Na důchodové zabezpečení je rozpočtováno
45,1 mld Kčs. Tyto prostředky plně zajišťují
nároky občanů v souladu s platným
zákonem o sociálním zabezpečení,
včetně opatření, která byla
v důchodovém zabezpečení realizována
od 1. října 1988. Ve státním rozpočtu
federace je zabezpečena valorizace důchodů,
a to pro Českou republiku ve výši 700 mil.
Kčs.
Na nemocenské pojištění se v rozpočtu
uvažuje s částkou 19,6 mld Kčs. V roce
1990 se v rozpočtových výdajích promítne
opatření ve společenské pomoci rodinám
s dětmi, týkající se prodloužení
výplaty mateřského příspěvku.
Realizací tohoto opatření se zvýšily
rozpočtové prostředky o 138 mil. Kčs.
Neinvestiční výdaje na zdravotnictví
rostou o 7,8 %, tj. téměř čtyřikrát
rychleji než národní důchod.
Značná pozornost je věnována finančnímu
a devizovému krytí nákupu moderní
diagnostické a léčebné techniky. Na
zvýšení neinvestičních výdajů
ve zdravotnictví se podstatnou měrou podílí
přírůstek výdajů na léky
a speciální zdravotnický materiál.
V roce 1990 se předpokládá jejich růst
o 747 mil. Kčs, tj. skoro o 11 %.
Neinvestiční výdaje na školství
se zvyšují proti loňskému roku o 4,3
% a kryjí plánovaný růst výkonů
a potřeby údržby a obnovy školských
zařízení. Rozpočtem jsou finančně
kryty potřeby spojené s pobytem dětí
ve školách v přírodě a s dalšími
opatřeními pro děti z oblastí nejvíce
postižených exhalacemi. Na realizaci programu elektronizace
učebního procesu bude použito 0,6 mld Kčs.
Neinvestiční výdaje na kulturu se zvyšují
o 3,6 %. Racionálním hospodařením,
úsporami v organizacích kultury a růstem
jejich příjmů chceme vytvořit prostor
pro rozšíření oprav a údržby
historických a kulturních památek. Na regeneraci
městských památkových rezervací
a historických jader měst je v rozpočtech
národních výborů zabezpečeno
cca 380 mil. Kčs, ze kterých se obnovují
památky zejména v Českém Krumlově,
Táboře, Kutné Hoře, Jihlavě,
Hradci Králové a dalších historicky
významných městech České republiky.
Na obnovu Tylova divadla je zajištěno 171 mil. Kčs.
Pro rok 1990 se předpokládají výdaje
na rekonstrukci Domu umělců v Praze 550 mil. Kčs
a budou uvolňovány v souladu se skutečným
postupem prací.
V odvětví kultury je potřeba více
využívat smluvní ceny, což nová
právní úprava umožňuje.
Musím prohlásit, že výdaje na společenskou
spotřebu nebudeme v průběhu roku zvyšovat.
V každém odvětví je nutno s prostředky
rozpočtu velmi odpovědně hospodařit.
Ve státním rozpočtu federace je zahrnuta
rezerva na platové úpravy ve zdravotnictví,
školství, v oblastních divadlech a kinech.
Po dohodě s federálním ministerstvem financí
je pro Českou republiku určeno 586 mil. Kčs.
Na výdaje spojené s rekvalifikací a mobilitou
pracovních sil máme v rozpočtu rezervu 990
mil. Kčs. Pro přípravu voleb je ve státním
rozpočtu federace zajištěna rezerva 300 mil.
Kčs.
Dále jsou zabezpečeny prostředky ke krytí
úkolů v bytové výstavbě a v
modernizaci bytového fondu. Federální vláda
dne 8. března t.r. rozhodla o snížení
objemů na individuální bytovou výstavbu
o 430 mil. Kčs a družstevní bytovou výstavbu
o 240 mil. Kčs. I přes tuto restrikci státní
rozpočet zabezpečuje nárůst 12,6 %
oproti loňskému roku. Tento nárůst
je dán především zvýšením
příspěvků na individuální
bytovou výstavbu, které rostou z 0,8 mld Kčs
v roce 1989 na 2,3 mld Kčs.
