Vracím se tak k počátku této řeči,
kde jsem upozorňoval na to, že pro reformu je třeba
stále znovu získávat politický souhlas
veřejnosti. Politika bez trhu je jen holá moc. Právě
tak jako trh bez politiky. Ovšem trh si sice politiku později
pravděpodobně vynutí, ale za každé
zpoždění bychom draze platili.
S potřebou českého státu i české
státnosti to přímo souvisí s tím
připomenutím, že stát nebude u nás
dříve než se nám podaří
obnovit obec.
Zpráva o stavu České republiky končí
strohým zjištěním, že obec je to,
co nám dnes chybí ze všeho nejvíce.
Bez živé, samosprávné obce jsou politika
a demokracie pouhými pomysly. Úvahy o budování
českého státu nejsou jen okrasnými
ornamenty našich starostí o hmotné blaho této
země.
Dovolte mi vyslovit na závěr naději, že
tím vyjadřuji i vaše přesvědčení
a že se nám v krátkém čase podaří
získat pro toto budování co nejvíce
občanů této země.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Pane předsedo vlády, děkuji za vaše
vystoupení.
Vážené poslankyně a vážení
poslanci, zahájíme rozpravu ke zprávě
vlády. Dosud je přihlášeno do rozpravy
třináct diskutujících poslankyň
a poslanců. Hlásí se ještě někdo?
Prosím, poslanec Josef Vondráček.
Poslanec Josef Vondráček: Vážený
pane předsedo, poslankyně a poslanci, podle zkušeností
z minulých jednání České národní
rady a zejména když jsme se posledně dívali
na schůzi Federálního shromáždění,
doporučoval bych, aby se hned na začátku
omezila řečnická lhůta.
Navrhuji proto, abychom se usnesli ve smyslu § 16 odstavce
5 zákona o jednacím řádu České
národní rady na omezené řečnické
lhůtě na deset, maximálně patnáct
minut.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji za faktickou poznámku.
Je zde takový návrh, který nás zmocňuje
podle jednacího řádu se takto usnést.
Má někdo nějaký jiný návrh?
Poslanec Čestmír Adam: Podle zákona
je to minimálně 15 minut.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji. Budeme respektovat jednací řád
- 15 minut.
Má někdo jiný návrh? Ne.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť
zvedne ruku. (Hlasování). Děkuji.
Je někdo proti? Není.
Zdržel se hlasování? Třináct
poslanců se zdrželo hlasování.
Návrh jednoznačně přijat.
Prosil bych, vážené poslankyně a poslanci,
držet se při svých vystoupeních daného
tématu a dodržovat navrženou lhůtu.
Jako první se do rozpravy přihlásila poslankyně
Moserová, místopředsedkyně ČNR,
do rozpravy se připraví poslankyně Pochová.
Místopředsedkyně ČNR Jaroslava
Moserová: Vážené paní poslankyně,
vážení páni poslanci, vážení
členové vlády, obraz, který nám
zde nakreslil o stavu věcí v našich zemích
předseda vlády, se jistě nikomu nezdá
radostný. Pokládám nicméně
za hlavní krok k nápravě tu skutečnost,
že to je obraz pravdivý, že se občanům
našich zemí už nelže. To, že jsme dnes
v takové ekonomické situaci, v jaké jsme,
je jistě především tím, že
se příliš dlouho lhalo, a to ve všech
oblastech našeho života, ve všech resortech, ve
školách, nakonec i v rodinách. Jedna velká
lež a sebeklam se obrazí všude a všude zanechá
následky.
V okamžiku, kdy člověk pozná pravdu,
nebo se alespoň zřekne vědomé či
nevědomé lži, má naději a při
skutečném úsilí o nápravu u
všech, nejen u členů vlády, ale i u
občanů, má jistotu, že k nápravě
skutečně dojde. To úsilí je však
nezbytné. Nikdo nesmí očekávat, že
vše pospěje k lepšímu bez těžké,
zodpovědné práce a bez obětí.
Zdá se, že největší hřích,
kterého se minulost dopustila, je hřích na
životním prostředí, na přírodě
a na morálce. Je na všech resortech, aby důsledně
dohlížely na ochranu životního prostředí
a aby ty, co se proti němu prohřešují,
okamžitě v jejich činnosti zastavovaly a finančně
trestaly. Finanční zisky z takových postihů
a trestů by měly plynout opět do fondu životního
prostředí. Dařilo se to v jiných zemích,
věřím, že se to zdaří
i u nás a že regulace všeho ke zdravějšímu
životu vůbec, a tím myslím zdravějšímu
v každém slova smyslu, bude úlohou všech
resortů a že bude pevně legislativně
zakotvena.
