Česká národní rada 1986 – 1990

V případě interpelací jako nejzávažnější formy podnětů poslanců bych doporučoval volit písemnou formu interpelace. Ústně bych doporučoval interpelovat pouze v těch případech, kdy předmět interpelace nebyl před danou schůzí České národní rady znám a nutnost interpelovat vznikla na schůzi a nebo je nebezpečí z prodlení.

Vážené poslankyně a poslanci, promiňte mi tento organizačně technický úvod k projednání dalšího bodu programu našeho jednání. A nyní prosím jednotlivé členy vlády české republiky o odpovědi na interpelace poslanců z minulých schůzí.

Na minulých schůzích České národní rady interpelovali tři poslanci členy vlády, a to poslankyně Dondová ve věci chmelových brigád, poslanec Křeček ve věci České televize a poslanec Laštůvka ve věci ekologie Severočeského kraje. Začneme projednávat odpovědi na jednotlivé interpelace s tím, že v souladu s naším jednacím řádem musíme přijmout a přijmeme ke každé zvlášť usnesení.

Prosím nyní pověřeného člena vlády, aby odpověděl na interpelaci poslankyně Dondové.

Ministr zemědělství a výživy Jan Vodehnal: Vážený pane předsedo, vážená Česká národní rado, odpovídám na interpelaci paní poslankyně Dondové z 21. schůze ve věci zajištění brigádnické výpomoci pro sklizeň chmele v chmelových oblastech České republiky.

Úvodem mi dovolte, abych řekl, že každoroční export chmele 7 až 8 tisíc tun představuje pro naši Československou republiku přínos minimálně půl miliardy devizových korun. Na sklizni chmele se ročně podílí přibližně 30 tisíc brigádníků studentů, z toho zhruba 20 tisíc vysokoškoláků. Z řady jednání s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na různých úrovních i na úrovni ministrů vyplývá, že povinnost studentské výpomoci nejen v zemědělství, ale i v ostatních odvětvích národního hospodářství se do nově vznikajících zákonů zakotvit nedá. Proběhla i jednání s Parlamentem studentské stavovské unie i následně s chmelařským centrem.

Po dohodě se Svazem chmelařů jsme na našem ministerstvu zemědělství přijali následující rozhodnutí: Za prvé v příštím týdnu je dohodnuto v pátek uskutečnit společné jednání ministerstev školství a zemědělství s děkany jednotlivých škol, zástupci Studentské stavovské unie a představiteli chmelařských podniků. Chci osobně zástupce fakult a studentů požádat o pomoc.

Za druhé jsme se rozhodli splnit požadavky studentů na zvýšení průměrné odměny z 9 Kčs až na 15 Kčs při plnění výkonových norem. Tím se zvýší náklady na sklizeň chmele přibližně o 30 mil. korun.

Předpokládáme, že na základě těchto rozhodnutí se podaří do 20. dubna uzavřít 50 - 60 % smluv. Zbytek upřesníme opakovaným jednáním se zástupci škol a studentů, dále využitím nabídky polského velvyslanectví na využití přibližně 5 tisíc studentů z Polska a určitého zájmu studentů ze Slovenské republiky pracovat o prázdninách v České republice.

Pokud bude zapotřebí využít ještě jiných zdrojů, předložím vládě k posouzení.

Rozhodli jsme se ročně snížit pracovní náročnost při zavádění a sklizni chmele minimálně o 10 %, k tomu zabezpečit odpovídající množství devizových prostředků na nákup progresívních technologických systémů při pěstování chmele.

To, co jsem vám teď sdělil, paní a pánové poslanci, jsem také dnes projednal se zástupci svazu chmelařských a státního podniku Chmelařství, kteří s tímto postupem vyslovili souhlas.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji ministru Vodehnalovi za odpověď na interpelaci. Paní poslankyně Dondová, jste spokojena s odpovědí? Hovoří poslankyně Dondová.

Poslankyně Alena Dondová: Kdo bude platit navýšené mzdy z 9 korun na 15 korun a jak to bude s odměňováním polské strany. To bude také dražší. Kdo to bude financovat?

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Další z poslanců - má někdo doplňují dotaz? Nemá. Pane ministře, prosím.

