Místopředseda vlády České republiky pan Antonín Hrazdíra: Vážené dámy
a pánové, já jsem ve svém úvodním
slově uvedl, že právě tyto věci
na které upozorňoval pan poslanec Lom, přebíráme
po schválení a precizování po projednání
ve Federálním shromáždění,
to znamená že v tomto případě
nemohu zabezpečit jejich změnu.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Čili jinými
slovy nemůžeme mít jiný zákon
my než má Federální shromáždění.
Poslanec Petr Lom /z místa/: V podobných případech
navrhuji, abychom neotevírali debatu.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Ano, návrh zde je, pan společný zpravodaj
poslanec Dobal k tomu ?
Poslanec Viktor Dobal: Nechci
k tomu nic dalšího.
Poslanec Petr Lom: Pane předsedo,
ve skutečnosti, kterou nám oznámil pan místopředseda
vlády, že nelze diskutovat, tak pokud je tomu tak,
samozřejmě všechno padá, ale zamysleme
se pro příště nad úlohou, kterou
zde hrajeme.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Je potřeba
v kompetencích národních rad a Federálního
shromáždění mnohé změnit
a zlepšit, jistě, s tím jako národní
rada souhlasíme.
Čili mohu uzavřít
rozpravu? Podle presenční listiny je přítomno
185 poslanců, dva se omluvili, tedy 183 poslanců,
je přítomno ve sněmovně, jsme tedy
usnášení schopní. Doporučuji,
abychom hlasovali o celém návrhu najednou. Jsou
proti tomuto způsobu hlasování nějaké
námitky? Nejsou. Kdo souhlasí s vládním
návrhem České národní rady
o působnosti národních výborů
při provádění některých
ustanovení zákona o hospodaření s
nebytovými prostory podle sněmovního tisku
195, ve znění společné zprávy
výborů ČNR podle sněmovního
tisku 206, ať zvedne ruku! /Hlasuje se./ Děkuji. Kdo
je proti tomuto návrhu ? /4 hlasy/ Zdržel se hlasování?
/42 poslanců./ Konstatuji, že návrh zákona
byl většinou hlasů schválen.
Vážené poslankyně,
vážení poslanci, dovolte, abych se ještě
vrátil několika slovy a se žádostí
o Vás souhlas k zákonu o advokacii.
V současné době
existují některé platné zákony,
které se advokacie více či méně
dotýkají, zejména pokud se jedná o
trestní řád, občanský soudní
řád, správní řád a občanský
zákoník.
Doporučuji proto, abych
byl pověřen sdělit předsedovi Federálního
shromáždění, že při novelizaci
těchto zákonů by Federální
shromáždění mělo vzít
v úvahu také znění před chvílí
schváleného zákona o advokacii. Totéž
samozřejmě provede Slovenská národní
rada.
Máte k tomuto mému
návrhu nějaké připomínky? Nejsou.
Kdo tedy souhlasí, abych byl pověřen sdělit
předsedovi Federálního shromáždění,
že při novelizaci zákonů, které
se nějakým způsobem dotýkají
advokacie, zejména trestního řádu,
občanského soudního řádu, správního
řádu a občanského zákoníku,
by Federální shromáždění
mělo vzít v úvahu znění zákona
o advokacii, schváleného v dnešní schůzi
České národní rady, ať zvedne
ruku! /Hlasuje se./ Je
někdo proti? /Nikdo./ Zdržel se hlasování
? /3 poslanci./ Děkuji Vám. V tomto smyslu, který
jsem přednesl, bude dopis odeslán.
Dalším bodem pořadu
je
Návrh ústavně
právního výboru České národní
rady na zproštění některých soudců
z povolání soudcovské funkce podle sněmovního
tisku 212
Prosím zpravodajku ústavně
právního výboru poslankyni Annu Röschovou,
aby návrh odůvodnila
Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, dámy a pánové,
vrátila bych se k poslední plenární
schůzi ČNR, na které jsme se dohodli, že
bude odloženo zproštění soudců
z povolání a to z těch důvodů,
že charakteristiky byly povrchní a nedostatečné.
Ústavně právnímu výboru bylo
uloženo, aby se tomuto věnoval, vyžádal
si nové charakteristiky a probral jednotlivé
soudce jmenovitě.
Ústavně právní
výbor se touto problematikou velice podrobně zabýval,
dokonce opakovaně a společně s ministryní
spravedlnosti s paní dr. Burešovou a společně
s předsedou Nejvyššího soudu panem dr.
Mokrým a přijal usnesení, ve kterém
doporučuje ke schválení návrh na zproštění
některých soudců z povolání
soudcovské funkce, podle tisku 212 v plném znění.
