Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslanci Holomkovi, hovoří posl. Berenreiter, připraví
se posl. Dondová.
Poslanec Václav Berenreiter:
Vážený pane předsedo, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, obracím se na ministra vnitra České
republiky pana Hrazdíru na základě podnětu,
vzniklého ze setkání s náčelníkem
okresní správy Sboru požární
ochrany v Teplicích.
Podnět se týká
návrhu zákona o Sboru požární
ochrany, který by měl s konečnou platností
zrušit organizační začlenění
do organizačních struktur KNV a ONV. Toto zcela
nevyhovující začlenění vyplynulo
z direktivního uplatňování politických
rozhodnutí při právních úpravách
v předcházejícím období.
Dvojí podřízenost
- krajským a okresním národním výborům
a naproti tomu správám Sboru požární
ochrany vyššího stupně, nejednotnost řízení,
rozdrobení ekonomického zabezpečení
a odměňování příslušníků
Sboru požární ochrany vedly k tomu, že
příslušníci Sboru jsou odměňování
podle čtyř různých platových
předpisů, jsou zaměstnanci 94 organizací.
Zřízením
Sboru požární ochrany jako výkonného
orgánu státní správy s pevným
a jednotným dvoustupňovým vertikálním
řízením, s přímou podřízeností
ministru vnitra, zrušením mnoha nevyhovujících
předpisů by se logicky vytvořil pružný
a fungující systém.
Domnívám se, že
součástí změn by mělo být
i řešení situace při provádění
zásahů v prostředí nebezpečných
látek při haváriích dopravních
prostředků a v průmyslových závodech.
Okresem Teplice vede silnice s mezinárodní přepravou
E-55, po které jsou přepravovány ve velkém
množství právě tyto látky.
Nikdo v okrese a blízkém
okolí, tedy ani profesionální požárníci,
nemá žádné technické prostředky,
o ochranných prostředcích pro zasahující
příslušníky ani nemluvě.
Za předpokladu kvalitního
vybavení jednotek a proškolení příslušníků
by prvořadé záchranné a operační
práce mohl Sbor požární ochrany zabezpečovat.
K tomu je však nutné stanovit jednotnou státní
koncepci, odpovědnost a působnost jednotlivých
orgánů a organizací, včetně
vybavení odborných služeb. Nevyhovující
stav požárních stanic útvarů
Sboru požární ochrany však ne vždy
umožňuje plné rozvinutí akceschopnosti
této složky.
Vzhledem ke společenskému
postavení profesionální požární
ochrany v okolních státech je třeba uvažovat
o zavedení generálské hodnosti, jako hodnosti
výběrové. A v neposlední řadě
by bylo nutné s konečnou platností vymezit
v požární ochraně práva a povinnosti
Sboru požární ochrany jako výkonného
orgánu státní správy a Svazu požární
ochrany ČSFR, jako dobrovolné společenské
organizace.
Vážené paní
poslankyně, vážení páni poslanci,
dále mně dovolte říci několik
slov na pana ministra školství, mládeže
a tělovýchovy, pana ministra Adama, ve věci
podpory a podnětu projektu Univerzity J. E. Purkyně
v našem krajském městě v Ústí
nad Labem. S tímto projektem se seznámil pan ministr
školství a též i já jsem měl
možnost se s tímto projektem
seznámit, a proto věřím, že v
případě souhlasu by byl tento projekt k prospěchu
a užitku celého severočeského regionu
a jeho obyvatel.
Poslední dotaz mám
na předsedu ČNR, proč nedostáváme
těsnopisné zprávy z plenárních
zasedání ČNR. Děkuji. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslanci Berenreiterovi. Hovořit bude posl. Dondová.
Poslankyně Alena Dondová: Vážený pane předsedo,
paní a páni poslanci, vážení
hosté, Občanské fórum a občané
Žatecka mně pověřili interpelací
ve věci rehabilitace města Žatce.
Řada historických,
politických, geografických, hospodářských
a mezinárodních kriterií jednoznačně
hovoří pro tuto rehabilitaci.
S ohledem na časovou tíseň
o těchto kriteriích nebudu podrobně hovořit,
ale přikládám je rozpracovaná k této
interpelaci.
