Česká národní rada 1986 – 1990

Snad jen poznámku - zdá se, že tento zákon se dost obtížně rodí. Byl již v české vládě a nebyl schválen. Je to přirozené. Chvíli trvalo vyjasnění základního problému, zda zemědělskou půdu, která je v družstevním obhospodařování ponechat v bezúplatném užívání či za ni platit nájemné. Konečně se vyřešil tento spor v tom směru, že jsme se ujednotili na placení nájemného.

Druhý dotaz pana poslance Kovalčuka směřoval k vytváření legislativních předpokladů pro rozvoj soukromého hospodaření v zemědělství. Tento dotaz bude řešen zákonem o zemědělském družstevnictví a řeší ho také zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, který již byl tento týden schválen federální vládou.

Byla tam ještě jedna část podnětu, která se týkala uspokojování požadavku na dodávky zemědělské techniky pro soukromé zemědělce. Mohu prohlásit, že pokud jde o oblast rostlinné výroby, dnes Agrozet běžně prodává soukromě hospodařícím rolníkům v dostatečném množství techniku za platné velkoobchodní ceny. Pokud jde o oblast živočišné výroby, nejsme v současné době připraveni, abychom mohli dávat malá zařízení pro vznik malých farem, ale zpracovali jsme nový soubor potřeb strojů pro soukromě hospodařící rolníky a předložili jsme jej resortu strojírenství a budeme prosazovat, aby urychleně měli tyto prostředky k dispozici. Snad vás může zajímat, že pro drobné chovatele a zahrádkáře se rozšiřuje výroba a dodávky malé mechanizace, odbytově je zajišťujeme přes Agrozet a Řempo. Došlo k výraznému zvýšení, malotraktorů v loňském roce bylo dodáno 200 kusů, v letošním roce se předpokládá, že bude dodáno nejméně 1500. Stejné trendy jsou i u ostatní malé mechanizace. Děkuji.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji panu ministru Vodehnalovi. Jste spokojeni? (Souhlas.) Ano. Děkuji, mohu uzavřít. O slovo se přihlásil předseda vlády pan Petr Pithart. Prosím.

Předseda vlády České republiky Petr Pithart: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, ve 22. schůzi ČNR přednesl poslanec pan dr. Stanislav Křeček interpelaci týkající se připravenosti vlády České republiky ke zřízení a následnému řízení České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře. Na to navazovala další otázka, zda je vláda České republiky připravena ovlivnit svým stanoviskem situaci v Československé televizi, která není - jak bylo řečeno - ke cti nové demokracie v Československu. Pokusím se na tyto otázky odpovědět.

Vznesení interpelace velmi úzce souvisí s myšlenkami, které jsem zde před vámi již několikráte vyslovil a jež bytostně souvisejí s utvářením české státnosti. Není pochyb o tom, že hromadné sdělovací prostředky mají a i nadále budou mít nezastupitelný vliv při napřimování a rozvoji duchovních, kulturních a dalších společenských hodnot v životě obyvatel Čech, Moravy a Slezska.

Po zřízení čs. federace v roce 1968 přijala Slovenská národní rada v prosinci téhož, roku zákon č. 207, podle něhož mimo jiné dosavadní oblastní ředitelství Čs. televize, Čs. rozhlasu, Čs. filmu a Čs. tiskové kanceláře na Slovensku mají působnost jako orgány Slovenské socialistické republiky, a to podle dosavadních právních předpisů až do další právní úpravy. Z téhož zákona vyplývalo i oprávnění vlády Slovenské socialistické republiky jmenovat a odvolávat ředitele uvedených informačních zdrojů na Slovensku. V rámci České republiky analogická legislativní úprava dosud neexistuje.

Z toho je patrno, že absence státních českých sdělovacích prostředků, mám na mysli Českou televizi a Český rozhlas je důsledkem chyb a nedomyšleností minulých let a důsledkem faktické asymetrie některých orgánů a organizací obou republik. Mohu vás ubezpečit, paní poslankyně a páni poslanci, že vláda České republiky chce tyto dlouholeté a hrubé nedostatky v působnosti tak důležitých informačních zdrojů činných na území České republiky urychleně napravit.