Děkuji.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
paní poslankyni, hlásí se někdo z
poslanců a poslankyň do rozpravy k tomuto bodu,
našeho jednání, ke zproštění
některých soudců z povolání
soudcovské funkce ? Čili důvěřujeme
ústavně právnímu výboru. Mohu
rozpravu ukončit ? Paní zpravodajka nechce slovo
? Ne. Budeme tedy hlasovat. Doporučuji, abychom o celém
tisku 212 hlasovali společně.
Je proti tomuto návrhu nějaká připomínka
? Není.
Kdo tedy souhlasí s návrhem,
aby ČNR zprostila funkce soudců z povolání
soudce uvedené v návrhu ústavně právního
výboru ČNR podle sněmovního tisku
212 a odůvodněné poslankyní Annou
Röschovou, ať zvedne ruku ! /Hlasuje se./ Děkuji.
Je někdo proti ? /Nikdo./ Zdržel se hlasování
? /Nikdo./ Tím jsme schválili návrh ústavně
právního výboru podle tisku 212.
Dalším bodem našeho
pořadu je
Návrh Sdružení
společenských organizací České
republiky na volbu některých soudců z povolání
k soudům České republiky
Návrh, který Vám
byl předložen jako sněmovní tisk 213
odůvodní poslankyně Hana Lagová, kterou
prosím, aby se ujala slova.
Poslankyně Hana Lagová: Vážený pane předsedo,
vážení poslanci a poslankyně, na minulém
plenárním zasedání ČNR bylo
předloženo k volbě soudců z povolání
116 kandidátů. Po diskusi poslanců bylo z
celého návrhu zvoleno pouze 40 soudců z povolání.
Výhrady byly vysloveny k charakteristikám
a jak si jistě pamatujete, bylo požadováno
jejich doplnění dalšími údaji,
zejména k dřívější politické
příslušnosti kandidátů, dále,
zda v předchozí rozhodovací činnosti
respektovali zásadu nezávislosti soudů a
jaké jsou jejich odborné amorální
předpoklady pro výkon soudcovské funkce.
Ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti České republiky a s Nejvyšším soudem České republiky se předkládají ČNR návrhy na zvolení soudců z povolání, které jsou obsaženy v tisku č. 213.
Tisk jednak obsahuje
tři návrhy na soudce z povolání k
Nejvyššímu soudu České republiky,
a to návrhu na dr. Petra Hrachovce, dr. Jindřicha
Jabornického a dr. Vladislava Šímu. V úvodu
dnešní schůze ČNR jsem uvedla, že
dr. Jindřich Jabornický odvolal předchozí
souhlas s kandidaturou
jak na funkci soudce Nejvyššího soudu České
republiky, tak na funkci místopředsedy Nejvyššího
soudu České republiky. Prosím, abyste si
v tisku na straně 113 na straně 2 - návrh
na Jindřicha Jabornického upravili - vyškrtli.
Po dalším
posouzení a doplnění
požadovaných údajů je ze 76 nezvolených
kandidátů na minulé schůzi ČNR
předloženo dnes 69 kandidátů. V minulých
dnech vzal zpět svou kandidaturu dále dr. Leoš
Luňák, který měl být volen
k Městskému soudu v Praze. Prosím, abyste
si upravili v tisku 113
na straně 6 uvedený návrh. Pro úplnou
informaci poslanců ještě uvádím,
že z původního návrhu se dnes nezařazuje
7 kandidátů, z nichž dva se rozhodli pro odchod
z justice a u zbývajících pěti nebylo
dodnes dokončeno prověřování
požadovaných údajů.
Souhrnně tedy uvádím, že v celém upraveném návrhu se předkládá k volbě 70 kandidátů na soudce z povolání, k Nejvyššímu soudu České republiky, krajským, městským, okresním a obvodním soudům v České republice. 37 soudcům uplynulo desetileté volební období, 25 soudců je navrhováno pro jiné soudy a osm kandidátů je z jiných justičních funkcí nebo pracují mimo resort justice. Z uvedeného počtu kandidátů je 33 mužů, 37 žen. Všichni předložení kandidáti byli vybíráni po zhodnocení odborné připravenosti, zkušeností ze soudní praxe i osobních a morálních vlastností. Návrhy byly dohodnuty s rozhodujícími politickými silami na příslušných úrovních. Všichni kandidáti se svoji kandidaturou souhlasí a splňují předpoklady, stanovené zákonem o organizaci soudů a o volbách soudců z povolání.
