlasu obou. My nemůžeme Slovákům klást nějaké ultimativní požadavky, my je můžeme přesvědčovat, ale my se musíme s nimi dohodnout. A protože jsem na tom jednání, o němž tu hovořil profesor Peška, v Bratislavě byl, tak jsem přesvědčen, že při rozumných stanoviscích se se Slováky dobře dohodneme, ale musíme k tomu přistupovat s porozuměním pro jejich stanoviska a s argumentací a ne s podupáváním patou. Já se domnívám, že je potřeba, aby česká vláda urychleně zřídila českou správu veřejného majetku a aby český předseda vlády vyřídil ve federální vládě, že pokud si federální vláda něco zřídila a má federální území, tak ať si to spravuje, ale pokud to nemá pokud ten majetek, který chce spravovat je na českém nebo na slovenském území, tak že z její strany jde o veliký omyl. Já bych chtěl říci ještě k tomu, že je potřeba si uvědomit, že jestliže se dneska zpracovala ekonomická reforma takže ta ekonomická reforma nemůže nastartovat, nebude-li když už ne v tomto volebním období, tak okamžitě po volbách okamžitě předložena České a Slovenské národní radě a podle jejich stanovisek také potom Federálnímu shromáždění, protože by nebylo nic horšího než jít do ekonomické reformy, kterou zvolení zástupci lidu nepřijali za svou. Mohlo by to skončit vážnými rozbroji a to v situaci, ve které Československo je, je věc nejméně žádoucí. Já bych chtěl říci, že když je někdo z nás nemocný a přijde k lékaři, tak lékař neřekne prosím vás, já vás nebudu léčit, já bych vám mohl ublížit. Každý lékař pacienta vyšetří, zjistí co mu je a potom se snaží léčit.

Já jsem překvapeně poslouchal v televizi, když tam tvůrci hospodářské reformy vykládali, že neučinili žádná opatření pro povzbuzení národního hospodářství a jeho růstu, protože by tím Československu strašně ublížili. Domnívám se, že jestliže máme právo něco vytknout těm, kdo vládnou, tak jen to, že se nepokusili od 17. listopadu oživit národní hospodářství a léčit jeho neduhy, ty neduhy, kterou jsou známé a které jsou v naší moci. Prosím vás, copak je na to třeba nějaká hospodářská reforma, abychom řekli lidem: "Vážení, chcete-li blahobyt, chcete-li zachovat životní úroveň, musíte pracovat a musíte pracovat 8 hodin!" A ne aby se všichni ti, kteří za řízení tohoto hospodářství odpovídají, nečinně dívali na to, že dříve se pracovalo 7 hodin, dneska už se bude pracovat pomalu jenom 6 hodin a kdyby to šlo takhle dál, tak se bude pracovat 5 hodin; kam bychom se to dostali ?

Domnívám se, že je také potřeba na pracovištích rychle skončit s rozbroji, se zbytečnými hádkami, kdy obvykle lidé, kterým se nechce dělat, vymýšlejí různé triky na to, jak v podniku kalit vodu. Domnívám se, že jakmile vzejdou zastupitelské sbory, ČNR, SNR a FS, tak veškeré řešení bude patřit jenom normálně demokraticky zvoleným orgánům a že všichni ostatní nemají v závodech a podnicích co dělat.

Co nás pálí ? Produktivita práce. Tam se nedá nic dělat ? Copak nevíme, že existují metody MTM, které naše ženy ve spotřebním průmyslu používají více než 20 let, dokonce někde 24 let, že pracují na světové špičce výkonnosti ? A proč tyto metody nerozšířit také na pány pracovníky, kteří pracují na poloviční výkonnost, než jejich manželky ? Na to přece není potřeba žádná ekonomická reforma ! Jestliže víme, že máme strašné režie, copak je potřeba nějaká zvláštní ekonomická reforma, aby vládnoucí činitelé řekli: "Tak vážení, tyto režie musí jít dolů !" A jestliže dneska máme nedostatek pracovníků, tak právě režijní práce jsou tím zdrojem pracovních sil pro to, abychom ten nedostatek pracovníků pro terciální sféru mohli uspokojit. Jestliže jsme byli ještě na začátku 50. Let na prvním stupni žebříčku jakosti, co nám brání tomu, abychom začali uplatňovat dodržování jakostních norem, které u nás platí ? Co nám také brání v tom, abychom začali také řešit otázku uplatňování moderních konstrukcí a moderních technologií tím, že povzbudíme konstruktéry a technology v práci ? Přece se nebudeme dívat na to, jak hospodářství jde dolů a dolů, aby nám někdo potom řekl, že 17. listopadem jsme založili další pokles národního hospodářství.

