Návrh předsednictva České národní rady na zkrácení zákonné lhůty 60 dnů na přípravu zákonů podle sněmovního tisku 221
S návrhem předsednictva ČNR jste se seznámili. Chci ovšem požádat vládu České republiky, aby nám všechny návrhy předložila tak, abychom splnili usnesení z naší minulé schůze, že všichni poslanci budou mít příslušné návrhy zákonů k dispozici nejméně tři dny před jejich projednáváním ve výborech. /Šum v sále./ Chcete říci, že nemáte tisk 221? /Hlasy z pléna: máme/ Nedovedu si vysvětlit, proč je tedy ten šum.
Tak, že prosím Vás,
máte někdo připomínku k návrhu
předsednictva na zkrácení těch 60
dnů? Není připomínek ani dotazů.
Kdo tedy s tímto návrhem souhlasí, ať
zvedne ruku! /Hlasuje se./ Děkuji. Kdo je proti tomuto
návrhu? /3 poslanci/ Kdo se zdržel hlasování?
/29 poslanců/. Podle presenční listiny je
přítomno 184 poslanců, 29 se zdrželo,
3 jsou proti, takže návrh předsednictva na
zkrácení 60 denní lhůty je schválen.
Nyní bychom si
udělali, vážené
poslankyně a poslanci přestávku po jeden
a půl hodinovém jednání, po přestávce
projednáme 5 návrhů zákonů.
Prosím, abyste v 15,20 hod. zasedli opět do svých
lavic.
/Jednání přerušeno/
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Vážené
poslankyně, vážení poslanci, zahajuji
přerušené jednání. Projednáme
celkem pět návrhů zákonů, podle
námi schváleného programu je to bod
Návrh zákona České národní rady o advokacii.
K tomuto bodu pořadu jste
obdrželi návrh skupiny poslanců ČNR,
uvedený jako sněmovní tisk 201. Tento sněmovní
tisk byl zaslán k připomínkám vládě
České republiky, která po připomínkách
s ním vyslovila souhlas.
Skupina poslanců, překladatelů,
připravila podle připomínek vlády
i jednotlivých výborů úplné
znění návrhu zákona, které
jste obdrželi jako sněmovní tisk 201/a. Prosím
nyní poslance Ivo Palkosku, aby návrh zákona
odůvodnil. Prosím, pane poslanče.
Pan poslanec Ivo Palkoska: Pane
předsedo, vážené paní poslankyně,
vážení páni poslanci, dámy a
pánové, předstupuji před vás
jménem skupiny poslanců, která vám
předkládá ke schválení návrh
zákona ČNR o advokacii. Doufám, že jsme
spolu s Ústředím české advokacie
učinili maximum, abychom vám ulehčili přípravu
projednání této dosti složité
materie.
Advokacie, tak jak se v průběhu
časů konstituovala, je nezastupitelnou součástí
fungování moderní lidské společnosti.
Její význam a nezastupitelnost spočívá
v principech, na kterých je budována.
Jde především
o zásadu nezávislosti advokáta při
poskytování právní pomoci. Pro řádné
zajišťování práv svého klienta
nesmí být vázán ničím
jiným než právním řádem
a v jeho rámci příkazy klienta Advokát
tedy nesmí kromě advokacie vykonávat žádné
jiné placené zaměstnání, v
němž by byl vázán příkazy
svého zaměstnavatele
ohledně časového a věcného
postupu ve věci, ale nesmí být ani hospodářsky
závislý na své advokátní organizaci.
Svou činnost proto vykonává jako svobodné
povolání, tj. jako soukromý podnikatel.
Práce advokáta
musí spočívat na zásadě důvěry
mezi ním a klientem. Jsou stanoveny právní
záruky, aby advokát nezastupoval osoby, jejichž
zájmy jsou v rozporu s věcí, kde se projednání
zúčastnila osoba jemu blízká. Na zásadu
důvěry úzce navazuje zásada přísné
mlčenlivosti advokáta, jedná se o mlčenlivost
o věcech, o nichž se dozvěděl v souvislosti
s výkonem svého povolání. Vstupem
do advokacie bere advokát na sebe povinnost poskytnout
právní pomoc, což je další zásadou
výkonu tohoto povolání. Toto je zajištěno
institutem ustanovení advokáta soudem,
jiným státním orgánem či určením
advokátní komorou. V tomto případě
nemůže advokát poskytnutí právní
pomoci odmítnout.
Projevem respektu státu
k těmto zásadám je rovněž svěření
dohledu nad profesionálně řádným
výkonem povolání advokáta přímo
samosprávné organizaci advokátů advokátní
komoře. Pomocí tohoto orgánu sami advokáti
vykonávají nad sebou kárnou pravomoc a dbají
o nejvyšší možnou odbornou úroveň.
