Česká národní rada 1986 – 1990

Úroveň znečištění povrchové vody svědčí o nízké úrovni kontaminace a odpovídá samozřejmě i nízké rozpustnosti této látky ve vodě. Podle vyjádření odborníků ze stavební geologie, která vychází ze známých výsledků rozborů drenážních vod a ze složení podzemního materiálu, nehrozí bezprostřední ohrožení životního prostředí, neboť podložní bentonit je vynikající sorbent, což dokazuje i velice rychlý pokles koncentrace izomerů ve vodoteči, a toto podloží je vysoce nepropustné.

Včera, vážené poslankyně a poslanci, jsem nechal opakovaně přímo na místě odvalu jednat zástupce Uranových dolů západní Cechy, Spolany Neratovice a Stavební geologie a bylo dohodnuto toto:

V nejbližších dnech budou odebrány další kontrolní vzorky, na jejichž vyhodnocení se budou paralelně podílet jak Stavební geologie, tak i Spolana, čímž bude zakončeno vlastně jednoroční odebírání vzorků a budou k dispozici výsledky jednoročních analýz a na jeho základě bude provedeno jednak celkové zhodnocení kontaminace území odvalu. jednak bude zpracován návrh dalšího postupu za účinné odborné spolupráce z hlediska chemického posouzení právě odborníků ze Spolany Neratovice v gesci správce lokality, což jsou Uranové doly západní Čechy.

Samotná Spolana ve spolupráci s příslušnými vědeckými a projektovými ústavy a organizacemi připraví urychleně návrh dočasného řešení instalace a provozu úpravny drenážních vod na principu sorpce, které zabezpečí snížení koncentrace izomerů pod limitní hodnotu tak, aby lokalitu opouštěly již vody odpovídající budoucímu limitu čs. státní normy.

Věřím, že z této stručné informace je zřejmé, že problematice životního prostředí v tomto konkrétním místě je věnována dostatečná pozornost, ale že jsou činěna i opatření, která prakticky zabrání nebo zabraňují již dnes ekologické havárii. Ze strany vedení ministerstva bude prováděna kontrola přijímaných i realizovaných opatření a současně poskytnu potřebnou informaci v tomto smyslu i těm našim deníkům, které se touto problematikou ve svých článcích zabývaly. Ale nechtěl jsem to udělat dřív, než budu informovat Českou národní radu, tak jak jsem slíbil.

K podnětu pana poslance Čestmíra Adama, předneseném na 24. schůzi České národní rady, který se týkal situace v Mitasce Praha. bych chtěl ve stručnosti uvést, že o uvedeném problému je jednáno od července loňského roku a již počátkem února letošního roku byl způsob financování obnovy vyhořelé míchárny směsi v Mitasce řešen cestou návratné bezúročné půjčky ze státního rozpočtu a byl tento způsob řešení konzultován mezi naším ministerstvem i ministerstvem financí, cen a mezd. Na základě závěrů na úrovni 1. náměstků ministrů obou těchto resortů byly předloženy doklady a podklady o důchodové situaci výrobní organizace Mitas i státního podniku Barum a tyto podklady a možnosti řešení naznačeným způsobem jsou v současné době ministerstvem financí, cen a mezd naší republiky prošetřovány. Prošetřovány jsou proto, že se jedná o návratnou půjčku pro letošní rok ve výši 355 mil. korun a samozřejmě, že tato návratná půjčka musí být zaplacena přiměřeně v letech následujících s tím, že úroky z této půjčky by zaplatil státní rozpočet.

Jsem přesvědčen, že celá záležitost bude pozitivně uzavřena v nejbližších dnech. Se zástupci vedení státního podniku Barum i Mitasky a pracovníků našeho ministerstva jsem si nechal přehrát vysílání Čs. televize z 12. března a po vyjasnění se ředitel státního podniku Barum omluvil za nepřesnou a nepravdivou informaci interpretovanou v tomto vysílání ve vztahu k podpoře a aktivitě řešení, resp. netečnosti našeho resortu. Na veřejné omluvě nebo na dementování jsem netrval, ani netrvám, a ani naši lidé na tom netrvají, neboť naším cílem je situaci věcně, přijatelně, ale hlavně rychle vyřešit nejenom ve prospěch Mitasky, ale ve prospěch celého čs. gumárenského průmyslu. Děkuji, pane předsedo, za udělení slova. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji panu ministru Hojerovi za jeho věcnou odpověď. Ptám se poslanců, zda jsou spokojeni s odpovědí pana ministra Hojera? Hlásí se poslanec Vrbka.

