Podnět č. 6 poslance Petra Loma: Návrh, aby
osoby, které se dobrovolně přivedou do stavu
opilosti a v opilosti utrpí náhodný úraz,
se podíleli na finančních nákladech
zdravotní péče, se projednával již
při přípravě návrhu vyhlášky
číslo 187/1989 Sb., kterou se provádí
zákon o ochraně před alkoholismem a jinými
toxikomaniemi. Tento návrh zatím nebyl akceptován
pro námitky ke značné administrativní
náročnosti. Ošetřující
lékař musí sepsat hlášení
o úrazu, rozhodnout, zda úraz skutečně
zapříčinila opilost nebo se jedná
o jinou příčinu. Dále byly potíže
se stanovením hranice pro množství alkoholu
v krvi, od které by toto opatření platilo.
Vymáhání plateb je rovněž složitou
záležitostí.
V každém případě, když se
nyní stále množí žádosti
psychiatrické veřejnosti o novelizaci zákona
České národní rady č. 37/1989
Sb., by měl být tento návrh znovu projednán
a realizován. K podnětu pana poslance při
novelizaci tohoto zákona přihlédneme.
Podnět č. 10 paní poslankyně Sobotové:
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí
plně podporuje nezbytnost celkové rekonstrukce Jedličkova
ústavu na Vyšehradě. Realizace záměru
zatím naráží na celkovou nepřipravenost
akce a chybějící zdroje. Chybí projekt,
investice i dodavatel. Tyto zásadní problémy
jsou řešeny na NVP hl. m. Prahy. Ministerstvo zdravotnictví
a sociálních věcí, ani vedení
Jedličkova ústavu nezná projekt architekta
Beluniče (patrně se jedná o architekta Miluniče).
Projekt nám znám není. A pokud jde o navrácení
původního majetku Jedličkova ústavu,
je to věcí vzájemné dohody. Vila v
Harrachově je majetkem Kanceláře Federálního
shromáždění, zámeček Lochovice
pak majetkem NVP.
K podnětu č. 11, rovněž poslankyně
Sobotová:
V současné době se ve vzájemné
spolupráci s federálním ministerstvem práce
a sociálních věcí zvažují
návrhy na uspořádání organizačních
struktur sociálního zabezpečení, vč.
ústavů sociální péče.
Po vyjasnění koncepce zdravotnictví budou
koncipovány i vazby mezi jednotlivými složkami
za účelem komplexní péče poskytované
v ústavech sociální péče. Důležitou
složkou této péče musí být
i nadále komplexní rehabilitace. Forma a způsob
řízení všech zařízení
sociální péče se bude odvíjet
od definitivního uspořádání
struktury národních výborů i resortních
ministerstev.
Podnět č. 14 poslance Jana Kalvody.
Dřívější SANOPZ, míní
se tím budovy na Malvazinkách, je nyní pod
správou Ústavu národního zdraví
NVP, který jej převzal v rámci delimitace.
V souvislosti s předpokládaným převedením
SANOPZu pod Záchrannou službu Praha přistál
v jeho blízkosti zkušebně dvakrát vrtulník.
Odtud pramenily pak námitky občanů. Ministerstvu
zdravotnictví a sociálních věcí
však nebyl žádný požadavek na stavbu
heliportu na tomto území předložen.
Dle informace na Ústavu národního zdraví
NVP není v současné době zpracována
projektová dokumentace na stavbu heliportu a tedy není
ani v jednání vydání stavebního
povolení a žádný finanční
obnos nebyl na tuto stavbu vynaložen.
Nyní přednesu odpovědi na otázky poslanců
z 23. schůze České národní
rady. Podnět č. 1 poslankyně Moserové:
V materiálu o budoucím modelu zdravotní péče
se uvažuje v oblasti financování zdravotnictví
také s vytvořením fondu zdraví, který
předpokládá vedle dotací ze státního
rozpočtu také s možností příspěvků
jednotlivců i organizací. V rámci současné
přípravy novely daňového zákona,
který zpracovává federální
ministerstvo financí spolu s ministerstvem financí,
cen a mezd ČR a SR, bude proto ze strany ministerstva zdravotnictví
a sociálních věcí ČR uplatňována
připomínka, vycházející z výše
uvedeného podnětu, aby pro dary a finanční
příspěvky se vztahovaly daňové
úlevy.