Jak jsem již řekl, k základním prioritám
finanční politiky vlády patří
podpora opatření a akcí ke zlepšení
životního prostředí.
V roce 1990 se předpokládá, že bude
v resortech řízených českou vládou
realizován objem prací a dodávek ekologických
investic ve výši 2590 mil. Kčs, z toho ministerstvo
průmyslu 850 mil. Kčs, ministerstvo zemědělství
a výživy 220 mil. Kčs, ministerstvo lesního
hospodářství a dřevozpracujícího
průmyslu a ministerstvo životního prostředí
460 mil. Kčs, ministerstvo výstavby a stavebnictví
140 mil. Kčs, ministerstvo zdravotnictví a sociálních
věcí 40 mil. Kčs a národní
výbory 880 mil. Kčs. Tento objem investic bude financován
jednak z dotací ze státního rozpočtu
ve výši cca 609 mil. Kčs, ze státních
fondů ve výši 638 mil. Kčs a zbývající
část z vlastních zdrojů organizací
a národních výborů.
Z uvedeného je patrné, že státní
rozpočet se podílí na financování
ekologických investic 23,5 %. Např. se jedná
o akce "Rozšíření čistírny
odpadních vod Liberec" o rozpočtových
nákladech 237,5 mil. Kčs, Nová čistírna
odpadních vod Praha, 1. stavba" o rozpočtových
nákladech 413,8 mil. Kčs a "Čistírna
odpadních vod České Budějovice - 2.
etapa" o rozpočtových nákladech 302,8
mil. Kčs.
Řadu dalších ekologických akcí
zajišťují národní výbory
v rámci akce "Z". Jde zejména o čistírny
odpadních vod, kanalizace, skládky tuhých
komunálních odpadů. V roce 1990 bude na tyto
akce použito v rámci akce "Z" cca dalších
900 mil. Kčs. Národní výbory musí
soustřeďovat prostředky na rozhodující
ekologické akce s maximálním přínosem
pro zlepšení životního prostředí.
Dosavadní roztříštěné
používání těchto prostředků
na řadu drobných akcí je zpravidla spojeno
s růstem rozestavěnosti a s poklesem společenského
efektu.
Vláda je si vědoma, že ekologické problémy
se nevyřeší pouze odstraňováním
škod, které v životním prostředí
vznikají činností různých hospodářských
subjektů. Je nezbytné podřizovat ekologickým
kritériím veškeré ekonomické
rozhodování. Tento přístup je nutno
uplatnit na všech úrovních řízení
a zejména národní výbory si musí
v této souvislosti plně uvědomit svoji významnou
úlohu na tomto úseku.
Vážené poslankyně a poslanci, mimořádná
pozornost při vypracování návrhu státního
rozpočtu na rok 1990 je věnována rozpočtům
národních výborů.
Objem příjmů a výdajů rozpočtů
národních výborů dosáhne částky
99,8 mld Kčs a roste proti loňskému roku
o 3,8 %, tj. tempem téměř dvakrát
vyšším, než se předpokládá
u národního důchodu.
Na společenskou spotřebu pro obyvatelstvo je zajištěn
nárůst 6,5 %. Prostředky na údržbu,
běžné a velké opravy pozemních
komunikací rostou o 5,5 % a dosáhnou částky
6,9 mld Kčs. Na financování programu spojeného
s urychlením rozvoje při západní hranici
ČSSR v Západočeském, Jihočeském
a Jihomoravském kraji je navíc zabezpečeno
313 mil. Kčs. Tyto prostředky jsou směrovány
především na doplnění občanské
vybavenosti, zejména na zlepšení služeb,
zdravotnictví, školství a kulturních
zařízení. Finančně jsou kryty
i potřeby plynoucí ze specifických podmínek
hlavního města Prahy, Severočeského,
Severomoravského kraje a města Brna. Zvýšené
náklady na opravu a údržbu bytového
fondu na území Prahy jako hlavního města
federace, pokud jejich rozsah překročil objem realizovaný
v minulém roce, uhradí dle usnesení federální
vlády č. 145 federální rozpočet,
a to až do výše 250 mil. Kčs při
finančním zúčtování
za rok 1990.