Poslanec František Vrbka: Pane předsedo, vážení poslanci, já jsem ze Žďárska a zrovna zde máme chemickou úpravu všech těch svinstev, která vznikají při zpracování radioaktivních látek. Vím, co se tam všechno ukládá a vím, co to všechno znamená, jak to zničí přírodu a okolí, všechny lesy, co nám tam zhynulo atd. Mám ještě jeden dotaz, když tady ministr mluvil o tom, jaké jsou normy a tzv. cyklohexan - mám faktickou poznámku a dotaz, jestli je ta naše norma třeba v souvislosti se Západem, jak je to třeba jinde, např. ve Spolkové republice, nebo jestli naše norma nějak odpovídá tomu, co bylo. Ale každopádně bych chtěl vaši pozornost upřít na to, že musíme ještě věnovat větší pozornost právě těm oblastem, kde se tyto zbytky radioaktivních látek ukládají. Jménem svých voličů bych opravdu chtěl vyjádřit názor, že znovu je potřeba toto zvážit, pokud možno nějakým způsobem to zlikvidovat, viz haldy uranových dolů a kaliště chemické úpravny, ale to, jak se to ukládá u nás - mám za to, že to není všechno tak, jak by mělo být. Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Vrbkovi. Pane ministře, můžete odpovědět? Prosím.

Ministr průmyslu Petr Hojer: Chtěl bych odpovědět na první část otázky. Norma ČSN na pitnou vodu je v souladu se světovými normami, i když naše ministerstvo není tvůrcem těchto norem, tak dnes se všechny normy dělají tímto způsobem.

Ale chci ujistit Českou národní radu, že hexachlórcyklohexan se nevyrábí, ne z důvodu vadnosti nebo nepoužitelnosti jeho izomerů, ale že se nevyrábí proto, protože při jeho výrobě vznikala celá řada vedlejších reakcí a celá řada velice pevných, myslím chemicky pevných dioximů, které měly a mají negativní vliv na životní prostředí i zdraví člověka a jejich likvidace je mimořádně obtížná.

Ke druhé části otázky pana poslance bych doporučoval, abychom ve vládě, nebo já s panem místopředsedou Baudyšem a Mišoněm zainteresovali do této oblasti Český geologický úřad, protože tato oblast v resortu ministerstva průmyslu není - ukládání radioaktivních odpadů. Ale jsem za to, aby se tato záležitost řešila rychle, ale zejména odborně, a neřešila se laickým způsobem, protože takové řešení k ničemu nevede. Děkuji.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji pane ministře. Doporučuji, aby druhý dotaz byl veden jako "dotaz", i když já v této věci sám jednám už s předsedou Pravdou dneska je jiný předseda Českého geologického úřadu jmenovaný kde jsem už tento dotaz položil v souvislosti s lokalitou u vás a potom ještě další lokalita je Okrouhlá někde na Jindřichohradecku. Takže tuto otázku jsem položil předsedovi Českého geologického úřadu.

Můžeme uzavřít odpovědi pana ministra Hojera? Děkuji vám.

Kdo z pánů ministrů vystoupí nyní? Pan ministr Motyčka.

Ministr výstavby a stavebnictví Ludvík Motyčka: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, na 23. schůzi České národní rady poslanec Rudolf Střítecký vyslovil podnět, aby se vláda šířeji zabývala devastací přírody, ke které došlo v chráněné krajinné oblasti Třeboň.

Ložiska štěrkopísků v oblasti horního toku Lužnice jsou prakticky jediným zdrojem tohoto základního stavebního materiálu v Jihočeském a Západočeském kraji. Kromě toho jsou v oblasti Halámek těženy živcové písky, jako základní surovina pro sklářský a keramický průmysl. Zhruba 90 tisíc kubíků ročně je vyváženo do Rakouska v rámci pohraničního styku. Jde o surovinu frakce 04, která vzniká jako odpad při čištění živců pro keramické a sklářské účely a která u nás není nedostatková. Pro její použití do betonu je nutné doplnění frakcí 8-16, která je limitující.