Součástí
morálně - politické rehabilitace města
by mělo být zjištění, za jakých
okolností byly provedeny územní změny
v roce 1960, kdy zcela nelogicky, bez jakéhokoliv ekonomického
zhodnocení došlo ke sloučení bývalých
územních 3 okresů - Louny, Žatec, Podbořany
a k vytvoření sídla okresu v excentricky
umístěném místě Louny. Podle
názorů občanů Žatecka se jednalo
o zcela direktivní rozhodnutí, které postrádalo
objektivní přístup a bylo
umožněno pouze direktivním způsobem
řízení, za jediného monopolu politické
i ekonomické moci.
Zde jde o to, aby se tato skutečnost
veřejně přiznala, neboť pro toto město
a život jeho obyvatel to znamenalo v následném
třicetiletém období podstatnou újmu
ve všech jeho objektivních potřebách.
Dnes, kdy se všichni ohlížíme do minulosti
a snažíme se objektivně tuto minulost zhodnotit
a potvrdit evidentní chyby v tomto direktivním modelu
vývoje, je pochopitelné, že toto veřejné
přiznání ze strany oficiálních
orgánů by velmi příznivě ovlivnilo
veřejné mínění občanů
města a pomohlo k obnovení důvěry
i celému procesu demokratizace naší společnosti.
Jde především o to, aby se přijala zásadní
opatření. Děkuji za slovo. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Do rozpravy byla
dále přihlášena poslankyně Stiborová,
která je řádně z naléhavých
úředních důvodů omluvena, její
interpelace se týká řešení likvidace
a zpracování tuhých komunálních
odpadů a bude předána písemně.
Hovoří poslankyně
Hanzlová, připraví se poslanec Kovalčuk.
Poslankyně Alena Hanzlová: Vážený pane předsedo,
v příloze Vám předávám
jako iniciativní návrh skupiny poslanců ČSS
návrh zákona ČNR o Sboru požární
ochrany. Návrh obsahuje všechny zákonné
předepsané náležitosti.
Vzhledem k tomu, že stávající
zákonná úprava nejen že nevyhovuje,
ale je v přímém rozporu se současným
stavem věci, je nanejvýš naléhavé
přikročit k projednání a přijetí
tohoto zákona co nejdříve. Za co nejrychlejší
přijetí tohoto zákona se ve svém vystoupení
přimlouval pan poslanec Berenreiter.
Účast předních
odborníků na jeho tvorbě a čas, který
byl jeho přípravě věnován,
je zárukou kvality návrhu.
Doporučujeme tedy, aby
předsednictvo ČNR navrhlo ČNR, aby zákon
projednala před uplynutím zákonné
60 denní lhůty a to na příštím
plenárním zasedání.
Ještě předkládám
jeden podnět pro vládu České republiky.
Jako členka zdravotního a sociálního
výboru ČNR chci požádat pana předsedu
vlády České republiky, aby při zřizování
české televize bylo také pamatováno
na zdraví našich občanů, aby v nově
zřízené české televizi nebyla
převzata praxe Československé televize, která
pořad s výchovně zdravotnickým zaměřením
vysílá za úplatu, jako např. reklamu.
Jistě se mnou souhlasíte,
že zdravotní výchova našich občanů
je nutná pro prevenci. Za tuto dosud skromnou výchovu
šířenou prostřednictvím televize
platí naše zdravotnictví 1,5 až dva milióny
korun ročně. V zájmu zlepšení
zdravotní výchovy a prevence v naší
republice pokládáme zřízení
redakce zdravotního vysílání v české
televizi za nutnost. Děkuji. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslankyni Aleně Hanzlové, hovořit bude poslanec
Kovalčuk, připraví se poslankyně Anna
Kocurová.
Poslanec Josef Kovalčuk:
Vážený pane předsedo, vážené
poslankyně, vážení poslanci, vážená
vládo. Obracím se s podnětem na ministra
kultury. Je třeba ocenit rozhodnutí vlády
České republiky, jímž umožnila,
že se pro letošní rok nezkrátily výše
dotace na kulturu, avšak signály z míst ukazují,
že národní výbory mají tendenci
tyto prostředky rozdělovat v jiné struktuře,
většinou na úkor oblasti kultury. Např.
v Praze se nyní hledá, kam se ztratilo 18 miliónů
z fondu kultury. Byť ministerstvo kultury vydalo několik
výzev, prohlášení a otevřených
dopisů, aby se nerušila kulturní zařízení
a zájmové kulturní aktivity byly nadále
podporovány, rozkladný proces nadále pokračuje.