Podnět č. 5 paní poslankyně Stiborová:
Právnická fakulta University Karlovy v Praze vychovává
posluchače v denním, dálkovém i postgraduálním
studiu v oboru sociální rozvoj, zaměření
i na vlastní sociální práci. Filozofická
fakulta University Karlovy připravuje ve školním
roce 1990/91 otevření studijního oboru sociální
pracovník. Příprava studijního plánu
a vytvoření katedry je zabezpečováno
dr. Jiřinou Šiklovou. Pedagogická fakulta,
obor speciální pedagogika, v současné
době zkoumá možnosti otevření
vysokoškolského studia pro pracovníky odvětví
sociální péče a tuto problematiku
zde má na starosti doc. Chaloupka. Filozofická fakulta
v Brně uvažuje o zřízení oboru
sociální pracovník v rámci oboru sociologie.
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí
společně s federálním ministerstvem
práce a sociálních věcí všechny
tyto iniciativy podporuje, snaží se vzhledem k naléhavé
potřebě terénu o získání
co největšího počtu míst posluchačů.
Ve spolupráci se střední školou sociálně
právní hledá ministerstvo zdravotnictví
možnosti k rozšíření počtu
žáků této střední školy
a současně se zabývá spolu s vedením
školy a federálním ministerstvem práce
a sociálních věcí i obsahovými
změnami v osnovách studia.
Oddělení zdravotnického školství
a dalšího vzdělávání zabezpečuje
v rámci vzdělávací soustavy další
vzdělávání lékařů,
středních zdravotnických pracovníků
a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví
na úseku sociální péče. Náplně
specializačního studia a obsah vzdělávacích
akcí se inovují podle společenské
potřeby.
Podnět č. 6 - opět poslankyně Stiborová:
Odbor rodinné a sociální péče
obdržel celou řadu odborných materiálů,
koncepcí i dopisů s návrhy, jak organizovat
ústavně sociální péči,
a to jak v případě zařízení
pro staré občany, tedy organizaci domovů
důchodců, tak i specializovaných ústavů
pro mentálně nebo tělesně postižené
dospělé občany a mládež. Všechny
tyto náměty, mnohdy shodné, jindy zcela protichůdné,
jsou využívány v současné době
při přípravě návrhů
na novelizaci základních předpisů
pro sociální zabezpečení, ale jsou
rovněž využívány při zpracovávání
koncepčních materiálů o dalším
rozvoji sociální péče.
Podnět č. 11 - paní poslankyně Lagová:
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí
se speciálně problematikou žen zabývá
pouze průřezově, resortně. K řešení
sociální, kulturní a hospodářské
problematiky žen by přispělo komplexní
pojetí. Ministerstvo zdravotnictví a sociálních
věcí se domnívá. že řešení
problematiky žen je nutno spojovat i s problematikou rodiny.
Komplexní pojetí těchto dvou oblastí
se jeví jako nezbytné a k řešení
nakupených problémů by eventuálně
bylo vhodné např. vytvoření sekce
při Úřadu vlády České
republiky.
Podnět č. 16 - poslanec Mikan:
Usnesení vlády České republiky ze
dne 9. března 1990, č. 73 umožňuje poskytovat
důchod do 31. prosince 1991 v nezměněné
výši vedle výdělku v zaměstnání
sjednaném na dobu určitou lékařům
a farmaceutům, poživatelům starobního
a vdovského důchodu, pokud poskytují přímou
léčebně preventivní péči.
Ještě dále i pracovníkům hygienické
služby, farmaceutickým zařízením
lékárenské služby, včetně
laboratoří pro kontrolu léčiv a lékařům
sociálního zabezpečení.