Vážené kolegyně
a kolegové, zmíněných vlastností
advokacie využívá stát k zajištění
základních lidských práv občanů,
jako je právo na osobní svobodu, čest, na
svobodu projevu, obchodu, projevu, pohybu a dalších
práv. Pouze advokátům je svěřeno
oprávnění obhajovat občany před
orgány trestního řízení, tyto
orgány mohou krátit občany na jejich osobní
svobodě, cti, případně na majetkových
právech. V této souvislosti si dovolím připomenout,
že Federální shromáždění
schválilo zákon o soudních rehabilitacích.
Na základě tohoto předpisu budou na advokacii
kladeny značné nároky na zajištění
obhajoby v rehabilitačním
řízení.
Dámy a pánové,
advokacie nikdy nevytvářela monopol na poskytování
právní pomoci. Jediný monopol má v
obhajobách v trestních věcech. Tento monopol
je však stanoven státem v procesním předpisu
o trestním řízení z výše
uvedených důvodů.
Návrh zákona o
advokacii nenárokuje pro advokáty jakýkoliv
monopol na poskytování právních služeb.
Je samozřejmé, že právní služby
budou i nadále poskytovat podnikoví právníci,
notáři mimo rozhodovací pravomoc, patentoví
odborníci a případně i jiné
skupiny poradců a též firmy, jako jsou banky,
pojišťovny a další pro okruh svých
zákazníků. Tyto právní služby
však budou poskytovány za jiných podmínek
a podle jiných pravidel než služby advokátní.
Návrh zákona o advokacii definuje oprávnění
advokáta poskytovat
právní pomoc tak, že zahrnuje prakticky všechny
právní obory. Toto oprávnění
se týká rozsahu a nikoliv monopolu a je přirozeným
protějškem a "odměnou" za povinnost
advokáta poskytnout právní pomoc, a to též
v trestních věcech.
Dosavadní organizace
advokátů v podobě polostátních
institucí s centralistickým hospodařením
nejsou schopny plnit úkoly advokacie v moderním
svobodném státě. Tyto organizace ani nejsou
schopné zajistit pro potřebný vyšší
počet advokátů mzdové prostředky
a ostatní pracovní podmínky.
Jediným řešením
je okamžitá privatizace a přechod na volnou
soutěž mezi advokáty. Současný
nedostatek advokátů lze řešit úlevami
pro přístup do advokacie v přechodném
období, a to zejména úlevami pro podnikové
právníky. Každý, kdo splní podmínky
pro výkon povolání advokáta, má
na zápis do seznamu advokátů nárok
soudně vymožitelný.
Dámy a pánové,
závěr chci uvést, že schválení
zákona o advokacii je nezbytností, Nemožnost
efektivně poskytovat právní pomoc vede advokáty
k úvahám o odchodu z advokacie k lukrativnějším
možnostem poskytování právních
služeb. Obdobný problém může způsobit
též neuvážené legislativní
opatření v této oblasti. Výsledkem
by byl odliv advokátů z advokacie, snížení
počtu obhájců a praktické ohrožení
plné realizace rehabilitačního
zákona až případné paralyzování
činnosti trestních soudů.
Dámy a pánové,
jménem skupiny poslanců, kteří návrh
zákona předkládají, vás žádám
o jeho schválení. Děkuji za pozornost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
panu poslanci Ivu Palkoskovi za doplnění návrhu
zákona o advokacii. Prosím nyní společného
zpravodaje poslance Jana Škodu, aby nám přednesl
zpravodajskou zprávu. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Škoda: Pane
předsedo, vážená vládo, poslanci
a poslankyně, jako společný zpravodaj výboru
ČNR je mou povinností uvést společnou
zprávu výborů k návrhu skupiny poslanců
ČNR na vydání zákona ČNR o
advokacii.
Návrh zákona o
advokacii prošel řádným připomínkovým
řízením. V jeho rámci byl konzultován
se zainteresovanými orgány a organizacemi a byl
předložen k projednání vládě
České republiky. Návrh byl posuzován
dne 2. 4. 1990 Legislativní radou vlády a dne 9.
4. 1990 byl návrh zákona vládou schválen.
Vláda doporučila, aby do návrhu zákona
byly zapracovány změny,
vyplývající ze stanoviska její Legislativní
rady. Tyto změny byly konzultovány též
s příslušnými orgány Slovenské
národní rady.
Navrhovatelé akceptovali
připomínky vlády a v jejich smyslu pak upravili
znění zákona tak, jak vyplývá
z tisku ČNR č. 201 a který jste obdrželi.