Minulý týden na ČNR byl představitel Nejvyššího účetního dvora Francouzské republiky, který jezdí jako poradce po bývalých členských zemích RVHP a posuzuje, co dělat. A musím říci, že jsem velice ocenil jeho upřímnost a snahu nám pomoci. Vypravoval, jak si Bulhaři pozvali velikého, bohatého amerického hoteliéra a nabídli mu hotely na Černomořském pobřeží. A on řekl: "Tady jste měli stálé zákazníky ze čtyř pětin z NDR a ti už sem jezdit nebudou, ti budou jezdit teď do Itálie, Španělska a do Francie. Měli jste tady z jedné pětiny Čechy a Poláky a ti teď budou také jezdit jinam. Když chcete, abych to koupil, tak vám mohu říci, že to mohu koupit za cenu cihel. Větší cenu to nemá. Ale jsem ochoten se s vámi dohodnout, že vezmu jednu oblast a udělám tam s vámi akciovou společnost na provozování, která si ty hotely najme za nějakou rozumnou cenu, přinesu do toho normální podnikatelskou strategii, naučím vás, jak se takové hotelnictví ve světě dělá a přivedu vám zákazníky a po třech letech z toho budou pořádné hotely a budou mít cenu a pak jsem ochoten se s vámi dohodnout, že založíme majetkovou, nikoliv provozovací akciovou společnost a koupím třeba padesáti procentní podíl na bulharských hotelích".

A já si myslím, že tohle to platí také pro nás. Vždyť my přece potřebujeme získat přístup na světové trhy, tu technickou vědomost, potřebujeme se podívat, jak se to podniká jinde. Navazujme tedy tyto provozovatelské styky, dělejme tyto provozovatelské akciové společnosti, abychom to, co tady máme, zhodnotili a ne abychom to prodávali jako zbankrotovaný majetek.

Samozřejmě si nepředstavuji, že by česká vláda měla říkat každému podniku, co a jak má dělat, ale tak jak to tady říkal pan ministr kultury: "ani ne tak řídit, jako nabuzovat", tak si myslím, že je potřeba "nabuzovat". To, co dělají i vlády v západních zemích; ony se snaží povzbudit podnikání, dávají mu různé náměty, hledají různé způsoby, jak navodit situaci, aby se ta neb ona věc řešila. A to si myslím, že je a zůstane i nadále velikým posláním české vlády.

Myslím, že je potřeba říci, že v tomto volebním období Česká národní rada prošla velice bouřlivým obdobím; nechtěl bych to posuzovat, oni to posoudí za nás ti, co přijdou. My bychom měli jenom velice skromně říci, že rozhodně jsme žádný prvotřídní parlamentarismus ani nyní v posledních měsících nepředvedli. Obávám se, že nám dokonce může být vytknut parlamentní diletantismus. Ale na tom nezáleží, dělali jsme to s dobrou vůlí, ale my bychom teď měli vytvořit podmínky pro to, aby ti, kteří tady usednou v těchto poslaneckých lavicích na konci června tohoto roku, mohli svou funkci poslanců vykonávat zodpovědně, aby ji mohli dělat opravdu na úrovni parlamentních profesionálů. Zatím žádné ustanovení o tom, jestli poslanci budou uvolněni pro výkon poslanecké činnosti ze svých pracovišť, není. Ti, kdo se dali zapsat na kandidátky, šli do toho v dobré víře, že jestliže poslanecký úřad dostanou ve volbách, že na tom nebudou hůře se svým pracovním zařazením a ze svými příjmy. To se nakonec ukáže, to zatím nikdo nerozhodl, to se neví. Ale my bychom si měli uvědomit, že jestliže sem přijdou poslanci - profesionálové, budou se muset skutečně opřít o to, co jim Česká národní rada připravila, aby mohli funkci vykonávat pořádně. Daleko lépe, než my; aby se opírali o důkladné podklady, o analytické materiály, o skutečně rozborové podklady, o okamžitý přísun zdrojů informací. My jsme tady o tom už hovořili, Česká národní rada je v této věci úplně "nahá".

Já jsem s dalšími poslanci předložil návrh na zřízení Českého sněmovního ústavu.

