Česká národní rada 1986 – 1990

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážená Česká národní rado, vážená česká vládo, obracím se s podnětem na pana předsedu vlády. Vracím se k problému, který zde byl už v březnu nadnesen paní poslankyní Němcovou a který nebyl do dneška vyřešen. Jedná se o problém Národního technického muzea. Včera jsem byl na jednání v národním technickém muzeu. Pokusím se stručně shrnout o co tam šlo. V prostorách technického muzea na Letné sídlí ještě Kartografický a geodetický ústav, kteréžto instituce zabírají asi polovinu užitné plochy Národního technického muzea. Tuto polovinu budovy zabíralo ministerstvo vnitra, které ji sice vyklidilo, ale předalo ji těmto státním ústavům.

Národní technické muzeum je v naprosto zoufalém stavu. Jeho sbírky jsou uskladněny v různých zcela nevyhovujících budovách v okolí Prahy, kde jsou téměř nepřístupné a navíc - stručně řečeno - hnijí. Ústavy geodezie a kartografie žádaly o budovu obvodního výboru komunistické strany v Praze 7, která byla zřejmě po značně pochybném a zmanipulovaném jednání národního výboru Prahy 7 přidělena státnímu podniku Pragokonzul. Ze včerejšího jednání vyplynulo, že po řešení této situace, které bude pravděpodobně vyplývat z rozhodnutí federální vlády o majetku komunistické strany a dalších organizací, by přidělení budovy obvodního výboru strany v Praze 7 nebylo pro tyto instituce řešením. Tato budova je příliš malá. Proto žádaly místopředsedu federální vlády pana Hromádku, který byl na jednání přítomen, aby se pokusil vyjednat s federálním ministrem vnitra panem Sachrem poskytnutí domu v Hybernské 2, kde ústavy do poloviny minulého roku sídlily. Žádám vás tedy, pane předsedo vlády, abyste se jako člen federální vlády zasadil o vyřešení této otázky s panem ministrem Sachrem. Pokud toto řešení nebude možné, prosím vás, jestli byste se mohl problémem technického muzea dále zabývat.

Jedná se o mnohamiliardové hodnoty, na jejichž obnovu nabízejí různé americké nadace a firmy značné finanční prostředky. Zatím zřejmě nezávazně. Navíc jsou to důležité kulturní hodnoty, o které bychom neměli přijít. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji poslanci Bendovi, hovořit bude poslanec Pavel Krystyník, připraví se poslanec Pecina.

Poslanec Pavel Krystyník: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo české vlády, vážená Česká národní rado, prožili jsme v České národní radě opravdu překotné období. Bylo charakterizováno velkou uspěchaností, danou ponejvíce snahou přispět k rychlému uskutečňování žádoucích změn v naší společnosti, a také očekáváním, co další období přinese, zda jsme ve všem zaujímali správná stanoviska, zda jsme na něco podstatného nezapomněli apod. Nyní se veškerý zájem zákonitě soustřeďuje k volbám a tak uspěchaně končí činnost i České národní rady. Domnívám se, že je škoda, že nebyla možnost ve výborech projednat ucelenou zprávu o činnosti vlády České republiky za uplynulé období tak, jak jsme ji dnes obdrželi. Považuji to za nedostatek v naší práci, protože závažnost současného období si zasluhovala udělat řádný odpočet. Chtěl bych proto v návaznosti na zprávu vlády říci několik sebekritických a kritických poznámek k činnosti České národní rady za uplynulé období.

Domnívám se, že jsme zcela podcenili, nechci říci přímo zanedbali přípravu koncepce ústavy České republiky. I když jsem členem předsednictva ČNR, neznám výsledky práce komise, která byla k tomuto účelu ustavena. Považuji to za nedostatek ze dvou důvodů. Za prvé se domnívám, že česká reprezentace a Česká národní rada by měla stát v čele této reprezentace a musí vytvářet své vlastní představy o koncepci budoucího fungování republiky v rámci federace. Chtěl bych v tomto směru plně podpořit dosavadní kroky české vlády. Je to velice citlivá otázka a je podle mého názoru nesmírně důležité při hledání řešení vycházet ze znalosti názorů co nejširší veřejnosti a ze snahy tyto názory také odpovídajícím způsobem respektovat. Do tohoto procesu se zatím Česká národní rada podle mého názoru zapojila zcela nedostatečně.

Uspět v řešení těchto problémů znamená v prvé řadě získat pro zvolené řešení většinu národa. To se nedá docílit odsouváním problémů a otázek s tím spojených, ani jejich projednáváním pouze na jednání úzké skupiny odborníků.

