Závěrem bych vás rád informoval, že
se připravuje i vydání příležitostných
známek v souvislosti s návštěvou papeže
v Československé republice a ke svobodným
volbám. Pane místopředsedo, to je všechno.
Předsedající místopředseda
ČNR Josef Kaňa: Děkuji místopředsedovi
vlády panu Mišoňovi za odpovědi na dotazy
a podněty poslanců Adama a Lesáka i za další
informace. Jsou poslanci Adam a Lesák spokojení
s odpovědí? (Souhlas.) Děkuji. Je ČNR
spokojena s odpovědí místopředsedy
pana Mišoně? (Všeobecný souhlas.) Je.
Děkuji.
Slovo má ministr financí, cen a mezd Nikodým.
Ministr financí, cen a mezd Jiří Nikodým:
Vážený pane místopředsedo, dámy
a pánové, odpovím na podnět pana poslance
Kasala, který se týkal způsobu případného
řešení otázek a podání
směřujících k navrácení
majetků znárodněných či zabavených
v letech 1948 - 1989.
Chtěl bych k tomu nejdříve říci,
že na základě rozhodnutí federální
vlády číslo usnesení 139 z 1. března
letošního roku se zřizuje Úřad
pro dočasnou správu státního majetku
a privatizaci při federálním ministerstvu
financí k datu 1. dubnu. Úřad má ve
své činnosti postupovat podle schválené
náplně práce a bude se řídit
pravidly postupu při privatizaci státního
majetku, který schválí federální
vláda. Těmito pravidly se budou řídit
i národní výbory při řešení
otázek privatizace ve svém okruhu působnosti.
Dokud nebudou přijata příslušná
legislativní opatření, státní
majetek se do soukromých rukou a do rukou zahraničních
právnických osob a subjektů nebude úplatně
ani bezúplatně převádět.
V těchto pravidlech budou řešeny zejména
otázky rozsahu privatizace, priorit převodů
vlastnictví na jednotlivé právní subjekty,
kompetence orgánů při privatizaci státního
majetku, prodeje nebo pronájmu části národního
majetku zahraničním subjektům, regulace prodeje
akcií, správy fondů, na nichž se budou
soustřeďovat finanční prostředky
získané privatizací státního
majetku. Úřad bude mimo jiné také
koncepčně řídit proces vytváření
správních rad vybraných podniků a
bude vykonávat funkci dozorčí rady pro tyto
podniky. Bude spolupracovat se zakladateli státních
podniků a převezme některé jejich
funkce u těch státních podniků, které
budou určeny k privatizaci, popř. k převedení
na právní formu akciové společnosti,
pokud nebude dohodnuto jinak.
Úřad se bude řídit obecnými
principy makroekonomické, finanční a měnové
politiky, zabezpečující ekonomickou stabilitu
v Československu. Bude také zabezpečovat
finanční operace, spojené s privatizací
státního majetku, popřípadě
s vytvářením akciových společností
prodejem jejich akcí a bude zabezpečovat v některých
případech výplatu dividend sám nebo
prostřednictvím orgánů vytvořených
v akciové společnosti.
Federální ministerstvo financí připravilo
v současné době materiál o dočasné
správě a denacionalizaci státního
majetku, který by měl být projednán
ve Finanční radě Československa 2.
dubna tohoto roku. Zároveň i naše vláda
pod vedením 1. místopředsedy a skupiny pracovníků
při hospodářské radě připravuje
také svůj podkladový materiál jako
námět k tomuto řešení. Čili
rozhodující bude tedy teď stanoveno po jednání
Finanční rady 2. dubna t.r. Schválení
zásad a postupu musí být provedeno ve federální
vládě. Do té doby, tak jak jsem informoval,
nemůže dojít k žádným prodejům,
odkupům, tak jak bylo někde uváděno
naprosto předčasně v denním tisku.
Předsedající místopředseda
ČNR Josef Kaňa: Děkuji panu ministru
Nikodýmovi za odpověď na podnět poslance
Kasala. Je poslanec Kasal spokojen s odpovědí?
Poslanec Jan Kasal: Jsem spokojen, ale vzhledem k tomu,
že na tento dotaz po zveřejnění jsem
dostal řadu připomínek a otázek, prosím
pana ministra, zdali by mi mohl odpověď poskytnout
písemně, abych mohl odpovědět žadatelům.