Vážným problémem je finanční
krytí akce "Z" - Její investiční
část se pro rok 1990 plánuje ve výši
3,3 mld Kčs. To si vyžádá finanční
náklady v rozsahu 2,8 mld Kčs. Zatím známé
výsledky hospodaření však nenasvědčují
tomu, že u některých národních
výborů nebude vytvořen takový přebytek
hospodaření, který by zajistil plné
profinancování plánovaných akcí.
Vzhledem k významu akce "Z" při plnění
programů rozvoje jednotlivých územních
celků vláda tento problém posoudí
při hodnocení výsledků za uplynulý
rok.
Chtěl bych k rozpočtům národních
výborů ještě připomenout, že
se snažíme v rámci finančních
možností uspokojit jejich zdůvodněné
potřeby. Musíme však současně
prosazovat zásadu, aby nejen státní rozpočet,
ale i rozpočty národních výborů
aktivně působily na obnovu rovnováhy v ekonomice.
Zcela odpovědně prohlašuji, že můžeme
další požadavky národních výborů
uspokojovat pouze tehdy, budou-li při plnění
jejich rozpočtů dosaženy nadplánované
příjmy. Místo nárokování
dalších prostředků ze státního
rozpočtu je nutno hledat cesty k hospodárnějšímu
využití těch, které mají národní
výbory k dispozici. Rezervy v hospodaření
všech národních výborů k tomu
bezesporu jsou.
Podporujeme zvýšení samostatnosti a odpovědnosti
národních výborů za rozpočtové
hospodaření s tím, že omezujeme účelové
použití prostředků státního
rozpočtu.
Protože od 1. ledna 1991 budou zrušeny KNV, musíme
připravit nový režim hospodaření
národních výborů, zabezpečující
finanční soběstačnost měst
a obcí.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, nyní se zmíním o vysoce aktuální
otázce, kterou je přerozdělování
prostředků mezi republikami.
Česká vláda k této otázce přistoupila
s vysokou odpovědností, jak také uvedl na
tiskové konferenci 16. března t.r. pan předseda
naší vlády.
Při vědomí dopadů zrušení
přerozdělovacích procesů na sociální
a politický vývoj Československa v tomto
roce, česká vláda souhlasila s navrženým
postupem. Stanovila však tři základní
podmínky:
1. Rok 1990 je chápán jako přechodný
a k přerozdělování v tomto rozsahu
dochází naposledy.
2. Původní částka směrovaná
do Slovenské republiky se sníží.
3. Na rozdíl od minulosti je nutné, aby vztahy mezi
rozpočty byly zdůvodněné a - jak řekl
pan předseda vlády - průhledné".
Na svém jednání dne 9. března 1990
vláda konstatovala, že uvedené tři podmínky
návrh státního rozpočtu splňuje,
a proto jej doporučila k projednání České
národní radě.
Vláda stanovila, že je nutné urychleně
připravit nové zásady hospodaření
s rozpočtovými prostředky, které budou
respektovat již zmíněnou pravomoc republiky
nad zdroji vytvořenými na jejím území
tak, jak to uložilo předsednictvo České
národní rady dne 26. ledna 1990. Uvedené
zásady jsou již připraveny a v nejbližší
době budou dány vám, poslancům nejvyššího
zákonodárného sboru republiky, k projednání.
Se zdůvodněním vztahů mezi rozpočty
jste byli seznámeni rozborem, který provedly plánovací
komise s ministerstvy financí.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, předložený návrh státního
rozpočtu na letošní rok je zásadním
dokumentem, vyjadřujícím novou finanční
politiku vlády České republiky.
Protiinflační působení rozpočtu
musíme reálně zabezpečit kvalitním
plněním úkolů a hospodárným
vynakládáním prostředků. Musíme
změnit zásadně myšlení všech
hospodářských pracovníků. úspěšnost
jejich práce bude posuzována podle prosperity a
konkurenční schopnosti jimi řízených
organizací. Požadavky na další prostředky
státního rozpočtu ohrožují ekonomickou
rovnováhu a představují jednu z nejvážnějších
hrozeb inflace.