Nejde jen o rušení některých kulturních
středisek, zařízení, mohl bych tu
konkrétně jmenovat,
to se týká Prachatic, Mělníka, Rychnova
nad Kněžnou, atd., ruku v ruce s tím jdou snahy
o komercionalizaci kulturních zařízení,
např. Pardubice, v Havlíčkově Brodě
atd., kde se z kulturních zařízení
vytvářejí herny a podobné komerční
záležitosti. Podobně
tímto způsobem řeší nedostatek
finančních prostředků bývalá
odborová zařízení. Tak např.
odborové zařízení ve Vítkovicích
prodalo loutkové divadlo, v němž působil
loutkářský soubor, jugoslávské
firmě na porno kino. Je prokazatelné, že nestačí
vydat obecnou výzvu,
ale že je třeba /ruch v sále - předseda:
Prosím o klid/ na úrovni vlády řešit
koncepci ekonomického zabezpečení kultury
v místech, a to jak na přechodnou dobu, to znamená
do konce letošního roku, tak především
v perspektivě.
Zde bych si dovolil
přinést určité podněty. Je
skutečností, že kulturní a umělečtí
pracovníci jsou v současné době znepokojeni,
bojí se o osud kultury, kulturních a uměleckých
zařízení a institucí, bojí
se natolik, že považovali za svou povinnost dokonce
vytvořit stranu na
ochranu kultury. V této souvislosti se obracím na
ministra kultury se žádostí, aby byl vypracován
program demonopolizace kultury tak, aby pluralitě zájmů
v oblasti kultury odpovídala také pluralita zdrojů.
Jsem přesvědčen, že není možno
nechat vše na místní
úrovni, tak např. oblastní divadla budou
ohrožena v budoucnosti činností oblastních
divadel, a to tím způsobem, že tato divadla
budou financována pouze z místních zdrojů,
a to znamená, že bude na jednotlivých místních
nebo městských národních výborech
to, zda dá přednost výstavbě toho
či onoho zařízení nebo zde bude ochoten
financovat divadlo. Jsem přesvědčen, že
není možné nechat to tak, tímto způsobem
kultury demonopolizovat nebudeme, že je potřeba na
jedné straně, aby místní kultury,
místní národní výbory
projevovaly zájem o určitá divadla ve svých
místech, ale na druhé straně divadla musí
mít záruku, že rozhodování místních
orgánů nebude tím jediným garantem
existence divadla. Víme z nedávné minulosti,
že na místní úrovni byla řada
nekompetentních rozhodnutí,
která podporují jen určité typy umění
nebo není ochotno kulturu podporovat vůbec. Z tohoto
hlediska je zapotřebí, aby rovněž ministerstvo
kultury vytvářelo fondy, kterými by mělo
možnost ovlivňovat činnost místní
kultury. Jsem přesvědčen, a obracím
se v tomto směru na ministra kultury, že ministerstvo
kultury nemůže se zříci odpovědnosti
za osud těchto divadel a domnívám se, a mělo
by to být součástí jednání
s ministrem financí a s ministrem vnitra, aby částky
dosud disponované a převáděné
na místní
kulturu prostřednictvím ministerstva vnitra a národních
výborů - je nutné tyto částky
přerozdělit a zhruba 50 % z nich disponovat kulturním
a uměleckým institucím prostřednictvím
ministerstva kultury a pokud to nebude možné, tak
prostřednictvím vládní nadace
na podporu jednotlivých druhů umění.
Dále se obracím s podnětem, aby ministerstvo
kultury vzhledem k nebezpečí, která v budoucnosti
budou kulturu ohrožovat, zpracovalo nebo začalo připravovat
zákon o nadacích a zákon o neziskových
organizacích, protože
jejich prostřednictvím bude v budoucnu vlastně
možnost zajišťovat to, že kultura nebude hynout
na úbytě a že budeme nadále kulturní
život moci provozovat, že ne vše pohltí
komercionalizace. To je vše. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Kovalčukovi, hovořit bude
poslankyně Kocurová, připraví se poslanec
Hrabaň.