Předsedající místopředseda
ČNR Josef Kaňa: Ano, poslanec Kasal dostane
písemnou odpověď.
Je Česká národní rada spokojena s
odpovědí ministra Nikodýma? Uzavíráme
tedy tuto část odpovědí členů
vlády. O slovo se už dávno hlásí
1. místopředseda vlády pan Hrazdíra.
Místopředseda vlády Antonín Hrazdíra:
Vážený pane místopředsedo, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, dovolte mi, abych reagoval na některé
připomínky a podněty, které byly vzneseny
na 23. schůzi České národní
rady. Především bych chtěl reagovat
na dvě připomínky pana poslance Václava
Bedřicha:
První připomínka se týkala změny
režimu řešení a využití hraničního
a zakázaného pásma západního
příhraničí. Řešení
této záležitosti spadá do výlučné
působnosti federálního ministerstva vnitra,
proto odpověď byla koncipována ve spolupráci
s ním. V současné době se připravuje
řešení ochrany státních hranic,
včetně postupného odstraňování
zátarasu na západní státní
hranici, odstraňování různých
pomocných zařízení apod. Následně
bude řešena i otázka existence zakázaného
a hraničního pásma, včetně
možnosti obdělávání půdy
v tomto pásmu. Některé jednotlivé
požadavky na obdělávání půdy
v hraničním pásmu byly již projednávány
na úrovni federálního ministerstva vnitra,
konkrétně se jednalo o okres Břeclav.
Druhý podnět pana poslance Václava Bedřicha
se týkal vyhodnocení působení vládního
usnesení o zvýhodnění oblasti při
západní hranici. Existující nedostatky
a disproporce ve využívání zdrojů
a ekonomického potenciálu pohraničního
území jsou vyhodnoceny. Vláda je rozhodnuta
zahájit proces jejich postupného řešení
s využitím všech aktiv a podnikatelských
iniciativ. K tomu je třeba přijmout ucelenou koncepci
se zaměřením na rozvoj a modernizaci bydlení,
průmyslu, zemědělství, dopravy a celé
infrastruktury.
Zvláštní pozornost musí být věnována
rozvoji lázeňství, cestovního ruchu
a zejména pak ochraně životního prostředí.
K realizaci rozvoje záměrů mají sloužit
především ekonomické nástroje,
jako úvěry, slevy a odvody, státní
příspěvky apod., také fond pro podporu
rozvoje pohraniční oblasti. V tomto směruje
připraven pro vládu České republiky
materiál o zřízení správy pro
rozvoj pohraničních území.
Další podnět vznesl pan poslanec Vladislav
Waltr, a sice k otázce koncepce civilní obrany.
Chtěl bych odpovědět, že v současné
době se připravuje nová koncepce pod názvem
Program civilní obrany Československé republiky,
která počítá jak se snížením
počtu zařazených osob do systému civilní
obrany, tak se snížením finančních
nákladů, včetně snížení
počtu hodin školení, jak zařazených
občanů, tak také ostatních obyvatel.
Nově připravená koncepce bude zaměřena
v prvé řadě na ochranu obyvatelstva při
průmyslových haváriích a živelných
pohromách a teprve ve druhé řadě na
ochranu obyvatelstva v období branné pohotovosti
státu. Termín zpracování této
koncepce je 30. června letošního roku.
Poslední dotaz byl vznesen poslankyní České
národní rady z Plzně paní Röschovou
a týkal se stavu rozpracovanosti dokončení
projektu dálnice Praha - Norimberk.
Chtěl bych odpovědět, že gestorem za
výstavbu dálnic je federální ministerstvo
dopravy. Ministr Podlena dostal ve vládě úkol
urychlit výstavbu dálnice D 5 v úseku Praha
- Rozvadov. Ministerstvo zpracovalo návrh s tím,
že úsek Praha - Plzeň a hraniční
úsek Kateřinské Chaloupky, hranice Československé
republiky se Spolkovou republikou Německa je třeba
zprůjezdnit k l. lednu 1997. Termín úplného
dokončení celé trasy Praha hranice se Spolkovou
republikou Německa je plánován na rok 1998.
V současné době je materiál v připomínkovém
řízení a bude projednán ve vládě
české a následné ve vládě
Československé republiky. Tolik odpověď.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Dekuji panu ministru Hrazdírovi.