Dovolte mi ještě
závěrem učinit takovou poznámku, paní
poslankyně Röschová uvedla, že o předložených
návrzích dvakrát jednal ústavně
právní výbor. Dovoluji si proto pane předsedo,
navrhnout doporučení, aby o předložených
kandidátech bylo hlasováno najednou, pouze v případě
event. dalších připomínek k jednotlivým
kandidátům bylo o těchto pak hlasováno
zvlášť. Děkuji.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ano, děkuji,
děkuji poslankyni Lagové, prosím zpravodajku
ústavně právního výboru poslankyni
Annu Röschovou, aby k návrhu přednesla zprávu
tohoto výboru.
Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, dámy a pánové,
tak jako o předchozím tisku o zproštění
některých soudců z povolání
ústavně právní výbor jednal
opakovaně i o volbách některých soudců
z povolání k soudům České republiky.
Jednal i s Chartou 77 a opětovně jednal ve spolupráci
s ministryní spravedlnosti a s předsedou Nejvyššího
soudu České republiky. Na závěr jednání
ústavně právní přijal usnesení,
ve kterém doporučuje ČNR, aby zvolila některé
soudce z povolání k soudům České
republiky, uvedené v tisku 213, upraveném tak jak
řekla paní navrhovatelka s výjimkou dr. Aleny
Polednové, neboť zde ústavně právní
výbor nemohl přijmout usnesení protože
při hlasování
o kandidatuře dr. Aleny Polednové bylo sedm poslanců
ústavně právního výboru pro,
dva proti a tři se zdrželi hlasování,
takže se nesplnil požadovaný počet deseti
hlasů. Jinak ústavně právní
výbor usnesení doporučuje.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Paní poslankyně,
ještě jednou prosím opakovat jméno.
Poslankyně Anna Röschová: Do usnesení se dostala pouze dr.
Polednová, protože při hlasování
neobdržela potřebný počet hlasů.
Hlasování bylo sedm pro, dva proti a tři
se zdrželi hlasování, ostatní soudci
byli doporučeni v usnesení.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji,
vážené poslankyně a poslanci, slyšeli
jste doporučení jednak za navrhovatele paní
poslankyni Lagovou i doporučení zpravodajky poslankyně
Anny Röschové, abychom projednali předložený
návrh na volbu některých soudců z
povolání k soudcům České republiky
podle tisku 213 po úpravách, jak uvedla poslankyně
Lagová a poslankyně Röschová.
Zahajuji rozpravu k tomuto
návrhu. Hlásí se poslankyně
Marvanová.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážený pane předsedo,
vážená vládo, vážení
poslanci, nechci se zde konkrétně vyjadřovat
k jednotlivým soudcům, které máme
volit. Podrobně jsme se tímto problémem zabývali
v ústavně právním výboru a
usnesení tohoto výboru přednesla poslankyně
Röschová. V obecné rovině zde chci vyjádřit
pouze svůj obecný názor.
Na základě kritiky
na minulé schůzi ČNR byly charakteristiky
navrhovaných soudců dopracovány a upřesněny.
Ani nyní nejsou tyto charakteristiky o moc lepší
a každopádně neposkytují objektivní
pohled na jednotlivé soudce. Aby bylo však možno
opravdu odpovědně posoudit návrh, musela
by ČNR mít k dispozici mnohem více informací
a také času. V ústavně právním
výboru jsme se kromě jiného
zabývali zejména jedním důležitým
kritériem při posuzování soudců,
a to tím, zda v jejich dosavadní činnosti
bylo dodržováno zákonné ustanovení
o nezávislosti soudců. Tato otázka se dostává
zákonitě do popředí zvláště
u soudců, kteří se podíleli na politických
procesech či vůbec na soudním řízení
s politickým podtextem, v nichž bylo porušování
principu soudcovské nezávislosti pravidlem a docházelo
k ovlivňování průběhu a výsledku
soudního řízení ze strany politických
činitelů, stranických orgánů
či orgánů
STB. Mechanismus tohoto ovlivňování není
doposud dostatečně odhalen a v každém
jednotlivém případu se jen velmi těžce
prokazuje, protože toto nemá samozřejmě
oporu ani ve spisech, ani v zákoně. Je jasné,
že za situace, kdy je nedostatek soudců a kdy se
ještě zvyšují národky na soudcovský
sbor v souvislosti s přijetím zákona o soudních
rehabilitacích, musí být kritéria
na jednotlivé soudce nižší, než by
třeba bylo žádoucí. Přesto je
třeba, aby ti soudci, o kterých je zřejmé,
že se závažným způsobem provinili
proti své soudcovské nezávislosti ze soudnictví
odešli. To se týká zvlášť
naléhavě některých soudců,
kteří soudili politické procesy. Záměrně
říkám některých, protože
nechci tyto soudce samozřejmě hodnotit šmahem.