Vše jistě spočívá nyní
na budoucí ekonomice, na větší prosperitě
země, a potrvá dlouho než se ze státního
rozpočtu podaří pokrýt obrovský
vnitřní dluh, který minulá desetiletí
nahromadila.
Prosím při této příležitosti,
aby v jedné oblasti, a sice v oblasti postižených
a bezmocných občanů, kde minulá vláda
nesplnila své závazky v rámci Charty na osmdesátá
léta a kde je náš vnitřní dluh
zahanbující, byly učiněny všechny
kroky k jeho odstranění, a to i kroky mimo rámec
státního rozpočtu.
Doufám, že bude založen pro tento účel
zvláštní pomocný fond, na který
by mohli přispívat jednotlivci i větší
celky od nás i ze zahraničí s možností
daňových úlev tak, jak je tomu všude
na světě.
I když víme, že v nejbližších
letech bude rozhodující rozvoj ekonomický,
přikládám zvláštní důležitost
školství, výchově a sdělovacím
prostředkům, tedy také kultuře. Protože
v první řadě je třeba přemoci
demoralizaci posledních desetiletí - škola
musí naučit děti, že lhát se
nemá, nikdy. Naučit je vážit si i slabých
nebo odlišných jako sobě rovných, aby
je naučili občanským ctnostem a životu
v obci v duchu tak často citovaného Tomáše
G. Masaryka, jehož výročí v nejbližších
dnech oslavíme.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslankyni Moserové.
Než bude hovořit poslankyně Pochová,
vážení diskutující budoucí,
prosím, abyste se představili a sdělili svoji
politickou příslušnost a volební obvod,
alespoň do té doby, dokud nás snímá
televize, aby diváci viděli, kdo hovoří.
Ale i dále, protože bude dále snímat
Československý rozhlas. Děkuji vám.
Hovořit bude poslankyně Pochová, připraví
se poslanec Karas.
Poslankyně Karla Pochová: Vážení
páni předsedové, dámy a pánové,
dovolte mi, abych jménem Klubu poslanců Československé
strany socialistické učinila několik poznámek
ke zprávě předsedy české vlády
o stavu národního hospodářství
naší země.
V Klubu poslanců naší strany se otázkám
parlamentarismu věnujeme již delší dobu.
Dávno před 17. listopadem jsme mnohokrát
upozorňovali na nutnost zvýšení prestiže
České národní rady ve vztahu k vládě.
Nastala změna v tom smyslu, že za nových podmínek
byla vytvořena vláda národního porozumění,
která svým složením i dalšími
změnami ve stranické příslušnosti
stále více odpovídá požadavkům
široké veřejnosti na politický charakter
a složení vlády.
Tento fakt však nic nemění na tom, že
vláda je výkonným orgánem a v tom
smyslu je jejím hlavním účelem realizace
zásad politiky vytýčených právě
Českou národní radou.
Žijeme samozřejmě v období přechodném,
kdy po zhroucení autoritativního režimu vytváříme
podmínky pro nový způsob života společnosti.
To samozřejmě modifikuje i vztah vlády k
českému zákonodárnému sboru,
neboť je do značné míry. pochopitelné
úsilí vlády směřující
k prosazení co nejrozsáhlejších změn,
a to co nejrychlejším způsobem. Na druhé
straně tato situace vede k tomu, že český
parlament, který ze zřejmých důvodů
není a ani nemůže být profesionalizován,
není s to z hlediska časových možností
tomuto tempu stačit. Kontrolní pravomoc, tlak, který
by měl parlament na vládu vykonávat, se za
této situace stává zcela iluzorní.
Z uvedené situace bude třeba učinit jednoznačný
závěr. Je třeba podporovat činnost
vlády v té části, ve které
přijímá opatření nezbytná
pro to, aby se konaly svobodné volby. Věci, které
však vyžadují širší posouzení,
projevení různého spektra názorů
i zájmů, pokud to není nezbytně nutné,
by měly být řešený po svobodných
volbách českým svobodným, profesionálním
parlamentem.
Za této situace je nám samozřejmě
jasné, že asi je třeba provést novelu
zákona o státním podniku, zřejmě
též přijmout zákon o akciových
společnostech a nepochybně celý kodex zákonů
o politických právech. Ovšem je třeba
postavit přísné měřítko,
aby tyto zákony již konečně odpovídaly
představám co nejširší veřejnosti.
Nebylo by nic horšího, než kdybychom opět
prováděli novely či přijímali
nové zákony, které za rok opět budeme
zeširoka měnit.
Jsou však zákony, které podle našeho názoru
jsou velice důležité, ale měly by být
přijaty až po svobodných volbách. Jde
kupříkladu o všechny zákony týkající
se ekonomických nástrojů řízení
národního hospodářství. Máme
tím na mysli především zákony
vztahující se k daňové politice, které
rozhodujícím způsobem budou určovat
pravidla hry.