Aktuálnost potřeby diskutovat a sjednocovat názory na řešení základních otázek vztahu republiky a federace se projevuje různou intenzitou neustále. Příkladem může být řada norem ústavních zákonů i zákonů republikových. Posledním příkladem je návrh zásad rozpočtových pravidel republiky. A tady je druhý důvod, který mě vede k vyslovení těchto názorů.

Příští týden budeme ve všech výborech posuzovat vládní návrh zásad rozpočtových pravidel a přitom by bylo nanejvýš potřebné, abychom se mohli opřít ve všech výborech alespoň o nástin koncepce vztahů republiky k federaci tak, jak ji předpokládá anebo bude zahrnovat budoucí Ústava České republiky. I když tuto koncepci nemáme, máme morální povinnost vycházet při tomto posuzování ze závěrů jednání předsednictva ČNR i schůzí ČNR, na kterých se jednalo především o otázkách rozpočtu republiky. Vyhlásili jsme princip uplatnění prvotní a svrchované pravomoci republiky v rozhodování o všech zdrojích vytvářených na jejím území, ale prakticky dosud při prosazování tohoto principu postupujeme velice laxně a dalo by se říci alibisticky.

Mám tady především na mysli nás, poslance ČNR, orgány ČNR i celou Českou národní radu. Situace, kdy v zásadních otázkách života České republiky musíme čekat na to, jaké rozhodnutí vydá federální vláda nebo příslušný federální ministr, kdy jsme v posuzování zásadních otázek hospodářské reformy - jak se říká - až na druhé nebo spíše třetí koleji, kdy se marně dožadujeme některých informací a nejsme schopni voličům podávat uspokojující vysvětlení, protože je sami nemáme, tato situace neustále existuje.

Domnívám se proto, že na řešení zásadních otázek souvisejících s ovlivňováním každodenního života a formováním svéprávného postavení České republiky, by se měla v příštím období soustředit trvalá pozornost poslanců, orgánů a celé České národní rady. Bez toho nemůže česká reprezentace vystupovat jako akceschopný partner vůči slovenské reprezentaci a už vůbec není schopna prosazovat oprávněné názory a potřeby v rámci federace vůči stávajícím strukturám federace. A neoddávejme se iluzím. Pokud nebudeme mít vlastní jasnou koncepci, kterou česká reprezentace bude schopna obhajovat, skončíme nakonec vždy v roli hodného staršího bratra, který rozpočet společné domácnosti bude nadále dorovnávat.

Pasivita republikových orgánů se projevila v poslední době i v oblasti zajišťování zákonnosti, vnitřní bezpečnosti a pokojného života občanů naší republiky. Nevím, co brání tomu, abychom si udělali v republice pořádek a přitom nedávali prostor projevům nežádoucího rasismu, stejně jako enormně rostoucí kriminality některých skupin občanů zejména v Praze, severních Čechách, ale i v dalších místech. Naším cílem přece musí být, aby slušný člověk se cítil bezpečný, ať je v jakémkoliv místě nebo městě naší republiky. Musím po pravdě říci, že tento pocit dnes všude nemůže mít. Je i naší chybou jako poslanců, že jsme dopustili, aby tento problém vybujel až do současné podoby.

Hovořil jsem o uspěchanosti a snaze vyřešit co nejrychleji a co nejvíce současných problémů tak, aby se náš přerod společnosti stal zcela nezvratný a definitivní. Přitom ovšem právě pod tlakem časového faktoru mnohdy ustupujeme ve věcech, kde bychom měli zaujímat nekompromisní stanovisko. V této souvislosti bych se chtěl dotázat, jak se hodlá naložit s návrhem zákona o zřízení Ústřední správy pohraničních oblastí, který jsme dnes obdrželi v tisku 234.

S ohledem na problém, který se tím má řešit, bych považoval za seriózní, aby tento návrh zákona již posuzoval nový poslanecký sbor po volbách. Návrh ostatně není ani potřebným způsobem zdůvodněn. Dokonce i působnost je specifikována tak, že - cituji: " … bude blíže vymezena samostatným zákonem v druhé polovině roku 1990". Nevím tedy, co má takto uspěchaně předložený a zcela bezobsažný návrh vyřešit. A myslím si, že by podobné návrhy neměly být vůbec předkládány, pokud nejsou řádně ekonomicky zdůvodněny. V tomto případě jde např. o kvantifikaci dopadů na státní rozpočet. Jde přitom o zřízení čistě administrativního orgánu. My proti administrativě bojujeme, ale nakonec bychom takovýmto podobným tlakům podlehli a zákonem otevřeli cestu jejímu škodlivému bujení.

Chtěl bych se zeptat, zda budeme mít případným zřízením navrhovaného nového ústředního orgánu více prostředků na řešení problému pohraničí ? Mohu si hned odpovědět, že ne, že naopak státní rozpočet by musel vynaložit více prostředků na úkor jiných potřeb jen na existenci takového orgánu.

