Česká národní rada 1986 – 1990

Na závěr mi dovolte otázku na pana předsedu vlády nebo na některého z členů vlády: Jak se k tomuto celému problému česká vláda postaví? Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Hrabaňovi. Hovoří poslanec Biňovec, připraví se poslankyně Kocurová.

Poslanec Karel Biňovec: Vážený pane předsedo, vážení hosté, dámy a pánové, budu velice stručně, čas pokročil. Ale musím říci na začátek několik slov o sobě. Jsem narozen v Praze, studoval jsem tu gymnázium. V Brně jsem studoval Janáčkovu Akademii muzických umění, od roku 1953 žijí v Ostravě. Čili spojuji ve své osobě Čechy, Moravu i Slezsko.

Velice jsem přivítal slova našeho premiéra o tom, že umělé rozdmýchávání sporu moravsko-českého je na škodu věci, že bychom spíše se měli zaměřit na oblasti severních Čech a severní Moravy, které jsou devastovány a kde lidé žijí pod úroveň lidí. Poznal jsem to na vlastní kůži. Tedy to jsou důležitější starosti než rozdmýchávat otázku Velkomoravské říše apod.

Uvedu vám několik konkrétních faktů: Bydlím v Porubě. Poruba má 105 tisíc obyvatel, to znamená, má pouze asi o 4 tisíce méně než Olomouc. Přitom v této Porubě je jedno kino, žádné divadlo, jeden malý kulturní dům, jeden maličký kostelíček katolický, žádná jiná modlitebna, žádné jiné církve. Pokud jde o další možnosti kulturního života, kde by se občané sdružovali - téměř veškeré žádné. Je to tedy veliká, obludná noclehárna, jakási králíkárna, mraveniště, a nikoliv život pro lidi.

Je to potřeba řešit především místními orgány, ale neobejde se to bez finančních injekcí, aby se život v těchto oblastech humanizoval, kromě řešení ekonomických problémů. V návaznosti na to na závěr jsem tady chtěl vyjádřit přesvědčení, že při stanovení rozpočtu se bude na tyto problémy, na humanizaci severních Čech a severní Moravy pamatovat přednostně.

Na závěr několik vět k diskutované otázce státního znaku: Mluvím o tom proto, protože to budeme znovu všichni projednávat ve svých výborech. Předkládám vám svůj osobní názor.

Otázka znaku je otázka státnosti a nikoliv otázka politiky. Jestliže se zanáší do otázky znaku problémy krátkodobé politiky, tím znak kazíme a proviňujeme se tím na jednom z nejsilnějším symbolu naší státnosti. Všimněte si. až budete na - Malostranském náměstí, tam jsou dva znaky - je tam nějaká fakulta a je tam znak českého lva. Ten vypadá hezky. Opodál je pamětní deska na počest (jméno nebylo rozumět) a jsou tam 4 znaky vedle sebe, jsou z bronzu, je tam znak český, moravský, slezský a slovenský. Když se podíváte na ty dva bronzové znaky - moravský a slezský, na ty orlice, tak z dálky nepoznáte, která je moravská a která slezská, protože ty od sebe rozlišuje jenom barevnost, a ta mašle na prsou, co má ta moravská orlice, to z dálky není vidět. Rozhlédněte se ještě kolem sebe, podívejte se, jak nádherně vypadá ten český znak tamhle nad dveřmi, to je skutečně mohutný symbol, a nakonec, když si odmyslíme tu hvězdu nad hlavou a přimyslíme si tam velkou korunu, jak vypadá imposantně tento znak (diskutující ukazuje na státní znak v průčelí sálu). Představte si, že místo toho tady budou viset čtvrcené znaky, to znamená, že od nějaké mohutnosti, která vyjadřuje tu českou státnost, přejdeme k titěrnosti. A zvláště, když to nebude v barevném provedení, tak se úplně ztratí smysl toho čtvrcení. Proto znovu uvažte ve výborech tuto otázku bez politických vášní, jenom z pohledu státnosti. Děkuji vám za pozornost. (Dlouhotrvající potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji panu poslanci Biňovcovi, diskutovat bude poslankyně Kocurová, připraví se poslanec Jurásek.

Poslankyně Anna Kocurová: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, ve svém vystoupení bych chtěla v krátkosti vyjádřit názory a pocity převážné většiny obyvatel Slezska a osvětlit vývoj a postoje současného hnutí za obnovu tradic tak zvaného československého Slezska.

Sám tento název, jak řekl pan předseda Šafařík na setkání s představiteli slezské veřejnosti při své včerejší pracovní návštěvě v Opavě, pohladil na duši a přesvědčil o tom, že máme stejné zájmy, to jest upevnění české státnosti. To je také důvod, proč jsme si dovolili rozdat vám na stolky mapu Slezska s výkladem politických dějin této historické země Koruny české a vývoje slezské orlice, jako znaku této země.

