Je třeba popravdě konstatovat, že naplnění
příjmů tak, jak předpokládá
současný návrh státního rozpočtu,
má v sobě dosti značný prvek nejistoty.
To není vina předkladatelů rozpočtu,
ale je to objektivní důsledek způsobu řízení
a fungování ekonomiky při prosazování
tržního mechanismu. Např. ve výboru
pro průmysl a stavebnictví při projednávání
kapitoly ministerstva průmyslu odeznělo, že
výrobní organizace tohoto resortu předpokládají
zhruba o 2 mld. nižší tvorbu zisku než jak
je zabudována v návrhu státního rozpočtu.
I v dalších výborech zazněly obavy podobného
rázu.
Tento vývoj základních ukazatelů v
počátku letošního roku ve srovnání
s rokem minulým ukazuje, že odhady v naplňování
příjmů státního rozpočtu
mohou být ošidné. Bude zřejmě
třeba velice pozorně sledovat skutečný
vývoj a prozíravě a včas volit opatření,
která by v průběhu roku měla situaci
ovlivňovat žádoucím směrem. V
tomto smyslu vyjádřil např. výbor
pro obchod, služby a dopravu znepokojení nad otevřením
hranic pro turistický ruch s Polskem. Je totiž jasné,
že politická rozhodnutí, pro která nejsou
vytvořeny ekonomické podmínky, budou pro
nás mít hospodářsky výrazně
negativní dopady. O tom jsme se již mohli přesvědčit.
V příjmové části rozpočtu
tvoří nejvyšší položky odvody
z mezd, které plynou jak z federální, tak
republikové ekonomiky. Jejich váha je dána
podílem 36 % z celkových předpokládaných
příjmů. Jejich zvýšení
nelze předpokládat, bude-li důsledně
uplatňována mzdová regulace. Míra
výše odvodů 50 % je již dost vysoká,
pro podniky představuje veliké zatížení,
a proto zde nelze výraznější přírůstek
příjmů očekávat.
Obtížné je rovněž prognózovat
vývoj zaměstnanosti a s tím spojený
ev. pohyb příslušného výnosu.
Pro letošní rok lze však předpokládat
spíše snížení tohoto výnosu
vlivem eventuálního poklesu zaměstnanosti.
Hovořil jsem již o riziku ve vývoji zisku.
Odvod ze zisku je druhou nejvýznamnější
položkou příjmů státního
rozpočtu, pokud neuvažujeme dotace z federálního
rozpočtu. V rozpočtu se předpokládá,
že tempo růstu příjmů podniků
bude 108,9 %, tempo růstu odvodů do státního
rozpočtu 125,4 %. Podnikům by mělo zůstat
k disponibilnímu použití 99,8 % prostředků
loňského roku, takže ze souhrnného hlediska
posuzováno není zajištěna ani prostá
reprodukce národního hospodářství.
Je to vážná situace, v tomto ohledu se negativní
působení státního rozpočtu
a jeho kvality nezměnily. Opět je to dáno
především celkovým přístupem
k finanční politice, resp. konkrétně
ke státnímu rozpočtu, který je koncipován
se snahou nasbírat maximum prostředků, aby
bylo na krytí potřeb. Při současné
iracionalitě cen i daňového systému,
platných rozpočtových pravidel a dalších
negativních jevech to vede i ke shora citovaným
důsledkům.
Musíme proto bedlivě posuzovat, aby míra
takovéto hospodářské politiky nedosáhla
příliš daleko za mez, kdy tato politika začíná
být zhoubná vůči podnikům vyrábějícím
produkci, neboť jim v důsledku silného tlaku
na úspory natolik znesnadní podmínky existence,
že nejsou schopny kvalitně vyrábět a
tedy i s potřebným efektem prodávat, zejména
do zahraničí.
