Česká národní rada 1986 – 1990

I návrh tohoto ústavního zákona jste obdrželi na minulé schůzi ČNR, jako sněmovní tisk 183 a společnou zprávu výborů ČNR jako sněmovní tisk 194, který jste obdrželi dnes. Odůvodněním tohoto ústavního zákona je pověřen za skupinu navrhovatelů poslanec Pavel Peška, předseda ústavně právního výboru. Prosím, pane poslanče, abyste se ujal slova.

Poslanec Pavel Peška: Vážený pane předsedo, vážená Česká národní rado, jako představitel skupiny poslanců a jako společný zpravodaj výborů navrhuji přijetí ústavního zákona, kterým se stanoví legislatura příští České národní rady na 24 měsíců. Je to výsledek politických jednání, politických dohod a já myslím, že tento návrh má i svůj hlubší rozumový důvod. Má to být právě čas pro to, aby se vykrystalizovalo spektrum politických stran, aby v této době vyrostly politické osobnosti. Je to také vhodná doba pro přípravu nové vskutku demokratické ústavy českého státu i pro přípravu voleb, mj. podle zkušeností z červnových voleb letošního roku. Doporučuji jako společný zpravodaj všech výborů, aby návrh ústavního zákona, tisk 194, byl přijat beze změn.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji pane poslanče, za podání společné zpravodajské zprávy. Zahajuji rozpravu k tomuto bodu jednání. Hlásí se někdo do rozpravy? Nikdo.

Můžeme tedy hlasovat. opět doporučuji, abychom hlasovali o celém návrhu najednou. Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké připomínky? Nejsou. Kdo souhlasí s návrhem ústavního zákona ČNR o volebním období ČNR podle sněmovního tisku 183 ve znění společné zprávy výborů ČNR podle sněmovního tisku 194, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji vám. Kdo je proti tomuto návrhu? Nikdo. Zdržel se někdo hlasování? Nikdo. Mohu tedy konstatovat, že Česká národní rada schválila dnešního dne pět významných zákonů.

V nejbližším období lze očekávat, že se naše zákonodárná aktivita ještě zvýší. Je proto nezbytné, abyste v nastávajícím období věnovali veškerý volný čas poslanecké práci, abychom k této významné zákonodárné činnosti přistupovali skutečně zodpovědně. Je třeba, abychom se dokázali povznést nad lokální problémy a veškerou svou činnost spojovali s řešením takových záležitostí, které se jeví v zájmu naší České republiky jako prioritní.

Dalším bodem našeho jednání je

Návrh usnesení České národní rady vám byl předložen jako sněmovní tisk 188.

Potřeba změny textu slibu vyplývá ze současné politické situace. Dosavadní text je pro dnešní dobu neúnosný, a domnívám se, že nejen pro dnešní dobu. Jeho změna je však možná pouze federálním zákonem. Proto v této věci navrhujeme využít zákonodárnou iniciativu České národní rady a příslušný návrh zákona, jak je uveden ve sněmovním tisku Federálního shromáždění předložit k projednání.

Má někdo dotaz nebo připomínku k uvedenému zákonu?

Poslanec Marek Benda: V zákoně je "Československá socialistická republika".

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ano, protože "Československá socialistická republika" je dosud ústavně platný název velké federální republiky. Zatím Federální shromáždění neschválilo změnu názvu republiky.

Poslanec Marek Benda: Ale tady je zase jenom "Československá republika".

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: To už jsme tedy byli zase rychlejší než Federální shromáždění. Tak si to tam, prosím vás, doplňte.

Hlásí se poslanec Adam, potom poslankyně Röschová.

Poslanec Čestmír Adam: Mám dotaz, proč z tohoto slibu soudců je vypuštěn slib věrnosti České republice?

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ano, děkuji. Hlásila se poslankyně Röschová.

Poslankyně Anna Röschová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, předsednictvo ČNR nám předložilo k projednávání návrh, kterým se doporučuje České národní radě využít jejího ústavního práva podle čl. 45, odst. 1 ústavního zákona o čs. federaci a navrhnout Federálnímu shromáždění, aby provedl v zákoně č. 36/1964 o organizaci soudů a justice a volbách soudců nutnou změnu.