Takto upravený zákon byl projednán ve všech
výborech ČNR a všechny výbory přijetí
zákona doporučily. K tomuto návrhu se jako
společný zpravodaj připojuji.
Z projednání ve
výborech vyplynula potřeba provést některé
převážně formulační změny,
z nichž většina byla na doporučení
ústavně právního výboru zapracována
do společné zprávy, kterou máte k
disposici jako tisk ČNR č. 216. Kromě drobných
změn gramatických a syntaktických, které
nepovažuji za nezbytné podrobněji
odůvodňovat, doporučuji jako společný
zpravodaj akceptovat tyto změny:
1/ Z připomínek řady výborů, podle nichž by důvodem k nezapsání do seznamu advokátů případně k pozastavení výkonu advokacie byla jakákoliv placená činnost, vyplynula potřeba zmíněné ustanovení pozměnit tak, že důvodem k nezapsání či pozastavení výkonu je pouze placená činnost s výkonem advokacie neslučitelná. Bylo by totiž jistě příliš tvrdým omezením, jestliže by advokacii nemohl vykonávat např. poslanec zastupitelského sboru, nebo v budoucnosti člen akciové společnosti apod.
2/ Další podstatnější
změnou je změna dikce § 12 odst. 4 návrhu.
Proti vůli klienta není možno provést
zastoupení jednoho advokáta druhým, případně
advokátním koncipientem či pracovníkem
advokáta, s výjimkou případu, kdy
advokát nemůže vykonávat advokacii a
ustanovil za sebe v dohodě s jiným advokátem
tohoto svým zástupcem, případně
určila-li zástupce Komora. V tomto posledním
případě by totiž trváním
na souhlasu klienta mohlo dojít ke zhoršení
procesní situace.
3/ Poslední podstatnější
změnou je možnost daná profesorům a
docentům vysokých škol v oboru práva,
požádat o zápis do seznamu advokátů
bez koncipientské praxe a advokátní zkoušky.
Toto doporučení vychází z předpokladu,
že odborná úroveň všech těchto
osob, které dosáhly uvedených vysokých
vědecko-pedagogických hodností skýtá
předpoklady k řádnému poskytnutí
právní pomoci ve všech právních
oblastech.
Domnívám se, že
je třeba se vyjádřit i k těm návrhům,
které do společné zprávy zapracovány
nebyly.
Výbor pro průmysl a stavebnictví doporučil, aby odstavec 3 § 1 byl doplněn jmenovitým výčtem právních služeb, na které zákon nedopadá a to přímo v zákonném textu, tento názor je zcela ojedinělý a navrhovaná změna by vytvořila proklamační ustanovení neschopné postihnout veškerou šíři činností, na něž se zákon nevztahuje nebo v budoucnu vztahovat nebude. Proto tento návrh nebyl akceptován do konečného znění.
S posledně uvedeným
návrhem do určité míry souvisí
návrh výboru pro obchod, služby a dopravu,
podle kterého by ustanovení § 1 odst. 3 mělo
být opatřeno vysvětlivkou pod čarou,
která by obsahovala příkladný výčet
zmíněných zvláštních předpisů.
Takovýto výčet by sice mohl problematiku
částečně osvětlit, ústavně
právní výbor však dospěl k
závěru, že
by spíše mohl svádět ke zužujícímu
výkladu.
Výbor pro obchod, služby
a dopravu dále navrhl doplnit § 14 o výslovné
oprávnění advokáta vyhledávat
a prověřovat skutkové okolnosti. Toto doporučení
nebylo do společné zprávy zahrnuto nikoliv
snad proto, že by s názorem nebyl vysloven souhlas,
ale proto, že podobné oprávnění
by měly obsahovat příslušné procesní
předpisy.
Zdravotní a sociální
výbor navrhl jednak stanovit dolní hranici délky
trvání kárného opatření
- vyškrtnutí ze seznamu advokátů, jednak
vypustit možnost zastoupení jednoho advokáta
druhým při zasedáních konference za
současného zachování hlasovacího
práva pro zástupce i zastoupeného. Podle
názoru ústavně právního výboru
je však nutno ponechat kárnému orgánu
volnost při úvaze o
výměře kárného opatření
tak, jak to odpovídá obecně respektovaným
zásadám pro ukládání trestů
a kárných opatření, když lze
jen poukázat na to, že u celé řady trestních
jednání není dolní hranice trestu
vůbec stanovena. Doporučení druhé
sice plně odpovídá
demokratickým principům, mohlo by však vést
k úplnému ochromení činnosti Komory,
pokud by se opakovaně nepodařilo dosáhnout
při konferenci požadovaného kvóra.