Podnět č. 17 - poslanec Štěpánek:
Vesnička SOS v Doubí u Karlových Varů
se skládá ze 16 objektů, v nich bydlí
6 manželských párů a 7 pěstounek,
kteří pečují celkem o 62 dětí.
Tři domky jsou z provozních důvodů
v současné době neobsazeny. Zařízení
je organizačně začleněno do OÚSS
Karlovy Vary. Od dubna 1989 navštívila odborná
pracovnice ministerstva zdravotnictví 3x Doubí a
pracovníci ONV i KNV jednali několikrát v
Praze. Pro srovnání bylo navštíveno
i dětské městečko Trenčín
- Zlatovce. Na základě našeho jednání
OÚSS Karlovy Vary poprvé po dlouhé době
vyplatil 3 tisíce korun odměny jednotlivým
pěstounům a předal kolekce k vánocům
1989 dětem v pěstounské péči.
Začaly být také opravovány jednotlivé
domky.
Vesnička SOS v Chvalčově, okres Kroměříž
má 9 objektů, jsou obydleny 5 manželskými
páry a 4 pěstounkami, celkem zde pečují
o 49 dětí. Domy jsou v odpovídajícím
technickém stavu. V současné době
provádí Jihomoravský KNV prověrku
práce vedoucího vesničky, která dosud
není ukončena. Pracovnice odboru rodinné
a sociální péče našeho ministerstva
tuto vesničku rovněž navštívila
a postup prověrky KNV sledujeme.
Jelikož se však mezitím vytvořilo Sdružení
přátel dětské vesničky a jeho
stanovy v těchto dnech předloženy ministerstvu
zdravotnictví České republiky k posouzení,
je pravděpodobné, že toto sdružení
bude vesničky SOS požadovat zpět do své
působnosti. Ministerstvo je se sdružením ve
styku a v současné době soustřeďuje
návrhy a připomínky odborníků
z oblasti náhradní rodinné péče
k návrhu centra náhradní rodinné péče.
Podnět č. 18 - pan poslanec Domas:
V současné době jsou zpracovávány
variantní návrhy řešení nového
systému péče o zdraví. Druhá
pracovní verze byla již zaslána Zdravotnickým
novinám k otištění a očekáváme
příspěvky zdravotnického terénu.
V těchto návrzích jsou zakotveny kromě
jiného také možné varianty spoluúčasti
občanů, závodů a dalších
institucí na zdravotní péči, daně,
různé odvody. Po konečném zpracování
všech připomínek bude materiál předložen
vládě České republiky, a to koncem
května nebo počátkem června 1990.
Podnět č. 19 pana poslance Loma:
V souladu s přípravou variant nového systému
péče o zdraví je zpracováván
návrh rozvoje organizace a funkce zdravotnictví
v hlavním městě Praze, a to pod patronací
NVP. I na ministerstvu jsme soustředili řadu připomínek
z různých pražských zdravotnických
zařízení, která by měla být
začleněna do nového návrhu. Generel
pražského zdravotnictví, nejen materiálně
technická základna, by měl být zpracován
jako součást zprávy pro jednání
vlády České republiky. Zabezpečení
široké veřejné a odborné diskuse
je sice ministerstvem zdravotnictví sledováno, ale
je plně v kompetenci NVP, resp. Ústavu národního
zdraví NVP.
Podnět č. 20 poslankyně Marie Sobotové:
Potřeba v návrhu zákona o zaměstnanosti
prosadit a požadovat dodržování povinností
organizací vůči zdravotně postiženým
občanům. Snahou resortu ministerstva zdravotnictví
a sociálních věcí při přípravě
zásad zákona o zaměstnanosti bylo zdůraznění
specifického postavení občanů se změněnou
pracovní schopností ve vztahu k zabezpečení
jejich rovnoprávného postavení v pracovním
procesu Tento požadavek je obsažen v samostatné
zásadě o povinnostech zaměstnavatelů
při zavádění této kategorie
občanů, bližší rozpracování
bude v paragrafovaném znění této nové
právní úpravy. Zároveň se počítá
se zmocněním pro federální vládu,
aby stanovila svým nařízením povinný
podíl pracovníků se změněnou
pracovní schopností na celkovém počtu
pracovníků zaměstnávaných zaměstnavatelem.