I mezi nimi byly rozdíly, byli tací,
kteří vyvíjeli vlastní iniciativu
a na politických procesech se podíleli více
než aktivně, byli však, zejména v posledním
roce i tací, kteří v rámci svých
možností hledali schůdný kompromis.
Chápu je, i oni byli občany tohoto státu
a jako většina občanů se
po svém přizpůsobovali totalitnímu
režimu. Nechci je tedy odsuzovat, ale nemohu vykládat,
označovat takové jednání jako normální,
či dokonce chvályhodné. Musela bych totiž
popřít základní morální
principy a odpovědnost každého z nás
za své jednání. Pokud
tedy někteří z těchto soudců
v soudnictví zůstanou, mělo by být
samozřejmostí, která plyne z uplatňování
zásady spravedlnosti, že nebudou - tedy alespoň
ne nyní - jmenováni za dobré pracovní
výsledky do vyšších soudcovských
funkcí. Tato moje poznámka je adresována
ministerstvu spravedlnosti, které o ustanovení předsedů
a náměstků krajských a okresních
soudů rozhoduje. K samotné volbě soudců
Českou národní radou. Navrhuji, abychom hlasovali
o soudcích jednotlivě a v případě,
že se rozhodneme hlasovat o všech
najednou, en bloc, navrhuji jednotlivě hlasovat o těch
kandidátech, u nichž se při projednávání
v ústavně právním výboru objevily
výhrady, což se vztahuje na tyto navržené
kandidáty. JUDr. Vladislava Šímu, JUDr. Alenu
Polednovou, JUDr. Jana Bělohradského, JUDr.
Jana Vyklického, JUDr. Radka Cibulu.
Myslím, že takový
způsob hlasování je mnohem demokratičtější,
a umožňuje poslancům vyjádřit
se k jednotlivým navrženým kandidátům
zvlášť.
A na závěr bych
chtěla vyjádřit ještě jeden názor.
Volba soudců Českou národní radou
za této situace se děje formálním
způsobem , nemůžeme fakticky za naše rozhodnutí
pro nedostatek informací nést plnou zodpovědnost.
Podle mého názoru je takový postup nežádoucí
a do budoucna bychom měli rozhodovat jen tehdy, máme-li
dostatek informací k objektivnímu posouzení
a jsme-li tedy schopni za naše rozhodnutí nést
plnou odpovědnost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
paní poslankyni Marvanové, pan poslanec Dohnal.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy?
Ano, děkuji.
Poslanec Vojtěch Dohnal: Vážený pane předsedo,
vážení poslanci a poslankyně, má
před řečnice mezi kandidáty na soudce
z povolání neuvedla pana doktora Antonína
Tripese, jehož charakteristika je uvedena na straně
17. Tento člověk, jak vyplývá z materiálu,
se o politické události a dění v uplynulých
20 letech více méně nezajímal. Avšak,
jak je dále uvedeno, v roce 1979 vstoupil do KSČ,
aby mohl setrvat ve funkci předsedy senátu. A v
letošním lednu, jak opět vyplývá
z materiálu, z KSČ vystoupil
a mohu se tedy domnívat, že to udělal opět
proto, aby v té funkci předsedy senátu mohl
zůstat.
Já toho člověka
neznám, ale dovoluji si vyslovit pochybnosti o jeho páteři.
A jelikož od roku 1960 do dnešního dne, což
je prakticky 30 let, pracuje v Českých Budějovicích,
tak bych prosil, jestli tu je někdo přítomný,
kdo ho osobně zná a může se k jeho osobě
vyjádřit, aby tak učinil. Děkuji za
pozornost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji.
Slovo má poslanec Sapák.
Poslanec Jan Sapák:
Pane předsedo, paní poslankyně, páni
poslanci, na minulém plenárním zasedání
nám byl předložen tisk 187 s charakteristikami
soudců, z nichž jsme přijali jenom některé
části. Ne nadarmo jsme se domnívali, že
tento tisk byl připraven při nejmenším
nedůkladně. V novém tisku 213 už je
soudců o něco méně. Podle toho, jak
jsme si ověřovali ve svých obvodech, vyplynulo,
že byly opravdu v původním tisku uvedeni někteří
soudci, o kterých lze při nejmenším
tvrdit, že velmi ochotně vyhověli přání
totalitního režimu, respektive různých
okresních institucí mimo justici.