V zájmu náš všech, občanů
České republiky, budeme přísně
posuzovat požadavky organizací a vytvářet
tlak ke zvýšení efektivnosti jejich hospodaření.
Nutně musíme prosadit zpřísnění
finanční i rozpočtové disciplíny.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, zároveň vás prosím, abyste
v průběhu roku ve svých volebních
obvodech nepodporovali "požadavkový" přístup
ke státnímu rozpočtu. Nekryté potřeby
je vždy nutné spojovat s návrhy na účelné
krácení jiných výdajových položek,
případně s návrhy na zvyšování
příjmů rozpočtu. Hlavní důraz
musí být přitom kladen na racionální
a účelné vynakládání
prostředků, které přinesou optimální
společenský prospěch.
Věřím, že si plně uvědomujete
nové postavení a úlohu státního
rozpočtu na tento rok. Žádám vás
o to, abyste podpořili přístup ke státnímu
rozpočtu jako k hlavnímu protiinflačnímu
nástroji vlády v současných podmínkách
celkové nerovnováhy v ekonomice.
Děkuji za aktivní účast na projednávání
návrhu zákona o státním rozpočtu
všem výborům i jednotlivým poslancům
našeho zákonodárného orgánu.
Všemi podněty jsme se důsledně zabývali.
Doporučuji vám, vážené poslankyně
a poslanci, abyste návrh zákona na dnešním
jednání schválili. Děkuji vám
za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji panu ministru Nikodýmovi za výklad
k návrhu zákona a prosím nyní společného
zpravodaje poslance Josefa Hrabaně, aby předložil
České národní radě společnou
zpravodajskou zprávu. Prosím.
Společný zpravodaj poslanec Josef Hrabaň:
Vážený pane předsedo, dámy a
pánové, při posuzování předloženého
návrhu rozpočtu ve výborech České
národní rady byla diskutována řada
závažných otázek. K některým
z nich bych se chtěl v rámci zpravodajské
zprávy vyjádřit. Je to především
otázka, v čem je předložený návrh
nový nebo jiný v porovnání s návrhem,
který byl předložen ke konci minulého
roku.
Pokud jde o rozhodující objemové položky,
došlo k některým změnám. Rozpočtované
výdaje v České republice se snížily
o 2,1 %, což dělá 3,402 mld Kčs, dotace
z federálního rozpočtu se snížily
o 9,8 %, to je 3,738 mld Kčs, ale naopak ke zvýšení
došlo v objemech příjmů ze socialistického
hospodářství o 2,6 %, což je 3,108 mld
Kčs. U účelových dotací národním
výborům došlo k poklesu o 3,8 %.
Uvádím to jenom pro ilustraci ke konstatování,
že posuny nejsou takové, aby dovolovaly říci.
že předložený rozpočet má
výrazně jiné kvalitativní parametry,
než rozpočet původní.
I nový návrh zachovává zvyšování
objemu státního rozpočtu proti předchozímu
roku, což je - obecně ekonomicky posuzováno
- nepříznivý stav.
Na obhajobu situace v českém rozpočtu však
musím uvést, že zatím i nadále
trvá situace, kdy rozpočet České republiky
je předurčován rozhodnutím federálních
orgánů a způsobem řešení
i kvalitou federálního rozpočtu.
Nic zdaleka podstatného se nezměnilo ani na přerozdělovacích
procesech mezi rozpočty republik, které jsou prováděny
prostřednictvím federálního rozpočtu.
To jsme konstatovali již při projednávání
návrhu federálního rozpočtu a v některých
výborech poslanci zakotvili do svých usnesení
požadavek na vládu České republiky -
resp. ministra financí, cen a mezd - co nejdříve
předložit České národní
radě nová rozpočtová pravidla. Domnívám
se, že tento náš požadavek byl již
českou vládou vzat natolik vážně,
že jej není třeba zahrnovat do dnešního
usnesení.
