Česká národní rada 1986 – 1990

Předseda České národní rady Jaroslav Šafařík, místopředsedové České národní rady Miroslav Šlouf, Josef Kaňa, Jaroslava Moserová a Michal Kraus a dalších 183 poslanců.

Členové vlády České republiky, I. místopředsedové vlády František Vlasák a Antonín Hrazdíra, místopředsedové vlády Antonín Baudyš a Petr Mišoň, ministr financí, cen a mezd Jiří Nikodým, ministr výstavby a stavebnictví Ludvík Motyčka, ministr zdravotnictví a sociálních věcí Pavel Klener, ministr průmyslu Petr Hojer, ministr zemědělství a výživy Jan Vodehnal, ministr lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Jaroslav Boček, ministryně obchodu a cestovního ruchu Vlasta Štěpová, ministr životního prostředí Bedřich Moldan a ministryně - předsedkyně výboru lidové kontroly Jitka Zetková.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Vážená a milá Česká národní rado, vážení hosté! Vítám vás na druhém dnu jednání 25. schůze České národní rady. Přeji vám dobrý a úspěšný den, v kterém nás čeká hodně práce.

Budeme pokračovat podle předem schváleného programu.

Nyní bychom projednali bod 6, kterým je

Po projednání tohoto bodu bychom přeš)i k bodu dalšímu, kterým je státní rozpočet na rok 1990.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, potřebný sněmovní tisk jste dnes obdrželi na lavice.

Má někdo z poslanců k tomuto návrhu. tzn. ke zkrácení lhůty 60 dnů u některých zákonů uvedených ve sněmovním tisku 202 nějakou připomínku?

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, dámy a pánové, chtěla bych upozornit na jednu věc, a to že ve sněmovním tisku 202 mezi zákony se neobjevil zákon o advokacii, přestože na posledním předsednictvu ČNR tento zákon projednáván byl (pokud jde o zkrácení té lhůty 60 dnů). Pravděpodobně se to stalo nedopatřením.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Pokud jsem o pochopil. poslankyně Röschová doporučuje, abychom rozšířili sněmovní tisk 202 ještě o zkrácení zákonné lhůty 60 dnů u zákona o advokacii, který budeme projednávat ve výborech začátkem dubna a do konce dubna bychom ho měli projednat v plénu ČNR. Jde tedy o rozšíření tisku 202.

Má ještě někdo nějakou připomínku?

Poslanec Vojtěch Dohnal: Doporučuji, aby zákonná lhůta 60 dnů byla zkrácena. ale byla omezena alespoň na 3 dny před projednáváním zákonů, aby se nám nestalo, že zákon dostaneme ráno a za hodinu ho budeme projednávat. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Pan poslanec Dohnal má pravdu. Můžeme tedy akceptovat do návrhu usnesení minimální lhůtu 3 dnů, která je skutečně minimální, ale oprávněná.

Má ještě někdo nějakou připomínku? (Nikdo.) Budeme tedy hlasovat. Doporučuji hlasovat o celém návrhu najednou s tím, že jsme rozšířili tisk 202 o advokacii a doplnili zkrácením lhůty minimálně na 3 dny.

Kdo z poslanců souhlasí s takto formulovaným usnesením doplněným o návrhy posl. Röschové a posl. Dohnala? (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Kdo se zdržel hlasování? (14 poslanců.)

Konstatuji, že jsme usnesení k bodu 6 schválili většinou hlasů.

Podle prezenční listiny zjišťuji, že je přítomno 178 poslanců (přítomnost zjištěna v době zahájení 25. schůze), a že Česká národní rada je usnášeníschopná.

Prvním zákonem z celého třídenního zasedání, který budeme nyní projednávat je

Z pověření vlády České republiky tento návrh, který jste všichni obdrželi jako sněmovní tisk 190, odůvodní ministr financí, cen a mezd Jiří Nikodým. Prosím, aby se ujal slova.Ministr financí. cen a mezd Jiří Nikodým: vážený pane předsedo, vážené poslankyně a poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych vás seznámil s návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 1990, který vláda schválila 9. března tohoto roku.