Celkem ostýchavě
se při předchozích referátech přešlo,
proč byli jednotliví soudci vyloučeni. Nemyslím
si, že by bylo účelné je jmenovat, ale
mohlo být alespoň naznačeno, že šlo
o případy, kdy neměli být soudci k
volbě předloženi. Z tohoto důvodu, aby
se volba soudců nestala opravdu formální
věcí, připojuji se k návrhu paní
poslankyně Marvanové a prosím, byť nás
to časově zdrží, aby bylo o soudcích
hlasováno jednotlivě. Děkuji za pozornost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslanci Sapákovi. Hlásí se ještě
někdo do rozpravy? Přeje si vystoupit paní
ministryně Burešová ? /Dr. Burešová:
Ano, ale musím si připravit charakteristiky./ Ano,
já se zatím zeptám poslanců, jakým
způsobem chtějí hlasovat, když tak bychom
si připravili charakteristiky u těch soudců,
kteří zde již byli jmenováni.
Pan poslanec Kříž.
Poslanec Karel Kříž: Kolegyně doktorka Marvanová
jmenovala na prvém místě dr. Šímu
jako pochybného kandidáta, já jsem si nalistoval
jeho charakteristiku a tady čtu: "V kritických
situacích při stíhání nekonformních
projevů občanstva v letech 1988/89 ve všech
projednávaných případech hledal i
za ztížených podmínek pro nezávislé
rozhodování,
jaké tehdy u pražských soudů byly, cesty
k zproštění nebo k co nejmírnějšímu
postihu stíhaných osob, pro což měl
i nejrůznější potíže a výtky
ze strany politických orgánů a nadřízených
míst. V trestní věci proti demonstrantům
na Václavském náměstí provedl
u Inspekce ministerstva vnitra České republiky signalizaci
nepřiměřenosti brutálních zákroků,
což byl postup v justiční praxi v té
době zcela neobvyklý a ojedinělý."
Čili toto jsou činy, které by se daly kladně
hodnotit. Já osobně bych je kladně hodnotil.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ano, budeme o
těch soudcích hlasovat. Zeptal bych se poslanců
z Jižních Čech nebo z Budějovic, byl
zde dotaz pana poslance Dohnala, zda někdo zná dr.
Kripese. Prosím, pan poslanec Vlach, předseda Jihočeského
KNV.
Poslanec Jiří Vlach: Tak jak jsme o to v podstatě byli požádáni, tak jsem se snažil získat maximum informací o těch soudcích, jejichž charakteristiky nám byly nejprve předloženy a potom jsme dostali ty doplňující. Snažil jsem se kontaktovat oficiální místa, občanské iniciativy, neoficiální struktury z let minulých o panu dr. Tripesovi, kterého osobně neznám, ale nedostalo se mi žádné negativní informace, a z odborných kruhů byl hodnocen odborně jednoznačně kladně. To je všechno, co je mi o této osobě známo. Děkuji.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslanci Vlachovi. Hlásí se ještě někdo
do rozpravy? Ano, pan poslanec Biňovec, prosím.
Poslanec Karel Biňovec: Mně zarazila jedna věc, tady se znovu
vracím k posudku na dr. Šímu, a vychází
mně z toho toto: buďto je pravdivý ten posudek,
a pak by mně skutečně zajímalo, proč
paní kolegyně Marvanová jej uváděla
mezi těmi pochybnými soudci, anebo tam mají
nějaké námitky a ten posudek není
pravdivý, a pak se tedy
musíme zeptat, co ty ostatní posudky? Čili
já bych prosil paní poslankyni Marvanovou, aby nám
vyložila, co projednávali ohledně JUDr. Šímy
ve výboru.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
panu poslanci Biňovcovi. Přeje si slovo paní
poslankyně Marvanová?
Poslankyně Hana Marvanová: Já jsem skutečně
nechtěla zavést rozpravu k jednotlivým soudcům,
proto jsem předeslala na začátku, že
se nebudu k jednotlivým soudcům vyjadřovat.
Měli jsme o tom mnohahodinové diskuse na ústavně
právním výboru a nyní toto plénum
už těžko probere jednotlivá jména
a bude zkoumat, zda to je nebo není pravda. Ale když
tu padla otázka ohledně dr. Šímy, v
tom, co jsem přednesla, jsem se snažila vyjádřit
zásadu, která si myslím,
že je správná. Mělo by se zjišťovat,
jak soudili v jednotlivých případech soudci,
kterým byly přiděleny politické procesy
a u těchto soudců by se mělo diferencovat
ti, kteří vyvíjeli vlastní iniciativu
a kteří vystupovali nadmíru aktivně,
tak by měli z justice
odejít, jak jsem to řekla a ti, kteří
se chovali v rámci možností slušně,
tak ti by měli zůstat, protože je málo
soudců a samozřejmě jejich díl odpovědnosti
není tak velký, ale podle mého názoru
by neměli postupovat na vyšší funkce,
což je právě případ
dr. Šímy, který má být zvolen
do funkce Nejvyššího soudu republiky.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: O slovo se hlásí
předseda Nejvyššího soudu pan dr. Mokrý,
prosím.