Návrh předpokládá změnu ustanovení § 42, odst. 1 citovaného zákona, v němž je uvedeno znění slibu soudcem, jehož složení je podmínkou pro výkon soudcovské funkce. Odmítnutí slibu má ze zákona za následek ztrátu soudcovské funkce.

Dosavadní znění slibu soudce, tak jak je zakotveno v § 42, odst. 1 zákona o organizaci soudů a volbách soudců, je poplatné předchozí politické struktuře a nerespektuje vypuštění čl. 4 Ústavy. Dosavadní slib vychází rovněž z čl. 102 Ústavy, který rovněž již nevyhovuje. Váže totiž soudce při výkonu jeho funkce nejen Ústavou a jinými zákony, ale váže jej na celý československý právní řád, tedy i na předpisy nižší právní síly, které mohou být - a jak víme ze zkušenosti - byly a jsou v rozporu se zákonem.

V souvislosti se změnou slibu soudce by proto bylo vhodné změnit i článek 102 Ústavy. Ministerstvo spravedlnosti České republiky již takový podnět Federálnímu shromáždění předložilo. Zda bude článek 102 Ústavy změněn, přísluší posoudit a rozhodnout Federálnímu shromáždění. Nezbytné je však změnit znění slibu soudce, který je dosud uveden v citovaném paragrafu zákona o organizaci soudů a volbách soudců.

Na příští schůzi České národní rady, která je plánována na konec tohoto měsíce, budeme volit více než 100 soudců. Někteří z nich už soudcovskou funkci vykonávali a nebudou proto předepisovaný soudcovský slib skládat. Ale polovina z nich jsou noví, budoucí soudci z řad právních čekatelů, kteří budou poprvé voleni a asi 20 kandidátů je z řad bývalých soudců, kteří museli v období tzv. normalizace justice justici opustit, a nyní v rámci rehabilitace jsou znovu na funkce soudců navrhováni. Ti však by zcela důvodně mohli složení starého slibu odmítnout.

Požadavek změny znění dosavadního slibu soudce je oprávněný a nepochybný. Doporučuji proto, aby Česká národní rada přijala usnesení, kterým se Federálnímu shromáždění navrhuje vydání zákona, kterým se mění zákon 36/1964 Sb., o organizaci soudů a volbách soudců, tak jak je uvedeno v tisku 188.

Ještě bych chtěla dodat, že toto je návrh usnesení, to znamená, že podle mého názoru může tam být název Československá republika", protože v době, kdy bude Federální shromáždění přijímat tento zákon o změně, může již rozhodnout o tom, že se mění název "Československé socialistické republiky" na "Československou republiku".

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji paní poslankyni Röschové. Hovoří poslanec Palkoska.

Poslanec Ivo Palkoska: Vážené poslankyně, vážení poslanci, první moje reakce byla, že se své připomínky vzdám, protože paní poslankyně Röschová řekla o názvu republiky to, co jsem si myslel také, že bude vhodné, aby tam zůstal název "Československá republika", neboť tím mimo jiné dáme také najevo, jaký my máme názor na název naší republiky. Ale při jejím vystoupení mě napadla podstatně jiná věc a ta asi bude závažnější.

Zde soudci slibují vázanost pouze Ústavou a zákony. Máme řadu podzákonných norem, které vydávají ústřední orgány a tento slib by umožňoval soudcům přezkoumávat zákonnost různých vyhlášek. Dám to na příkladu: I vyhlášky o provozu motorových vozidel na silnicích, na komunikacích nebo těchto nejdůležitějších vyhlášek. Poukazuji na naši Ústavu, kde máme zakotven Ústavní soud, který sice nefunguje, ale jeho účel nebo úkoly v Ústavě jsou a mimo jiné Ústavní soud má výlučné oprávnění - dle mého názoru - posuzovat zákonnost právě podzákonných norem, respektive jejich rozpor se zákony.

Je to tisk, který máme dnes poprvé před sebou, je to okamžitý nápad, jestli někdo z kolegů právníků mě může opravit nebo doplnit, byl bych rád.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Palkoskovi. Ale v podstatě, pane poslanče, nežádáš nějakou změnu ve vlastním slibu? (Posl. Palkoska: Ne.) Dobře, děkuji.

