3. Systém dosavadního administrativního přidělování
lékaře pacientům nikterak neposiluje důvěru
ve vztahu pacient lékař. Zároveň chronické
přetížení lékaře výkonem
tzv. pohotovostních služeb, které ve skutečnosti
jsou prací přes čas, de jure však nikoliv,
vede ke zhoršování kvality léčebné
péče. Je možno v brzké době provést
změny směrem k naprosté volné volbě
lékaře a k úpravě pohotovostních
služeb?
Dámy a pánové, tak jako je nemocná
celá naše společnost, je nemocné i naše
zdravotnictví. Domnívám se, že současný
politický vývoj nám dal možnosti k tomu,
abychom zahájili účinnou léčbu
stávajícího stavu. Je nutno ale k tomu přistoupit
co nejdříve, protože každé další
otálení se nám vymstí. Československá
strana socialistická bude jistě podporovat uvedené
tendence v zájmu zlepšení zdravotnictví
v naší vlasti. Děkuji. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Škodovi. Slovo má poslanec
Krumer, připraví se poslanec Sedláček.
Poslanec Vladislav Krumer: Vážení páni
předsedové, vážené poslankyně,
vážení poslanci, problematika české
státnosti, její význam a správné
zařazení dokazuje i bohatá diskuse, že
je důležité ji dnes projednávat. Myslím
si rovněž, že bychom si měli uvědomit,
že to bude dlouhý proces a že ne všechno
je možné řešit hned. Bude to znamenat
vytváření vztahu jednak mezi lidmi, ale jednak
i k těm nejmenším místům a městům,
kde žijeme.
Máme mnoho krásných míst, máme
mnoho historických památek a je o ně z celého
světa zájem. Kromě jiného je zájem
i tyto památky také koupit. Měl bych dotaz,
jak česká vláda se staví k problematice
zejména památek první kategorie, zejména
mést. Tady mám dotaz také konkrétně
na můj volební obvod na Městskou památkovou
rezervaci Jaroměř.
Další oblast je oblast společenských
a zájmových organizací, o kterých
se ještě mnoho v současné době
nemluvilo. společenské a zájmové organizace
vedle toho, že sdružují lidi stejných
zájmů, vytvářejí i velké
hodnoty a také vytvářejí i společenský
život v malých městech a obcích. Myslím
si, že je správné, když v přechodu
na tržní mechanismus ubývá dotací
z centra. Strohost federální vlády ve snižování
dotací však významně zasahuje do práce
společenských a zájmových organizací.
Tady mám dotaz, zda bude česká vláda
akceptovat tuto strohost federální vlády,
jak se staví ke společenským a zájmovým
organizacím a jaká opatření chce na
pomoc společenským a zájmovým organizacím
přijmout?
Na druhé straně pochopitelně společenské
a zájmové organizace podporují práci
a činnost české vlády a také
si chtějí v tomto úsilí pomoci. Mám
na mysli např. problematiku tělesné výchovy,
kde krácení centrální dotace o jednu
třetinu znamená jakžtakž ještě
v prvním čtvrtletí tohoto roku život,
ale signalizované krácení ve druhé
polovině roku o jednu polovinu z federálních
míst by znamenalo kolaps zejména v provozu a údržbě
tělovýchovných zařízení.
Tady bych chtěl poprosit o 2-3leté přechodné
období, tak jak budou nabíhat nové ekonomické
mechanismy a možnosti výraznější
tvorby vlastních zdrojů včetně odbourání
některých bariér podnikatelské činnosti,
tak aby také postupně ubývaly centrální
dotace.
Třetí dotaz je společný s panem poslancem
Křečkem, týká se Čs. televize.
Byla to moje problematika ve výboru kultury a výchovy
v minulém období. Chtěl bych se zeptat na
současnou situaci v Čs. televizi, dále zda
vláda uvažuje o výraznějším
konstituování české televize a také
dalších českých sdělovacích
prostředků, protože si myslím, že
by to bylo správné. Dávám to rovněž
jako doporučení i ve vazbě právě
na problematiku české státnosti a daleko
větší možnosti využívání
sdělovacích prostředků a televize
českou vládou a tímto zastupitelským
sborem.