Upozorňuji na to proto, že jsem poslancem ve výboru pro plán a rozpočet a na posledním jednání našeho výboru jsme tuto otázku velice vážně v souvislosti se zřizováním dalších ministerstev rozebírali. Doporučení, abychom již takový zákon ani zákonné opatření předsednictva v tomto směru do voleb nepřijímali, podporuje celý výbor.

Chtěl bych uzavřít své vystoupení přáním, aby budoucí Česká národní rada, která vzejde ze svobodných voleb, úspěšně dořešila všechny základní problémy, které jsme začali řešit již v tomto krátkém období. Děkuji za pozornost. /Potlesk/

Předsedající místopředseda Josef Kaňa: Děkuji poslanci Pavlu Krystyníkovi za jeho závažné kritické vystoupení k práci České národní rady.

Prosím poslance Pecinu, aby se ještě posadil. Přihlásil se se svým vystoupením k práci komise předsednictva pro Ústavu České republiky předseda ústavně-právního výboru pan profesor Peška. Dám mu slovo nyní, ať to má souvislost.

Poslanec ČNR Pavel Peška: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych chtěl reagovat na to, co zde bylo řečeno v předchozím vystoupení pana poslance. Chtěl bych informovat plénum, že usnesením předsednictva ČNR byla vytvořena komise předsednictva, za předsednictví pana předsedy Šafaříka a já jsem byl pověřen funkcí místopředsedy. Členy jsou vždy za hlavní politické síly dva poslanci a řada expertů z oblasti právní, ekonomické, prognostické a historické. Úkolem této komise je připravit první verzi, a to pracovní verzi ústavy České republiky a s tím, že teprve nový parlament a má na to dobu dvouletou připraví návrh konečný. My jsme měli několik schůzí, dokonce jsme měli společnou schůzi delegací se slovenskými reprezentanty. Sami jsme projednali několik kapitol a příští týden budeme probírat zbývající kapitoly. Mohu ujistit, že tento návrh bude nezávislý, že bude vycházet z českých potřeb, ze to nebude ustupování za tu mez, kde už ustoupit není kam, aby federace byla federací a nebyla konfederací, nebo dokonce volnějším svazkem. Já bych tu řekl dvě meritorní poznámky. Při jednání se slovenskou komisí, obdobnou komisí Slovenské národní rady jsme se dohodli, že skutečně ústava česká a slovenská bude primární a že federální ústava bude odvozena. A skutečně hlavní otázkou celé ústavy, to znamená třeba občanská práva, zde budeme plně respektovat vztahy vyplývající z mezinárodních paktů. A tady je celá řada už předchozích - je zde i návrh Občanského fóra, ale otázka co přenést kompetence republiky do kompetence federace, to je skutečně stěžejní otázka celé ústavy. Myslím, že pokud jde o legislativu, tam je shoda se slovenskými reprezentanty, že ta má být - ta federální - poměrně široká. Že má zahrnovat oblast justiční, že má zahrnovat hlavní politické zákony, zákony hospodářské a finanční, ale i zákony v oblasti sociálního zabezpečení.

V exekutivě už by to bylo užší. Jen pro představu - to jsou prosím všechno prozatímní úvahy - já bych měl velkou prosbu, abychom si všichni uvědomili, že dělat ústavu není lehké a že to vyžaduje celé týdny a měsíce usilovné práce, kdy třeba o jednom článku se musí diskutovat třeba půl dne. To je specifikum, protože ústavu nechceme přijímat na krátkou dobu, musíme také respektovat situaci, kterou lze očekávat po dvou letech, kdy ústava bude přijímána. V exekutivě počítáme zatím s tím, že tam by ta exekutiva byla užší. Pro názornost - jistě se počítá na obou stranách - to jsme zjistili u Slováků, samozřejmě národní obrana, zahraničí, finance, doprava, spoje, ale počítá se s dalšími ministerstvy, dokonce práce a sociálních věcí, počítá se dále s dalšími úřady a institucemi, jako je úřad pro ochranu ústavy, nejvyšší soud, ústavní soud, ale také speciální úřady, třeba pro věci hygieny a epidemiologii atd. V tom je myslím už dosti shoda a znovu zdůrazňuji, budeme vytvářet vlastní funkce, čili nezávisle na event. Slovenských týmech.