Poslankyně Anna Kocurová: Vážené poslankyně, vážení poslanci, obracím se na ministra lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu České republiky, aby s okamžitou platností byl proveden rozpis těžby dřevní hmoty v množství i v sortimentu pro Severomoravské státní lesy Krnov, v souladu s lesními hospodářskými plány. Důvodem je přetrvávající přetěžba lesních porostů na území, která jsou vládou vyhlášena územím přirozené akumulace vod a lesy jsou významným prvkem této akumulace, protože geologické podloží této oblasti schopnost akumulace nemá. V situaci, kdy značná část Severomoravského kraje trpí nedostatkem vodních zdrojů, je další přetěžba vážným narušením ekologických systémů. Tento podnět vznikl na základě jednání výboru pro životní prostředí o ekologii Severomoravského kraje. Děkuji. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslankyni Kocurové, slovo má poslanec Hrabaň.
Poslanec Josef Hrabaň: Vážený pane předsedo, dámy
a pánové, chtěl bych především
stručně připomenout požadavky, které
jsme zakotvili ve svém usnesení ke státnímu
rozpočtu na rok 1990. Doporučili jsme vládě,
aby připravila a předložila zprávu o
kvantifikaci vnějších ekonomických vztahů
a dále pak představu o věcném a časovém
postupu základních kroků ekonomické
reformy. Jsem rád, že pan předseda Pithart
ve svém vystoupení o problematice dalšího
postupu v ekonomické oblasti zde dnes poslance informoval.
Domnívám se, že
všichni bychom měli podpořit úsilí
české vlády, vedoucí k posílení
samostatných ekonomik republik, tak jak o tom zde pan předseda
mluvil. Je to takto v souladu s požadavkem ČNR, aby
základem federace byly ekonomicky samostatné
republiky.
Předpokládám,
že až budou zmíněná opatření
dopracována, bude nás o nich vláda včas
informovat, aby před jejich zavedením mohla vzít
v úvahu i eventuální připomínky
poslanců k nim.
Dále musím připomenout
ještě otázku neuzavřeného státního
závěrečného účtu za
rok 1989. Tady musím položit otázku vládě,
kdy předloží státní závěrečný
účet České republiky za loňský
rok ČNR. Měli bychom totiž společně
posoudit, zda je správné, abychom odsouvali uzavření
tohoto problému
na období o volbách a podřídili se
tak více méně postupu ve federální
sféře, anebo zda by nebylo správnější,
abychom v republice státní závěrečný
účet, bez ohledu na postup federace, uzavřeli.
Je třeba vzít v úvahu i časové
hledisko, protože by v úvahu
přicházelo projednání rozpočtových
kapitol ve výborech zhruba v první dekádě
května a v polovině května uzavření
státního závěrečného
účtu na schůzi ČNR. Domnívám
se, že by to bylo správné, neboť chceme
mít, jak se říká, čistý
stůl a závazky, které vyplynuly
z minulých dohod, je třeba vypořádat,
ať se to komu líbí nebo ne.
Situace totiž stojí
dnes tak, že stále čekáme, co udělá
federál. Platí samozřejmě zákon
o rozpočtových pravidlech federace a republik, kde
se ke státnímu závěrečnému
účtu hovoří, že státní
závěrečný účet republiky
je možno uzavřít až po uzavření
státního závěrečného
účtu federace - to jsou tedy rozpočtová
pravidla federace. Věcně však, protože
rozpočty republik jsou dotovány z federace, mají
s neuzavřením problémy rozpočty republik
a ne rozpočet federace. Proto si myslím, že
není možné také takovýto minimálně
nekolegiální přístup přijmout,
je tedy nutné i za cenu případného
porušení federálního zákona uzavřít
hospodaření minulého roku v republice, bez
ohledu na to, zda to provede federace.
Prosil bych, aby k tomu vláda
zaujala stanovisko ještě na dnešní schůzi
vzhledem k tomu, že následná schůze
Předsednictva ČNR by k této otázce
měla říci s konečnou platností,
zda budeme nebo nebudeme uzavírat státní
závěrečný účet do konce
tohoto volebního období.
Předchozí mnou
zmíněné záležitosti souvisí
s celkovou kontrolou plnění programového
prohlášení vlády, které by mělo
být dle programu ČNR rovněž provedeno
na její květnové schůzi.