A abych se neobracel jenom k české vládě,
chtěl bych se také obrátit k nám všem
poslancům a poprosit, abychom zvážili a omezili
kouření zde vedle ve foyer České národní
rady. (Potlesk.) Teď jsem proti sobě postavil všechny
kuřáky, ale chci být i v tomto tolerantní
- myslím si, že by se dalo nějakým způsobem
vyčlenit kuřárnu. Možná, že
by to byl i takový první program nově vzniklého
výboru životního prostředí. Pokud
by si nevěděl rady, jistě zdravotnický
výbor pomůže a myslím, že i náš
výbor, který se zabývá legislativní
problematikou, by některé náměty z
dosud platných zákonných norem jistě
dal. Dotýká se to jistě i ministra financí,
který mne bude kritizovat, že ubude prostředků
do státních zdrojů, když se nebude kouřit,
ale pan ministr zdravotnictví mu to jistě vysvětlí.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Krumerovi. S dotazem na vládu vystoupí
poslanec Sedláček a připraví se poslanec
Mikan.
Poslanec Josef Sedláček: Vážená
Česká národní rado, vážení
hosté, jak si všímáte, nová doba
přináší nové požadavky,
ale také nové potřeby. Jsem ze severní
Moravy, a zvláště tzv. ostravská aglomerace
stojí před mnohými a mnohými problémy,
jedny z nich jsou tzv. strukturální změny.
Tyto si vyžádají jednak potřebu změnit
kvalifikaci značné části obyvatelstva,
ale my také potřebujeme velice kvalifikované
lidi, a to nejenom v oblasti technické, ale také
v oblasti humanitních směrů.
Považuji za důležité věci předvídat
a rychle reagovat na vzniklé potřeby. Jedna z iniciativ,
která podle názoru značné části
voličů příslušných volebních
obvodů odpovídá potřebám doby,
ale i příslušného regionu je otevření
vysoké školy humanitního směru. Přípravné
výbory pro založení University v Opavě,
v Karviné, ale i Frýdku-Místku mají
vcelku konkrétní představy a v tomto směru
s nesmírnou houževnatostí vyvíjejí
činnost. Pojem Slezská universita se na severní
Moravě stal velmi frekventovaným slovem. Potvrdila
to i ve svém vystoupení paní poslankyně
Kocurová.
V této souvislosti si dovoluji učinit dotaz na vládu
České republiky, zvláště pak
na pana ministra školství: Jakou podporu od vlády
a ministerstva školství můžeme očekávat
ve věci zřízení Slezské university?
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Sedláčkovi. Připomínku
přednese poslanec Mikan, připraví se místopředsedkyně
Moserová.
Poslanec Vladimír Mikan: Páni předsedové,
dámy a pánové, vážení
poslanci, pan poslanec Krumer mi vzal trochu vítr z plachet,
ale dovolím si připomenout - krácení
dotací pro tělesnou výchovu vyvolají
určité omezení, zejména v masové
tělesné výchově, což se následně
projeví ve zhoršení zdravotního stavu
populace a vyvolá dodatečné investice do
zdravotnictví. Jsem pro odklad těchto restrikcí,
aby se tělovýchova mohla připravit, aby nedošlo
ke kolapsu malých tělovýchovných jednot.
Druhá otázka, kterou bych se chtěl zabývat,
je otázka tlaku, který vzniká na výprodej
nebo využití našich památek, zejména
v zahraničí. Jen v mé oblasti Českého
ráje bych např. uvedl Valdštejnskou lodžii
v Jičíně, kde chtěli udělat
hotel, zřícenina barokní fary, ze které
by byla čínská restaurace, otázky
Valdštejna u Turnova a další. Kolegové
ostatních krajů mne také informovali, že
podobný tlak je u nich také.
Problém je v tom, že finance věnované
na ochranu památek mnohdy stačí tak nejvíc
ke zpomalení chátrání, a bylo by chybou,
kdybychom nabízené zdroje nevyužili. Ale na
druhé straně nelze třeba prodat Trosky, skvost
a symbol Českého ráje, který nemá
v Evropě obdoby - nebo snad někde ve Francii, ale
pochybuji, že Francouzi by prodali tento svůj hrad
Němcům nebo Kanaďanům. Je to stejně
absurdní, jako kdyby Angličané prodávali
Tower Bridge.