Politický i národností vývoj v tomto regiónu byl po staletí nad míru složitý, neboť se zde střetávaly různé národnostní, hospodářské a sociální zájmy. Avšak je nutno zdůraznit, to zásadní, Slezané se vždy v minulosti hlásili k svému češství, české národnosti a české státnosti. A taková je i současnost. Po obnovení politických svobod na konci minulého roku, se ve Slezsku aktivizovalo hnutí, které zdůrazňuje slezské historické a kulturní tradice, ale bez požadavku na změnu současné dvoustranné federace.

Proto také musíme jednoznačně odmítnout některé moravské iniciativy, volající po obnově Moravsko-slezské země, jako třetího člena federace. Takovéto akce, halící se do šovinistického hávu a vyvolávající umělé národnostní problémy, v současné době pouze tříští naše síly v úsilí o radikální demokratizaci společnosti, hospodářské obnově a posílení české státnosti navenek.

Jsem ráda, že pan předseda vlády ve svém dnešním vystoupení ukázal, že pohlíží na věc stejnýma očima. Za těmito snahami je však také zapotřebí vidět úsilí starých struktur na úrovni krajů o zachování a posílení moci. Tyto zájmy jsou však v příkrém rozporu s cíly našeho státu, jeho posílení a otevření se Evropě a celému světu. Nechceme proto, aby občanského hnutí za obnovu duchovních a kulturních tradic slezského regionu bylo zneužito k posilování šovinismu a separatistických tendencí. To by se rovnalo zhanobení ušlechtilých myšlenek, které našly vyjádření na příklad v založení Slezské university v Opavě, v opětovném oživení činnosti Matice slezské a jiných kulturních institucí. Zde vidíme jádro našich samosprávných občanských iniciativ.

Na závěr bych ráda připomenula, vážené České národní radě a ministru školství, že právě Slezská universita k svému dalšímu rozvoji nezbytně potřebuje urychlené schválení svého statutu. Nemělo by se na to v této vzrušené době zapomenout.

Tolik jsem chtěla říci jménem Slezska a jeho občanů. Děkuji za pozornost (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslankyni Kocurové. Diskutovat bude poslanec Jurásek, připraví se poslanec Domas, pokud nechce stáhnout svůj diskusní příspěvek. (Poslanec Domas: Pane předsedo, nechci.) Dobře. Prosím, poslanec Jurásek.

Poslanec Vítězslav Jurásek: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně a páni poslanci, dovolte, abych v prvé řadě opět oživil otázku Karlových Varů. V krátkosti jenom na doplnění minulého požadavku, vzneseného k vládě České republiky, ke zřízení výboru nebo vládní komise pro komplexní řešení otázky Karlových Varů.

V Karlových Varech je situace nejen komplikovaná, ale dále se prohlubuje. Z rozhodnutí ministra zdravotnictví ČSR ze dne 5. února 1990 byl zřízen samostatný státní podnik z bývalých tak zvaných Sanopsů v Karlových Varech, Františkových Lázních a Mariánských Lázních. Podnik bude disponovat 317 lůžky a bude řízen nově formovaným 23 členným řídícím aparátem se sídlem v Praze. Rozhodnutí je formulováno jako experiment, který má ověřit další perspektivy lázeňství v České republice. Po rekonstrukci lázeňského domu Bristol se zvýší kapacita tohoto nového podniku na 430 lůžek.

Ověřování experimentu, z něhož budou vycházet kompetentní orgány při tvorbě nové koncepce lázeňství je prováděno v objektech nejvyšší kategorie v rámci lázeňství, vybavených moderní diagnostikou. Proto je takový experiment pochybený od samého začátku. Materiální podmínky pro provoz nového státního podniku jsou nesrovnatelné s jakoukoliv lázeňskou organizací v České republice.

Je toho mnoho, co bych měl uvádět. Veškeré materiály předám vládě pro práci této komise. Pro informaci - nikdo z kompetentních míst ani neinformoval, natož pak projednal zřízení tohoto podniku s místní správou. Organizační struktura modelu je pouze opakováním třístupňového řízení, navíc s daňovým odvodem opět pouze do centra. Následné ustanovení pracovní komise ministerstva zdravotnictví blokuje snahy o osamostatnění všech lázeňských objektů. Komise má vytvořit během 6 - 8 měsíců návrh organizační struktury, která by měla být nasazena od 1. 1. 1991 na všechny lázeňské objekty v republice.