Můj poslední dotaz
je tedy obdobný, jako v případě státního
závěrečného účtu, tedy
zda máme v programu ČNR s kontrolou programového
prohlášení vlády počítat.
Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
předsedovi výboru pro plán a rozpočet
poslanci Hrabaňovi. Hovořit bude místopředseda
ČNR Michal Kraus, připraví se poslanec Karel
Kříž.
Místopředseda ČNR Michal Kraus: Vážený pane
předsedo, dámy a pánové, vážení
hosté, chci využít včerejšího
usnesení vlády České republiky, ve
kterém vyslovila nesouhlas se zřízením
Výboru pro mládež a tělovýchovu
na úrovni federace s tím, že tato problematika
je ve výhradní ústavní pravomoci republik,
které pro ni mají zřízeny orgány
státní správy.
Dovolte mi proto, abych
se obrátil na vládu jako celek,
ale i na některé jednotlivé ministry se svými
dotazy a podněty.
V uplynulých dnech a týdnech
jsme se výborech i zde v plénu projednávali
řadu významných zákonů, další
máme na programu dnes, a některé nás
čekají ještě při příští
schůzi, poslední v tomto volebním období.
Jistě se mnou budete souhlasit, že tempo, v kterém
se tak děje, je velice náročné na
to, abychom předkládané návrhy mohli
objektivně a odpovědně posoudit.
Právě proto chci
v této souvislosti položit vládě otázku,
zda při projednávání zákonů
a dalších opatření věnuje dostatečnou
pozornost zájmům a potřebám těch,
kteří ji nejvíce potřebují
- našim dětem a mladé generaci vůbec.
Klasickým příkladem
může být zákon ČNR o působnosti
národních výborů při provádění
některých ustanovení federálního
zákona o hospodaření s nebytovými
prostory. Přestože mnozí poslanci FS byli doslova
bombardováni žádostmi a interpelacemi zástupců
dětských a mládežnických organizací,
jejich kulatých stolů, od Junáka po Pionýra,
od Svazu mladých až po Národně
socialistickou mládež a mnoho dalších,
Federální shromáždění
neupravilo předkládaný návrh zákona
tak, aby nevyřazoval předem ze hry děti a
mládež. Chápu, že nebytových prostor
není nadbytek a že zejména ze strany podnikatelů
po nich bude velká sháňka.
Myslím si však, že
je v zájmu celé naší nové demokratické
společnosti, aby umožnila naplnění volného
času dětí a mládeže, které
mají zájem se sdružovat a své volno
trávit organizovaně. Bylo by nošením
dříví do lesa zdůrazňovat,
že pokud mládež nebude mít kde účelně
trávit svůj volný čas, může
se to velice nepříznivě odrazit v nárůstu
negativních společenských jevů. Tato
skutečnost je už notoricky známa, a sám
jsem o ní zde, na této půdě, v uplynulých
letech nejednou hovořil.
Poslední měsíce
a týdny přinesly obrovský nárůst
mládežnických organizací a hnutí,
které se na základě specifických zájmů
svých členů budou chtít určitě
realizovat. A prostory, které jsou prozatím k disposici
pod hlavičkou Svazu mladých všem zcela určitě
stačit nebudou. Nehledě
na to, že jde vesměs o stávající
zařízení větší kapacity,
zatímco většina mladých lidí
se chce scházet v užším kruhu těch,
kteří mají nejbližší společné
zájmy a cíle.
Většina z nás
v různých časových údobích
hltala dobrodružství Rychlých šípů,
která prožívali ve své klubovně.
Nevím, co by ti báječní hoši
řekli tomu, kdyby za její užívání
museli platit 20, 30 i 50 tisíc ročně, a
pokud možno alespoň polovinu v dolarech. A přesně
v této situaci se nyní nacházejí jejich
následovníci, naše děti.
A to ještě v tom lepším případě.
V tom horším nemají ani tu klubovnu, či
z ní byly jejím majitelem vypoklonkováni,
aby tam mohl být zřízen výdělečný
podnik.
Nám, jako ČNR při
schvalování našeho zákona o působnosti
národních výborů při provádění
některých ustanovení zákona FS o nebytových
prostorách příliš prostoru nezbývá
a máme prakticky jedinou možnost - ve smyslu §
4 federálního zákona podmínit hospodaření
s nebytovými prostory pro potřeby dětí
a mládeže schválením NV.