Ministr zemědělství a výživy Jan Vodehnal: Je dohodnuto, že provedeme u podniků základní změnu pro výpočet odměn s tím, že tam, kde nebudou vytvořeny dostatečné zdroje pro financování, bude se spolupodílet ministerstvo zemědělství. Pokud jde o polské brigádníky - za jednoho brigádníka na měsíc budeme muset zaplatit zhruba 600 korun, to znamená další zvýšení o 3 milióny nákladů na sklizeň chmele. I to je v silách řešit společně - ministerstvo zemědělství s chmelařícími podniky.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Ještě má někdo dotaz? Ne. Domnívám se, že můžeme přijmout usnesení. V tomto případě, protože to není uzavřená záležitost a je to vážná záležitost, navrhuji plenární schůzi České národní rady, abychom vzali odpověď ministra zemědělství na vědomí s tím, že se k této interpelaci vrátíme ještě na příští schůzi, až bude ukončeno jednání mezi zúčastněnými partnery, tak jak o tom hovořil pan ministr zemědělství. Jedná se prakticky o jednání tří resortů. Měla by se tím vláda zabývat jako celek, není to maličkost.

Poslanec Radovan Brychta: Dotaz - týká se to i studentů středních škol?

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Samozřejmě ministr školství spravuje jak vysoké školy, tak střední školy, pochopitelně z toho nebudou vyjmuty.

Berme na vědomí odpověď a vrátíme se k ní příště. Kdo s tím souhlasí, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? Není.

Zdržel se hlasování? Jeden se zdržel.

Prosím nyní člena vlády, aby odpověděl na interpelaci poslance Křečka ve věci České televize. - Zatím není stanovisko. Tam ještě neproběhla 30denní lhůta. Chtěl bych informovat Českou národní radu, že jednání probíhají jak na úrovni mezi vládou a Čs. televizí, tak i mezi Českou národní radou a Čs. televizí. Sám jsem byl přítomen jednání s panem ředitelem televize, kde jsme došli ke společné dohodě, že je na místě zabývat se touto otázkou zcela vážně a Českou televizi vytvořit. Počkáme si na 30denní lhůtu a věřím, že budeme moci dát příznivou odpověď.

Prosím pověřeného člena vlády, aby odpověděl na interpelaci poslance Laštůvky ve věci ekologie Severočeského kraje. Pan ministr Moldán, prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr životního prostředí Bedřich Moldán: Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, stav plnění úkolů uložených vládními usneseními - myslím tím úkoly na odstraňování ekologických problémů Severočeského kraje - je zhodnocen v materiálu, který v únoru letošního roku zpracoval a předložil vládě České republiky Severočeský KNV jako součást celého kontrolního systému. Shodně s hodnocením poslance Laštůvky se ve zprávě konstatuje, že plnění uložených opatření je neuspokojivé a ohrožuje potřebné rychlé řešení ekologických problémů Severočeského kraje.

Vymezení postižených oblastí v celé České republice je v současné době aktualizováno naším ministerstvem. Opírá se o objektivní metodiku hodnocení podle hygienických podmínek, zejména stavu ovzduší a vod, expozice obyvatel, hluku, stupně poškození krajiny antropogenními vlivy a možností denní a týdenní regenerace obyvatel v dostupné vzdálenosti. od míst bydliště a pracoviště. Dalšími kritérii jsou vybrané údaje o zdravotním postižení obyvatel v okresech České republiky a vybrané údaje o sociálním prostředí.

Z tohoto souhrnného hodnocení jednoznačně vyplývá, že v Severočeském kraji je nutno za postiženou oblast považovat především oblast Severočeské hnědouhelné pánve, tvořenou celými okresy Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, s přesahem do severní části okresu Louny a do jihozápadní části okresu Děčín, dále část okresu Litoměřice, v prostoru kolem Lovosic, Čížkovic a Litoměřic a v prostoru kolem Štětí a Roudnice a konečně i část území Frýdlantského výběžku v okresu Liberec, Jablonec nad Nisou, poškozovanou emisemi z České republiky, NDR a Polské republiky v Jizerských horách.

Úrovní poškození životního prostředí a velikostí souvislého devastovaného území, jakož i v počtu zasažených obyvatel má však oblast Severočeské hnědouhelné pánve, včetně přesahů do okresů Louny a Děčín prioritu ve stupni naléhavosti opatření ke zlepšení. K tomuto tvrzení má ministerstvo životního prostředí dostatek objektivních podkladů.

Materiál o aktualizaci vymezení postižených oblastí je v současné době rozesílán k připomínkám krajským národním výborům. Porovnáním návrhu připojeného k interpelaci poslance Laštůvky s podklady ministerstva životního prostředí pro vymezení postižených oblastí zjišťujeme, že část připomínek je v návrhu ministerstva životního prostředí respektována. Nutno ale konstatovat, že část požadavků neodpovídá kritériím pro vymezení a nebude možno jim vyhovět, neboť by tím došlo buď k porušení zásady rovnosti kritérií pro celou Českou republiku nebo k neúměrnému rozšíření vymezení postižených oblastí v celé České republice. Tím by bylo nutno zahrnout totiž i další rozsáhlé oblasti a města se stejnými podmínkami. Tím by celý materiál ztratil základní cíl, totiž stanovit nejvíce postižené oblasti jako prioritní pro přijímání ozdravných a kompenzačních opatření.