Požadavky na dodávky kvalitních štěrkopísků pro stavbu jaderné elektrárny Temelín, související stavby a dodávky pro výstavbu hlavního města Prahy vedly v minulých letech ke zvýšení těžby až na 3 mil. kubíků v roce 1988 ve státním podniku Štěrkovny a pískovny Blatná a Calofrig Borovany na území Jihočeského kraje. Tím byl překročen limit, který stanovila rada Jihočeského Krajského národního výboru svým usnesením č. 263 z roku 1986, zhruba o 400 tisíc kubíků štěrkopísků. Přesto, že výroba štěrkopísků překračovala uvedené usnesení, požadavky odběratelů, které byly zhruba o 20 % vyšší, nebyly v plné výši uspokojovány. Mimo značné koncentrace výrob Temelín a Praha byly důvodem vysokých požadavků na dodávky štěrkopísků z jihočeských lokalit také kvalita suroviny, na které je závislá např. výroba paneláren, tak i výhodné dopravní spojení k místům spotřeby vlaky ČSD.

Proti nadměrnosti těžby vystupoval Jihočeský Krajský národní výbor a v době po 17. listopadu také nezávislé občanské iniciativy. V lednu 1990 se uskutečnilo jednání zástupců ministerstva výstavby a stavebnictví České republiky, těžebních organizací, Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, Občanských fór a dalších struktur, kde bylo vzájemně odsouhlaseno snížení těžby štěrkopísků o 300 až 500 tisíc kubíků ročně a pokračování těžby pouze na současných lokalitách. Tím je respektováno usnesení rady Jihočeského Krajského národního výboru.

Vzhledem k tomu, že tato problematika, přestože byla vyhrocena v Jihočeském kraji, je problematikou obecnou, a lze oprávněně předpokládat, že obdobná stanoviska by postupně byla uplatňována i v dalších krajích, proto je potřebné její řešení systémovými opatřeními. Na základě zahraničních zkušeností, zejména Francie a Anglie, kde také hrozil surovinový kolaps vzhledem k odporu obyvatelstva proti devastaci krajiny, je v současné době připravováno zřízení struktury ve formě vládní komise pro těžbu silikátových surovin. Tento orgán by měl sledovat vývoj požadavků a na základě potřeby v součinnosti s orgány lidosprávy stanovovat ložiska, která budou využívána k těžbě. Cílem je, aby nepřevažovala krajská hlediska a surovina byla těžena s ohledem na rovnoměrné a minimální ekologické zatížení krajiny. Komise by měla být složena ze zástupců ministerstva životního prostředí, zemědělství, lesního hospodářství, geologického, báňského úřadu a dalších organizací, které se účastní povolovacího řízení.

Komise vypracuje metodiku pro povolování těžby a celou problematiku musí řešit otevřenou formou, to je včetně publikace a respektování názorů obyvatelstva.

Na stejné schůzi České národní rady položil poslanec pan František Antony otázku, zda bude urychlena výstavba nemocnice na Košíku v Praze 4. Závažnost potřeby realizovat tuto stavbu zejména pro občany Prahy 4 signalizuje i skutečnost, že ve stejné věci se na mne obrátila dopisem ze dne 2. ledna 1990 poslankyně ČNR paní Eva Hálková. Odpovědnost za generel rozvoje hlavního města Prahy má Národní výbor hl. m. Prahy jako zpracovatel a v případě plánované stavby nemocnice na Košíku též jako ústřední investor. Pro otázku poslance pana Antonyho je tedy kompetentní Národní výbor hl. m. Prahy. Přesto jsem nechal v pracovním pořádku ověřit současné stanovisko aparátu národního výboru, ze kterého vyplývá následující: Národní výbor hl. m. Prahy má koncem 8. pětiletého plánu značné množství rozestavěných zdravotnických staveb a při současném stavu finančních prostředků si nemůže dovolit zahájení další velké investice v nejbližším období. Rozpočtové náklady jen stavební části nemocnice na Košíku překračují objem jedné miliardy korun. Proto Národní výbor hl. m. Prahy v současné době uvažuje se zahájením této stavby asi v roce 1995, a to v návaznosti na dokončení výstavby stejně rozsáhlé nemocnice na Proseku. Protože se v současné době připravuje pro období 1991 - 1993 program obnovy národního hospodářství a rozvoje oblastí, který má nahradit na toto období původně zpracovaný návrh 9. pětiletky, doporučuji za této situace panu poslanci Antonymu požadavek na realizaci nemocnice na Košíku řešit s Národním výborem hl. m. Prahy jako ústředním investorem této akce a garantem za oblastní plán rozvoje území hlavního města. Po vyřešení problematiky finančních prostředků jsou státní podniky řízené ministerstvem výstavby a stavebnictví České republiky připraveny v termínech uvažovaných Národním výborem hl. m. Prahy aktivně spolupracovat na přípravě a následné realizaci předmětné investiční akce. Děkuji.