Chci se proto dotázat
pana ministra vnitra, zda bude možné provést
širší interpretaci slova "služeb"
v § 1 našeho zákona tak, aby v sobě zahrnovala
i služby v oblasti sociální péče,
respektive péče o děti a mládež.
Pokud ne, zda přijme ministerstvo vnitra ČR taková
opatření při
realizaci tohoto zákona ČNR, aby zájmy dětí
a mládeže při využívání
volného času nebyly ohroženy.
Stovky a tisíce dobrovolných
trenérů, cvičitelů, oddílových
vedoucích Pionýra, Junáka, České
tábornické unie a mnoho a mnoho dalších,
kteří věnovali a věnují bezplatně
většinu svého volného času dětem
místo toho, aby budovali svoje vily, chaty a vydělávali
na drahá zahraniční auta, čekají
s velkým napětím na naše rozhodnutí.
Podívejte, tam
na galerii sedí jejich zástupci a sledují
naše rokování. Získáme-li
si jejich důvěru, získáme si i důvěru
našich dětí.
Pana ministra školství,
mládeže a tělovýchovy bych se rád
zeptal i na několik dalších problémů,
s nimiž se na mně mladí lidé obracejí.
Před 17. listopadem loňského
roku byly zahájeny práce, v některých
případech i veřejné diskuse, nad tak
významnými dokumenty, jakým byl například
návrh zákona o státní péči
o děti a mládež, a to jak na federální,
tak na republikové úrovni a Komplexní program
o děti a mládež, který české
vládě uložila zpracovat
ČNR.
Zajímalo by mne, zda se
na zmíněných dokumentech nadále pracuje,
anebo zda se připravují nové návrhy
takovýchto zákonů a opatření.
Domnívám se totiž,
že koncepce politiky státní péče
o děti a mládež je velice aktuální,
zejména v souvislosti s nástupem ekonomických
reforem, s přechodem na tržní hospodářství.
Koresponduje to i s Konvencí dětských práv
OSN, ke které se náš stát, alespoň
pokud je mi známo, dosud nepřihlásil.
Jsem rovněž názoru,
že už v tuto chvíli by mělo být
jasné, jak to ku příkladu bude se státními
a republikovými dotacemi nejen do oblasti školství
a všech zařízení, které se tohoto
resortu dotýkají, ale také s dotacemi těm
zařízením, o kterých víme,
že by jich měli právě mladí lidé
v maximální míře využívat.
Tedy nejrůznější kluby, klubovny, herny, nenáročné sportoviště. Je také značným přepychem ponechávat využití volných školních prostor mimo vyučování, včetně prázdnin na benevolenci, velikosti kapsy a nebo skříne na tekuté úplatky školníka či ředitele školy. Ani návrh novely školského zákona neukládá, alespoň zatím, povinnost, ale jen možnost, tyto prostory v mimoškolní době využívat. Problémů, které souvisí více či méně s využíváním volného času, je pochopitelně mnohem a mnohem více, včetně těch, týkajících se ekonomického zabezpečení výchovy naší mládeže.
Práci s dětmi ale
nikdy nebude možné posuzovat jen z ekonomického
hlediska, protože práce s dětmi nemůže
přinášet hmatatelný ekonomický
zisk. Žádná společnost se však
bez ní nemůže obejít a jen velmi málo
států na světě nemá zpracovanou
státní koncepci péče o děti
a mládež, jejíž součástí
je i státní podpora dětských a mládežnických
organizací. Stále více se ukazuje nutnost
ustavení vládního průřezového
orgánu pro mládež, ovšem s nadresortní
působností.
Za zvážení by jistě stálo zřízení
obdobného výboru či stálé pracovní
komise na úrovni České národní
rady.
Žádám vás,
pane předsedo vlády, páni ministři,
jménem našich dětí, jménem té
obrovské doslova armády spásy dobrovolných
pracovníků s dětmi přestaňme
se k nim už chovat macešsky. Děkuji za pozornost.
/Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslanci Krausovi, sděluji, že poslankyně Marvanová
se vzdává slova, vzhledem k tomu, že o této
záležitosti hovořil už poslanec Dobal.
Poslední přihlášený do rozpravy
je poslanec Karel Kříž, prosím, aby
se ujal slova.