K problematice životního prostředí v Severočeském kraji, kterou považujeme za velice vážnou - nikoliv jen v Severočeské hnědouhelné pánvi - připravuje ministerstvo životního prostředí české republiky ve spolupráci s Českou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj, Severočeským krajským národním výborem a Koordinačním centrem Ekofóra Severočeského kraje Program ozdravění Severočeského kraje na léta 1991 - 2000 pro vlády České republiky a Československé republiky, který by měl být projednán ještě v prvním pololetí 1990. Program bude pojat podstatně šířeji než citovaná kontrolní zpráva Severočeského krajského národního výboru. Bude se zabývat nejen otázkami čistoty ovzduší a vod, ale životním prostředím v celém komplexu a bude obsahovat vedle investičních i neinvestičních opatření, zejména ta, která budou navržena správními orgány a občanskými iniciativami.

Klíčové pro zlepšení ekologické situace v Severočeském kraji bude, jaké prostředky bude moci stát vyčlenit v příštích deseti letech na nápravu chyb a nedostatků z minulosti, zejména k ochraně ovzduší a půdy. Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji panu ministrovi. Poslanče Laštůvko, jste spokojen s odpovědí na interpelaci?

Poslanec Vladimír Laštůvka: Pane předsedo, jestli mohu malou doplňující otázku?

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Prosím.

Poslanec Vladimír Laštůvka: Jestli dovolíte malou doplňující otázku k panu ministrovi. To, co pan ministr řekl, plně samozřejmě koresponduje s představami a skutečnostmi, které jsme prezentovali při své interpelaci. Chtěl bych se jenom zeptat, zda lze říci alespoň přibližný termín nebo nějakou lhůtu, kdy bude tato aktualizace vymezení postižených pánevních oblastí nebo postižení dalších oblastí pojato do ozdravných opatření, která se připravují nebo budou se rozšiřovat. Probíráme v současné době rozpočet republiky. Když se do něj podíváme, nikde nenajdeme položku, která by pamatovala na rozšíření potřeb tímto směrem. Děkuji.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Laštůvkovi. Pane ministře, můžete odpovědět?

Ministr životního prostředí Bedřich Moldán: Materiál, jak jsem již konstatoval, je v současné době rozesílán krajským národním výborům, čili předpokládáme, že bude hotov do konce dubna. Je nám samozřejmě známo, že tady dochází k určitému rozporu, co se týče rozpočtu České republiky na rok 1990, a těžko můžeme tento rozpor řešit, protože kdyby všechno šlo normálně, tak by rozpočet byl samozřejmě hotov již dávno. Tam se jedná spíš o opatření, která bude možno realizovat až v příštím období, tzn. do příštího roku.

Samozřejmě, že na ta nejnaléhavější opatření, která se týkají zejména kompenzačních záležitostí, jako jsou rekreace a záležitosti s dětmi apod., se pokusíme najít dodatečné prostředky ještě v letošním roce, protože se nejedná o tak veliké sumy.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec souhlasí? Ano poslanec Laštůvka souhlasí s odpovědí.

Doporučuji, abychom se usnesli na tomto návrhu na usnesení: Česká národní rada souhlasí s odpovědí na interpelaci poslance Laštůvky ve věci ekologie v Severočeském kraji. Tolik návrh na usnesení. Kdo z poslanců souhlasí s takto formulovaným usnesením, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? Není.

Zdržel se hlasování? Čtyři poslanci se zdrželi hlasování.

Návrh byl přijat.

Dalším v pořadím pátým bodem našeho jednání jsou

Necháme nejdřív vystoupit všechny členy vlády, kteří jsou připraveni odpovídat. Prosíme zároveň, aby uvedli jméno poslance, kterému odpovídají. Připomínám, že některé odpovědi byly předány písemně, že jste je obdrželi, měli jste možnost je prostudovat. Jedná se tedy o zbývající odpovědi, tuším z 3 nebo 2 zasedání plenární schůze České národní rady. Prosím, kdo z členů vlády vystoupí jako první?

Ministr zdravotnictví dr. Klener, prosím, aby se ujal slova.

Ministr zdravotnictví a sociálních věcí Pavel Klener: Vážený pane předsedo, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, budu odpovídat nejprve na otázky z 21. schůze České národní rady. K otázce poslance Jana Kasala:

Při rozdělení prostředků uvolňovaných z centrálních zdrojů pro jednotlivé kraje, okresy a pracoviště bude uplatněn princip počtu pracovníků a při rozdělení mezi jednotlivé pracovníky bude při přísně diferencovaném přístupu uplatněn záměr odměňovat podle složitosti, náročnosti a obtížnosti práce a zejména záměr ocenit pracovníky na pracovištích s vysokou psychickou a fyzickou zátěží, resp. diferencovaně určovat odměnu za výkon pracovní pohotovosti, zabezpečení pohotovostních zdravotnických služeb.