Proto bych chtěl poprosit vládu, aby se urychleně
zabývala podmínkami pro prodej, pronájem
a využití památek, zejména ve vztahu
k cizině. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji panu poslanci Mikanovi, hovořit bude paní
místopředsedkyně Moserová, připraví
se poslanec Němčík.
Místopředsedkyně ČNR Jaroslava
Moserová: Vážení přítomní,
budu maximálně stručná, chtěla
bych jenom připomenout skupinu obyvatelstva, která
byla nejvíce zanedbávána a které dlužíme
nejvíc, a to jsou lidé invalidní, lidé
opuštění a bezmocní.
Chtěla bych za prvé vznést dotaz, bude-li
vyvíjena dostatečná snaha o to, aby byla
vyčleněna částka z rozpočtu,
která by posílila zařízení
pro tyto lidi a dále bych se chtěla zeptat, zda
příslušné ministerstvo počítá
s tím, že napříště všechny
stavby, které budou veřejné a pro veřejnost
určené, budou bezbariérové. To považuji
za naprosto nezbytné. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji paní místopředsedkyni,
prosím poslance Němčíka.
Poslanec Jindřich Němčík: Vážený
pane předsedo., vážení kolegové,
já bych chtěl navázat na ty příspěvky,
které se tedy zabývaly otázkou zlepšení
stavu našeho zdravotnictví. Je to problém,
který samozřejmě pálí každého
z nás, protože každý se můžeme
stát subjektem péče zdravotnictví.
Stejně tak se můžeme stát subjektem
péče druhé části současného
resortu zdravotnictví a sociálních věcí,
tedy sociálních věcí.
V období, kdy očekáváme zvýšené
sociální napětí a počítáme
i se strukturální nezaměstnaností,
máme v tomto státě více jak čtyřikrát
až pětkrát méně sociálních
pracovníků, než třeba Švédsko,
k jehož už stabilizovanému sociálnímu
systému se mnohdy s úctou obracíme. Minule
jsem zde dal podnět k rozdělení resortu zdravotnictví
a sociálních věcí na dvě části,
což by podle mého názoru prospělo oběma
těmto chudým příbuzným, k tomu,
aby se dostaly na úroveň, která jim přísluší.
V této chvíli bych k tomu připojil i další
podnět, který vyplynul ze skupiny expertů,
jejímž jsem členem, která se zabývá
celým balíkem problémů v sociální
politice a to vytvoření sociálního
školství. V současné době v podstatě
v tomto státě nevychováváme pracovníky,
kteří by byli vysokoškolsky vzdělaní
pro práci v sociální oblasti, zejména
pro práci v terénu, kvalifikovanou jak na úrovni
středoškolské, tak vysokoškolské.
Proto navrhuji, aby se vláda tímto zabývala.
Ukládají to ostatně usnesení č.
99 z roku 1988 České národní rady.
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Němčíkovi. Jsou další
dotazy? Prosím, hlásí se poslanec Kalvoda.
Poslanec Jan Kalvoda: Pane předsedo, vážení
hosté, vážená sněmovno, budu
velmi stručný. Mám tři podněty,
jeden pro sněmovnu a dva pro vládu.
K jednomu z předřečníků, kterého
podezírám, že je nekuřák, bych
vznesl protinávrh, aby foyer bylo zachováno pro
kuřáky a jím navrhovaná separace byla
vyhrazena pro nekuřáky.
Mám dva podněty, které možná
nebudou dost závažné pro tuto místnost,
ale pro mne symbolizují tendenci, která závažná
je. Včera z denního tisku jsem se dočetl,
že budova bývalého Sanopsu v Praze 5 byla svěřena
či obsazena resortem ministerstva zdravotnictví
Záchrannou službou. O této situaci vím
něco již z minulých dní, kdy představitel
Záchranné služby informoval občany v
blízkosti tohoto objektu o tom, že se uchází
jím řízená Záchranná
služba v Praze o tento objekt s tím, že informoval
i o tom, že v průměru 3,2 krát denně
zde budou přistávat helikoptéry. Připomínám,
že k tomuto setkání došlo z podnětu
občanů, kteří žijí poblíž
tohoto objektu a že k pokusnému přistání
helikoptéry na místě již došlo,
s následkem několika zničených okenních
tabulí a dalších škod, kromě stresovaných
obyvatelů okolních rodinných domků,
při poměrně velmi husté zástavbě.