Předseda Nejvyššího soudu České republiky dr. Mokrý:
Pane předsedo, dámy a pánové, situace
se vyvinula tak, že je mojí povinností podat
vysvětlující informaci. Já jsem rád,
že paní poslankyně Marvanová ve svém
úvodním slově řekla, že bychom
se při hodnocení soudců měli zaměřit
především na to, jak soudci
ve své činnosti zachovávali princip nezávislosti
soudců. Já si myslím, že právě
z tohoto hlediska u kandidáta dr. Šímy musíme
konstatovat, že dr. Šíma v tomto ohledu si počínal
tak, že toto kritérium splnil. Jestliže totiž
ve věcech, které mu byly přiděleny
v době, kterou tu nebudu rozvádět a o které
všichni víme, jaká byla, rozhodoval tak, že
hledal co nejvíce možností pro to, aby - jak
je v tom posudku řečeno - obviněné
zprošťoval, po případě hledal způsob,
jak odůvodnit co nejmírnější
postižení, vzhledem
k tomu, že skutková podstata trestného činu
nebo přečinu který byl stíhán
byla taková, jaká byla, tak si myslím, že
nelze u něho mít za to, že by v této
situaci podléhal nějakému ovlivňování,
protože všichni víme, že tehdejší
jeho nadřízení a tehdejší síly
politické usilovali o to, aby tito lidé byli odsouzeni
co nejpřísněji a co nejtvrději. Jestliže
tady došlo k takovémuto výsledku, tak asi dr.
Šíma nějakému ovlivnění
nepodlehl. Ovšem tady je skutečnost, že paní
dr. Marvanová zastává - abych vysvětlil
to naše odlišné
hodnocení - zásadně principiální
přístup, který tady vysvětlila, který
je jejím právem. Já mohu jen zaujmout stanovisko
z jiného pohledu, tedy z pohledu jak ho vidím a
vycházím přitom z další základní
premisy, kterou ona říkala, totiž z toho,
že kladla důraz na soudcovskou nezávislost.
Děkuji za pozornost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
předsedovi Nejvyššího soudu, o slovo se
hlásí ministryně spravedlnosti dr. Burešová.
Poslankyně Röschová má faktickou poznámku.
Poslankyně Anna Röschová: Já bych chtěla jen drobnost
k dr. Šímovi. Myslím, že dr. Marvanová
to v podstatě dvakrát řekla. Ohledně
dr. Šímy tady byl vlastně pouze problém,
že je převolován do vyšší
funkce, takže ona vyjmenovala některé soudce,
o kterých se zvlášť pečlivě
v ústavně právním výboru jednalo.
Nakonec po diskusích s panem předsedou Nejvyššího
soudu a s paní ministryní se dr. Šíma
dostal do usnesení na doporučení na schválení.
Takže ona to tu vysvětlovala v podstatě dvakrát.
My jsme nenalezli pochybení
v charakteristice, která byla předložena, tady
byla určitá odlišná kritéria
v té obecné poloze.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji,
navrhuji, abychom rozhodli jako sněmovna, paní ministryně
má slovo.
Ministryně spravedlnosti České republiky dr. D. Burešová: Vážený
pane předsedo, vážená Česká
národní rado, my jsme skutečně v ústavně
právním výboru velice podrobně a důkladně
několik hodin probírali jednotlivé kandidáty.
Patrně i dnes vám musím objasnit podstatu
našeho ne úplně stejného názoru,
našeho odlišného hodnocení mezi dr. Marvanovou
a paní poslankyní Röschovou.
Všichni zde jmenovaní
soudci, tedy všichni ne - dr. Bělohradský,
dr. Viklický, dr. Tripes jsou tři mimořádně
zdatní a vynikající soudci. S dr. Bělohradským
počítáme - a proto vůbec toto jméno
tady padlo - počítáme s ním do správní
funkce, jako s předsedou obvodního soudu pro Prahu
4. To byl právě zdroj dezinformace, že dnes
tu nejde o otázky ustavení soudců do správních
funkcí, dnes jde
o otázku, zda ten soudce má být vůbec
volen, dr. Bělohradský je převolován
ze soudu pro Prahu 1 k soudu pro Prahu 4. Dr. Bělohradský
soudil ty nejkritičtější politické
procesy. Měl jich celkem 110, z toho 70 postoupil jako
přestupky národnímu výboru.
Řadu těch věcí zprostil. Řadu
věcí, pokud je odsoudil, tak neuložil trest.
Pokud vůbec něco odsoudil, a to byly dva nebo tři
případy, které skutečně podle
tehdy platných zákonů - a soudce se musel
řídit platnými zákony, tak tam dal
podmíněný trest. Byl to
mimořádně statečný soudce.