V jednání našeho výboru v této
souvislosti také odeznělo upozornění,
že i státní banka od 1. dubna přitvrdí
podmínky pro úvěrování. To
ve spojení s opatřeními státního
rozpočtu při pouze jednostranné snaze ztížit
podnikům - a napříště i podnikatelům
- přístup k penězům může
vést k tomu, že budeme marně čekat na
tolik potřebné oživení nabídky.
Je proto třeba aby i tedy vláda v případě
potřeby včas zasáhla.
V jednání výboru, především
pak pro zemědělství a výživu,
vyplynula výrazná obava o další vývoj
potravinářského průmyslu. Potřeba
modernizovat a budovat potravinářský průmysl
se dostává do střetu s přísnou
restriktivní politikou a s omezováním dotací.
V situaci, v jaké se čs. potravinářský
průmysl nachází proto na vládě
požadujeme, aby si udělala jasno v koncepci postupu
při zajišťování potravin do budoucna.
Právě při posuzování tohoto
problému vyvstává naléhavě
požadavek zprůhlednit finanční toky
a začít se musí - jak znovu opakujeme - od
cen. Pak odpadnou debaty, zda dotujeme zemědělce
málo nebo více. Zda tyto dotace, původně
určené zemědělcům, se nakonec
nepřelévají do strojírenství
apod. Dnes je na tyto otázky obtížné
dát seriózní odpověď. Jistotu
k zajištění potravin pro výživu
národa do budoucna však potřebujeme mít.
Jednání výborů poukázala na
otevřené problémy i v dalších
oblastech - v kultuře, ve školství, ve zdravotnictví,
a to nejen v oblastech řízených přímo
resorty, ale i v oblastech národních výborů.
Někde je to důsledkem toho, že se dosud nevyřešily
vztahy, které musí řešit federální
rozpočet. Mám na mysli otázku přejímaných
budov ve školství a zdravotnictví. Někde
je to zase důsledek předchozí neuvážené
politiky rozhodovat velkoryse o investicích, na které
jsme výsledky hospodářské činnosti
dosud nevytvořili potřebné prostředky.
To je případ řady investic v kultuře.
Ovšem nejhorší dědictví, které
vidím jako dosud velice účinnou brzdu v přechodu
na demokratickou společnost a zavádění
tržního modelu ekonomiky, představuje především
způsob uvažování a myšlení
většiny lidí. Přitom nemám na
mysli jen vedoucí pracovníky. Je to možné
ukázat na příkladu řešení
stále rostoucí potřeby léků
ve zdravotnictví. I tady vedl dosavadní systém
k naprosté nehospodárnosti a vytvářel
povědomí, že je možné za státní
peníze žádat cokoliv. Napravit tento stav a
docílit toho, aby každý jednotlivec vyžadoval
a dostal jen to, co opravdu potřebuje, znamená důkladnou
změnu hodnotových kritérií a také
změnu finančně peněžních
vazeb. Bez toho nápravu nezjednáme a státní
rozpočet by nakonec opravdu došel do situace, že
nebude mít na zdravotní péči.
Jak jsme již konstatovali při projednávání
federálního rozpočtu, vyžaduje současná
situace, aby vlády energičtěji sjednocovaly
a prosazovaly postup hospodářské reformy
na základě jedné koncepce, která musí
být urychleně přijata. Proto požadujeme,
aby byl vládami projednán a dán na stůl
reformní program ekonomiky, včetně časové
představy základních postupových kroků.
Pro poslance - protože chtějí a musí
odpovědně projednávat zákony ekonomického
charakteru - je to výchozí předpoklad. Vždyť
ani vlády nejsou za daného stavu věci schopny
koordinovat a hodnotit svůj postup.
Přitom není možné odvádět
pozornost na nepodstatné věci, ale soustředit
se na věci podstatné. Je to především
předložení, projednání a schválení
rozhodujících ekonomických zákonů,
které musí vytvořit základní
legislativní předpoklady pro postup hospodářské
reformy. Na to navazují nezbytná opatření
v oblasti cen a privatizace majetku, vytvoření podmínek
pro uvolnění zahraničně obchodní
činnosti podnikatelů, vytváření
finančního trhu apod.