Druhá otázka je a podle mého názoru ještě závažnější je otázka potomní ingerence republik, na federace, na Federální shromáždění, federální vládu. Po mém názoru a zde spíš ještě budu muset kombinovat vlastní názory s tím, co bylo projednáno v komisi - federace musí být svébytným organismem, ne aby byla deno enně vázána na členské státy. Myslím, že by nebylo asi dobré, kdyby druhá komora federace byla třeba tvořena z národních rad, které by jeden den jednaly jako český orgán, druhý den jako federální orgán, kdy federální vláda by byla odpovědna vlastně České národní radě apod. Také zde byla varianta, že by předsednictvo národních rad tvořila tu druhou komoru. Já myslím, že je třeba, aby federace byla svébytným orgánem, který je schopen v rámci federace otázky řešit třeba proti představám, které jsme dosud měli, ta působnost federální bude užší. Důležité je ovšem, aby na obou stranách - na české i slovenské straně - byl, abych tak řekl duch československý, duch federace. Jestliže tento duch nebude, tak se můžeme potom rozlučovat i s tímto už ustupujícím pojetím federace. Zatím jsme neprojednávali otázky Moravy a Slezska, je nesporné, že v určité míře je třeba honorovat regionální samosprávu. Znovu bych chtěl zdůraznit, že vzejde z té činnosti první verze, pracovní verze, a proto jsme jinak zatím neinformovali, protože nemá smysl předkládat váženému sboru nehotový produkt. Promiňte, jestli jsem nemluvil dostatečně souvisle, ale chtěl jsem vás informovat, že něco se k tomu, co bylo řečeno ve slovech mého předřečníka, pana poslance, který přede mnou mluvil, tak jsem považoval za nutné - protože něco se přece jen děje - a že můžeme příštímu parlamentu tu první pracovní verzi odevzdat, byť to neposoudí už plénum. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji poslanci panu profesoru Peškovi, já jsem udělal takový precedens, že jsem nechal faktickou poznámku, přihlásili se s faktickou poznámkou k této problematice poslanci Anděl a Němčík, já bych je žádal, abych je mohl zařadit normálně do rozpravy. Poslanec Anděl nesouhlasí, poslanec Němčík - souhlasíte s normální rozpravou ? Musím tedy poslance Anděla - velmi stručně, aby to byla faktická poznámka.

Poslanec ČNR Václav Anděl: Vážené poslankyně, vážení poslanci, mám tuto faktickou poznámku. Plně podporuji, to co zde řekl poslanec Krystyník. Vidím, že skutečně těžko můžeme projednávat zásady rozpočtových pravidel, když nevíme, vůbec, jakým směrem se ubírá příprava nové ústavy naší České republiky. Pan poslanec Peška nám zde řekl, že máme komisi, že ta komise něco dělá a vlastně nám nic neřekl. Já bych žádal, aby nás konkrétněji buď zítra jako plénum, nebo není-li to možné, jako předsednictvo informoval o tom, jaký je současný stav přípravy nové ústavy, abychom mohli skutečně jako poslanecký sbor fundovaně rozhodovat, děkuji. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji poslanci Andělovi. Tato problematika je skutečně závažná, já sám si myslím, že před projednáváním zásad rozpočtových pravidel, což je příští týden členové předsednictva, případně předsedové výborů a ti jsou všichni členy předsednictva, by měli skutečně být informováni. Slovo má poslanec Martin Pecina, připraví se poslanec Fleyberk.

Poslanec Martin Pecina: Pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi mou pozdní a tak trochu netradiční interpelaci na vládu a prosbu na ty z vás, kteří i po volbách zasednou v těchto památných lavicích. Chápu, že onen parlamentní "kvapík", který jsme právě absolvovali, byl pro právě se znovu rodící demokratický stát přes značnou horečnatost stejně příliš pomalý. Že je také nezbytně nutné přijmout ještě mnohé další zákony. Ale přesto vás, paní a páni poslanci, prosím, abyste ve svém dalším volebním období, - a váženou vládu již nyní, - věnovali v prvé řadě značnou pozornost novému zákonu o národních výborech. Stále ještě nikdo nedal odpověď na mnohokrát vyřčenou otázku o přenosech pravomocí. V současné době značné nejistoty jejich konkrétního budoucího poslání a v případě okresních národních výborů jejich přímé hmotné existence je téměř nemožné provést tolik potřebnou zásadní rekonstrukci těchto v mnoha případech značně zkostnatělých orgánů, a to samozřejmě nejen pouhou výměnou některých funkcionářů a vedoucích pracovníků, ale komplexní vnitřní přestavbou vedoucí v budoucnu k jejich nové správní funkci.