Řešení nedostatků ve vzdělávání
a uplatnění zdravotně postižené
mládeže - byla to rovněž součást
podnětu. Při jednání s ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy
je uplatňován požadavek na zavádění
nových vhodných učebních oborů
pro zdravotně postiženou mládež a je opakovaně
poukazováno na nedostatky v její profesní
přípravě. V připravované právní
úpravě o zaměstnanosti je samostatně
řešena i otázka zprostředkování
zaměstnání občanům vyžadujícím
zvýšenou péči, mimo jiné také
mladistvým po ukončení povinné školní
docházky, kteří nepokračují
v další přípravě na povolání.
Podnět č. 28 poslance Josefa Kovalčuka:
V souvislosti s přijetím zákona o individuálním
podnikání fyzických osob federální
ministerstvo práce a sociálních věcí
ve spolupráci s naším ministerstvem připravuje
novelu zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení a jeho prováděcích
předpisech, v němž soukromě hospodařící
rolníci budou postavení na úroveň
ostatním osobám samostatně výdělečně
činným. Počítá se s účinností
tohoto zákona od 1. května 1990.
Soukromě hospodařícím rolníkům,
kteří již v současné době
požívají nízké důchody
podle dosud platných předpisů, budou jejich
důchody upravovány v souvislosti s úpravou
všech vyplácených nízkých důchodů
občanům s účinností od 1. října
1990.
Podnět č. 32 poslance Karla Biňovce:
Zaměstnávání důchodců
se řídí nařízením vlády
ČSSR č. 142/1983 Sb., o poskytování
důchodů některým pracujícím
důchodcům. Výjimky mohou podle platné
právní úpravy povolit v oboru své
působnosti federální vláda nebo vlády
republik. Federální ministerstvo práce a
sociálních věcí v současné
době připravuje změnu stávajícího
systému důchodového zabezpečení
podle zásady, že občanu náleží
buď důchod nebo příjem z pracovní
činnosti.
Z hlediska budoucího řešeni jsem předložil
ministru práce a sociálních věcí
již v lednu tohoto roku návrh, aby zaměstnávání
důchodců nebylo řešeno a omezováno
předpisy sociálního zabezpečení,
ale ekonomickými nástroji. K tomuto návrhu
se dosud federální ministerstvo práce a sociálních
věcí oficiálně nevyjádřilo.
V pracovním pořádku nám bylo sděleno,
že k zásadnímu řešení této
problematiky by mělo být přistoupeno, jakmile
budou známy dostatečné poznatky o situaci
v zaměstnanosti v nových ekonomických podmínkách.
Podnět č. 35 poslankyně Heleny Němcové:
Zaměstnávání důchodců
se řídí vládním nařízením
číslo 142/1983 Sb. a opět je odpověď
analogická jako na podnět 32, tedy výjimky
mohou udělit federální vláda nebo
vlády republik. Z hlediska budoucího řešení
jsem předložil ministru Millerovi návrh, aby
zaměstnávání důchodců
nebylo řešeno předpisy sociálního
zabezpečení, ale ekonomickými nástroji,
jak jsem odpovídal v minulém podnětu.
Otázka č. 9 poslance Bendy:
V tomto smyslu byly předloženy otázky výrobním
resortům a jsou vyhledáváni i výrobci
noví. Veškerá jednání jsou prováděna
za účasti zástupců invalidů.
Otázka č. 15 poslance Henzla:
Tuto otázku jsem objasňoval ve zdravotním
výboru, ale stručně aspoň zrekapituluji:
Plán dovozu leků pro rok 1990 vychází
z devizových možností a bilancí zemí
RVHP. Příděl deviz pro ministerstvo zdravotnictví
a sociálních věcí České
republiky stagnuje na úrovni roku 1989. Ta stagnace ovšem
ve skutečnosti znamená pokles, protože mezitím
došlo k nárůstu cen, k devalvaci a celkovou
sumou je staven i rozsah zabezpečení dovozů
z nesocialistických států. Tyto dovozy se
podílejí na celkové spotřebě
léčiv zhruba 5 % a z toho vyplývá
i nízký rozsah možností řešení
potřeb zdravotnictví.