Chtěl jsem se tedy dotázat vlády, spadá
to do resortu zdravotnictví, na kolik tento resort počítá
s tím, že okolo bydlící občané
- ten nejbližší domek je tuším 27
metrů od té přistávací plochy,
mají právní prostředky k obraně
k tomu, aby prosazovali u příslušného
soudu zákaz přistávání těchto
helikoptér, který podle podání dr.
Žichynce, představitele Záchranné služby,
je nedílnou součástí provozu tohoto
zdravotnického zařízení. Může
totiž dojít k situaci, že tito občané,
kterých je - tuším - kolem 60 - se obrátí
k příslušnému soudu a ten vydá
- to nemůžeme anticipovat, ale je to tedy velmi pravděpodobné,
ten vysloví zákaz z titulu práv vlastníků
sousedních nemovitostí provozu těchto leteckých
prostředků Záchranné služby.
Potom ty investice, které se do tohoto objektu investují,
budou velmi pravděpodobně zcela zbytečné.
Možná, že tento podnět není natolik
závažný, aby se jím zabývala
tato sněmovna či vláda, ale pro mne to symbolizuje
to, že se domnívám, že jsme na prahu budování
také - kromě jiného - právního
státu, a že společnost, větší
komunita lidí, závažnější
zájem nemůže prosazovat na úkor byť
i jediného oprávněného zájmu
občana. To je trend velmi nepřípustný.
Druhý podnět směřuje do resortu ministerstva
vnitra, byť se možná týká tohoto
resortu ve federální působnosti. Jen velmi
stručně. Trestní řízení
v našem právním řádu je ve svých
prvých fázích svěřeno vyšetřovateli,
tedy subjektu v resortu ministerstva vnitra. Tento vyšetřovatel
je až do současné doby hodnocen způsobem,
který vnáší do jeho motivace takovou
skalpovací psychologii, což vysvětlím,
prosím tedy bez urážky. On je hodnocen tak,
že z počtu věcí, z počtu trestních
stíhání, kde tedy zahájí trestní
stíhání, tak se počítá
percentuelně, kolik těchto věcí rovněž
také postoupí s návrhem konečného
opatření dále prokuratuře, k dalšímu
trestnímu řízení, a kolik tedy těch
věcí - lépe řečeno nezastaví.
On je tedy svým systémem hodnocení, které
se promítá i do honorování jeho práce,
zainteresován na tom, aby, když už jednou zahájí
trestní stíhání na základě
několika dílčích podkladů,
tak aby je nezastavoval, pokud zjistí, že je to zcela
na místě, že trestní čin se nestal,
nebo nějaké jiné důvody k zastavení
trestního stíhání, ale aby tu věc
postoupil dále prokuratuře, kterou podezírám
z podobného systému hodnocení jednotlivých
referentů.
Chtěl bych se tedy dotázat pana ministra vnitra,
na kolik je tento systém v platnosti, i když jsem
informován, že tento systém hodnocení
vyšetřovatelů v platnosti je a zda se uvažuje
o jeho zrušení, což bych považoval za vysoce
žádoucí. Děkuji. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Kalvodovi. Poslanec Henzl se hlásí
o slovo.
Poslanec Jaroslav Henzl: Vážený pane
předsedo, vážené paní a páni
poslanci. vážení hosté. Já se
velice omlouvám, budu skutečně velice stručný.
Dva poslanci nyní v závěru jednání,
poslanec Krumer a poslanec Kalvoda mně tedy předešli
a zmínili se o tom, jaké zde vlastně je pracovní
prostředí. Proto se obracím na předsedu
ČNR - já to řeknu trochu z jiného
stanoviska, než to řekli oni - a vystupuji nejen jménem
svým, ale i jménem dalších poslanců
ČNR - a řeknu to otevřeně - poslanců
nekuřáků.