Naše město potřebuje ke své prosté reprodukci, k zachování současného žalostného stavu zhruba 250 milionů korun ročně. Tato potřeba je v rozpočtu městského národního výboru kryta pouze z poloviny. Proto je rozpočet deficitní částkou přes 100 milionů korun. Město odvádí okresu částku zhruba 250 mil. korun v daňových odvodech. Okres na daních vyinkasuje celkovou částku 3754 milionů. Při přerozdělování na správu vrací se do města pouhých 6 %, tedy 20 milionů. V katastru města i okresu je řada organizací i institucí odvádějících daňové příjmy mimo náš region. Zjištění celkové hodnoty odvodů, které by bylo možné získat, je těžko proveditelné pro složitost stávajících vazeb. Odborný odhad připouští částku mezi 1 - 1,5 mld korun. Tolik informace k dokladům, které předávám výboru.

Nyní dovolte druhou část: Při včerejší rozpravě ve výboru pro školství a vědu jsem byl pověřen úkolem seznámit vás se stanoviskem, které jsme zaujali k návrhu státního znaku, státní vlajce a státní pečeti České republiky. V našem výboru stejně jako v ostatních výborech jsme při prvém projednávání tohoto zákona a předložení dvou alternativ nedospěli k jednotnému názoru. Necítili jsme se být oprávněni učinit tak závažné rozhodnutí bez možnosti ověřit si názory a odezvu veřejnosti našich volebních obvodů. Využili jsme doby od 14. února a každý ve svém volební obvodě provedl průzkum názorů voličů.

Na našem včerejším jednání jsme dospěli k těmto závěrům: Názory na řešení státního znaku České republiky se různí a jsou nejednotné. Další pracovní průzkumy nedávají záruku získání rozhodujícího jednotného názoru. Všechny názorové proudy jsou ochotny přijmout řešení, které tímto předkládáme České národní radě jako návrh našeho výboru jako třetí alternativu. Pokud máte ty dvě alternativy, které nám byly předloženy alternativa 1 lev se štítem, půlený, 2 části orlic a štít čtvrcený.

1. Státní znak České republiky by byl upraven alternativou číslo jedna, je znakem malým a tvoří ho stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou čelenkou, jazykem a drápy v červeném poli bez prsního štítu. Je to historický znak českých králů. Přemysla Otakara II., Václava II., Karla IV., Jiřího z Poděbrad, symbolizujicí českou státnost království zemí české koruny, tedy i Moravy.

2. Velký znak České republiky, je to alternativa číslo dvě. Je tvořen čtvrceným štítem. Popis je uvedený v materiálech, které jsme dostali (abych to nemusel číst). Důvod: Tento velký znak symbolicky vyjadřuje propojením motivu českého lva s moravskou a slezskou orlicí v jednom štítě pevnost svazku Čech a Moravy. Je posilou neprávem přehlíženého povědomí moravského a uznáním významu Moravy a Slezska pro Českou republiku.

Článek 2 návrhu - státní vlajka - souhlasíme a není připomínek. Článek 3 - státní pečeť - text návrhu: Navrhujeme: Státní pečeť České republiky tvoří velký znak České republiky ... a dále text návrhu zůstává nezměněn. Tolik k návrhu tohoto zákona. Tento návrh předkládáme s cílem ukončit další rozpravy kolem různých existujících alternativ a tím předejít vznikání dalších sporných návrhů a námětů, které naše rozhodování může jenom dále komplikovat.

Ve druhé části se chceme vyjádřit k návrhu státního znaku Československé republiky. Na základě našich poznatků z průzkumu ve svých volebních obvodech konstatujeme, že naše veřejnost zcela rozhodně a jednoznačně zamítá návrh na roztržení štítu státního znaku na dvě poloviny a v tomto dělení vidí symboliku narušení jednoty našich bratrských republik.

Naopak v celistvém štítě vidí symboliku pevnosti a nedělitelnosti tohoto svazku. Ve spojení státních znaků České republiky a Slovenské republiky vyjádřené symbolikou českého lva nesoucího na hrudi štít státního znaku Slovenské republiky, který se tím dostává na čestné místo ve středu znaku, vidí symboliku toho, že lev nese státní znak Slovenské republiky na svém srdci a tento štít, státní znak Slovenské republiky, chrání hruď a tím i srdce českého lva. Je tedy symbolickým vyjádřením vzájemných vazeb a pevnosti svazku našich republik, našich národů. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Juráskovi. Jako poslední v rozpravě k české státnosti bude hovořit poslanec Domas.

Poslanec Josef Domas: Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych jménem poslanců - členů sociálního a zdravotního výboru České národní rady přednesl námět činnosti zákonodárných sborů. Tento námět předkládáme v předvečer zasedání politických sil u kulatého stolu, které se touto problematikou dle našich informací bude zabývat.