Někdo by řekl, že chceme situaci zhoršovat,
že chceme působit jako retardační činitel.
Opak je pravdou. My se pouze nemůžeme zbavit dojmu,
že leckdy jsou nyní vytvářeny podmínky
pro to, aby se ukvapeně - řekli bychom pod tlakem,
přijímaly zákony, jejichž věcná
zdůvodnitelnost, zejména z hlediska zamýšlených
účinků je značně diskutabilní.
Směřujeme k pluralitní demokracii a jejím
smyslem je samozřejmě vytvoření parlamentní
demokracie. Ale parlamentní demokracie by byla neúplná
a svým způsobem nesmyslná, pokud by příští
parlament nebyl rozdělen na část provládní
a opoziční. pokud by totiž opět všechny
politické strany sídlící v parlamentu
vytvářely jakousi celonárodní koalici,
pak jsme vlastně ani nemuseli dělat naši revoluci.
Zkušenosti z minula nám ukazují, zejména
z let 1945-48, jak je taková vnějškově
jednotná koalice diskutabilní, jak dříve
či později musí docházet k vnitřnímu
pnutí, jak celý systém se stává
disharmonický a svým způsobem nefunkční.
Budeme potřebovat silnou vládní koalici,
která se bude opírat o silnou podporu parlamentu.
Na druhé straně však budeme potřebovat
i silnou opozici, která bude důrazně tlačit
na vládu a v tomto smyslu bude i významným
korektivem její činnosti.
Samozřejmě, že rozložení parlamentu
na část provládní a opoziční
má rovněž své nedostatky, samozřejmě,
že tento systém do značné míry
vede k posílení vlivu politických stran.
Ale ruku na srdce - známe lepší způsob
vládnutí? - Historické zkušenosti ukazují,
že nikoliv.
Právě uvedené cíle změn v naší
společnosti nás nutí vést k zamyšlení,
které věci je třeba činit nyní
a které bychom měli ponechat na dobu příští.
Složení dosavadních zastupitelských
sborů se samozřejmé přizpůsobilo
do určité míry realitám politického
života. Neměli bychom však podceňovat
ani po změnách, které nastaly, význam
našeho politického mandátu. Jsme v současné
době parlamentem, jehož cílem je pomoci vládě,
aby připravila to nezbytné, co povede ke svobodným
volbám Nejde o nic více a o nic méně.
Je třeba totiž vidět ještě jinou
stránku. Úvahy, které se objevují
o množství zákonů, které bychom
měli jako parlament přijmout, jdou objektivně
nad rozsah možností kvalitně, se znalostí
věcí problematiku posoudit. Nejde o to, že
bychom jako parlament nechtěli věcem pomoci, jde
o to, že za současných podmínek více
není možné. i
K tomu přistupuje ještě jeden velice známý
fakt. V běžné demokracii je obvyklé,
že vláda, která vypisuje volby, činí
již jen nezbytné operativní úkony a
nepřijímá žádná zásadní
opatření - právě s ohledem na možnost
změny politické orientace po provedených
volbách. - Podle našeho názoru tento okamžik
nastane dnem 8. června.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, to, o čem jsem zde hovořila, by mělo
platit jako základní tendence. Nežijeme ve
zcela normálních podmínkách, žijeme
- jak jsme již několikrát zdůraznila
- v době přechodu k pluralitní demokracii.
Proto netvrdím, že je třeba beze zbytku přijmout
tyto závěry, neboť chápeme, že
zásadní zlom vývoje života společnosti
s sebou nese určité důsledky. Na druhé
straně však není možné, aby tyto
závěry byly zcela ze strany vlády opomíjeny.
Děkuji vám. (Potlesk).
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslankyni Pochové, hovoří
poslanec Karas, připraví se poslankyně Stiborová.
Poslanec Jiří Karas: Vážený
pane předsedo, vážené paní poslankyně,
vážení poslanci!
Jmenuji se Jiří Karas, jsem poslancem za obvod č.
67 Ostrov nad Ohří, člen Československé
strany lidové.
Obracím se na vládu České republiky
s následujícími podněty.
1. V prostoru dolu Hájek v oblasti Ostrova nad Ohří,
patřícího do správy koncernu Uranové
doly Příbram, bylo složeno v šedesátých
letech zhruba 3 tisíce tun jedovatých odpadů
ze Spolany Neratovice. Únik těchto chemikálií
je dokázán v přilehlém jezírku
a je nebezpečí havárie na povrchových
vodách, konkrétně v přítoku
řeky Ohře a vodní nádrži Nechranice.