Zazněl i požadavek
na složení nového slibu dosavadními
advokáty, protože text dosavadního slibu z
dnešního hlediska nevyhovuje. Tento návrh se
nakonec do společné zprávy nedostal, a to
jednak z praktických důvodů, jednak s poukazem
na podobnou situaci u soudců, notářů,
prokurátorů a celé řady dalších
povolání, kde se složení nového
slibu s novým textem
předpokládá jen u těch, kteří
povolání nově začínají
vykonávat.
Nezdůvodnil jsem všechny
návrhy, je tam v té písemné zprávě
několik dalších, zcela drobných formulačních
změn, které nepovažuji za nutné zdůvodňovat.
Závěrem bych chtěl
uvést, že návrh zákona o advokacii považuji
za kvalitní, prospěšný a nezbytně
nutný a navrhuji, aby plénum návrh tak, jak
vyplývá z úplného znění
a společné zprávy schválilo. Děkuji
za pozornost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslanci Škodovi, společnému zpravodaji k návrhu
tohoto zákona. Dosud písemně se nikdo z poslanců
do rozpravy nepřihlásil. Hlásí se
někdo o slovo k zákonu ČNR o advokacii ?
Poslanec Valtr, prosím.
Poslanec Vlastislav Valtr: Pane předsedo,
dámy a pánové, chtěl bych vás
seznámit s tím, že v této záležitosti
výbor pro průmysl a stavebnictví věnoval
projednání návrhu zákona o advokacii
velkou pozornost a právě po konzultacích
byly vyslovovány obavy o monopolizaci advokacie. Z těchto
obav vycházel také
náš návrh úpravy § 1, odstavce
třetího a ne tak jak říkal poslanec
Škoda, že jsme žádali taxativně vyjmenovat
všechny činnosti, ale obecně a dovolil bych
si ten návrh přečíst: Výkonem
advokacie není narušeno právo notářů,
právníků a specialistů na právní
a poradenskou činnost v národním hospodářství
a správě. Doporučujeme za výbor toto
doplnění § 1, odstavce třetího;
k záležitosti § 43, a navrhovaného doplnění
o formulaci po složení slibu dle § 3, odstavce
1 f/ po době jednoho měsíce chci říci,
že se domnívám,
že není možné nikde ani v advokacii, ani
v soudnictví, ani na jiných úsecích
státní správy, aby zůstával
původní slib totalitnímu režimu, že
je třeba generálně ten slib zrušit a
uplatnit slib nový. Toto jsou dva návrhy na doplnění
tohoto zákona. Děkuji.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
panu poslanci Valtrovi, čili je zde návrh z výboru
pro průmysl a stavebnictví změnit §
1 a doplnit tento zákon o přísaze prakticky
advokátů, tak jak o ní hovořil, znění
paragrafu, který zde uvedl.
Hlásí se ještě
někdo do rozpravy? Prosím pana doktora Palkosku,
jako poslance, za skupinu navrhovatelů. Ještě
se hlásí poslanec Otruba.
Poslanec Vítězslav Otruba: Mám jednu věcnou připomínku,
pokud bychom měli schválit to, co tu řekl
poslanec přede mnou, to znamená o právní
pomoci ostatních právníků mimo advokacii,
pak bych doporučil doplnit to o jedno slovíčko
- "bez úplatné pomoci." To je vše.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslanci Otrubovi, ještě někdo z poslanců
se hlásí do rozpravy? Pan poslanec Kalvoda, prosím.
Poslanec Jan Kalvoda: Pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, mám jen stručnou připomínku k tomu, co považuji za podstatnější v návrhu, který odezněl, návrhu na změnu. Je to po zkušenosti z projednání tohoto zákona ve výborech stále táž a jedna tendence, plynoucí z obavy z monopolizace advokacie, jakožto jediného subjektu poskytování právních služeb. Tato obava je zcela lichá a návrh, který odezněl na změnu § 1, odstavce 3, by nám, jako navrhovatelům ani advokátům v nejmenším nepřekážel, ale je to změna, která je legislativně nepřesná, která by znění zákona zaváděla někam, kam je zbytečné jej zavádět. Já bych prosil kolegu, aby mi půjčil text - pokud máte tisk 201/a před sebou zjistíte, že odstavec 3 paragrafu 1návrhu zákona zní: Poskytování právní pomoci podle jiných předpisů - opraveno ve smyslu společné zprávy - není tímto zákonem dotčeno. Podle mého názoru to je nejobecnější vyjádření toho, že advokacie nemá nijaký monopol na poskytování právní pomoci, než je tato jiná formulace. Jakýkoliv odkaz neb jakákoliv enumerace, byť i příkladná, zvláštních subjektů povolaných k poskytování právní pomoci je zavádějící a zbytečná, neboť zužuje něco, jak správně pan zpravodaj podotkl, co je stanoveno obecně. Za současné právní úpravy již existují právní předpisy, které umožňují právní pomoc mimo advokacii, ať je to občanský zákoník, nebo zákoník práce, ten speciálně upravuje právní poměry právníků, jakožto pracovníků v pracovně právním vztahu v pracovním poměru. Občanský zákoník zakotvuje možnost zastoupení kýmkoliv, nikoliv právníkem před soudem. To jsou aktuální právní předpisy, které lze vztáhnout k tomuto ustanovení odstavce 3 paragrafu 1.