Poslanci v jednání výborů upozornili,
že se tak trochu do pozadí v této souvislosti
dostala otázka správního uspořádání
a struktury národních výborů. Tady
hlavní slovo musí mít Česká
vláda.
Pokud jde konkrétně o rozpočet, je to příprava,
projednání a schválení nových
rozpočtových pravidel, jak jsme o nich nesčetněkrát
hovořili, a příprava nového daňového
systému. Váhat s těmito kroky znamená
ztrácet čas a ve svých důsledcích
prohospodařovat nejen hmotné prostředky,
které by bylo možno využívat již
daleko smysluplněji, ale i morální kredit
získaný listopadovou revolucí.
V závěru bych chtěl uvést poznámku
konkrétně k návrhu zákona o státním
rozpočtu, tak jak je obsažen v tisku 190. Konečně
můžeme konstatovat, že zákon neobsahuje
námi neustále kritizované zmocňovací
ustanovení, které dosud vždy z přijatého
zákona činilo formální záležitost,
neboť během roku prakticky neplatilo ani jedno číslo.
Je to pozitivní posun a krok žádoucím
směrem.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, protože všechny výbory vládní
návrh zákona projednaly a vesměs jej doporučily
přijmout, mohu jako zpravodaj navrhnout, aby Česká
národní rada vládní návrh zákona
podle tisku 190 schválila beze změny. Odpovídá
to předložené společné zprávě
výborů podle tisku 205, který máte
k dispozici. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Josefu Hrabaňovi za podání
společné zprávy výborů České
národní rady podle tisku 205.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, zcela mimořádně navrhuji plenární
schůzi ČNR, abychom nyní na chvilku přerušili
bod projednávání zákona o rozpočtu
České republiky a mimořádně
zařadili do našeho program bez číslování
Byli jsme o to požádáni teď v průběhu
jednání. Muselo by to být bez rozpravy. Můžeme
dát doporučení a nemusíme, Slovenská
národní rada dala. Já tu informaci podám
ucelenou. Víte, že v pondělí se sešla
obě předsednictva, jak ČNR, tak SNR, kde
jsme přijali komuniké, ve kterém jsme v podstatě
doporučili Federálnímu shromáždění,
aby přijalo tak moudré rozhodnutí, které
bude vyhovovat všem. To znamená, že jsme respektovali
společné zprávy nebo i usnesení jednotlivých
výborů ČNR. nemohli jsme doporučit
něco, co nebylo doporučeno vámi. Ponechali
jsme prostor Federálnímu shromáždění,
aby přijalo rozumné a moudré usnesení
pokud se týká názvu federální
republiky. Víte, že v předvčerejším
a včerejším dnu projednávaly výbory
ve Federálním shromáždění
různé alternativy, v dnešním tisku se
objevilo i poselství pana prezidenta. Během několika
hodin Federální shromáždění
dnes projedná návrh změny názvu republiky.
Většina z vás jste jistě včera
sledovali stanovisko pana prezidenta, které je i v dnešním
tisku. Byli jsme požádáni Federálním
shromážděním, abychom se vyjádřili
ke dvěma návrhům názvu republiky.
Za prvé Republika česko-slovenská (jako přídavná
jména, to znamená s malými začátečními
písmeny u českého i slovenského názvu
a s pomlčkou). Za druhé Československá
federativní republika.
Podle sdělení z Federálního shromáždění
předsednictvo Slovenské národní rady
podpořilo první návrh s tím, že
ani nezamítlo návrh druhý a nechalo na zvážení
Federálnímu shromáždění.
Můžeme tedy, jak už jsem řekl, nepřijmout
žádné doporučení Federálnímu
shromáždění a nechat na něm.
ať rozhodne. Můžeme doporučit název
Republika česko-slovenská nebo Československá
federativní republika (bez pomlčky).