Poslední měsíce, i když nevím, jestli je to z tohoto místa vhodné říci, byly pro mě velkou školou života, ale i pracovním setkáním s mnoha vynikajícími lidmi. Z úst pana dr. Pitharta, předsedy vlády České republiky a člověka, kterého si osobně velice vážím, jsem několikrát slyšel o tolik potřebném a nutném pozvednutí státnosti. Nezapomínejme však na ty nejnižší státní orgány, na národní výbory a - slušně řečeno - na jejich značně pošramocenou pověst. Pomozte, prosím, pozvednout i je a pomůžete tak nepřímo pozvednout i naši státnost. Pomozte, prosím, tím, že brzy přijmete potřebné zákony vztahující se k jejich práci ! Vraťte je tam, kam v demokratickém, znovu vznikajícím státě patří !

Naši pracující, dělníci, stejně jako vědci, studenti, stejně jako důchodci se s naší vládou nesetkávají na půdě tohoto parlamentu, stejně jako my, poslanci, ale setkávají se s ní prostřednictvím právě národních výborů. A kde jinde než tam by měli pocítit první změny způsobené novými zákony, které jsme zde přijímali.

Pomožte, prosím, moderně uvažujícím, podnikavým a poctivým lidem, kteří v mnoha případech po značném přemlouvání a zdráhání se přijali po listopadových událostech místa uvolněných funkcionářů na národních výborech a kteří netrpělivě čekají na nové zákony, aby mohli provést radikální řez. Pomůžete tak především národu. A vzhledem k mentalitě našeho národa je právě nejvyšší čas. /Potlesk/

Předsedající místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji poslanci Pecinovi. Hovoří poslanec Jiří Flayberk, připraví se poslanec Vladimír Mikan.

Poslanec Jiří Flayberk: Paní a pánové, stává se národním zvykem hovořit o dědictví minulosti. Pravdou je, že v našem případě se jedná opravdu o dědictví tristní, s jehož prodlužeností se budeme asi hodně dlouho potýkat. Chci se zaměřit pouze na jeden ze širokého spektra problémů, na problém, který má však širší souvislosti. Jde o pohraniční území České republiky; hovořil o něm zčásti pan poslanec Krystyník.

Disponujeme velkou plochou pohraničních oblastí. Tyto oblasti - i přes dříve přijatá opatření republikové i federální vlády - jsou i dnes v neutěšeném stavu. Tento stav se dá označit bez uzardění jako vážné sociální a ekonomické zaostávání. Problémy jsou v oblasti ekologie, pracovních příležitostí, bytové politiky, infrastruktury a služeb. Tento fakt zaostávání je ještě umocněn otevíráním se světu, které se mimo jiné projevuje také rušením pohraničních pásem; mám na mysli Z-pásmo a A-pásmo. V těchto pásmech se uvolňuje značné množství lesního a půdního fondu, který přímo volá po obhospodařování. V té souvislosti si musíme dát velký pozor, aby se této příležitosti nechopil někdo jiný, dravější a podnikavější. Tento problém vyvstává ještě větší měrou v souvislosti s tolik proklamovaným návratem do Evropy.

Pohraničí vždycky bylo nejcitlivějším místem našeho státu. Již v dávné historii jsou patrné velmi konkrétní snahy o osídlení pohraničí co nejkvalitnější populací. Nemá smysl to tady historicky rozvádět. Srovnejme si situaci při našich západních hranicích se situací na druhé straně těchto hranic ! Rozdíl je více než propastný. Nechci uvádět žádné cifry, ale oproti krajině kvetoucí vzhledově i ekonomicky nás čeká u nás krajina sice krásná, ale nebezpečně se podobající zanedbané pustině. Nebezpečí využívání ze zahraničí je nanejvýš intenzivní a rozhodně je nelze podceňovat. Je vůbec možné připustit v dnešních podmínkách politického vývoje přetrvávání podobného stavu ?

A položme si otázku, co jsme zatím v této oblasti pro toto období učinili. 15. 4. Zahájila činnost Správa pro rozvoj pohraničních oblastí při Úřadu vlády České republiky. Tento orgán má ovšem pouze dočasný charakter a pokud je mi známo, nedisponuje potřebnými pravomocemi.

Bylo by správné prosadit návrh zákona, kterým by byla zřízena Ústřední správa pro rozvoj pohraničních oblastí. Náplň činnosti této správy by měla být zhruba tato :

- iniciovat míru a rozsah daňových a jiných úlev a motivací pro rozvoj podnikatelské činnosti;

- koordinovat rozvoj pohraničních oblastí v návaznosti na rozvoj ostatních oblastí České republiky;

- organizovat kontrolu dosud přijatých usnesení a vypracovat koncepci dalšího rozvoje jednotlivých pohraničních oblastí;

- spravovat a odpovídat za využití fondu rozvoje pohraničí;

- vyhlašovat konkursy pro klíčové rozvojové záměry pro domácí i zahraniční podnikatele; zajišťovat informační servis pro tyto subjekty;

- zabezpečovat spolupráci s přilehlými oblastmi v sousedních zemích.

Tolik k základní náplni, kterou by měla mít tato správa.