Dle názoru poslanců zdravotního a sociálního výboru České národní rady se otázka racionalizace činnosti nemůže vyhnout ani činnosti zákonodárných sborů. Jednoznačně poslanci výboru podporují zamýšlenou redukci v počtu poslanců z počtu 700 na 550. Vyslovují však námět pro ještě radikálnější redukci, a to na počet 300 - 350 a zvážení možnosti, že by Federální shromáždění bylo konstituováno společným zasedáním obou národních rad, nebo eventuálně zvážit jinou možnost.

K těmto závěrům nás vedou obavy, aby se po zamýšlené profesionalizaci poslanců nezvýšily náklady na činnost zákonodárných sborů. Jsme přesvědčeni, že i při takto zredukovaných počtech poslanců by byly schopny zákonodárné sbory dobře pracovat a rozhodně nelze hledat přímou úměru mezi počtem poslanců a kvalitou zákonodárného procesu. K tomuto zvýšení nákladů by pravděpodobně při počtu 550 profesionálních poslanců došlo.

Toto kritérium nezvýšení nákladů vidíme jako prioritní a plně odpovídá duchu současné doby s nezbytností ekonomických pohledů na činnost státoprávních a zákonodárných sborů. Rovněž podporujeme minulý model, aby místopředsedové národních rad byli zároveň předsedy některého z výborů. Takto eventuálně ušetřené prostředky by bylo dne našeho názoru možné využít právě ve zdravotnictví a sociálních službách, kde je nedostatek prostředků velmi markantní. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Domasovi. Do rozpravy se hlásí ještě poslanec Benda.

Poslanec Marek Benda: Vážené poslankyně, vážení poslanci, mám jenom připomínku k návrhu poslance Juráska. Jestli se nepletu, tak včera na školském výboru bylo řečeno, že státní pečeť by tvořil jenom český lev. Dneska jsem pochopil, že by to byl celý čtvrcený znak. Tak nevím jak ...

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: To si dořešíte ve výboru a bude společná zpráva. Děkuji pane poslanče.

Ještě se někdo hlásí do rozpravy k bloku o české státnosti? Jinak ostatní jsou potom zařazeni, jak jsem říkal, do podnětů na vládu. Můžeme rozpravu ukončit? Děkuji. Navrhuji vám, tak jak jsem již v úvodu přednesl, tento návrh usnesení České národní rady:

Česká národní rada přerušuje své jednání o návrhu skupiny poslanců České národní rady na vydání ústavního zákona České národní rady o státním znaku, státní vlajce a státní pečeti České republiky a

1. ukládá výborům České národní rady znovu se návrhem zákona zabývat v období mezi 7. - 15. březnem t.r.,

2. žádá Federální shromáždění Československé socialistické republiky, aby svým ústavním zákonem zmocnilo Českou národní radu k přijetí ústavního zákona České národní rady o státním znaku, státní vlajce, státní pečeti a názvu České republiky a ústavního zákona České národní rady o počtu poslanců České národní rady.

Jsou k tomuto návrhu na usnesení nějaké připomínky? Nejsou. Nechal jsem spočítat, že v současné době chybí v naší sněmovně 60 poslanců. Jde zde tedy přítomno 140 poslanců, jsme usnášení schopní. Kdo tedy souhlasí s návrhem usnesení, jak jsem jej přednesl, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji vám.

Je někdo proti? Není.

Zdržel se hlasování? Rovněž nikdo. Přijato jednomyslně.

Přistoupíme k dalšímu bodu pořadu, kterým je

Vážené poslankyně, vážení poslanci, možná, že mnohé na vaše ještě nepoložené otázky bylo již dnes zodpovězeno. Pokud se tak nestalo, máte možnost v tomto již pravidelném bodu našich schůzí otázky položit. Řada z vás se již k tomu předem písemně přihlásila. Pouze vás prosím, aby vaše vystoupení byla stručná a věcná. Jak jsem již řekl v úvodu, doba od nás vyžaduje vysokou intenzitu poslanecké práce a také její vysokou efektivnost. A k tomu patří umění říci málo slovy co nejvíce, abychom se sami navzájem nezdržovali.

Berte to, prosím, pouze jako mou určitou prosbu nebo nanejvýš doporučení. Samozřejmě nemohu a ani nechci žádného poslance v jeho projevu omezovat.

Přistoupíme tedy k dotazům a podnětům poslanců. Některé otázky české státnosti se prolínají s dotazy, členové vlády si je zaznamenávali a bude s nimi zacházeno jako s dotazy, i když byly předneseny v té prvé části naší rozpravy.

Jako první se s podnětem přihlásil poslanec Petr Lom, připraví se poslanec Hubálek Bohuslav.