Protože rozprava k těmto názvům v našich
výborech už probíhala dlouho a máme
velice málo času a kdybychom pustili rozpravu, stejně
bychom docházeli k jednoznačnému názvu,
pokud budete souhlasit, nechám hlasovat:
Za prvé zda má Česká národní
rada dát stanovisko Federálnímu shromáždění.
Pokud se dohodneme, že ano, nechal bych hlasovat, zda doporučíme
na prvém místě Republika česko-slovenská
(s malým č a s a s pomlčkou),
na druhém místě Československá
federativní republika, nebo obráceně.
Nechám hlasovat o tom, zda má Česká
národní rada ... (ohlas v sále). Pane poslanče,
bez rozpravy. Nebo to nebudeme projednávat, musím
schůzi přerušit a dát to do výborů.
Máme čas čtvrt hodiny. Všichni bychom
se k tomu chtěli vyjadřovat. Je to v kompetenci
Federálního shromáždění.
My jsme svůj názor jednoznačně dali
- k prvnímu názvu. Ten druhý název
se mi zdá být docela přijatelný i
pro Českou republiku. Nechám nejdříve
hlasovat o tom, zda dáme doporučení Federálnímu
shromáždění jako plenární
schůze České národní rady.
Kdo je pro tento návrh?
Připomínka z pléna - poslanec Stanislav
Rázl: Nejdříve musíme hlasovat,
že to bude bez rozpravy. (Šum v sále.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Nejdříve musím dát hlasovat o tom,
zda o tom budeme jednat. Doplnit návrh pořadu. O
tom chci dát hlasovat. My jsme si schválili pořad
a musíme ho rozšířit. Kdo je pro to,
abychom dali vyjádření Federálnímu
shromáždění, to znamená rozšířili
bod našeho jednání, nechť zvedne ruku!
(Hlasuje se.) Děkuji.
Kdo je proti tomuto návrhu? Šest poslanců.
Kdo se zdržel hlasování? Devatenáct
poslanců se zdrželo hlasování.
To znamená, že Česká národní
rada dá stanovisko, doporučení Federálnímu
shromáždění k názvu republiky.
Podával jsem návrh, abychom tento bod projednávali
bez rozpravy, říkal jsem, že dokonalá
a důkladná rozprava proběhla ve výborech.
Máme před sebou řadu zákonů
k projednání do zítřejšího
poledne. Má někdo jiný návrh? Poslanec
Laštůvka.
Poslanec Vladimír Laštůvka: Nebylo by
možné na krátkou dobu přerušit
naše zasedání, svolat jednotlivé poslanecké
kluby a za 15-20 minut se opět setkat k projednání
těchto věcných návrhů, které
jste předložil? (Potlesk části přítomných.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Je zde návrh poslance Laštůvky. Zdá
se být racionální. Je to protinávrh.
Nechám o něm hlasovat. Kdo souhlasí s tím,
abychom přerušili schůzi na 20 minut, aby se
sešly poslanecké kluby, které tento návrh
projednají a za 20 minut bychom se sem vrátili,
nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.
Kdo je proti? Padesát pět poslanců bylo proti
tomuto návrhu.
Kdo se zdržel hlasování? Patnáct poslanců
se zdrželo hlasování.
Z prostého výpočtu vyplývá,
že 108 poslanců je pro. Návrh je přijat
většinou hlasů. Klub komunistických
poslanců se sejde ve sněmovně, bezpartijní
ve "státních aktech" a ostatní
kluby dle svých zvyklostí. Přerušuji
schůzi na 20 minut.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Vážené poslankyně, vážení
poslanci. budeme pokračovat v přerušeném
jednání.
Doporučuji, aby za každý klub promluvil buď
jeho předseda nebo jiný určený poslanec,
který České národní radě
sdělí stanovisko klubu a potom bychom dali hlasovat.
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky?