Poslanec Karel Kříž: Vážený pane předsedo,
dámy a pánové, vážená
vládo, dovolte dva stručné podněty.
Otevíráme se světu, ale jak to děláme,
jste mohli všichni vidět v televizi, když byly
snímky, jak probíhaly velikonoce. Mám pocit,
že to stále ještě děláme
hluboce reálně socialisticky. Dovolte, abych tu
ocitoval dopis, který jsem včera četl v Lidových
novinách. Píše ho Jan Klozar, Praha:
Návštěvník,
který přijel v minulých dnech do Československa,
se na hranicích nedozvěděl nic o tom, že
nebude moci kupovat benzín za koruny, nikdo mu neporadil,
kde obstarat poukázky, nikdo neinformoval o nových
celních omezeních. Vyvolalo to úžas,
vztek, znechucení
a určitě ne příznivý obrázek
o Československu. Nestálo nikomu za úvahu
nechat vytisknout leták, v němž by se cizinec
dozvěděl základní informace o celních
předpisech, o nutnosti obstarat si kupóny na nákup
benzínu, o otevíracích hodinách bank,
o tom, že může na ulici získat nepatrně
lepší kurs než v bance, ale že se tím
dopouští trestného činu, za který
mu hrozí taková a taková pokuta, navíc,
že může být okraden. Domnívám
se, že podobný, v přátelském
a otevřeném duchu napsaný leták by
předešel mnoha
nedorozuměním a upozornil i méně pozorného
návštěvníka hned na hranicích
na probíhající změny. Tolik Jan Klozar,
Praha. Nevím, na jaké ministerstvo míří,
asi by to chtělo na federál, ale federál
je přece jen takové abstraktum, protože návštěvník
přijíždí
na území České republiky, případně
Slovenské republiky. V každém případě
ministr - asi zřejmě ministerstvo toto zařizovalo,
které o talonech rozhodovalo, tak pokud neměl dostatečně
schopné podřízené, tak měl
celou věc jaksi domyslet, toto je naprosto nekompetentní
práce odvedená. Dopoledne jsme tu slyšeli o
tom, že bychom potřebovali spalovnu za 120 miliónů
marek, že by dokonale spalovalo PCB. Mám takový
pocit, že nám v minulých týdnech asi
pár miliónů marek uniklo.
Je to velká škoda.
Další podnět - rád bych pozvedl váš
zrak ke hvězdám.
Na československém
území je poměrně rozsáhlá
síť hvězdáren, které jak jsem
se dozvěděl, nejsou dostatečně využívány.
Mám takový dojem, že astronomie není
patřičně vyučována na školách,
jak na základních, tak na středních.
Myslím, že i tady v tomto případě
kulháme za světem. Proto bych doporučoval,
aby do osnov bylo zakomponováno i toto vyučování
tomuto předmětu. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
panu poslanci Křízovi, který byl posledním
z přihlášených k bodu dva - otázky
a podněty poslanců na členy vlády.
Kdo se ještě hlásí do rozpravy? Pan
poslanec Sapák a pan poslanec Pecina Martin. Poslanec Pecina
prosím.
Poslanec Martin Pecina: Pane
předsedo, vážená vládo, dámy
a pánové, dovolte, abych velice stručně
podpořil poslance Kříže s jeho velmi
závažným podnětem. V době, kdy
se skutečně otevíráme světu,
jsme si podobný přehmat neměli dovolit a
měli jsme se ho vyvarovat. Bohužel jsem ve čtvrtek
před velikonocemi jel jen
na otočku do Bavorska, vracel jsem se zpátky, v
8 hodin a jedna minuta jsem zastavil ve frontě 4 km od
Folmavy. Tyto čtyři kilometry a potom následně
asi 200 metrů na naší celnici mi trvalo 7,5
hodiny. Sedm a půl hodiny popojíždění
po deseti metrech. Nechtějte slyšet rozhovory, které
jsem vyslechl, které jsem musel absolvovat během
toho sedmi a půlhodinového maratónu. My jsme
věděli dopředu, že na velikonoce dojde
k velké invazi západní Evropy na naše
území. To, jakým způsobem jsme
se na tuto invazi připravili, je přímo ostudné.