Páni poslanci, máte k odpovědi pana ministra
připomínku nebo doplňující
dotaz? Jste spokojeni? Ano. takže můžeme uzavřít
dotazy na pana ministra Hrazdíru. U slovo se hlásí
pan ministr Moldán.
Ministr životního prostředí Bedřich
Moldán: Pane předsedo, vážené
poslankyně, vážení poslanci, z 21. schůze
vznesl dotaz poslanec Kordiak na ekologickou problematiku Severočeského
kraje. Na tuto otázku jsem již částečně
odpověděl v rámci odpovědi na interpelace
poslance Laštůvky - jenom velmi stručně:
Ministerstvo životního prostředí České
republiky ve spolupráci s dalšími institucemi
připravuje souhrnný materiál, který
bude obsahovat návrhy na řešení ekologické
situace v Severočeském kraji. Předpokládáme,
že bude hotov během dubna. Navíc v jeho rámci
budou připraveny návrhy na investiční
a neinvestiční akce, včetně komplexu
tzv. kompenzačních opatření týkajících
se např. zásobování, péče
o děti, dotace pro technické sítě
apod. Předpokládá se zatím předběžné,
že v časovém intervalu 1991 až 1993 bude
zahájeno 17 velkých akcí v rámci ozdravení
ovzduší, vyčištění vody
a hospodaření s odpadem s rozpočtovými
náklady asi 11 miliard korun. Za tuto dobu předpokládáme,
že se podaří uskutečnit akce v hodnotě
asi 6 miliard korun.
Další dotaz měl poslanec Brychta na čistírnu
odpadních vod v Lomnici nad Popelkou. Myslím, že
nemusím se k tomu vracet, protože pan ministr Hojer
na tuto otázku již odpověděl po mém
soudu zcela dostatečně. Snad bych jenom doplnil:
Nevím, jestli to pan ministr Hojer zmínil, že
investorem a provozovatelem je organizace Vodovody a kanalizace
Hradec Králové.
Poslanec Matějka se ptal na právní úpravu
ochrany ovzduší. Na základě připomínek
výborů České národní
rady k návrhu zákona, který byl dříve
připraven, je nyní celý komplex těchto
předpisů v nové působnosti našeho
ministerstva přepracováván s tím,
že návrh je založen na těchto hlavních
principech: stanoví povinnosti již u existujících
zdrojů znečišťování ovzduší,
zřizovat odlučovací zařízení,
což bude sankcionováno při nesplnění,
dále uplatňuje princip prevence, podle něhož
nelze budovat nové zdroje znečištění
bez odlučovacího zařízení,
stanoví přímý zákaz, dále
stanoví závaznost emisních limitů,
zase pod sankcí, dále upravuje nové skutkové
podstaty pokut a progresy úplat za vypouštění
znečišťujících látek do
ovzduší. vztažených k výši
nákladů spojených s likvidací odpadů
a konečné vytváří systém
monitoringu, jakož i novou soustavu orgánů
státní správy.
Ministerstvu životního prostředí byl
stanoven pro předložení návrhu do vlády
termín duben 1990, termín splníme a předpokládáme.
že zákony by mohly platit již od příštího
roku.
Dotaz poslance obsahoval rovněž otázku na to,
zda Československo je schopno splnit závazek 30%ního
snížení emisí oxidu síry a řešení
oxidů dusíku. Od doby převzetí mezinárodních
závazků bohužel žádná z
federálních vlád, jak následovaly
za sebou, nepřijala zásadní opatření,
jež by sledovala zajištěné smluvní
obligace. Opatřeními rozumíme např.
nejen odsiřovací program, ale i novou energetickou
koncepci našeho státu. Náš připravený
materiál ekologických investic s pořadím
naléhavosti doporučuje v tomto směru požádat
o finanční a technickou pomoc ze zahraničí.
Přesto musím konstatovat, že nevidíme
předpoklady pro to, že závazek 30%ního
snížení emisí bude splněn, a
v nejbližší době doporučíme
federální vládě, aby takovéto
prohlášení na mezinárodním fóru
učinila, protože si myslíme, že není
správné toto před mezinárodní
komunitou dále tajit.
Dále zde byly některé podněty z 23.
schůze. Podnět č. 2 poslanec Kasal: souhrnná
ekologická problematika v oblasti Ostrova nad Ohří.