Za druhé to podle mého názoru znamená velmi žádoucí ustanovení, které znamená, že do budoucna se předpokládá kodifikace dalších speciálních či jiných právních předpisů, na základě nichž budou poskytovat právní pomoc i jiní specialisté, už tu byla řeč o daňových poradcích či poradcích v právech ve věcech průmyslových apod. Čili shrnuji - to co jsem řekl, k tomu se vracím. Ono to tomu smyslu zákona nebude ubližovat, když se bude přitom vypočítávat, že není dotčeno právo notářů. Tady bych ale byl opatrný, protože notáři vykonávají kromě této činnosti, na kterou je mířeno, ještě činnost rozhodovací. Oni také rozhodují. Čili to je dost zavádějící odkaz. Z těchto důvodů jsem se snažil stručně vyjádřit, že to znění, které je navrhováno, je zcela dostatečné s tím, že spolu s důvodovou zprávou vyjadřuje jasně to, co vyjadřovat má a na čem jsme se všichni i ve výborech shodli. Děkuji.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslanci Kalvodovi. Hlásí se ještě někdo
do rozpravy? Ne. Chce slovo společný zpravodaj poslanec
Škoda ? Nebo navrhovatel ? Ano, čili k návrhu
poslance Valtra ve věci změny § kolem slibu
advokáta promluví za skupinu navrhovatelů
poslanec Palkoska.
Poslanec Ivo Palkoska: Prosím
vás, toto není problémem základním,
samozřejmě, že advokáti mohou zopakovat
- když jsme to projednávali ve výboru, tak
jsem prosil, aby to bylo alespoň se lhůtou jednoho
měsíce, protože 600 advokátů
kdyby přijelo do Prahy na 1. července, tak nám
to způsobí veliké potíže, ale
je třeba to vztáhnout k dalším zákonům,
kde ty sliby jsou též
a nebude nikdo chtít po soudcích, aby skládali
nový slib, stejně tak se to nechce po prokurátorech,
po notářích, jediná výjimka
snad tady bude příslušníků SNB
a SNV, protože tam jim tento slib vlastně umožňuje
odejít, úmysl je, aby mohli odejít,
ale ne proto, aby se cítili vázáni jinak.
Jinak ten obsah starého slibu není opravdu nic pěkného,
kde se slibuje, že bude věren socialistické
společnosti - tuším - a socialistickému
právnímu řádu, ale nepromítá
se to do textu zákona. Text zákona říká
pouze, že je vázán
příkazy klienta právním řádem
a když právní řád bude jiný,
tak je vázán právě tímto, a
je tam i o cti a o etice, a to platí a to je to důležité,
co tvoří povolání advokáta
povolání advokáta. Můj návrh
je takový tento slib nedoplňovat, je
tu ovšem protinávrh, takže bude třeba
o tom rozhodnout stejně jako o dalším protinávrhu,
v tom případě se plně přikláním
k tomu, co řekl kolega Kalvoda.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji,
čili poslanec Palkoska za skupinu navrhovatelů doporučuje
naší plenární schůzi schválit
zákon ve znění podle tisku 201/a. Pane poslanče,
poslanec Valtr trvá na svém návrhu na změnu
§ 1, odstavec 3 a doplnění zákona o
slibu advokátů?
Poslanec Vlastislav Valtr /z pléna/: Po vysvětlení
netrvám a pokud jde o případ slibu generelně
pro všechny profese, kde je slib vykonáván,
žádal bych, aby to bylo přijato jako podnět.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Domnívám se, že ten slib bude nutno do budoucna řešit, tak jako jsme řešili slib soudců, budeme muset i u dalších profesí toto řešit, nějakým generálním pardonem zákona nebo nějakou další změnou právě přijatého zákona.
Jelikož nebylo jiných
protinávrhů, nechám hlasovat o tisku 201
a pokud nechce ještě vystoupit společný
zpravodaj. /Zpravodaj se vzdává slova./
Končím tedy rozpravu,
zjišťuji, že podle presenční listiny
je přítomno 185 poslanců, takže ČNR
je schopná se usnášet. Doporučuji hlasovat
o celém předloženém návrhu najednou.
Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké
připomínky nebo námitky ? Nejsou. Kdo tedy
souhlasí s návrhem zákona ČNR o advokacii
podle sněmovního tisku 201 a/, ve znění
společné zprávy výborů ČNR,
tisk 216, ať zvedne ruku. /Hlasuje se. / Je někdo
proti ? /1 hlas./ Zdrželo se hlasování
? /4 poslanci./ Děkuji. Mohu konstatovat, že jsme
zákon ČNR o advokacii schválili.
Dalším bodem našeho
pořadu je
Vládní návrh
zákona České národní rady,
kterým se mění a doplňuje zákon
České národní rady č. 114/1988
Sb., o působnosti orgánů České
republiky v sociálním zabezpečení,
podle tisku 196 a 207
Vláda České
republiky pověřila odůvodněním
návrhu zákona ministra školství pana
Milana Adama. Prosím, aby se pan ministr ujal slova.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Milan Adam: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, dovolte,
abych jménem pana ministra Klenera uvedl návrh zákona
České národní rady, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
114/1988 Sb., o působnosti orgánů České
socialistické republiky v sociálním zabezpečení
a který je předkládán v návaznosti
na novelu zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, která byla zpracována
v návaznosti na zákon o soukromém podnikání
občanů a nově upravuje sociální
zabezpečení osob samostatně výdělečně
činných.
Navrhovaný
zákon České národní rady také
řeší nejnaléhavější
otázky v oblasti posudkové služby sociálního
zabezpečení. Urychlené přijetí
tohoto zákona je nezbytné pro plynulé zajišťování
sociálních jistot občanů, kteří
se ocitnou v závažných sociálních
situacích, vyplývajících
z trvalých změn jejich zdravotního stavu.
Podle dosavadní právní úpravy zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely sociálního zabezpečení posuzují pětičlenné posudkové komise sociálního zabezpečení, které jsou správními komisemi ONV a KNV. Předsedy těchto komisí jsou poslanci národních výborů. Mnohým z nich byla vyslovena nedůvěra a byli ze svých funkcí odvoláni. Na řadě národních výborů již není žádný poslanec, uvolněný pro tuto funkci. Obdobná situace je u dalšího člena komise, kterým je zástupce bývalého ROH. Tito zástupci dnes již nezastupují pracující a ani zaměstnavatelské organizace je již neuvolňují pro výkon této funkce. V důsledku toho, že v posudkových komisích chybí tito dva dosud předepsaní členové, se staly komise nezpůsobilé jednat.
Orgány sociálního
zabezpečení proto požadují řešení,
protože vzniká nebezpečí, že pro
rozhodování o nárocích z důchodového
a sociálního zabezpečení nebudou k
disposici potřebné posudky o zdravotním stavu
občanů. Jedná se zejména o posouzení
invalidity a částečné invalidity,
zvýšení důchodů pro bezmocnost,
přiznání příplatků k
přídavkům na děti nebo výchovnému,
rozhodování o nárocích občanů
těžce zdravotně postižených apod.
Rozsah činnosti dosavadních
posudkových komisí sociálního zabezpečení
je značný. Za jediný měsíc
tyto komise v ČR projednávají kolem 25 tisíc
případů a další případy
jsou projednávány v odvolacích řízeních
na úrovni KNV. Posouzení zdravotního stavu
občanů pro účely sociálního
zabezpečení je důležité nejen
pro občana, ale i pro celou společnost. Na podkladě
výroků posudkových komisí stát
vynakládá značné finanční
prostředky ze svého rozpočtu na dávky
a služby sociálního zabezpečení.
Např. poživatelů invalidních a částečně
invalidních důchodů je v České
republice cca 475 tisíc
a na jejich důchody je vynakládána částka
cca 7,5 miliard ročně.
Navrhovaná právní
úprava předpokládá zrušení
posudkových komisí jako správních
komisí národních výborů a vytvoření
tříčlenné posudkové komise
sociálního zabezpečené jako zvláštního
odborného orgánu národních výborů.
Tyto orgány budou složeny jen z odborníků,
dvou lékařů a tajemníka, který
bude zajišťovat právní správnost
výroku. Toto opatření nepřinese zvýšení
nákladů, naopak snížením počtu
členů dojde jak k úspoře pracovních
sil, tak i mzdových nákladů. Vytvoření
těchto komisí přispěje zejména
ke zvýšení odbornosti při posuzování
dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu.
Navrženou úpravou
se vytváří základy nového systému
posudkové služby sociálního zabezpečení,
budovaného na vysoce odborných základech.