Předsedající místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji ministrovi výstavby a stavebnictví panu Motyčkovi za odpovědi poslancům Stříteckému, Antonymu ev. Hálkové. Je spokojenost s odpověďmi pana ministra? Poslanec akademik Rosický.

Poslanec Bohumír Rosický: Pane ministře, já bych měl jednu doplňující otázku. Kdy konečně se poučíme u našich sousedů, že je možné drtit betonové bloky, staré cihly a jiné materiály speciálními šrotovníky pojízdnými nebo stacionárními a zavedeme to také v naší zemi? Neboť tak ušetříme prakticky 85 % štěrkopísků, podobně jako to má Německá spolková republika. Mohu přímo jmenovat firmu, dodávala nám sem i příslušné zařízení. Je to velká západoněmecká firma v Severním Porýní-Vestfálsku O + K. Jsou to schody, které jsou v Paláci kultury. Bylo by dobře, kdybychom se o tyto šrotovníky zajímali, protože jinak prakticky zdevastujeme naši krajinu těžením štěrkopísku.

Předsedající místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji poslanci Rosickému. Má ještě někdo připomínku k vystoupení pana ministra? Poslanec Lom.

Poslanec Petr Lom: Pane místopředsedo, vážená vládo, vážené poslankyně a poslanci, vyslechli jsme zprávu o nemožnosti působení České národní rady na generel zdravotnictví týkající se výlučné působnosti Národního výboru hl. m. Prahy. Možná, že tomu tak formálně je. Ale otázky zdraví jsou natolik důležité, že ČNR prostě nemůže k tomu zůstat lhostejná. Právě jsme se dozvěděli, že výstavba velké satelitní nemocnice na Košíku je odsunuta nejméně na pět let. O druhé zamýšlené stavbě další satelitní nemocnice v Praze 9 na Proseku zřejmě nemůže být ani řeč. Já si myslím, aniž bych chtěl přesouvat hranice působnosti, aniž bych chtěl tyto otázky vyjímat z působnosti kompetentního Národního výboru hl. m. Prahy, že my všichni bychom měli být garantem, my všichni bychom se měli zabývat tím, jak bude tato otázka řešena a hlavně jak brzy. Ti z nás, kteří znají dobře katastrofální podmínky v pražském zdravotnictví, soudí, že prioritní investiční výstavba satelitních nemocnic, ze kterých by se měly stát ovšem svojí koncepcí nemocnice moderní a hlavní, je naprosto nezbytná. Česká národní rada by měla najít způsob formálního jednání, aniž by narušovala práci Národního výboru hl. m. Prahy, jak tyto otázky vnést do popředí naší zdravotnické pozornosti. Děkuji.

Předsedající místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji poslanci Lomovi. Má ještě někdo připomínky k vystoupení ministra výstavby a stavebnictví? (Nikdo se nehlásí.) Chtěl bych jenom upřesnit - ministr výstavby a stavebnictví se vyjádřil o možnosti zásahu vlády do generelu hlavního města Prahy. Nešlo o Českou národní radu. My si ty možnosti, mám za to, ponecháme. Má ještě někdo z poslanců připomínky k vystoupení ministra Motyčky? Chce ministr Motyčka reagovat na to, co bylo řečeno? Eventuálně k připomínce akademika Rosického?

Ministr výstavby a stavebnictví Ludvík Motyčka: Jenom k podnětu akademika Rosického bych chtěl říci tolik, že připravujeme některá opatření, jak šetřit štěrkopísky, ale máme ještě jinou cestu než tu konečnou, kdy vracíme starý stavební materiál drcením zpátky do výroby. Zejména se jedná o používání štěrkopísků na zásypy rýh ve městech, kde jsme schopni nahradit tento materiál jinými materiály, zejména odpadem z drceného kameniva. V tom vidíme první cestu. Zavádění technologie drcení starých konstrukcí je nám známo, žel, je dosti náročné investičně a energeticky.