Má to být nevelké pracoviště, které by poslancům, co přijdou po nás, mělo práci urychlit. Mělo by využívat moderní metody vědeckotechnických, ekonomických, politických a právních informací, mělo by pro poslance zpracovávat informační přehledy tak, aby nemusel poslanec přečíst každý týden nevím - deset kilo různého materiálu, aby se skutečně v těch věcech orientoval a aby se mu jak pro jednání ve výboru, tak pro jednání v plénu dostalo náležité odborné pomoci. Pokud jsem informován, byl tento návrh přikázán výborům k projednání ještě před ukončením tohoto volebního období a já vás chci vyzvat, abychom projevili všichni dost odpovědnosti vůči těm, kdo přijdou po nás, abychom tento návrh kriticky posoudili a shledáme-li za účelné, aby byl přijat, abychom to podpořili, protože přes ulici odtud se bude nyní jednat o využití Valdštejnského paláce, kde sídlily aparáty Národní fronty a Česká národní rada má možnost tam pro účely svého aparátu prostory získat. Bude-li pro to právní důvod, např. v tom zákonu o zřízení českého sněmovního ústavu, bude to snazší. Proto vás chci poprosit, abyste této věci věnovali ve výboru pozornost a shledáte-li to za účelné, abyste to podpořili. Chtěl bych říci, že nám k tomu parlamentarismu chybí spousta věcí. Chybí nám také nejvyšší český účetní úřad. Po roce 1968, tedy dva roky, fungoval a pak Drahomír Kolder vytvořil soustavu výboru lidové kontroly a on zašel. Parlament je nepředstavitelný bez toho, že by měl svou nezávislou instituci, která mu bude předkládat sama závěrečný účet a která mu bude průběžně dávat zprávy, jak se dodržuje zákon o státní rozpočtu.

Domnívám se, že i toto je náš odkaz našim následovníkům a že bychom všichni měli držet palec tomu, aby příští Česká národní rada se se ctí zhostila vypracování ústavy, aby si uvědomila, že se se Slovenskou republikou musíme dohodnout, že Federální shromáždění nemůže vrchnostensky řešit otázky ústavních zásad federace a jestli si bude Slovenská republika přát, aby se otázky federace, jak nám to profesor Plank, jako předseda ústavní komise Slovenské národní rady v Bratislavě naznačil, aby se tyto otázky řešily smlouvou mezi Českou a Slovensku republikou, tak to přijměme. Posílí to československé soustátí a nakonec to posílí náš český stát. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji poslanci Čestmíru Adamovi za jeho vystoupení. Hovořit bude poslanec Vladimír Škoda, připraví se poslanec Jindřich Němčík.

Poslanec ČNR Vladimír Škoda: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, ve druhé polovině února bylo představitelům federálních a českých orgánů postoupeno memorandum poslanců jihomoravského KNV, které navrhovalo konkrétní postupy k řešení státoprávního postavení Moravy a Slezska tak, aby byl odstraněn dosavadní neúnosný stav, který v mnoha směrech ekonomicky i politicky území země Moravskoslezské diskriminuje. Uvádění konkrétních příkladů zde nepovažuji za nutné, neboť jde o věci zmiňované velmi často a obecně známé. Skutečností je, že je vhodné zaujmout ke společnému návrhu obou moravských KNV oficiální stanovisko. Vládě České republiky bylo společné stanovisko obou moravských KNV předáno 26. dubna. Navíc uvažované zrušení KNV k 31. 12. t.r. a současný návrh řešit ekonomickou samosprávu obcí až k 1. 1. 93, když se přitom uvažuje přenášet funkci KNV jednak na okresy, ale jednak i na centrum, vytváří obavu z dvouletého provizoria, kdy se má vlastně přechodně posílit centralismus, alespoň v těch oblastech, které budou z KNV předány do centra. Všichni víme, jak tuhý život všeobecně v naší zemi provizoria mívají a proto se netřeba divit, že na Moravě vznikají obavy, že toto přechodné období dále posílí pražský centralismus.

Za možné řešení se nabízí prodloužit činnost dosavadních KNV až do přijetí nové ústavy a v jejím rámci konstituovat zemské zřízení, přičemž současně musí dojít k posílení postavení obcí a dořešení ekonomických otázek jejich fungování. Jiným řešením by mohlo být zřídit komisi vlády k přípravě zemského zřízení ještě před přijetím nové ústavy, v této souvislosti novelou zákona o národních výborech stanovit vytvoření zemských národních výborů, případně s vysunutými pracovišti v dosavadních sídlech KNV.