Poslankyně Röschová.

Poslankyně Anna Röschová: Chtěla bych jenom říci, že vázanost soudců Ústavou a zákony vede samozřejmě k nezbytné nezávislosti soudců, po které se tolik volalo a která je nezbytně důležitá.

K poznámce poslance Palkosky bych chtěla říci tolik, že soudci mají úplné právnické vzdělání a samozřejmě při své nezávislosti jsou schopni posoudit, zda předpisy nižší právní síly jsou v rozporu s předpisem vyšší právní síly či nikoliv. To znamená, že já bych se neobávala o to, že by soudci při svém rozhodování prozkoumávali vyhlášky či předpisy nižší právní síly.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji paní poslankyni. Ještě někdo se hlásí do rozpravy? Já jen k odpovědi na dotaz poslance Adama - já se domnívám, že je to konzultováno jak se Slovenskou národní radou, tak s Federálním shromážděním, protože se jedná o slib soudců a federální zákon vlastně, tak proto je tam Československá republika, nikoli Česká republika. Ani na Slovensku nemáme samostatný slib, bude jednotný slib pro celou federaci, proto tam je Československá republika a automaticky, když slibuji věrnost Československé republice, tak její součástí je Česká republika. Bylo by to nadbytečné a musely by tam být vyjmenovány všechny tři republiky - slibuji věrnost Československé republice, České republice a Slovenské republice. Stačí, pane poslanče? Prosím.

Poslanec Čestmír Adam: (z pléna) ... existují národní republiky. Muselo by se tam říci ustanovení, že na Slovensku skládají slib věrnosti Československé a Slovenské republice a v České republice Československé a České republice.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Já se domnívám, že to necháme po změně a přijetí Ústavy, že to necháme zákonodárnému shromáždění za ty dva roky. Nechtěl jsem to tady otevírat, protože jsem byl upozorněn právě zejména kvůli Slovenské republice, abychom ponechali jen Československou republiku, ovšem když se shodnete, prosím, od toho jsme poslanci zákonodárného sboru a máme právo přijímat zákony tak, jak svědomí káže nám.

Pan poslanec Rázl se hlásí.

Poslanec Stanislav Rázl: (z pléna) Domnívám se, že je třeba podpořit návrh poslance Adama, protože to má velkou logiku i v tom, že slib se skládá i na půdě České národní rady, čili je to schvalování a volení Českou národní radou a v nejbližší budoucnosti může dojít k rozdílům v některých otázkách práva nebo v otázkách některých ustanovení a potom je zde i věcný důvod, aby tito soudci byli věrni zákonům České republiky.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Já bych s tím také souhlasil jako předseda České národní rady, jenom si nedokáži představit, jak tam dostat všechny tři republiky, protože jestliže Slovensko přijme Slovenské republiky - to samozřejmě přijme, zasedá příští týden, takže budou muset soudci slibovat všechny tři nebo tam dát ustanovení, že něco platí jen v České republice a obligatorně, že by platilo v České republice znění toto a na Slovensku toto. Poslankyně Röschová. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Anna Röschová: (z pléna) My zapomínáme na to, že musí dojít ke změně ústavního článku 102 ústavy federální, to znamená to bude muset dělat Federální shromáždění. Já se domnívám, že na to co tu říkal pan poslanec Adam i poslanec Rázl bude zcela bezpečně pamatováno.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji, znovu se hlásí o slovo poslanec Adam, prosím.

Poslanec Čestmír Adam: Pane předsedo, paní a páni poslanci, já bych navrhoval, abychom § 42 s názvem Slib formulovali takto: Po svém zvolení skládají soudci v České republice tento slib: Slibuji, že budu věren Československé republice a České republice, že při výkonu své soudcovské funkce budu postupovat nestranně a řídit se přitom jen ústavou a jinými zákony, které budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Soudci ve Slovenské republice skládají tento slib: Slibuji, že budu věren Československé republice a Slovenské republice, že při výkonu své soudcovské funkce budu postupovat nestranně a řídit se přitom jen ústavou a jinými zákony.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Pane poslanče, asi tě nebylo podle reakce poslanců vůbec slyšet.