V současné době pracujeme na koncepci k řešení těchto otázek, týkajících se zřízení a provozování českých sdělovacích prostředků. Máme dnes připraven materiál k vytvoření poradního orgánu vlády České republiky, který získal, doufám, plné pochopení všech resortů české vlády i vedení České národní rady. Naše iniciativa by se měla odrazit i v připravovaných návrzích nových zákonů o Čs. televizi a Čs. rozhlasu, stejně jako v tiskovém zákonu pod gescí federální vlády. To už ovšem je věc nejen vlády České republiky, ale i České národní rady.

Nelze samozřejmě přehlédnout, že ve všech těchto souvislostech nejde jenom o obsahové otázky, ale i o řešení složitých problémů organizačních, ekonomických a v neposlední řadě i technických.

Prvním výsledkem našeho snažení je zřízení týdeníku občanů Cech, Moravy a Slezska pod názvem Česká politika. V této souvislosti vysoce oceňuji pochopení, kterého se dostalo tomuto záměru u předsedy České národní rady a s povděkem kvituji i aktivitu, kterou v tomto směru projevovali i jednotliví poslanci České národní rady. S vědomím toho, že vedení České národní rady vyslovilo souhlas se zřízením týdeníku České národní rady a vlády České republiky a v připomínkovém řízení projevilo plnou podporu konkrétním opatřením v tomto směru, schválila vláda České republiky na svém zasedání dne 21. března t.r. společné vydání jmenovaného týdeníku.

Předpokládáme, že týdeník začne vycházet od 1. července letošního roku. Podle časových a technických možností bude ještě v prvním pololetí vydáno nulté číslo. Pokud jde o základní vydavatelské podmínky, bude mít týdeník Česká politika 16 stran, podle potřeby bude rozšiřován o další strany ve formě příloh. Formát bude středoevropský, náklad stanovujeme zpočátku na 50 tisíc výtisků a očekáváme, že během dvou let by měl dosáhnout 100 tisíc výtisků. Cena bude 2,50. Rozšiřování projednáme s Poštovní novinovou službou. Počítáme s tím, že odběrateli týdeníků se stane co nejširší sociodemografické spektrum naší veřejnosti, všichni, kdo se zajímají o problematiku české státnosti.

Odpověď na druhou otázku je složitější. Vyplývá z možností a působnosti české vlády, jak jsem o tom mluvil na začátku svého vystoupení. Pokud byl dotaz vázán ke skutečnostem konkrétního období, byl položen 22. února, domnívám se, že čas dal určitou, i když ne zcela uspokojující odpověď na problémy, kterými naše televize a s ní celá naše veřejnost žila.

Teď bych ještě trochu zaimprovizoval, možná v jisté nevyslovené polemice s paní ministryní obchodu a turistického ruchu Štěpovou. Chtěl bych říci pár slov o malém turistickém ruchu s Polskem. Ta otázka je vysoce politicky citlivá. Nezapomeňme, že malý turistický ruch byl zrušen s vyhlášením staného práva. Všichni víme, co to znamená a především Poláci jsou si toho velmi dobře vědomi. Musíme samozřejmě se starat o náš vnitřní trh, ale musíme mít na zřeteli i širší souvislosti. Předevčírem a včera jsem byl ve Slezsku, byla to velmi dramatická návštěva, která končila hluboko v noci, v úterý začala brzy ráno a končila včera pozdě v noci. Mimo jiné jsem se setkal s našimi spoluobčany polské národnosti, kteří v přítomnosti představitelů Karvinského okresu a především Severomoravského Krajského národního výboru přednesli své požadavky. Vystupovali konstruktivně, řekl bych velmi střízlivě, umírněně. Na jedno z prvních míst kladli samozřejmě malý turistický ruch. Nevyslovená zde zůstává otázka, proč.