Není to tak dlouho. co jsme zde přijímali
novelizaci zákona o alkoholismu a jiných toxikomániích.
kde byla přijata určitá opatření
na ochranu nekuřáků. Žel, v budově
tohoto našeho nejvyššího zákonodárného
sboru jako by se o těchto opatřeních nevědělo.
Budova České národní rady v době
konání schůzí, ale i když zasedá
více výborů ČNR, je doslova zamořena
tabákovým kouřem. Nevím, jak zde funguje
klimatizace, ale při schůzi ČNR, zde přímo
v prostorách před zasedací síní
- a je to předmětem řady kritických
připomínek z řad poslanců - se nekuřáci
prakticky v těchto prostorách nemohou zdržovat
a jsou odkázáni buďto zůstat zde v zasedací
síni anebo se utéci nějak jinam. a navíc
někteří, vzhledem k svému zdraví.
prakticky v tomto prostředí se nemají vůbec
pohybovat. Takže jsou - jak již jsem řekl - nuceni
uchýlit se někam, kam to tedy jde.
Ale je zde ještě jedna otázka, nejde jen o
toto, ale jde o škody, které vznikají a budou
zákonitě vznikat na této krásné
budově, na překrásné a jistě
ne laciné rekonstrukci budovy ČNR, konkrétně
třeba abych mluvil o předsálí, a těch
gobelinech, které tam máme před sebou a samozřejmě
i na ostatních částech budovy ČNR.
Prosím tedy o přijetí rozhodných opatření
a vyčlenění určitého salónku
jako místnosti pro nekuřáky. Stále
jenom hovoříme o zlepšování životního
prostředí, ale zde jde skutečně o
pracovní prostředí a i o přímé
ohrožení již tolik narušovaného zdraví
našich občanů. Děkuji vám. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Henzlovi, slibuji, že dám
tento podnět na jednání předsednictva
a v podstatě uplatníme námi schválený
zákon i do budovy ČNR a mezi poslance, kteří
tento zákon schvalovali.
O slovo se přihlásil předseda Federálního
shromáždění pan Alexander Dubček.
Prosím ho, aby se ujal slova.
Předseda Federálního shromáždění
Alexander Dubček: Skutečně jenom
několik poznámek, především bych
se chtěl dotknout vystoupení pana poslance Lesáka,
a to nejen proto, že bych si kladl za povinnost něco
vyvracet nebo něco tu obhajovat, ale proto, že vidím,
že jsou tu i mladší lidé a proto bych
chtěl jen některé věci připomenout.
Pokud jsem se díval na tváře poslanců,
kteří zde sedí, ať mladší
nebo starší, myslím, že dobře rozuměli
mému vystoupení a že jsem v žádném
případě nechtěl něco zakrýt
z toho, co zde máme z neblahého dědictví,
proto jsem v jedné části svého vystoupení
vzpomenul, že toto dědictví je těžké,
kruté a nese s sebou velké důsledky. Pro
některé mladé bych chtěl připomenout,
že s takovým rozhořčením, s jakým
tu pan poslanec Lesák dnes vystupoval, jsem vystupoval
také já a mnozí jiní před 22
roky, kdy to bylo daleko složitější a
těžší. Leccos jste zde dnes také
slyšeli o paní Horákové, ta před
22 lety patřila mezi první, jejíž případ
jsme řešili a to v daleko složitějších
dobách, ale nechci se už k tomu vracet.
Pokud jde o řešení těch dalších
případů, ano, bylo tu mnoho zvůle
a já to mohu jen potvrdit, že jsou to záležitosti,
které jsme se my tehdy snažili řešit,
pokud se to všechno nepodařilo, pak musíme
dále v tomto směru pokračovat, aby lidově
řečeno nikdy více. I když jsme něco
před těmi 22 lety nevyřešili, tak jenom
proto, protože, jak víte, jsme byli krutě potrestaní.
Kolik bylo za tu dobu, co jsme stačili, vyřešeno
případů. Pamatuji si, že to bylo něco
více jak 35 tisíc. Možno říci,
že je to málo nebo hodně. Ale bylo to složité
období, ale přese všechno jsme věděli,
kde máme hledat pravdu, kde máme stát na
pozicích našeho lidu.