Zároveň by měla tato správa zabezpečit v rámci řídící a kontrolní činnosti vlády ve věcech rozvoje pohraničí zejména koordinaci postupu všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy. Při této činnosti by bylo samozřejmě nutné respektovat principy samosprávné funkce měst a obcí, které se připravují. Výhodou je, že nároky na potřebné technické zázemí jsou již částečně kryty současnou existencí správy Úřadu vlády.

Uvědomuji si, že tento zákonný krok nelze učinit již na půdě této rady. Přesto však apeluji na všechny poslance: Jestliže někdo z vás podporuje tuto myšlenku a má k ní co říci, připojte se k této iniciativě a přineste své připomínky. Naším cílem by mělo být, aby tato myšlenky byla zrealizována co možná nejdříve. Děkuji za pozornost. /Potlesk/

Předsedající místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji panu poslanci Flayberkovi. Hovořit bude poslanec Vladimír Mikan, připraví se poslanec Jaroslav Kraus.

Poslanec Vladimír Mikan: Pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, obracím se s podnětem na ministerstvo lesního a vodního hospodářství a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s tím, aby v připravovaných zákonech o lesích bylo zachováno právo volného vstupu do lesa pro všechny občany a organizace. Žádám k tomuto problému o písemnou odpověď.

Jednou z nejdůležitějších funkcí lesa je to, aby byl zdrojem osvěžení a zdraví. Prvotní pro nás musí být základní ekologické zájmy člověka potom teprve průmysl, zemědělství, ale i třeba pěstování zvěře a těžba dříví.

Pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, obracím se s podnětem na ministerstvo lesního a vodního hospodářství a na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s tím, aby v připravovaných zákonech o lesích bylo zachováno právo volného vstupu do lesů pro občany i organizace. Žádám k tomuto problému písemnou odpověď. Jednou z nejdůležitějších funkcí lesa je to, že je zdrojem zdraví a osvěžení. Prvotní u nás musí být základní ekologické zájmy člověka, poté teprve průmysl, zemědělství, ale i třeba pěstování zvěře a těžba dřeva. Aby lesy plnily svoji rekreační funkci, musí být možnost přístupů do lesa zachována jak pro organizace, zejména tělovýchovné, sportovní, turistické, skautské, ale i pro jednotlivce a rodiny. V minulém období začalo docházet často k omezování vstupu do lesa, v pozadí byly zájmy skupin či jednotlivců. Ať již to byla armáda, bezpečnost, myslivci nebo chataři. Lokální zájmy se často falešně prezentovaly jako neúměrné přetěžování určité oblasti. Ale je přece přirozené, že obyvatelé Mostecka hledají zotavení v Českém ráji. Nižšími úpravami i ze strany národních výborů se omezovaly zejména rekreační a sportovní možnosti, protože to zdánlivě nic nestálo. Bylo to zcela v duchu policejního státu minulého období, kdy občan byl považován za nesvéprávného a každý důvod pro jeho omezování byl dobrý. Sportovní a rekreační aktivity prokazatelně zlepšují zdravotní stav obyvatel, je to žádoucí životní styl, který má zpětný pozitivní dopad i v ekonomice. Návštěva lesa patří k základním svobodám i potřebám člověka. Z průzkumu, který dělali v Dánsku např. vyplynulo, že plných 91% populace během roku navštívilo les, 36% knihovnu, 28% sportoviště, 24% výstavu, 17% divadlo, 8% koncert atd. V některých evropských zemích je volný vstup do lesa dán zákone, např. v Norsku. Ve Švédsku je i možnost přenocování v přírodě i v soukromém lese, pokud místo zůstane v původní stavu. Ale takový přístup by u nás vyžadoval ještě delší výchovu. Vlastník lesa, u nás především stát, musí se svými zájmy sladit i zájmy všech ostatních skupin občanů. Do lesa se zkrátka musíme vejít všichni. Zákon by to měl umožňovat, nikoliv zakazovat. Musíme podporovat taková legislativní opatření, která vytvoří harmonii mezi ekologickým působením lesa a jeho dalšími vlastnostmi. Pro občana našeho státu je les především místem rekreace a odpočinku, teprve na další místo řadí jeho ostatní funkce.