Cílem těchto záměrů je, aby nedošlo k formálnímu rozdělení prostředků bez ohledu na množství a kvalitu vykonávané práce.

Pokud jde o indexovou plánovací metodu, odvisí od plánovací metodiky státních plánovacích orgánů. Ministerstvo zdravotnictví ČSR považuje uvedenou metodu za jednu z mnoha, nikoliv však jedinou a jako prvořadý předpoklad pro sestavení návrhu plánu považuje konkrétní zdokladování odůvodněných potřeb. S ohledem na ekonomické možnosti daného období nemohou však plánovací orgány vždy a v plné míře tyto dané potřeby zohlednit.

Mohu pokračovat, pane předsedo, dalšími podněty? (Ano.)

Podnět číslo 2 poslance Jindřicha Němčíka: V závěru poslance Němčíka nutno přisvědčit v té části, kde poukazuje na to, že ke spojení ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a ministerstva zdravotnictví ČSR došlo urychleně, bez provedení odpovídajících analýz. Podle mého názoru při spojení byl podceněn historický vývoj, neboť samostatné ministerstvo zdravotnictví vzniklo již v létě 1918 a s výjimkou protektorátu trvalo až do roku 1988. V případě sloučení se jednalo o spojení dvou resortů se širokou problematikou, a vzhledem k ekonomické situaci i resortů s malými příděly finančních prostředků ze státní pokladny.

Jak se později ukázalo, toto spojení vedlo k soustředění dvou odlišných způsobů činnosti ústředních orgánů. Pro zdravotnictví základním cílem činnosti bylo zajištění výkonu zdravotní péče a hygienické služby, pro oblast sociální a práce pak základní metodou činnosti byl výkon státní správy, především rozhodování o dávkách, důchodech apod. Spojení však odpovídalo faktickému vývoji, který v posledních dvaceti letech byl u národních výborů, zejména u okresních a obvodních národních výborů, kde sociální péče a zdravotnictví byly sloučeny v jednotných společných odborech. I když i zde rozdílnost metod řízení této společenské oblasti se projevovala v tom, že převaha pracovníků těchto oborů se zabývala sociální péčí a za zdravotnictví činnosti národního výboru vykonávaly převážně ústavy národního zdraví.

Současné obtíže podle mého názoru pramení především z toho, že na rozdíl od jiných resortů došlo při spojení ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí ČSR k výraznému snížení počtu pracovníků, zhruba o 52 %., což se nutně projevilo a v současné době i projevuje jak v řízení zdravotnictví, tak i v řízení sociálních věcí a práce. Konečně poukazuje na skutečnost, že zdravotnictví je ve výlučné působnosti republik a nemá žádný jednotný federální orgán, naproti tomu pro sociální věci i oblast práce existuje federální ministerstvo práce a sociálních věcí. Proto při úvahách o eventuálním rozdělení obou resortů je nutné přihlédnout i k této skutečnosti, aby byla vyloučena současná asymetrie.

K otázkám z 22. schůze České národní rady: Otázka poslankyně Jaroslavy Moserové:

Obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu jsou dány vyhláškou číslo 53 z roku 1985. Tuto jsou povinni respektovat všichni účastníci investičního procesu.

Podnět č. 5 poslance Josefa Domase:

V návrhu státního rozpočtu ČSR na rok 1990 jsou v rámci rozpočtové kapitoly 302 Kancelář České národní rady rozpočtovány celkové neinvestiční výdaje ve výši 54,8 mil. korun, z toho limitovaný objem mzdových prostředků pro regulaci počtu pracovníků ve výši 13,2 mil. korun, který zahrnuje ostatní osobní náklady v objemu 6,1 mil. korun na poskytování finančního příspěvku poslancům ve spojitosti s výkonem poslanecké činnosti. I při případném snížení počtu poslanců, cca o polovinu, dosažitelné úspory ostatních osobních nákladů, tedy zhruba 3 mil. korun, nejsou z hlediska současné rozpočtované úrovně výdajů na zdravotnictví - asi 24,5 mld. korun - významné. Není proto pro posouzení námětu rozhodující otázka možného využití dosažitelných úspor, jako spíše otázka samotné racionalizace činnosti zastupitelských sborů, přičemž při zamýšlené profesionalizaci lze naopak předpokládat nárůst rozpočtových mzdových prostředků.