Ať už by se zvolila kterákoliv z těchto variant, je nutno mít na zřeteli i nutnost dát do souladu správní hranice s historickými hranicemi mezi Čechami a Moravou. Takto vzniklé zemské národní výbory by pak zajišťovaly přechodné období organizačně a ekonomicky, plnily by funkci odvolacích orgánů dle platných zákonů a vytvářely podmínky k posílení funkce obcí, čímž by se odstranilo nebezpečí neúměrného centralismu, přenesení části pravomocí KNV do centra.

Federální shromáždění ČSFR přijalo dne 9. května usnesení o obnovení moravsko-slezské samosprávy, požaduje v něm, aby vláda ČSFR urychlila legislativní předpoklady pro samosprávný rozvoj územních celků federace, prohlašuje se v tom usnesení zrušení země moravsko-slezské k 1. lednu 1949 za nespravedlivý akt totalitního režimu a vyslovuje přesvědčení, že nová ústava republiky tuto nespravedlnost napraví.

V této souvislosti se obracím na vládu České republiky s dotazem - nepovažuje vláda za vhodné přehodnotit usnesení o zrušení KNV tak, aby jejich funkce byla zachována až do přijetí nové ústavy a není-li to možné, je vláda schopna připravit zemské zřízení před přijetím nové ústavy tak, jak jsem o tom hovořil. Obě varianty by totiž zabránily posílení, byť dočasnému, centralismu. Na vás, kolegyně a kolegové poslanci, se pak obracím s návrhem, přijmout usnesení k problematice moravskoslezské samosprávy ve smyslu analogického usnesení Federálního shromáždění, abychom tak našim nástupcům sdělili naše stanovisko k otázce moravskoslezské samosprávy. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji poslanci Vladimíru Škodovi, chtěl bych říci, že jsme v úvodu 27. schůze schválili, že tento bod bude samostatně zařazen na program, budeme se tím zabývat zítra. Hovořit bude poslanec - prosím poslanec Valtr.

Poslanec ČNR Vlastislav Valtr: /z pléna/: Mám faktickou poznámku - obavy, které vyjadřuje pan poslanec Škoda, nejsou všeobecně na Moravě sdílené. KNV byly výrazem právě mocenské struktury a centralistického působení a nyní kdy mají být zrušeny, strašně bojují za to, aby nevznikal nějaký jiný centralismus. To jsou názory úzké skupiny Moravy, ne tak široké a domnívám se, že rozhodnutí vlády je naprosto správné o zrušení KNV. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji poslanci Valtrovi za tuto poznámku. Opakuji, že tuto problematiku, která zde byla nastolena, budeme projednávat jako samostatný bod v zítřejším pokračování schůze. Hovořit bude teď poslanec Jindřich Němčík, připraví se poslanec Hájek.

Poslanec ČNR Jindřich Němčík: Pane místopředsedo, dámy a pánové, nepatřím k lidem, kteří jsou zvyklí slavit své narozeniny a svátky, ani jiná významná výročí, přesto se mi zachtělo dnes si připravit příspěvek, který by trochu oslavil dnešní den a zítřejší den, tedy den konce činnosti České národní rady, faktické činnosti, případně den, kdy vzpomínáme půl roku od změn, které do naší společnosti přinesly svěží vítr.

Diskuse, tak jak byla vedena po oznámení zprávy o činnosti vlády České republiky, mi koncepci mého příspěvku zásadně narušila a poslední "podtržení nohou" udělal pan poslanec Adam, který vlastně řekl všechno to, co jsem měl v úmyslu říci i já. Proto se asi po 4 změnách svého příspěvku omezím pouze na jednu faktickou poznámku, kterou mě pověřil výbor pro životní prostředí, který jako jediný projednával zásady rozpočtu České republiky na svém včerejším zasedání.

My jsme zásady tohoto rozpočtu projednali, věnovali jsme se jim velice obšírně a důkladně a doporučujeme všem ostatním výborům, aby to udělaly stejně důkladně a stejně rozvážně a aby zásady vlády České republiky o rozpočtu republiky podpořily ve smyslu toho, co tady bylo řečeno o významu české státnosti.

Nesouhlasím v této souvislosti s připomínkou pana poslance Anděla, který říká, že jednání o zásadách rozpočtu v této fázi, kdy nemáme jasno o federaci a o vztahu federace a republik, je nemožné; naopak, myslím si, že jednání o zásadách rozpočtu může být jedním z kamenů, na kterém zásady Ústavy České republiky mohou být postaveny. /Potlesk/

Předsedající místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji poslanci Němčíkovi. Hovoří poslanec Hájek.