Já jsem v tu dobu pracovala jako advokátka a mohu
vám říci, že jsem zdálky sledovala,
kdy tohoto soudce odvolají nebo kdy ho kárně
postihnou. Počínal si mimořádně
statečně, a proto jsme jako ministerstvo spravedlnosti
s předsedou pražského
městského soudu se rozhodli, že bychom jej
rádi pověřili správní funkcí
u soudu, který je mimořádně zanedbaný,
špatně funguje a je tam potřeba udělat
radikální opatření. Že je toto
pro nás úkol číslo jedna, o tom nemusím
mluvit. Víte všichni, že
nás čekají rehabilitace, víte, kolik
práce stojí před soudy. Víte také,
jaké nedůvěře se dnešní
justice těší u populace a víte jistě
také, že je třeba rekonstrukci soudců
urychleně dokončit.
Já bych na tomto místě
ještě ráda řekla, že ministerstvo
spravedlnosti nepřistupuje k věci lehkomyslně,
že jsme se nespolehli na to, že některým
soudcům končí volební období,
ale že rekonstrukci soudů provádíme
skutečně zásadně, tedy i pokud jde
o soudce, kterým nekončí volební období.
Takto už např. z Prahy odešlo
pět soudců, kteří se skutečně
zpronevěřili soudcovské nezávislosti.
A byl by nesmysl, abychom o další existenci nebo neexistenci
někoho v soudcovské funkci rozhodovali výlučně
z toho pohledu, zda mu kočí nebo nekončí
volební období. Čili tuto otázku řešíme
komplexně. Celá řada soudců byla ze
správních funkcí odvolána, jsou to
desítky, do stoky. S celou řadou z nich je jednáno
na základě dosavadní právní
úpravy, aby skončili sami svoji soudcovskou funkci.
Není to tak jednoduché
a upřímně řečeno, v situaci,
v jaké dnes soudy jsou, se bojím dát předložit
zákon o skončení volebního období
soudců, protože mám obavu, že ti slušní
soudci - a těch je celá řada, vždyť
já jsem pracovala 30 let jako advokátka, se budou
bát kandidovat, protože i námitky zcela
neodůvodněné, třeba i námitky
účastníka, kterému nepovolil ten soudce
rozvod, mohou sehrát roli.
Nemůžeme Vám
vydat kompletní, zcela vyčerpávající
charakteristiky. Domnívám se, že jsme tentokrát
tím, že jsme tuto věc projednávali opravdu
důkladně s ústavně právním
výborem a že ústavně právní
výbor rozhodl, že doporučuje tyto soudce, ke
kterým paní doktorka Marvanová vznáší
námitky, měla jsem za to, že tím, že
ústavně právní výbor projevil
tuto důvěru po dlouho trvajícím jednání,
že budeme moci dnes přistoupit
k hlasování bez obtíží.
JUDr. Vyklický je podobná záležitost. Proti dr. Vyklickému byla vznesena námitka, že soudil věc dr. Sachra, nynějšího ministra vnitra. Dala jsem si předložit spisy, a mluvila jsem s dr. Vyklickým osobně. Postupoval tak, že zřejmě velice nezávisle vedl to jednání, protože během tohoto jednání Československá strana lidová, která zrušila pracovní poměr s panem dr. Sachrem okamžitým zrušením podle § 53, vzala toto okamžité zrušení během sporu zpět. Jako advokátka Vás ujišťuji, že k tomu sel ten předseda vytvořit prostředí, že musel dát zřetelně najevo, že nejde o okamžité zrušení, které by bylo po právu. Tedy ČSL vzala to zrušení zpět, dr. Sachr ale, který byl zastoupen zmocněncem trval na projednání věci, ale nebylo o čem jednat, tak že soud musel tu žalobu zamítnout. To je z procesního hlediska naprosto jasné, protože předmět sporu odpadl, neboť ČSL vzala to okamžité zrušení zpět. Potom ještě jednou dr. Sachrovi dali výpověď a to z důvodů, že se dopustil porušení pracovní kázně. Opět ČSL vzala zpět tuto výpověď. Po třetí, kdy už ČSL si nevěděla rady, takže dala dr. Sachrovi výpověď pro reorganizaci, tak žalobě vyhověl. Ale ujišťuji Vás, že jsem se pracovními věcmi zabývala, že kteréhokoliv pracovníka, kdyby měl mozek Einsteina, pečlivost mravence a byl naprosto dokonalý, lze z organizace na důvod reorganizace dostat. Každý soudný člověk, který se někdy dostal do styku se soudem ví, že toto je jeden ze způsobů, kterým lze každého pracovníka z podniku dostat.