Občané polské národnosti, kteří mají své příbuzné a přátele na území naší republiky, nemohou kvůli tomu, že mnoho Poláků přijíždí do Československa nikoliv jako turisté, ale jako obchodníci, tyto své příbuzné a přátele navštěvovat.

Nechci vám vsugerovat žádné rozhodnutí, ostatně není to v naší kompetenci, chci jenom říci, jak si tento styk představují naši polští spoluobčané. Malý turistický ruch má řada specifik a omezení, resp. měl je do té doby, dokud fungoval. Především lidé, kteří přicházejí k nám na tzv. malý turistický ruch, mají zvláštní průkazy, jsou odlišitelní od těch, kteří k nám přicházejí jako turisté, nebo "turisté", chcete-li, a liší se samozřejmě i od těch, kteří naší republikou pouze projíždějí. To znamená, že jejich kontrola může být oddělena. Dokonce si to představují tak, že by procházeli nějakou jinou brankou a nesmí s sebou vézt absolutně nic, ani - jak oni sami řekli - krabičku nenačatých cigaret. To znamená, že kontrola je v tomto případě daleko snadnější, protože se vlastně není o co přít. Oni sami dávají v úvahu, zda by celní orgány nebo orgány pasové kontroly nemohly v případě, kdy tedy neotevřená krabička cigaret bude nalezena u takovéhoto turisty, dávat razítko, které by znamenalo, že takový turista má napříště zakázaný vstup do Československa. Čili sami velmi striktně limitují možnosti zneužívání takovéhoto turistického ruchu.

My jsme zase přišli s návrhem, zda by se na území Severomoravského kraje, ale nejenom na území tohoto kraje, nemohlo otevřít více přechodů, včetně některých pěších přechodů. Tam by přešli a sedli na český autobus, čímž by se odlehčilo zejména Těšínu, který tuto invazi prožívá skutečně traumaticky. Pak by byla větší možnost kontroly těch, kteří přicházejí opravdu za svými blízkými, kteří jsou 5, 10 km za hranicí a nemuseli by to objíždět přes vzdálený Těšín.

Dávám vám to jenom v úvahu. My na území České republiky máme mnohem jednodušší situaci, pokud jde o národnostní menšiny. Bylo by smutné, kdybychom ani ty malé problémy, které máme, nedokázali vyřešit. Budu se přimlouvat, a budu o tom samozřejmě jednat s paní ministryní, protože ona má právem obavy, aby i tento malý turistický ruch neztížil beztak obtížnou situaci. Budu s ní tedy jednat a s příslušnými federálními ministry o tomto problému, budu vás o tom informovat, ale poté, co jsem vyslechl stanovisko našich polských spoluobčanů, budu se přimlouvat za to, abychom, tento malý turistický ruch dokázali otevřít ještě dříve, než se naše ekonomiky vyrovnají, protože popravdě řečeno, ztěží dohledáme, kdy to bude. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji panu předsedovi vlády a věřím, že v tomto duchu budeme malý pohraniční styk samozřejmě jako poslanci České národní rady podporovat.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, já se táži, zda mohu uzavřít bod našeho jednání odpovědi členů vlády na dotazy z minulých schůzí? Hlásí se poslanec Jurásek z Karlových Var.

Poslanec Vítězslav Jurásek: Pouze dotaz. Žádal jsem třikrát o řešení otázky Karlových Var. Dostanu odpověď?

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Pane poslanče, posledně jsme přijali usnesení, že se touto otázkou bude zabývat výbor pro národní výhory a národnosti a ještě jeden výbor - teď z hlavy nevím - a že předloží souhrnnou zprávu v komplexu vládě. Takto jsme se posledně usnesli, je to i v zápisu. (Děkuji.) Prosím.

Mohu tedy uzavřít tento bod? Ještě poslanec Rubín.