Česká národní rada v prosinci uložila hospodařit v I. čtvrtletí roku 1990 podle rozpočtového provizória a požádala vládu, aby zpracovala do konce března nový rozpočet, odpovídající změněným politickým a ekonomickým podmínkám.

Průběžně jsme informovali o přípravě státního rozpočtu jak výbor pro plán a rozpočet, tak i plenární zasedání České národní rady. Mimoto jsme uskutečnili dva semináře v měsících lednu a březnu, z toho poslední za účasti federálního ministerstva financí, na nichž jsme se podrobně problematikou zabývali a ji vysvětlovali.

V dohodě s vámi předkládáme návrh státního rozpočtu v širší podobě než v předchozích letech. Materiál informuje nejen o základních rozpočtových proporcích a vazbách, ale podává i přehled o jednotlivých rozpočtových kapitolách. Poslanci tak při jednání ve výborech mohli důkladněji posoudit celkové záměry rozpočtu i zabezpečení potřeb v jednotlivých odvětvích a oblastech národního hospodářství.

S představiteli České národní rady byl dohodnut i základní přístup ke zpracování návrhu rozpočtu v tomto přechodném roce vytváření nových ekonomických a rozpočtových vztahů. Návrh státního rozpočtu respektuje současná rozpočtová pravidla, zajišťující v soustavě tří státních rozpočtů Československé republiky dominantní postavení federálního státního rozpočtu. Připravujeme však podle usnesení předsednictva České národní rady zásady nového zákona o pravidlech hospodaření státního rozpočtu, zabezpečující svrchovanost České republiky nad zdroji vytvořenými na jejím území. Podle vzájemné dohody předložíme zásady vládě a ČNR v dubnu t.r.

V předkládaném návrhu státního rozpočtu, upraveném dle závěrů jednání federální a české vlády, se výrazně uplatňují nové rysy finanční politiky, prosazované vládou národního porozumění. Důraz všech tří státních rozpočtů na hospodárné vynakládání finančních prostředků vytváří podmínky pro zvýšení závislosti použití zdrojů na jejich tvorbě a omezení přerozdělovací funkce federálního rozpočtu.

Na rozdíl od původního návrhu je předkládaný rozpočet výrazně protiinflační. Rozpočty republik byly v minulém roce v souladu s rozpočtovými pravidly navrhovány sice vyrovnané, ale federální rozpočet byl schodkový v důsledku nadměrného růstu výdajů ve všech třech státních rozpočtech.

Ve státním rozpočtu na rok 1990 je uplatněna priorita hodnotových vztahů. Úkoly předpokládané návrhem státního plánu, přesahující možnosti státního rozpočtu, byly upraveny a zreálněny. V důsledku toho došlo i ke snížení plánovaných příjmů v České republice o 1,2 mld Kčs.

Návrh státního rozpočtu zvyšuje tlak na efektivnost krácením dotací do hospodářské sféry, zvláště na investice, které jsou zdroji nerovnováhy v národním hospodářství. Přistupujeme k důslednému prosazování finanční soběstačnosti podniků. Minulý vývoj ukázal, že nesystémově poskytované dotace ze státního rozpočtu podnikům nepomohly a naopak jim umožňovaly trvalé hospodaření na nízké úrovni. Nastoupená finanční politika vůči podnikové sféře musí významně přispět k rozvoji tržního hospodářství České republiky a k omezení přerozdělovacích procesů. Byly zrušeny redistribuce odpisů a zisku mezi podniky a dotace podnikům ze státního rozpočtu se snižují proti původnímu návrhu o 12,5 %. Přitom dotace na investice jsou poskytovány pouze podnikům s přímým finančním vztahem na státní rozpočet a u staveb zdravotnické výroby.

Protiinflační opatření umožňují předložit za federaci návrh rozpočtu s přebytkem ve výši 5,4 mld Kčs. Bylo ho dosaženo především snížením výdajů na obranu, bezpečnost a krácením dotací do hospodářské sféry.

I takto pojatý návrh státního rozpočtu klade důraz na růst sociálních potřeb obyvatelstva.