Tento dr.
Vyklický soudil dále také věc dr.
Šiklové proti Rudému právu a Petra Uhla
proti Rudému právu, ve které se domáhali
tiskové opravy. K tomu chci podotknout, že tyto věci
byly stranickými orgány posuzovány zvlášť
přísně, protože pokud se někdo
domáhal na příklad
zrušení platnosti výpovědi, tak se na
to dívaly ty okresní sekretariáty tak, že
brání svou existenci. Pokud ale žaloval tiskovou
žalobou nebo pokud žaloval na ochranu osobnosti, tak
měly za to, že to je člověk, který
příliš vystrkuje hlavu, který si
troufá, který je nebezpečný, a tady
v těchto věcech se prováděly mimořádné
intervence. Mohu Vás ujistit z vlastní zkušenosti,
já jsem zastupovala v roce 1970 paní Palachovou
proti tehdejšímu poslanci Vilému Novému.
Nenašel se v Praze 7 soudce, tedy civilní
soudce, který byl ochoten tu věc soudit, soudila
to nakonec předsedkyně senátu, která
do té doby soudila jenom trestní věci. Byla
z toho řada nepříjemností, já
sama jsem z toho měla skoro celostránkový
článek v Rudém právu, a signalizaci
ze strany soudu. Tak se
postupovalo proti všem, kteří se takové
ochrany u soudu domáhali.
Čili to nebylo skutečně
jednoduché a jestliže v takové věci
dr. Vyklický projevil tolik statečnosti, že
Rudé právo zavázal, aby skutečně
uveřejnilo ty tiskové opravy vůči
Jiřině Šiklové, která byla vězněm
svědomí, vůči Petru Uhlovi, který
si odseděl dohromady 9 let, tak podle mého názoru
osvědčil zcela mimořádnou občanskou
statečnost.
Pokud jde o dr. Kripese, osobně
ho znám, je to jeden z nejlepších soudců
v Českých Budějovicích a byla by to
věčná škoda, kdyby takového soudce
měla justice ztratit. Je to jeden ze soudců, který
pomáhá ochotně mladým, kteří
se k němu chodí radit, je to jeden z mála
lidí, který - víte, že jsme bohužel
skutečně velice mnoho dlužni tradicím
dřívější justice, která
po právu měla dobré jméno - je to
jeden z mála soudců, kteří to dobré
jméno té justici dosud pomáhají držet.
Pokud jde o pana Cibulu, je to
dnes samostatný odborný referent okresního
soudu v Kolíně a snad podezření vůči
němu vzbudila skutečnost, že pracoval jako
úředník na ministerstvu vnitra. Úředník
v legislativním útvaru, ne žádný
vysoký funkcionář, zabýval se vnitřní
legislativou, zabýval se i tak zvanou cizí legislativou,
to znamená, že zpracovával zákony, že
je odstavcoval, že
jednal na meziresortních poradách. Není to
ale pracovník ministerstva vnitra v tom smyslu, v jakém
si obvykle občanstvo představuje, co to tedy znamená.
To absolutně ne. Je to normální úředník
v legislativě.
Pokud jde o dr. Polednovou,
neznám ji. Byla jsem v
Plzni, mluvila jsem mnohokrát na toto téma s plzeňskými
kolegy, s předsedou plzeňského soudu, s Občanským
fórem, které nakonec prohlásilo, že
proti doktorce Polednové nemá námitky. Netroufám
si se za ni postavit tak, jako jsem se postavila za ty
předchozí soudce,
protože jak říkám, jsem odkázána
jenom na písemné materiály a jenom relata
refero.
Ponechávám tedy
Vaší úvaze, jak hodláte postupovat,
ale pokud k tomu mohu něco říci - nejsem
poslanec - domnívám se, že by nebylo rozumné
hlasovat o každém soudci zvlášť,
i když mně nepřísluší se
k tomu vyjadřovat, ale chci Vás poprosit, abyste
ústavně právnímu výboru a mně
projevili tolik důvěry, abyste se spolehli na naši
společnou dohodu, kterou jsme po několika hodinových
jednáních nakonec učinili. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
paní ministryni Burešové. Vážené
poslankyně a poslanci, je zde návrh jak poslankyně
Marvanové, tak poslankyně Röschové,
ale i ještě několika poslanců, abychom
hlasovali zvlášť o dr. Kripesovi, dr. Šímovi,
dr. Polednové, dr. Bělohradském, dr. Vyklickém
a dr. Cibulovi a doporučuji, abychom o tom zbytku soudců
tak, jak jsou uvedeni v tisku 213, hlasovali najednou.
Jsou proti tomuto způsobu
hlasování ještě nějaké
námitky? Poslanec Sapák.