K tomu ovšem poslanci ve výborech jasně vyjádřili
své názory. Nová rozpočtová
pravidla je třeba konstruovat na principu suverenity republik
na příjmy, které vznikají na jejím
území. Jakékoli snahy uhnout z tohoto principu
budou z naší strany striktně odmítnuty.
Říkám to proto, že z některých
formulací, především představitelů
federálního ministerstva financí, lze vyciťovat,
že pod pojmem nová rozpočtová pravidla
si každý představuje tak trochu něco
jiného.
Předložený návrh českého
rozpočtu představuje určitý zásah
do přerozdělovacích procesů, především
pokud jde o vztah hospodářských organizací
ke státnímu rozpočtu. I přes snahu
o snížení těchto dotací představují
dotace výrobním organizacím, a to jednak
státním hospodářským organizacím,
jednak zemědělským družstvům,
celkovou částku 26 mld Kčs, to je 16,5 %
z celkového objemu výdajů státního
rozpočtu České republiky. Je to třetí
nejvyšší položka z celkových výdajů
a její úroveň souvisí přímo
s kvalitou a způsobem tvorby cen. Celkově značná
neracionalita cenových a daňových struktur
je obecně známa a je také základní
příčinou toho, proč i tento předložený
návrh rozpočtu je odrazem značně komplikovaných
finančních toků. Pro nás, poslance,
je velice důležité orientovat se samostatně
nejen v návrhu státního rozpočtu,
ale zejména v jeho čerpání během
roku. Proto se zatím neobejdeme bez průběžné
spolupráce s ministerstvem financí, cen a mezd České
republiky. Za náš výbor mohu říci,
že vzájemné pracovní kontakty jsou velice
intenzivní.
Chtěl bych zde ocenit věcný a otevřený
přístup odpovědných pracovníků
tohoto resortu k požadavkům poslanců.
I nadále před námi stojí požadavek
plně transparentního státního rozpočtu,
který objektivně nemohl být předloženým
návrhem zcela realizován. Návrh však
představuje krok správným směrem.
Další otázkou kolem předloženého
rozpočtu je, jak zohledňuje potřeby České
republiky ve srovnání s předchozím
návrhem. Již jsem hovořil o snížení
dotací hospodářským organizacím.
Snížily se i příspěvky na investiční
výstavbu rozpočtových a příspěvkových
organizací i příspěvky, resp. výdaje
na vědu a techniku. Byly sníženy dotace do
organizací bývalé Národní fronty,
naopak některé neinvestiční výdaje
byly zvýšeny.
Je třeba pozitivně hodnotit, že při
celkovém trendu snižování výdajů
nedošlo ke snížení rozpočtu u neinvestičních
výdajů na zdravotnictví, sociální
oblast ani kulturu.
V předloženém návrhu vzrostl podíl
výdajů na společenskou spotřebu z
celkových výdajů právě především
na úkor podílu dotací státním
podnikům a družstevním organizacím.
To je třeba z hlediska rozpočtové politiky
hodnotit jako pozitivní jev. Jako pozitivní však
již nelze hodnotit, že růst výdajů
na společenskou spotřebu obyvatelstva výrazně
předstihuje tempo růstu národního
důchodu, resp. jeho užití. Pohlcuje to všechny
rozpočtové úspory a jako trvalou tendenci
to nelze akceptovat. Zatímco výdaje státního
rozpočtu na rozvoj vědy a techniky klesají,
neinvestiční výdaje na správu zůstávají
v podstatě na stejné úrovni jako v roce 1989.
Určitou rezervu má státní rozpočet
na krytí výdajů spojených se zajištěním
mobility pracovních sil a jejich rekvalifikace.
Na shora položenou otázku, jak zajišťuje
návrh státního rozpočtu potřeby
České republiky ve srovnání s předchozím
rozpočtem, bylo možné odpovědět,
že v nových podmínkách zohlednil nezbytné
vlivy, ale zároveň nemohl překročit
rámec platných pravidel federace a musel respektovat
intenzitu i kvalitu tvorby zdrojů v české
ekonomice.