Nejsou. Takže bych prosil předsedu klubu poslanců
Československé strany lidové, tj. místopředsedu
Kaňu, aby sdělil stanovisko klubu.
Místopředseda ČNR Josef Kaňa:
Stanovisko klubu poslanců Československé
strany lidové je jednoznačné a jasné
jednomyslné pro variantu číslo 2 - název
republiky Československá federativní republika.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji. Prosím nyní o stanovisko klubu bezpartijních
poslanců.
Poslanec Petr Lom: Pane předsedo, vážené
poslankyně a poslanci. Klub nestraníků na
své diskusní schůzce se vyjádřil
pro podporu původního návrhu názvu
státu - Československá republika, který
byl již projednán a námi schválen.
Na rozštěpení názvu státu či
jeho doplnění o slovo "federace" nemůžeme
přistoupit a při nesouhlasu s naším
názorem doporučujeme další projednávání
demokraticky zvoleným parlamentem.
Toto je stanovisko. které nezavazuje jednotlivé
nestraníky hlasovat podle svého svědomí.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji. Prosím o stanovisko Klubu komunistických
poslanců.
Poslankyně Marie Stiborová: Vážená
Česká národní rado, stanovisko Klubu
komunistických poslanců k oběma návrhům
je jednoznačné a jednomyslné. Klub komunistických
poslanců se přiklání k návrhu.
aby naše republika se jmenovala Československá
federativní republika. Tento název vyplývá
z toho, že je zde zachováno federativní uspořádání
našeho státu a je v něm i zdůrazněna
funkce obou republik v tomto státě. Děkuji.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslankyni Stiborové. Stanovisko Klubu poslanců
Československé strany socialistické přednese
jeho předseda poslanec Josef Hrabaň.
Poslanec Josef Hrabaň: Vážení
poslanci, poslanci naší strany jsou vázáni
rozhodnutím našeho sjezdu, který se postavil
za název "Československá republika",
a proto se shodujeme v podstatě s názorem poslanců
nestraníků.
Samozřejmě naši poslanci nejsou nuceni toto
rozhodnutí respektovat a mohou se rozhodnout sami. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji.
Slyšeli jste tedy názor všech čtyř
klubů - (předseda zvoní ke zjednání
klidu) -, jsou rozdílné, nicméně nezavazují
poslance a umožňují, aby poslanci hlasovali
podle svého svědomí a podle svého
názoru.
Mohu tedy nechat hlasovat o tom, aby Česká národní
rada doporučila Federálnímu shromáždění
k přijetí název státu "Československá
federativní republika"? - Hlásí se pan
poslanec Kalvoda - prosím.
Poslanec Jan Kalvoda: Doporučuji, aby toto usnesení,
resp. doporučení bylo rozšířeno
o odmítnutí té první varianty.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Dobře, já to přijímám, ale
vezměme to postupně a dojdeme možná
k tomu, ano? Souhlasíte, pane poslanče? - (Posl.
Kalvoda: Ano.)
Hlásí se poslanec Sapák - prosím.
Poslanec Jan Sapák: Doporučuji, aby bylo
hlasováno v tom pořadí, jak bylo uvedeno.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Pan poslanec Sapák doporučuje, abychom hlasovali
podle pořadí. Nejdříve budeme hlasovat
o názvu republiky Republika česko-slovenská
(s malými písmeny). Teprve pak budeme hlasovat o
názvu Československá federativní republika.
Kdo je pro to, abychom doporučili Federálnímu
shromáždění název našeho
státu Republika česko-slovenská? (Hlasuje
se.) Jeden.
Kdo je proti? (Většina.)
Kdo se zdržel hlasování? (Dva.)
Zamítnuto většinou hlasů.
Nyní budeme hlasovat o druhém návrhu.
Kdo je pro to, abychom doporučili Federálnímu
shromáždění název státu
Československá federativní republika (Československá
bez pomlčky, dohromady), nechť zvedne ruku! (Hlasuje
se.)