Poslanec Čestmír Adam: Ještě jednou - navrhuji, aby § 42 s názvem Slib zněl takto: Po svém zvolení skládají soudci, zvolení v České republice tento slib: Slibuji, že budu věren Československé republice a České republice a že při výkonu své soudcovské funkce budu postupovat nestranně a řídit se přitom jen ústavou a jinými zákony, které budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Soudci, zvolení ve Slovenské republice skládají tento slib: Slibuji, že budu věren Československé republice a Slovenské republice, že při výkonu své soudcovské funkce budu postupovat nestranně a řídit se přitom jen ústavou a jinými zákony, které budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Adamovi, hlásí se poslankyně Röschová, potom poslanec Rubín. Paní poslankyně, prosím musíte k řečništi, protože skutečně není slyšet.

Poslankyně Anna Röschová: My nemůžeme do usnesení zakomponovávat slib poslanců, zvolených pro Slovenskou republiku, k tomu nejsme kompetentní. To není možné. Děkuji.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Než rozšíříme debatu, já bych se znovu vrátil k tomu, co projednáváme - projednáváme návrh usnesení České národní rady k návrhu na vydání zákona Federálního shromáždění, takže je na Federálním shromáždění, aby přijalo vlastní variantu event., ale myslím, že to racio s Českou republikou to má, protože ten hlas odezněl z několika míst, jako doplňující, pozměňující návrh. Poslanec Rázl.

Poslanec Stanislav Rázl: (z pléna) Když skloubíme ty dva návrhy nebo doplněk, který dala paní poslankyně Röschová, tak to znamená, že to co navrhl pan poslanec Adam jen vypustíme tu pasáž o Slovenské republice. Po svém zvolení skládají soudci České republiky tento slib: S doplňkem Československé republice a České republice, a tím je kompetentní ČNR.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Ještě se hlásil poslanec Rubín.

Poslanec Jiří Rubín: (z pléna) Vyjadřuje souhlas.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ještě někdo z poslanců, ano pan poslanec Kasal.

Poslanec Jan Kasal: Já bych se chtěl jen zeptat, zda lze být věren Československé republice a nebýt přitom věren České republice. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ano, já si ten případ nedokážu představit, tento návrh nevznikl tady samostatné, je to návrh ministerstva spravedlnosti, konzultován tady byl. Ten názor byl nechat tam jen Československá republika, nechme to - byl zde protinávrh, necháme hlasovat o protinávrhu. Ještě se hlásí poslanec dr. Křeček a dr. Kalvoda, prosím.

Poslanec Stanislav Křeček: Já doporučuji ovšem vzít v úvahu, že se předpokládá nejen možná rozdílnost právních řádů, ale že se předpokládají i samostatné ústavy České a Slovenské republiky, které tento návrh myslím velice odůvodňují. Děkuji.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji, za podporu, pan poslanec Kalvoda, prosím.

Poslanec Jan Kalvoda: Velmi stručně: Nepochybně kromě toho, co bylo právě řečeno a co je naprosto správné, lze být už dnes věrný federaci a nikoliv věrný republice a to z toho prostého důvodu, že se jedná o rozdělení kompetence zákonodárné v různých sférách. Čili existují zákony republikové a zákony federální a už z tohoto důvodu se domnívám, že je potřeba podpořit návrh pana poslance Adama. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji, pane poslanče. Domnívám se, že nechám hlasovat o protinávrhu a pokud s ním budeme souhlasit, bude zakomponován do návrhu na usnesení.

Kdo souhlasí s tím, aby byl návrh slibu soudců doplněn ještě o slib věrnosti České republice, tak jak byl přednesen poslanci Adamem, Rázlem a dalšími, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji. Bez počítání to je naprostá většina, takže pokud není další rozpravy k tomuto bodu, mohu ji uzavřít?

Můžeme přistoupit k hlasování. Kdo souhlasí s návrhem usnesení České národní rady, tak jak je uveden ve sněmovním tisku 188, doplněném o slib věrnosti České republice, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Kdo je proti? (3) Tři hlasy proti.

Zdržel se hlasování? (1) Jeden.

Tím jsme schválili usnesení České národní rady k návrhu na vydání zákona Federálního shromáždění o změně slibu soudců.

Zbývá nám poslední bod pořadu, kterým je