V druhé části příspěvku se na vás obracím s podnětem, který se týká ministerstva zdravotnictví. Direktivně administrativní řízení přivedlo naše zdravotnictví do krize. Ta je spojována především se zaostáváním materiálně-technické základny, nedostatečným vybavením, nedostatkem léků, přetížeností lékařů a sester. Takzvané laboratorní pracoviště patří mezi ty části medicíny, které nejsou většině pacientů příliš známy. Význam pracovišť tzv. komplementu je přitom v moderní medicíně obrovský a stále stoupá. Moderní medicína vyžaduje stále větší zapojení přístrojové techniky a spolupráci pracovníků mnoha oborů k tomu, aby skutečně týmovou spoluprací mohla stanovit diagnózu nemocného, a to co nejdříve a co nejspolehlivěji. Ukazuje se, že tyto tzv. pomocné vyšetřovací metody dnes přinášejí 80-90% informací o pacientovi. Jedná se o rentgenová vyšetření, vyšetření ultrazvukem, vyšetření krve či moči a další postupy. Klinická biochemie se na souboru informací, které jsou takto o pacientovi získány, podílí nejméně dvěma třetinami. Především vyšetření krve umožňuje diagnózu, sledování léčby a prognózu pacientova stavu. Má část analytickou, která by měla být zajišťována kvalitní přístrojovou technikou. Je doménou chemiků, analytiků, inženýrů a přírodovědců, farmaceutů a zdravotních laborantek.

Klinická část, indikace a interpretace výsledků je zajišťována lékaři. Je však nutno konstatovat, že ani jedna z uvedených částí nefunguje správně. Důvody tohoto stavu se hromadily dlouhá léta. Technická stránka oboru je dnes v katastrofálním stavu. Většina používaných přístrojů je zastaralá morálně i fyzicky, jsou opotřebované, často produkují nekvalitní výsledky a jsme odkázáni na provádění zastaralých postupů a metodik. Na pracovištích v mnoha nemocnicích chybí i základní přístrojové vybavení. Přitom rozhodující většinu přístrojů je dnes nutno dovážet ze západních zemí, protože je nevyrábíme a v uplynulém období se podařilo zlikvidovat i výrobu těch, kde jsme byli na světové úrovni, např. mikroskopy Meopta.

Špatný technický stav a vybavení biochemických laboratoří vede v některých případech až k neodpovídající kvalitě výsledků, které musí být často opakovány a kontrolovány. To vede nejen ke zbytečným nákladům, ale především ke zbytečnému zatěžování pacientů. Podceněn je i klinický úsek oboru. Na rozdíl od většiny vyspělých zemí se klinická biochemie systematicky nevyučuje ani na technikách ani na lékařských fakultách. Musíme si přitom uvědomit, že v Československu se neprovádí biochemických vyšetření málo, dokonce více než ve většině kapitalistických zemí. V České republice to bylo více než 12 na každého obyvatele za rok 1988. Každá zdravotní laborantka udělala v průměru 46 451 vyšetření, pro srovnání na Slovensku to bylo 33 734 vyšetření. Náklady na tato vyšetření jsou nemalé. Přitom se vyšetřeními plýtvá, mnohdy jsou ordinována jen z alibismu a slouží tak nejvýš jako ozdoba chorobopisu. Situace je hrozivá. Pracoviště oboru jsou přetížena, nedostatečně vybavena přístrojově, většinou i prostorově a personálně. Jde přitom o infekční provozy, kde je vysoká rizikovost práce, která stoupá se šířením nových infekcí včetně AIDS. Péče o pracovníky těchto provozů je často nedostatečná, nejsou vytvořeny dostatečné hygienické podmínky a počet chorob z povolání je vysoký. Přitom tato pracoviště dosud ministerstvo zdravotnictví nezařadilo ani mezi pracoviště s nárokem na druhu důchodovou kategorii. Ani nová platová úprava, která přichází tento měsíc, neřeší diskriminaci technických profesí ve zdravotnictví a nerespektuje týmový charakter práce a kvalitativní změny, které proběhly v řadě oborů. Klinická biochemie se přitom může rozhodujícím způsobem podílet na včasné a spolehlivé diagnóze, sledování průběhu a prognózy nemocí. Má tím mimo svůj nepopiratelný medicínský a humánní přínos i značný přínos ekonomický. Řešení nahromaděných chyb a nedostatků je nezbytné. Mělo by zajistit pracovníkům oboru odpovídající pracovní podmínky včetně ochrany jejich zdraví, patřičné zařazení v rámci infekčních příplatků a druhé důchodové kategorie. Specifikace přístrojového vybavení byly zpracovány kolegiem hlavního odborníka a předloženy ministerstvu zdravotnictví. Je to záležitost velmi nákladná, ale klinická biochemie a další vyšetřovací složky patří k naprosto nezbytným základům v péči o pacienta a každý rozumný hospodář buduje svůj dům od pevných základů. Stavění, byť atraktivních staveb na pískových základech, se nikdy nevyplácí. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji poslanci Mikanovi, slovo má pan poslanec Jaroslav Kraus, než bude hovořit, dovolte mi jednu poznámku. Chtěl bych vás požádat o trpělivost, myslel jsem si, že uděláme přestávku, podle časového průběhu by měla být, ale vydržte, neodcházejte, protože viděli jste, že mi pan předseda vlády dal nějaký lístek, musí odejít, po poslanci Krausovi dáme slovo předsedovi vlády, myslím, že by nebylo dobré dělat přestávku, protože bychom se těžko scházeli a pan předseda bude muset odejít.