Předpokládá se, že tato úprava
je jen dočasná a tvoří přechod
k budoucímu uspořádání orgánů
sociálního zabezpečení.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
panu ministru Adamovi za zdůvodnění zákona
o působnosti orgánů ČR v sociálním
zabezpečení a nyní prosím společného
zpravodaje poslance Josefa Domase, aby společnou zprávu
odůvodnil.
Společný zpravodaj poslanec Josef Domas: Vážený pane
předsedo, vážené paní a páni
poslanci, vážení hosté, dovolte, abych
podal zprávu k projednání návrhu zákona
ČNR, kterým se mění a doplňuje
zákon 140/88 Sb., o působnosti orgánů
ČR v sociálním zabezpečení.
Všechny výbory
uvedený návrh projednaly v týdnu od 22. 3.
do 26. 3. a vyslovily s ním
souhlas a ocenily nově upravenou působnost národních
výborů v sociálním zabezpečení
vzhledem na současné politické a ekonomické
změny v naší společnosti.
Jako společný zpravodaj
výboru konstatuji, že byly akceptovány všechny
zásadní připomínky a doporučení
z jednání výborů jsou uvedeny ve společné
zprávě výborů, v tisku 207, který
jste v průběhu jednání obdrželi.
V usnesení z několika výborů se objevila
připomínka, aby nebyl zaváděn nový
termín posudkový orgán a aby navrhovaný
termín posudkové orgány
nebo posudkový orgán sociálního zabezpečení
byl změněn na zavedený termín posudkové
komise sociálního zabezpečení. Tato
připomínka byla akceptována. Zdravotní
a sociální výbor se návrhem zákona
zvláště pečlivě zabýval
posouzením odbornosti při posuzování
zdravotního stavu a pracovní
neschopnosti občanů pro účely sociálního
zabezpečení a tím i zajištění
jejich sociálních jistot. Doporučil, aby
posudková komise se skládala z posudkového
lékaře a aby další lékař
posudkové komise měl specializaci v oboru posudkové
lékařství. Tím bude vytvořen
lepší předpoklad pro kvalifikovanější
a skutečně komisionální posuzování
zdravotního stavu občanů pro účely
sociálního zabezpečení. Nelze pominout
i zájem celospolečenský, neboť výsledky
práce posudkových komisí podmiňují
i to, jak bude stát vynakládat
velké prostředky ze státního rozpočtu
na dávky a služby v sociálním zabezpečení.
Tyto údaje odezněly z úst ministra školství
pana Adama. Na závěr doporučuji, aby ČNR
předložený návrh zákona ČNR
schválila s tím, že nabývá účinnosti
1. května roku 1990 a současně že tuto
novelu zákona ČNR je třeba chápat
jako dočasnou, neboť se připravuje návrh
zásad nové organizace sociálního zabezpečení
a počítá se s vytvořením samostatných
orgánů sociálního zabezpečení,
a to jak na úrovni centrálních
orgánů, tak na úrovni okresů a krajů.
Děkuji.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
předsedovi zdravotního a sociálního
výboru poslanci Josefu Domasovi za přednesení
společné zprávy k projednávanému
zákonu.
Vážené poslankyně
a poslanci, konstatuji, že do rozpravy k tomuto zákonu
se nepřihlásil písemně nikdo. Přeje
si někdo z poslanců vystoupit? Prosím, paní
poslankyně Němcová.
Poslankyně Helena Němcová: Němcová, obvod 21,
výbor pro kulturu doplnil v § 6 odstavec 6 větu,
která začíná na třetí
straně: boje proti fašismu a obětí fašismu
slovy: jakož i politických vězňů
z let 1948-89. Navrhuji, aby byla pojata do návrhu.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
za připomínku poslankyni Němcové.
Ještě někdo z poslanců se hlásí
do rozpravy? Poslanec Valtr, prosím.
Poslanec Vlastislav Valtr: Pane předsedo,
dámy a pánové, výbor pro průmysl
a stavebnictví v § 6, odstavci 5 navrhoval, aby pasáž
byla rozšířena o větu "posuzovaný
občan má právo vzít k jednání
jednoho zástupce. Je to zároveň požadavek
a minimální požadavek federálního
odborového svazu zaměstnanců v hornictví
a domnívám se, že byť bychom nechtěli
pochybovat o odbornosti komise, která bude posuzovat jednání
občana, že přesto
všechny přicházejí před komisi
lidé, kteří nejsou schopni dostatečně
artikulovat obtíže zdravotní, které
mají a zůstanou vydáni na pospas lékařům,
jak se to dělo za totalitního režimu, kdy nás
léčili jako šrouby a matky a ne jako lidi.