Před 15 lety byl Spolanou odváděn odpad s
určitým množstvím toxických látek
z výroby pesticidů Lindan do výsypku dolu
Hájek, a to v celkovém množství asi
3 až 6 tisíc tun. Postupně nastala destrukce
stěny haldy, odpad byl dešťovou vodou rozmýván
a způsob asanace dosud není stanoven. Souvisí
s tou skutečností, že nemáme likvidační
centrum pro toxický odpad. Realizace tohoto centra je v
působnosti ministerstva průmyslu, které vyhlásilo
konkurs s dubnovým termínem. My chceme na vyhodnocení
konkursu spolupracovat. Jsme v tomto smyslu již dohodnuti.
Z hlediska vodohospodářského je však
stav pod kontrolou a není důvodu k obavám.
Kontaminace Nechranické nádrže je vyloučena
jednak pro vzdálenost objektu a jednak pro nízký
stupeň rozpustnosti předmětných látek,
o kterých v žádném případě
nelze předpokládat, že by rychle migrovaly
v podzemním prostředí.
Podnět č. 3 - zásobování pitnou
vodou v téže lokalitě. Město Ostrov
nad Ohří je zásobováno vodárnou
Radošov z toku Ohře. Tato voda není závadná
ze zdravotně hygienického hlediska, pouze přechodně
se mohou měnit její senzorické vlastnosti.
Pro oblast Sokolovska bude zahájena výstavba vodárenské
nádrže Chaloupky - předpokládá
se. Obecně je však třeba říci,
že cestou ke zkvalitnění vody není hledání
nových zdrojů, ale čistota toků a
řádná disciplína uživatelů
toků. V tomto smyslu budeme dále pokračovat.
Podnět č. 4 - vyhlášení postižené
oblasti. Jak jsem již konstatoval, v současné
době se zpracovává na ministerstvu životního
prostředí materiál v této věci.
Z něho plyne, že podle našeho názoru oblasti
Karlovarska a Sokolovska se navrhují zařadit mezi
tzv. postižené oblasti se zvláštním
režimem.
Další dotaz poslance Stříteckého
na Třeboňsko a těžbu štěrkopísků,
o tom zde již byla řeč, opakoval bych jen to,
co zde bylo konstatováno. Snad bych jenom doplnil, že
ministerstvo životního prostředí má
na řešení této otázky velmi vážný
zájem a jednoznačně soudíme, že
těžba musí být podstatně v těchto
lokalitách snížena.
Otázka č. 4 - poslanec Tvrdoň - metalurgický
závod v Bruntále. Výstavba uvedeného
závodu spadá do působnosti federálního
ministerstva strojírenství. Víme o koncepci
postupného omezování, resp. úplného
zastavení tzv. neželezného hutnictví
v celém našem národním hospodářství
asi do dvou let. V současné době se na federální
úrovni prověřují komplexně
záměry i rozestavěnost investic a bude přijato
rozhodnutí, zda nadále stavět či akci
zastavit. V případě Bruntálu se snad
nabízí možnost, která je zatím
v působnosti Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj, využít v případě
dokončení stavby tento provoz ke zpracování
kovových odpadů, protože zatím takovéto
výrobní zařízení u nás
vůbec neexistuje. Pokud budeme mít možnost
dát k této věci připomínky
jako ministerstvo - a jistě budeme - musíme upozornit
na to, že celý záměr budování
huti v Bruntále byl podle našeho názoru zcela
špatný a mylný, protože v takto náročné
lokalitě krajinářsky takovýto závod
nemá co dělat. Ovšem je otázka, zda
v rámci našeho národního hospodářství
nebude snaha investici, do které bylo vyloženo už
mnoho prostředků, dokončit a využít.
Otázka č. 11 poslance Hakla na vodárenskou
nádrž Bělá. Výstavba této
nádrže probíhala v rámci tzv. závazných
úkolů státního plánu s původním
termínem dokončení v červnu 1989.
V důsledku toho, že dodavatelská organizace
Ingstav nesplnila časový harmonogram - věci
budou sankciovány - náhradní termín
dokončení je stanoven na 30. června 1990.
Z 24. schůze 13. března - podnět č.
7 poslance Majera podmínky hospodaření v
národním parku Šumava. Úprava režimu
hospodaření v předpokládaném
národním parku Šumava se v současné
době u nás na ministerstvu zpracovává.