Poslanec Marcel Hájek: Měl jsem připomínku k panu ministrovi školství; vzhledem k tomu, že nevydržel délku příspěvků, vzdávám se slova.

Předsedající místopředseda ČNR Josef Kaňa: Slovo má poslankyně Ivana Janů.

Poslankyně Ivana Janů: Pane místopředsedo, vážená vládo, paní a páni poslanci, v Motole se staví největší nemocnice v Československu; je to stavba pražského generelu, řízená a sledovaná vládou. Pro provoz bude zapotřebí 7 tisíc zaměstnanců, z toho 1 200 sester. V dětské části nemocnice je léčeno již nyní 60 procent dětí z celé republiky. Pro potřeby této nemocnice měla být postavena i zdravotnická škola na pozemku mezi nemocnicí a novou budovou SANOPSU. Na výstavbu však nebyly finanční prostředky. Přitom je jasné, že množství sester pro potřeby Motola není možno získat jen z absolventek dosud existujících zdravotnických škol v Praze.

Z těchto důvodů pověřil ředitel Fakultní nemocnice dr. Šeda náborem a přípravou pracovníků dr. Elišku Hrenáčovou. Už v roce 1988 se mělo začít s výchovou v nově otevřeném učilišti a zdravotnické škole; již v roce 1988 ! Nebyla však budova a tak děvčata, která se měla stát zdravotnicemi, šla do učebních oborů na soustružnice a lakýrnice.

Pod tíží situace v Nemocnici Motol rozhodl ředitel dr. Šeda zřídit školu, jejíž žákyně by pocházely z křesťanských rodin, pro které práce pro bližního a služba nejsou pouze prázdnou frází, a hlavně, které by se po absolvování zdravotnické školy skutečně této práci věnovaly. Zatím řada absolventek odchází pracovat mimo zdravotnictví a v poslední době i do zahraničí, zejména do Rakouska.

Po jednání s představenou řádu Františkánek souhlasily řádové sestry s poskytnutím budov, které jim patří, pro školní výuku zdravotnické školy. Tyto však jsou obsazeny ministerstvem vnitra. Z interpelace ministra Rubína jste byli seznámeni s tím, že ministr vnitra sdělil, že tyto budovy budou uvolněny až v polovině roku 1991. Je však nezbytné, aby výuka zdravotních sester začala probíhat už od září tohoto roku. Dr. Hranáčová shromáždila přihlášky 120 uchazeček denního studia a přes 100 uchazeček večerního studia; dalších 218 zájemců bylo zatím odmítnuto z obavy nedostatku kapacity školy.

Rovněž tak je připraven třicetičlenný pedagogický sbor, který by na škole vyučoval. Zařízení pro celou školu včetně pomůcek se dostane zdarma ze zahraničí; i toto je obstaráno.

Jelikož však budovy řádových sester v Konviktské a Bartolomějské ulici nebudou uvolněny a žádaná další budova přes obrovské úsilí není ani na přechodnou dobu zajištěna, pohrozil již koncem dubna inspektor NVP pan Petrásek možností trestního stíhání podvodu dr. Hranáčové za naplnění skutkové podstaty trestného činu za shromáždění přihlášek žákyň na neexistující školu.

Ve věci na různých úrovních intervenovali různí lidé včetně ministra zdravotnictví dr. Klenera, který považuje otevření školy v září tohoto roku za nezbytnost, ministra školství dr. Adama, dr. Bojara a dalších. Avšak marně. Zdá se, že získat budovu i na přechodnou dobu je věc nemožná. I pro ministra, i když se mu to zdá jako nezbytnost. Zatím se v Motole zavírá jedno oddělení za druhým.

Proto z tohoto místa interpeluji českou vládu a žádám Českou národní radu, aby i ona vládu svým usnesením zavázala k přidělení náhradní budovy na dobu nejvýše jednoho roku pro zdravotnickou školu Motol, než se uvolní budovy v Bartolomějské ulici. Různé budovy po Praze jsou, místopředsedkyně ČNR paní dr. Moserová má podrobnou písemnou zprávu o této situaci.