Domnívám se tedy,
že to právo občan by měl mít,
aby sebou mohl vzít jednoho zástupce, ať lékaře,
právníka nebo odboráře.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslanci Valtrovi, ještě někdo si přeje
vystoupit v rozpravě? Ne. Mohu uzavřít rozpravu
k tomuto zákonu. Prosím pana ministra Adama, zda
se chce vyjádřit k těmto dvěma doplňujícím
návrhům ? Ne. Prosím společného
zpravodaje, předsedu výboru.
Poslanec Josef Domas: Vážené
poslankyně, vážení poslanci, k připomínce
první - nebyla akceptována ve shodě s názory
poslanců ústavně právního výboru
s tím, že je připravována novelizace
celého zákona, kde bude dostatečný
prostor, aby tato připomínka byla zapracována.
K připomínce druhé
- text zákona podle mého názoru nevylučuje
to, aby jednání před komisí si ten
nemocný posuzovaný, který nebude moci artikulovat
přizval zástupce odborového orgánu,
jako společný zpravodaj nepovažuji za potřebné
uvádět do textu zákona tuto připomínku.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslanci Domasovi. Ptám se poslankyně paní
Němcové, zda trvá na svém návrhu,
mám o něm nechat hlasovat? Ano. Ptám se rovněž
poslance Valtra, zda trvá na svém návrhu
? /Trvám/ Děkuji.
Vážené poslankyně a poslanci, máme zde dva pozměňující
návrhy, jedná se o § 6, v případě
paní poslankyně Němcové, § 6,
odstavec 6 - doplnění textu tak jak ho přednesla,
předpokládám, že jste všichni sledovali,
víte, oč šlo, že nemusím žádat
poslankyni Němcovou, aby znovu zopakovala svůj návrh.
Prosím paní poslankyně, ještě
jednou ten návrh.
Poslankyně Helena Němcová: Já přečtu
celý odstavec: KNV v případě potřeby
pověří ONV ve svém územním
obvodu, aby svým posudkovým orgánem posuzoval
invaliditu nebo jiné zdravotní otázky související
s prováděním sociálního zabezpečení
účastníků boje proti fašismu
a obětí fašismu - a navrhujeme přidat:
jakož i politických vězňů z let
1948 až 1989.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
paní poslankyni Němcové, kdo souhlasí
s tím, aby původní návrh podle tisku
196 a 207 byl doplněn v § 6, odstavci 6 tak, jak navrhla
poslankyně Němcová, nechť zvedne ruku.
/Hlasuje se./ Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu
? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? 33 poslanců
se zdrželo hlasování. Původní
návrh bude doplněn o text navrhovaný
paní poslankyni Němcovou.
Hlasujeme o doplnění
k § 6, odstavci 5, které navrhl poslanec Valtr.
Mám nechat znovu reprodukovat,
co říkal poslanec Valtr? Ano, pane poslanče,
prosím.
Poslanec Vlastislav Valtr: Navrhuji,
aby § 6, odstavec 5 začínal
větou: posuzovaný občan má právo
vzít k jednání jednoho zástupce -
a pak ten původní text.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji,
slyšeli jste návrh poslance Valtra k doplnění
§ 6, odstavec 5 původního návrhu zákona
dle tisku 196 a 207. Kdo souhlasí s tím, aby tento
zákon byl doplněn podle návrhu poslance Valtra,
nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./ Děkuji. Kdo je proti
tomuto návrhu ? Sedmnáct. Kdo se zdržel hlasování?
27. Konstatuji, že i tento doplněk byl většinou
hlasů přijat
jako doplnění původního znění
zákona dle tisku 196 a 207.
Děkuji ministru Adamovi
i společnému zpravodaji poslanci Josefu Domasovi.
O přijetí doplněného návrhu
zákona budeme hlasovat. Doporučuji, abychom hlasovali
o celém návrhu najednou. Jsou k tomuto způsobu
hlasování nějaké námitky? Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem
zákona ČNR, kterým se mění
a doplňuje zákon ČNR č. 114/88 Sb.
o působnosti orgánů České republiky
v sociálním zabezpečení, podle sněmovního
tisku 196 ve znění společné zprávy
výborů ČNR podle sněmovního
tisku 207 a podle námi schválených dvou změn,
ať zvedne ruku! /Hlasuje se./ Děkuji. Kdo je proti
tomuto návrhu? /Nikdo/. Kdo se zdržel hlasování?
/8 poslanců./ Děkuji. Konstatuji, že jsme přijali
jako Česká národní rada
zákon o působnosti orgánů České
republiky v sociálním zabezpečení.
Pokračujeme v našem
jednání projednáním dalšího
návrhu zákona, kterým je