Poslanec ČNR Jaroslav Kraus: Pane místopředsedo, dámy a pánové poslanci, vážená česká vládo, v televizní ztvárněné povídce od Čapka Čintamani a ptáci česká ten zloděj, co se tam chce vloupat do toho vetešnictví, až přejde pochůzkář a vidí, že má asi půldruhé hodiny času než ten chlupatej zase půjde zpátky. Moje maminka mi vyprávěla, že kdysi na samotu ve tři čtvrtě na jedenáct v noci přišli četníci a panímáma, tedy moje babička, jim dala kafe a buchty, oni si odložili opasky a pušky. Co čert nechtěl, rozletěly se dveře a stál v nich strážmistr, který nějakým způsobem docílil, že neštěkal ani pes a prý - měl jsi vidět ten tanec, říkala mi moje maminka. A já to teď konfrontuji se svoji zkušeností, že se mi za posledních pět neděl nepodařilo potkat příslušníka ať už v noci nebo ve dne. A já si říkám ať mi někdo vykládá, že jsme policejní stát. První republika, to byl policejní stát.

A ještě jednu poznámku: Jestli se příslušník bojí, že udělá "holé lebce" bouli a že bude za to popotahován, tak ať se podívá na nějakou detektivku, třeba na "Profesionály". V každé druhé je nějak zobrazeno, jak ten policajt je v nebezpečí, že bude popotahován za nepřiměřené použití násilí. Jo, holt - riziko povolání ! Děkuji. /Potlesk/

Předsedající místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji poslanci Krausovi za jeho vystoupení.

Slovo má předseda vlády České republiky pan dr. Pithart.

Předseda vlády České republiky Petr Pithart: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, vážená Česká národní rado, také já jako mnozí z vás budu kandidovat ve volbách do České národní rady a vlastně před chvílí jsem se dozvěděl, že již dávno, dávno tomu byla naplánována moje cesta na jižní Moravu zítra. Zítra mě tu bude zastupovat pan místopředseda vlády Mišoň. Vzal jsem si slovo proto, že bych se chtěl s vámi rozloučit a při té příležitosti říci několik slov.

Asi jsme všichni chtěli udělat víc práce, než jsme udělali. Buďme však střízliví a realističtí ! Myslím si, že se nemusíme za svou práci stydět, ani vláda, ani Česká národní rada. Myslím, že Česká národní rada velmi dobře obstojí před Federálním shromážděním.

Snad nejdůležitější bylo, že jsme začali prosazovat českou státnost a dobré je, že jsme to nedělali nejvíc tehdy, když jsme o ní mluvili, ale tehdy, když jsme se o ni přeli a když jsme se ji pokoušeli začínat - opakuji: začínat - prakticky prosazovat. To všechno by se nám, - teď mluvím za vládu, - asi nedařilo, kdybychom neměli oporu ve vás, v České národní radě.

Chci vám poděkovat za převažující věcnost vašeho jednání, za kritičnost, kterou jste projevovali vůči vládě i jednotlivým ministrům. Bez této kritické loyality bychom stěží mohli dobře pracovat. S mnohými z vás jsem se i osobně seznámil a cítím se tím být osobně obohacen. Děkuji vám. /Potlesk/

Předsedající místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji předsedovi české vlády panu dr. Pithartovi za jeho - jak jsme slyšeli - zřejmě poslední slova v této České národní radě, ale věřím, že zcela jistě ne poslední v nové České národní radě.

Vážení páni poslanci, paní poslankyně, dovolte mi, abych Petru Pithartovi, předsedovi české vlády i já poděkoval jménem celé České národní rady za jeho práci, za jeho úsilí, které se neslo na úplně nové vlně, nové vlně nejenom činů, ale nové vlně i myšlení. Myslím, že ta vlna byla naladěna na stejnou frekvenci, na jakou se naladila celá Česká národní rada. Byl bych rád já osobně, kdyby tomu bylo i v budoucnu. Přeji mu osobně ještě jednou hodně úspěchů. /Potlesk/

V této chvíli přerušíme jednání na 15 minut, protože do rozpravy je přihlášeno ještě cca 6 poslanců. Věřím, že nevyužijete této přestávky k opuštění jednání, ale k občerstvení, že tedy zdárně skončíme rozpravu ke zprávě vlády a přijmeme náležité usnesení.

Přerušuji jednání na 15 minut.