Neinvestiční výdaje na společenské služby a činnosti pro obyvatelstvo rostou celkově o 6,7 % a jejich tempo výrazně převyšuje předpokládaný vývoj užitého národního důchodu, který činí kolem 2,2 %.

Při koncipování protiinflačního a restriktivního rozpočtu tyto výdaje nebyly kráceny.

Přetrvávající zásadní nedostatky v odvětvích společenské spotřeby nejsou jen záležitostí nedostatku peněz. Hlavní příčina nekvalitní práce spočívá v neujasněné koncepci těchto odvětví a v neracionálním používání rozpočtových prostředků.

Tuto oblast i nadále preferujeme. Musíme však jednoznačně prohlásit, že rámec této preference bude dán pouze výkonností ekonomiky a tvorbou finančních zdrojů.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, v předloženém návrhu jsou vlastní příjmy státního rozpočtu posíleny odvodem z mezd a odměn, placeným federálně řízenými organizacemi, které hospodaří na území České republiky. Ke změně ve struktuře příjmů došlo oproti předcházejícímu období také tím, že státnímu rozpočtu České republiky byl ponechán podíl na dani z obratu, která byla dosud v plné míře zdrojem federálního rozpočtu. Tím se podstatně zvýšila soběstačnost rozpočtu České republiky, která roste z 51,9 % v roce 1989 na 78,2 % v roce 1990.

Největší váhu mají ve vlastních příjmech odvody a daně placené organizacemi výrobní sféry, které se podílejí na vlastních příjmech 93,8 %. Nejvyšší dynamika je plánována u odvodů z výsledku hospodaření. Tvorba zisku je ve státních organizacích uvažována v rozsahu 43,7 mld Kčs, tj. asi o 14,8 % více než v roce 1989 a je založena na předpokladu racionálního snižování nákladů, růstu výroby a dosahování zisku ze zahraničních operací. V předloženém návrhu se počítá se změnami vyplývajícími z nových odvodových a daňových předpisů a s rozhodnutím federální vlády o zvýšení sazby odvodu ze zisku na 65 %.

Z celkových výdajů státního rozpočtu České republiky je určeno pro ústředně řízené organizace 120,1 mld Kčs. Z této částky např. představují výdaje na společenskou spotřebu 76,2 mld Kčs, pro podniky včetně JZD 26,0 mld Kčs. Na globální a účelové dotace do rozpočtů národních výborů je navrhováno 37,2 mld Kčs.

Podíl dotací do výrobní sféry na celkových výdajích státního rozpočtu klesá z 20,0 % v roce 1989 na 16,5 % v roce letošním.

Samostatným problémem jsou dotace do zemědělsko-potravinářského komplexu.

Podíl dotací na tržní produkci v zemědělství, je vyšší než 20 %. Vezmeme-li navíc v úvahu skutečnost. že u hlavních potravinářských výrobků je vysoká záporná daň z obratu, pak je zřejmé, že řád hodnotových deformací je v této oblasti vysoký.

Po dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy při jednání u prvního místopředsedy vlády České republiky bylo dohodnuto, že v podstatě nebudou kráceny dotace spojené s působením diferenciální renty a nástroje cenového charakteru, jejichž snížení by se mohlo projevit v oslabení zájmu podniků o výrobu nezbytných výrobků s vysokou pracovní náročností. Krácení se převážně týká fondu soustavy zemědělsko-potravinářského komplexu s cílem omezit především poskytování finačních prostředků k podpoře zaostávajících a podprůměrných organizací. Dále se krátí prostředky fondu zúrodnění půdy, jehož zdroje byly v minulosti využívány neefektivně.

Byla realizována opatření na úseku finančně ekonomických nástrojů v zahraničním obchodě, spojená navíc s provedenými změnami kursu čs. koruny. Dotace na finančně ekonomické nástroje v zahraničním obchodě dosáhnou 6,5 mld Kčs a klesají proti minulému roku o 11,6 %.

Do pravidel finančně ekonomických nástrojů v zahraničním obchodě, platných od 1. ledna letošního roku, není ještě zapracován dlouhodobější systém krácení dotací ze státního rozpočtu. Je v nich řešen pouze režim pro rok 1990.