Prosila bych pana místopředsedu, abyste nechal o tomto usnesení hlasovat. /Potlesk/

Předsedající místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji poslankyni paní Janů za její vystoupení s podnětnou interpelací. Domnívám se, že interpelace na českou vládu by měla postupovat podle jednacího řádu a že usnesení České národní rady v tomto smyslu by bylo neúčinné, protože nemáme pravomoc vyčlenit budovu, ale česká vláda by na základě této interpelace měla jako celek o této problematice jednat, protože to bylo vzneseno jako interpelace na vládu.

Tím jsme, vážené dámy a pánové, vyčerpali všechny písemné přihlášky do rozpravy. Ke zprávě o činnosti vlády vystoupilo celkem 19 poslanců a poslankyň.

Chce ještě někdo vystoupit ?

Poslanec Josef Jedlička: Vážená vládo, vážená Česká národní rado, chvilka zaváhání způsobila, že jsem nestihl uplatnit faktickou poznámku k vystoupení pana poslance Fleyberka. Proto tak činím nyní na závěr dnešní diskuse.

Pokud jde o rozvoj pohraničních oblastí, chci naléhavě požádat o to, abychom do problematiky rozvoje pohraničních oblastí nezahrnovali pouze rozvoj západního a jižního pohraničí, kde - myslím si - bude v současné době zájem podnikat, ale i rozvoj severovýchodního pohraničí. Jde většinou o horské oblasti, často také velice zanedbané. Vzhledem k poměrně značné zdevastovanosti krajiny zde budeme muset, např. pokud jde o zemědělství, hospodařit v zájmu ochrany přírody extenzivně. Znamená to ve většině případů potřebu menšího počtu pracovníků a tedy nebezpečí dalšího vylidňování těchto oblastí. Bude proto nutno vytvářet další pracovní příležitosti v ekologicky čistých provozech, v rozumné míře podporovat nebo v rozumné intenzitě podporovat zemědělské hospodaření, chránit zdravé lesní porosty a zdroje pitné vody.

Vzhledem k těmto okolnostem jsem toho názoru, že je nutné, aby se na této problematice podílel i stát. Děkuji. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji poslanci Jedličkovi za tuto připomínku. Chce ještě někdo z poslanců vystoupit ?

Vážené poslankyně, vážení poslanci, bylo v rozpravě řečeno hodně podnětů, návrhů, byla vznesena celá řada interpelací na členy vlády. Myslím, že nebyl však vznesen žádný zásadní nesouhlas s předloženou zprávou o činnosti vlády České republiky za období od 18. prosince do 15. května, jak je to formulováno s výhledem do svobodných voleb. Zítra je podle programu zařazen bod číslo 10 - odpovědi členů vlády na interpelace poslanců, podněty poslanců, otázky poslanců České národní rady, vznesených na minulých schůzích České národní rady, event. této dnešní. Doporučuji, aby členové vlády postupovali podle obvyklých pravidel a pokud jsou schopni odpovědět, aby zítra v bodě 10 odpověděli na vznesené podněty, dotazy, případně interpelace, v opačném případě aby vyjádřili svá stanoviska písemně. Je souhlas s tímto postupem ? Je. Doporučuji České národní radě, aby ke zprávě o činnosti vlády České republiky za citované období přijala toto usnesení :

Česká národní rada

1/ bere na vědomí zprávu o činnosti vlády České republiky za období od 18. prosince 1989

do 15. května 1990 s výhledem do svobodných voleb.

2/ vyslovuje vládě České republiky uznání za její dosavadní práci.

Jsou nějaké připomínky k tomuto návrhu usnesení ? Nejsou. Můžeme o tomto návrhu usnesení tedy hlasovat. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu usnesení, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./ Zdá se mi, že je to většina, budeme počítat hlasy proti a event. co se zdrželi. Kdo je proti tomuto návrhu usnesení ? Nikdo. Zdržel se někdo hlasování ? Jeden. Prosil bych ještě pro protokol účast.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, tím jsme zhruba o 15 minut dříve, než jsme plánovali to znamená v 19 hodin ukončili dnešní jednání 27. Schůze České národní rady. Chtěl bych vás všechny ještě jednou upozornit, že zítřejší jednání bude pokračovat v 8.30 hod. Končíme dnešní jednání o tomto čase, i když to už nebývá zvykem, abychom tak brzy končili také proto, že dneska je skutečně významný den, a sice půl roku od naší sametové revoluce, která byla všeobecně přijata a dneska ten večer v Praze jistě bude svým způsobem zvláštní a mimořádný. Přeji vám, abyste ho dobře prožili a na zítřejší jednání se připravili. Nashledanou, dobrou noc.

Přítomno 182 poslanců, podle prezence.