Nebudu se zmiňovat, bylo to už řečeno,
o půl páté v Plzni, jaká byla kalamita
u benzinové pumpy. Skutečně nikdo ze zahraničních
návštěvníků nevěděl
ani nemohl vědět, co ho na našem území
bude čekat. Polovička
západoněmeckých návštěvníků
za ten krátký okamžik, než jsem se dostal
k pumpě se vrátila na Plzeň a zpátky
na Německo, ta druhá odvážnější,
zkusila jet do Prahy. Domnívám se proto, že
je na místě, i když vím, že to
patří do federální příslušnosti,
aby sdělovací
prostředky zveřejnily - ne přímo omluvu,
ale přece jen si myslím, že v současnosti
je to slušnost, abychom světu alespoň nějakým
způsobem sdělili, proč k tomu došlo.
Proč jsme na to nebyli připraveni a proč
došlo k tak velké ostudě. Děkuji za
pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
panu poslanci Pecinovi, hovoří poslanec Sapák.
Poslanec Jan Sapák:
Pane předsedo, dámy a pánové, já
chci podpořit podnět paní poslankyně
Pochové, který směřoval k panu ministru
kultury, ve věci organizace památkové péče.
Vskutku tento obor je jedním z mála, který
nebude vyžadovat decentralizaci, resp. výkon ústředního
státního zájmu v této oblasti. Způsob,
jak byla organizována památková péče
v posledních 40 letech se
takřka v plném rozsahu neosvědčil.
Chci však tento podnět doplnit v jednom bodě,
a to že nebude mechanicky možné převést
dnešní krajská střediska památkové
péče na úřady státní
správy, neboť jejich personální obsazení
je poněkud jiné, rozsáhlejší
než bude tento úřad
vyžadovat a patrně také, jak vyplývá
z věci samé, bude potřebné zřídit
samostatné ředitelství památkové
péče pro Čechy a samostatné pro Moravu,
obě patrně podřízené ústřední
státní správě.
Druhý podnět směřuje
k předsednictvu ČNR, nebo radě jako takové,
a týká se návštěvy veřejnosti
na našich zasedáních. Když jsem tuto věc
zkoumal zjistil jsem že je to pro veřejnost poněkud
komplikované, že prakticky přístup je
přes kancelář, to se týká organizací
a pokud jde o jednotlivé občany, zpravidla
znají-li osobně nějakého poslance,
tak požádají o vstup.
Dovolil bych si navrhnout, protože často vidím, že galerie není zcela zaplněna, aby byl vytvořen nějaký nový režim toho přístupu, na příklad, aby jedna polovina byla přístupna skrze kancelář, tak jak to bylo doposud, nebo skrze poslance z obvodů a druhá aby byla upravena pro přístup občanů, tak říkajíc "z ulice", samozřejmě s nějakým způsobem registrace. Děkuji za pozornost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
za podnět poslanci Sapákovi. Hlásí
se ještě někdo z poslanců do rozpravy?
Poslanec Chudoba.
Poslanec Pavel Chudoba: Dovolte, abych reagoval na diskusní příspěvek pana Loma, více méně jsem ho srdečně podpořil v tom, když navrhoval, aby byl vytvořen Výbor na obranu demokracie. Jsem členem KSČ a sám si také přeji, aby moje strana byla oproštěna od zkompromitovaných lidí, aby bylo skoncováno s totalitními manýry, které vládly. Nejsem dlouholetým členem KSČ, asi pět let, ale jsem toho názoru, že tyto manýry totalitního režimu přechází i do jiných politických iniciativ a stran a proto bych požádal předsednictvo, pokud bude projednávat tento návrh na zřízení Výboru na obranu demokracie, aby byl ustanoven, ale dohlížel nejenom na KSČ, ale i na ostatní politické strany včetně Občanského fóra. Děkuji za pozornost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslanci Chudobovi. Mohu tedy uzavřít rozpravu k
bodu II - Otázky a podněty poslanců na členy
vlády České republiky? Není více
dotazů? Uzavíráme tedy bod II, pokud by chtěli
členové vlády na vznesené otázky
a podněty odpovědět ještě dnes,
bude možno potom v závěru našeho jednání
eventuelně zítra, abyste se stačili na odpovědi
připravit.
Vážené poslankyně,
vážení poslanci, přistoupíme
k dalšímu bodu pořadu, kterým je