Proti původně plánovanému objemu na letošní rok byla snížena částka exportních prémií a znáročněny podmínky pro jejich přiznání.

Režim finančně ekonomických nástrojů v zahraničním obchodě, platný v letošním roce. je prvním výraznějším krokem ke snižování dotací, který by měl nutit podniky k omezování neefektivních vývozů.

Rozhodujícím činitelem, určujícím rozsah investování. bude vývoj vlastních disponibilních zdrojů v podnikové sféře.

V novém návrhu státního rozpočtu plánujeme investiční dotace ve výši 1,5 mld Kčs s tím, že kryjí výdaje na investice ústředně řízených organizací napojených na státní rozpočet přímým vztahem, tj. zejména ve vodním hospodářství a stavbách zdravotnické výroby.

Vláda si však uvědomuje, že existující rozestavěné investiční akce, jejichž financování bylo v minulosti zajišťováno účastí státního rozpočtu, popř. redistribucí zdrojů v rámci resortu. Vzhledem k tomu, že s redistribucí neuvažujeme, může být dokončení takových akcí pro nedostatek finančních zdrojů ohroženo. Takové případy budou prověřeny a pouze v ekonomicky efektivních případech bude řešeno jejich dofinancování. Tím se bude zabývat Hospodářská rada naší vlády. V úvahu přicházejí zejména investiční úvěry a využití finančního trhu. Účast státního rozpočtu lze připustit pouze tam, kde by zastavení akcí vedlo k prokazatelným národohospodářským ztrátám. Šlo by o účast selektivní, časově i objemově omezenou, podporující efektivnost a urychlující dokončení výstavby. Přednost dáme návratnému principu financování.

V souladu s dohodnutým přístupem finančních orgánů k dopracování rozpočtu byly sníženy výdaje na rozvoj vědy a techniky, kde počítáme s částkou 2,2 mld Kčs, což je o 7,4 % méně než v roce 1989. Omezení jsme provedli z důvodu nízké efektivnosti prostředků vynakládaných v této oblasti. Prostředky jsou určeny především na řešení jmenovitých úkolů plánu vědeckotechnického rozvoje a na krytí potřeb rozpočtových a příspěvkových organizací výzkumné a vývojové základny.

Předpokládáme dále ale, že na tuto oblast bude použito dalších 3,2 mld Kčs z vlastních zdrojů podniků. Celkově tedy bude na rozvoj vědy a techniky vynaloženo o 8,0 % více než v loňském roce.

Neinvestiční výdaje na státní správu zůstávají v podstatě na stejné úrovni jako v roce 1989. Nutno však připomenout, že ve výdajích na jednotlivé ústřední orgány došlo k výrazné diferenciaci. Finančně zabezpečena je činnost nově ustaveného ministerstva životního prostředí, posílili jsme výdaje spojené s činností soudů, prokuratury a arbitráže. V návaznosti na probíhající věcné změny v činnosti ústředních orgánů budeme v diferenciaci těchto výdajů dále pokračovat.

Vážené poslankyně a poslanci, naše životní úroveň je výrazně ovlivňována výdaji na společenskou spotřebu obyvatelstva, hrazenými ze státního rozpočtu a z rozpočtů národních výborů.

Prioritami finanční politiky obsaženými v návrhu státního rozpočtu jsou především zdravotnictví, školství a ekologie.

V rámci přípravy rozpočtu vláda důrazně prosazuje finanční zabezpečení potřeb obyvatelstva. Podíl výdajů na společenskou spotřebu se zvýšil z 46,2 % v roce 1989 na 48,5 % v předloženém návrhu rozpočtu.

Celkově je do této oblasti orientována ve státním rozpočtu a v rozpočtech národních výborů částka 133,1 mld Kčs, tj. proti roku 1989 o 7,7 mld Kčs více. V přepočtu na jednoho obyvatele je to 12 861 Kčs, tj. o 582 Kčs více.

Pro neinvestiční výdaje sociálního zabezpečení je určeno o 3,7 % více než v minulém roce.