Předpokládáme, že se vytvoří
samostatný lesní celek s vlastní působností
a organizací, lesy budou převedeny do kategorie
zvláštního určení, budou vymezeny
zóny hospodaření s odlišným způsobem,
přičemž v nejméně chráněné
zóně předpokládáme hospodářské
využití, v té zcela chráněné
první zóně žádné hospodářské
využití nepředpokládáme, zatímco
velmi omezené hospodářské využití
bude v zóně druhé. Rovněž se
zonace bude týkat zemědělské výroby,
která bude vyloučena v zóně první,
velmi omezena na jenom prakticky trvalé travní porosty
v zóně druhé a přísně
kontrolována v zóně třetí,
bude výjimečná. Smysl tohoto režimu
je naprostá minimalizace dopadů hospodaření
na životní prostředí a na celou ekologickou
situaci v této oblasti.
Chtěl bych k tomu podotknout, že v současné
době probíhají velmi intenzivní diskuse
o této záležitosti, zejména o vymezení
parku. Protože jsou na to různé názory.
Náš názor je, že by plocha parku měla
být stanovena co nejmenší, naopak režim
hospodaření co nejpřísnější.
Jsou ovšem i jiné názory, které se snaží
plochu parku poměrně značně rozšiřovat
a my si myslíme, že to není správné.
Věc je velmi závažná a jistě
bude o ní i na tomto fóru ještě několikrát
řeč.
Podnět č. 8 - je to na stejnou tematiku. Nepředpokládá
se jednotná forma správy mezi Českou republikou,
Spolkovou republikou Německa a Rakouskem. Existují
totiž rozdílné režimy hospodaření
v jednotlivých částech tohoto přírodního
celku, ale chceme úzce spolupracovat s Bavorskem i s Rakouskem.
S Bavorskem tato kooperace již probíhá. V hornorakouské
části to bude složitější,
protože tam ta část přiléhající
k našim hranicím není zvláště
chráněna jako přírodní oblast.
Plánujeme třístranné setkání
v Českém Krumlově v poslední květnové
dekádě. Děkuji za pozornost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji panu ministru Moldánovi. Ptám se poslanců,
na jejichž otázky bylo odpovídáno, jak
jsou spokojeni s odpověďmi pana ministra Moldána.
Prosím, pan poslanec Hakl.
Poslanec Rostislav Hakl: Týká se to výstavby
vodního díla Bělá. Otázka byla
koncipována širším způsobem, nejen
k termínu dokončení. Jedná se i o
odkanalizování obcí, které by se měly
napojit na čistírnu. Celý text předáme
panu ministrovi.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Postačí písemná odpověď,
pane poslanče, ano? (Souhlas!) Prosím, buďte
tak laskav a předejte panu ministrovi. Poslankyně
Černá.
Poslankyně Marcela Černá: Pane předsedo,
při projednávání návrhu zákona
o zřízení ministerstva životního
prostředí v prosinci loňského roku
jsem měla dotaz, jakým způsobem budou vytvořeny
materiální podmínky pro ministerstvo životního
prostředí. Tento dotaz není evidován
a nebyla na něj dána odpověď, pouze
ujištění, že to bude všechno v pořádku.
Prosila bych o odpověď na tento dotaz. Nebyla bych
ráda, kdyby na to odpovídal ministr životního
prostředí, myslím si, že je to dotaz,
který patří některému z místopředsedů
vlády, v jehož kompetenci tato oblast je. Děkuji.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji. Ptám se členů vlády,
zda si přeje ještě někdo vystoupit.
Pan ministr Vodehnal.
Ministr zemědělství a výživy
Jan Vodehnal: Vážený pane předsedo,
paní poslankyně, pánové poslanci,
na 21. schůzi se poslanec Chudoba ptal, zda zákon
o zemědělském družstevnictví
bude dán k veřejné diskusi. K tomu chci uvést,
že přípravu tohoto zákona zabezpečuje
ve smyslu kompetenčního zákona federální
ministerstvo zemědělství, a to podle pokynů
a požadavků Úřadu předsednictva
vlády Československé republiky. My jsme však
tohoto podnětu poslance Chudoby využili a zákon
jsme dali k dispozici našim územním článkům,
které seznámily se zásadními změnami
představitele zemědělských a potravinářských
organizací. Připomínky využijeme při
definitivním dopracování.