Touto hrozící katastrofou mohou být bezprostředné
ohroženy životy obyvatel města Ostrova nad Ohří
a následně povodí Ohře i Labe.
2. Město Ostrov nad Ohří je z větší
části zásobováno pitnou vodou z řeky
Ohře. Dle vyjádření Hygienické
služby vzhledem k tomu, že odběr je situován
pod aglomerací Sokolovska, je tento zdroj pro zásobování
města závadný. Občané žádají
urychleně o vyřešení této situace
zbudováním jiného kvalitního zdroje
vody. Pro zajištění tohoto úkolu je
nutno vybudovat nový přivaděč z nezávadného
zdroje.
3. Vzhledem k trvale znečištěnému ovzduší
na Ostravsku, které je rovnocenné v kvalitě
ovzduší v Severočeském kraji, je nutno
zařadit tuto oblast mezi obzvláště znečištěné
oblasti s tím, že zde bude přiznán statut
zamořené oblasti se všemi důsledky.
Děkuji za pozornost. (Potlesk).
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Karasovi. Hovoří poslankyně
Stiborová, připraví se poslanec Šedivý.
Poslankyně Marie Stiborová: Vážený
pane předsedo, vážené paní poslankyně
a páni poslanci!
Dovolte mi, abych se představila - jsem Marie Stiborová,
jsem poslankyní v 11. volebním obvodu, to je obvod
Praha 5, jsem členkou Komunistické strany Československa.
všichni jsme očekávali stav událostí,
které vyústily v dnešní zasedání,
to jest, že jsme se dověděli, jak vypadá
současný stav našeho hospodářství
na našem území, to jest na území
České republiky.
Je velmi obtížné v tuto chvíli reagovat
adekvátně na tuto - jak bylo řečeno
- zprávu, ne analýzu, ale i určitý
nástin skutečné situace.
Velice dobře bylo řečeno panem předsedou
vlády, že potřebujeme určité
politické prostředí pro další
rozvoj, pro další naše návrhy a potřebnou
další práci.
Co je to politické prostředí? Můžeme
si vzít příklad za prvé ze současných
západních demokracií, které existují,
z demokracií, které zde byly za první republiky
v předválečném období, ale
musíme ovšem myslet na úplně novou podstatu
věcí.
To je otázka toho, že společnost, současná
moderní společnost je organismem, který není
nepodobný biologickému organismu. Je to organismus,
který má svůj metabolismus, své vstupy,
přeměny a výstupy.
Ale co je v organismu velmi důležité, otázka
zpětné vazby. A jestliže u biologického
organismu zpětná vazba nefunguje, nefunguje ani
tento organismus.
A to je důležité také pro nás,
abychom si toto uvědomili a snažili se - v tomto případě
jako náš parlament - hledat určité cesty,
aby naše společnost získala ty správné
zpětné vazby, aby třeba i mylná rozhodnutí
byla rychle napravena, nebo aby k mylným rozhodnutím
ani nedocházelo.
Nechci zde podávat nějaké návrhy na
to, jak mají vypadat zpětné vazby ve vyspělé
společnosti. Ale jedno je jisté - aby v těchto
společnostech docházelo k jisté a stabilizované
dělbě moci. Dělbě moci mezi parlamenty,
dělbě moci mezi vládou, čili výkonnou
mocí, a dělbě moci mezi soudní mocí.
To je otázka, kterou jistě vyřeší
naše nové volby a uspořádání,
které zde po volbách bude.
Ze zprávy, kterou přednesl předseda vlády
pan Petr Pithart, mě napadly některé otázky,
které se týkají školství, a také
rezultují určité dotazy, které vycházejí
nejen z podnětů této zprávy, této
analýzy, ale ze zkušeností z volebního
obvodu, z mého pracoviště a se kterými
se také na mne moji voliči obrátili, abych
je uplatnila v parlamentě.
Slyšeli jsme zde ostrá slova a pravdivá slova
- na úroveň našeho školství, ze
které pak rezultují určité odborné,
kvalifikační důsledky u našich lidí,
morální, charakterové vlastnosti našich
lidí a kde právě bude nejobtížnější
tyto věci napravovat.
Z tohoto důvodu podávám jeden dotaz na příslušného
člena vlády - ministra školství, mládeže
a tělovýchovy - v jedné takové drobné
záležitosti a další otázky budou
rezultovat.
Ta drobná záležitost je otázka současného
stavu studentstva na vysokých školách - nejen
jejich života v posluchárnách, v praktických
cvičeních, v terénních cvičeních
a seminářích, ale také jejich mimoškolního
života, a to je života na kolejích. Vždy
se říkalo, že koleje jsou jakoby druhým,
ale také studentským životem vysokoškolských
studentů.