K poznámce pana poslance Loma - velmi rádi bychom realizovali celý program zdravotnických staveb, jejichž financování ovšem není v kompetenci našeho ministerstva.

Předsedající místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji ministru Motyčkovi. Doporučuji České národní radě, abychom uzavřeli tuto část odpovědí na dotazy poslanců ministrem výstavby a stavebnictví s tím, že bereme na vědomí odpovědi ministra Motyčky, ale tu část, která se týká pražského zdravotnictví pokládáme za otevřenou a zřejmě souvisí s problematikou, s níž vystupoval ministr Klener. Požadovali bychom, aby vláda k tomu zaujala stanovisko. Prosím, poslanec Střítecký.

Poslanec Rudolf Střítecký: Volební obvod 522. Sem spadá třeboňská oblast, kde se těží štěrkopísky. Vítám snížení těžby štěrkopísků, ale chtěl bych upozornit na to, že nestačí pouze se vrátit k hodnotě, která byla překročena a že je potřeba progresivně těžbu štěrkopísků snižovat, protože krajina bohužel už je zničena. Je to sice chráněná krajinná oblast, ale zatím důsledky té těžby, ke které už došlo, nelze ještě dost dobře ekologicky odhadnout. To je moje poznámka.

Předsedající místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji poslanci Stříteckému za tuto poznámku. Chce ještě někdo z poslanců k této problematice vystoupit? Můžeme uzavřít tuto část odpovědí vlády na podněty poslanců? (Všeobecný souhlas.) Děkuji. Dál vystoupí místopředseda vlády pan Mišoň a po něm ministr financí pan Nikodým.

Místopředseda vlády ČR Petr Mišoň: Pane místopředsedo, paní a pánové, dovolte mi dvě stručné odpovědi na podněty poslanců. Předně jde o podnět číslo 1 z 22. schůze ČNR, který vyslovil pan poslanec Čestmír Adam. Obsahoval doporučení zřídit federální radu složenou z předsednictev obou národních rad. Jak jsem s panem poslancem hovořil, jde o doporučení návrhu úpravy federální ústavy, které závisí především na stanovisku předsednictva ČNR a ČNR samotné, která by měla tento podnět předat Federálnímu shromáždění. Česká vláda samozřejmě takový podnět nemůže pominout a za vládu mohu přislíbit, že v okamžiku projednávání návrhu ústavy budeme brát na zřetel všechny podněty, které jako tento jsou motivovány snahou zdokonalit a zefektivnit práci našich zákonodárných sborů.

Dále jde o podnět číslo 2 z 22. schůze ČNR vyslovený panem poslancem Lesákem. Obsahoval doporučení, aby se vláda České republiky zasadila u ministerstva spojů Československé republiky o vydání příležitostné poštovní známky ke 40. výročí tragické smrti dr. Milady Horákové v červnu t.r. Ve stručnosti lze říci, že tato známka je již rozpracována a k uvedenému termínu bude vydána. Stejnou interpelaci uplatnili poslanci Federálního shromáždění a výbor FS pro obchod, průmysl a dopravu a spoje byl o zabezpečení vydání informován zhruba před týdnem, přesněji řečeno 20. t.m. Jenom bych rád dodal, že realizace uvedeného požadavku narážela na různé potíže, vyplývající mj. z doporučení Světové poštovní unie, kterým se Čs. poštovní správa řídí, kde se říká, že zásadně se nemají vydávat známky k výročí úmrtí, pokud se nejedná o hlavu státu. Chtěl bych tím podtrhnout, jaký význam byl dán tragické smrti dr. Milady Horákové, jak vyplývá ze skutečnosti, že jediná známka k výročí úmrtí byla dosud vydána v souvislosti s úmrtím prvního prezidenta T. G. Masaryka. Dále je třeba uvést, že původní návrhy ministerstva spojů, navrhnout známku na paměť obětem totalitního režimu s obličejem dr. Milady Horákové vyplýval ze skutečnosti, že těchto obětí je celkem 173 a různými formami a na různá místa docházejí a pravděpodobně budou docházet požadavky na vydání dalších známek. Například farář Toufar, pan Clementis, pan Pika a mnoho dalších. Proto také původní návrhy ministerstva spojů směřovaly tímto směrem.