Dovozy ze zemí RVHP jsou sice pro rok 1990 plánovány
vyšší než v roce 1989, ale přesto
zůstává řada položek nepotvrzených
vůbec nebo potvrzených pouze částečně.
tento stav a opatření k nápravě jsou
projednávány s federálním ministerstvem
zahraničního obchodu. Zatím byly potvrzeny
dodávky převážně v rublech, ale
na základě celkových změn v ekonomikách
zemí RVHP je možné, že i obchodní
výměna v oblasti farmacie přejde na volné
měny. Hrozí to zejména z Maďarska, kde
to už Maďarsko oficiálně vyhlásilo,
ale zatím pro tento rok budou ještě dovozy
léků možné za směnitelné
rubly. Při těchto změnách máme
předběžně přislíbenou
pomoc federálního ministerstva zahraničního
obchodu k přednostnímu uspokojení potřeb
československého zdravotnictví. Kvantifikovat
však dnes předpokládané dopady je zcela
nemožné.
Jinak je tedy v otázce léčiv ještě
problém s osamostatňováním jednotlivých
závodů Spofy, které si pracovní kolektivy,
rady pracujících a i Občanská fóra
těchto zařízení prakticky vynutily
již k 1. 4. Chtěli jsme se snažit oddálit
rozpad Spofy alespoň k 1. 5., protože jsme předpokládali,
že do této doby už bude zákon o akciových
společnostech, aby byla nějakým způsobem
zajištěna koordinace, protože úplné
osamostatnění jednotlivých výrobních
jednotek Spofy by mělo pro nás farmaceutický
průmysl katastrofální důsledky.
Děkuji - to byly odpovědi na všechny podněty
týkající se zdravotnictví.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji panu ministrovi Klenerovi za odpovědi.
Ptám se - snažil jsem se to psát, bylo to asi
25 poslanců - zda jsou spokojeni s odpovědí?
Asi nejsme spokojeni s řešením, ale věřím,
že odpovědi vyplývají ze současného
stavu, jak státní pokladny, tak i možností
vlády a že ministerstvo zdravotnictví v tomto
případě odevzdalo velký kus práce.
Ptám se tedy poslanců, na jejichž dotazy bylo
odpovídáno, zda jsou spokojeni?
Pan poslanec Mikan, prosím
Poslanec Vladimír Mikan: Týká se to
zaměstnání pracujících důchodců.
6. 3. jsem měl připomínku k panu ministrovi,
týkalo se to rozšíření usnesení
vlády, které bylo připravováno a ve
vládě bylo schváleno 9. 3., je to usnesení
č. 73, o kterém jste mluvil. A požadoval jsem,
aby bylo rozšířeno na ostatní vysokoškoláky
ve zdravotnictví, další střední
zdravotní pracovníky, včetně sester.
To jsem tam neslyšel
Domnívám se, že se v tomto ustanovení
vlády projevuje přetrvávající
vztah ke zdravotnictví z minulosti, kdy dojem veřejnosti
je takový, že o pacienta pečuje pouze lékař.
Ovšem moderní medicína je dnes týmová
práce a v řadě oborů počet
ostatních vysokoškoláků již převyšuje
počet lékařů, např. v klinické
biochemii je více než polovina ostatních vysokoškoláků,
dokonce na některých odděleních ani
lékař nefunguje nebo funguje zcela formálně,
to se týká i ostatních společenských
a vyšetřovacích složek, zejména
laboratoří, ale i rentgenů a dalších
oblastí.
O nedostatku sester je zbytečné myslím mluvit.
Objevilo se to již opakovaně v televizi, zejména
ve vícesměnných provozech je to mnohdy kritické.
Důsledkem je i zavírání oddělení.
Proto trvám na tom, aby tento problém byl řešen.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji. Hlásí se poslankyně Röschová.