Poslanec Jiří Rubín: Dotaz ohledně malého styku s Polskem - jestli také naši občané, třeba v Krkonoších a Tatrách, budou moci navštívit v rámci krátkého pohraničního styku i Polsko, protože z naší strany to také není volné.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Odpoví předseda vlády. Prosím ještě poslance a poslankyně o klid, myslím, že během pěti, deseti minut ukončíme dnešní jednání.

Předseda vlády ČR Petr Pithart: (Myslím, že během kratší doby.) Na otázku nejsem samozřejmě připraven. Na začátku jsem zdůraznil. že to není v kompetenci České národní rady ani české vlády, ale takovýto turistický ruch má smysl jenom tehdy, samozřejmě, je-li symetrický, jinak to nepřipadá v úvahu. To je jediné, co vám mohu spatra říci. Ale my bychom stejně mohli dát jenom podnět v tomto smyslu a připravit určitá opatření, která zajistí, že toho nebude zneužíváno. To je všechno. Rozhodnou to samozřejmě na jiné úrovni, než je tady naše. Nezlobte se, že vám více říci nemohu, ale samozřejmé jde o symetrické řešení.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji panu předsedovi vlády.

Paní poslankyně, páni poslanci, doporučuji, abychom přijali k tomuto bodu jednání následující usnesení:

Česká národní rada bere na vědomí odpovědi členů vlády České republiky na podněty a otázky poslanců z minulých schůzí České národní rady s tím, že již byly zodpovězeny všechny, které byly vysloveny do termínu 6. března t.r. Pokud se týká problémů, které musí být řešeny v budoucnu, doporučuje výborům České národní rady je zapracovat do svých plánů jednání. Jedná se zejména o interpelaci pana poslance Křečka, kterou má ve svém plánu jednání a jednáme o ní jako předsednictvo. Jedná se ještě asi o dva dotazy, které byly formulovány přesně do těsnopisného záznamu, které je třeba dořešit, a předsednictvo se k nim vrátí. S touto podmínkou doporučuji, abychom uzavřeli odpovědi z minulých schůzí. Je k tomuto návrhu na usnesení nějaká připomínka? Poslanec Benda, prosím.

Poslanec Marek Benda: Minulé schůze - 13. - se to netýká?

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Tuším, že jsme v minulé schůzi neměli odpovědi, protože jsme říkali. že už jich máme nahromaděno tolik . . .

Poslanec Marek Benda: Ministr školství například neodpovídal.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ministr školství minule odpovídal asi hodinu a půl. Nejsem si jist, zda jeho odpovědi nejsou začleněny v té písemné odpovědi. Pokud je tam něco nezodpovězeného, prosil bych, pane poslanče, abychom se k tomu vrátili třeba zítra. Můžeme tedy uzavřít jednání?

Kdo souhlasí s takto navrženým usnesením, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? Není.

Zdržel se hlasování? Tři poslanci se zdrželi hlasování.

Uzavřeli jsme tedy pátý bod našeho dnešního jednání.

Vážené poslankyně a poslanci, je připravena večeře dole v naší jídelně. Tážu se vás, budeme pokračovat od 20 hodin nebo budeme pokračovat zítra. Jaký je váš názor? Kdo je pro pokračování zítra? (Hlasuje se.) Děkuji vám.

Ještě poslední informaci - je možné využít plného uvolnění k výkonu funkce poslance. Již několik žádostí, které byly předloženy písemně, projedná předsednictvo ČNR v pátek 30. března. Dohodli jsme se v předsednictvu, že předsednictvo odsouhlasí plné uvolnění pro výkon funkce poslance maximálně do 15. května t.r., protože v této době by měl končit hlavní nápor zákonů a dalších jednání, která přísluší České národní radě. Prosím vás. abyste dali další písemné žádosti, pokud to uznáte za vhodné, aby to předsednictvo mohlo v pátek uzavřít. Poslední informace: Zítra začínáme v 8 hodin dalším bodem jednání, a to je rozpočet České republiky.

Přeji vám všem dobrou noc a těším se zítra na shledanou!